Hlavní město Praha nabídne prostřednictvím městských společností Prague City Tourism a Operátor ICT (OICT) zdrojový kód k IT systému V Praze jako doma. Zájemci z řad měst a obcí mohou tento systém snadno využít pro přípravu vlastních projektů na podporu ohrožených segmentů tuzemské ekonomiky.

IT systém vyvinula společnost Operátor ICT na základě požadavků oficiální organizace destinačního managementu hl. m. Prahy Prague City Tourism v době jarní krize spojené s pandemií koronaviru. Nyní instalaci IT systému a servisní konzultace mohou využít všechna města zdarma.

Propad návštěvnosti se týká nejen Prahy, ale i dalších měst napříč celou Českou republikou. Díky bezplatnému nabídnutí zdrojového kódu k IT systému V Praze jako doma se mohou pražským projektem inspirovat i další města a obce,“ prohlásil primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.

Podle předsedy představenstva Prague City Tourism Františka Cipra se na míru vyvinutý IT systém osvědčil jako velmi efektivní nástroj pro poskytování benefitů. Je uživatelsky velmi přívětivý jak pro turisty, tak pro hotely a atraktivity.

Na program V Praze jako doma máme velmi pozitivní ohlasy. Proto jsem ráda, že naše know-how můžeme zdarma nabídnout k využití a dále podpořit cestovní ruch a podnikatele, aby se turisté cítili jako doma i v dalších českých městech a obcích. Praha jako matka měst chce co nejvíce spolupracovat s ostatními městy a vyměňovat si zkušenosti, protože jen díky vzájemné spolupráci koronavirovou krizi a její dopady zvládneme,“ uvedla pražská radní pro oblast kultury a cestovního ruch Hana Třeštíková.

Po technologické stránce IT systém připravila a zajišťuje společnost OICT. Po dohodě s hlavním městem a Prague City Tourism nyní nabídne zdrojový kód zástupcům všech měst, která o něj projeví zájem. V blízké budoucnosti chce zdrojové kódy poskytnout jako opensource.

OICT se dlouhodobě zabývá zveřejňováním dat z projektů, které v rámci hlavního města Prahy mohou využít například jednotlivé městské části nebo ostatní městské firmy. Současná krize spojená s onemocněním covid-19 ale postihla samozřejmě celou zemi. Proto jsme se rozhodli poskytnout zdrojový kód k IT systému, prostřednictvím jehož funguje program V Praze jako doma. Za OICT můžu slíbit, že budeme připraveni zájemcům pomoci s jeho úpravami a implementací. Věřím, že se tak podaří alespoň částečně eliminovat škody, které krize napáchala,“ vysvětlil generální ředitel OICT Michal Fišer.

Do programu V Praze jako doma se zapojilo více než 400 ubytovacích zařízení. Návštěvníci mohou využít volné vstupenky na téměř osmdesát turisticky atraktivních míst, jako jsou muzea, galerie nebo jednotlivé pražské památky. Nejčastěji turisté během léta mířili do Zoologické zahrady hl. m. Prahy, na Pražský hrad nebo Petřínskou rozhlednu.*

/zr/

K foto:

K nejčastějším cílům návštěvníků hlavního města patřila v létě i Zoologická zahrada hl. m. Prahy

Ilustrační foto: archiv ZOO Praha

 

Podle posledních dat společnosti Nielsen v loňském roce výrazně zpomalil úbytek menších prodejen potravin. Provoz ukončilo 195 obchodů s prodejní plochou do 400 metrů čtverečních, což bylo meziročně o dvě třetiny méně. Řada menších obchodů přitom jeví zájem o modernizaci, která jim dává výrazně vyšší konkurenceschopnost.

Tomuto zájmu o modernizaci vychází vstříc i Družstvo CBA CZ, sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá více než tisíc prodejen a produkuje obrat převyšující 4 miliardy Kč. Družstvo prodejnám ve své síti nabízí  možnost tzv. remodelingu. Jeho součástí je mimo jiné modernizace provozního vybavení za účelem snížení nákladů, zatraktivnění vizuálu prodejny či přeskládání sortimentu podle posledních trendů.

Podle předsedy družstva Romana Mazáka jeví největší zájem o remodeling větší prodejny s ročním obratem nad milion korun. Vůbec největší snahu o přestavbu pak Družstvo CBA CZ eviduje u nejúspěšnějších prodejen, jejichž roční obrat se pohybuje nad 3 miliony korun. „Úspěšné prodejny mají zájem o rekonstrukce, investice, ušetření nákladů, ale také o napojení na náš software, který jim z hlediska logistiky a administrativy výrazně ušetří práci,“ doplnil Roman Mazák.

Aktuální plán Družstva CBA CZ je mít do deseti let tři sta remodelovaných prodejen, aktuálně jich má téměř 100. Roman Mazák v tom kromě atraktivnějšího vzhledu a většího zájmu spotřebitelů vidí i další pozitiva. „Samozřejmě se stává, že malé prodejny různě přecházejí mezi jednotlivými obchodními sítěmi. K nám takto díky možnosti remodelingu celá řada z nich přišla a nyní nemá důvod odcházet jinam. Díky tomu posilujeme a zkvalitňujeme naši síť, která se stává více a více konkurenceschopnější na tuzemském trhu,“ uvedl. V desetiletém horizontu by tak  všechny remodelované prodejny měly stát za 80 procenty obratu celé sítě.

Při modernizaci prodejny je nutné sledovat i nejnovější trendy spojené se samotným zbožím – v posledních letech totiž stoupá tlak na jeho kvalitu, roste také poptávka po zdravé výživě, BIO výrobcích či regionálních produktech. Tento sortiment tak při remodelingu nově získává na prodejně více místa. S tím pak souvisí i rozmístění dalšího sortimentu, který je na toto zboží navázaný.

MINIMÁLNÍ VLIV KORONAVIRU

Na plánech remodelingu prodejen v síti Družstva CBA CZ nic nezměnila ani jarní koronavirová krize, projekty se pouze o dva měsíce posunuly. Důvodem bylo zejména dočasné přerušení dodávek zařízení ze zahraničí. Během opatření zároveň majitelé provozoven v první řadě zabezpečovali chod svých prodejen. „Co období nouzového stavu naopak ukázalo v plné nahotě, byly limity e-shopů s potravinami. Statisticky to možná nevypadá, jejich růst se však týkal pouze velkých a krajských měst, nikoliv venkova. Pro e-shopy zde není klientela a v dohledné době ani nebude,“ dodal Roman Mazák.

Jak dále uvedl, klasický velký potravinový e-shop nemůže kamenné prodejně na venkově konkurovat, zejména s ohledem na kombinaci logistiky, obslužnosti a počtu položek. „Počty položek jednotlivých e-shopů tvoří zhruba 7 procent objemu naší sítě, pohybují se okolo 20 tisíc. Udělat z toho našich 300 tisíc není jen tak, je to otázka několika let. V tuto chvíli nevidíme v Česku sílu, která by to zvládla v kombinaci s udržitelností provozu a kvalitní logistikou,“ uzavřel předseda Družstva CBA CZ.

