Tržby družstevních prodejen Coop vykázaly v loňském roce růst o 7 % na téměř 33 miliard korun. Celkově tak Skupina Coop dosáhla o více než dvě miliardy vyššího obratu než v roce 2019. Na platech či speciálních odměnách spojených s pandemií koronaviru pak zaměstnanci dostali dohromady přidáno zhruba 300 milionů korun. Podle zkušeností Svazu českých a moravských spotřebních družstev (Skupina Coop) sdružujícího 46 spotřebních družstev, se již – i díky podpoře ze strany územních samospráv – zastavil i trend uzavírání malých obchodů v obcích, i když ještě stále řada, zejména menších prodejen bojuje o své přežití.

Jak informuje portál pro tradiční trh Samoška (www.samoskaweb.cz ), v prodejnách Coop došlo celkově jak ke zvýšení frekvence nákupů, tak velikosti průměrného nákupu. Podle předsedy představenstva Svazu českých a moravských spotřebních družstev (Skupina Coop) Pavla Březiny růst souvisí se snadnou dopravní dostupností prodejen a také tím, že mnoho zákazníků preferovalo bezpečnější nákup v menších prodejnách.

Skupina Coop provozuje v Čechách a na Moravě více než 2400 obchodů různých formátů, klíčovou část z hlediska počtu tvoří vesnické prodejny.

V mnoha obcích naše prodejny suplují poštu, lékárnu či v návaznosti na službu cashback i bankomat. Lidé jsou rádi, že díky našim prodejnám nemusí za každým nákupem a dalšími službami daleko cestovat, často jsou naše prodejny navíc prakticky jediným sociálním centrem v obcích,“ připomněl Pavel Březina.

PODPORA ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV

Mnoho zejména menších prodejen sice stále bojuje o přežití, celkově však trend zavírání malých obchodů v obcích ustal, a to jednak díky zájmu zákazníků a někdy i pomoci územních samospráv . „Jsme vděčni za podporu, kterou nám v místech, kde je rentabilita prodejen na hranici, poskytují místní úřady, které udržení prodejny považují za důležité pro celkové fungování obce,“ zdůraznil dále Pavel Březina.

Nakupování ve vesnických prodejnách prochází podle dat, které má Coop k dispozici, celou řadou změn. I v menších prodejnách je dnes standardem využívání platebních terminálů a ve více než 500 prodejnách je možné nakupovat prostřednictvím e-shopu. Jak dále Pavel Březina konstatoval, je důležité, že prodejny Coop se – na rozdíl od prodejen nadnárodních řetězců – umí přesně přizpůsobovat lokálním potřebám, mají tak například různé otevírací doby, ale také sortiment či soubor dalších služeb.

V mnoha aspektech se měníme, zároveň jsou však i nadále naše družstevní prodejny úzce navázány na lokální dodavatele. Zájem o regionální potraviny přitom nadále roste a my jich máme největší podíl a často překonáváme v každodenní nabídce sortimentu i tolik oblíbené farmářské trhy,“ uzavřel Pavel Březina.*

/zr/

Ilustrační foto: Portál Samoška

Sdružení místních samospráv ČR, Svaz měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR a Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR dnes vyzvaly předsedu vlády Andreje Babiše, aby územní samosprávy jako zaměstnavatelé, kteří za své zaměstnance odvádějí zdravotní pojištění, nebyly vyjmuty ze systému příspěvků na povinné testování.

"Dovolujeme si obrátit se na Vás ve společném dopisu, my představitelé územních samospráv, ve věci povinného testování zaměstnanců ve veřejné správě, které se v současnosti týká všech veřejných zaměstnavatelů. Naši členové, kteří jsou těmito zaměstnavateli, mají, stejně jako zaměstnavatelé v podnikatelské sféře, o příspěvek zdravotní pojišťovny ve výši 60,- Kč na antigenní test prováděný laickou osobou zájem. Územní samosprávy odvádí platby zdravotního pojištění za své zaměstnance stejně jako zaměstnavatelé v podnikatelské sféře," dnes premiérovi napsali představitelé Sdružení místních samospráv ČR, Svazu měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR a Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů.

Jak dále připomněli, z dostupných informací vyplývá, že povinné testování nebude jen v době nouzového stavu, ale bude prováděno v delším časovém období. Ve sdělovacích prostředcích rovněž zazněly zprávy, že antigenní testy nejsou dostatečně spolehlivé. "Obáváme se, aby představitelé obcí v budoucnu nebyli osočeni, že neefektivně vynakládali veřejné prostředky, které by měli šetřit a použít např. na kofinancování připravených projektů na rozvoj svých obcí a měst, čímž pomohou k restartu celé ekonomiky," konstatovalo Sdružení místních samospráv ČR spolu se Svazem měst a obcí ČR, Asociací krajů ČR a Sdružením tajemníků městských a obecních úřadů ČR.
Samosprávy nesou finanční břímě testování v plném rozsahu, neboť si samotesty musí nakupovat z vlastních rozpočtů a nejsou jim, na rozdíl od organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací, distribuovány bezplatně na základě usnesení vlády České republiky ze dne 5. března 2021, č. 250.
"Vážený pane předsedo vlády, předpokládáme, že chápete důvody, které nás vedou k tomu, že nesouhlasíme s vyjmutím zaměstnanců územních samosprávných celků ze systému příspěvku 60,- Kč na testování a žádáme o projednání a schválení vládou České republiky proplácení nákladů spojených s testováním stejně, jako soukromému sektoru," uzavřeli svůj dopis zástupci obcí, měst a krajů a jejich úřadů.
/zr/

