V Centru architektury a městského plánování (CAMP) byl včera vyhlášen vítěz mezinárodní urbanistické soutěže na novou podobu Florence. Stal se jím tým složený z architektonických studií UNIT architekti, A69 – architekti a MARKO&PLACEMAKERS. Návrh zanedbaného území kombinuje složitou dopravní infrastrukturu s nově navrhovanými ulicemi, náměstíčky a obytnými domy. Mezinárodní porota rozhodla také na základě názoru veřejnosti, která se k finálním návrhům mohla vyjádřit.

Který z obyvatel Prahy či jejích návštěvníků by neznal Florenc,  jeden z nejvytíženějších pražských dopravních uzlů, ale také lokalitu, kde je autobusové nádraží. Jedná se o brownfield pouze kilometr od Staroměstského náměstí. Soutěž Florenc21 měla za cíl vybrat nejlepší návrh pro obnovu tohoto komplikovaného území, do nějž již od historie zasahovala infrastruktura. Hlavní město Praha se domluvilo s majiteli pozemků ČSAD Praha holding a Masaryk Station Development a společně za podpory Institutu plánování a rozvoje (IPR) vyhlásili v březnu 2021 mezinárodní urbanistickou soutěž s názvem Florenc21.

Vítězný tým složený ze studií UNIT architekti, A69 – architekti a Marko&Placemakers ve svém návrhu představil čtvrť, kterou budou tvořit tradiční ulice, vymezené fasádami domů s obchody a restauracemi v přízemí. Návrh propojuje všechny okolní čtvrti a zaceluje rány, které na Florenci zanechaly hlavně dopravní stavby. Lokalitu bude protínat mnoho ulic a uliček, aby byla čtvrť dobře prostupná. Ještě před magistrálu do ulice Na Florenci tým umístil multifunkční stavbu inspirovanou prvorepublikovými paláci. Tady by svoje místo měla najít i kultura. Trojúhelník, který vytvářejí dvě ramena Negrelliho viaduktu u Křižíkovy ulice, vybízí k přeměně na městskou tržnici. Stánky a krámky mohou totiž obsadit i oblouky přímo pod mostem. Následným krokem bude rozpracování návrhů do urbanistické studie.

Z celkem 57 přihlášených se do finále soutěže probojovaly, mimo vítězný tým, také švýcarský tandem agpsArchitecture a Atelier Girot, IBV Hüsler a nizozemští de Architekten Cie., LOLA Landscape Architects s českým ateliérem M2AU. Oba další finalisté se umístili shodně na 2. místě.

„Klíčovou součástí celého území je i pražská magistrála, kterou soutěžící ve svých návrzích řešili. Vítězný návrh uvažuje nad takovým budoucím řešením magistrály v prostoru Těšnova, které dává příležitost pro vytvoření nového městského parku. Díky tomu se debata o ní opět prohlubuje. Jsem rád, že byla sestavena velmi silná porota, která se svými silnými kvalifikovanými názory vybrala ten nejlepší návrh. Věřím, že tímto krokem jsme se posunuli o pár kilometrů směrem do Evropy,“ komentuje Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora

„Jsem rád, že město v tomto případě bylo silou, která hájí městské zájmy, ale zároveň bylo i partnerem, který pomáhá koordinovat složité procesy ve městě, a to jak územářské, majetkové, dopravní, sítové, památkové a v neposlední řadě otázky týkající se modrozelené infastruktury. Výsledkem soutěže tak bude fungující organismus města, město lidských rozměrů a kvalitního veřejného prostoru. Blahopřeji vítěznému týmu, který tento koncept naplnil nejlépe, zároveň bych nechtěl zapomenout na všechny, co se na zadání a přípravě soutěže podíleli,“ dodává Petr Zeman, předseda Výboru Zastupitelstva pro územní rozvoj.

