Chytrá karanténa a výroba celoobličejových masek. Hejtmani videokonferenčně jednali se zástupci Ústředního krizového štábu a s dalšími aktéry boje proti koronaviru.

Hejtmani dnes jednali se zástupci Ústředního krizového štábu v čele s ministrem vnitra Janem Hamáčkem a také s týmem vedeným náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou. Vzájemně se informovali o prozatímní zkušenosti s realizací projektu Chytrá karanténa v Jihomoravském kraji, o rozšíření systému do dalších krajů i o možnosti dodávek celoobličejových masek v období nedostatku respirátorů FFP3, s nímž se potýká celá Evropa.

Podle profesora Romana Prymuly takzvaná Chytrá karanténa pomůže mnohem intenzivněji testovat lidi s možnou nákazou koronavirem a odhalit jejich kontakty. Systém umožňuje v případě jedince pozitivně testovaného na COVID-19 s jeho souhlasem zmapovat, kde se pohyboval až pět dnů zpátky, a na základě toho zachytit co nejvíce dalších lidí, kteří by nákazou mohli být ohroženi.

Počítá se rovněž s rozšířením Chytré karantény do dalších krajů. V takovém případě by musela krajské hygieniky posílit armáda, která už nyní realizuje Chytrou karanténu v Jihomoravském kraji. „Požádal jsem pana profesora Prymulu, aby připravil metodický návod, jak mají postupovat hejtmani, krajské hygienické stanice, odběrová místa, aby zvládli společně projekt Chytré karantény zavést,“ uvedl 1. místopředseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Předseda Ústředního krizového štábu Jan Hamáček informoval hejtmany o tom, že kraje zítra čeká závoz odběrových sad pro provádění testování. „Půjde o 50 tisíc sad „výtěrovek“, které opět budou do krajů distribuovat policejní vrtulníky,“ upřesnil Jan Hamáček. Ten také upozornil, že české firmy začnou dodávat celoobličejové masky, které mohou pomoci v době, kdy je velký nedostatek respirátorů FFP3. Masek by bylo možné dodávat okolo 6 tisíc kusů týdně, využít je mohou například záchranáři.

Hejtmani připraví přehled toho, kolik masek by potřebovali, abychom jej mohli předat ministru vnitra a podle tohoto seznamu by se pak mohly nastavit jejich dodávky,“ konstatoval Jiří Běhounek.

Další společné jednání, kterého by se účastnil i premiér Andrej Babiš, se bude konat v pondělí 6. dubna 2020 ráno.*

/zr/

 

 

 

Už od minulého týdne mají předplatitelé a další čtenáři Moderní obce k dispozici její březnové vydání. Na první straně obálky najdete snímek Martiny Lisové, starostky městyse Větrný Jeníkov v Kraji Vysočina, jímž je anoncován hlavní rozhovor aktuálního čísla časopisu.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. Činíme tak i tentokrát.

* Martina Lisová, starostka městyse Větrný Jeníkov: Pár let jsem učila na druhém stupni základní školy, je to krásná a obohacující práce. Odchod ze školství jsem obrečela, vůbec jsem nepočítala s tím, že bych byla zvolena starostkou. Mockrát jsem litovala, především v minulém volebním období, kdy se některé věci nedařily tak, jak bych si představovala. V tomto volebním období panuje ale naopak v zastupitelstvu tvůrčí atmosféra a má práce mě těší. Ale dnes již mohu odpovědně říci, že vyjít s občany je daleko náročnější a mnohem méně zábavné, než se domluvit s puberťáky. Ráda se budu do školství vracet a předpokládám, že dokončím toto volební období a skončím. Chtěla bych mít čas na normální život, na který - když vše chcete dělat poctivě - nezbývá energie. Svou práci beru jako poslání i službu, jako závazek vůči lidem, kteří se se mnou na řadě aktivit podílejí.

* Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR: Obecně platí, že stavební úřady představují jen zlomek připomínek, které byly k celému stavebnímu zákony vzneseny a bylo by velice nekorektní, kdyby se celá diskuse ke stavebnímu zákonu smrskla jen na to, kde budou nebo nebudou stavební úřady. Každopádně na zachování stavebních úřadů budeme trvat. Stále ještě nemáme vypořádání našich připomínek od Ministerstva pro místní rozvoj. Dosud proto nevíme, jakým způsobem bude v zákoně systém stavebních úřadů zakotven – a hlavně jaké budou kompetence jednotlivých úřadů. Toto budeme dále velmi pečlivě hlídat.

K návrhu zákona bylo podáno na šest tisíc připomínek, které se v březnu musí vypořádat, a SMO je rád, že díky jeho intervenci se otevřely dveře k tomu, aby se návrh stavebního zákona začal konečně seriózně projednávat.

Rozhodně budeme pokračovat v jednáních, aby se například návrh stavebního zákona velmi zevrubně zhodnotil i po finanční stránce a zbytečně se na jeho přijetí a fungování nepromarnily veřejné prostředky. Už teď přece víme, že vznik Nejvyššího stavebního úřadu by byl nesmírně drahý, nehledě na to, že dosud není známo, kde by měl mít sídlo, nejsou pro něj zatím ani úředníci apod.

* Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: Pokud my budeme mít možnost určit rozvoj a skutečně si nastavit územní plán, a to včetně regulačních plánů a územních studií, které do větších podrobností určují územní plán, budeme moci nastavovat směr. Pak eliminujeme konflikty i v jiných řízeních.

Řada obcí si neuvědomuje sílu a význam územního plánu. Pokud by si toho byly vědomy, nepotřebovaly by nějaké věci nastavovat jinak. Ale chápu, že malé obce nemají kapacity a finance na pořizování územních plánů, i proto, že finance, které stát posílá na výkon přenesené státní správy, zdaleka nestačí.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka, držitelka titulu Právník roku 2019 v kategorii Správní právo: Všechno, čím jsem prošla, mně pomohlo – snad to tak mohu říci – v právu územních samospráv vyniknout. Kdo sám radnicí a zastupitelstvem neprošel, nikdy totiž nemůže úplně pochopit její podstatu, její smysl, její hodnoty. Já to mám pod kůží vryté už jako součást sebe sama. Nad čím někdo jiný možná musí přemýšlet hodiny, vím hned, nebo mně to napoví intuice.

