Úvodní rozhovor březnového vydání Moderní obce jsme připravili s Michalou Málkovou, starostkou obce Prameny na Chebsku. Ta se také stala tváří aktuálního čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře). Připomeňme, že obec Prameny se do povědomí veřejnosti zapsala především jako nejzadluženější obec v ČR. Dluh z 90. let, který se kvůli úrokům a penále vyšplhal na téměř 100 milionů korun, se však podařilo snížit už "pouze" na 33 milionů korun. "Ano, je to pořád dost, ale oproti původní dlužné částce je to velký úspěch," poznamenává starostka Michala Málková.

Aktuální vydání však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Tématem měsíce tentokrát byla Doprava a dopravní obslužnost. Jako vždy i i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách březnového čísla našeho časopisu vystupují.

* Michala Málková, starostka obce Prameny: Z výnosu veřejné sbírky, vyhlášené na pomoc naší obci Sdružením místních samospráv ČR, bychom chtěli hradit i další projekty, které plánujeme uskutečnit ještě letos: vznik komunitní zahrady a celkovou úpravu zeleně, částečnou opravu porouchané kanalizace, demolici jedné obecní budovy, výstavbu dětského hřiště. Bez vzniku sbírky bychom si ty projekty jen těžko mohli dovolit. Za toto gesto solidarity jsme velmi rádi, chtěla bych touto cestou poděkovat všem, jejichž zásluhou tato sbírka vznikla, i těm, kteří přispěli. Velice si té pomoci vážíme. Původní osvětlení bylo ve velmi špatném technickém stavu, svítilo se sodíkovými žárovkami, které se musely často měnit, rozvaděč už byl notně opotřebovaný. Část obce nesvítila, respektive svítilo se jen od 12 do 3 hodin v noci, na zbytek už nebyly peníze. I tak bylo svícení dost drahé. Modernizace osvětlení, která byla dokončena, vyšla na téměř 570 tis. Kč s DPH. Mám obrovskou radost z toho, že obec má po více než 30 letech něco nového a že se bude moci svítit po celou noc, dokonce bychom měli i ušetřit, protože nová svítidla jsou mnohem šetrnější jak ekologicky, tak ekonomicky.

* Jan Sedláček, starosta obce Křižánky (okres Žďár nad Sázavou): V naší obci jsme se oblastí sociálního a dostupného bydlení se zabývali již delší dobu před vstupem do pilotního projektu MPSV Podpora sociálního bydlení. Naše tehdejší aktivity však spočívaly pouze ve výstavbě a rekonstrukci bytů. V zapojení do projektu jsme proto viděli příležitost, jak doplnit čistě investiční snahy obce o další rozměr. Tedy o zmapování celé oblasti bydlení v obci, podchycení trendů dalšího vývoje, ale také o zajištění nabídky sociální práce nejen pro klienty sociálního bydlení. Vstup do projektu nám umožnil do té doby v podstatě nemyslitelné věci. Především jsme mohli celý projekt kvalitně uskutečnit jak po stránce personální, tak materiální. A i když šlo o tzv. měkký projekt, jeho realizace doslova nastartovala vznik dalších bytů. Z původně osmi jednotek se letos dostaneme na dvacet bytů. S tímto počtem již je možné v podmínkách naší obce ovlivňovat řadu parametrů, například počet dětí ve škole, udržení mladých rodin v obci nebo poskytnutí bydlení matkám samoživitelkám a seniorům. Naše poděkování směřuje celému ministerskému týmu v čele s hlavní garantkou projektu Barborou Špicarovou Staškovou.

* Irena Žalovičová, starostka města Dubá na Českolipsku (k vítězství města v krajském kole soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2020): Co nám však udělalo největší radost, je dokončení vnějších úprav bývalé sušárny chmele, která se nachází těsně za hranicí městské památkové zóny. Jde o unikátní technickou památku, která se zatím otevírá veřejnosti jen příležitostně, protože úpravy vnitřní prostor nejsou ještě dokončené. Je oblíbeným místem pro pořádání nejrůznějších akcí městem, místními spolky či školami. Průběžně pracujeme na parkových úpravách v okolí, je tam umístěno sousoší a snažíme se postupně zakládat malou chmelnici z místní původní odrůdy chmele. Doufáme, že se podaří zajistit dostatek peněz z dotací, aby mohly být dokončeny úpravy i vnitřních prostor a sušárna se stala sezónním muzeem sama o sobě a místem konání ještě více akcí než dosud.

* Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu: Obce mají zákonnou povinnost informovat své občany o tom, že se sčítání koná. Potřebné informace zveřejní na svých úředních deskách. ČSÚ ale samozřejmě přivítá i další pomoc tam, kde jsou například specifické podmínky kontaktu sčítacích komisařů s občany. Očekáváme, že obce vyvěsí na svoje úřední desky informace o sčítání a také jména sčítacích komisařů a čísla jejich služebních průkazů. Ve vyloučených nebo jinak problematických lokalitách počítáme s asistencí obce, terénních pracovníků, případně policie. Jsme v kontaktu se Svazem měst a obcí, spolupracujeme s ním na několika úrovních a také jeho prostřednictvím obce oslovujeme.

* Václav Bernard, starosta městyse Všeruby na Domažlicku, člen Dopravní komise Svazu měst a obcí ČR: Z dlouhodobého hlediska je obtěžující a devastující tranzitní nákladní doprava na území obcí neudržitelná. Kraje nemají dostatek vlastních zdrojů na to, aby silniční síť rozšiřovaly, natož aby stavěly obchvaty obcí a měst. Ze svých zdrojů sotva zajistí nezbytnou údržbu a s evropskými zdroji to v tomto směru v následujících letech rovněž nevypadá nejlépe. Dá se říci, že co se evropských zdrojů týče, tak svoji šanci jsme již promarnili... ...Měl jsem i mnoho příležitostí toto diskutovat se samotnými řidiči – a jak oni sami uvádějí, raději by jezdili po trasách, kde mají možnost odstavit svůj truck, udělat v klidu povinnou pauzu, dojít si jako lidé na WC, osprchovat se a dát si teplé jídlo. Příkazy shora jsou však v tomto směru nekompromisní... ...Případy, kdy dopravci v nouzi o „kšeft“ vezou kamionem dvě palety zboží přes půlku Evropy, nebývají výjimkou. Pokud by v tomto směru došlo k přísnější regulaci, tak by těžkých, v tomto směru zbytečných kamionů na našich silnicích ubylo a byly by nahrazeny menší nákladními automobily nebo dodávkovými vozy. To by se velmi příznivě promítlo nejen do technického stavu silnic, ale především do kvality životního prostředí a zdraví našich spoluobčanů. Je toho hodně, co by se mohlo změnit, ale to by k tomu napřed musela být vůle. A jak se říká: Kde je vůle, tam je i cesta.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Pokud starosta podepíše smlouvu, která nebyla řádně schválena, a může být tedy absolutně neplatná, není to Ministerstvo vnitra ČR, které může tuto případnou neplatnost řešit v rámci své dozorové pravomoci.

* Pavel Žalud, Zdeněk Valášek, pracovníci oddělení přestupků a voleb správního odboru Krajského úřadu Libereckého kraje: Došlo v posledních letech k zlepšení systému trestání obecných přestupků? Kráčíme tedy správným směrem?  Nezbývá nám než konstatovat, že právní úprava přestupkového řízení je za současného právního stavu souborem mimořádně složitých pravidel a postupů, přesto jejich komplikovanou aplikací v praxi nedosahujeme kýženého cíle, tedy řádné ochrany zájmů společnosti. Nejsme totiž schopni efektivně potrestat velké množství pachatelů přestupků.

* Pavel Marek, vedoucí technického oddělení ČSAD AUTOBUSY České Budějovice: Důležitou součástí obnovy vozidel městské hromadné dopravy v Písku je vybudování zázemí – dobíjecí stanice pro elektrobusy. To vznikne v areálu autobusového nádraží v Písku, aby si firma ČSAD AUTOBUSY udržela soběstačnost a nezávislost na cizích subjektech. Při výběru dodavatele bylo přihlíženo nejen k celkové ceně nabídky, ale zejména k její komplexnosti, aby tato služba byla zabezpečena na klíč. To znamená od výstavby, dodávky nabíjecích stanic až po provoz a proškolení zaměstnanců. Vítěznou nabídku podala společnost ČEZ ESCO, která má v této oblasti dlouholeté zkušenosti. Celková investice do nabíjecí stanice pro pět elektrobusů dosahuje téměř sedm milionů korun. K vybudování nabíjecí stanice je nutné připojení k síti vysokého napětí a osazení transformátoru s dostatečným výkonem. Nelze totiž časem vyloučit další rozšíření provozu elektrobusů nebo využití nabíjecí stanice také pro elektromobily.