„Florenc je pro Prahu jakousi jizvou, která bude díky této soutěži konečně zacelena. Rád bych proto poděkoval stávajícímu vedení města, za to, že ve velmi krátké době dokázali na pražské poměry zázrak, protože se dokázali dohodnout se všemi politiky, investory i vlastníky. Jsem velmi rád, že v tomto případě byla zvolena soutěž i se zapojováním veřejnosti a věřím, že to bude standard i do budoucna,“  říká Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Florenc ale nepřijde ani o svou současnou klíčovou funkci, kterou je autobusové nádraží, spojující Prahu s celou Evropou. V budoucnu projde modernizací a integrací do struktury města. Na dalším dopracování vize budoucnosti autobusového nádraží bude vítězný tým úzce spolupracovat s provozovatelem autobusového nádraží společnosti ČSAD Praha holding a.s.

„Jde o první pokus vstoupit do tohoto území s městem pro život se zachování a rozvíjením stávající infrastruktury. Jde o velmi komplexní úkol skloubit infrastrukturu s městem, navíc využít ji novým způsobem a propojit ho. Velice důležitá byla právě volba neanonymního soutěžního workshopu, který umožnil přímou interakci mezi týmy, porotou, klienty a odborníky. To ukazuje, že pro takto složitá území je to nevhodnější způsob hledání řešení, pro české prostředí unikátní a příkladné,“  říká Pavel Vráblík, ČSAD Praha Holding.*

/ev a TZ/

 

K dosažení transparentního zadávání veřejných zakázek a prevenci proti korupčnímu jednání či podvodům má obcím, krajům a státním orgánům pomoct povinné zavedení interního oznamovacího systému. Podle evropské směrnice jej musí zavést už od 17. prosince letošního roku.

V průběhu roku 2022 povinnost dopadne také na některé firmy. Co tato povinnost přináší, shrnují Frank Bold Advokáti.

KOHO SE NUTNÉ ZAVEDENÍ OZNAMOVACÍHO SYSTÉMU AKTUÁLNĚ TÝKÁ?

Povinnost, která dopadne od prosince na veškeré veřejné instituce, zavádí evropská směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie  (SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY /EU/ 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie).  Ta stanovuje, jaké podmínky pro ochranu oznamovatele, tzv. whistleblowera, musí tyto subjekty při nahlašování problematických praktik splnit.

Za veřejné instituce se přitom považují státní orgány, kraje a obce s více než 10 tisíci obyvateli a jimi zřizované společnosti a příspěvkové organizace, které jsou státem pověřené k výkonu veřejné funkce. Typicky se v tomto případě může jednat o nemocnice či školy zřizované obcí, krajem nebo státem.

Bližší informace najdete v metodické příručce Ministerstva spravedlnosti.

CO MUSÍ OBCE, KRAJE A DALŠÍ VEŘEJNÉ INSTITUCE ZAVÉST?

Podle evropské směrnice i návrhu českého zákona, které se whistleblowingem zabývají, by oznamovatelé problematických praktik měli mít možnost nahlásit tuto činnost prostřednictvím interního oznamovacího kanálu, který spravuje osoba pověřená danou institucí (tzv. příslušná osoba). Současně má být oznamovatelům zajištěna ochrana proti případným odvetným opatřením v souvislosti s jejich oznámením.

Instituce tedy mají povinnost:

V případě porušení směrnice je možné, že budou dotčené subjekty čelit žádostem o náhradu škody způsobené tímto porušením. Domáhat se jí může oznamovatel, který už dříve neúspěšně usiloval o napravení porušení směrnice a kterému byla v důsledku tohoto porušení způsobena škoda.

Česká legislativa bude mít povinnost konkretizovat evropskou směrnici, z níž aktuální povinnost vyplývá, a do českého práva implementovat zákon o ochraně oznamovatelů, který nyní čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Návrh zákona obsahuje jak konkrétní sankce, které povinným subjektům při nesplnění povinností hrozí (například pokuta až 1 000 000 korun nebo 5 % ročního obratu), tak i další detaily. Návrh zákona rovněž předpokládá, že od povinnosti zavést interní kanály budou osvobozeny obce s méně než 10 000 obyvateli.