Navíc, pokud jde o mou profesi, byl osud vždy na mé straně a v pravou chvíli přinesl to, co mou kariéru v advokacii posunulo. Třeba tím, že jsem se starostkou bez ohledu na výsledek voleb nikdy nestala na celé období – v profesi by mě to neskutečně zbrzdilo. Ten rok v čele města byl tak akorát. Nebo když přišla v pravou dobu nová, zajímavá kauza. Či když jsem se potkala se správnými lidmi. Nebo když jsem zavčas byla „odejita“ z politické strany, které jsem kdysi dávno byla členkou. Tedy i to, co se mně v danou chvíli jevilo jako negativní, z dlouhodobějšího pohledu to bylo to nejlepší, co se mi mohlo přihodit. Tedy mám z veřejné sféry zkušeností asi jako málokdo – a je to dar.

* Luděk Tesař, ekonom: Rozhodněte se, zda danou věc obec chce či nechce – pokud ANO, tak potom už jen pořádně! Není nic strašnějšího v tomto státě, ani v obcích, ani v domovech lidí než provizorní řešení a načaté, do konce nedotažené věci. Polovičatá provizorní řešení jsou plýtváním zdroji. Obec by měla dělat věci pouze pořádně, nebo raději vůbec ne. Rozhlédněme se, co nalezneme u nás provizorních řešení, a srovnávejme to třeba se situací v Rakousku nebo Německu. Přimontujeme-li si poličku do koupelny jako provizorní řešení, budeme možná i dvacet let žít v provizoriu.

Kvalitní střednědobý výhled rozpočtu je podstatný k ambicióznímu plnění cílů obce. Finanční situace obcí se tak zásadně a rychle zlepšila a mnoho z obcí to ještě ani pořádně nezaregistrovalo. Mnohé obce hodnotí jen nepodstatné finanční údaje, jako jsou zůstatky na účtech. Budoucnost však spočívá ve výplatě, ve struktuře zdrojů, v provozních výdajích, provozním saldu, majetku, likviditě, závazcích, odpisech, opravách, investicích, změnách výdajů i příjmů. Pakliže obec drží kontakt s finanční realitou a má zpracovanou kvalitní analýzu financí, pravidelně ji aktualizuje i s výhledem, může lépe plánovat rozvoj.

* Stanislav Loskot, poradce pro komunikaci a bezpečnost ve veřejné správě: Vedení organizací vytváří příznivé podmínky, aby se realizovaly individuální vzdělávací cíle zaměstnanců. Do personálního rozvoje patří i kariéra zaměstnanců (jsou informo­váni o možnostech svého profesního postupu, vedoucí zaměstnanci poskytují informace a perspektivu osobní rozvoje). Nejasná perspektiva, nejasná kariéra může vést zejména ty nejschopnější zaměstnance k tomu, že odchází. V této souvislosti vedení věnuje zvýšenou pozornost zejména plánům vzdělávání zaměstnanců, v oblasti kariérního postupu jsme v současné době značně omezeni platnou legislativou. Vzděláváním a vytvářením možností pro kariérní růst je u zaměstnanců pozitivně ovlivňována jejich motivace, spokojenost, vazba na zaměstnavatele, což vede především ke snižo­vání fluktuace i k efektivnějšímu získávání zaměstnanců.

* Viktor Lavička, náměstek primátora Českých Budějovic: Pro České Budějovice, město, které se rozkládá na poloviční výměře, než mají jiná krajská města, je zásadní odvést transitní dopravu mimo město, což by měly zajistit plánované dopravní stavby, a to D3, severní spojka a Jižní tangenta, které by vytvořily přirozený obchvat tranzitní dopravy. A pro tyto účely je také uvedený systém velice vhodný, protože dokážeme vhodně usměrňovat dopravní toky. Dalším z velmi důležitých kroků bude pak modernizace technologie SSZ, což zahrnuje modernizace řadičů, doplnění jednotek aktivní preference, výměna detektorů, návěstidel aj.

* Jan Seidl, tajemník Městského úřadu Trutnov: V roce 2019 elektrobusy trutnovské MHD najely 272 843 km a plynové autobusy 207 415 km. Ekonomicky nelze tuto výhodnost jednoznačně definovat, neboť pořízení nové flotily vozidel MHD vzešlo z nové smlouvy s provozovatelem MHD, jejíž trvání je ohraničeno 10 lety a ekonomické parametry této smlouvy jsou zcela jiné, než u smlouvy předešlé. Obecně sice dochází k úspoře na palivu, nicméně pořizovací náklady, zejména na elektrobusy, jsou násobně vyšší, než u vozidel na dieselový pohon. Tyto pořizovací náklady, po zohlednění dotace získané na pořízení vozidel, jsou součástí ceny za provozování MHD. Další náklady, které ovlivňují cenu za provozování MHD, je i výbava zvyšující komfort pro cestující. Ani elektrická energie pro pohon vozidel není zdarma, a to i přesto, že elektrobusy při zpomalování rekuperují energii. Do budoucna bude jistě zajímavá otázka výdrže baterií elektrobusů s ohledem na jejich denní výkony, a případné náklady na jejich obnovu.

* Roman Kyral, partner a vedoucí právního týmu Advokátní kanceláře CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ, zastupitel obce Bohuslavice (okres Náchod): Jedním z úskalí v menších obcích bývá přijímání vnitřní směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a její následné dodržování. Tato vnitřní pravidla mají zadavateli usnadnit jeho postup, protože u zakázek malého rozsahu, tedy na dodávky či služby do dvou milionů korun (bez DPH) či na stavební práce do šesti milionů korun (bez DPH), zadavatel nemusí, s výjimkou zásad transparentnosti a nediskriminace, postupovat podle pravidel daných zákonem o zadávání veřejných zakázek. Setkávám se s tím, že se představitelé obce sami dobrovolně svážou určitými vlastními vnitřními pravidly, ale při zadání zakázky je nakonec nedodržují. Obvykle však nikoliv kvůli tomu, že by chtěli obcházet zákon či jinak podvádět, ale pouze proto, že realita života bývá jiná a interní směrnice na ni vždy neumí adekvátně reagovat.

Podle mého názoru by starostové a zastupitelé měli vědět, že jakmile orgány činné v trestním řízení případně začnou přezkoumávat zadání veřejné zakázky, tak se příliš nezajímají o to, jak jsou tato vnitřní pravidla v obci nastavena, nýbrž o to, zda jsou dodržována. Takovým nepraktickým nastavením vnitřní směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu může být třeba to, když zastupitelstvo ve směrnici určí příliš vysoký limit pro to, kolik musí být v zadávacím řízení osloveno subjektů. Tak se může stát, že i v případě zcela bagatelní objednávky za třicet tisíc korun obec s řekněme čtyřicetimilionovým rozpočtem musí velmi složitě oslovit zbytečně mnoho subjektů.

