Poslední dva roky prověřily u řady subjektů možnosti práce z domova (home office). Zatímco pro podnikovou sféru mnohdy přechod do on-line prostředí nebyl velkou komplikací, u veřejné správy přispěla situace k rychlejšímu zavádění nových technologií. Kupříkladu zaměstnanci městských, obecních či krajských úřadů by navíc práci z domova mohli využívat i v budoucnu.

Práce z domova patří v soukromé sféře k dlouhodobě rozšířeným benefitům a řada zaměstnanců tuto možnost běžně využívá. Jiná je situace u obecních, městských či krajských úřadů, kde vedle nutnosti dodržovat i přes vládní opatření úřední hodiny hraje velkou roli také zabezpečení.

„Krajské, městské i obecní úřady pracují s obrovským množstvím citlivých dat. Oblast kyberbezpečnosti patří z pohledu jejich  každodenního fungování k zásadním. Umožnit úředníkům vzdálený přístup do sítí vyžaduje ve srovnání se soukromou sférou mnohdy řádově vyšší bezpečnostní opatření, která nelze nastavit ze dne na den,“ uvádí Pavel Rouček, generální ředitel Technických sítí Brno. Tato společnost spravuje brněnskou datovou síť, která prostřednictvím 200 kilometrů optických kabelů a dvou datových center spojuje celé Brno včetně městských částí a městských firem.

I přes náročnost bezpečnostních opatření se řadě úřadů podařilo v době pandemie práci na home office alespoň části úředníků umožnit. Z více než 2 300 zaměstnanců pražského magistrátu pracovala z domova podle mluvčího úřadu Víta Hofmana přibližně třetina. Druhá třetina využila ošetřovné a zbylá třetina zaměstnanců pracovala za zpřísněných hygienických podmínek na pracovištích. Magistrát však řadu moderních technologií využíval již dříve. „V rámci několika dní po zavedení mimořádných opatření jsme ale rozšířili možnosti práce z domova, s čímž souvisela i nutnost rozšířit programy, které zaměstnancům umožnily větší přístup do sítě. Důležitými se staly také programy na videokonference. Veškeré softwarové úpravy provázela přísná bezpečnostní opatření,“ popisuje Vít Hofman.

Práci z domova mohla využít rovněž část zaměstnanců Magistrátu města Brna. „Díky tomu, že využíváme na úřadě MS Office 365, je spousta služeb dostupná z internetu i mimo magistrátní síť. Dá se říct, že pandemická situace užívání těchto cloudových služeb napomohla. Výhod, které skýtají, využívají uživatelé i po návratu na pracoviště. Přesto je na magistrátu spousta úředníků, kteří potřebují mít přístup i do agend, které mimo magistrátní síť provozované nejsou. V první vlně pandemie byla za spolupráce současných dodavatelů zřízena pro tyto případy dočasná VPN. S oficiálním ukončením možnosti home office byla tato služba ukončena,“ říká mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Podobně se s pandemickou situací vypořádal i Krajský úřad Jihomoravského kraje. Podle mluvčího Petra Holečka byl přechod části úředníků na práci z domova náročný z hlediska administrativy i bezpečnosti. „Bezchybně zvládnutá technická stránka připojení a kybernetická ochrana byla velmi náročná a rozhodně nebyla opomíjena – řešily ji útvary IT a krajské Kybernetické operační centrum,“ uvádí Petr Holeček s tím, že zaměstnanci úřadu jsou školeni v IT technologiích i v oblasti kyberbezpečnosti.

Většina úřadů se po skončení tzv. lockdownu vrátila k běžnému fungování. Práci z domova však úředníci mohou v různé míře využívat nadále. „Zaměstnanci mají možnost využít pět dní home office v měsíci. Naším dlouhodobým primárním cílem je úřad více zdigitalizovat, čemuž pomáhá i Portál Pražana,“ uvádí mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

„V současné době je situace taková, že je home office umožněn podle provozních potřeb u vybraných pracovních pozic se souhlasem nadřízeného, v rozsahu maximálně tři dny v týdnu. Home office nelze ve veřejné správě aplikovat na každou pozici, záleží na jejím charakteru,“ říká jihomoravský krajský mluvčí Petr Holeček.