Zdroj: Frank Bold Advokáti

 

Hospodárným využíváním dešťové vody se zabývá stále větší počet obcí a měst. Dokládá to i jejich zájem o dotace z Ministerstva životního prostředí. Znovu o ně bude možné žádat od 12. ledna 2022 například na vybudování retenčních nádrží, propustných parkovišť nebo zelených střech.

Na nakládání se srážkovými vodami se připravuje stále více obcí. „Boj se suchem je klíčovou prioritou ministerstva už od poloviny roku 2014. Z národních a evropských zdrojů podpořilo v této oblasti více než 21,5 tisíce projektů částkou přesahující 16,5 mld. Kč. Alespoň jeden podpořený projekt zaměřený na řešení sucha již najdeme v každé druhé obci,“ zdůrazňuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Tentokrát je dotační výzva vypsána v národním programu Životní prostředí a finance v objemu přes jednu a tři čtvrtě miliardy korun poputují z Národního plánu obnovy. Pro kraje, obce, státní a neziskové organizace a další žadatele je vyhrazena téměř miliarda korun na projekty hospodaření s dešťovou vodou a 762 milionů korun je alokováno pro Statutární město Brno.

Z dotace mohou obce a kraje řešit povrchová opatření jako průlehy či vsakovací nádrže, které jsou doplněny zelení a srážková voda díky nim zůstává na místě. Dále různé druhy podzemních i povrchových nádrží, díky nimž se voda dále používá třeba na zalévání nebo plní ekosystémovou funkci. Podporu získají i dešťové zahrady, výměna nepropustných povrchů za propustné, výstavba nebo přestavba střech, které budou akumulovat dešťovou vodu.

Dotační výzva potrvá od 12. ledna do 31. srpna 2022, nebo do vyčerpání alokace. Její součástí je též aktivita na realizace protipovodňových opatření s širokým využitím přírodě blízkých prvků v urbanizovaném území. Ta je určena pro Statutární město Brno, které z ní může čerpat až 762 milionů korun. Tuto částku Brno využije na realizaci prvních dvou etap komplexního projektu na vybudování protipovodňových opatření na řece Svratce. Vznikne soubor přírodě blízkých protipovodňových opatření, které zabrání rozlivům povodňových průtoků, součástí budou i opatření na kanalizační síti. Podpořené projekty musí být realizovány nejpozději do 30. června 2025.*

Na snímku protipovodňová ochrana středočeské obce Žiželice

Také v návaznosti na zvyšující se ceny energii připravil Pardubický kraj projekty na vybudování fotovoltaických elektráren instalovaných na střechy krajských budov. Začít chce u dvou zdravotnických zařízení a tří školských budov.

Tyto pilotní projekty byly vybrány z 26 zpracovaných studií a jsou připravené pro podání žádosti v rámci vyhlášené výzvy Modernizačního fondu.

„Po vyhodnocení 26 zpracovaných studií jsme se rozhodli pro podání žádosti u prvních pěti našich objektů ve zdravotnictví a školství. Jedná se o budovy LDN Rybitví a Vysokomýtské nemocnice v oblasti zdravotnictví a areály SŠ chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem, SŠ automobilní v Holicích a Speciální ZŠ, MŠ a PŠ v Ústí nad Orlicí,“ řekl krajský radní pro evropské fondy a regionální rozvoj Ladislav Valtr„V rámci projektů chceme instalovat fotovoltaické elektrárny na střechy těchto budov a tím zvýšit energetickou soběstačnost vybraných organizací, což se i vzhledem ke stávající situaci na trhu s energiemi ukazuje jako velmi racionální krok. Předpokládané náklady těchto projektů jsou 22 milionů korun s tím, že návratnost těchto investic je dle studií dosažitelná i bez dotací. Předpokládaná výše dotace i v úrovni 20-30 procent tyto záměry samozřejmě dále vylepší,“ uvedl radní Ladislav Valtr.