* Radek Podstawka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu: Nižší daňové příjmy se již projevily v loňském roce a samozřejmě měly dopad i do financování veřejné dopravy objednávané krajem. Propad tržeb činil u autobusové dopravy 113,5 milionu a u drážní dopravy 86,2 milionu korun. V letošním roce očekáváme jen v autobusové dopravě propad tržeb o 140 milionů. Již od ledna 2021 došlo v rámci Integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS k tarifní změně u platby u řidiče v hotovosti. Platby kartou zůstávají ve stejné výši, což by mělo cestující motivovat k odklonu od plateb v hotovosti u přepážek i ve vozidlech. To je důležité nejen kvůli epidemiologické situaci, ale také pro urychlení procesu úhrad.

Zda v našem regionu sáhneme k dalšímu zdražování jízdného, bude záležet na dalším vývoji daňových příjmů. Nicméně naším primárním zájmem je zachovat dopravní obslužnost v co největším rozsahu za přijatelné ceny jízdného tak, aby nedošlo k odlivu cestujících.

* Antonín Lízner, vedoucí projektový manažer Sekce pro projekty a inovativní přístupy SMO ČR: Jedním z výstupů projektu Posilování administrativní kapacity obcí na bázi meziobecní spolupráce, zaměřeného na podporu vytváření a fungování center společných služeb obcí (CSS), byl i návrh na novelu zákona o obcích. Novela by měla obcím poskytnout možnost sdružovat se v jakémsi, řekněme, vyšším typu dobrovolného svazku, který by byl nadán určitými vybranými kompetencemi. Tento legislativní návrh se však bohužel v Poslanecké sněmovně nedostal do schvalovacího procesu a podle mého názoru tam do konce současného volebního období už ani zařazen nebude. Nicméně Svaz měst a obcí ČR určitě bude myšlenku společenství obcí vyššího typu prosazovat i nadále. A budeme rádi, kdyby takové společenství, na něž by obce delegovaly své určité kompetence, mohlo počítat pero svůj provoz i se spolufinancováním ze strany státu.

* Hynek Seiner, auditor bezpečnosti pozemních komunikací: Přínosem auditu bezpečnost i pozemní komunikace je hlavně prevence rizika dopravních nehod z nevhodně provedené stavby. Dalším významným přínosem je snazší přístup investora k financování stavby. Například dotační titul SFDI Zvyšování bezpečnosti, bezbariérové úpravy chodníků loni nabízel pět bodů v celkovém hodnocení a dotační titul SFDI Cyklostezky, cyklopruhy pak tři body. Zejména u prvního jmenovaného se díky absenci auditů ocitly „těsně pod čarou“ desítky žadatelů, zejména z menších obcí. Investice v řádu nízkých desítek tisíc korun je tak připravila o možnost investice často v řádu milionů. Podle orientačního výpočtu by byla návratnost investice těchto žadatelů obvykle více než stonásobná – pokus zhodnotím rok 2019. jde o 142násobné zhodnocení.

U některých dalších dotačních titulů byla nebo dosud je zpráva o provedení auditu dokonce povinným (18. výzva IROP a aktuálně od 1. 10. 2020 vybrané oblasti 50. a 51. výzvy IROP). I v případě, že je stavba financována přímo z rozpočtu obce, může být zpráva o provedení auditu argumentem opozičním zastupitelům, případně stavebnímu úřadu.

Audit bezpečnosti si navíc může vyžádat obec jako účastník řízení po jiném investorovi, aby zjistil, že záměr nemá negativní vliv na bezpečnost dopravy (týká se především developerských projektů, průmyslových zón případně obchodních center). Opora v zákoně je sice sporná, nicméně pro stavebníka je takový postup určitě snazší, levnější i rychlejší než neúměrné protahování řízení a právní spory. A pro obec je pak znovu přínosem eliminace rizika z nevhodně provedené stavby.

