Již deset krajů – Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Vysočina, Zlínský, Plzeňský, Moravskoslezský, Pardubický a Ústecký – se přihlásilo do dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který pomůže prodejnám na venkově. Včera, v den uzávěrky příjmu žádostí do první výzvy programu, zvažoval svoji účast ještě Jihočeský kraj,

V první výzvě z programu Obchůdek 2021+ mohly kraje žádat o podporu do 29. října 2021. Provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1000 obyvatel, popř. do 3000 obyvatel, kdy v dané místní části nežije víc než 1000 lidí, v něm budou moci dostat finanční podporu na provoz až 100 000 Kč.

Těší mě, že se kraje zapojují a věřím, že se přidají i ty zbývající. Společně tak udržíme na venkově malé obchůdky, které by bez pomoci zanikly,“ konstatoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „MPO tak prostřednictvím krajů podpoří malé prodejny, které často představují jediná místa, kde se lidé v dané obci mohou setkávat.“

Podporu z programu Obchůdek 2021+ je možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy. Žadatel o dotaci se obrátí na kraj, ve kterém se malá prodejna nachází, a je to právě kraj, který finanční podporu poskytuje. Kraje a starostové vesnic jsou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují.

Koloniály mohou obdržet až sto tisíc korun na financování provozních výdajů za měsíce leden až říjen 2021, tedy na mzdy, nájem, vytápění či na náklady spojené s akceptací platebních karet,“ vysvětlila náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková s tím, že další výzvy plánuje MPO vyhlašovat až do roku 2025.

Podání žádostí krajů i  hodnocení probíhá v systému AIS MPO a je velice jednoduché. Spustili jsme i speciální web na adrese www.obchudek2021plus.cz, kde najdou kraje i obchodníci další informace. Provozovatelé venkovských koloniálů mohou také získat v rámci dalšího projektu MPO ceskoplatikartou.cz platební terminál na minimálně 6 měsíců zdarma a nehradí ani poplatky za provedené transakce,“ dodal ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.
Program Obchůdek 2021+ je financován ze státního rozpočtu ČR. MPO v něm vyhlašuje jednotlivé výzvy a kraje si mohou požádat o podporu. MPO krajské žádost vyhodnotí a vydá rozhodnutí o dotaci. Zájemci o tuto pomoc (provozovatelé venkovských obchůdků) se obracejí na kraje, které podporu nejdřív předfinancují a o poté požádají MPO o proplacení.*

Více informací k programu je k dispozici zde.

/zr/

Ilustrační foto: Archiv Družstva CBA

Včerejší mezinárodní konferencí s názvem Společně k moderní obci symbolicky skončilo předsednictví Jihočeského kraje v rámci Euroregionu Dunaj-Vltava (ERDV).

Konferenci stejně jako celé jihočeské předsednictví poznamenala koronavirová pandemie, a proto se z bezpečnostních důvodů opět uskutečnila formou videokonference, přičemž se do ní zapojilo několik desítek  účastníků. Všichni se  shodli na tom, že ani ztížené podmínky Jihočechy neodradily a pod jejich předsednictvím se podařilo uskutečnit mnoho zdařilých projektů, které přispěly k rozvoji všech členských regionů.

Předsednictví Jihočeského kraje probíhalo od června 2020 do červa 2021, poznamenala ho proto citelně koronavirová pandemie. I přes to, že prakticky nebylo možno se osobně potkávat a vyměňovat si zkušenosti, podařilo se mnoho zdařilých projektů, které mohou posloužit starostům všech obcí z obou stran hranice jako inspirace. Třeba v oblasti digitalizace služeb pro občany,“ konstatoval náměstek hejtmana pro oblast venkova Pavel Hroch a jako konkrétní příklad iniciativy Jihočeského kraje v rámci předsednictví ERDV uvedl volbu Vesnice roku ERDV 2020. „Vítězem se stala obec Groβschönau, která je proslulá zejména svými projekty zaměřenými na využití solární energie a my si od nich rádi vezmeme inspiraci. Ale ani naše obce nezůstávají se svými projekty pozadu. Například město Strmilov zaujalo projektem na informování občanů a obec Chlumany je průkopníkem v oblasti regionálních trhů, do kterých se zapojují místní občané,“ dodal Pavel Hroch, podle jehož slov byla v rámci volby Vesnice roku ERDV 2020 oceněna i jihočeská obec Borová Lada. A to za komplexní opatření k zamezení odchodu mladých lidí z oblasti nacházející se v národním parku.

Evropský region Dunaj – Vltava je trilaterální pracovní společenství, které bylo založeno 30. června 2012. Skládá se ze sedmi partnerských regionů – Horního Rakouska, dolnorakouského Mostviertelu a Waldviertelu, Dolního Bavorska, Horní Falce, Plzeňského kraje, Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Jejich společným cílem je významně přispět k dalšímu rozvoji celého území a realizaci evropské myšlenky. Stěžejními tématy jsou průmysl, zdravotnictví a cestovní ruch.  Zde experti všech sedmi regionů pracují v rámci strategie ERDV na tom, aby prostřednictvím svých znalostí a kontaktů konkrétní opatření všemožně podpořili. Předsednictví přebírá po Jihočeském kraji Horní Falc.

/zr/

K foto:

Mezinárodní konference Společně k moderní obci se uskutečnila formou videokonference

Foto: Hana Brožková*

Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili s Renátou Zajíčkovou, starostkou Městské části Praha 5. Ta se také stala tváří červnového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Červnové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Odpady a obce a bylo připraveno ve spolupráci s časopisem Odpady. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červnového čísla našeho časopisu vystupují.

* Renáta Zajíčková, starostka Městské části Praha 5: Pokusy využívat participativní rozpočtování v Praze 5 tu byly už v roce 2016. Jenže tehdy tomuto způsobu zapojování občanů do rozhodování o rozvoji své městské části nebyla stanovena žádná pevnější pravidla a vlastně se ani nevedla pořádná evidence takto podpořených projektů.

My jsme – i na základě výsledků z veřejných setkání s občany –provedli revizi pravidel a všechny informace o hlasování lidí o jednotlivých projektech a a jejich realizaci zveřejňujeme na webu.  Mimochodem, v Praze 5 mají právo navrhovat projekty hrazené radnicí z participativního rozpočtu od letošního roku i mladí lidé starší 15 let. Osvědčuje se to a nemíníme tuto věkovou hranici zvyšovat.

Před každým kolem podávání návrhů do participativního rozpočtu se se nově s předkladateli projektů setkáváme, i formou on-line a vysvětlujeme jim pravidla a varujeme je i před zbytečnými možnými chybami, které by mohly vést k vyřazení jejich projektů.

Loni jsme na tyto účely vyčlenili 15 milionů korun a počet přihlášených projektů trhal rekordy. Nejvíce hlasů – bezmála 1500 – obdržel projekt singletrack Motol pro rodinné vyjížďky na kolech, ale podpořeny byly například také projekty květinové louky, retenční nádrže na zachycování dešťové vody na sídlištním plácku, zastínění dětského hřiště proti slunci popínavými rostlinami a další.

* Radka Vladyková, výkonná ředitelka Kanceláře Svazu měst a obcí ČR: Po novém stavebním zákoně, který přinese zjednodušení a zrychlení povolování staveb volala odborná i laická veřejnost. Svaz měst a obcí ČR od něj očekával zjednodušení a zrychlení stavebních řízení, způsob jeho projednávání, navrhovaná znění a množství pozměňovacích návrhů vyvolává ale víc otázek než odpovědí a vzbuzuje řadu obav. Pokud zákon nebude kvalitní, tedy aplikovatelný a funkční, tak, aby vyvažoval veřejné a soukromé zájmy, může dojít nejen k devastaci životního prostředí, kulturního dědictví, ale i k ekonomickému kolapsu celého státu.

Není pravda, že se jedná o jedno razítko a jeden rok. Některé dotčené orgány státní správy (DOS) zůstávají vyčleněné. Razítka je nutné počítat i ta, která nejsou tzv. DOS, ostatně těch je asi jenom devět, zbytek jsou vlastníci technické a dopravní infrastruktury, jejichž souhlas je nutné mít vždy, případně i místo na napojení (těch může být klidně i 35 – obzvláště v Praze).

Často je ďábel ukryt v detailu: lhůta začíná běžet až po podání ÚPLNÉ žádosti. Zatím není zcela zřejmé, co to bude znamenat, neboť technická část ještě není zcela známa, má být řešeno vyhláškou. Obecně by se dalo říct, že dojde ke zjednodušení tím, že bude jen jeden druh řízení a bude rovnou řízení o povolení stavby. Stavebník může ovšem vydat peníze na poměrně rozsáhlou dokumentaci a až pak se dozví, zda lze stavět. Ani informace, jak obsažná bude stavební dokumentace, zatím nejsou. A to samozřejmě souvisí s její finanční náročností. Než bude známo znění prováděcích vyhlášek, nelze jednoznačně říct, zda jedno stavební řízení bude mít pozitivní přínos.

* Pavel Černý, advokát, Frank Bold Advokáti: Nový stavební zákon je bezesporu jednou z důležitých plánovaných právních úprav a urychlí výstavbu jednotným rozhodováním při povolování výstavby. Jeho cílem je zrychlit a zjednodušit řízení o povolení staveb, která dnes i pro relativně jednoduché projekty často trvají neúměrně dlouho. Toho má být dosaženo zejména zavedením jediného řízení o povolení stavby, místo současného územního a stavebního řízení, zavedením jednotné soustavy státních stavebních úřadů a integrací rozhodování, pro kterou se vžilo označení: jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko.

Tento princip nebude ve výsledné podobě zákona zakotven zcela důsledně, protože některá dílčí povolení, například k zásahům do kulturních památek nebo zvlášť chráněných částí přírody, budou nadále vydávána samostatně. Řada dnešních závazných stanovisek dotčených orgánů však bude nahrazena buď jejich nezávazným vyjádřením, nebo kompetence přejde přímo na nové stavební úřady. Ty budou součástí jednotné státní stavební správy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. To by mělo zajistit vyšší efektivitu rozhodování, jednotný výklad práva a odstranit riziko systémové podjatosti úředníků.

