Rada Asociace krajů České republiky jednala o dalším postupu v rámci podávání projektových žádostí do nového evropského investičního nástroje React EU. Z něj by mělo do České republiky přijít 27 miliard korun, z toho 15 miliard do oblasti zdravotnictví. Na počátku tohoto týdne Ministerstvo pro místní rozvoj ČR sdělilo krajům, že žadatelem v případě zdravotnictví mohou být pouze poskytovatelé zdravotních služeb, tedy nemocnice a příspěvkové organizace ve zdravotnictví.

„Se státem vedeme debaty o čerpání prostředků z Reactu EU de facto od léta loňského roku a nikdy jsme neslyšeli, že by územní samosprávné celky nemohly být oprávněným žadatelem. Tato informace k nám přišla na počátku týdne prostřednictvím krajského odboru rozvoje a následně byla potvrzena i ze strany Ministerstva pro místní rozvoj. Pro nás se jedná o komplikaci, kterou řešíme s vedením nemocnic tak, aby žádost byla podána právě Nemocnicí Pardubického kraje a.s. či našimi příspěvkovými organizacemi v případě Nemocnice následné péče v Moravské Třebové,“ uvedl hejtman Martin Netolický, podle kterého je struktura organizací ve zdravotnictví velmi rozdrobená. „V některých krajích jsou nemocnice příspěvkovými organizacemi, jinde akciovými společnostmi bez vloženého, ale i s vloženým majetkem. Domluvili jsme se na společné pracovní skupině pro vyjednávání s MMR tak, aby se vše vyjasnilo co možná nejdříve,“ sdělil hejtman.

Na základě priorit, které byly definované na přelomu roku, by mohl kraj získat 1,5 miliardy korun.*

/db/

Hejtmani zásadně odmítají zastavení projektu Ukrajina, který umožňuje příchod odborných pracovníků ze zahraničí do českých nemocnic. Dnes proto vyzvaly Vládu ČR a Ministerstvo zdravotnictví k neprodlenému jednání o obnově projektu, který pomáhá řešit dlouhodobě komplikovanou situaci zejména v nemocnicích v okrajových oblastech republiky.

Zastavením projektu může podle hejtmanů dojít k zásadnímu ohrožení zdravotní péče a uzavírání klíčových oddělení nemocnic. „V žádném případě nemůžeme připustit, aby došlo k ohrožení dostupnosti zdravotní péče pro občany. Přerušení projektu bez adekvátní náhrady proto jednoznačně odmítáme. Kvalifikovaní lékaři z Ukrajiny u nás pracují na specializovaných odděleních, která se nedaří obsazovat českými zdravotníky a v mnoha případech by tato oddělení bylo nutné bez zahraničních odborníků dávno uzavřít. Kritiku projektu, jež zazněla ze strany vedení České lékařské komory, považujeme za velice nešťastnou. Je třeba si uvědomit, že zodpovědnost za zdravotní péči nesou v první řadě vždy kraje, nikoliv Česká lékařská komora. A příchod odborných pracovníků z Ukrajiny do našich zdravotnických zařízení byl jedním z mála účinných řešení personální krize v mnoha regionálních nemocnicích,“ říká předsedkyně Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová.

 Kraje jako zřizovatelé podstatné části nemocnic kritizují, že nebyly o záměru ukončení programu nikterak informovány a neměly možnost o jeho zachování jednat.

„Jednoznačně podporujeme záměr ministerstva na zlepšení podmínek českých lékařů, který by měl vést ke zvýšení jejich počtu. Nicméně, aktuálně je situace taková, že nemocnice se potýkají s nedostatkem lékařů i nelékařského personálu a odborníci z Ukrajiny pomáhali tento závažný problém alespoň částečně řešit. Krajské nemocnice mají s vysoce kvalifikovanými lékaři ze zahraničí pozitivní zkušenost, rozhodně tedy nesouhlasíme s argumentem stavovských komor, že by šlo o pracovníky bez ověřené kvalifikace, kteří by byli rizikem pro české pacienty,“ dodává hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek, který v Asociaci krajů předsedá Komisi pro zdravotnictví.*

/TZ AK/

Středočeský kraj vyzývá Ministerstvo zdravotnictví, aby co nejdříve určilo pravidla a uvolnilo peníze na navýšení platů pro zdravotní sestry na lůžkových odděleních. Podle předchozího slibu ministra zdravotnictví by měly platy sester ve směnném provozu stoupnout od 1. července 2017 až o dva tisíce korun. Tyto peníze nemocnice zatím nedostaly. Požadavek Středočeský kraj znovu uplatnil při jednání ředitelů středočeských a pražských nemocnic i záchranných služeb, náměstka ministra zdravotnictví Petra Landy, zástupce VZP s krajským náměstkem pro oblast zdravotnictví Martinem Kupkou a pražským radním pro oblast zdravotnictví a bydlení Radkem Lackem.