K foto:

Také Městský úřad ve Varnsdorfu testuje své zaměstnance

Foto: archiv města

Postupné otevírání škol musí být především bezpečné, a to jak pro učitele, tak pro děti a jejich rodiny. Zároveň musí být efektivní, aby školy i rodiče vše organizačně zvládli. Pravidla by měla být co nejjednodušší a zároveň flexibilní, aby bylo možné je snadno uzpůsobit podmínkám konkrétní školy. Spolek Pedagogická komora , z. s., tak reagoval na materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, s nímž zásadně nesouhlasí. "Místo kritiky však nabízíme funkční řešení, které je založeno na posílení pravomocí ředitelů škol a zřizovatelů škol, principu dobrovolnosti návratu dětí k prezenční výuce a stanovení jednoduchých a flexibilních pravidel," tvrdí ve svém včerejším prohlášení Pedagogická komora.

Materiál zpracovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), který navrhuje tři fáze otevírání škol, Pedagogická komora hodnotí jako příliš komplikovaný. "Řada problémů v něm není dořešena. Ředitelé škol například stále nevědí, jak bude organizováno preventivní testování dětí, které má probíhat přímo ve školách pomocí nosních testů. Panují pochybnosti o kvalitě antigenních testů. Po pracovnících škol se budou požadovat zdravotnické úkony, které mají jinak zakázány. Při testování nejmladších dětí mají asistovat jejich rodiče, což je v rozporu s platnými protiepidemickými opatřeními, která striktně omezují přítomnost dalších osob ve škole," připomíná Pedagogická komora.
Poukazuje i na to, že vyvstávají také právní otázky: Například, jak může škola postupovat, když rodič dítěte odmítá preventivní testování nebo nošení roušky, ale vyžaduje přítomnost žáka na prezenční výuce? Zodpovědnost, aby do třídy mohli vstoupit jen žáci s negativním testem na koronavirus, bude přesunuta na učitele, přestože ti nemají žádnou pravomoc něco takového vymáhat. Za nezletilé totiž odpovídají jejich zákonní zástupci.
Podle Pedagogické komory dosavadní protiepidemická opatření v mateřských školách byla prakticky nulová. "MŠMT nově navrhuje velmi striktní omezení, která hodnotíme naopak jako přehnaná. Nelze se pohybovat ode zdi ke zdi. Občané tím ztrácejí důvěru v smysluplnost opatření. Navrhujeme, aby s otevřením škol pro žáky prvního stupně ZŠ a předškoláky v MŠ bylo omezeno umísťování dětí do škol určených pro děti rodičů pracujících v Integrovaném záchranném systému a dalších klíčových povoláních (včetně pracovníků škol). Děti rodičů IZS by měly navštěvovat své původní školy, ať už mateřské nebo základní. Třídy pro děti rodičů IZS by měly sloužit výhradně pro výjimečné případy, kdy nelze zajistit, aby žák navštěvoval svou kmenovou školu," namítá Pedagogická komora.
Jak dále uvádí, velkou chybou v minulosti bylo, že při výskytu covid pozitivní osoby ve škole nebyla otestována celá třída na koronavirus a do karantény byl poslán například pouze spolužák z lavice. Bezpříznakové děti i pracovníci škol tak dál šířili nákazu ve škole i mimo ni (především ve svých domácnostech). Obzvláště to platí v případě nových mutací koronaviru, kdy stačí k rozšíření nákazy krátké sejmutí roušky během svačiny, oběda či přestávky.