/zr/

Na snímku:

Před dvěma roky Družstvo CBA CZ do své sítě zařadilo i první prodejnu s průmyslovým zbožím. Stalo se tak v květnu 2018 v Šumperku

Foto: archiv Asociace českého tradičního obchodu

 

 

 

 

Ve druhém čtvrtletí tohoto roku do Prahy podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) přijelo pouhých 138 187 hostů. Jde o více než 93% pokles oproti stejnému období roku 2019. Jasně se tak projevil dopad pandemie viru covid-19.

Aktuální data Českého statistického úřadu bohužel potvrzují ty nejpesimističtější scénáře dopadu koronavirové krize na cestovní ruch v Praze. Opatření na podporu turismu, která jsme za hlavní město podnikli, jsou ale v rámci možností úspěšná a daří se jimi motivovat k návštěvě Prahy tuzemské turisty. Ti tak alespoň z části tlumí tento drastický propad," říká radní hl. m. Prahy pro kulturu a cestovní ruch Hana Třeštíková.

Jak ukazují data ČSÚ, zkrátila se za toto období délka přenocování o 0,4 noci oproti údajům z minulého roku. Turisté strávili v Praze průměrně 1,9 noci.

Co se týká národnostního složení zahraničních návštěvníků, podle předpokladů Prahu navštívili nejvíce lidé ze sousedních států. Dlouhodobě do pražské metropole míří nejvíce lidé z Německa. Tento trend pokračuje i v rámci post koronavirových opatření. Domácích hostů do hlavního města zamířilo 92 457, jejich počet se tak snížil o 70,6 % oproti roku 2019.

S cílem zmírnit dopady koronaviru a restartovat cestovní ruch v Praze spustilo hlavní město Praha společně s Prague City Tourism v polovině června kampaň V Praze jako doma. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza například odhaduje, že díky této kampani bude propad celého sektoru menší zhruba o čtvrtinu.

V neposlední řadě zástupci Prague City Tourism zmiňují fakt, že nyní cestovní ruch cílí zejména na domácí a přeshraniční turisty. Návštěvníky ze Spojených států amerických a asijských států, jako je Čína nebo Jižní Korea, očekávají nejdříve v příštím roce.*

/zr/

K foto:

Do kampaně V Praze jako doma se zapojilo i Muzeum Karla Zemana, které láká domácí i zahraniční návštěvníky české metropole, stejně jako její obyvatele do kouzelného světa filmové fantazie jednoho z nejznámějších filmových režisérů 20. století.

Obrázek: archiv muzea

V budově Paula-Henriho Spaaka, která je bruselským sídlem Evropského parlamentu, dnes začne třídenní plenární zasedání Evropského výboru regionů. S ohledem na doznívající pandemii koronaviru většina členů výboru bude k jednání připojena on-line. Na zasedání se ve čtvrtek 2. července očekává vystoupení evropského komisaře pro rozpočet EU Johannese Hahna, jenž s místními a regionálními představiteli prodiskutuje plán Evropské unie na podporu oživení a připravovaný dlouhodobý rozpočet. Politickou a strategickou reakcí EU na současnou krizi se budou zabývat rovněž další tři členové Evropské komise – místopředsedkyně Dubravka Šuica pohovoří o otázkách demokracie a demografie, komisař Thierry Breton odpoví na dotazy týkající se vnitřního trhu a komisař Janez Lenarčič se zamyslí nad některými z opatření, jimiž se EU snaží tuto současnou koronavirovou krizi překonat.

Místní a regionální představitelé budou hlasovat o usnesení k dlouhodobému rozpočtu EU, tj. k víceletému finančnímu rámci (VFR) na období 2021–2027  a k investičnímu plánu pro udržitelnou Evropu. Tento plán je investičním pilířem Zelené dohody pro Evropu, jejž navrhla Evropská komise se záměrem dosáhnout v EU do roku 2050 uhlíkové neutrality.

Členové Evropského výboru regionů, v němž působí šest politických skupin, rozhodnou také o jeho politických prioritách na období 2020–2025. Guvernér regionu Střední Makedonie Apostolos Tzitzikostas (EL/ELS) po svém zvolení do funkce předsedy Evropského výboru regionů letos v únoru prohlásil, že bude usilovat o to, aby evropská demokracie získala modernější podobu a aby byly podniknuty kroky ve snaze vypořádat se s rozsáhlými změnami, jež přináší stávající převratný environmentální, digitální a demografický vývoj, a že se bude zasazovat o politiky EU, které mají z hlediska dopadu na regionální a místní úroveň prvořadý význam a k nimž patří například politika soudržnosti.

Samostatná diskuse bude věnována Zelené dohodě pro Evropu a skutečnosti, že je nutné učinit z ní klíčovou součást plánů na podporu oživení místních a regionálních ekonomik.

Bude se rovněž hlasovat o osmi stanoviscích Evropského výboru regionů, v nichž místní a regionální orgány formulovaly doporučení adresovaná rozhodovacím orgánům EU. Řada z nich měla být původně přijata na květnovém plenárním zasedání, které však bylo v důsledku omezení volného pohybu osob v celé EU zrušeno.

V zájmu ochrany zdraví bude moci být na plenárním zasedání fyzicky přítomen jen omezený počet členů. Ostatní se ho zúčastní on-line. V souvislosti s touto hybridní formou konání bude rovněž nutné přejít k elektronickému hlasování. Namísto obvyklých dvou budou jednání rozvržena do tří dnů.

Stanoviska:

Česká národní delegace

Dlouhodobou úlohou dvanáctičlenné české národní delegace (s dvanácti náhradníky) v Evropském výboru regionů v čele s Romanem Línkem  je zajistit, aby byla věnována náležitá pozornost názorům českých občanů. Česká delegace se pravidelně schází před plenárním zasedáním výboru, aby formulovala společné postoje a projednala důležité záležitosti. Program jednání těchto schůzí, které se obvykle konají v Pražském domě v Bruselu, připravují národní koordinátoři a schvaluje jej předseda delegace, jenž těmto schůzím rovněž předsedá.

Mezi hlavní priority české národní delegace patří politika soudržnosti, doprava, infrastruktura a rozvoj venkova. Tyto priority jsou blíže upřesněny ve výroční zprávě Priority české národní delegace, kterou na schůzích projednávají a upravují všichni členové delegace.*

/zr/

Na snímku: Budova Paula-Henriho Spaaka je bruselským sídlem Evropského parlamentu. Dnes tam, začíná jednat Evropský výbor regionů.