V Brně podle Filipa Poňuchálka oficiálně možnost využívat home office skončila. Magistrát ale pracuje na projektu Vzdálené připojení uživatelů, který bude zajišťovat řešení v souladu s požadavky kybernetické bezpečnosti. „Magistrát se rozhodl jít cestou virtualizovaných desktopů. Toto řešení zajistí, že se zařízení s důležitými informacemi nebudou dostávat mimo organizaci, respektive zařízení budou sloužit pouze jako komunikační nástroj a data zůstanou v bezpečném prostředí organizace,“ popisuje Michal Jukl, ICT ředitel Technických sítí Brno, které se na řešení podílejí. „Naší snahou, v roli architekta kybernetické bezpečnosti, je ve spolupráci s koordinátorem kybernetické bezpečnosti Statutárního města Brna nastavit standardizovaná pravidla pro bezpečnou komunikaci i pro úřady městských částí, které často nemají své vlastní specialisty. Poměrně čerstvým nápadem je vytvoření jakési virtuální městské části, laboratorního prostředí, v němž budeme moci vytvořit a otestovat navrhované principy bezpečného síťového prostředí a celé to poté snáze prezentovat zodpovědným zástupcům úřadů a organizací,“ dodává Michal Jukl.

/zr/

Ilustrační foto: web Krajského úřadu Jihomoravského kraje

 

Od příštího roku má nabýt účinnosti zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Ten podmiňuje platnost a účinnost samosprávných předpisů i předpisů vydávaných některými správními úřady jejich publikací v celostátně vedené sbírce. Mnoha obcím se to nelíbí a prostřednictvím senátorů a senátorek se už obrátily na Ústavní soud, aby tuto povinnost pro obce zrušil.

Podle našeho názoru tím stát porušuje výkon ústavou garantovaného práva na samosprávu, když omezuje právo zastupitelstev vydávat v mezích jejich působnosti obecně závazné vyhlášky,“ říká senátor Michael Canov, který jedná za skupinu senátorů a senátorek, jež se z iniciativy SMS ČR na Ústavní soud obrátila. „Dát státní moci do rukou tak silný nástroj, jako je podmínění nabytí účinnosti právních předpisů samospráv zveřejněním, je navíc krok výrazně riskantní a potenciálně zneužitelný,“ dodává senátor.

Návrh podepsalo 26 senátorek a senátorů včetně předsedy horní parlamentní komory Miloše Vystrčila a jejího prvního místopředsedy Jiřího Růžičky.

Senátoři v návrhu k Ústavnímu soudu upozorňují mimo jiné i na možné negativní praktické dopady zákona: z celkového počtu 6250 obcí je téměř 1900 obcí do 250 obyvatel, u nichž jsou zpravidla všechny funkce zastupitelů vykonávány neuvolněně, zastupitelé se o svou obec starají ve svém volném čase, často již v důchodovém věku. Další byrokratická povinnost, kterou se mění současný poměrně snadný způsob poskytování přijatých předpisů obcí ústředními orgánu státní správy, může občany dále odradit od toho, aby se o možnost spravovat svou obec ucházeli v komunálních volbách.

Podle zjištění Českého statistického úřadu v komunálních volbách 2018 výrazně narost počet obcí, v nichž byla k volbám podána jen jediná kandidátka, a volby se tak de facto nekonaly. Tento trend je vysoce negativní a rizikový vzhledem k počtu samostatných obcí a důsledků, které neustavení vedení obce má pro stát samotný, včetně nesení nákladů tzv. nucené správy, ale také i na kvalitu demokracie, která je založena na možnosti výběru,“ připomíná Stanislav Polčák, předseda SMS ČR, který senátory u Ústavního soudu zastupuje jako advokát.

Zároveň upozorňuje na to, že právní předpisy obcí a krajů jsou již nyní shromažďovány krajskými úřady a Ministerstvem vnitra či jiným příslušným ústředním správním úřadem.