Proto je podle Pedagogické komory nutné důsledně trasovat a testovat, aby byli maximálně ochráněni rodinní příslušníci dětí, kteří mohou na nákazu koronavirem doplatit trvalými zdravotními problémy nebo dokonce vlastním životem. Komora navrhuje navýšit personální kapacity krajských hygienických stanic, aby trasování, testování i karantény byly důsledné. Prevence je vždy levnější a efektivnější než řešení důsledků nákazy v nemocnici.
"Mnohem větší pravomoci by měli dostat ředitelé škol všech stupňů. Ti nejlépe dokážou vyhodnotit možnosti organizace vzdělávání na své škole. Vláda by měla určit pouze mantinely, které bude nutné dodržet. Například nařídit homogenní třídy a skupiny nebo stanovit maximální počet dětí ve třídě během prezenčního vzdělávání, případně celkový počet žáků, kteří mohou být zároveň ve škole. Ředitel školy by tak mohl rozhodnout, zda bude škola pokračovat v distanční výuce, případně kteří žáci budou moci docházet na prezenční výuku. Týdenní rotační princip celých tříd, jak ho navrhuje MŠMT, by byl pouze jednou z možností, jak výuku zorganizovat. V případě žáků prvního ročníku ZŠ preferujeme plnohodnotnou prezenční výuku. Tu mohou zajistit i málotřídní školy nebo další školy s nízkým počtem dětí ve třídách. Ředitelé středních, speciálních či základních uměleckých škol by rovněž měli mít možnost nastavit prezenční a distanční způsob výuky tak, aby to co nejlépe odpovídalo podmínkám konkrétní školy. Není nutné vše nastavovat plošně a jednotně. Ředitelé škol potřebují jasná vymahatelná pravidla stanovená legislativou a právní podporu, nikoliv jen obecné manuály s nezávaznými doporučeními, které již více než rok chrlí MŠMT," praví se dále ve včerejším prohlášení Pedagogické komory.
Jelikož aktuální epidemická situace stále není dobrá, je podle komory nutné zajistit, aby byl návrat dětí k prezenční výuce zcela dobrovolný. Stát by neměl nutit rodiče, kteří se obávají o zdraví dětí nebo starších či nemocných příslušníků domácnosti, aby své potomky posílali do školy. A to ani ekonomicky. Proto by mělo být až do konce školního roku zachováno ošetřovné i pro rodiče dětí, kterým bude umožněno prezenční vzdělávání, jak tomu bylo před rokem.
Větší rozhodovací pravomoci by měli získat rovněž zřizovatelé škol. Namísto centrálního nákupu antigenních testů jednoho typu by měla vláda financovat i PCR testování, které je sice nákladnější, ale nabízí přesnější výsledky a včasnější zachycení infikované osoby. Snížit náklady na kvalitní PCR testy by mohl tzv. pooling. Tuto metodu smíchání více vzorků ze slin a jejich společnou analýzu úspěšně odpilotovala městská část Praha 9.
"Velmi nás mrzí, že ministr školství Robert Plaga dlouhodobě nekonzultuje své kroky s pracovníky škol všech typů, opakovaně obchází školskou tripartitu a nejedná ani se zástupci rodičovské veřejnosti nebo studentů. Důsledkem jsou opatření, která nedávají smysl, nebo je lze v praxi realizovat jen velmi obtížně. Zbytečně tak přidělává práci tisícovkám ředitelů škol, desítkám tisíc učitelů a stovkám tisíc rodin. Příkladem nedomyšlených opatření mohou být povinné roušky v přípravných třídách základních škol, které navštěvují děti na stejném stupni vývoje, jako jsou předškoláci v mateřských školách, kteří roušky nosit nemusí. Nebo stanovení maximálního počtu dětí ve třídě MŠ na 15, přestože ve třídách ZŠ bude moci být nadále až 34 žáků. Nejhorší pro všechny aktéry vzdělávání je časté publikování oficiálních opatření na poslední chvíli," stojí dále v prohlášení Pedagogické komory, které pokračuje: "Za absurdní považujeme aktuální pravidla pro pověřené školy (péče o děti rodičů IZS). Přes kritickou epidemickou situaci v nich celý březen platilo, že v jedné třídě může být až 30 dětí, a to ve věku od 2 do 10 let (děti původně navštěvující MŠ bez roušek). Děti se v těchto školách nemusejí testovat. Učitelé a další pracovníci škol IZS se začali povinně testovat až od 30. března 2021. Vzhledem k tomu, že se jedná o jediné školy, které jsou otevřené, mohlo v nich ministerstvo školství ověřit funkčnost chystaných opatření. To však z nepochopitelných důvodů neučinilo. Otevření škol tudíž proběhne rovnou naostro a plošně v celé ČR, což způsobí zcela zbytečně řadu problémů," 
Podle komory je třeba se mnohem více věnovat osvětě. Především všude připomínat základní pravidla, která snižují riziko šíření nákazy – omezení počtu osobních kontaktů na minimum, nošení kvalitních respirátorů, časté mytí rukou, důsledné větrání interiérů, dostatečné rozestupy, preventivní očkování atd. Všichni občané by měli být těmito zásadami obklopeni, a to nejlépe ve formě jednoduchých infografik.
"Preventivní očkování učitelů bohužel probíhá pomaleji, než se původně předpokládalo. Pracovníci škol, kteří se z nějakého důvodu nemohli zaregistrovat, již tuto možnost nemají. Druhou dávku vakcíny zatím dostalo méně než 10 % zájemců o očkování z řad pedagogů. V některých očkovacích centrech byla vakcinace pracovníků škol pozastavena. Je třeba prioritní očkování pedagogů obnovit, a to především v případě učitelů, kteří mají pracovat v otevřených školách," požaduje Pedagogická komora.