* Luděk Tesař, ekonom: Splasknutí prsou výnosů daní v ČR za rok 2020 výrazně zmírnily umělé silikony, které si na dluh nechala udělat dvatisícedvacítka. Obce dostaly slušné kompenzace za týrání, což potěšilo. Nemilé na tom je, že umělá ekonomika je jako kráska, u níž jen těžko odhadnete, zda vás potěší nebo vybouchne. Jak by řekl můj oblíbený Jeremy Clarkson v Top Gearu „a s touhle bombou se musíme rozloučit“.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Podle výpočtů Ministerstva financí by se objem sdílených daní pro obce (bez Prahy) měl v roce 2021 oproti roku 2020 snížit o 2,5 %, resp. o 3,5 mld. Kč. K poklesu objemu sdílených daní však došlo i v roce 2020, a to o 5,5 %. Pokles v roce 2021 má sice být nižší, než tomu bylo o rok dříve, ale výchozí základna pro meziroční porovnání (rok 2020) je rovněž nižší.

* Jiří Skuhrovec, , EconLab z. s. (ke zveřejnění žebříčku 257 měst a obcí ČR s vyhodnocením hospodárnosti a transparentnosti jejich zakázek z pohledu dobré praxe): V Táboře zadávají minimum zakázek formou víceprací nebo jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU). Nemění zadávací dokumentace, o nabídkách rozhodují rychle – a možná i díky tomu je o jejich zakázky nadprůměrný zájem. Transparentně zveřejňují zakázky malého rozsahu i pod povinnou hranicí.  A konečně neprohráli jediný spor u ÚOHS. Receptem na takové výsledky je podle slov starosty Ing. Štěpána Pavlíka výborný tým, který poctivě připravuje zadávací dokumentace, vypořádává dotazy a připomínky, a vytváří tak transparentní podmínky soutěží. Výsledek Tábora odráží celkový záměr Zindexu: Na špičkové umístění nestačí správně vyplňovat kolonky. Nestačí dokonce ani dokonale dodržovat zákon. Je nutné odvést obrovský kus práce, aby zakázky probíhaly hladce a bez řady (Zindexem monitorovaných) neduhů. Pokud bych měl vyzdvihnout jednu věc, tak je to potřebná důvěra firem, že tendry probíhají fér a má cenu se o ně ucházet. Budování téhle důvěry je mravenčí práce na dlouhé roky – i proto se nám na čelních pozicích objevují stále stejná jména.

* Lukáš Kříž, IT expert: Veřejnost často zapomíná, že úřady a jejich agendy tvoří a zajišťují lidé. Nejde tedy o zviditelnění politických person, ale o přiblížení zaměstnanců, kteří každý den působí ve službách veřejného zájmu a mohou se svou klientelou na sociálních sítích navázat jistý vztah porozumění. Pro tyto účely jsou velmi vhodné krátké videosekvence.

* Martin Lukáš, konzultant pro veřejnou správu: Stejně jako mohou občané přistupovat do národního Portálu občana s využitím státem garantované elektronické identity realizované Národní identitní autoritou (NIA, blíže v MO 12/2020), měly by tak učinit i municipality. Ovšem jejich počet roste zatím pomalu. Některé z nich již provozují místní Portál občana, jiné se jej v brzké době chystají zavést. Možnost autentizace a autorizace pomocí NIA se musí stát neodmyslitelnou součástí vstupu na místní Portály občana stejně jako i vložení „dlaždice“ místního Portálu občana do národního Portálu občana.

* Veronika Cholinská, Správa informačních technologií města Plzně: Plzeň, jako první municipalita v České republice, získala již v roce 2015 povolení pro provádění leteckých prací s bezpilotními prostředky a od té doby je místní dronaři ze Správy informačních technologií města Plzně začali postupně využívat v celé řadě oblastí, ať už jde o monitoring úniků tepla z budov, inspekce mostů a jiných špatně přístupných konstrukcí, monitorování vodních ploch, ale třeba i v boji s kůrovcem. Nejzásadnější oblast jejich činnosti, o které hovoří ve spojitosti s plzeňskými dronaři odborníci v tuzemsku i zahraničí, je pak spolupráce s integrovaným záchranným systémem (IZS). Bezpilotní letouny pomáhají hasičům, policistům i záchranářům, a to při nejrůznějších typech zásahů.