Zdroj: Wikipedie

Úvodní rozhovor červnového vydání Moderní obce jsme vedli s primátorem Plzně Martinem Baxou. Ten se stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky červnového čísla nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce  však obsahuje dlouhou řadu i dalších podnětných a atraktivních textů. Například téma měsíce – společné s časopisem Odpady (https://www.odpady-online.cz/) se zabývá problematikou nakládání s odpady v obcích a městech i jejich následným zpracováním.

Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červnového čísla vystupují.

* Martin Baxa, primátor Plzně: Jednoznačným ponaučením z koronavirové krize nejen pro mě, ale pro celé město je to, že se máme spoléhat v prvé řadě sami na sebe. Proto jsme také například velmi brzy začali sami shánět ochranné pomůcky – vládní dodávky totiž vázly a byly nedostatečné. Za peníze města jsme jako nakoupili téměř 180 tisíc respirátorů FFP2, několik tisíc litrů dezinfekčních roztoků a antibakteriálních mycích prostředků, ochranné obleky, rukavice a další, vše v celkové částce kolem 24 milionů korun. Osobní ochranné pomůcky jsme využili především pro pobytová zařízení sociálních služeb všech zřizovatelů, tedy hlavně na péči o naše seniory, a rovněž pro další městské organizace, poskytující rozmanité služby našim občanům i v době krize. Stejně tak jsme si vytvořili jejich zásobu pro otevření základních a mateřských škol.

* Hana Pejpalová, ředitelka Státního fondu podpory investic: Fond je institucí, která podporuje udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů, bydlení a cestovního ruchu v souladu s koncepcemi, strategickými dokumenty, programy a jinými dokumenty schválenými vládou. Fond nemůže sám o sobě nabízet podpory bez těchto podpůrných materiálů. Postupně k nám asi přejdou některé programy z Ministerstva pro místní rozvoj, do jehož působnosti spadáme. První vlaštovkou je program na revitalizaci brownfieldů.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Práce výborů zastupitelstev obcí, pokud k ní jejich členové přistupují odpovědně a nepletou si ji s politikou, je pro obec důležitá. Udržuje totiž všechny „v pozoru“, a dělá se pak méně chyb. Výbory rovněž mohou upozornit na to, co by třeba zapadlo. Proto bychom měli dobrou práci výborů podpořit a vytvořit pro ni podmínky; a naopak – pokud si členové výborů spletli práci v nich s prvoplánovým politickým bojem a osobními útoky, neměli bychom to tolerovat. Práce výborů by měla mít určitou úroveň, a neměla by vybočovat z mezí zákona.

* Pavel Hájek, starosta Těchobuzi (okres Pelhřimov): Z koronavirové krize pro nás vyplynulo potěšitelné zjištění, že zvolený model kombinovaného multifunkčního zařízení je správný (řeč byla o turistické informační centrum, které pokrývá široké spektrum služeb v obci včetně zajišťování provozu obecního obchodu a jež například během nouzového stavu obstarávalo i dovoz obědů potřebným občanům – pozn. redakce). Filozofie jeho fungování je postavena na snaze s minimálními prostředky poskytnout obyvatelům a návštěvníkům obce co nejvíce potřebných služeb, včetně fungování obecního obchodu. Informační centrum je tak vpravdě centrem celé obce. Tento model bych doporučil právě nejmenším obcím, kde třeba žádný obchod zatím ani nemají.

* David Šimek, starosta obce Příluka (okres Svitavy): Po čtrnáctidenní činorodé a plodné komunikaci jsme spolu se zastupitelem Petrem Poslušným a jeho firmou REALTIME TECHNOLOGIES s. r. o. se sídlem ve Veské u Sezemic proto dali počátkem dubna dohromady zařízení, které s využitím tzv. suché mlhy dokáže vydezinfikovat prakticky jakýkoliv vnitřní prostor.

* Václav Vítek, farmář, člen MAS Stolové hory (okres Náchod): Jako místní farmář musím říct, že se lidé postupně učí jezdit ke mně pro hovězí maso a oceňují to, že se mohou podívat, kde a v jakých podmínkách zvíře vyrostlo. Teď lidé najednou lépe než kdy jindy chápou, že to, co vložím do regionu, zůstane v místní ekonomice.

* Lukáš Kůs, ředitel odboru technické ochrany životního prostředí a integrované prevence České inspekce životního prostředí: V ČR je aktivně provozováno přibližně 180 skládek odpadů, z toho asi 40 % tvoří skládky pro ukládání nebezpečného odpadu. Každý rok inspekce zkontroluje přes stovku skládek odpadů, v nichž jsou vždy zahrnuty všechny skládky pro ukládání nebezpečných odpadů. ČIŽP disponuje zhruba 80 inspektory, kteří se věnují kontrolám nakládání s odpady ve všech specifických oblastech podle zákona, tedy i skládkování odpadů. Provedou v ročním souhrnu více než 3000 kontrol. Předpokládáme, že podle nového zákona o odpadech převezme SFŽP kontrolní roli zaměřenou na poplatkovou agendu, tedy převezme stávající kompetence přiřčené krajským úřadům a obcím. Kontrolní kompetence ČIŽP se nijak zásadně měnit nebudou, stejně tak stávající kontrolní přístup. Nadále se ČIŽP bude při dozorové činnosti a kontrolách zaměřovat na fyzický způsob provozování, na tvorbu finanční rezervy pro rekultivační práce a monitoring při následné péči o uzavřenou skládku, plnění evidenčních povinností a dalších.

* Luděk Tesař, ekonom: Nejtvrdší ekonomické dopady infekce covid-19 teprve přijdou. Zatím je situace v ekonomice taková, že byly uměle vysušeny prameny řek veřejných příjmů, ale dole v údolí ještě plují parníky, na nichž se tančí.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Snížení objemu sdílených daní v letošním roce spadá do kategorie neočekávaných výpadků příjmů. Je to tedy pádný důvod pro využití nastřádaných peněz v minulých obdobích a pro zvýšení vcelku nízkého obecního dluhu. Navíc je známo, že obce si půjčují za velmi výhodných podmínek.

* Veronika Vrecionová, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova ČR: Navrhujeme snížení skládkovacího poplatku namísto finální výše 1850 Kč za tunu na částku 1200 Kč za tunu. Stejně tak požadujeme úpravu výše třídicí slevy, aby byla odstupňována pro dosažené výše třídění a byla pro obce motivační a nikoli demotivační, jak je současný návrh.

* Jan Maršák, odbor odpadů Ministerstva životního prostředí: S ohledem na to, že Ministerstvo životního prostředí má k dispozici kompletní informace za téměř všechny obce v ČR, bylo provedeno detailní hodnocení, jak si obce stojí v třídění složek komunálních odpadů. Vyplynulo z něj, že podstatná část obcí není na vrcholu třídění a mají prostor ke zlepšení. Rovněž lze konstatovat, že existují obce dosahující hodnot, které jsou ve třídicí slevě nastaveny až pro roky 2025 nebo 2026.

