Potřebujeme měnit Ústavu České republiky pro kontrolu těch, kteří již kontrolováni jsou? Ve svém dnes vydaném prohlášení Sdružení místních samospráv ČR odmítá rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu.

Sdružení místních samospráv ČR (SMS)  připomíná, že začátek letošního roku se nese v duchu již několikátého pokusu o úpravu Ústavy ČR a návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu (NKÚ). Oba dva návrhy zákonů právě procházejí připomínkovým řízením.

Návrh novely Ústavy ČR v části pro Nejvyšší kontrolní úřad předpokládá rozšíření působnosti úřadu z kontroly hospodaření státu a z kontroly hospodaření se státním majetkem na kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky (s neurčitým vymezením) a s majetkem právnických osob s majetkovou účastí nejen státu, ale i územních samosprávných celků, tj. krajů a obcí. Na to navazuje návrh novely zákona o NKÚ. Ten mezi územní samosprávné celky zahrnuje kraje; obce nad 10 tisíc obyvatel, jimi zřizované příspěvkové organizace a školské právnické osoby; a konečně dobrovolné svazky obcí (DSO) bez rozdílu a jejich zřizované právnické osoby a školské právnické osoby.
Sdružení místních samospráv ČR v té souvislosti zdůrazňuje, že ačkoliv územní samosprávné celky již nyní podléhají několika stupňům kontrol a nakládání s veřejnými prostředky je upraveno několika zákony, stát přesto hodlá další stupeň kontroly zavést. To vše v situaci, kdy se nám kontroly v mnohých případech zdvojují i ztrojují. Stejnou věc kontrolují úředníci vícekrát, to vše z peněz daňových poplatníků.
Navrhované rozšíření působnosti NKÚ na obce (nyní navrhováno nad 10 tisíc obyvatel), jimi zřizované organizace a DSO bez rozdílu a jejich zřizované organizace, by podle SMS ČR přineslo jen další znásobení neúčelných povinností, které již dnes tyto subjekty fakticky plní podle jiných právních předpisů.

Současná legislativa přímo obcím (potažmo dobrovolným svazkům obcí) ukládá se chovat s péčí řádného hospodáře. Tento princip do sebe již také zahrnuje požadavek efektivního nakládání s veřejnými prostředky a majetkem obcí. Nezanedbatelná je také veřejná kontrola, kterou vykonávají přímo občané prostřednictvím zastupitelské demokracie.
Podle názoru SMS ČR bez obav z dalších komplikací nejsou ani menší obce. Ústava by totiž svou úpravou nezaručila, že se v blízké či vzdálenější budoucnosti pozornost neupře dalším kontraproduktivním směrem. Pouhou úpravou zákona by pak působnost NKÚ mohla být dále rozšiřována, například na ty nejmenší obce.
"Navržený systém nových kontrol je vyčíslen na 6,5 milionu korun a rozšiřuje počet státních zaměstnanců. Nechceme tyto prostředky raději investovat do rekonstrukce venkovské malotřídky? I proto vyzýváme vládu ČR, aby takové znění zákona o NKÚ jednoznačně odmítla, a upravila ho tak, aby nepřinesl další zátěž pro místní samosprávy v České republice," stojí v závěru dnešního prohlášení Sdružení místních samospráv ČR.*

/zr/

 

Jedním z hlavních témat včerejšího setkání předsedy horní komory Parlamentu ČR s hejtmany byla aktuální situace, kdy řidiči autobusů chtějí stávkovat kvůli mzdám. Přestože Senát i Asociace krajů ČR (AK ČR) souhlasí se zvýšením mezd řidičů, obávají se, že neexistují garance, že peníze, které dopravci od krajů dostanou, skutečně skončí na účtech řidičů.

Nerozumím tomu, proti komu by měli řidiči autobusů stávkovat, když navýšení jejich mezd nařídila vláda. Kraje nijak nemohou zasahovat do vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, tedy řidiči a dopravci. Kraje mají uzavřené smlouvy se zaměstnavateli, tedy s dopravci,“ uvedla předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová. Předseda Senátu Milan Štěch zdůraznil, že zaměstnanci i odbory mají právo stávkovat. Zároveň však připomněl potřebu zajistit odpovídající úroveň a profesní způsobilost řidičů. I proto je třeba jejich práci adekvátně ohodnotit. „Obecně jsem příznivcem toho, aby lidé dostávali za svou práci víc peněz. Řešení v tomto případě ale musí zajistit dohoda mezi dopravci a jejich zaměstnanci. Nemám informace o tom, že by dopravci kvůli navyšování mezd řidičů krachovali,“ konstatoval předseda horní parlamentní komory.

Všechny kraje zvýšení mezd řidičů řeší a jednají také s dopravci. Jana Vildumetzová poukázala na to, že vládní kabinet sice prostřednictvím nařízení určil, že se mzdy mají zvýšit, ale neřekl, jak to mají kraje udělat a z čeho to financovat. Vláda nepřistoupila ani na kompromisní řešení navrhované kraji, a to posílit finance na opravy krajských komunikací, čímž by se krajům kompenzovaly náklady vzniklé navýšením mezd řidičů. Místo požadovaných čtyř miliard mají kraje dostat na danou oblast miliardy tři. „Po tuhé zimě jsou požadavky jednotlivých krajů na opravy silnic mnohem vyšší, jen v Karlovarském kraji bychom na opravy všech poničených komunikací potřebovali čtyři miliardy korun, podle délky silnic však dostaneme 112 milionů. Je nutné si uvědomit, že krajské silnice vedou přes města a obce a právě od nich máme řadu podnětů na opravy,“ popsala situaci předsedkyně Rady AK ČR.

Obdobné situace se hejtmani obávají také v souvislosti s platy zaměstnanců v kultuře, které chce vláda navýšit o 9 %, ale zatím neřekla, kde mají kraje na toto navýšení mezd sehnat peníze. Kraje vypočetly, že na ně budou potřebovat zhruba miliardu korun navíc. Obdobná situace je u mezd pracovníků v sociální oblasti, které se mají zvýšit o 5 %, což by si vyžádalo zhruba 640 milionů korun navíc z krajských rozpočtů.

Senát chápe požadavky samospráv, a to nejen proto, že právě mezi senátory je mnoho úspěšných bývalých i současných starostů, hejtmanů a zastupitelů. Díváme se na zákony z pohledu praxe, kterou senátoři bezpochyby ve svých oblastech mají, a proto i nadále chceme samosprávám být partnery a hledat vždy taková řešení, která našim regionům a jejich občanům budou přinášet prospěch,“ řekl předseda Senátu hejtmanům. Zároveň podpořil jejich požadavek , aby byl při přípravě zákonů více slyšet společný hlas regionů a Asociace krajů se tak stala oficiálním připomínkovým místem.

Milan Štěch se také dohodl s hejtmany na pravidelných společných setkáních a na tom, že Asociace krajů bude Senát průběžně informovat o své činnosti.

Shoda panuje i v názoru na posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu: Předseda Senátu i hejtmani chtějí, aby nejprve byly odstraněny duplicity nebo multiplicity kontrol, kdy se stává, že různé orgány kontrolují samosprávy v téže oblasti s různými výsledky, často nesprávnými. To zvyšuje administrativu, kdy pak kraje a obce mají méně času na zajišťování služeb občanům. Obecně se samosprávy kontrolám nebrání, mohou totiž mít i preventivní charakter.*

/tz/

K foto:

Jana Vildumetzová a Milan Štěch po včerejším jednání v Senátu Parlamentu ČR

FOTO: ARCHIV

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down