Úprava účastníků řízení se v návrhu oproti současnému stavu zásadně nemění. Jedním z důsledků integrace rozhodování by naopak mělo být opětovné zařazení ekologických spolků mezi účastníky všech řízení o povolení stavby, pokud jsou dotčeny zájmy ochrany přírody. V integrovaném řízení se budou účastníci moci vyjadřovat ke všem aspektům věci, včetně těch, které podle platné úpravy řeší závazná stanoviska, vydávaná bez účasti veřejnosti. Je však nutné zajistit, aby o zásazích do veřejných zájmů rozhodovali úředníci s příslušnou kvalifikací, i když budou součástí stavebního úřadu.

Zákon má stanovit jednoznačné lhůty pro vydání rozhodnutí o povolení jednotlivých typů staveb. Záruky jejich dodržování však nejsou v aktuálně projednávané verzi návrhu příliš silné (na začátku května 2021).

Dosažení základního cíle urychlení řízení o povolování staveb tak bude záležet především na tom, jak kvalitně a efektivně bude fungovat nová státní stavební správa.

* Pavel Březina, předseda představenstva Svazu českých a moravských spotřebních družstev (SČMSD): Zálohový systém v ČR potřebují především výrobci nápojů, kteří hledají pro ně nejlevnější a nejrychlejší způsob, jak se dostat k použitým PET lahvím, zrecyklovat je a recyklát použít jako příměs při výrobě nových PET lahví. Potřebují si tento systém uzavřít z pro ně ekonomicky výhodného důvodu a při tom se snaží využít neznalosti veřejnosti a ekologické líbivosti v zálohách. Ale odpad není jen plast, nebo dokonce jen PET lahev. Problematika je mnohem složitější, a pokud se chceme chovat zodpovědně a ekologicky, musíme se zajímat o veškerý odpad.... Podporovatelé záloh na PET lahve počítají v kalkulaci nákladů na zálohový systém s určitým počtem přístrojů na automatický výkup PET lahví a plechovek. Tento počet přístrojů není dostatečný ani pro všechny hypermarkety, supermarkety a diskonty v České republice, natož pro tisíce menších prodejen, kde by nákup takového přístroje neměl ekonomickou návratnost a tedy smysl. Menší prodejny by podle návrhu neměly povinnost PET lahve vykupovat, ale tím by si podle mě výrazně uškodily v rámci konkurence. PET lahve by byly ceninou, proto by prodejny tyto lahve musely v neporušeném stavu skladovat a evidovat. Současně by byla použitá PET lahev odpadkem, takže vyčlenit navíc v rámci prodejen dostatečně velký prostor na skladování odpadků by bylo pro většinu prodejen neřešitelným problém. Lahve by se dávaly do PET pytlů, tedy by se vytvářel nový plastový odpad a z prodejen by byly sváženy nákladními vozy k recyklaci

* Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku a předseda SMS Plzeňského kraje: Zcela jistě by nám, obcím, pomohlo zavedení povinného zálohování PET lahví a nápojových plechovek, tak jak to má zavedeno v současné době asi deset evropských států.  Pokud budeme věřit údajům, které máme od  autorizované společnosti, tak by se mohla četnost svozů žlutých kontejnerů snížit až o polovinu, protože jejich obsah údajně tvoří okolo 50 procent PET lahví. To bychom ušetřili hodně. Na druhou stranu zálohování je jediná možnost jak splnit cíle stanovené EU, protože dobrovolným způsobem nejsme schopni splnit požadovaných 90 procent sběru PET lahví. Do roku 2025 bychom měli zajistit sběr 50 procent nápojových plechovek. To tedy nevím, jak tohle splníme.

* Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek na Kolínsku: Svaz měst a obcí ČR se dlouhodobě staví k návrhům na zavedení systému zálohování plastových lahví velmi rezervovaně a na tomto stanovisku stále setrvává. Současný systém sběru recyklovatelných odpadů včetně plastů funguje velmi dobře, což dokládají každoroční statistiky množství vytříděného odpadu, které vykazují stabilní růstovou tendenci. Občané obcí jsou na zavedená pravidla evidentně zvyklí, vědí, jak se v nich orientovat a využívají sítě široce dostupných kontejnerů.  Právě rozvíjení fungující kontejnerové sítě a motivaci občanů k samotnému třídění považuje Svaz za klíčové pro plnění stále náročnějších cílů, které do oblasti odpadového hospodářství přináší nová legislativa.

* Lukáš Vlček, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství, životního prostředí a neuvolněný místostarosta města Pacov na Pelhřimovsku: Ambicí našeho kraje v rámci jeho Integrovaného systému nakládání s odpady v Kraji Vysočina (ISNOV) je účinně pomáhat obcím, aby během následujících už necelých deseti let disponovaly dobudovanou infrastrukturu na třídění odpadu, měly vyřešeno energetické využití zbytkového komunálního odpadu – a hlavně aby i veřejnost se učila brát tuto problematiku za svoji prioritu a snažila se předcházet vzniku odpadů.

Kraj Vysočina například už podepsal dohodu se Sdružením obcí Vysočiny o spolupráci na řešení problematiky odpadů. Aktivně jezdíme po území našeho kraje a diskutujeme problematiku a formy řešení s městy, obcemi, svozovými společnostmi. Jednáme se společnostmi, které se zabývají energetickým zpracování odpadů. Připravujeme finanční nástroje pro zvýšení podpory investic do technologií třídění odpadů a vzdělávací aktivity. V letošním roce jsme opět vyhlásili krajský dotační program Odpady 2021 na podporu aktivit k předcházení vzniku odpadů, správného třídění a materiálového využití jednotlivých využitelných složek odpadu v obcích.

Kdybych to měl shrnout, tak zjednodušeně řečeno s obcemi a svazky obcí definujeme společné problémy a hledáme možnosti řešení. Kraj Vysočina v tom hraje především roli moderátora a nabízí municipalitám i pomoc svých odborníků a chceme spolupracovat i se specialisty, kteří v kraji působí. Jsme v kontaktu například se ZERA –Zemědělskou a ekologickou regionální agentura, z. s., v Náměšti nad Oslavou, která má řadu zajímavých zkušeností a technologických řešení v oblasti BRKO. Nezaměnitelnou úlohu bude hrát i napojení na zemědělství – protože kde jinde, než zpět na poli by měl biologicky rozložitelný komunální odpad opět skončit?

* Václav Vachuška, manažer Dobrovolného svazku obcí Horažďovicko: Náš realizační tým spouští unikátní pilotní projekt cirkulárního řešení sběru a následného využití popelů. Projekt zahrnuje organizovanou spolupráci napříč mikroregiony ve sdílení know-how pro produkci ekologicky bezpečných popelů, jejich odděleného sběru a následnou přeměnu na posypový materiál, využitelný během zimního období. To vše lokálně, nákladově efektivně, bez zbytečných přesunů odpadů a s úsporou přírodních zdrojů napříč republikou.

* Jakub Bednárek, starosta obce Bořenovice na Kroměřížsku, manažer Mikroregionu Morkovsko: Snahu odklonit popeloviny z komunálního odpadu vítáme. Jde o skvělý nápad, a navíc to řeší problém, který nás hodně trápí.  Sám zastupují obec, která je dlouhodobě, po řadu let, nejlepší do 500 obyvatel v třídění odpadu ve Zlínském kraji. Přesto je u nás produkce komunálního odpadu stále vyšší, než bychom chtěli. To je dáno tím, že máme obec plynofikovanou jen plynem propan, který je o dost dražší než zemní plyn, a občané jej tak příliš nevyužívají. Topí i nadále tuhými palivy, především uhlím. To v zimě s sebou nese vysoký nárůst produkce komunálního odpadu právě kvůli popelu z uhlí. Jsou domácnosti, kterým na popel nestačí ani dvě popelnice o obsahu 110 litrů.

Do projektu snížení produkce komunálního odpadu zavedením odděleného sběru a zpracování popele z domácích topenišť se rozhodně chceme zapojit. Pokud se povede odklonit popel z popelnic, budeme mít po starostech. Máme dostatek svých nádob, do kterých by občané ukládali jen popel. K tomu je navíc obrovská přidaná hodnota v možnosti materiál dále využít. Celkově by se nám snížila produkce komunálního odpadu – a ještě by se snížily primární i sekundární náklady.

* Lukáš Kříž, IT expert: Chytré řízení odpadů patří vedle inteligentní dopravy, energetiky nebo bezpečnosti ke klíčovým principům chytrých měst. Implementovat jej lze ale i bez vazby na další systémy. Odpadové hospodářství obvykle zastřešuje tři hlavní činnosti. Jsou jimi sběr, likvidace a recyklace. Technologie pro chytré odpadové hospodářství se prozatím zaměřují převážně na první krok čili na sběr a související optimalizaci dopravy.

Právě v této oblasti lze dosáhnout nejvyšších efektů nákladových i užitkových. Svoz probíhá v okamžiku reálného zaplnění odpadních nádob a vede po optimalizované trase. Obyvatelé měst tudíž vždy mají kam odklad ukládat. Jde samozřejmě o velké zjednodušení celé problematiky.

Podle analytiků společnosti Mordor Intelligence se technologie chytrého odpadového hospodářství stále nacházejí v rané vývojové etapě, v níž se ještě utváří dodavatelský ekosystém. Vedle provozní a nákladové optimalizace městům také pomáhají s plněním oborových regulací, které se k zacházení s odpadem vztahují. Vedle domácností dopadají také na podniky, které mohou implementací chytrých technologií v této oblasti dosáhnout synergie hned v několika oblastech, ekonomickou a regulatorní stránku věci nevyjímaje.