"Velmi bychom ocenili automatické zveřejňování anonymizovaných údajů k výskytu koronaviru ve školách a školských zařízeních, jak jsou shromažďovány jednotlivými krajskými hygienickými stanicemi a dále zasílány na ministerstvo zdravotnictví. Žádáme o mnohem širší poskytování datových setů s údaji k nákaze koronavirem u dětí a pracovníků škol, které shromažďuje ÚZIS a další instituce. A to nejlépe způsobem umožňujícím dálkový přístup, nebo alespoň pro vybrané organizace a odborníky ve formě predikativních datasetů. Nyní nejsou zveřejňovány například počty testů v dané věkové kategorii, což vede ke zkreslení výsledků, kdy jsou známy jen absolutní počty nově pozitivně testovaných osob, nikoliv relativní poměr pozitivity testů u dětí nebo pedagogů.
Současný právní rámec pro distanční způsob vzdělávání považujeme za nedostačující. Je třeba urychleně novelizovat školský zákon. Například doplnit do zákona odkaz na vyhlášku, kterou se stanoví konkrétní povinné náležitosti distanční výuky pro daný typ školy.
Vzhledem k výše popsaným nedořešeným problémům považujeme plánované otevření škol od 12. dubna 2021 v takovém rozsahu, jak je popsáno v první etapě materiálu MŠMT »Návrat dětí do škol (duben 2021)«, za organizačně nezvladatelné a nebezpečné. Vše by se mělo nejprve velmi pečlivě připravit a vyzkoušet v rámci pověřených škol pro děti rodičů integrovaného záchranného systému, případně na málotřídních školách," uzavírá včerejší prohlášení Pedagogické komory.

FAKTA O NÁKAZE COVID-19 U PEDAGOGŮ A DALŠÍCH ŠKOLSKÝCH PRACOVNÍKŮ

V sobotu 3. dubna Pedagogická komora mj. připomněla: "Za celé období sledování byla nákaza covid-19 prokázána u 48 014 pedagogů a pracovníků ve školství, z toho u 1354 osob ve věku 65+. Celkem 935 pedagogů bylo s COVID-19 hospitalizováno a 40 zemřelo." (ÚZIS)

Z celkového počtu pedagogů, což je 191 221 učitelů, vychovatelů a akademických pracovníků VŠ, prodělalo covid již 25 %, což je výrazně více, než činí průměr za celou ČR.
V březnu 2021 výrazně poklesl počet pedagogů pozitivně testovaných na koronavirus, což bylo částečně způsobeno snížením množství testovaných osob z řad pedagogických pracovníků. Počet nově hospitalizovaných pedagogů byl v březnu druhý nejvyšší za celou dobu epidemie (jen o 6 osob nižší než v únoru 2021). Počet zemřelých pedagogů byl v březnu bohužel nejvyšší od počátku epidemie. K úmrtí došlo u 15 pedagogických pracovníků...
Podíl dětí pozitivně testovaných na koronavirus je stále velmi blízko maximálním hodnotám za celou dobu epidemie. K výraznému poklesu došlo pouze u věkové skupiny 15 až 19 let, což jsou především žáci středních škol. I u nich je ovšem dvakrát vyšší, než činí průměr za celou ČR.
"Školy tvoří dle šetření krajských hygienických stanic v celkovém dlouhodobém přehledu významný počet ohnisek nákazy COVID-19, v absolutním počtu jde o nejčastější typ ohniska." (ÚZIS)

Klikněte na níže uvedené grafy

Grafy zpracoval na základě veřejně dostupných dat ÚZIS pro Pedagogickou komoru, z. s., datový analytik M. Bauer.

/pk/

Odkazy:
• MŠMT: Návrat do škol (duben 2021) + 1. fáze návratu do škol (tabulka) + materiál s vysvětlením
• ÚZIS: Koronavirus a školství (prezentace)
• Reakce Iniciativy Sníh na text „Vývoj epidemie SARS-CoV-2 u dětí v populaci České republiky” prezentovaný Středočeským krajem

Ilustrační foto:  Nová základní škola v Okrouhlici na Havlíčkobrodsku byla zkolaudována v srpnu 2019
Foto: archiv obce
*

Povinné testování na koronavirus se bude od středy 10. března nově týkat i zaměstnanců veřejné správy. Povinnost testovat už platí ve velkých firmách i podnicích od 50 do 249 zaměstnanců. Nově u těchto zaměstnavatelů musí být testovány i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a pracovníci agentur.

Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zdravotnictví doporučují primárně využívat samotestování. A to s ohledem na pandemickou situaci, větší potřebu vyšetření a omezené kapacity POC antigenních center. Tak, aby se eliminovalo šíření koronaviru a zachoval provoz soukromého i veřejného sektoru.

V praxi to znamená využívat zejména antigenní testy, které lze pořídit prostřednictvím subjektů z průběžně aktualizovaného seznamu na webu Ministerstva zdravotnictví. Stát na samotestování přispěje z veřejného zdravotního pojištění čtyřikrát měsíčně 60 korun na test a zaměstnance/OSVČ.

Rovněž lze doporučit testování prostřednictvím „závodního“ či smluvního lékaře daného podniku nebo externího poskytovatele zdravotních služeb.

Všichni pracovníci docházející do podniku včetně veřejné správy, ať už to jsou zaměstnanci na plný nebo částečný úvazek, pracovníci agentur práce nebo OSVČ, se budou muset prokázat negativním testem. V případě, že nebudou mít vlastní test, je možné zahrnout je do testování v rámci firmy, kde se zdržují,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „V týdnu od pondělí 8. března by mělo být dostatečné množství testů. Firmy by se teď neměly předzásobovat a raději by měly počkat, aby se nárazově nezvyšovala cena.

V souvislosti s rozšířením povinnosti testovat na covid-19 došlo k aktualizaci průvodce Deset kroků k samotestování zveřejněného například zde.