* Monika Kratochvílová, Městská zemská knihovna v Brně: Obsahem loni na podzim vydané příručky Knihovna v obci je základní soubor informací a příkladů dobré praxe pokrývající všechny oblasti činnosti obecní knihovny. Její struktura zahrnuje otázky, které si může klást každý, kdo to s knihovnou v obci myslí vážně a hledá odpovědi, ať k legislativě, zařazení knihovny do organizační struktury obce, ke knihovnickým standardům, osobnosti knihovníka, architektuře knihovny, vícezdrojovému financování či možným partnerům ke spolupráci. Na položenou provokativní otázku Vyplatí se knihovna v obci?, odpovídají autoři prostřednictvím výsledku projektu Metodika měření hodnoty služeb knihoven, vyčíslují průměrnou finanční hodnotu jedné návštěvy knihovny částkou 742 Kč. Návštěvu knihovny však není možné změřit jen finančním přínosem. Možnost setkávání, kulturního vyžití či vzdělávání jsou hodnoty, jejichž přínos je viditelný především na celkové úrovni života obce, ve spokojenosti jejích obyvatel.

Příručka se snaží vyvrátit všeobecně rozšířené představy o knihovnickém povolání jako o klidné a statické činnosti. Připomíná význam celoživotního vzdělávání s odkazem na Koncepci celoživotního vzdělávání knihovníků, upozorňuje, že v případě knihovníků obecních knihoven je čas věnovaný na vzdělání doslova ukrajován z jejich volného času. Práce v obecní knihovně bývá totiž zpravidla měřena časem otevírací doby knihovny.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Sdružení místních samospráv ČR dnes vyhlásilo stávkovou pohotovost starostů. Důvodem jsou další návrhy vládních změn v daňových zákonech v souvislosti s koronavirovou krizí, které znamenají dalších minus 10 mld. Kč pro samosprávy. Protestní stávková pohotovost nese název Vláda chce vzít 20 mld. Kč obcím a městům. Schillený nápad!

Právě v této době je rozhodující, jak rychle dostaneme ekonomiku zase do kondice. Na místo podpory ekonomiky vláda dále prohlubuje očekávané snížené inkaso sdílených daní mezi státem a samosprávami. Přitom samosprávné investice mohou zásadně pomoci rozhýbat regionální ekonomiku, jsou rychlé a dosáhnou na ně především místní firmy či živnostníci,“ uvádí předseda SMS ČR Stanislav Polčák a dodává: „Obce jsou si vědomy významu regionálního podnikání, proto například odpouštějí nebo odkládají nájmy živnostníkům sídlícím v obecních prostorech a hledají i další způsoby, jak místním podnikatelům ulevit. Pokud však stát obcím vzal již 12,5 mld. Kč a nově se chystá vzít dalších 7,5 mld. Kč, navíc nad plánovaný pokles, samosprávy své investice budou muset zastavit.“

Představitelé samospráv jsou z dalšího prohlubování dopadů opatření vlády na samosprávy šokovaní. „Pokud zásahy vlády vůči obcím a krajům neskončily kompenzačním bonusem, pak jsme se dnes rozhodli vyhlásit stávkovou pohotovost starostů, která může vyústit v demonstraci starostů. Pokud stát přiškrtí obcím a krajům peníze na investice, nemůže zároveň očekávat, že se samosprávy stanou tím, kdo pomůže nastartovat regionální ekonomiku, ač je k tomu poněkud paradoxně vyzývá,“ uzavírá místopředseda SMS ČR Jan Sedláček, starosta obce Křižánky.

SMS ČR zároveň pokračuje ve shromažďování ohrožených či již zastavených projektů obcí a měst v důsledku vládních opatření.

/tz/

K foto:

Ke stávkové pohotovosti starostů se připojil i Jan Sedláček z obce Křižánky. Na snímku Vzdělávací centrum obce Křižánky

Foto: archiv obce

 

Úvodní rozhovor aktuálního květnového vydání Moderní obce jsme vedli se starostou Uničova na Olomoucku Radkem Vincourem (na snímku nahoře). Ano, jde o starostu toho města, které letos v březnu bylo za vrcholící koronavirové krize uvrženo do přísné karantény. Právem se proto Radek Vincour stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce.