Chytré odpadové hospodářství se stává ideálním místem pro uplatnění technologií internetu věcí. Nejrůznější čidla mohou sledovat nejen zaplněnost kontejnerů, ale také jejich obsah, fyzické přemístění nebo narušení, případně monitorovat přístup domácností. Ze sbíraných dat mohou centrální systémy flexibilně sestavovat trasy sběru nebo predikovat blížící se naplnění nádob.

Koncept internetu věcí znamená pro odpadové hospodářství revoluci. Ta se podle zmíněných analytiků odehrává zejména v oblasti optimalizace nákladů a těží z ní primárně firmy, které poskytují příslušné služby. Dodavatelé řešení pro chytré odpadové hospodářství se obvykle soustředí na monitoring, optimalizaci svozových tras a na analytiku. Senzory internetu věcí pro každou z těchto oblastí dodávají vstupní data, s nimiž systémy dále pracují. Obvykle využívají vizualizační platformy, které jim v reálném čase dávají přehled o situaci a umožňují přijímat tzv. informovaná rozhodnutí.

* Milan Hrabec, společnost Šebesta a spol. s r. o.: Hodně záleží i na tom, jak byla a je čistírna odpadních vod (ČOV) udržovaná a jak se o ní provozovatel stará. Ale po 20 letech provozu se už musí častěji opravovat. Někdy už po 15 letech nastávají problémy typu odcházejících motorů, čerpadel, někdy odcházejí celé technologie od nátoku po odtok. Nejrychleji se opotřebují díly, které se točí, například čerpadla.

ČOV jsou schopny z vody dostat velké spektrum látek. Některé chemické látky však dokážou technologií projít a přes ČOV se dostat do životního prostředí. Takový problém představují například zbytky hormonálních přípravků nebo antibiotik.  Jejich (nejen) stopové množství se dá dohledat ve vodních tocích, následně v mase ryb, a potažmo i v organismu lidí. Postupně si takto vytváříme rezistenci/imunitu na léky.

Specifickým problémem jsou také kvasinky, které mohou poškodit biologii ČOV. S tímto problémem se setkávají zejména na Moravě, koncem listopadu, kdy je po vinobraní a vinaři se potřebují zbavit kvasinek.  Ty uniknou, když vinař čistí sudy nebo zpracovává hrozny, a neřízeně je pustí do odpadu a potažmo i do čističky. Kvasinky zlikvidují vše. Tyto problémy se týkají spíše větších vinařů, ale mohou nastat, když se sejde více menších producentů vína.

* Adam Zábranský, pražský radní pro oblast bydlení a transparentnost: V Praze je nedostatek finančně dostupného nájemního bydlení. V takovém prostředí vlastníci upřednostňují domácnosti, které nevnímají jako rizikové z hlediska možného prodlení s platbami nájemného nebo poškození bytu. Nízkopříjmové domácnosti se tak často cyklí v drahých nebo nevyhovujících formách ubytování.

Převážná většina vlastníků požaduje při uzavření nájemní smlouvy jistotu (tzv. kauci), a to ve výši až tří měsíčních nájmů. Nízkopříjmové domácnosti, které pravidelně hradí své životní náklady, často nemají k dispozici finanční rezervu, kterou by za tímto účelem mohly uvolnit. Navíc Úřad práce, který za tímto účelem může poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci, ji někdy buď neposkytne vůbec, nebo nedostatečně rychle, takže ji budoucí nájemce nemá k dispozici v okamžiku uzavření nájemní smlouvy. Vlastníci pak upřednostňují jiné nájemce, kteří tento problém nemají.

Pandemie covid-19 sice dočasně zlevnila nájemní bydlení v Praze v průměru o 10 až 20 %, nicméně pro nízkopříjmové obyvatele hlavního města výše zmíněné bariéry vstupu na trh přetrvávají. Pro spuštění Městské nájemní agentury (MNA) jsou tedy vhodné podmínky – výše nabízeného nájemného se bude držet na úrovni nižších tržních cen a v kombinaci s dalšími zárukami může být spolupráce s MNA pro majitele zajímavou variantou.

V posledních dvou letech se významně zvýšil počet žádostí o pronájem bytu pro osoby v sociální tísni z nízkých desítek měsíčně na 50 až 100 měsíčně. Na čekací listině na městský byt má Praha v tuto chvíli již téměř 600 domácností. Bytový fond Hlavního města Prahy nedisponuje dostatečnými kapacitami, aby mohl včas vyhovět všem důvodným žádostem. Proto je třeba hledat jiné cesty, jak této zvýšené poptávce vyjít vstříc...

... Praha bude realizovat Městskou nájemní agenturu prostřednictvím své příspěvkové organizace Centrum sociálních služeb Praha (CSSP). Pokud by MNA využívala standardní vztah nájem – podnájem, nemohli by případní podnájemci čerpat příspěvek na bydlení, což je dávka státní sociální podpory, kterou nízkopříjmové domácnosti často pobírají. Proto je model realizovaný MNA odlišný.

Vlastník uzavře s MNA inominátní smlouvu o poskytnutí bytu, Městská nájemní agentura následně uzavře s domácností standardní nájemní smlouvu. Vlastník bytu získá od města garantovaný příjem, jenž je na spodní hranici tržního nájemného v Praze a který vlastník dostane vyplacený vždy – bez ohledu na obsazenost bytu anebo platební morálku nájemce. Nájemce platí Městské nájemní agentuře nájemné, které je zhruba o 10 % vyšší než částka garantovaného příjmu.

Jen u nanejvýš jedné třetiny bytů předpokládáme, že bude nutné je pronajmout za cenu, jež odpovídá nájemnému v městských bytech a která bude nižší než garantovaný příjem (řádově o několik desítek Kč na m2 bytu). V těchto případech půjde o nájemníky v mimořádně tíživé sociální situaci, přičemž částka, kterou by město muselo vynaložit za ubytování těchto lidí v pobytových zařízeních, by byla výrazně vyšší než doplatek výše uvedeného rozdílu.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Každý je oprávněn pořizovat si pro své účely zvukový záznam zasedání zastupitelstva obce, a to včetně proslovů či jiných projevů soukromých osob, neboť nemají charakter projevů osobní povahy. Pokud by i přesto některá ze soukromých osob měla za to, že pořizováním zvukového záznamu jejího vystoupení v rámci zasedání zastupitelstva obce jsou dotčena její osobnostní práva, může se ochrany těchto práv domáhat jen cestou žaloby k soudu ve věcech občanskoprávních, neboť řešení takového sporu náleží výhradně do působnosti a pravomoci soudu.

Zejména je třeba zdůraznit, že řešení takového sporu nenáleží mezi úkoly Policie ČR – a její orgány tedy nemohou do takových sporů jakkoliv zasahovat, a to ani tím způsobem, že jednání některé z osob označily za přestupek.

*  Milan Školník, katedra politologie Univerzity Hradec Králové: V Sociologickém časopisu jsme na základě výsledků našeho výzkumu uvedli, že v obcích, kde mají uvolněné zastupitele, dochází také k soutěživějším volbám, resp. bývá tam větší počet kandidátů na každý mandát. Vycházeli jsme z argumentu, že odměna uvolněného zastupitele může být nemalou motivací proč kandidovat do obecního zastupitelstva. Samozřejmě je třeba mít zároveň na paměti, že v menších obcích, kde uvolněné zastupitele obvykle nemají, se o zvolení do zastupitelstva logicky uchází i méně obyvatel.

Do budoucna bychom chtěli zjišťovat, zda obce s uvolněnými zastupiteli jsou šikovnější v získávání dotací, jestli více investují, zapojují-li se do různých meziobecních i přeshraničních projektů apod. Opět to vychází z toho, že uvolněný zastupitel má lepší podmínky ve srovnání s neuvolněným – ovšem je třeba kontrolovat i celou řadu jiných proměnných, které to mohou ovlivňovat.

Zmínit je možné velikost úřadu, resp. počet úředníků, které má starosta k dispozici, aby mu pomohli s agendou. Dále stranickou příslušnost, jelikož členství ve straně, která je zrovna ve vedení kraje či ministerstev, může být další, byť ne vždy přiznávanou výhodou, třeba už jen co do lepšího přístupu k informacím. S tím souvisí i geografická blízkost k úřadům státní správy. Přece jenom zastupitelé obcí z okolí Prahy to mají na ústřední orgány státní správy blíž než třeba jejich kolegové ze vzdálenějších obcí na Moravě či ve Slezsku.

Pokud zjistíme, že obce se zastupiteli na plný úvazek jsou pro jejich obyvatele skutečně přínosnější, tak je třeba se zabývat otázkou, co brání zejména malým obcím v tom, aby i ony měly komunální politiky na plný úvazek. První, co nás napadne, jsou pochopitelně omezené finance. V malých obcích může uvolněný starosta být značnou zátěží pro jejich rozpočet.

Dále to jsou nepochybně tzv. starostové srdcaři. I když by jim zastupitelstvo mohlo navýšit odměnu, chtějí svoji funkci vykonávat jen za minimální částku nebo úplně zadarmo – právě proto, že si uvědomují, že rozpočet jejich obce není bezedný. K dispozici přitom mají třeba jen externí účetní a jednoho obecního zaměstnance na půl úvazku, někdy ani to ne.

V obou případech je třeba formulovat návrhy a tlačit na Ministerstvo vnitra a legislativce. Jde o to najít způsob, jak pomoci obcím, které by měly chtěly mít uvolněného zastupitele – ale z různých důvodů, hlavně asi finančních, by to tam za současných podmínek bylo obtížně řešitelné. A tam, kde o uvolněného zastupitele zájem nemají, se snažit alespoň o ještě účinnější metodickou pomoc a ulehčovat lidem na obecních úřadech práci, protože agendy, která se na obce přenáší, je čím dál více a bojují s ní především ty malé obce bez úřednických aparátů a uvolněných zastupitelů.

* Milan Kašík, mediální analytik: Komunikace radnic s občany je nejen jejich hlavním posláním, ale i základním prostředkem budování důvěry a poskytování kvalitního a hlavně rychlého až průběžného občanského servisu.