 


Téměř tři desítky zástupců zdravotnických zařízení se sešly na mimořádné poradě pořádané Krajským úřadem Středočeského kraje 15. května 2017. Hlavním tématem jednání byla snaha začít řešit akutní nedostatek zdravotnického personálu v krajských a pražských nemocnicích. „Vztahy mezi nemocnicemi musíme budovat, protože oblast zdravotnictví ve Středočeském kraji a v Praze je významně propojená. Nedostatek lékařů a sester trápí všechny nemocnice a my musíme nutně hledat řešení tak, abychom zajistili akutní péči pro pacienty,“ řekl na úvod jednání náměstek hejtmanky pro zdravotnictví Martin Kupka (ODS) a zdůraznil, že velkým problémem, který souvisí s platy zdravotnického personálu, jsou výše úhrad za zdravotní péči. „Středočeské nemocnice dostávají od pojišťoven na úhradách podstatně méně než pražské nemocnice. Rozdíl je mnohde až propastný,“ dodal náměstek Kupka.

 

Zástupci nemocnic a záchranných služeb také jednali o posílení lékařských pohotovostních služeb. Středočeský kraj usiluje o to, aby se do systému významněji zapojili praktičtí lékaři. „Tito lékaři se musí podle zákona o zdravotních službách na pohotovostech podílet povinně, když je o to kraj požádá. My je k tomu v nejbližší době vyzveme a nabídneme jim přijatelné podmínky,“ vysvětlila Zdeňka Salcman Kučerová, vedoucí Odboru zdravotnictví Středočeského kraje, a dodala, že počet praktických lékařů, kteří slouží na pohotovostních službách, je minimální. Pražský radní pro oblast zdravotnictví a bydlení Radek Lacko (ANO 2011) tuto snahu vítá: „Budeme rádi na řešení pohotovostních služeb se Středočeským krajem spolupracovat. V Praze jsme zavedli systém, který funguje. Jeho metodiku Středočeskému kraji rádi poskytneme. Z celkového počtu návštěvníků pražských pohotovostních služeb tvoří středočeští pacienti zhruba 25 % u dospělých a 30 % u dětí.“

Velkým tématem se také stala diskuze ohledně přijímání středočeských pacientů do pražských nemocnic převážených Zdravotnickou záchrannou službou Středočeského kraje. Ty podle jejího ředitele Martina Houdka v posledních měsících často pacienty odmítají: „Situace je dramatická. Podle zákona vozíme pacienty do nejbližšího zdravotnického zařízení. Místo rychlého vyřízení mnohdy složitě hledáme volná lůžka.“ Ze středních Čech do Prahy převáží krajská záchranná služba 14 % pacientů, 73 % směřuje do středočeských nemocnic. Zbylé po ošetření ponechává v domácím prostředí.

Podobná setkání za účasti ředitelů středočeských a pražských nemocnic a záchranných služeb se budou konat pravidelně, alespoň dvakrát do roka. Další je plánované na listopad letošního roku.*

    Loch-

 

 

 

 

Deset vyřazených, ale stále servisovaných sanitek Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje, které mají na tachometru 200–250 tisíc kilometrů, mohl Pardubický kraj darovat potřebným organizacím. Přednost měly ty organizace, které kraj zřizuje, jako jsou nemocnice a další zdravotnická zařízení, ale dostalo se i na další potřebné. Čtyřem z nich auto za Pardubický kraj předal 1. náměstek hejtmana Roman Línek.

 

„Za minulé čtyři roky se nám podařilo získat pro záchranku 37 nových vozů, proto můžeme ty starší postoupit jiným subjektům,“ připomenul Roman Línek na dvoře Zdravotnické záchranné služby. „Dobrou službu dělají například v Léčebně dlouhodobě nemocných, v Rybitví, ve Vysokomýtské nemocnici nebo v Nemocnici Pardubického kraje. Věřím, že i novým majitelům z řad veřejně prospěšných organizací poslouží ještě mnoho let k jejich spokojenosti.“

 

Sanitky si přišli převzít zástupci Jednotky požární ochrany Sboru dobrovolných hasičů ze Starého Hradiště, Sboru dobrovolných hasičů z Pusté Kamenice, z Vodní záchranné služby Českého červeného kříže Pastviny a z Fakulty zdravotnických studií. Budou z nich muset odstranit nápisy i reflexní označení a většinou přebudují i interiér.

 

My bychom si na takové velké vozidlo nikdy neušetřili,“ prohlásil Oldřich Houdek z Vodní záchranné služby ČČK na Pastvinách. „Naše organizace je dobrovolná, všichni to dělají ve svém volném čase, o dovolených, a na první peníze, které nám slíbilo Ministerstvo vnitra na vybavení, si sáhneme až někdy v roce 2018,“ dodal.

 

Dobrovolní hasiči auto přestaví na dopravní automobil, v případě Starého Hradiště především pro technické zásahy, při kterých spolupracují s profesionálními hasiči, a v případě Pusté Kamenice zejména pro cesty dětských týmů na hasičské soutěže.

 

Děkan Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice Josef Fusek má s automobilem také velké plány: „Použijeme ho na praktický výcvik záchranářů. Simulujeme tam reálné situace, se kterými se záchranáři setkávají při své práci a teď to budou mít naši studenti i v autentickém prostředí. Velmi nám to pomůže.“

*

 

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down