Květnové vydání Moderní obce, které mělo redakční uzávěrku už 6. dubna, přináší dlouhou  řadu zajímavých textů. Připomeňme u nich například obsáhlý rozhovor s kjinistryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou nebo zásadní text, v němž ředitel odboru 12 - Financování územních rozpočtů a programové financování Ministerstva financí ČR Miroslav Matej a ekonom Luděk Tesař, kmenový spolupracovník Moderní obce, shrnují svá doporučení územním samosprávám, jak rozumně reagovat na ekonomické dopady související s koronavirem.

Určitě si nenechte ujít ani další díl seriálu Stovky otázek bez odpovědí aneb Jak řešit situace, které zákon o obcích výslovně neupravuje. Připravuje jej dlouholetá stálá spolupracovnice naší redakce advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, přičemž se tentokrát soustřeďuje na celý komplex otázek typu Na co vše můžeme čerpat z rozpočtu obce v souvislosti s mimořádnými opatřeními?

A upozorňujeme také na téma měsíce nazvané Chytrá města s mnoha příklady vtipných a přenositelných řešení z obcí a a měst postavených na moderních technologických prvcích.

V níže uvedeném přehledu dáváme prostor představitelům municipální sféry, kteří se v květnovém vydání Moderní obce vyjadřují k dopadům pandemie covid-19 na územní samosprávu, jak je ve svých obcích a městech zvládají, ale i k tomu, co z této situace pro města a obce vyplývá do budoucna.

* Radek Vincour, starosta Uničova: V období, kdy jsme byli uzavřeni, jsem prožíval zvláštní pocit. Bylo nutno zajištovat spoustu věcí, ale - najednou bylo všude ticho a klid, křižovatky, které se ještě před pár dny velmi těžko projížděly, se najednou daly projet bez zastavení, parkovací místa na náměstí, jichž je obvykle kritický nedostatek, náhle volala po řidičích. A proti tomu každý večer se ozýval potlesk občanů, kteří ve stanovenou dobu vyšli ven či na balkony, jako poděkování všem lidem, kteří během čtrnácti dní zajišťovali vše, co bylo nutné, a současně jako symbol vzájemné podpory nás všech.

* Kateřina Halaštová, starostka obce Krhová na Vsetínsku: Za zásadní nedostatek v současné době považuji komunikaci s malými obcemi ze strany kraje i hygienické služby. Informace se dozvídám pouze přes média. Jako starostce obce mně přijde tristní, když občanům mohu sdělovat jen všeobecné informace. Stávající způsob komunikace s hygienickou stanicí bych nejraději obrátila. Hygienici by totiž mohli zprostředkovat pro občany v karanténě nabídku s našimi službami v obci. Konkrétní informace by těmto lidem mohla pomoct v jejich těžké životní situaci.

* Jan Sedláček, starosta obce Křižánky na Žďársku, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR: Je jasné, že pandemickou krizovou situaci takového rozsahu nikdo z nás nečekal. A samozřejmě jsme jako společnost daleko více nastaveni na krizové situace související s povodněmi nebo s dopady orkánu. Je však smutnou skutečností, že systém krizové řízení od nejvyššího stupně až po ten náš nejnižší alespoň v prvních týdnech vůbec nezafungoval. Daleko více se uplatňují vztahy na jedné úrovni. Tedy pomoc samotných obcí mezi sebou. Přesto si myslím, že starostové malých obcí alespoň zatím obstáli – a i přes pomyslné hození do vody si vedou více než dobře. Právě teď se ještě jasněji a zřetelněji než kdykoliv dříve ukazuje, že velký počet malých obcí je zcela jednoznačně obrovskou výhodou. Právě díky existenci a fungování malých samospráv mohla pomoc doputovat až k tomu „poslednímu“ občanovi.