Mnozí mávnou nad touto „moudrostí“ rukou a ihned mě poučí, že to přece dělá všemocný radniční web. Ano, dělá. Ale jak a kde? Je proto s podivem, že mnohé radnice i přes existenci těchto webů stále vynakládají značné finanční prostředky na různé zpravodaje a magazíny s nízkou periodicitou, a tím i s nulovou operativností.

Leckterá radniční periodika se ani po třiceti letech nezbavila nelichotivého označení „hlásné trouby radnic“, a v tom je skryt onen ďábel v detailu. Málokdo si uvědomí, tato radniční „hlásnost“ může zapříčinit až zrušení výsledku komunálních voleb, což se událo v roce 2018. Tehdy byly soudem zneplatněny komunální volby ve Strakonicích se zdůvodněním, že vítězné hnutí Strakonická Veřejnost narušilo předvolební kampaň a bylo zvýhodněno v radničním periodiku Zpravodaj města Strakonice a na výlepových plochách.

* Luděk Tesař, ekonom: Nejdéle sloužícím premiérem samostatné ČR byl Václav Klaus, který vládl zemi celkem 2010 dnů (5,5 roku) a nevytvořil žádný dluh. Vládl téměř absolutně vyrovnaně. Stát v té době sice rozdával a prodával majetek v projektech velké a malé privatizace, což pomáhalo udržet saldo státních financí nad hladinou, ale řekli jsme si, že okolnosti jednotlivých období po sobě jdoucích vlád nebudeme zohledňovat.

Druhým nejdéle sloužícím premiérem byl Miloš Zeman. U kormidla své vlády stál 1454 dnů (zhruba 4 roky) a vytvořil dluh 201 miliard. Kč (průměrně 138 mil. Kč na den své vlády).

Pomyslný bronz za trvanlivost ve funkci premiéra získal i Bohuslav Sobotka, který vládl 1414 dnů (také přibližně 4 roky). Ten vytvořil pouze mírný přebytek 39 mld. Kč (průměrně 28 milionu Kč na den své vlády).

Jepičí život mezi premiéry za nejkratší vládnutí měl Josef Tošovský, který vládl pouze 201 dnů a vytvořil mírný deficit 22 mld. Kč (průměrně 107 mil. Kč na den své vlády).

V historii samostatné ČR přebytky po sobě zanechali jen dva premiéři – Bohuslav Sobotka a Jiří Rusnok. Ale ani Václavu Klausovi nelze upřít, že dluhy zkrátka nedělal. Ostatní již na plné plachty brázdili moře dluhů...

... Králem dluhů však může být jen jeden – a nyní je jím podle čísel a výkonů jednoznačně (připomínám, že nezohledňujeme žádné okolnosti vládnutí) – jím je Andrej Babiš. Sesazeno z trůnu jím bylo Jeho Veličenstvo Miroslav Topolánek i se svým dvorem, jeho eminencí Petrem Nečasem. Největší dluh státu i výkony v zadlužování na den připadly premiérovi Andreji Babišovi  (upozorňuji, že jsme hodnotili jen data do konce roku 2020)...

... Dluh jistě může pomoci vybudovat i budoucnost. Ale hlavním problém všech dosavadních státních dluhů bylo, že se vždy projídaly a projídají a nebyly a nejsou investovány. Austrálie například dokázala za 2 mld. dolarů (42 mld. Kč) vybudovat největší odsolovací zařízení na jižní polokouli.

Nikdo však nepřekoná nás, Čechy. My jsme během dosavadní existence samostatné České republiky od roku 1993 za dluh více než 100 mld. dolarů dokázali vytvořit největší SKORONIC ve vesmíru. Věřím, že toto nejdražší SKORONIC pomůže našemu národu tím, že se přetaví alespoň v hmatatelné kouzlo, kterým čarují naše skvělé starostky a starostové, ale i firmy a živnostníci. Před těmi všemi smekám. Vzdejme jim hold, král nekrál.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Na první pohled je zřejmé, že finanční situace obcí se v minulém roce výrazně nezměnila, spíše se vyhranila. V roce 2020 mírně stoupl počet obcí ve dvou prvních stupních, ale zároveň se zvedl počet obcí ve dvou nejhorších stupních a mírně se snížil počet obcí v prostředních třech stupních.

Na mírném zhoršení se podepsala nejistota ohledně daňových výnosů a ekonomické situace obecně, menších ochota investovat – a to i přes poměrně značný růst investičních dotací, mírný růst dluhu a další faktory spojené s pandemií.

Pro hodnocení skupiny obcí se počítá průměrný rating, který umožňuje porovnat velikostní kategorie obcí stejně jako obce podle krajů. Platí, že čím nižší je jeho hodnota, tím je hodnocení lepší – a naopak.

V rámci velikostních kategorií jsou vítězem nejmenší obce. V loňském roce vykázaly zdaleka nejvyšší příjmy v přepočtu na obyvatele. K tomu jim pomohla i kompenzace vlády za propad daňových příjmů, která se rozdělovala – na rozdíl od mechanismu rozdělení sdílených daní – čistě podle počtu obyvatel, a poměrně nízké kapitálové výdaje.

Nejhorší průměrný rating měly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999. Ty vykazují dlouhodobě nejnižší celkové příjmy v přepočtu na obyvatele a v jejich rámci i nejnižší dotace. Meziroční dynamika celkových příjmů byla v uplynulém roce po největších obcí druhá nejnižší. Jsou jedinou kategorií obcí, která meziročně zvedla kapitálové příjmy, a to dokonce o 22 %.

* Vladimír Sochor, specialista pro EPC Českomoravské záruční a rozvojové banky: Metoda byla v ČR poprvé představena v roce 1992. První projekty byly realizovány v letech 1993-4 v Městské nemocnici v Jilemnici a v pražské nemocnici na Bulovce. Od té doby se množství projektů rozrostlo na více než 25 desítek. Metoda je zajímavá tím, že přináší optimální kombinaci energeticky úsporných opatření, kterou firma na klíč zrealizuje. Investice se obvykle postupně splácí z uspořených provozních nákladů.  Nejpodstatnější ale je, že objem úspor uvedený ve smlouvě bude skutečně dosažen. Pokud by se tak nestalo, šlo by to na úkor té firmy. Ze všech energeticky úsporných řešení je metoda EPC nejkvalitnější, protože se maximalizují úspory při optimalizaci investičních nákladů. Metoda EPC je pro mě srdeční záležitostí a prosazoval jsem ji i za svého působení na ministerstvu průmyslu a obchodu.*

 /rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili s Magdalenou Davis, starostkou středočeského Mníšku pod Brdy. Ta se také stala tváří květnového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Květnové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Chytré obce, města a regiony. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách květnového čísla našeho časopisu vystupují.

* Magdalena Davis, starostka Mníšku pod Brdy (okres Praha-západ):Pokud chce člověk nějakou změnu v prostoru, který je kolem něj, a ona se neděje, měl by se tou změnou stát sám. Nemám příliš v lásce motta, ale jedno z nich, od Gándího, vystihuje nejlíp moji cestu do politiky: staňte se změnou, kterou chcete ve světě vidět. Když jsem se po deseti vrátila letech z Austrálie, s malým dítětem a k tomu těhotná, do míst svého dětství, postupně jsem zjišťovala, co tam chybí pro rodiče s malými dětmi, pro děti samotné, i pro další občany. Taky jsem viděla, co je špatně z biologického hlediska – že místo potoka se zatravněnými břehy je tam vybetonované koryto a vykácené stromy. Uvědomila jsem si, že to jde proti tomu, čemu věřím, začala jsem přemýšlet, jak to mohu změnit.

* Jana Plamínková, starosta Městské části Praha-Slivenec: Peníze, které máme na účtu naší městské části, spotřebujeme letos na rekonstrukci a dostavbu školy a na další projekty, které už máme rozpracované. Z vlastních prostředků není městská část schopna projekt revitalizace brownfieldu a jeho dalšího využití sama financovat. Od Hlavního města Prahy dostáváme jen velmi malé finanční prostředky, řádově menší než obce srovnatelné velikosti – rozpočet Prahy-Slivence na rok 2021 činí 33 mil. Kč, navyšuje se až dotacemi. Zejména menším sídlům by prospělo, kdyby pravidla pro nakládání s dotačními penězi byla poněkud „pružnější“. Ne na všechny situace a místní podmínky, jak je život v obcích a městech přináší, mohou pravidla striktně nastavená ať už českým státem, nebo „Bruselem“ adekvátně reagovat

* Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR, poslanec Evropského parlamentu: Obce jsou zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům. Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku. Není divu, že starostové vytvářeli rezervy.

* Kateřina Malečková, starostka města Blatná (okres Strakonice): Prvním impulzem pro to, abychom začali uvažovat o našem modelu koncepce Blatná – moderní a chytré město, za které jsme v soutěži Chytrá města 2020 získali  cenu ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, bylo setkání s Ing. Kalašem na Ministerstvu životního prostředí ČR. Začala jsem si vyhledávat města, která se touto cestou v ČR vydala - Písek, Kolín, Vrchlabí, Milevsko. Jenže každé město má svá specifika a je potřeba příklady z ostatních měst vyhodnotit a posoudit vhodnost pro dané město. Neustále řešíme, že mladí a vzdělaní lidé odcházejí do velkých měst, a toto je možná jedna z cest, jak je v menších sídlech udržet. Ukázat jim, že město nechce jenom opravovat chodníky, ale že má chuť se rozvíjet a přijímat nové výzvy,

Městům, která by náš příklad chtěla následovat, bych doporučila nestřílet nápady od boku, ale zadat si zpracování koncepce externí firmě, jako jsme to udělali my. Stanovili jsme si cíle a začali pracovat na jednotlivých opatřeních samostatného dokumentu. Bylo nezbytné přesné vyhodnocení každého cíle. Žádné fiktivní, možná asi kdyby, ale čísla a hodnoty. Dokument byl v roce 2018 schválen zastupitelstvem města jako 5 letá strategie na roky 2019-2024.  Při zpracování velmi pomohl pohled tzv. z venku. Těším se, že po realizaci koncepce bude Blatná čistým městem se spoustou zeleně, městem ekonomicky stabilním, městem se stabilním počtem spokojených obyvatel a lákavá pro turisty.