* Jiří Huďa, starosta obce Zbilidy (okres Jihlava): Letos – vzhledem ke karanténě celostátnímu zákazu shromažďování lidí, byl kontejner pro sběr nebezpečného odpadu odvolán, neboť potenciálně hrozilo právě shromažďování lidí. Termín sběru bude posunut o měsíc či dva, ale rozhodně o něj jako obec nepřijdeme. Stejná situace se týká více obcí, které obsluhuje společnost Služby města Jihlavy. Podstatné je to včas oznámit,“

* Roman Tvrzník, předseda představenstva neziskové společnosti ELEKTROWIN: Nepovažuji za šťastně nastavený požadavek návrh nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, který teď projednávají sněmovní výbory. Návrh zákona obsahuje povinnost výrobců, resp. jimi vytvořených kolektivních systémů, dosáhnout splnění kvóty sběru na úrovni 65 % odděleně pro chlazení, televizory a světelné zdroje a souhrnně pro všechny spotřebiče jako celek. V tomto ohledu jde návrh zákona nejen nad rámec směrnice EU, ale zejména nepostihuje situaci, kdy je v některých komoditách sbírán nadbytek – jako v našem případě u televizorů.

* Cyril Klepek, ředitel a zakladatel Cyrklu – digitálního odpadového tržiště: Dopady koronavirové krize na rozpočty obcí budou rovněž dramatické. Kvůli výpadku daňových příjmů se u středně velké obce, která má okolo pěti tisíc obyvatel, může jednat až o více než milion korun. Kde však ušetřit, když „musíme ty chodníky udělat“? Jednou z oblastí, která skýtá největší prostor pro rychlou úsporu a dlouhodobé efektivní nastavení, je dlouho přehlížené odpadové hospodářství. Výdaje obcí na ně podle analýzy neziskové společnosti Arnika tvoří v průměru 8 % jejich rozpočtů. Jsou obce, u nichž jde o téměř nulové náklady, ale mnoho jiných za svůj systém nakládání s odpady platí v průměru až 2200 korun za rok na obyvatele. Tyto roční náklady se u většiny obcí pohybují ve výši 500 až 1200 korun na hlavu. To jsou velké rozdíly, které se výrazně projevují ve finančním řízení municipalit.

* Tomáš Mrázek, mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací: Čistírny odpadních vod jsou sice vybaveny lapači tuků, avšak i ony mají omezené kapacity, které především v době svátků nestačí. Odpadní vodu čistí bakterie, na něž mají tuky negativní vliv. Čistírny pak proto mohou pěnit, nebo v některých místech i zahnívat. To vše snižuje kvalitu vyčištěné vody a samozřejmě i zvyšuje náklady na provoz čistírny odpadních vod, Stoka je také z litinového materiálu a dochází tak k rychlejšímu ochlazení odpadní vody a intenzivnímu srážení tuku.

* Bohumil Rataj, předseda Sdružení komunálních služeb: Myslím si, že po skončení pandemie nebo minimálním množství nově narůstajících případů onemocnění, by bylo vhodné se nad celou situací zamyslet, udělat si vyhodnocení a najít společnou řeč napříč všemi společnostmi a ministerstvy a přijmout jednotnou metodiku pro tyto situace. Vzhledem k tomu, že nikdo z nás doposud ničím takovým neprošel a s podobnými problémy zatím nebyly žádné zkušenosti, se nastalá situace zvládla prozatím velmi dobře. Ale musíme si z toho vzít ponaučení a v rozumných mezích být na podobné události připraveni.

* Jaroslav Mynář, předseda Spolku veřejně prospěšných služeb: Občané a organizace i během koronavirové krize předávali směsný komunální odpad způsobem, na který jsou zvyklí. Technické služby okamžitě poskytly získané informace o způsobu nakládání s odpady v období koronavirové epidemie všem obcím, kde provádějí svoz směsného komunálního odpadu… …Komplikací se však stalo zvýšení množství směsného komunálního odpadu a separovaného odpadu od občanů. Během března a dubna toto zvýšení ve samotném Velkém Meziříčí činilo 11 %, u plastů dokonce 22 %. Podobné poznatky máme i z jiných svozových společností. Samozřejmě že zvýšení nákladů způsobilo i zajištění ochranných a dezinfekčních prostředků pro naše zaměstnance.

* Petr Číhal, obchodní ředitel kolektivního systému EKOLAMP: Hlavním nedostatkem současné, již notně zastaralé odpadové legislativy, je to, že neobsahuje žádné závazné cíle na sběr elektroodpadu. Povinné osoby (tj. výrobci/ kolektivní systémy) si v podstatě samy určují, kolik ho ze sběrných dvorů obcí seberou. Vzhledem k tomu, že náklady na sběr a recyklaci 3 skupin nebezpečného elektroodpadu (zářivky, televize, lednice) jsou daleko vyšší než náklady na sběr ostatních skupin elektroodpadu, není o nebezpečný elektroodpad logicky moc velký zájem... ...Ministerstvo životního prostředí se proto rozhodlo zlepšit situaci obcí a občanů v rámci sběru elektroodpadu a vložilo do nových odpadových zákonů závazné cíle sběru elektroodpadu pro výrobce/kolektivní systémy. Tyto cíle sběru a recyklace jsou rozdělené a členěné tak, aby byl zejména zajištěn sběr nebezpečného elektroodpadu. Zářivky, televize i lednice proto mají svůj samostatný cíl sběru pro každou skupinu zvlášť. Vždy je tedy nutné sesbírat do požadované minimální výše 65 % jak zářivky, tak lednice i televize (65% ze všech prodaných elektrozařízení). Není tedy možné, nahrazovat sběr nebezpečného elektroodpadu jinými skupinami elektroodpadu (jako např. pračkami nebo sporáky), jejichž shromažďování a ekologická recyklace je daleko lacinější.

* Pavel Bureš, EPG Rapotín BPS: „Oleje a tuky, které všichni používáme doma v kuchyni, tak končí zbytečně na skládkách. Málokdo však ví, že mohou ještě dobře posloužit. V naší rapotínské odpadové bioplynové stanici disponujeme technologiemi ke zpracování těchto druhů odpadů a jejich následné přeměně v surovinu pro výrobu elektrické a tepelné energie nebo biometanu,

* Lukáš Kříž, IT expert: Chytré odpadové hospodářství, konkrétně ve vazbě na internet věcí, zatím patří k méně rozvinutým disciplínám. Globální instalovaná báze senzorů se pohybuje ve statisících. Do tří let by měla podle informací firmy Berg Insight vzrůst na 1,5 milionu, což stále není nijak závratné číslo. Například čidel chytrého veřejného osvětlení bude v té době v provozu přes 30 milionů. Internet věcí se v případě chytrého odpadového hospodářství samozřejmě podílí i na řízení svozové flotily. S jeho pomocí lze optimalizovat trasy a snižovat tak spotřebu paliva nebo produkci emisí. Ekonomické a environmetální výhody podobného modelu není třeba vysvětlovat.