Nechceme zavírat průmyslové ani jiné podniky. Východiskem, jak zmírnit šíření epidemie a zároveň tak co nejméně ohrozit chod ekonomiky, je právě pravidelné a opakované testování. Odhalení zejména bezpříznakových přenašečů může pomoci i s aktuální zátěží nemocnic, protože nákaza se díky tomu nešíří především mezi zranitelné skupiny obyvatel, jejichž zdravotní stav si pak často vyžádá právě hospitalizaci,“ uzavírá ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Seznam dodavatelů antigenních testů pro samotestování aktuálně čítá na 60 subjektů, další přibývají. Odpovědi na nejčastější otázky k testování ve firmách a u OSVČ jsou k dispozici na tomto místě.

/zr/

Ilustrační foto: web Jihočeského kraje*

Stavebnictví má obrovský multiplikační efekt, a proto by se mohlo stát motorem restartu ekonomiky. Je však nezbytné stavět moderně, udržitelně. Šetrná výstavba a renovace budov nám totiž kromě nastartování ekonomiky může pomoci přiblížit se ke klimatickým cílům, které si stanovila Evropa a ústy šéfky komise Ursuly von der Leyenové je chce nyní ještě zpřísnit.

„Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček i přes jistou skepsi k reálnosti dosažení takových cílů vyzdvihl význam investic právě do budov. A to vnímáme jako velmi důležitý signál,“ uvedl předseda České rady pro šetrné budovy Karel Fronk.

Ministr Karel Havlíček minulý týden v Českém rozhlasu prohlásil, že bez investic v řádu stovek miliard korun do výstavby a rekonstrukce budov a zvýšení jejich energetické účinnosti nemáme šanci na cíle EU dosáhnout. Česká rada pro šetrné budovy proto nabízí vládě při restartu ekonomiky podporu a zároveň přichází s návrhy změn legislativy a podpůrných programů, které přispějí k tomu, aby se realizačním firmám i soukromým a veřejným investorům vyplatilo do uvažování o projektech vnést šetrné principy.

Státní investice do budov mohou totiž díky vysokému multiplikačnímu efektu stavebnictví výrazně přispět k oživení české ekonomiky v době hospodářské krize. Jejich výhodou je fakt, že jsou rozptýleny po celé zemi a pomoc ekonomice prostřednictvím investic do budov tak bude plošná. Z renovací budov mohou profitovat nejen velké stavební firmy, ale i střední a menší podniky a řemeslníci. To ukázala již studie Národní ekonomické rady vlády v poslední krizi po roce 2008. „Nenechejme budoucím generacím pouze pár výjimečných staveb, kterými se členové rady mohou pyšnit, ale udělejme z šetrných budov naprostý standard,“ zdůraznil Karel Fronk.

Opět totiž stojíme na prahu zpomalení ekonomiky a strukturálních změn způsobených koronavirem. Dopady covid-19 jsou závažné, avšak dopady změny klimatu mohou být ještě horší. „Jsme přesvědčeni, že investice do šetrných budov jsou stále jedním z nejlepších nástrojů, jak oba problémy zmenšit,“ vysvětlil předseda České rady pro šetrné budovy.

Ministr životního prostředí Richard Brabec nedávno na konferenci pod záštitou České rady pro šetrné budovy uvedl, že v průběhu příštích deseti let přijde do České republiky téměř jeden bilion korun z modernizačních fondů. Na úspory energie, vody a další věcí je určena jejich velká část. Ministerstvo podle něj bude v příštím programovém období na léta 2021 až 2027 spravovat v rámci programů životního prostředí zhruba 300 miliard korun. Zdrojů by tedy mělo být dostatek, nyní je třeba vytvořit podmínky pro to, aby našly smysluplné uplatnění v konkrétních hodnotných projektech.

* Budovy s téměř nulovou spotřebou. V oblasti budov s téměř nulovou spotřebou fungují renovační programy pro většinu typů budov, financování je dlouhodobé a předvídatelné. Dobře nastaveny jsou také minimální energetické standardy pro budovy. Progres by přineslo zvýšení objemu programů důkladných renovací, a to minimálně na dvojnásobek. „Vláda by měla také zvážit motivační opatření k investicím do budov například formou snížení DPH,“ poznamenal Karel Fronk. Změnit by se měl také systém zadávání veřejných zakázek tak, aby hlavním parametrem nebyla jen nejnižší pořizovací cena, ale náklady v dlouhodobém provozu.

* Udržitelné materiály a cirkulární ekonomika. Cirkulární principy a recyklované materiály nacházejí stále častěji uplatnění. V tuzemsku dobře fungují a jsou využívány certifikační systémy, které vyžadují informace o recyklovaných materiálech. Česko navíc směřuje k zákazu skládkování bez předtřídění a recyklace, což povede ke zvýšení motivace ke znovuvyužití materiálů. Do kritérií pro zadávání veřejných zakázek by bylo vhodné zavést požadavky pro využívání druhotných surovin a výrobků. Je také třeba odstranit bariéry pro znovuvyužití stavebního odpadu. Podpory by se měly dočkat také projekty, které si kladou za cíl zhodnotit brownfieldy.