/zr/*

Výklenky na opěrné zdi pražských Letenských sadů budou od 16. 11. 2021 do 14. 2. 2022 zdobit “KarikAUTury” (CARtoons) amerického komiksového umělce Andyho Singera. Ten se proslavil především vtipnou kritikou nadměrného využívání aut. Záštitu nad výstavou převzala radní Hlavního města Prahy Hana Třeštíková. 

Andy Singer se tématu dopravy ve městech věnuje ve svých dílech již více než třicet let. Jeho politické karikatury upozorňují na problémy americké společnosti, kde jsou negativní důsledky automobilové dopravy ještě viditelnější než v Evropě. Zobrazuje paradoxy automobilismu v městském prostředí, ale také řešení, která spočívají v podpoře cyklistiky a veřejné dopravy. Singer ve své tvorbě pracuje s humorem a nadsázkou, vizuální jazyk jeho kreseb je však kritický.

"Singerovy ilustrace, vyjadřující frustraci z americké závislosti na automobilech, tu rezonovaly už před dvaceti lety, kdy v Praze sídlila redakce magazínu Carbusters. Jakkoliv se situace v mnoha ohledech zlepšuje, stále je slyšet názor, že auta nelze výrazněji omezovat a že zahlcení města kolonami se nezbavíme jinak než výstavbou dalších městských dálnic. Opak je však pravdou a tento názor velmi škodí Praze i jejím obyvatelům. Singerovy karikatury často udeří hřebíček na hlavičku, což může někoho bolet. Právě proto nám ale mají co říct i více než dvě dekády po svém vzniku," komentuje výstavu Vratislav Filler, odborník na dopravu spolku AutoMat.

Spolek AutoMat se podílí na organizaci vernisáže KarikAUTur, která se uskuteční v úterý 16. 11. 2021 v Bike Jesus na Štvanici. Součástí vernisáže bude i debata na téma Cyklistika a aktivismus v souvislostech.  V průběhu vernisáže bude také otevřená cyklodílna v sousedním Bike Kitchen Praha.

/zr/*

Klimatický balíček EU má podle expertů splnitelné cíle, měl by ale respektovat možnosti členských zemí a promyslet jeho dopady na hospodářství a občany. Zaznělo to včerejším na senátním semináři o dekarbonizaci české ekonomiky do roku 2030. Evropská komise chce do uvedeného roku snížit opatřeními pod názvem Fit for 55 emise v Evropské unii o 55 procent.

"Respektujeme ten závazek, zároveň si ale myslíme, že není respektována technologická neutralita," uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. Podle něj je třeba navrhovaná opatření ještě přezkoumat, zda jsou proveditelná. Například cíle v oblasti čisté energetiky bude schopna ČR splnit, cíle v oblasti vytápění, chlazení nebo dopravy jsou ale podle náměstka pro Česko nerealizovatelné.

Neděla uvedl, že cíle v úsporách konečné spotřeby energií Česko plní ze 70 procent, takže jejich zamýšlené zvýšení z 0,8 procenta ročně na dvojnásobek je v ČR nesplnitelné, neboť do úspor nově nebude možné započítat omezování fosilních paliv.

Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého je třeba propočítat dopady opatření na výrobce. Podobné námitky měl i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš, podle něhož se z plánů Evropské komise pod názvem Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu) musí stát Real Deal, tedy uskutečnitelná dohoda. K větší opatrnosti a realitě nabádají rovněž starostové měst a obcí, jak zmiňovali na tiskové konferenci SMO ČR, na jejichž bedra pak dopadne realizace stanovených cílů.

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek uvedl, že návrh Evropské komise jen plánem pro Západní Evropu a její přežití. Nejsou známé jeho dopady na obyvatele, z jejichž odvodů budou státy platit realizaci opatření ve veřejné sféře, dodal Samek. Europoslanec Luděk Niedermayer uvedl, že plán se bude projednávat v unijních orgánech nejméně rok. Jeho cíle pokládá za dosažitelné, ale podle něho je třeba na rozšíření obnovitelných zdrojů energie využít nejméně třetinu z jednoho bilionu eur (zhruba 25 bilionů korun), který má být v rámci EU vyčleněn.