* Monika Brindzáková, mluvčí Jihomoravského kraje: Zkušenosti z home office v nouzovém stavu jsou však více než kladné. Naši zaměstnanci reportují, že nezáleží na výkonu stanice, ze které se klient připojuje. Odbor informatiky pak zajišťuje provoz výkonné serverové infrastruktury při relativně malých nárocích na rychlost klientského připojení.

* Adam Kožina, VERA, spol. s r. o.: Když přijdou a odejdou informace jednou vstupní branou, stane se Vaše podatelna centrálním místem, kde je každý dokument, každé podání, každá došlá informace zaznamenána, uložena do spisové služby a přidělena ke zpracování. To znamená, že podatelna eviduje všechny zprávy z datové schránky, všechny zásilky doručené poštou, či některou z doručovacích služeb a všechna podání z portálu. Papírové dokumenty jsou ideálně na skenovací lince převedeny do elektronické podoby. V závislosti na typu dokumentu navíc systém dokáže řadu z nich zpracovat na podatelně automaticky, ať už příjem z XML souborů, formulářů z Portálu občanu, nebo např. vypravení pomocí služby České pošty Dopis Online.

* Vladan Zalejský, ředitel Divize veřejné správy, Asseco Solutions: V obsahu sdělení není prostor pro nejasnosti. Buď informujeme druhou stranu o výsledku naší práce, která je v souladu s očekáváním, nebo otevřeně přiznáme, co se tak nepodařilo. Při pozdější debatě, vzniklé případnými nejasnostmi, bývá pátrání po tom, co a jak to kdo myslel, již hodně drahé.*

/rš/

Tištěnou Moderní obec si můžete předplatit na: https://www.profipress.cz/predplatne/ .  V případě objednání ročního předplatného tištěné verze časopisu získáte zdarma jako bonus digitální verzi vybraného titulu. Digitální verzi časopisu za sníženou cenu si lze objednat i samostatně na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec .

.

 

 

 

 

Poděkováním za zvládnutí koronavirové krize v krajích začalo včerejší jednání představitelů krajů v Mikulově. První místopředseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek především ocenil to, že hejtmani dokázali nastavit fungující systémy ohledně výdeje a distribuce ochranných prostředků, spolupracovat mezi sebou i se státem při řešení řady opatření v době nouzového stavu a v maximální možné míře ochránili občany před šířením nákazy.

Jasnou podobu v období po ukončení nouzového stavu dostalo jednání Asociace krajů s vládou o finančních prostředcích na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. „Diskutovali jsme o tom s premiérem Andrejem Babišem i vicepremiérem Karlem Havlíčkem. Nakonec se nám podařilo vyjednat 3 miliardy 700 milionů korun pro všechny kraje ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). K tomu dostane dalších 100 milionů korun Karlovarský kraj, který kvůli nastaveným podmínkám nemůže čerpat peníze z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Dalších 200 milionů získá Středočeský kraj, který má největší rozsah sítě krajských silnic a nejvíce nutných oprav. Celkem jde tedy o čtyři miliardy korun v letošním roce a čtyři miliardy v roce 2021. Další čtyři miliardy korun by kraje čerpaly z IROP,“ vysvětlil Jiří Běhounek.

Hejtman Libereckého kraje a předseda Komise Rady AKČR pro dopravu Martin Půta dodal, že v rámci IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje. Definitivně by se jednání k finančním prostředkům na opravy krajských silnic mělo uzavřít do konce června. Kraje také dále budou jednat s Ministerstvem dopravy o kompenzaci nákladů v oblasti dopravní obslužnosti v regionech.

Asociace krajů dále formou dopisu oslovila ministra školství Roberta Plagu kvůli v poslední době diskutovanému distančnímu vzdělávání v základních a středních školách, které se osvědčilo jako multimediální možnost řízeného studia v době pandemie COVID-19. „Požádali jsme ministerstvo, aby připravilo legislativu ohledně distančního vzdělávání, protože se ukazuje, že je s ním do budoucna třeba počítat, a proto musí mít jednoznačně daný rámec,“ upřesnil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který zároveň vede Komisi Rady AKČR pro školství a sport.

První.místopředseda Rady AKČR Jiří Běhounek také informoval kolegy hejtmany, že má příslib Ministerstva práce a sociálních věcí, jenž se týká částky ve výši jedné miliardy korun na financování provozu zařízení sociálních služeb v regionech. O věci se ale ještě bude jednat.

Hejtmani se rovněž shodli na tom, že 10. září uspořádá Asociace krajů ČR setkání k 20. výročí vzniku krajů. Na slavnostní akci, jež by se měla konat na zámku Štiřín u Prahy, zrekapitulují hejtmani činnost a aktivity asociace za dobu její existence.

/zr/

Na snímku: V Mikulově včera jednala Rada Asociace krajů ČR

Foto: archiv*

Obcím v České republice se letos v důsledku koronavirové krize a souvisejícího poklesu ekonomiky sníží příjmy ze sdílených daní o 26,5 miliardy korun. Dotace ve výši 1 200 Kč na obyvatele, která pro obce znamená dodatečné příjmy ve výši 12,8 miliardy korun, je kompenzací dalších rozpočtových ztrát, které souvisejí se systémem vládní pomoci podnikatelům a firmám.

Nečekaný propad příjmů však může většina obcí kompenzovat využitím svých úspor z minulých let, během kterých hospodařily s přebytkovými rozpočty. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceoobcich.cz, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí.

Sdílené daně (DPH, daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob) se podílejí na celkových příjmech obcí až 58 %. Obce bez Prahy měly podle schváleného rozpočtu na rok 2020 obdržet v rámci sdílených daní  více než 158 miliard korun, tedy nejvyšší částku v historii.

Podle dubnového odhadu Ministerstva financí by však měly obce kvůli letošnímu propadu ekonomiky a následnému nižšímu výběru daní dostat necelých 132 miliard korun, tedy o 17 % méně. O další finanční prostředky ze sdílených daní obce přijdou v souvislosti se systémem vládní podpory podnikatelů a firem, která je koncipovaná jako vratka daně z příjmů fyzických osob, případně jako zpětná kompenzace daňových ztrát. Tento dodatečný výpadek by mohl být zčásti kompenzován dotací pro všechny obce ve výší 1200 Kč na obyvatele, díky níž by získaly 12,8 miliardy korun.