* Radim Perlín, vedoucí výzkumného centra RURAL při Přírodovědecké fakultě UK v Praze: Změna klimatu představuje nové téma, které do široké diskuse přinesla teprve poslední horká léta. Nebudu hodnotit příčiny změn klimatu – na nich se koneckonců zcela neshodnou ani renomovaní klimatologové. Je důležité více mluvit o dopadech změny klimatu na venkovské obce a připravovat se na to, že léta budou horká a suchá a že deště budou mít velmi často přívalový charakter.

To se velmi rychle dotkne každého na venkově, počínaje sedláky a konče chalupáři, jimž nastanou problémy se zaléváním ředkviček. Ostatně dopady do lesních celků v podobě masívní kůrovcové kalamity podpořené suchem a nedostatkem vláhy pro stromy, které se nemohou ubránit přemnoženému škůdci, vidíme nyní prakticky v celém Česku. Proč však tolik zdůrazňujeme venkov, když změna klimatu se promítne do života každého? Protože právě obyvatelé venkova, zemědělci, lesáci nebo i chataři a chalupáři jsou ti první, kdo mohou omezovat, ale i prohlubovat dopady klimatické změny.

* Jaroslav Winter, předseda BMI sdružení, šéfredaktor portálu Helpnet.cz: V ČR přibývá institucí, s nimiž se mohou telefonicky spojit také lidé se sluchovým handicapem. Službu hovor s online simultánním přepisem řeči volaného implementovalo na web úřadu již několik městských částí Prahy, Krajský úřad Středočeského kraje, Městský úřad Tábor, na svých klientských linkách ji nabízejí rovněž některé komerční subjekty. Volající klient, který má postižení či poruchu sluchu, vede klasický rozhovor, doslovný přepis řeči svého komunikačního partnera sleduje v reálném čase online. Dříve mohli tito lidé jen posílat textové zprávy, nebo využívat služby založené na předávání vzkazů prostřednictvím asistenta.

Z technického hlediska představuje telefonování s podporou přepisu online konferenci tří stran – volající uživatel služby, volaná osoba a přepisovatel. Probíhá to tak, že uživatel uvedené služby klikne na ikonku infolinky pro neslyšící umístěné na webu úřadu. Otevře se stránka se stručným popisem služby, která je dostupná v pracovní dny od 9 do 18 hodin, a uživatel jen vepíše do editačního pole své telefonní číslo a potvrdí tlačítko „zavolejte mi".

V tu chvíli se na webu otevře okno pro přepis a systém automaticky ihned volá klientovi. Ten vyčká na písemný pokyn přepisovatele, že může začít mluvit. Instrukce se objeví v okně pro přepis, kde také klient následně po celou dobu hovoru sleduje simultánně přepisovanou řeč pracovníka úřadu. Od okamžiku, kdy klient začne mluvit, již probíhá klasický telefonický hovor. Operátor infolinky může klienta dále přepojit na linku konkrétního pracovníka za stálého pokračování komunikace s podporou přepisu jeho řeči.

Simultánní přepis řeči tak odstraňuje komunikační bariéru mezi volajícím klientem se sluchovým handicapem a pracovníkem úřadu. Službu nejefektivněji využijí lidé nedoslýchaví, ohluchlí po rozvoji řeči v důsledku nemoci či úrazu, nositelé kochleárního implantátu a senioři s věkem získanými poruchami sluchu.

* Lukáš Kříž, IT expert: Proces autentizace ověřuje identitu uživatele před zpřístupněním systému, aplikace či služby. Dlouhodobě spoléhal na konvenční kombinaci uživatelského jména a hesla. Ta už ale z mnoha důvodů, k nimž patří také problematika tzv. nedostatečné hygieny hesel, neobstojí. Organizace začaly implementovat pokročilé metody autentizace, které nabízejí podstatně vyšší úroveň zabezpečení.

V některých odvětvích změnu přístupu k ověřování identity vyžadují oborové normy a relevantní legislativa. Týká se to především finančních služeb, zdravotnictví nebo bezpečnostních složek. Ne vždy jde o povinnou aplikaci vícefaktorové autentizace. Ale její nasazení obvykle představuje nejefektivnější cestu k dosažení souladu. S požadavkem vícefaktorové autentizace pracuje také tuzemská vyhláška o kybernetické bezpečnosti. I ta ale definuje alternativní možnosti.

Multifaktorovou nebo vícefaktorovou autentizaci lze definovat jako metodu, která pro ověření identity žadatele o přístup k určitému systému či službě využívá dvou nebo více autentizačních faktorů. Identitou se v tomto kontextu rozumí totožnost. Autentizace samotná tudíž představuje akt jejího ověření před přidělením přístupu. Žadatelem rozhodně nemusí být pouze fyzická osoba. Autentizačním procesem běžně procházejí také zařízení, aplikace nebo služby.

* Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS je jedním z nejstarších na území České republiky. Byl vytvořen již v roce 1997, tedy ještě před vznikem krajů, z iniciativy města Ostravy. Tato iniciativa si kladla za cíl zefektivnit nabídku veřejné osobní dopravy z několika okolních měst a obcí do Ostravy, a to spoji jak ostravského dopravního podniku, tak spoji tehdejšího provozovatele příměstské autobusové dopravy – ČSAD BUS Ostrava zavedením jednotných tarifních a přepravních podmínek. Systém se postupně rozšířil na území celého kraje včetně řady přesahů do krajů sousedních. Garantem jeho rozvoje se stal později Moravskoslezský kraj.

Specifikem Moravskoslezského kraje je poměrně velký počet systémů MHD, což způsobuje v některých případech poměrně obtížné dojednávání společných tarifních a přepravních podmínek. ODIS umožňuje cestujícím používat jakoukoliv veřejnou osobní dopravu v kraji objednávanou subjekty samosprávy v rámci jednoho tarifu. Tímto se stává veřejná doprava celkově atraktivnější především z hlediska cenového.

Dalšími přínosy jsou jednotné poskytování informací, jednotný prodejní servis a řada dalších výhod vyplývajících z jednotného systému. Je to jedna z cest, jak motivovat cestující veřejnost k používání veřejné dopravy nejen v současnosti, ale také v budoucnosti.

* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF: Růst počtu obyvatel obce pozitivně ovlivní její rozpočtové příjmy, zejména v oblasti sdílených daní. Ovšem pokud jsou všichni noví obyvatelé v obci trvalé hlášeni... Vyvolá však – bez ohledu na trvalé bydliště obyvatel – i vyšší nároky, například na zajištění dopravního spojení, lékařskou službu, zásobování pitnou vodou a čištěné odpadních vod, zajištění bezpečnosti apod.

Vývoj indexu stáří i indexu ekonomické závislosti vypovídá o stárnutí populace. Rozpočtovým dopadům, které s tímto jevem souvisejí, se rozpočtová politika obcí nevyhne. Dříve nebo později na ně bude muset reagovat.