Cestou má být větší využívání obnovitelných zdrojů, tedy rozvoj solárních a větrných elektráren. Česko usiluje o možnost více využívat jadernou energii, což však některé státy EU nebo ekologické organizace odmítají.

Senát bude klimatický balíček projednávat v pátek 5. listopadu, což je poslední den, kdy mohou parlamenty členských zemí vznést k jednomu ze souboru opatření své připomínky. Pokud by se na nich shodla třetina parlamentů, Evropská komise by je musela přezkoumat, uvedl předseda pořádajícího evropského výboru Mikuláš Bek.

/zr/*

 

Olomoucký kraj v těchto dnech realizuje SMART projekt, který zlepší komunikaci mezi zdravotnickou záchrannou službou a poskytovateli akutní lůžkové péče. Konkrétně půjde o elektronické sdílení zdravotnické dokumentace pacientů mezi Zdravotnickou záchrannou službou Olomouckého kraje a nemocnicemi v Jeseníku, Hranicích a Šumperku.

Do projektu bude kromě zmíněných nemocnic aktivně zapojen také Odborný léčebný ústav Paseka, který se v posledních letech významně podílí na léčbě pacientů trpících následky onemocnění covid-19.

„Jedná se o dílčí projekt v rámci konceptu Smart Region Olomoucký kraj. Do současné chvíle probíhala elektronická výměna zdravotnické dokumentace mezi záchrannou službou a jen některými vybranými poskytovateli lůžkové péče v našem kraji. Tímto projektem rozšíříme systém sdílení dat o pacientech na všechny relevantní poskytovatele akutní lůžkové péče v regionu. Sjednotíme tak systém přenosu těchto důležitých informací v celém kraji,“ uvedla Zdeňka Dvořáková Kocourková, radní Olomouckého kraje pro investice, evropské projekty, IT a Smart region.

K dnešnímu dni jsou do systému zapojeny například fakultní a vojenská nemocnice v Olomouci, dále nemocniční zařízení v Prostějově, Přerově a Šternberku.

/zr/

*

V neděli 31. října si některý ze soutěžních tanečních souborů převezme 9. cenu města tance z rukou jabloneckého náměstka primátora Davida Mánka. Ve čtvrtek 28. října začal v Městském divadle Jablonec nad Nisou 35. ročník celostátní přehlídky scénického tance mládeže a dospělých Tanec, tanec….2021.

Zatímco v loňském roce proběhla přehlídka bez diváků, všechna představení byla streamovaná, letos se organizátoři těší opět na osobní kontakt, i když za dodržování epidemických opatření.„ Po opakovaném lockdownu a s ním souvisejícími vládními opatřeními se zdálo, že se nám letošní přehlídkový systém rozsype pod rukama. Opak je pravdou,“ říká za organizátory přehlídky Jiří Lössl s tím, že všichni organizátoři jsou plní optimismu. „Chci věřit, že se letos vracíme opět trochu k normálu – v programové i organizační části. A tak nás všechny uvítá exkluzivní zahajovací představení v podání uskupení Squadra Sua nazvané Přecházení,“ zve do jabloneckého divadla Lössl.

Během pátečního a sobotního večera se představí téměř dvě desítky choreografií vzešlých z krajských přehlídek krajských, kde bylo navrženo sedm přímých postupů, 11 návrhů a do programu byl přizvaný také host. „Uvidíme tak velmi bohatý a rozmanitý program – v prvním večeru osm choreografií, ve druhém večeru 11, závěr bude patřit tradičně výstupu z rezidenčního pobytu souboru, který loni získal Cenu města tance, a to ZUŠ Vodňany v choreografii Tento večer jako zrcadlení veršů Ivana Blatného,“ informuje Jiří Lössl.