Výpadky v příjmech obcí sice budou formou dotací kompenzovány jen částečně, nicméně díky velmi dobrým výsledkům hospodaření většiny obcí v předchozích obdobích by neměl být ohrožen jejich základní provoz. Bude zajímavé pozorovat, zda dojde ke snížení jejich investiční, aktivity anebo zda naopak využijí uvolněných kapacit dodavatelských firem k investicím do zakázek, které by podpořily místní podnikatele,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.

Zároveň připomíná, že obce nebudou mít pouze nižší příjmy, ale také vyšší výdaje. Ať už jde o přímé náklady na přísnější hygienická opatření a na péči o ohrožené skupiny obyvatel, nebo o nepřímé náklady ve formě nižších příjmů z pronájmu nemovitostí, které plynou ze snížení nebo odpuštění nájemného v obecních nemovitostech v souvislosti s podporou podnikatelských aktivit a obyvatel v obci.

Podle Věry Kameníčkové bylo obcím občas vytýkáno, že mají vysoký objem úspor, převážně v podobě peněz na bankovních účtech, ze kterých neměly žádný užitek. V době neočekávaného propadu příjmů je to však pro ně veliká výhoda. Pro 91 %, respektive pro 5 675 obcí bude odhadovaný pokles objemu sdílených daní nižší než 50 % jejich úspor. Tato skupina obcí by se tak mohla s nečekaným poklesem příjmů poměrně dobře vyrovnat.

Nejenže můžou kompenzovat výpadek příjmu ze sdílených daní, ale ještě jim polovina objemu jejich úspor zůstane. Obcí, u kterých je objem úspor nižší než odhadovaný pokles sdílených daní, je v ČR 193, což jsou pouhá 3 % z celkového počtu obcí. Z nich však 18 obcí nemělo koncem loňského roku žádný dluh. U zbývajících 384 obcí se výpadek sdílených daní podílí na jejich úsporách v rozmezí od 50 % do 100 %.

Příjmy, výdaje i úspory obcí byly loni nejvyšší v historii

Příjmy obcí se v uplynulém roce zvýšily téměř o 23 miliard korun a s 265 miliardami tak byly nejvyšší v historii samostatné České republiky. Za vyššími příjmy obcí stály především příjmy z daní, které meziročně vzrostly o necelých 14 miliard korun.

Naopak kapitálové příjmy mírně klesly (‑663 milionů Kč). Výdaje obcí také rostly, ale pomaleji. Meziročně se zvýšily o necelých 14 miliard korun a dosáhly tak 254 miliard, což je opět nejvyšší částka v historii. Za nárůstem výdajů přitom stojí z velké části růst běžných výdajů, které se zvýšily o 11,5 miliardy korun. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích se mírně snížil.

Rozdíl mezi příjmy a výdaji obcí (bez Prahy) tak činil v uplynulém roce necelých 11 miliard korun, tedy výrazně více než o rok dříve. Obce jako celek tak už devátý rok v řadě hospodařily s přebytkovým rozpočtem. Po několika letech poklesu se v loňském roce mírně zvýšil dluh obcí (+1,6 miliardy Kč), a to na 48,4 miliardy korun. Úspory obcí pokračovaly v růstu, meziročně se zvýšily o 10 % na 137,9 miliardy korun.

V uplynulém roce měla dluh pouze  polovina obcí a z nich mělo jenom 899 obcí (14 %) dluh vyšší, než byl objem jejich úspor. „Obcí s finančními problémy bylo až dosud velmi málo a příčinou jejich finančních potíží většinou nebyl bankovní úvěr. Pro většinu obcí by tak případné zvýšení dluhu v souvislosti s financováním investic nemělo vést k finančním problémům,“ říká Věra Kameníčková.

Obce v roce 2019 investovaly do svého rozvoje 79 miliard korun, nejvíce v historii

Kapitálové výdaje obcí, tedy investice do vlastního rozvoje, byly loni o dvě miliardy vyšší než v roce 2018 a vůbec nejvyšší v historii. V letech 2017 a 2016 však investovaly obce výrazně méně než obvykle. Ještě v roce 2015 šlo o 67 miliard korun, v roce 2016 už pouze o 41 miliard a v roce 2017 o 55 miliard. Důvodem bylo výrazné snížení investičních dotací v letech 2016 a 2017.

Zatímco investice obcí do svého rozvoje byly v minulém roce rekordně vysoké, objem investičních dotací stále ještě nedosahoval úrovně z roku 2015. Obce tak ve větší míře financovaly svůj rozvoj z jiných zdrojů, především úsporami v rámci provozu. Investiční dotace byly sice loni o necelých 5 miliard vyšší než v roce 2018, avšak stále o 7 miliard korun nižší než v roce 2015.

Alespoň jednu investiční dotaci obdrželo 61 % všech obcí, ale u obcí do 199 obyvatel investiční dotaci získalo pouze 40 % z nich. Většina obcí (96 %) přitom v uplynulém roce uskutečnila nějakou rozvojovou investici, třetina z nich aniž by získala podporu ze strany státu v podobě investiční dotace.

Také ratingové hodnocení potvrzuje dobré hospodaření obcí v roce 2019

Navzdory zvýšeným nárokům na financování kapitálových výdajů se počet obcí s nejlepším ratingovým hodnocením „A“ udržel v roce 2019 na stejné úrovni jako v roce předchozím. „U těchto obcí to v praxi znamená aplikování zodpovědného přístupu a plánování investičních projektů tak, aby náklady na ně neohrozily likviditu obce a naopak plánované výnosy přispěly k dobrému hospodaření v budoucích letech,“ vysvětluje Luděk Mácha, manažer služby iRating obcí společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

V uplynulém roce měly nejlepší iRating obce ve Středočeském kraji. 34 % obcí zde hospodařilo výborně nebo velmi dobře a pouze 3 % patřila do skupiny obcí s rizikovým hospodařením. Následoval Kraj Vysočina, kde hospodařilo 30 % obcí výborně nebo velmi dobře a pouze 5 % obcí rizikově. Naopak v Ústeckém kraji získalo rating „A“ nebo „B+“ pouze 11 % a v Olomouckém kraji 12 % obcí, zatímco rating „C“ nebo „C-„ obdrželo v obou krajích 13 % obcí.

/zr/

Tomu, jak se pokles příjmů obcí může promítnout do jejich hospodaření, se bude věnovat i červencové vydání Moderní obce s datem expedice z tiskárny už 1. 7. Autorkou textu je právě Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.*

 

Za předčasný, nadměrný a neopodstatněný považuje Národní rozpočtová rada vládní návrh na další navýšení schodku státního rozpočtu pro rok 2020.

Dne 8. června 2020 schválila vláda návrh zákona, který počítá s navýšením deficitu státního rozpočtu na letošní rok na 500 mld. Kč. Jde již o třetí navýšení schodku v tomto roce, přičemž poprvé šlo o nárůst z původně plánovaných 40 mld. Kč na 200 mld. Kč. Druhé navýšení pak posunulo plánovaný schodek až na 300 mld. Kč.