Je zjevné, že růst počtu seniorů, který je odrazem zvyšující se délky dožití v důsledku zejména lepší zdravotní péče, se promítne do rostoucích nároků na celou řadu služeb pro seniory. A tyto činnosti zajišťují ve velké míře obce.

Růst počtu obyvatel je velmi často spojen se zvyšujícím se podílem dětské složky. Platí to zejména o obcích v blízkosti velkých aglomerací. Tento jen vyvolává rostoucí nároky na předškolní a školní kapacity.

* Jaromír Beránek, zastupitel hl. m. Prahy a předseda Výboru pro IT a Smart City: V závěru loňského roku si zástupci městské společnosti Operátora ICT, která pro Prahu dodává na klíč většinu „chytrých“ projektů, za tuto realizaci odnesli ocenění ze soutěže Chytrá města pro budoucnost 2019. Do pražského pilotního projektu se vedle projektové kanceláře Smart Prague Operátora ICT zapojilo Oddělení odpadů pražského magistrátu, radnice deseti pražských městských částí (centrálních i okrajových) a také dvě společnosti zajišťující svoz tříděného odpadu na území metropole. Na vybraný vzorek kontejnerů na tříděný odpad s tzv. spodním výsypem instaloval externí dodavatel IoT moduly s ultrazvukovými senzory. Z celkových 424 kusů vybraných sběrných nádob šlo ve většině případů o nadzemní kontejnery (380 kusů), v části případů také o velkokapacitní podzemní nádoby (44 kusů), které se nacházejí zejména v centrálních lokalitách města. Část těchto podzemních kontejnerů byla navíc doplněna indikací ucpání vhozového otvoru, aby se předešlo hromadění odpadu v okolí. S ohledem na proměnlivou konfiguraci stanovišť na tříděný odpad (některé městské části nabídly i kontejnery na plech a nápojové kartony, jinde se setkáme jen s nádobami na starý papír, plast a barevné nebo čiré sklo) se tak jednalo zhruba o stovku lokalit v rámci deseti zapojených městských částí.

* Jakub Černý, analytik platformy Rekonstrukce státu: Kontrolní orgány v České republice mají povinnost své kontroly v zájmu dobré správy vzájemně koordinovat. Dodnes k tomu však nemají žádný systémový nástroj, a koordinace se tak nedaří. Snahy o reformu systému kontrol vyznívají do ztracena, neboť o probíhajících kontrolách a jejich efektivitě neexistuje přehled. Poslanci ODS, KDU-ČSL a STAN spolu se zástupci platformy Rekonstrukce státu proto letos v lednu představili řešení, které obcím od kontrolní zátěže pomůže a je nezbytným předpokladem pro systémovou reformu. Řešení je součástí novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Návrh stojí na čtyřech principech:

1) Snadná koordinace. Díky zřízení evidence kontrol získají kontroloři nástroj pro snadnou koordinaci kontrol s ostatními orgány. To, společně s dalšími prvky řešení, povede k přirozenému snížení počtů kontrol zejména v oblastech, kde byla kontrolní zátěž způsobována nezáměrně, prostou nevědomostí. Kontrolní zátěž je dnes totiž mimo jiné způsobena faktickou nemožností se nezáměrné významné kontrolní zátěži jednoduše vyhnout. Kontroly o sobě vzájemně nemají přehled. Evidence také usnadní sdílení výsledků kontrol, a tím i možnost na výsledky předchozích kontrol snadno navazovat. Kontroly tak v obci stráví méně času, pokud už vůbec přijdou.

2) Definice významné kontrolní zátěže. V kontrolním řádu bude nově definováno, že dvě současně probíhající a nekoordinované kontroly jsou významnou kontrolní zátěží, stejně jako druhá kontrola téže věci v jednom kalendářním roce. Na obce bez přenesené působnosti (ty malé, jichž je většina) se pak vztahuje i třetí indikátor významné kontrolní zátěže, kterým je více než třetí kontrola probíhající v témže roce.

3) Předcházení významné kontrolní zátěži. Kontrolní orgány budou mít povinnost všechny své kontroly zaznamenávat do nově vzniklé evidence. Do ní bude kontrolní orgán nahlížet vždy, než se vydá provést kontrolu. Pokud by jeho plánovaná kontrola měla způsobit „významnou kontrolní zátěž“, bude kontrolní orgán systémem automaticky upozorněn. V takovém případě kontrolní orgán bude povinen odůvodnit, proč kontrolu přesto musí provést, nebo jít kontrolovat jinam. Kontrolní orgán bude povinen toto odůvodnění předložit starostovi předložit před zahájením kontroly. Žádné kontroly tedy nejsou přímo zakazovány, což je za současného nezmapovaného stavu kontrolního systému neproveditelné. Kontroloři jsou však motivováni významnou kontrolní zátěž nezpůsobovat a dostávají k tomu nástroj.

4) Systém kontrol je vyhodnocován. V analýzách systémového fungování státu disponuje nezpochybnitelnou odborností Nejvyšší kontrolní úřad, který podle návrhu dostane za úkol doporučovat systémové změny kontrolního systému. V přiměřené míře by NKÚ v budoucnu mohl umožnit nahlížet do evidence kontrol i veřejnosti. Starostové by tak měli mít možnost jednoduše zjistit, kdy a kolik kontrol se na ně chystá.

* Ondřej Kozák, společnost Euronet: Česká republika je z hlediska pokrytí bankomaty daleko za průměrem EU. Zatímco průměrný počet bankomatů v rámci celé Evropské unie je podle údajů Centrální evropské banky 846 bankomatů na milion obyvatel, ČR má se svými 471 bankomaty na milion obyvatel nejhorší dostupnost bankomatů i ve srovnání se zeměmi jako Bulharsko (806), Maďarsko (522) či Slovinsko (796). Bezhotovostní platby jsou sice populární, bankovky ale ještě v dohledné době nenahradí. Zároveň je nutné dodat, že v obcích do dvou tisíc obyvatel představuje hotovost jedinou možnost, jak zaplatit za základní věci denní potřeby. V malých samoobsluhách a restauracích karty povětšinou nepřijímají.*

/red/

Březnové vydání Moderní obce je k dispozici i v elektronické podobě za zvýhodněnou cenu na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec , kde si můžete předplatit nejen jednotlivá čísla Moderní obce, ale také zakoupit roční či pololetní předplatné v elektronické podobě.