* Miroslav Novák, starosta města Pohořelice (okres Brno-venkov): Přeměna informačního systému je opravdu otázkou strategického charakteru a její realizace nepatří na úřadech k populárním opatřením. Je to pochopitelné, protože jde o opuštění "vyběhaných kolejí" a nasednutí do "nového vlaku". My jsme vybrali IS VERA Radnice a přechod jsme naplánovali na přelom roku, aby změna byla co nejlogičtější a účetně co nejjednodušší. Chtěl bych ocenit všechny zaměstnance městského úřadu, ktří na implementaci spolupracovali i nad rámec svých povinností. Díky nim jsme všechno zvládli v plánovaných termínech.

* Jiří Pour, advokát a partner COLEGAL s. r. o.: Elektronické podepisování je skvělý nástroj pro jednoduché a bezpečné právní jednání obcí, a to i v soukromoprávních věcech. Jako každá nová technologie však vyžaduje, aby si uživatelé na počátku osvojili jeho základní principy. K tomu je nezbytné nejen správné nastavení vnitřních předpisů obce (zejména spisového či organizačního řádu), ale především praktické vzdělávání odpovědných osob. Vedle školení se jako nejužitečnější nástroj ukazuje vytvoření srozumitelné a praktické příručky, zohledňující reálné každodenní fungování konkrétního obecního úřadu.

* Lukáš Kříž, IT specialista: Podle predikce analytiků společnosti IDC mohou chytrá města letos očekávat v podstatě masivní rozšíření bezpečnostních problémů, které se dotknou zařízení internetu věcí. Jejich relativně četné zranitelnosti se stanou předpokládaným cílem kybernetických útočníků. Pětina provozovaných zařízení internetu věcí bude kompromitována škodlivými kódy. Vedení chytrých měst podle analytiků na situaci zareaguje zvýšenou adopcí řešení typu AI/ML SOAR - Security Orchestration, Automation and Response. Ta využijí pro tzv. mitigaci útoků umělou inteligenci a strojové učení.

Dvě pětiny policejních sborů by v příštím roce měly ke své práci využívat digitální nástroje, jako jsou přenosy videa v reálném čase nebo sdílené pracovní postupy. Mají tak podpořit bezpečnost komunit a alternativní přístupy k výkonu policejní práce.

V této souvislosti není bez zajímavosti, že pouze 10 až 20 procent telefonátů na nouzové linky se týká násilné kriminální činnosti. Zbývající část připadá na přestupky mladistvých, mentálně narušených nebo bezdomovců. Toto rozložení odpovídá i obecným předpokladům, podle nichž desetina populace zodpovídá za čtyři pětiny situací, které musí bezpečnostní složky řešit. Výše uvedené technologické nástroje by jim měly pomoci při vyhodnocování a prioritizaci situací. V mnoha ohledech jde o zefektivnění fungování systému a snížení jeho přetížení ze strany osob, které hledají pomoc na nesprávných místech.

* Lukáš Vlček, náměstek hejtmana Karje Vysočina, neuvolněný místostarosta města Pacova (okres Pelhřimov): Kraj Vysočina v rámci podpory staveb ve vodním hospodářství zaujal strategii, že finančně podporuje především takové projekty, které jsou dotované také z úrovně státu. Tedy, že pomáhá se spoluúčastí obcí, aby se obdobné projekty vůbec mohly uskutečnit. U současných projektů obcí na realizaci vodních nádrží je obecní spoluúčast často více než 30%, což je pro mnoho obcí těžko ufinancovatelné a hrozilo by, že takové projekty vůbec nevzniknou. Kraj Vysočina proto pomáhá se spoluúčastí k národním dotacím, až do úrovně 85 % uznatelných nákladů projektů. Tímto se snažíme podpořit území pro realizaci projektů, které pomáhají zadržovat vodu v krajině. Podle aktuálně uzavřené výzvy krajského programu Stavby ve vodním hospodářství 2021 vidíme, že je to dobře zvolená cesta, protože máme řadu zajímavých projektů, které by se bez této strategie nerealizovali, protože investoři – obce by neměly zdroje na jejich realizaci. Sdružení zdrojů státu, krajů a obcí je podle mého názoru vhodná strategie pro realizaci obdobných projektů.

* Pavel Hájek, starosta obce Těchobuz (okres Pelhřimov): V minulosti bylo pro rekonstrukce rybníků dotace přiznávána do výše 80 % stavebních nákladů, takže podíl obce činil nejméně 20 %. U malých projektů s nákladovostí do 1 mil. Kč to pro nás ještě bylo únosné, ale u větší akce za 10 mil. Kč, jakou byla obnova rybníka Stará paní, to již problém byl a spoluúčast jsme museli řešit úvěrem, který dosud splácíme.

Nyní je dotační podpora již pouze ve výši 70 %, což pro malé obce v případě několikamilionových projektů znamená problém. Situace se na Vysočině daří zlepšovat díky podpoře Kraje Vysočina, který od letošního roku pomáhá dofinancovat projekty až do 85 %. Hojně využívaná je také podpora Kraje Vysočina na projektovou přípravu.

Je nutné si uvědomit, že vybudování vodní nádrže nepřináší obcím žádný finanční benefit, naopak hlavně starosti a náklady s údržbou. To řadu obcí od budování vodních nádrží odrazuje. Oproti tomu vodovody a kanalizace, ačkoli jsou bezpochyby potřebné, mají obdobnou dotační podporu, ale také „garantují“ příjmy z vodného a stočného. Bylo by vhodné vedle investičních dotací zvážit i příspěvek státu na zadržování vody v krajině, které je nepochybně veřejnou službou, například platbou na plochu/objem, tak jak je to u zemědělských pozemků.

V naší obci se s budováním rybníků počítalo již při komplexních pozemkových úpravách dokončených v roce 2009, takže většina pozemků byla a je obecních. Paradoxně největší problémy jsou s pozemky v majetku státu (Povodí či Lesy ČR), což jsou zpravidla vodní toky, bez nichž je zadržování vody nemyslitelné. Dalo by se očekávat, že pro veřejně prospěšné účely poskytne stát pozemky bezplatně, ale bohužel tomu tak není. Vždy jde o několikaleté martýrium, přičemž obec nakonec pozemky musí kupovat. A nákup pozemků není způsobilý výdaj dotace.

* Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR, starosta obce Velký Osek (okres Kolín): V současnosti je úroveň nakládání s komunálním odpadem v ČR ve srovnání s EU na průměrné úrovni, jelikož kolem 40 % odpadu třídíme a využíváme jako materiálovou či energetickou surovinu, 15 % odpadu využíváme k přímému spalování za účelem vzniku tepelné či elektrické energie a přibližně 45 % komunálních odpadů skládkujeme. Do budoucna, asi v horizontu deseti let, se bude muset tento trend významně změnit, protože v roce 2030 můžeme v ČR skládkovat maximálně 10 % komunálních odpadů a materiálově využívat minimálně 60 % komunálních odpadů, tj. 30 % odpadů bude moci být využito buď přímo energeticky, nebo se bude přepracovávat na energetickou či materiálovou surovinu.

* Pavel Nechvátal, starosta obce Pavlice (okres Znojmo): Rychlostní limit 50 km/h v obci je pro většinu řidičů, nejen těžkých nákladních vozidel, neznámý pojem. Podle čtrnáctidenního měření, které si nechala naše obec loni v létě zpracovat, projede Pavlicemi každý den zhruba 8000 vozidel. Z toho 47 %, tedy téměř každé druhé auto, jede rychleji než 50 km/h...   ...Ministerstvo dopravy či Ředitelství silnic a dálnic sice tvrdí, že nejsme tranzitní zemí. Ale já mám jiný názor. Na základě toho, co vidím. Stačí, když se na chvíli zastavím u silnice a podle registračních značek projíždějících vozidel kolem mě zanedlouho procestuje bezmála celá Evropa. Není problém, kromě sousedních Rakušanů a bratrů Slováků, spatřit kamiony polské, maďarské, německé, rumunské a bulharské. K vidění jsou čím dál častěji i nákladní vozidla z Pobaltí nebo ze zemí bývalé Jugoslávie. Sem tam z Ruska, Ukrajiny, Turecka, ale také z Beneluxu či Švédska.

Pro rumunské řidiče kamionů je levnější jet z Rumunska do Německa nikoliv po nemálo zpoplatněné rakouské dálnici z Vídně přes Linec na Pasov, ale z Budapešti na Rajku a dále na Lanžhot, Hustopeče, Pohořelice, Znojmo, Moravské Budějovice, Jemnici, Dačice, Jindřichův Hradec, Třeboň, České Budějovice, Strakonice, Domažlice a Folmavu – a teprve odtud pokračovat do Německa... ...

V územním plánu sice máme leta letoucí namalováno, kudy má vést obchvat, ale u toho asi ještě dlouho zůstane. Při rychlosti výstavby dopravní infrastruktury v naší zemi se obchvatu dočkají možná děti dětí našich dětí… Určitě nejen já se proto ptám, jestli by nebylo lepší tranzitující kamiony z obcí „vyhánět“ na dálnice. A je jedno, zda by šlo o obce ležící na silnici první, druhé nebo třetí třídy. Jak toho dosáhnout? Třeba tím, že mýto na dálnici bude levnější než na zbytku silniční sítě. Nebo prostými zákazy vjezdu, jejichž dodržování bude důsledně hlídat policie.