Aktuální návrh předpokládá snížení příjmů rozpočtu o dalších 63 mld. Kč jak z důvodu propadu ekonomiky, tak i kvůli efektu diskrečních opatření v příjmové oblasti (například kompenzační bonus pro OSVČ). Na straně výdajů se předpokládá jejich růst o 137 mld. Kč, o které by měla být podle návrhu navýšena vládní rozpočtová rezerva.

Národní rozpočtová rada (NRR) se domnívá, že vzhledem k nejistotě ohledně budoucího ekonomického vývoje by bylo vhodné s případným dalším navyšováním deficitu nad rámec stávajících 300 mld. Kč vyčkat na předběžné údaje o vývoji ekonomiky za druhé čtvrtletí a předstihové ukazatele na druhou polovinu roku. Tato data budou k dispozici již na přelomu července a srpna. Proto NRR považuje vládní návrh na další navýšení schodku státního rozpočtu pro rok 2020 za předčasný, nadměrný a neopodstatněný.

Lze sice akceptovat argument, že by výkon ekonomiky letos mohl být natolik slabý, že skutečně dojde k vyššímu než dosud plánovanému propadu příjmů státního rozpočtu. Samotná změna očekávaných příjmů by však znamenala zvýšení deficitu státního rozpočtu pouze o 63 mld. Kč, nikoli o celých 200 miliard korun. Zbývající část (tedy 137 mld. Kč) vláda plánuje použít jako rozpočtovou rezervu bez konkrétního vymezení účelu.

Dále by bylo podle NRR žádoucí, aby byl při žádosti o navýšení výdajů specifikován jejich účel včetně rámcových analýz dopadů do ekonomiky. Uvolnění takto vysoké částky bez uvedení konkrétního využití snižuje transparentnost veřejných výdajů a omezuje parlamentní kontrolu.

Rovněž by bylo vhodné provést analýzu již zavedených stabilizačních opatření z hlediska jejich efektivnosti, neboť některé již přijaté nástroje mohou naopak brzdit oživování ekonomiky. Například jde o prodlužování ošetřovného i v době, kdy už je většinou možné umístit děti do školských zařízení. Rozvíjet a prodlužovat by se pak měla pouze ta opatření, u kterých bude prokázána jejich účinnost a efektivita z hlediska stabilizace ekonomických subjektů zasažených koronavirovou krizí.*

/zr/

 

Kompenzační bonus OSVČ (tzv. Pětadvacítka administrovaná formou vratky daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) bude mít negativní dopady na rozpočty obcí a krajů. Ve svém dnešním pravidelném čtvrtletním stanovisku to mimo jiné konstatuje Národní rozpočtová rada. Podle jejího stanoviska tento sektor veřejných rozpočtů přitom byl až dosud velmi stabilní a nebylo by dobré o tuto výhodu přijít. Rozpočty územních samospráv jsou již silně zasaženy cyklickým výpadkem veřejných příjmů a jejich další snižování může mít velmi nepříznivé dopady na jejich investiční aktivitu.

Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém dnešním pravidelném čtvrtletním stanovisku mimo jiné:

* Uvádí, že hospodářský vývoj ve druhé polovině roku bude záviset nejen na restartu ekonomiky po rozvolnění domácích opatření utlumujících hospodářskou aktivitu, ale především na vývoji poptávky po českém exportu ze strany našich hlavních obchodních partnerů.

* Konstatuje, že v současné situaci je pomoc zasaženým ekonomickým subjektům ze strany státu nutná, a to i za cenu významného nárůstu deficitu veřejných rozpočtů. Nezbytné rozvolnění veřejných financí by však mělo být podle NRR pouze dočasné a po stabilizační fázi by měl následovat návrat na udržitelnou trajektorii. Z těchto důvodů se NRR domnívá, že uvolnění hranic strukturálního salda až do roku 2027 (schválené v rámci novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) není nejen žádoucí, ale ani potřebné.

* Uvádí, že celkové saldo hospodaření sektoru veřejných institucí v roce 2020 bude závislé na rozsahu a délce trvání stabilizačních opatření a také na konečné míře propadu HDP, který lze nyní odhadovat jen velmi rámcově. Pokud by ekonomika letos klesla o 5,6 %, jak ve své dubnové predikci předpokládá MF, a pokud by stávající rozsah stabilizačních opatření nebyl dále navyšován, pak by deficit sektoru veřejných institucí dosáhl dle výpočtů NRR 304 mld. Kč, což by odpovídalo 5,5 % HDP.

* Poukazuje na to, že z hlediska efektivity opatření přijímaných na podporu ekonomiky se bohužel v řadě případů ukazuje přetrvávající nepružnost některých částí veřejné správy, což se mimo jiné projevuje nevhodně nastaveným systémem žádostí, ve kterých tudíž dělají žadatelé příliš často chyby, a pomalostí jejich vyřizování.

* Upozorňuje na negativní dopady kompenzačního bonusu OSVČ (tzv. „Pětadvacítky“ administrované formou vratky daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) na rozpočty obcí a krajů. Tento sektor veřejných rozpočtů přitom byl až dosud velmi stabilní a nebylo by dobré o tuto výhodu přijít. Rozpočty územních samospráv jsou již silně zasaženy cyklickým výpadkem veřejných příjmů a jejich další snižování může mít velmi nepříznivé dopady na jejich investiční aktivitu. Tu lze z hlediska rozsahu považovat za velmi významnou, neboť investice územních samosprávných celků v posledních letech tvořily téměř polovinu veškerých veřejných investic.

* Dodává, že nepříznivý vliv na rozpočty územních samospráv by měla také již Poslaneckou sněmovnou schválená možnost zpětného uplatnění ztráty v rámci daní z příjmů (tzv. Loss carryback). NRR konstatuje, že se jedná o nástroj s potenciálně velmi významnými dopady do veřejných rozpočtů. Jeho efektivnost ve smyslu udržení zaměstnanosti a stabilizace firem je navíc ve srovnání s již existujícími nástroji velmi nízká; kromě toho dochází k dalšímu znepřehledňování daňových zákonů. V případě přijetí tohoto opatření bude zcela klíčové zastropování maximální hodnoty zpětně uplatněné ztráty. Pokud by k němu nedošlo, reálně hrozí, že podniky vlastněné zahraničními subjekty budou mít tendenci v rámci daňové optimalizace přesouvat do České republiky daňové ztráty.

* Vyjadřuje názor, že masivní dodatečný výpadek příjmů by měl být místním rozpočtům kompenzován transferem ze státního rozpočtu v podobě nespecifických dotací. Pokud by byl výpadek řešen dotačními programy vázanými na konkrétní akce, výsledkem by byl nárůst administrativních nákladů a časové prodlevy, což by mohlo přispět k procyklickému chování veřejných investic, a tedy i k prohloubení hospodářského propadu. Kromě toho by došlo také k omezení fiskální autonomie místních samospráv.