* Hospodaření s vodou. Voda začíná být vzácná a v budoucnu může být ještě hůř. Úspěšný je hlavně program Dešťovka, který je zaměřen na využití dešťové a šedé vody v bytových a rodinných domech. Pomohlo by zrušit výjimky pro platbu srážkovného z bytových domů ve městech. Lékem na zadržování vody jsou zelené střechy, jejich většímu využívání ale brání omezené započítávání do koeficientu zeleně.

* Kvalitní vnitřní prostředí. Dopad vnitřního prostředí na komfort, zdraví a výkonnost osob uvnitř budov začíná řešit stále větší počet lidí. V segmentu administrativních budov funguje certifikační systém WELL, který detailně řeší všechny aspekty vnitřního prostředí. V rámci OP Životní prostředí došlo k rozšíření podpory větrání, osvětlení a akustiky, která je využívaná především ve školách a veřejných budovách. Pomohlo by definovat do kritérií programů nebo výběrových řízení minimální standardy, zejména v oblasti provázanosti celého konceptu dané budovy, projekčního návrhu, realizace a následného provozu, tak aby byla upřednostněna komplexní řešení, která vnímají i kvalitní vnitřní prostředí.

* Cesta k uhlíkové neutralitě. V Česku funguje systém emisních povolenek, které motivují firmy ke snížení produkce CO2. Globální klimatické změny však budou vyžadovat další zásadní opatření a zde by pomohla podpora lokálních obnovitelných zdrojů energie zakomponovaných do budov. Je třeba také a odstranit bariéry k jejich využití.

Deklaraci New Green Deal Cesta k udržitelné ekonomice 21. století představila Česká rada pro šetrné budovy minulý čtvrtek v rámci Světového týdne šetrných budov a chce ji předat premiérovi Andreji Babišovi. Dosud ji podepsalo více než 80 členských firem z oboru šetrného stavebnictví i nečlenských organizací a společností, které souhrnně dosahují tržby přes 100 miliard korun a zaměstnávají téměř 30 tisíc lidí. Deklaraci včetně všech konkrétních doporučení, jak pomoci ekonomiku nastartovat a připravit ji na zelenou budoucnost, najdete zde: https://www.czgbc.org/cs/new-green-deal-cesta-k-udrzitelne-ekonomice-21-stoleti

*

/zr/

Ilustrační foto: archiv České rady pro šetrné budovy

Členové Rady Asociace krajů ČR a další zástupci regionů dnes videokonferenčně jednali o aktuální situaci ohledně ohnisek nákazy koronavirem v regionech a o koordinování dalšího postupu. Společného jednání se účastnil premiér Andrej Babiš, ministr vnitra Jan Hamáček a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Premiér informoval hejtmany o tom, že dnes došlo k ustavení Rady vlády pro zdravotní rizika, kterou vede Andrej Babiš, dalšími členy jsou zástupci ministerstva vnitra, obrany, zdravotnictví, Asociace krajů a další. Rada bude dohlížet na chytrou karanténu, v budoucnu chce stát navíc vybudovat vlastní kapacity laboratoří, odběrných míst a předložit do Sněmovny zákon týkající se fungování hygieniků.

S kolegy hejtmany jsme se dohodli, že nově ustavené Radě adresujeme připomínky, které máme ohledně takzvaného semaforu ministerstva zdravotnictví, jímž stanovuje rámcová protiepidemická opatření v krajích méně či více zasažených koronavirem. Dodáme také přehled stavu zásob osobních ochranných prostředků, kapacity odběrných míst, laboratoří, testovací kapacity. Pan premiér rovněž deklaroval, že krajům z Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) půjdou data, která jsou aktuálně k dispozici, tedy počty lůžek nemocnic, zásah rizikových skupin a další potřebné údaje. Domluvili jsme se na tom, že kraje budou včas informovány o plánovaných mimořádných opatřeních, jež stát v souvislosti s šířením nákazy chystá, protože některé věci už zase slyšíme nejdříve z médií,“ upřesnil 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Kraje se vrátí k původní intenzivní spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi a budou se s hygieniky vzájemně informovat o případném společném postupu. Obnoví se také pravidelné videokonference hejtmanů. Další mají v plánu v pondělí 3. srpna 2020.*

/zr/

Na snímku: Z dnešní videokonference členů Rady Asociace krajů ČR s premiérem Andrejem Babišem a ministry Janem Hamáčkem a Adamem Vojtěchem

Foto: archiv AK ČR

 

 

Sociální služby a spolupráce jednotek dobrovolných hasičů s obcemi byly na programu setkání, které minulý čtvrtek 25. června na zámku Líšno pořádalo město Bystřice pod záštitou Posázaví o. p. s. Zástupci samospráv Bystřice, Jílového u Prahy, Týnce nad Sázavou, Neveklova a Sázavy si vyměnili také své zkušenosti s nouzovým stavem vyhlášeným letos na jaře kvůli koronavirové pandemii.

Starosta Bystřice Michal Hodík vyzdvihl projekt Obce blíže lidem, který v Bystřici a dalších 23 posázavských obcích realizuje RUAH o. p. s. Jeho cílem je pomoc lidem, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Mezi nejčastější problémy, které v rámci projektu terénní sociální pracovnice řešily, patřily otázky zadluženosti, bydlení, odborné psychiatrické péče nebo opatrovnictví.