Snad se jednou dočkáme toho, že nám nebudou praskat domy, nebudeme se bát jít po chodníku nebo přejít silnici z jedné strany na druhou. Že budeme moci prachobyčejně spát v létě s otevřeným oknem. A že budeme nikoliv dunění motorů, ale štěbetání ptáčků.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Z hlediska delšího období malým obcím obyvatel ubývá. Vývoj v roce 2019 ukazuje, že to není úplně jednoznačný trend. Totéž, avšak v mnohem menší míře, platí i pro největší obce – zde s počtem obyvatel 5000 a více. Tyto dvě velikostní kategorie obcí mají ještě něco společného. Vykazují totiž nejvyšší podíl skupin obyvatel v seniorském a věku nejnižší podíl dětí v celkovém počtu obyvatel. Tato skutečnost, spolu s tím, že jejich migrační potenciál nebyl až dosud veliký, naznačuje, že v těchto dvou skupinách obcí bude v budoucnu obyvatel spíše ubývat než přibývat.

Na druhou stranu mají jednu výhodu. Jsou to právě tyto dvě velikostní skupiny, které se střídají v prvenství, pokud jde o nejvyšší objem sdílených daní v přepočtu na obyvatele.

* Luděk Tesař, ekonom: Vypadá to, že černá díra financí nás vtahuje a možná není návratu, i když zapneme motory na plný chod zpět. Pakliže jsme skutečně překročili horizont událostí, ani zvedání daní, pozdější nebo žádné odchody do důchodu, nižší či žádné důchody ani redukce výdajů státu nás nespasí.

Pokud si nějaké obce nebo někteří lidé myslí, že je uchrání před černou dírou jejich malá kasička či uzlíček pokladů, pletou se. Jde jen o to si to užít a nerozbít kasičku dřív, než semele černá díra celou loď. Proto, utrácejte, investujte, budujte – a hlavně žijte, i když je to momentálně zakázané.

Stát intenzivně zakazuje lidem žít. Sám Tolkien poznamenal, že andělské mocnosti v jeho mýtu „byly schopny mnoha stupňů chyb a selhání, ale nejhorší byla absolutní satanistická vzpoura a zlo Morgotha a jeho následníka Saurona“… (https://cs.wikipedia.org/wiki/Sauron)

Čekáme na tebe, Frodo Pytlíku!

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Nejvyšší soudy a soud ústavní opakovaně řešily právní otázku, kdo může za obec udělit plnou moc, například advokátovi, kdo může rozhodnout o podání odvolání ve správním řízení (například proti platebnímu výměru, kterým se žádá odvod dotace), žaloby o náhradu škody apod.

Řada protistran se bránila u soudů tím, že pokud podepsal podobnou plnou moc jen starosta obce – a také sám rozhodl o tom, že se obec odvolá či sama podá žalobu, jedná se o absolutně neplatný právní úkon, protože nebyl schválen k tomu příslušným orgánem obce, zejména radou obce.

Vzbuzovalo to řadu nejistot, ale jistotu do toho vnesl jeden z rozsudků Nejvyššího soudu, konkrétně jeho rozhodnutí ze dne 22. 12. 2010, sp. zn. 25 Cdo 2158/2009. Uveďme základní myšlenky z tohoto rozsudku:

* „Podání žaloby však není hmotněprávním úkonem, k němuž by bylo třeba předchozího souhlasného rozhodnutí orgánů obce. Žaloba je procesním úkonem, jímž se právo na soudní ochranu promítá do oblasti práva procesního a uskutečňuje ochranu konkrétnímu hmotněprávnímu nároku.“

Zde Nejvyšší soud zcela jasně odlišuje právní režim v případě hmotněprávního úkonu, např. nájemní smlouvy, smlouvy o dílo apod., a procesního úkonu – typicky odvolání ve správním řízení, námitky, žaloba, správní žaloba, odvolání v soudní řízení, kasační stížnost.

Podmínkou platnosti hmotněprávních jednání je schválení příslušným orgánem obce, tedy nesmí je starosta realizovat sám (ani ve formě dodatků apod.), zato rozhodovat o procesních úkonech mu judikatura plně přiznává. Starosta tedy rozhoduje, zda obec povede správní řízení, soudní řízení apod., a je to plně v jeho pravomoci. Pokud to předkládá k rozhodnutí radě nebo zastupitelům, má na to plné právo, ale nemusí tak učinit.

Má to jedinou výjimku. O podání ústavní stížnosti musí rozhodnout zastupitelstvo obce, jinak ji Ústavní soud nepřijme.

* „Rozhodnutí o podání žaloby – uplatnění nároku obce na náhradu škody – nepatří do rozhodovací pravomoci obecní rady dle § 45 písm. p) zákona č. 367/1990 Sb. (odkazuje se na starý zákon o obcích, ale uvedené platí obdobně i dle stávající úpravy v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích - pozn. aut.) a nejedná se o právní úkon, který by ve smyslu ochrany principu územní samosprávy ohrožoval majetek obce.

Soud dále myšlenku rozvíjí, a de facto vysvětluje, proč danou pravomoc rozhodovat o procesních úkonech obce svěřuje starostovi. Zde je to však poněkud zavádějící, protože i vedením soudního sporu může obci vzniknout škoda – například na nákladech tohoto řízení.

Pokud tedy starosta očekává, že se může jednat o „drahý“ spor, schválení v radě, popř. i zastupitelstvu, neuškodí, zejména pro starostovu „bezpečnost“, aby mu pak někdo vznik škody nevytýkal. Ne vždy však na to bývá čas, protože běží různé lhůty; tedy je praktické, že starosta toto oprávnění má, ale přesto bych doporučila obrátit se na orgán obce, i kdyby jen pro dodatečné posvěcení rozhodnutí starosty.

* „Žaloba byla podána jménem obce a obec zastoupená starostou má právo podat žalobu. Starosta obce je oprávněn k zastupování obce navenek, a tedy ve věcech, v nichž obec zastupuje, je oprávněn činit právní úkony, které se vztahují k zastupování obce jako právnické osoby v soudním řízení (§ 20 odst. 1 o. z., § 21b o. s. ř.). Občanský soudní řád umožňuje účastníku, tedy i obci jako právnické osobě, aby se dal v řízení zastupovat zástupcem, jehož si zvolí, včetně zástupcem z řad advokátů (§ 24, § 25 odst. 1 o. s. ř.). Ke zmocnění advokáta k podání žaloby jménem města byl tedy starosta oprávněn, a jestliže na základě plné moci podala advokátka žalobu, neučinila právní úkon hmotněprávní povahy. V postupu starosty, který udělil plnou moc k zastupování města v občanskoprávním řízení, proto nelze spatřovat pochybení, jež by znamenalo neplatnost plné moci, popř. podání žaloby bez právoplatného zmocnění, a tedy nedostatek podmínky řízení.“

Zde rozsudek zcela jasně uvádí, že starosta je plně oprávněn rozhodnout o podání žaloby za obec, udělit plnou moc advokátovi. Nemusí přitom věc předkládat jakémukoli orgánu obce.

Přes uvedenou velkorysost výkladu Nejvyššího soudu ČR bych však byla opatrná a tam, kde je to jen trochu možné, uvedená rozhodnutí orgánům obce předkládala, zejména tehdy, kdy skutečně může jít o náklady apod.

* Pavel Bachura, zaměstnanec města Nové Město nad Metují (okres Náchod): Všem obcím lze jednoznačně doporučit využívat zákonnou možnost zapisovat poznámky o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu do katastru, jejíž přílohou budou smlouvy o budoucích smlouvách (nejčastěji smlouvy o budoucí smlouvě o věcném břemeni nebo smlouvy o budoucí kupní smlouvě).

Dochází tak totiž k transparentnějšímu a hospodárnějšímu nakládání s nemovitým majetkem obcí, čímž se umožňuje širokému spektru veřejnosti podílet se na správě veřejných záležitostí prostřednictvím případné veřejné kontroly a větší míry publicity.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Celkem 49 203 tun starého elektra shromáždil v roce 2020 prostřednictvím své sběrné sítě a předal smluvním zpracovatelům největší český kolektivní systém pro sběr a recyklaci vysloužilých spotřebičů ELEKTROWIN.

Podařilo se tak překonat rekordní výsledek z roku 2019, který byl až dosud nejlepší v celé jeho historii. Třetím nejúspěšnějším byl rok 2016 se 44 349 tunami vysbíraného a recyklovaného elektra.

Podíl všech zpětně odebraných elektrozařízení v roce 2020 na celkovém průměrném ročním množství uvedeném na trh našimi výrobci za předchozí tři kalendářní roky dosáhl 50 procent a u chladicích zařízení dokonce 69,3 %,“ uvádí předseda představenstva ELEKTROWIN a. s. Roman Tvrzník.

Tato metodika výpočtu úrovně sběru postupně v celé Evropské unii nahradila dřívější kvóty definované kilogramy na obyvatele.

ELEKTRO NEBYLO KAM ODKLÁDAT

Průběh roku 2020 přitom poznamenala celosvětová pandemie, která v České republice způsobila uzavření výroby a omezila pohyb obyvatel během jarního i podzimního nouzového stavu. „Během jarní vlny došlo k několikatýdennímu uzavření sběrných dvorů, kamenné prodejny prodejců elektro byly uzavřeny v průběhu obou vyhlášených nouzových stavů,“ připomíná Roman Tvrzník.

Lidé tak neměli kde odevzdávat spotřebiče, které v této době dosloužily. „Tyto uzávěry způsobily významné výkyvy ve sběru,“ konstatuje provozní ředitelka společnosti  ELEKTROWIN Tereza Ulverová. Celá sběrná síť tohoto kolektivního systému, který má smluvně zřízená veřejná místa zpětného odběru v každé obci s počtem obyvatel větším než 2000, zažila po rozvolnění opakovaný nápor.

ZPRACOVATELÉ DODRŽUJÍ JEDNOTNÝ POSTUP

U všech zpracovatelů, jimž staré elektro předáváme k recyklaci, je zaveden jednotný postup demontáže spotřebičů s největším výskytem, jako jsou chladničky, pračky, sporáky, plotny, trouby, vysavače, sušičky, sekačka, myčky, radiátory a mikrovlnné trouby,“ zdůrazňuje Roman Tvrzník.

Důraz je podle něj kladen na dodržení postupů stanovených zákonem s ohledem na dodržování příslušných norem, na jednotnou kvalitu a čistotu výsledných materiálů a jejich následné využití.