Příslušné zákonné normy územním samosprávám ukládají povinnost zaslat obecně závazné vyhlášky a nařízení příslušným dozorovým orgánům již dnes, pokud tedy vláda chce mít přehled o těchto předpisech, stačí, aby využila informací, které již má k dispozici. „Je příznačné a poněkud kuriózní, že vláda jako jeden z hlavních důvodů tohoto opatření uvádí neinformovanost Policie ČR o vyhláškách samospráv. Přitom ministerstvo vnitra, které je ústředním správním úřadem pro záležitosti Policie ČR, má tyto vyhlášky k dispozici. Místo zatěžování obcí by tak stačilo zlepšit komunikaci mezi jednotlivými státními orgány a institucemi,“ dodává Stanislav Polčák.*

/zr/

 

K fcoto:

Na snímku je brněnské sídlo Ústavního soudu ČR, kam zamířila ústavní stížnost skupiny senátorek a senátorů ohledně blížící se podmíněnosti platnosti a účinnosti předpisů samosprávných obcí  jejich publikací v celostátně vedené sbírce

Ilustrační foto: Wikipedie

 

 

Aktuální průtoky v řekách jsou na některých místech pod 10 procenty dlouhodobého průměru. Zásobování obyvatel pitnou vodou ale ohroženo není, a to díky zásobám v přehradních nádržích, které jsou naplněny zhruba z 90 procent. Abychom projevy sucha vyřešili, je třeba dělat současně opatření v krajině, obnovovat lesy i pracovat na velkých vodohospodářských stavbách včetně přípravy nových přehrad.

Uvedl to ministr zemědělství Miroslav Toman po dnešním jednání s generálními řediteli státních podniků Povodí a Lesů ČR.

„Aktuální situace není moc příznivá, a to zejména kvůli velmi suché zimě. Hrozí, že již brzy mohou vysychat menší toky. Tam, kde jsou na řekách velké přehradní nádrže je situace lepší, i tak ale držíme odtoky z těchto nádrží jen na minimálních hodnotách, abychom měli dostatek vody pro případ pokračujícího sucha i v létě. Od začátku roku jsme ve významných přehradních nádržích zachytili celkem 485 milionů kubíků vody,“ konstatoval ministr zemědělství.

Pokud jde o aktuální dopady sucha přímo do zemědělství, velmi bude záležet na počasí v nejbližších dnech, které jsou pro to, aby polní plodiny vzešly a rostly, rozhodující. V řadě míst jsou nyní trvalé travní porosty a polní plodiny na orné půdě ve špatném stavu. Předpokládá se propad na úroveň 20 až 40 % ve srovnání s pětiletým průměrem. To může negativně ovlivnit zejména chov masného skotu a ovcí a koz.

Aktivity Ministerstva zemědělství (MZe) v boji se suchem a nedostatkem vody směřují do dvou základních oblastí. První je zadržování vody v krajině, druhou vodohospodářská opatření, která primárně slouží pro zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou.

Často slýchám, že se máme zaměřit pouze na zadržování vody v krajině. Naprosto souhlasím, že stav půdy a krajiny je pro zadržení vody nezbytný, ale takové vody se nenapijeme. Proto musíme mít i velké nádrže, které zajistí zásobování pitnou vodou při několikaměsíčním suchu. S ohledem na vývoj klimatické změny se nemůžeme soustředit jen na jednu část, ale musíme dělat vše současně. Boj se suchem je komplexní záležitostí, ke které musíme zodpovědně přistupovat v každé oblasti,“ uvedl Miroslav Toman.

Jedním z důležitých opatření ke zlepšení stavu krajiny je omezení maximální výměry jedné plodiny na 30 hektarů. Od letoška platí toto omezení na půdě ohrožené erozí, tedy zhruba na 600 tisících hektarech. Od příštího roku bude platit na veškeré půdě v celé republice. Neméně podstatná je i podpora živočišné výroby, která produkuje tolik důležitou organickou hmotu, kterou potřebujeme dostat do půdy.