Počet lidí, kteří nás kontaktují, neustále roste,“ uvedla ředitelka RUAH Marta Vacková. Zároveň upozornila na to, že projekt končí v roce 2022 a už nyní by se mělo řešit, co dál.

Starostové se shodli na tom, že projekt má smysl a mělo by se v něm pokračovat. Potřebu terénních sociálních pracovníků vnímá i starosta Jílového u Prahy Pavel Pešek. Problémem je však podle něj nedostatek schopných lidí – bariéru vidí také v požadovaném vzdělání těchto pracovníků. „To, kdo tuto práci může vykonávat, vymezuje zákon,“ připomněla Marta Vacková. Terénní sociální pracovník je podle ní „prodlouženou rukou“ úřadu, na kterém pak je konečné rozhodování v daných případech.

Otázkou je podle starostů způsob financování sociálních služeb – stát na obce přenáší kompetence, což zatěžuje jejich rozpočet. Doporučili také řešit tuto problematiku v rámci většího celku, například mikroregionu.

Diskuse se rozproudila také nad jednotkami požární ochrany obcí (JPO), zajišťujícími ochranu obcí při mimořádných událostech, a sbory dobrovolných hasičů (SDH), které jsou v mnoha obcích hybateli společenského života. Michal Hodík uvedl, že v Bystřici, která má 26 městských částí, je deset SDH, které jsou zapsanými spolky. Zajímal se proto o jejich zařazení do integrovaného záchranného systému.

Každý hasič musí splňovat zákonem dané podmínky,“ konstatoval Pavel Pešek. Mezi tyto podmínky podle něj patří i odborná způsobilost. Doporučil také starostům oddělit financování JPO a SDH a vysvětlit hasičům způsob a podmínky fungování JPO a SDH i nakládání s majetkem obce.

Starostové si rovněž vyměnili zkušenosti s nouzovým stavem vyhlášeným v souvislosti s šířením koronaviru. Shodli se na tom, že bojovali zejména s nedostatkem relevantních informací od státu a diametrálními rozdíly mezi mediálními prohlášeními a skutečností. Kritizovali také nedostatečnou pomoc kraje.

Na závěr si přítomní prohlédli rekonstruovaný park a zámek v Líšně.*

/jt/

K foto:

Terénní pracovnice RUAH o. p. s. nejčastěji řeší otázky zadluženosti, bydlení, odborné psychiatrické péče nebo opatrovnictví.

Ilustrační foto: archiv RUAH

 

 

Vzhledem k vývoji počasí, kdy se v řadě měst a obcí průměrné denní teploty pohybovaly pod hranicí 13 °C, topily po loňsku i letos teplárny až do konce topného období, které podle vyhlášky končí posledního května. Přitom předloni se přestalo topit dokonce už v polovině dubna. Podle dlouhodobého průměru se s vytápěním končí v polovině května.

Topná sezóna byla o 17 dnů delší, než je průměr dekády, který je 238 topných dnů. Nicméně zima byla opět výrazně teplá a konečnou spotřebu tepla ovlivnil i nouzový stav vyvolaný od poloviny března pandemií koronaviru,“ uvedl Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR.

Podle prvních statistik z tepláren, které dodávají teplo hlavně domácnostem, se odběr tepla snížil minimálně nebo jen v řádu jednotek procent. Ale u tepláren, které dodávají výrazný podíl tepla pro odběratele mimo domácnosti, tedy hlavně pro průmysl a služby, což je vytápění obchodních center, škol a dalších objektů, které zůstaly kvůli koronaviru zavřené, se dodávka snížila až téměř o desetinu loňského odběru,“ dodal Martin Hájek.

V topném období v celorepublikových statistikách žádný zimní měsíc neklesla průměrná teplota pod 0 °C, té se přiblížil jen leden s 0,4 °C. Naopak únor s průměrnou teplotou téměř 4 °C byl nejteplejší za celou dekádu, proti dlouhodobému průměru až o čtyři stupně.

Například v Otrokovicích byl vůbec nejteplejší za celou dobu, kdy teplárna měření provádí. V Brně zase za letošní topnou sezónu nezaznamenali žádný den s průměrnou denní teplotou pod minus 5 °C. Něco takového se dosud nikdy nestalo a například v zimě 2010/2011 bylo takových dnů 25. Oproti tomu bylo od října do března v Brně 94 dnů s průměrnou teplotou nad 5 °C. I tento údaj je za posledních deset let rekordní.

K porovnávání topných období slouží takzvané denostupně, což jsou hodnoty vypočtené rozdílem mezi průměrnou venkovní a vnitřní teplotou v bytě, které jsou vynásobené počtem topných dnů.

Zatímco průměr topných období poslední dekády v letech 2010 až 2020 (při teplotě v bytech 21 °C) byl 3914 °D (denostupňů), vloni to bylo 3800 °D a letos to bylo 3805 °D. Letošní zima tak vlastně porazila tu loňskou jen o půldenní spotřebu tepla na vytápění. Nejmenší potřeba tepla byla v teplé zimě 2014/2015, pouze 3700 °D. Dlouhodobý normál z let 1969 až 1990 byl pro srovnání 4213 °D.