V místech, kde obec neměla zájem o spolupráci, máme vytvořené místo zpětného odběru na základě smlouvy uzavřené s jiným subjektem, například prodejci, dobrovolnými hasiči, autoopravnami a podobně,“ upřesňuje Tereza Ulverová.

NEJPILNĚJŠÍ BYLI STŘEDOČEŠI

V přepočtu na obyvatele pomohli loni se sběrem starého elektra obyvatelé Středočeského kraje. Každý z nich odevzdal průměrně 6,9 kilogramu.

Obyvatelé Kraje Vysočina se mohou pochlubit 5,21 kilogramu, v Jihočeském kraji to bylo 5,08 kilogramu na každého.

Všechny partnerské kraje, města a obce obdržely od společnosti ELEKTROWIN dokument s názvem Osvědčení o podílu na zlepšení životního prostředí, ze kterého vyplývá, o kolik se díky jejich podílu na sběru starých spotřebičů snížila produkce skleníkových plynů, omezila těžba ropy nebo spotřeba elektrické energie.

Největší podíl na loňském rekordním výsledku společnosti ELEKTROWIN měly velké spotřebiče, jako pračky, myčky nádobí, bojlery nebo sporáky (24 159 t), za nimi následovaly lednice a další chladicí technika (16 571 t), malých spotřebičů – tedy rychlovarných konvic, mikrovlnek, žehliček a podobně – bylo 7 359 tuny. Zbytek tvořily televize a monitory (1 110 t) a světelné zdroje.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv ELEKTROWIN

 

 

Aktuální prosincové vydání Moderní obce přináší výsledky letošního ročníku celostátní soutěže Komunální projekt roku 2020. Kvůli nouzovému stavu a opatřením vlády v souvislosti s pandemii nákazy covid-19 vyhlašovatelé soutěže tentokrát museli zrušit slavnostní oznámení jejích výsledků původně naplánované do Českého muzea hudby v Praze. Už jsou však domluveni s jednotlivými vítězi, že ceny „srdce na dlani“ z českého křišťálu spolu se symbolickými šeky na finanční odměnu a pamětními listy za úspěch v soutěži jim přivezou až na radnice.

Ani nepříznivá koronavirová situace nevedla ke zrušení letošního, již šestého ročníku celostátní soutěže Komunální projekt roku 2020, který se opět konal pod záštitou ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Spolu s vydavatelstvím Profi Press s. r. o. a redakcí jeho časopisu Moderní obec spoluvyhlašovateli soutěže byly i tentokrát Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR. Soutěž byla rovněž podpořena Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR a Výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Z VÍTĚZŮ JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ BYL VYBRÁN CELKOVÝ VÍTĚZ SOUTĚŽE

Celkové vítězství si z letošní soutěže odnesl projekt Dům sociálních služeb Pacov, který první místo obsadil také v soutěžní kategorii Sociální projekt roku. V projektu, jehož manažerem byl starosta města Lukáš Vlček, od letošního listopadu rovněž náměstek hejtmana Kraje Vysočina, šlo o rozšíření stávajícího objektu přístavbou o kapacitě 100 lůžek pro klienty s Alzheimerovou chorobou a dalšími intelektovými poruchami, kteří potřebují celodenní péči. V Pacově tak v rámci celého regionu účinně přispívají k řešení problému, který v souvislosti s demografickým vývojem bude do budoucna stále naléhavější a stane se i výzvou pro územní samosprávy.

Starosta Lukáš Vlček vítězství projektu města okomentoval: „Náš region je v ČR bohužel jedním z těch, kde je značně vysoký věkový průměr obyvatelstva. Navíc jsme průmyslově zemědělským regionem s nízkým poměrem služeb. K realizaci projektu proto vedly důvody jak komunitní a sociální, tak ekonomické. Projekt má proto pozitivní dopad do řady oblastí života v našem regionu.

Osobně si vážím i toho, že příprava a následná realizace projektu prošly skrz funkční období hned tří zastupitelstev. V našem regionu má tedy projekt dlouhodobou podporu, přičemž do jeho plánování a realizace byly zapojeny i neziskové organizace. Kromě toho máme u našich projektů velké štěstí na architekty. Konkrétně u Domova sociálních služeb to byl tým architektů pod vedením Zdeňka Rychtaříka, který navrhl i naši Mateřskou školu Za Branou. Ostatně nikoliv náhodou obě tyto stavby získaly dvě ocenění z celkem pěti v soutěži Stavba roku Kraje Vysočina.“

Ministryně Klára Dostálová k soutěži Komunální projekt roku 2020 mj. uvedla: „Soutěž oceňuje projekty realizované územními samosprávami mající pro tamní obyvatele mimořádný přínos. Výsledky jejich snažení jsou pokaždé velmi inspirativní, i proto soutěži uděluji každoročně záštitu.

Mezi vítězi je i projekt Nová ZŠ Okrouhlice, na kterém se finančně podílel náš Integrovaný regionální operační program (IROP). Byla vybudována přístavba základní školy k původnímu objektu mateřské školy. V případě projektu Regenerace centrální části obce Svojšín Ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo dotaci prostřednictvím IROP ve výši 2,3 milionu korun. Díky tomu došlo ke zvýšení bezpečnosti chodců, cyklistů a dalších účastníků provozu, jednoduše všech, kdo využívají veřejné komunikace na návsi Svojšína.

Potěšilo mě, že se soutěže zúčastnily i další projekty podpořené nejen z IROP, ale také z dalších dotačních programů MMR. Třeba projekty vybudování komunitních center v Pacově či v Konici, centra sociálních a poradenských služeb v Jičíně, školního hřiště v Boršově, modernizace přestupního terminálu v Hrušovanech nad Jevišovkou, zóny aktivního odpočinku v Horním Chlístově u Okrouhlice, azylového domu pro ženy a rodiny s dětmi v Liberci či projektu dopravní telematiky v Kladně.

Díky IROP jsme ke konci listopadu 2020 podpořili už přes 10 tisíc projektů za 120,5 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Ráda bych v tomto směru také zmínila, že kvůli současné nelehké situaci spojené s pandemií koronaviru v IROP navíc připravujeme zvláštní finanční prostředky REACT-EU. S Evropskou komisí právě vyjednáváme podporu dalších projektů zaměřených na boj s pandemií COVID a zodolnění České republiky, kdy by v roce 2021 měly být nové výzvy v IROP z nástroje REACT-EU v objemu přibližně 22 až 27 mld. Kč, což našim občanům též výrazně pomůže.

IROP bude pokračovat i v dalším programovém období 2021–2027. Témata a výše finanční podpory se nyní dojednávají na národní úrovni a s Evropskou komisí. Už nyní ale mohu prozradit, že se v IROP objeví nové oblasti podpory, jako je revitalizace měst a obcí a podpora veřejné infrastruktury pro cestovní ruch. Většina témat bude pokračovat jen s menšími změnami. Předpokládaná alokace nového IROP je 120 miliard korun.“

PŘEHLED VÍTĚZŮ SOUTĚŽE KOMUNÁLNÍ PROJEKT ROKU 2020:

* Kategorie Děti a rodiče: Nová ZŠ v Okrouhlici (nositel projektu starosta Lubomír Pospíchal)

* Kategorie Ekologický projekt roku: Stavba teplovodu a kotelny na biomasu Kněžice (nositel projektu starosta Milan Kazda)

* Kategorie Energeticky úsporná obec: Stavební úpravy a rozšíření krytého bazénu v Šumperku (nositel projektu starosta Tomáš Spurný)

* Kategorie Chytrá obec: Dohled a řízení energií v ZŠ, ZUŠ a sportovní hale ve Zruči nad Sázavou (nositel projektu starosta Martin Hujer)

* Kategorie Kulturní a vzdělávací činnost: Dostavba školního areálu ZŠ Žižkova ve Zdicích (nositel projektu starosta Antonín Sklenář)

* Kategorie Odpadové hospodářství: Je to čistě na nás – snižování spotřeby jednorázových plastů ve Vsetíně (nositelka projektu místostarostka Simona Hlaváčová)

* Kategorie Sociální projekt roku: Dům sociálních služeb Pacov (nositel projektu starosta Lukáš Vlček)

* Kategorie Sport a veřejné zdraví: Rekonstrukce venkovního koupaliště na Velkém sídlišti v Berouně (nositelka projektu starostka Soňa Chalupová)

* Kategorie Utváření veřejného prostoru: Regenerace centrální části obce Svojšín (nositel projektu starosta Karel Petráň)

Kategorie Veřejná zeleň: Lesopark Staré Lázně v Konstantinových Lázních (nositel projektu starosta Karel Týzl)

* Zvláštní cena Hodnotitelské komise soutěže: Obnova zaniklého křížku a úprava jeho okolí v Pramenech (nositelka projektu starostka Michala Málková)

* Celkové vítězství v soutěži Komunální projekt roku 2020: Dům sociálních služeb Pacov (nositel projektu starosta Lukáš Vlček)

Všechny projekty, které se letos zúčastnily soutěže Komunální projekt roku, představí zvláštní příloha časopisu Moderní obec v lednu 2021.*

/red/

 

Na snímku: Nový Dům sociálních služeb v Pacově

Foto: archiv města

Stávající místopředseda Rady Asociace krajů ČR Martin Půta (na snímku) povede Radu Asociace krajů do jejího ustavujícího zasedání, na kterém bude zvoleno nové vedení tohoto orgánu. Během dnešní hejtmanské videokonference to odsouhlasilo všech 11 online zúčastněných hejtmanů. Ustavující zasedání Rady Asociace krajů se uskuteční až poté, kdy bude zvolen hejtman v Karlovarském kraji, kde zatím stále probíhá povolební vyjednávání.

Představitelé krajů se také shodli na ustavení čtyřčlenné skupiny, která bude jednat s Ministerstvem financí, případně s premiérem, o kompenzaci propadu příjmů krajů v souvislosti s možným zrušením superhrubé mzdy.