Celkem čtrnácti kritérií se přidržovalo Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), když v uplynulých třech letech mapovalo vybavenost všech obcí do deseti tisíc obyvatel. Zjišťovalo například to, zda jsou tam dostupné prodejny potravin, restaurace, základní či mateřská škola, lékárna, praktický lékař nebo sportoviště (viz mapky ve fotogalerii). Ze shromážděných údajů vytváří SMS ČR geolokační informační systém AGIS SMS ČR, který bude k dispozici obcím a bude také pravidelně aktualizován.

Shromážděné údaje nám poskytují velice dobrou představu o tom, které regiony jsou na tom z hlediska základní vybavenosti obcí hůře. Nikoliv překvapivě se často jedná o oblasti ležící na hranicích krajů, tedy ve vnitřních periferiích, z krajů pak nejhůře dopadla Vysočina, což je dáno také velkým počtem obcí v tomto kraji,“ okomentoval dnes výsledky předseda SMS ČR Stanislav Polčák a dodal: „Není jistě náhoda, že právě v těchto regionech jsme v rámci jiného šetření zaznamenali nejvyšší míru záporné migrace, která je způsobená stěhováním do větších, lépe vybavených aglomerací.“

SMS ČR zjišťovalo, zda jsou v obcích do deseti tisíc obyvatel k dispozici následující položky občanské vybavenosti: prodejna potravin, restaurace/hospoda, základní škola, mateřská škola, praktický lékař, pediatr, zubař, lékárna, pošta, vodovod, čistírna odpadních vod, kulturní sál a sportoviště.

Jde o kritéria, která vystihují to, zda v dané obci jejím obyvatelům nechybí některá ze základních služeb, které si oprávněně spojujeme s komfortním životem ve 21. století. Podle toho, kolik z výše uvedených kritérií obec naplnila, byly všechny obce v ČR indexovány a výsledek jsme promítli do přehledných map,“ vysvětlil Stanislav Polčák.

Například Kraj Vysočina dosáhl celkově indexu 4,99, což znamená, že tamní obce naplňují v průměru 5 z výše zmíněných 14 kritérií. Nejvyššího indexu – přes 8 – dosáhly (pro mnohé zřejmě překvapivě) Moravskoslezský a Karlovarský kraj, což je ovlivněno menším počtem obcí na jejich územích. Poměrně dobře z mapování vycházejí také Zlínský a Olomoucký kraj.

Pro efektivní řízení celé regionální politiky musíme vycházet z dostatečné datové základny, a to i v oblasti vybavenosti obcí, kde jsme v minulosti naráželi na nedostatek spolehlivých dat zejména stran dostupnosti jednotlivých druhů služeb a kvality infrastruktury. Proto jsme se rozhodli finančně podpořit Sdružení místních samospráv ČR při mapování vybavenosti obcí a tato spolupráce se ukazuje jako velmi přínosná. Jde o systémový projekt, uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Získaná data využívá Ministerstvo pro místní rozvoj například při přípravě Akčního plánu Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ na léta 2021-2022 nebo v rámci Koncepce rozvoje venkova, kterou před pár týdny schválila vláda. Zároveň data slouží jako podklad pro správné věcné nastavení našich dotačních titulů, jimiž chce MMR pomoci zkvalitnit infrastrukturu a vybavenost obcí.

V neposlední řadě jsou získané údaje využívány při řešení výzkumných projektů, do kterých je MMR zapojeno a jejichž výsledky budou sloužit k vhodnému nastavení podpory rozvoje obcí v budoucnu a smart řešení. Data jsou k dispozici pro všechny resorty, které o ně projevují velký zájem.

"Jsem tedy ráda, že získané údaje z reálného prostředí mají široké využití a zlepšuje se tím spolupráce jak mezi státem a obcemi, tak i mezi obcemi samotnými,“ uzavřela ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Mapování obcí bude pokračovat. SMS ČR chce jednak znovu ověřit situaci ve všech zmapovaných obcích a zjistit tak, jak se jejich vybavenost v průběhu času vyvíjí, jednak chce do mapování zahrnout i obce v rozmezí 10 až 20 tisíc obyvatel.*

/zr/

K foto:

Výsledky mapování vybavenosti všech obcí do deseti tisíc obyvatel dnes vzástupcům médií představili v Poslanecké sněmovně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

 

 

S

V krásném prostředí barokní kaple bývalého jezuitského konviktu v Olomouci byla v pátek 24. ledna na slavnostní recepci Národní sítě Zdravých měst ČR předána ocenění pro Osobnost Zdravých měst, Šampionům Zdravých měst i těm, kteří v minulém roce udělali největší pokrok - tzv. Skokanům roku NSZM ČR 2019. Stalo se tak v rámci konference Síťujeme a podporujeme obce, kterou připravila Národní síť Zdravých měst ČR.

Mezi Šampiony Zdravých měst se řadí města, obce a regiony, které mají kvalitně nastavený místní systém postupu vůči udržitelnému rozvoji a zdraví a v rámci svého systému řízení aktivně využívají metody a nástroje řízení kvality. Rovněž dlouhodobě zapojují veřejnost, aktivně pracují s různými cílovými skupinami, sdílejí dobrou praxi v rámci ČR, zapojují se do mezinárodních programů a projektů, a celkově jsou inspirací pro postup mnoha dalším municipalitám.

Kategorie Šampion Zdravých měst

Kategorie Skokan roku 2019

Ocenění pro osobnost, která s Národní sítí Zdravých měst a jejími členy spolupracuje po dlouhá léta a přinesla jí řadu podnětů, získal:

* Prof. Jan Holčík

/zr/

*

 

K foto:

Společný snímek všech oceněných

Foto: archiv NSZM

U příležitosti konference Samosprávy 2020, kterou minulý týden v jihomoravské metropoli uspořádalo Sdružení místních samospráv ČR společně s Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity v Brně, byl vyhlášen i nositel titulu Přešlap roku 2019.

Touto anticenou Sdružení místních samospráv ČR „oceňuje“ ty počiny, které samosprávám v loňském roce nejvíce zkomplikovaly život.

Nominace putovaly – podobně jako minulý rok – především za ministerstvy, mezi adepty na titul Přešlap roku se však tentokrát ocitly také některé kraje a rovněž báňský úřad.

Hlasování v rámci anticeny Přešlap roku je především pro státní správu určitým lakmusovým papírkem toho, která z jejich rozhodnutí jsou místními samosprávami vnímána nejkontroverzněji. Věříme, že tedy zafungují nejen jako jisté popíchnutí, ale také jako užitečná zpětná vazba, impuls pro přehodnocení konkrétních rozhodnutí nebo způsobu uvažování o určitých věcech. Jsme přesvědčeni, že je potřeba se ozvat, i proto již pět let cenu Přešlap roku udělujeme,“ vysvětlil smysl ceny Přešlap roku první místopředseda SMS ČR a starosta obce Křižánky Jan Sedláček.