Od roku 2013 hostitel přehlídky, statutární město Jablonec nad Nisou uděluje Cenu města tance, která je udělovaná na základě doporučení odborné poroty a oceněnému souboru ji předává vždy náměstek pro kulturu. Tím je David Mánek. Loni ji za výrazný umělecký počin a osobitou výpověď v tanci převzala ZUŠ Vodňany za choreografii Dotek Maleviče - choreografie a interpretace Vojtěch Brož pod pedagogickým vedením Miluše Šindlerové.  Ocenění je spojené s finančním darem města ve výši 20 tis. korun, který je určený k vytvoření nového autorského díla a jeho uvedení na přehlídce Tanec, tanec… 2021.*

Tanec, tanec 2021 – pozvánka a program

/zr/

Podlahoviny, trvanlivé nátěry kuchyňských spotřebičů i léčiva – jen malý výčet širokého uplatnění výrobků české chemičky SPOLCHEMIE, Společnost se 165letou historií sází na ekologii, modernizuje výrobní procesy a omezuje svou uhlíkovou stopu. Dosáhnout „zelenější“ produkce jí pomůže čerstvě uzavřená smlouva s ČEZ ESCO na dodávku bezemisní elektřiny. Od nynějška až do konce roku 2024 SPOLCHEMIE odebere přes 900 GWh elektřiny vyrobené v českých jaderných elektrárnách. Zájem o čistou elektřinu mezi velkými firmami stále roste i v souvislosti s naplňováním evropských klimatických závazků.

Smlouvu na odběr bezemisní elektřiny uzavřela SPOLCHEMIE s ČEZ ESCO na objem zhruba 280 GWH ročně. Celkem tak do konce roku 2024 SPOLCHEMIE uspoří 480 tisíc tun CO2. Tlak na snižování produkce skleníkových plynů vychází z evropských klimatických závazků. Členské státy EU se shodly na zpřísnění klimatických cílů k roku 2030, celkové emise se tak musí omezit nejméně o 55 procent oproti roku 1990. Do roku 2050 chce Evropská unie – podobně jako Japonsko, Jižní Korea, Kanada nebo Brazílie – dosáhnout uhlíkové neutrality.

„Jako významná průmyslová firma chceme jít příkladem ostatním firmám nejen v našem oboru. Naše závazky týkající se životního prostředí bereme velmi vážně a neustále modernizujeme naše výrobní postupy. Jako jedna z prvních českých chemických společností jsme se už v roce 1994 přihlásili k celosvětové iniciativě odpovědného podnikání v chemii Responsible Care. Za další logický krok v naší strategii stát se zelenou SPOLCHEMIÍ považuji, aby celý náš výrobní proces poháněla čistá energie s nulovou klimatickou stopou,“ hodnotí význam uzavřené smlouvy Daniel Tamchyna, generální ředitel společnosti.

 

„Těší nás, že roste zájem o dodávky bezemisní elektřiny. Společnosti jako SPOLCHEMIE jdou ostatním příkladem. V tuto chvíli už dodáváme bezemisní elektřinu z jádra desítce firem a s dalšími jednáme,“ doplňuje Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, která je předním dodavatelem energeticky úsporných řešení pro firmy, města a obce.*

/zr/

Zástupci koaličních stran chtějí zatočit s novým stavebním zákonem, připomíná dnes vydaná tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj. Podle MMR to znamená zahodit více než čtyři roky práce do koše. Nikdo svéprávný ale nemůže hájit současný nefunkční stav, kdy trvá povolit dálnici v průměru 13 let a bytový dům v Praze více než pět let. Největší a nejdůležitější infrastrukturní stavby v tuto chvíli paralyzuje i tzv. systémová podjatost, která je důsledkem současného přežitého modelu stavební správy, upozorňuje MMR.