Bývalý 1. místopředseda Rady Asociace krajů a exhejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek blahopřál nově zvolené hejtmance a hejtmanům k jejich nástupu do čela regionů. Shrnul současnou epidemiologickou situaci s tím, že nadále bude zástupce krajů informovat o výstupech z jednání Rady vlády pro zdravotní rizika a Ústředního krizového štábu.

Pověření hejtmana Libereckého kraje Martina Půty vedením Rady Asociace krajů do ustavujícího zasedání Rady, které jsme odsunuli až po výsledku volby karlovarského hejtmana, považuji za logický krok. Je to stávající místopředseda, který bude i členem skupiny, jež by měla jednat s ministryní financí o kompenzacích pro kraje v souvislosti s propadem daňových příjmů. Propad kraje nepocítí až někdy v budoucnu, potýkají se s ním už letos,“ zdůraznil Jiří Běhounek.

Místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Libereckého kraje Martin Půta chce jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou co nejdříve. „Požádal jsem paní ministryni o rychlé stanovení termínu jednání ke kompenzaci propadu daňových příjmů krajů, protože to považuji za absolutní prioritu pro všechny regiony,“ dodal.

Hejtmani diskutovali především o dalším postupu plošného testování v zařízeních sociálních služeb. Podle hejtmana Kraje Vysočina Vítězslava Schreka jsou už teď zařízení přetížená a opakování testů v pětidenních intervalech na ně kladou vysoké nároky. Tento problém a možné změny v testování projednají zástupci krajů s ministerstvy zdravotnictví i práce a sociálních věcí. Hovořilo se také o ventilátorech a dalších přístrojích pro pacienty s covid-19. Přístroje jsou krajům pouze zapůjčeny a nemocnice je později budou muset vrátit především v případě, kdy se nejedná o majetek českého státu.

Místopředseda Rady Asociace krajů pověřený vedením tohoto orgánu a liberecký hejtman Martin Půta apeloval na své kolegy, aby upozornili poslance z jednotlivých krajů na důsledky schválení návrhu na zrušení superhrubé mzdy Poslaneckou sněmovnou a na fatální dopady tohoto návrhu do rozpočtů nejen vyšších územně samosprávních celků.

Další videokonferenční jednání hejtmanů se uskuteční ve čtvrtek 26. listopadu 2020.*

/zr/

Foto: archiv STAN

 

Nesouhlas s rozdělením prostředků REACT-EU v Integrovaném regionálním operačním programu 2014–2020 (IROP) tak, jak jej schválila vláda, vyjádřili počátkem tohoto týdne hejtmani a další zástupci krajů na svém videokonferenčním jednání .

Především rozporují určení části financí na „kabiny pro sportovce“, neboť tyto finanční prostředky měly jít podle EU výhradně na akce pomáhající likvidovat dopady koronavirové krize a na přípravu projektů souvisejících s negativními změnami klimatu.

Hejtmani zároveň také odmítají rozdílnou míru spolufinancování projektů zaměřených na celostátní boj s pandemií covid-19 pro státní a ostatní subjekty, které jsou zapojené na národní, krajské i místní úrovni. „Opět se opakuje situace, kdy vláda jedná o takto zásadních věcech bez územních partnerů. Proto jsme se s kolegy dohodli, že jménem Rady Asociace krajů odešlu dopis premiérovi Andreji Babišovi a požádám jej o projednání problematiky s hejtmany ještě dřív, než se 23. října uskuteční jednání Monitorovacího výboru IROP. I když chápeme nutný rozvoj sportovního zázemí, není možné, aby 15 procent alokace v rámci REACT-EU šlo na investice do kabin pro sportovce v situaci, kdy Evropská unie jasně stanovila typ akcí, na které jsou peníze vyčleněny,“ zdůraznil 1. místopředseda Rady AKČR a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Jednáním s premiérem pověřila Rada AKČR hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu, hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického a primátora hlavního města Prahy Zdeňka Hřiba. Při jednání Monitorovacího výboru IROP pak bylo budoucím účastníkům z řad hejtmanů uloženo, aby hlasovali pro využití peněz tak, jak o financích bylo rozhodnuto již v červenci 2020. Tehdy měly být prostředky z REACT-EU směřovány do zdravotnictví, na techniku pro integrované záchranné systémy, na podporu cestovního ruchu, digitální a zelenou ekonomiku. Pro ČR by mělo být v rámci REACT-EU vyčleněno 27–31 miliard korun.*

/zr/

 

Poděkováním za zvládnutí koronavirové krize v krajích začalo včerejší jednání představitelů krajů v Mikulově. První místopředseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek především ocenil to, že hejtmani dokázali nastavit fungující systémy ohledně výdeje a distribuce ochranných prostředků, spolupracovat mezi sebou i se státem při řešení řady opatření v době nouzového stavu a v maximální možné míře ochránili občany před šířením nákazy.

Jasnou podobu v období po ukončení nouzového stavu dostalo jednání Asociace krajů s vládou o finančních prostředcích na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. „Diskutovali jsme o tom s premiérem Andrejem Babišem i vicepremiérem Karlem Havlíčkem. Nakonec se nám podařilo vyjednat 3 miliardy 700 milionů korun pro všechny kraje ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). K tomu dostane dalších 100 milionů korun Karlovarský kraj, který kvůli nastaveným podmínkám nemůže čerpat peníze z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Dalších 200 milionů získá Středočeský kraj, který má největší rozsah sítě krajských silnic a nejvíce nutných oprav. Celkem jde tedy o čtyři miliardy korun v letošním roce a čtyři miliardy v roce 2021. Další čtyři miliardy korun by kraje čerpaly z IROP,“ vysvětlil Jiří Běhounek.

Hejtman Libereckého kraje a předseda Komise Rady AKČR pro dopravu Martin Půta dodal, že v rámci IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje. Definitivně by se jednání k finančním prostředkům na opravy krajských silnic mělo uzavřít do konce června. Kraje také dále budou jednat s Ministerstvem dopravy o kompenzaci nákladů v oblasti dopravní obslužnosti v regionech.

Asociace krajů dále formou dopisu oslovila ministra školství Roberta Plagu kvůli v poslední době diskutovanému distančnímu vzdělávání v základních a středních školách, které se osvědčilo jako multimediální možnost řízeného studia v době pandemie COVID-19. „Požádali jsme ministerstvo, aby připravilo legislativu ohledně distančního vzdělávání, protože se ukazuje, že je s ním do budoucna třeba počítat, a proto musí mít jednoznačně daný rámec,“ upřesnil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který zároveň vede Komisi Rady AKČR pro školství a sport.

První.místopředseda Rady AKČR Jiří Běhounek také informoval kolegy hejtmany, že má příslib Ministerstva práce a sociálních věcí, jenž se týká částky ve výši jedné miliardy korun na financování provozu zařízení sociálních služeb v regionech. O věci se ale ještě bude jednat.

Hejtmani se rovněž shodli na tom, že 10. září uspořádá Asociace krajů ČR setkání k 20. výročí vzniku krajů. Na slavnostní akci, jež by se měla konat na zámku Štiřín u Prahy, zrekapitulují hejtmani činnost a aktivity asociace za dobu její existence.

/zr/

Na snímku: V Mikulově včera jednala Rada Asociace krajů ČR

Foto: archiv*

Vzhledem k současné ekonomické situaci dané pandemií koronaviru budou hejtmani od státu pro letošní a příští rok požadovat dvakrát po čtyřech ,miliardách korun na opravy silnic II. a III. tříd. Na vládu se také Asociace krajů ČR obrátí kvůli kompenzaci ztrát ve veřejné dopravě.

Po včerejší videokonferenci představitelů krajů to potvrdil 1. místopředseda Rady Asociace krajů pověřený vedením tohoto orgánu a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Obrátím se dopisem na premiéra a další členy vlády s požadavkem, aby kraje s ohledem na propad daňových příjmů a výdaje související s opatřeními ohledně koronavirové nákazy dostaly od Státního fondu dopravní infrastruktury finanční prostředky na opravu a rekonstrukce silnic II. a III. tříd ve výši čtyř miliard korun pro rok 2020 a další čtyři miliardy pro rok 2021. Kraje mají připraveny projekty oprav silnic i mostů na krajských komunikacích, mohou finance ihned čerpat a jsou schopny je proinvestovat. V regionech jsou i dostatečné stavební kapacity pro realizaci prací,“ uvedl Jiří Běhounek.

Významné ztráty kraje sčítají i ve veřejné autobusové a železniční dopravě, kterou krizová opatření také postihla. „Krajské rozpočty to zasáhne zásadním způsobem, někde se problém navíc týká i regionálních letišť a lodní dopravy. Do konce dubna může jít o celkovou částku za všechny kraje ve výši odhadem okolo 1, 3 miliardy korun, přičemž v tom není zahrnuta městská hromadná doprava,“ konstatoval gestor Komise pro dopravu Rady Asociace krajů a hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

První  místopředseda Rady Asociace krajů Jiří Běhounek jej proto pověřil, aby se obrátil dopisem na ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka se žádostí, ať stát v rámci stabilizace fungování veřejné dopravy zváží příspěvek, který by propad v základní dopravní obslužnosti sanoval.

Komise Rady AKČR pro dopravu dále ustanovila pracovní skupinu, která ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR zpracuje metodiku tzv. bezpečné dopravy, kde budou popsány metody a postupy pro bezpečné zajištění dopravní obslužnosti v krajích s ohledem na zdraví cestujících a dopravního personálu.

První místopředseda Rady Asociace krajů Jiří Běhounek také informoval hejtmany, že by poslední objednané letadlo s dodávkami ochranných prostředků z Číny mělo do ČR dorazit 4. května 2020.*

/tz/

K foto:

Kraje budou chtít od státu na opravu a rekonstrukce silnic II. a III. tříd čtyři miliardy korun pro rok 2020 a další čtyři miliardy pro rok 2021.

Ilustrační foto: archiv Kraje Vysočina

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down