Dalším podstatným krokem k lepšímu zadržení vody v krajině je změna metodiky pozemkových úprav. Oproti předchozím obdobím, kdy byla prioritou retence vody (tedy přirozené či umělé dočasné zadržení vody v krajině), je pro následující období prioritou akumulace vody (tedy dlouhodobé zadržení) a její další efektivní využití v krajině.

Od roku 2018 do letošního března bylo v rámci pozemkových úprav vybudováno 135 ha vodohospodářských opatření, 46 malých vodních nádrží, 58 ha protierozních opatření, 137 ha ekologických opatření a 412 km polních cest. Za poslední dva roky MZe do pozemkových úprav investovalo 3,9 mld. Kč, na letošní rok má zatím připraveno 1,3 mld. Kč. Pro loňský a letošní rok Ministerstvo původně přidělený rozpočet navýšilo o 410 mil. Kč.

V oblasti vodohospodářských opatření podporuje MZe např. budování závlah, obnovy a stavby rybníků, propojování vodárenských soustav i budování velkých přehradních nádrží.  Od roku 2017 se za jeho podpory realizovalo 138 investičních projektů na vybavení a rozvoj závlah s podporou přes 200 mil. Kč. Tyto podpořené projekty umožnily zavlažování až 17 tisíc ha zemědělské půdy. Celkem má MZe na období 2017 až 2022 na program vyčleněnou částku 1,1 miliardy korun.

V loňském roce jsme také podpořili obnovu či stavbu 387 rybníků s náklady 1,25 miliardy korun. Plníme tak, co jsem slíbil, a to, že v průměru vybudujeme nebo zrekonstruujeme jeden rybník denně a samozřejmě v tom pokračujeme. Menší rybníky sice nezajistí pitnou vodu pro obyvatele, ale zásadním způsobem pomáhají zlepšovat mikroklima na lokální úrovni,“ připomněl Miroslav Toman. Odbahněním nebo výstavbou těchto rybníků se zvýšil zásobní prostor rybníků o zhruba 2,5 mil. m³ vody.

Za loňský a část letošního roku MZe podpořilo 171 projektů v rámci výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací částkou 2,1 mld. Kč. Tyto projekty nově zajistily nebo vylepšily zásobování pitnou vodou nebo odkanalizování a čištění odpadních vod pro zhruba 0,5 milionu obyvatel. Pro letošní rok má na program připravenou 1 miliardu korun, naplněna je zatím polovina z této alokace.

MZe rovněž spustilo program na propojování vodárenských soustav. V jeho rámci je pro prvních 7 vybraných pilotních projektů připraveno 490 mil. Kč. Pomůže to se zásobováním vodou více než milionu obyvatel.

Pokračují také přípravy stavby nových přehradních nádrží Nové Heřminovy, Skalička a Vlachovice a soustavy tří nádrží na Rakovnicku – Kryry, Senomaty a Šanov. MZe navrhlo také navýšení hladiny Novomlýnských nádrží o 35 cm k získání 9 mil. kubických metrů vody bez nutnosti výstavby dalšího vodního díla.

Období sucha i nedostatku vody se opakovaně vyskytovala i v minulosti, ale současná období sucha na území naší republiky se liší v tom, že se opakují více let za sebou. Roční úhrny srážek zůstávají stejné, ale jsou v čase i místě jinak rozloženy. Proto musíme ve vodních nádržích zachytit z hydrologických srážek, a to i z těch extrémních, i tu vodu, která se nezasákne v krajině a v období nedostatku vody s ní musíme účelně nakládat,“ řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Současné období je podle něj rozhodující i pro budoucí generace, ve vztahu k tomu, jaká opatření budeme realizovat. Proto je velmi důležitá i osvěta o nenahraditelném významu vody pro život na všech úrovních. „Voda musí být nejvyšší veřejný zájem,“ dodal Petr Kubala.