Účastníci konference nakonec největší počet hlasů dali Ministerstvu pro místní rozvoj za způsob, jakým projednalo rekodifikaci stavebního zákona. „Je to pádná reakce na výrok paní ministryně, že obce už s tím zákonem problém nemají,“ poznamenal při vyhlašování Jan Sedláček.

Nominací bylo celkem devět. Ministerstvo financí ČR bylo nominováno za takzvanou optimalizaci územních pracovišť finančních úřadů, která vedla ke zhoršení dostupnosti služeb finančních úřadů pro občany v regionech. Také druhou nominaci získalo Ministerstvo financí ČR, a to za červnové prohlášení ministryně Aleny Schillerové, že si obce mají zajistit dodatečné finanční prostředky zvýšením daně z nemovitosti.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR si nominaci vysloužilo za způsob, jakým projednalo rekodifikaci stavebního práva – tedy bez adekvátního zohlednění názoru samospráv, na které rekodifikace významně dopadne.

Ministerstvo vnitra ČR bylo nominováno za řadu nesmyslných návrhů, které obsahuje novela zákona o obcích, Ministerstvo dopravy ČR si nominaci na anticenu vysloužilo úsilím o výstavbu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, Ministerstvu vnitra vynesl nominaci jeho návrh na rušení menších obvodních oddělení Policie ČR.

Olomoucký kraj byl nominován za krajský systém odpadového hospodářství, Kraj VysočinaJihomoravský kraj dostaly nominaci na anticenu za to, jakým způsobem „zajišťují“ dopravní obslužnost obcí na hranici těchto krajů.

Posledním nominovaným byl Obvodní báňský úřad pro Jihomoravský a Zlínský kraj, a to za stanovení dobývacího prostoru.*

/zr/

Ilustrační foto: FB profil SMS ČR

V tuzemských rodinných firmách dochází ke generační obměně. Nikdo v České republice však neví, kolik jich v současné době přesně je. Jsou to přitom právě rodinné firmy, kterým lidé velmi důvěřují, spojují totiž tradici, zájem a úsilí mít kvalitní produkty a služby. Často fungují v zemědělství a na venkově. Proto se o nich mluvilo i na 46. ročníku mezinárodního agrosalónu Země živitelka, který se koná v Českých Budějovicích. Probrala se obslužnost venkova jako taková včetně nedostatku malých obchodů. A také nové formy podpory, kterou chystá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Obslužností venkova se stát musí zabývat. Mladí lidé totiž z obcí často odcházejí do měst, protože na vsi nemají k dispozici potřebné služby. Což samozřejmě, a možná ještě víc, vadí také starším generacím, které se z venkova zřídkakdy vůbec dostanou. Pomoci mimo jiné může podpora rodinných firem, které tradičně velmi dobře fungují v zemědělství.

Víme, že například v Německu tvoří zhruba 80 % malých a středních společností právě rodinné firmy. Vnímáme je jako základ zdravé a odolné ekonomiky a víme, že je potřeba tyto firmy udržet a motivovat k jejich zakládání. Proto vláda nedávno tzv. usnesením ukotvila na základě iniciace Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a aktivit MPO jejich oficiální definici,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává, že ČR se zařadila mezi osm zemí EU, které vytváří specifickou podporu klíčovému podnikatelskému segmentu, jehož význam není jen ekonomický. Rodinné firmy jsou totiž nositeli tradic, původních výrobků a hlavním zaměstnavatelem na venkově.

„V tuzemských rodinných firmách nyní dochází ke generační obměně. Často ale neví, jak si s ní poradit. V tom chceme podnikatelům a živnostníkům pomoci mimo jiné vzděláváním formou specializovaných oborů a programů na vysokých školách či speciálními kurzy, které může stát podpořit. I proto jsme potřebovali jejich definici, abychom je dokázali identifikovat,“ říká členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová.

Karel Havlíček souhlasí a dodává, že dalším krokem bude dobrovolná certifikace rodinných firem, tedy nezávislé ověření, že se podnikatel skutečně spadá do tohoto segmentu. Samotné rodinné firmy si rozhodnou, zda si o ni požádají či nikoliv.  Využití může být jak ve specifické podpoře, tak v i v oblasti marketingu, neboť je podle průzkumů AMSP ČR potvrzené, že zákazníci vnímají rodinné firmy jako stabilní dodavatele a obchodníky s vyšším očekáváním kvality.

MALÉ OBCHODY NA VENKOVĚ S LEPŠÍ BUDOUCNOSTÍ?

Se zemědělstvím, tedy i s aktuálně se konajícím agrosalónem Země živitelka, souvisí také malé obchody na venkově. Přesto, že často nabízejí kvalitní regionální potraviny, prodej kvůli vylidňování venkova není vždy úspěšný. Podle čerstvého průzkumu Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) bylo v letech 2014 až 2019 celkem 16,5 % nezávislých malých prodejen ztrátových a 5,4 % se dokonce zavřelo. Proto MPO uvažuje, že bude obchody v obcích s horší infrastrukturou podporovat.

„ Zapojíme Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která připraví finanční nástroje a zvažujeme i vytvoření fondu, ze zdrojů vlády, krajů a obcí, který by malé koloniály mohl napřímo podpořit. “ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Roční podporu zhruba v řádech desítek tisíc korun by mohli získat obchodníci asi ve 2 000 malých obcích s tzv. nižším stupněm rozvinutí. Vyšší podporu by pak mohly získat ty koloniály, které budou současně nabízet poštovní služby, tedy zavedou tzv. poštu partner. O tom už jednáme s generálním ředitelem České pošty.“

Ministr připomněl, že poštu partner v současné době z poloviny provozují soukromé subjekty, z poloviny obce. Právě samosprávy logicky musí mít a mají zájem na tom, aby z nich lidé neodcházeli a obslužnost venkova zůstala zachována. Inspirace kombinace pošty a koloniálu v obci je zejména v Rakousku. Paralelně připravuje vláda opatření pro plošné snížení administrativy, což bude rovněž důležitá forma podpory pro malé obchody na venkově. V odborné diskusi jsou i změny zákona o významné trží síle.