* Zároveň se domnívá, že v současné době, kdy jsou v rychlém tempu zaváděna a dále upravována různá opatření pro stabilizaci ekonomiky, a kdy není dostatek prostoru pro diskusi jiných opatření, by neměly být přijímány kroky, které s koronavirovou krizí ne zcela souvisejí, a které mají potenciálně významný dopad na transparentnost a udržitelnost veřejných financí. Například jde o změnu zákona o zadávání veřejných zakázek, kdy vláda navrhuje několik úprav směřujících ke snížení transparentnosti jednacích řízení bez uveřejnění a ke zrušení povinnosti zřizovat u významných zakázek hodnotící komisi.

* Dodává, že v případě opatření, která mohou v budoucnu ovlivnit udržitelnost veřejných financí, se aktuálně jedná také o způsob financování výstavby dalších bloků jaderné elektrárny Dukovany, přičemž náklady na realizaci projektu se mají pohybovat kolem 160 mld. Kč. Je zřejmé, že takovouto částku by si stát musel zajistit na kapitálových trzích, a došlo by tak k nárůstu podílu veřejného zadlužení na HDP, což je ukazatel dluhového pravidla zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Zkušenosti z výstavby jaderných elektráren v zahraničí v posledních letech navíc ukazují, že rozpočtované částky jsou zpravidla významně překračovány. Fiskální náklady dostavby jaderné elektrárny tak mohou být nakonec podstatně vyšší, než uvádějí aktuální odhady. Rozhodnutí obdobného významu proto mají být podle názoru NRR přijímána na základě pečlivých analýz a po podrobnější diskusi.

/zr/*

 

 

 

 

V době, kdy jsme už všichni značně unaveni z dění kolem koronavirové krize a s ní související mediální pandemie znepokojujících zpráv, přichází další z dobrých zpráv – soutěž Česká chuťovka 2020 se uskuteční i letos. Jde už o 12. ročník této oblíbené a tradiční soutěže, v níž značku Česká chuťovka získalo dosud celkem 218 českých firem pro 1007 svých výrobků a Dětskou chuťovku již 90 českých výrobců pro celkem 169 potravin.

Význam obou značek pro české spotřebitele nyní ještě vzrůstá právě v souvislosti s měnící se situací ve světě, která nekompromisně obnažila limity bezbřehé globalizace, což nepochybně povede k vyšší orientaci ekonomiky i spotřebitelské poptávky na domácí výrobky a domácí značky, potraviny nevyjímaje.

Nelze se však spoléhat na to, že toto očekávané posílení poptávkového trendu po českých potravinách se projeví automaticky v růstu prodejů a tržeb všech domácích výrobců, v opačném směru se dá bohužel očekávat působení nižších příjmů u řady skupin zaměstnanců a živnostníků z nejhůře postižených odvětví průmyslu a služeb. Náročnost zákazníků se tak nejspíš naopak ještě zvýší a kritérium vynikající chuti i nadále zůstane tím, co bude spolurozhodovat o konečných preferencích kupujících.

Prozíraví výrobci tak mohou přitáhnout pozornost spotřebitelů ke svým výrobkům tím, že vysoutěžená loga Česká chuťovka a Dětská chuťovka umístí na obaly zboží nebo ke svému výjimečnému výrobku na pultu, v e-shopu či se jimi pochlubí ve své propagaci. Všechny úspěšné potraviny si navíc mohou spotřebitelé jednoduše vyhledat i na webu www.ceskachutovka.cz . Sofistikovanější vyhledávání podle zadaných kritérií pak nabízí obchodníkům, zákazníkům, zástupcům médií i dalším zájemcům Databáze vítězů soutěže Česká chuťovka a Dětská chuťovka. Zájemci si ji mohou nezávazně vyzkoušet na adrese http://www.mark-as.cz/chutovka . Ocenění výrobci tak získávají i užitečný marketingový kanál k posílení svého postavení na trhu.

Vysokou prestiž značce Česká chuťovka zajišťuje od počátku to, že ji uděluje zcela nezávislá hodnotitelská komise renomovaných potravinářských odborníků, kteří vznik soutěže před 12 lety iniciovali a stále dbají na její objektivitu a regulérnost. Nad 12. ročníkem soutěže o značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek Česká chuťovka 2020 převzala i letos odbornou garanci renomovaná Vysoká škola chemicko-technologická v Praze společně s VOŠES, SPŠPT a SOŠPV (Podskalská), kde budou na podzim probíhat i veškerá hodnocení přihlášených výrobků. Odborným patronem soutěže je rektor VŠCHT prof. Dr. RNDr. Pavel Matějka.

Značku Dětská chuťovka bude již podesáté udělovat dětská porota složená z členů Dětské tiskové agentury, studentů 1. ročníku školy Podskalská“ a žáků ZŠ Londýnská v Praze 2. Jen výrobky označené touto značkou se mohou chlubit tím, že si ji vysoutěžily v senzorickém testování přímo dětmi a odrážejí tak věrně dětské chuťové preference, které jsou často jiné než u dospělých.  Kromě toho se organizátoři snaží propagací této značky podpořit zájem mladé generace o uplatnění v potravinářském průmyslu.

Dvanáctý ročník soutěže proběhne opět ve spolupráci se Stálou komisí Senátu pro rozvoj venkova a pod záštitou 1. místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky a rovněž ministra zemědělství Miroslava Tomana. Předávání ocenění se uskuteční 20. října. Novináři i letos na základě vlastní ochutnávky předají třem z oceněných plaketu Cena novinářů – Česká chuťovka 2020. V pořadí již devátá výrazná osobnost českého potravinářství bude slavnostně poctěna titulem Rytíř české chuti.

PODROBNOSTI O SOUTĚŽI

Uzávěrka přihlášek výrobců do letošní soutěže je 17. září. Přihlášku i pravidla soutěže, jakož i seznam historicky všech oceněných výrobců a potravin, lze nalézt na: www.ceskachutovka.cz. Českou chuťovku je možné také sledovat na facebooku, kde jsou uveřejňovány aktuální informace a novinky, mj. i od výrobců nejchutnějších českých potravin.

Tradičními partnery soutěže jsou Albert (generální partner) a Hasičská vzájemná pojišťovna, která poskytne jejím účastníkům zvýhodněné podmínky při sjednávání pojištění. Váženými partnery České chuťovky jsou rovněž renomovaná společnost Český porcelán Dubí, osvědčený marketingový pomocník MarkAs a prestižní květinová dílna luka:sh.

Hlavními mediálními partnery soutěže jsou vydavatelství AGRAL, vydavatelství RIX a Regionální televize CZ, partnerem Dětské chuťovky pak je tradičně i Dětská tisková agentura.

/tz/*

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down