S ohledem na klimatické modely je nutné zajistit i ochranu vhodných lokalit pro případnou stavbu nových přehradních nádrží. MZe proto připravilo návrh na rozšíření stávajících 65 hájených lokalit o dalších 47. Ty byly projednány s krajskými úřady a se 123 obcemi, jejichž katastrální území by bylo hájením dotčeno. Krajské úřady a 90 obcí souhlasily s navýšením Generelu o 31 lokalit. Jejich seznam MZe zveřejní v nadcházejících týdnech.

Sucho a teplo způsobují také odumírání všech druhů stromů a vytváří vhodné podmínky pro šíření škůdců. Nejviditelnější je kůrovcová kalamita na smrkových porostech, kvůli suchu ale plošně odumírají i borovice a dubové porosty.

Uvědomujeme si důležitost vody, proto jsme před rokem spustili největší vodohospodářský program v historii státního podniku s názvem Vracíme vodu lesu. V jeho rámci investujeme více než miliardu korun do stavby malých vodních nádrží, mokřadů nebo revitalizace vodních toků,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. Doposud státní podnik zahájil stavbu 350 vodohospodářských staveb.

/zr/

Ilustrační foto: Vírská přehrada v údolí Svratky

foto: archiv obce Vír*

 

 

 

Výzva Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) je určena všem, kdo vlastní kus nebo i kousek lesa, přičemž SVOL toto své upozornění komentuje s tím, že jde o finanční příspěvky, o nichž (možná) mnozí, zejména menší vlastníci lesů ani netuší. Finanční příspěvky na hospodaření v lesích sice podle SVOL nemohou vlastníkům lesů kompenzovat ztrátu způsobenou v důsledku sucha a kůrovcové kalamity, ale – jak SVOL dále připomíná, jsou pro ně každopádně přínosem.

Ministerstvo zemědělství totiž pro letošní rok rozšířilo možnosti příspěvků na hospodaření v lesích (novelizované nařízení 30/2014 Sb.), které poskytuje prostřednictvím krajských úřadů, a přislíbilo dvakrát více financí na tento účel než v loňském roce.

SVOL proto upozorňuje na to, že díky tomuto kroku Ministerstva zemědělství  lze žádat o příspěvky na:

* asanace jehličnatého dříví pomocí insekticidní sítě nebo netkané textilie, pomocí insekticidního postřiku nebo strojním odkorněním  (nový příspěvek);

* soustřeďování dříví v lese lanovkou, koněm, železným koněm nebo vyvážecím strojem;

* štěpkování nebo drcení klestu;

* přirozenou obnovu lesních porostů;

* umělou obnovu síjí, umělou obnovu sadbou první;

* zajištění lesních porostů;

* výchovu lesních porostů – prořezávky, probírky;

* přeměnu porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou nebo rekonstrukce porostů po škodách (nový příspěvek).

Jak žádost o finanční příspěvek podat:

* žádosti se podávají krajskému úřadu, v němž se nachází les žadatele;

* žádosti se podávají v listinné podobě a elektronicky;

* podmínkou získání příspěvku je doručení ohlášení žadatele o finanční příspěvek na krajský úřad před zahájením prací v rámci plnění předmětu finančního příspěvku.

Kde zjistit podrobnosti:

* na webové stránce Ministerstva zemědělství www.mze.cz, rozcestník eAgri – Lesy, záložka Dotace v lesním hospodářství a myslivosti, odkaz Finanční příspěvky na hospodaření v lesích;

* na krajském úřadě, odbor životního prostředí (Lesy);

* u svého odborného lesního hospodáře.

Využívejte možností finančních příspěvků na hospodaření v lesích v maximální míře! Nabádá Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR. Zároveň doporučuje o této příležitosti informovat svou rodinu, přátele a spoluobčany (například prostřednictvím obecního rozhlasu, vývěsky, www. stránek, sociálních sítí apod.).*

K témuž více na: http://www.svol.cz/aktuality/vyzva-cerpejte-finance-na-obnovu-lesa-nove-prispevky/.

/zr/

Ilustrační foto:  archiv Profi Press

 

Nečinnost státní správy, neúčinnost obranných opatření a počínající kolaps na trhu s dřívím budou dál prohlubovat kůrovcovou katastrofu. Včera to na svém jednání v Pelhřimově konstatoval republikový výbor Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL), který se zabýval současným stavem kůrovcové kalamity a možnostmi jejího řešení u nestátních vlastníků lesů.