Od roku 1990 klesla roční spotřeba tepla pouze pro vytápění bytu nejen následkem oteplování, ale i díky zateplování domů, lepší regulaci topení a změnou našeho chování ze 45 na 15 GJ, tedy na třetinu. Při průměrné ceně necelých 600 Kč/GJ tak domácnosti zaplatí za tepelnou pohodu v průměrném bytě kolem 9000 korun za rok, tedy 750 korun měsíčně,“ doplnil ekonomické souvislosti Martin Hájek.

Otopné období začíná podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vždy 1. září a trvá do 31. května následujícího roku. Zahájení, přerušení a ukončení dodávek tepla se odvíjí od průměrných denních teplot venkovního vzduchu a prognózy počasí podle ČHMÚ.

Teplárny začínají s dodávkami tepla, jestliže dva po sobě jdoucí dny klesne průměrná denní teplota pod 13 stupňů Celsia a není očekáván další den vzestup teplot. Dodávky tepla jsou přerušeny nebo ukončeny, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu vystoupí nad +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat snížení této teploty.

/tz/

Ilustrační foto:

Integrované energetické centrum Červený mlýn, Teplárny Brno, a. s.

Foto: archiv Teplárenského sdružení ČR*

 

 

 

Vláda schválila návrh Ministerstva průmyslu a obchodu na změnu harmonogramu, který se týká DVB-T2. Podle něj by se přechod na nový standard vysílání, tedy digitální televizi 2. generace, měl posunout o čtyři měsíce, a skončit tak až letos v říjnu. Pozastaven byl dočasně kvůli koronaviru.

„Přechod na DVB-T2 jsme dočasně pozastavili kvůli pandemii koronaviru. A to proto, aby lidé měli průběžně dostatek informací a nemuseli nový televizní formát a potřebné technické vybavení řešit,“ uvedl  vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: Protože teď už lze díky příznivému vývoji mimořádná opatření uvolňovat, a tedy restartovat ekonomiku, je možné dokončit i celý proces přechodu na DVB-T2.“  

Podle vládou schváleného návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu se termíny v Technickém plánu přechodu (TPP) posouvají o čtyři měsíce, přechod na DVB-T2 by tedy měl být završen koncem letošního října. Završí se tak uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz, což je základní předpoklad připravované aukce.

Posunutí termínů přepínání stávajících sítí DVB-T na DVB-T2 vytvoří dostatečný čas k tomu, aby si lidé, kteří ještě na nový vysílací standard nepřešli, koupili potřebné přijímače v opět otevřených obchodech,“ připomněl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko. Díky obnovení služeb také bude možné, aby servisní organizace zajistily v souvislosti s DVB-T2 úpravu anténních systémů.

Aktualizovaný TPP zachovává prakticky všechny technické návaznosti původního plánu, postupovat se podle něj začne 1. července 2020.

/tz/

Ilustrační foto: https://dvb-t2.cz/

Město Bohumín na Karvinsku Bohumín se dnes připojuje k protestu Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolku pro obnovu venkova ČR. Ty kvůli vládním kompenzačním opatřením v souvislosti s koronavirem vyhlašují dnešek černým dnem pro obce a kraje. Na radnicích a krajských úřadech by proto měly zavlát černé vlajky. Bohumín ji sice nevyvěsí, ale iniciativu všech tří autorů výzvy plně podporuje.

„S úlevami pro živnostníky souhlasíme. Ale chceme vládu upozornit na to, že na ně chce brát peníze z měst a krajů, a ne ze státního rozpočtu. Jedním z našich hlavních finančních příjmů jsou sdílené daně. A právě u nich očekáváme kvůli vládním daňovým úlevám pokles o minimálně 20 procent. V případě Bohumína odhadujeme, že přijdeme minimálně o 60 milionů korun,“ uvedl starosta Bohumína Petr Vícha.

Vláda kvůli dopadům koronaviru snižuje sazbu DPH, odpouští zálohy daní a počítá s tzv. kompenzačním bonusem pro OSVČ. Jen kvůli němu by však obce napříč Českem přišly až o 12 miliard korun. V případě Bohumína by to bylo 24 milionů korun.

Černá vlajka v Bohumíně dnes nezavlaje, protože její symbol je pro tuto situaci poněkud nepatřičný. Svaz měst a obcí však má se svým protestem naši plnou podporu. Jsme smutní z toho, jak stát postupuje na úkor měst a krajů, které jsou s ním v této těžké době solidární. Místo toho, aby také stát byl solidární s námi a podpořil a udržel naše investice, činí tak pravý opak. Jenže městům a krajům nikdo nic kompenzovat nehodlá, přestože právě ty mají zásadní vliv na nastartování regionální ekonomiky,“ sdělil Petr Vícha.

Zmírnit dopad zákona o kompenzačním bonusu na města a kraje chtějí senátoři. Poslanci dnes rozhodnou, zda podpoří senátní návrh, anebo potvrdí původní vládní návrh, který určuje, že kompenzace mají platit obce. V případě, že by poslanci dnes senátní návrh přehlasovali, připravuje Senát samostatnou novelu zákona o kompenzačním bonusu s podporou pro obce.*

/tz/

Na snímku: Bohumín z ptačí perspektivy

Foto: archiv města

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down