Jsme připraveni se zástupci budoucí koalice, kteří deklarovali vůli s námi jednat, zasednout k jednomu stolu a pokusit se najít společné konstruktivní řešení. Není přece možné, aby bylo stavebnictví paralyzováno na další čtyři roky. Všechny politické strany měly zrychlení stavebního řízení v programu jako recept na krizi dostupného bydlení. Musíme tedy udělat všechno proto, abychom viděli zrychlení a zefektivnění stavebního řízení a povolovacích procesů v praxi, a ne stále jen na papíře. To opravdu ničemu nepomůže,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Odkládání účinnosti zákona by také mohlo ohrozit digitalizaci stavebního řízení, na kterou čerpáme peníze z evropských fondů. Změna je naprosto nutná, zrychlení stavebního řízení ostatně deklarovali všichni.

MMR připomnělo, co se stane, když nový stavební zákon odložíme:
 * Od roku 2006 byl stavební zákon novelizován přesně 26krát a stavební řízení bylo přitom stále složitější a komplikovanější. Pokud nový stavební zákon nová sněmovna odloží nebo dokonce zcela zruší, můžeme se těšit na další čtyři roky stavební agónie, tvrdého vyjednávání kompromisů o té správné podobě zákona a zahodíme do koše zákon, který konečně mohl pomoci zvýšit naši konkurenceschopnost.

* Zahraniční investoři kvůli nepředvídatelnému a zdlouhavému povolování staveb budou i nadále raději dávat přednost Polsku nebo i Rumunsku. Nebudeme moci nahradit výpadek soukromých investorů, protože nebudeme mít připravené a povolené projekty.

* Povolování dálnice bude i v dalších letech trvat v průměru 13 let a obyčejného bytového domu pět let, přitom nám stále zbývá do dobudování dálniční sítě 800 kilometrů a města trápí krize dostupného bydlení. Budeme muset zapomenout na ambiciózní plán výstavby vysokorychlostních tratí a napojení na další evropské tratě. Přitom by se díky novému stavebnímu zákonu přípravy zrychlily minimálně o 30 procent.

* Problémy s povolováním staveb má nejen stát, kraje, města a obce a velcí investoři – developeři, ale i občané, kteří si chtějí postavit jen rodinný domek. I jim trvá povolovací martýrium roky.

* Bydlení, kouzelné zaklínadlo v programech všech politických stran, rozhodně nebude dostupnější, spíš naopak. Už teď tempo povolování výstavby bytů nestačí ani zdaleka uspokojit poptávku. V Praze se sice připravuje více než 120 tisíc bytů, jsou ale dlouhodobě zamrzlé v nefunkčním povolovacím procesu. Pokud se nic nezmění, za deset let může Praze chybět i více než čtvrt milionu bytů.

* Stavebnictví bude dál dusit tzv. systémová podjatost, kdy nadřízené orgány a soudy ruší povolení s odkazem na obavu, že úředníci stavebních úřadů nejsou dostatečně nezávislí na lokální politické reprezentaci. Systémová podjatost už teď brzdí dostavbu dálnic, Pražského okruhu, nové trasy metra D nebo Radlické radiály. Má tedy vliv na životy milionů lidí, kteří by zmíněné komunikace mohli využívat. Státní soustava, která je v novém zákoně, by konečně zajistila, že významné projekty už nebudou zbytečně zdržovány.

* Stavební správa dál zůstane roztříštěná: Dnes stavby povoluje 714 obecných stavebních úřadů, 606 speciálních stavebních úřadů, 4 vojenské stavební úřady, 9 báňských a další 4 speciální (ministerstva). Stavebník si navíc dál bude muset řídit více než 80 právními předpisy, bude si muset opatřit desítky razítek a stavební úřady budou dál hrát mezi sebou nekonečný ping – pong.

* Máme před sebou nové programové období evropských fondů a zdroje z fondů obnovy, které bude potřeba vyčerpat poměrně rychle. Celkem se jedná o skoro bilion korun. Velká část projektů vyžaduje stavební povolení, hrozí tedy, že se je nepodaří efektivně vyčerpat.*

/zr/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down