Opatřeními se zabývá sedmičlenná pracovní skupina při MPO.  Na čem přesně se domluvila, by mělo zaznít do konce letošního roku. „Už teď je zřejmé, že v materiálu, který budeme chtít zřejmě letos v listopadu předložit, by měly být tři základní věci: snížení administrativy, zmírnění dopadů legislativy a adresné dotace,“ upřesňuje předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka a dodává: “Na začátek by stačilo cca 300 milionů korun, které by se investovaly do udržitelnosti malých obchodů na venkově. Částku by nemusel celou hradit stát, mohly by se na ní podílet i samosprávy, tedy kraje a města.“

„Cesta, jak udržet služby na venkově, je zejména formou motivace. Souhlasím s návrhy předsedy AČTO. Musíme si ale uvědomit, že hlavní problém je v tom, že lidé nakupují v obchodních řetězcích ve městech, často ve slevových akcích, čemuž malý obchodník na vesnici těžko konkuruje.  Podobný problém řeší ve všech zemích. Chceme postupovat vyváženě, podpořit malé obchody, ale současně neomezit spotřebitele ve výběru, doplňuje vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Současně připomíná, že v některých krajích, jako je třeba Kraj Vysočina či Pardubický kraj, už fungují granty, z nichž kraje finančně pomáhají udržet obchod v malých obcích.

(O fungování malých venkovských prodejen a o možnostech, které jim poskytuje vstup do franšízy, psala Moderní obec ve svém letošním červnovém vydání – pozn. redakce).

/zr/

Ilustrační foto:

Malá venkovská prodejna v Machové na Zlínsku o čtyřiceti metrech čtverečních prodejní plochy úspěšně využívá svého vstupu do franšízy Družstva CBA CZ

Foto: Radka Řezníčková

 

 

Ještě až do 22. srpna může kterákoliv domácnost v Česku během pěti minut vyplnit na internetu jednoduchý anonymní dotazník, který slouží pro potřeby celorepublikového průzkumu využívání internetu. Průzkum organizují Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s agenturou Grant Thornton Advisory.

Průzkum Využívání internetu v českých domácnostech zjišťuje, jak jsou Češi spokojení s rychlostí a cenou za připojení k internetu a jakou mají představu o připojení domácností k internetu v budoucnu. Zanalyzuje se tak skutečná poptávka domácnostmi po internetu.

Výsledky průzkumu budou sloužit jako jeden z podkladů pro přípravu nového Národního plánu rozvoje vysokokapacitních sítí (2020+). Průzkum se skládá z 15 otázek, které vyplze snadno zodpovědět během pěti minut. Dotazník je anonymní. Na konci dotazníku je možné uvést e-mail, na který organizátoři průzkumu rádi zašlou jeho výsledky.

Průzkum  je podpořen řadou měst a obcí, které mají zájem o to, aby na svém území dosáhly na kvalitnější i levnější připojení občanů k internetu.  Například město Louny základní informaci o průzkumu a odkaz na něj vyvěsilo na svém webu. Podobně učinily město Duchcov nebo obce Vrbátky a Vrchoslavice na Prostějovsku či obec Horní Studénky na Šumpersku.

Také kraje nabádají města a obce, aby občany upozonily na zmíněný průzkum. Tak třeba Olomoucký kraj tuto výzvu uvedl titulkem: Štve vás pomalý internet? Tak vyplňte dotazník. O průzkumu informoval také Kraj Vysočina a další.*

Dotazník je dostupný na: https://grantthornton.eu/pruzkumint/.

/zr, rš/

Ilustrační foto: Grant Thornton Advisor

 

 

Kalamitní situaci s kůrovcem na Vysočině považuje ministr zemědělství Miroslav Toman za vážnou. Uvedl to dnes v Jihlavě při jednání s hejtmanem Vysočiny Jiřím Běhounkem a zástupci lesního sektoru. Ministerstvo zemědělství (MZe) podle Miroslava Tomana k situaci přistupuje s plnou vážností a realizuje řadu kroků, které ji pomohou zvládnout.

Chci všechny ujistit, že pro zvládnutí kalamitní situace děláme maximum. Největší problém je v nedostatku pracovníků a strojů, proto jsme již dříve umožnili přijetí až dvou tisíc lidí z Ukrajiny na práce v lesích. Jednáme rovněž o možnosti využití desítek harvestorových uzlů z Litvy, abychom posílili kapacitu pro těžbu,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

MZe průběžně vyhodnocuje kalamitní situaci v celé republice, využívá k tomu data Lesní ochranné služby, Lesů ČR či tzv. rekognoskační lety. Z údajů vyplývá, že Kraj Vysočina je oblastí, ve které došlo meziročně k největšímu nárůstu kůrovcových těžeb.

Je bohužel zřejmé, že na území Kraje Vysočina dochází ke zhoršování kůrovcové kalamity v míře srovnatelné s nejhůře postiženou oblastí severní Moravy a Slezska v době eskalace kalamity. Situaci vnímáme jako vážnou, v případě obdobného vývoje počasí v příštím roce hrozí rychlé šíření kalamity z Vysočiny do všech sousedních krajů,“ konstatoval dále ministr.

MZe přijalo řadu opatření, která mají v boji s kůrovcem pomoci. Stále platí zákaz jiných než nahodilých těžeb u státního podniku Lesy ČR. MZe také sestavilo Katalog ploch vhodných pro dočasné skladování dřeva, který je volně dostupný na webu Ministerstva. Dokončuje se i úprava vyhlášky o oblastních plánech rozvoje lesa, která upravuje skladbu dřevin a doporučuje, aby se ve středních polohách smrk vysazoval pouze na specifických stanovištích, tedy zejména tam, kde se sám přirozeně zmlazuje a je odolnější vůči dopadům klimatických změn.

MZe podporuje v existujících dotačních titulech také nákup odkorňovacích strojů, které jsou pro likvidaci kůrovce důležité. Další možností je chemická asanace dřeva. MZe proto požádalo o udělení výjimky na použití některých insekticidů i pro neprofesionální uživatele. V případě jejího udělení budou moci vlastníci lesů sami chemicky asanovat kůrovcem napadené dřevo.

Podporu poskytuje MZe i na obnovování lesního porostu, za každý hektar obnoveného lesa získají vlastníci 40 tisíc korun, dalších 20 tisíc pak na zajištění výsadby. MZe nyní dokončuje přípravu nařízení vlády, které by celkovou částku na hektar zvýšilo až na 85 tisíc korun.*

/zr/

Ilustrační foto: Wikipedie

Nečinnost státní správy, neúčinnost obranných opatření a počínající kolaps na trhu s dřívím budou dál prohlubovat kůrovcovou katastrofu. Včera to na svém jednání v Pelhřimově konstatoval republikový výbor Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL), který se zabýval současným stavem kůrovcové kalamity a možnostmi jejího řešení u nestátních vlastníků lesů.

Současné velmi teplé a suché počasí výrazně napomáhá rozmnožování lýkožrouta smrkového. Jeho vývoj je v letošním roce rychlejší až o tři týdny. Znamená to, že kůrovec vytvoří tři generace. Tím bude nastaven vysoký kalamitní základ pro rok 2019. Některé odhady hovoří o tom, že by v příštím roce mohlo být kůrovcem napadeno až 50 milionů kubických metrů smrkových porostů. Tím však, jak upozorňuje SVOL, kalamita určitě neskončí.