Současné velmi teplé a suché počasí výrazně napomáhá rozmnožování lýkožrouta smrkového. Jeho vývoj je v letošním roce rychlejší až o tři týdny. Znamená to, že kůrovec vytvoří tři generace. Tím bude nastaven vysoký kalamitní základ pro rok 2019. Některé odhady hovoří o tom, že by v příštím roce mohlo být kůrovcem napadeno až 50 milionů kubických metrů smrkových porostů. Tím však, jak upozorňuje SVOL, kalamita určitě neskončí.

Vytěžení a obnovení tak obrovského množství napadených lesů ve velmi krátkém čase vytváří reálnou hrozbu velkých ekologických rizik, míní SVOL. Navíc za dvacet až třicet let výrazně poklesnou plánované těžby a Česká republika nebude mít dostatek dříví a bude ho muset ve velkém dovážet. Kromě produkce dřeva však také významně poklesne kvalita rekreační funkce lesů, místo nich budou obrovské holiny postupně zalesňované.

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR je přesvědčeno o tom, že hlavním místem, kde se bude příští rok odehrávat boj za záchranu lesů před kůrovcem, se velmi pravděpodobně stane Kraj Vysočina. Odhady pro rok 2019 ukazují, že tam může být kůrovcem napadeno až 5 mil. kubických metrů smrkového dříví. Přitom tam převažuje nestátní vlastnictví lesů. Asi 64 % lesů Vysočiny je ve vlastnictví obcí a soukromníků, držba je to dosti rozdrobená. Drobní vlastníci ovšem mají pouze omezené možnosti boje s kůrovcem.

Obrovské množství vytěženého kůrovcového dříví již nyní znamená výrazný pokles cen na trhu, což vlastníkům přináší velké ztráty a hrozí, že nebudou mít dostatek prostředků pro zalesňování. Další značné navýšení objemu těžeb povede k naprostému kolapsu trhu. Potíže s odbytem mají všichni vlastníci, ale od těch, kteří např. nemají smlouvy s pilami, dřevo nikdo nekoupí. Nejsou k dispozici kapacity na jeho zpracování. Návrhy na obnovu malých pil v regionech podstatný nárůst zpracovatelských kapacit neřeší.

„Zastavení odbytu dříví znamená zastavení zpracování kůrovcové kalamity. Určitým řešením by bylo hledání nových trhů v zahraničí i mimo Evropskou unii. Jednotliví vlastníci však mají problém samostatně organizovat a dlouhodobě profinancovat prodej dříví na vzdálených trzích. Tady by byla potřebná garance státu, který má nástroje pro zajištění těchto obchodů,“ připomíná František Kučera, předseda SVOL a starosta Pelhřimova.

SVOL varuje: Bez odbytu bude napadené dřevo zůstávat v lese. Drobný vlastník si je nemůže ani sám chemicky ošetřit. Přitom od okamžiku zjištění napadení kůrovcem má maximálně tři dny na provedení asanace. Rychlost vývoje kůrovce je tak enormní, že většinou po oněch třech dnech vylétne a napadá další stromy. Dlouhodobé skladování dřeva na různých plochách, mokrých či suchých skladech, nezabrání jeho postupnému znehodnocení. Navíc je ekonomicky velmi nákladné.

Vlastníci požadují prakticky od loňského roku změny, úpravy či povolení výjimek z daných předpisů, které by jim pomohly pružněji reagovat. Projednávání na krajských úřadech i ministerstvu zemědělství se však neúnosně protahují a některá řešení jsou přislíbena až na příští rok. Přitom současný stav a dramatický výhled na příští rok ukazují, že kosmetické úpravy a drobné výjimky z předpisů, již vlastníkům lesů nepomohou. Proto vlastníci lesů podle prohlášení SVOL považují za skutečnou pomoc ze strany státu silnou ekonomickou podporu a garance udržení odbytu smrkového dříví.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Profi Press

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down