Vytěžení a obnovení tak obrovského množství napadených lesů ve velmi krátkém čase vytváří reálnou hrozbu velkých ekologických rizik, míní SVOL. Navíc za dvacet až třicet let výrazně poklesnou plánované těžby a Česká republika nebude mít dostatek dříví a bude ho muset ve velkém dovážet. Kromě produkce dřeva však také významně poklesne kvalita rekreační funkce lesů, místo nich budou obrovské holiny postupně zalesňované.

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR je přesvědčeno o tom, že hlavním místem, kde se bude příští rok odehrávat boj za záchranu lesů před kůrovcem, se velmi pravděpodobně stane Kraj Vysočina. Odhady pro rok 2019 ukazují, že tam může být kůrovcem napadeno až 5 mil. kubických metrů smrkového dříví. Přitom tam převažuje nestátní vlastnictví lesů. Asi 64 % lesů Vysočiny je ve vlastnictví obcí a soukromníků, držba je to dosti rozdrobená. Drobní vlastníci ovšem mají pouze omezené možnosti boje s kůrovcem.

Obrovské množství vytěženého kůrovcového dříví již nyní znamená výrazný pokles cen na trhu, což vlastníkům přináší velké ztráty a hrozí, že nebudou mít dostatek prostředků pro zalesňování. Další značné navýšení objemu těžeb povede k naprostému kolapsu trhu. Potíže s odbytem mají všichni vlastníci, ale od těch, kteří např. nemají smlouvy s pilami, dřevo nikdo nekoupí. Nejsou k dispozici kapacity na jeho zpracování. Návrhy na obnovu malých pil v regionech podstatný nárůst zpracovatelských kapacit neřeší.

„Zastavení odbytu dříví znamená zastavení zpracování kůrovcové kalamity. Určitým řešením by bylo hledání nových trhů v zahraničí i mimo Evropskou unii. Jednotliví vlastníci však mají problém samostatně organizovat a dlouhodobě profinancovat prodej dříví na vzdálených trzích. Tady by byla potřebná garance státu, který má nástroje pro zajištění těchto obchodů,“ připomíná František Kučera, předseda SVOL a starosta Pelhřimova.

SVOL varuje: Bez odbytu bude napadené dřevo zůstávat v lese. Drobný vlastník si je nemůže ani sám chemicky ošetřit. Přitom od okamžiku zjištění napadení kůrovcem má maximálně tři dny na provedení asanace. Rychlost vývoje kůrovce je tak enormní, že většinou po oněch třech dnech vylétne a napadá další stromy. Dlouhodobé skladování dřeva na různých plochách, mokrých či suchých skladech, nezabrání jeho postupnému znehodnocení. Navíc je ekonomicky velmi nákladné.

Vlastníci požadují prakticky od loňského roku změny, úpravy či povolení výjimek z daných předpisů, které by jim pomohly pružněji reagovat. Projednávání na krajských úřadech i ministerstvu zemědělství se však neúnosně protahují a některá řešení jsou přislíbena až na příští rok. Přitom současný stav a dramatický výhled na příští rok ukazují, že kosmetické úpravy a drobné výjimky z předpisů, již vlastníkům lesů nepomohou. Proto vlastníci lesů podle prohlášení SVOL považují za skutečnou pomoc ze strany státu silnou ekonomickou podporu a garance udržení odbytu smrkového dříví.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Profi Press

Na důležitost třídění a recyklace baterií upozorňoval tříčlenný tým cyklistů, který projel republiku od východu na západ. Při své kontaktní kampani s názvem Recyklojízda navštívili cyklisté za 10 dní 24 měst a najeli 907 kilometrů. Setkávali se s lidmi na náměstích a o významu recyklace diskutovali se zástupci měst.

Souběžně lektoři Recyklohraní se vzdělávacím programem Recyklace hrou ve městech navštěvovali školy. Řada lidí se k projektu aktivně připojila. Někteří tím, že cyklistům přinesli použité baterie k recyklaci, někdo dokonce část cesty s Recyklojízdou absolvoval na kole. Akci organizovala nezisková společnost ECOBAT. Mediálně projekt podpořily časopisy Moderní obec a Odpady. Informace o projektu jsou k dispozici FB profilu Recyklojízda a na webu recyklojizda.ecobat.cz. Na cestu se Recyklojízda vydala 13. června 2018 z Frenštátu pod Radhoštěm. Cílovým místem bylo 22. června 2018 město Cheb. Cyklisté ji absolvovali na elektrokolech.

Smysl celé akce vysvětluje Eva Gallatová, členka týmu Recyklojízdy a také zástupkyně společnosti ECOBAT: „V recyklaci baterií se v Česku stále zlepšujeme. V posledních letech se každoročně vytřídí téměř 1700 tun baterií. Je to však jen necelá polovina baterií, které se dostanou do oběhu. Jsou lidé, kteří třídí poctivě a pravidelně, ale stále je víc než čtvrtina lidí, co netřídí vůbec. A projekt Recyklojízda to chtěl změnit. Věříme, že naše osobní setkání řadu lidí oslovila a snad i motivovala k důslednějšímu sběru baterií.“

Na veřejná setkání přicházeli za týmem Recyklojízdy i zástupci měst – nejčastěji starostové, místostarostové nebo vedoucí odborů. V některých městech ještě před příjezdem Recyklojízdy organizovaly městské úřady sběrové akce. Baterky pak v podobě certifikátu předali cyklistům. Vítanými a častými účastníky setkání s Recyklojízdou byli děti a pedagogové z mateřských, základních a středních škol. Při dvou etapách se k Recyklojízdě připojili také zástupci organizaci, které podporují handicapované sportovce – konkrétně Sport 4 Help a Cesta za snem.

/jč/

Na důležitost třídění a recyklace baterií upozorňoval tříčlenný tým cyklistů, který projel republiku od východu na západ. Při své kontaktní kampani s názvem Recyklojízda navštívili cyklisté za 10 dní 24 měst a najeli 907 kilometrů. Setkávali se s lidmi na náměstích a o významu recyklace diskutovali se zástupci měst. Souběžně lektoři Recyklohraní se vzdělávacím programem Recyklace hrou ve městech navštěvovali školy. Řada lidí se k projektu aktivně připojila. Někteří tím, že cyklistům přinesli použité baterie k recyklaci, někdo dokonce část cesty s Recyklojízdou absolvoval na kole. Akci organizovala nezisková společnost ECOBAT. *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down