* Stanislav Mrvka, starosta Jindřichova Hradce: Možná vás překvapím, ale náš současný problém není v tom, že je málo legislativních nástrojů, ale v tom, že si leckdo zvykl nic nerespektovat a prosazovat jen své osobní zájmy. Tento průšvih snad mnoha lidem otevře oči. A ty, co se nepoučí a budou svou sobeckostí poškozovat ostatní, je třeba tvrdě postihovat. Je nutné, aby se příslušné instituce nebály v plném rozsahu využívat pravomoci, které jsou jim svěřeny.

* Jana Filipovičová, starostka obce Hrušky na Břeclavsku: Letošní vývoj ekonomiky se bezesporu dotkne nejen celého národního hospodářství, ale ovlivní také obecní a komunální rozpočty. Naše obec má v současnosti připravenu celou řadu projektů. Některé zcela jistě zrealizujeme do konce letošního roku, neboť zde proběhla výběrová řízení. Co bude následovat, si nyní nedokážu představit. V rámci rozpočtového výhledu jsou plánovány investice na následující dva roky, u kterých jsme chtěli využít na dofinancování existující dotační tituly. Zda budou tyto zachovány, popřípadě v nejbližší době pozastaveny, dnes není důležité. Prioritou je vrátit se do normálního života, maximálně podpořit podnikatelskou sféru a udržet pracovní pozice pro naše spoluobčany. Investiční aktivity obce se za dané situace dají posunout.

* Irena Burešová, starostka města Přelpouč na Pardubicku: Samospráva i státní správa je brzděná přebujelou, složitou a těžkopádnou administrativou. V současné mimořádné době, kdy je potřeba konat z hodiny na hodinu, se potýkáme s tím, že některé úkony musí být schváleny radou města (například ve vztahu ke zřizovaným organizacím), nebo dokonce zastupitelstvem města (zejména finanční a majetkové záležitosti). Svolávání těchto orgánů řešení konkrétních problémů samozřejmě zpomaluje a oddaluje, a to je špatně. Jako dobré bych viděla ve zmíněných příkladech posílení pravomoci starosty v době nouzovém stavu na základě schválení a doporučení bezpečnostní rady či krizového štábu. Větší pravomoci by měli mít i strážníci městské policie v případech nedodržování nařízených opatření.

* Radek Brázda, starosta obce Troubky na Přerovsku: V naší obci jsme postupně řešili především zajištění informovanosti obyvatel, dále formu zajištění a rozvozu obědů pro naše seniory. (Rozvoz zajišťujeme již dlouhá léta bezplatně ze dvou kuchyní – školní a ze zemědělské společnosti, a to do jídlonosičů, avšak z důvodu zvýšené hygieny jsme přistoupili k rozvozu obědů v jednorázových obalech a pouze s hlavním chodem, přičemž drtivá většina seniorů na to přistoupila. Přípravu obědů zajišťuje školní kuchyně). Dále se díky dobrovolné aktivitě našich obyvatel – žen, podařilo zajistit asi pět set roušek, které byly rozneseny občanům ve věkové kategorii 65+ a dále pak lidem sociálně slabším. Samozřejmě prostřednictvím těchto dobrovolných aktivit jsou zajištěni i naši zaměstnanci, a to včetně naší pečovatelské služby, z nichž část se do šití roušek rovněž zapojila.

* Michael Canov, senátor, starosta města Chrastava na Liberecku:  Očekávám tvrdý velmi tvrdý zásah do rozpočtu města . V Chrastavě máme tři budovy základní školy. Dvě jsme rekonstruovali a třetí měla přijít na řadu příští rok. Je prakticky jisté, že tato rekonstrukce bude muset být odložena na neurčito. Také budeme muset obdobně odložit plánovanou poměrně rozsáhlou dostavbu kanalizace – a možná i řadu dalších menších akcí.

* Jana Černochová, poslankyně, starostka městské části Praha 2: Moc mě potěšila lidská soudržnost, vzájemná sousedská pomoc. A humor, který Čechy neopouští humor ani v takto těžkých situacích. Hlásí se nám desítky dobrovolníků, ochotných pomáhat druhým s nákupem, šitím roušek, distribucí informačních letáků a podobně. Pomáhají nezištně a nevidím u nich strach z toho, že by se mohli nakazit. Takových lidí se hlásí mnohem víc než například při povodních v roce 2002, zkrátka nedá se to s ničím srovnat. Myslím, že jsme si všichni najednou uvědomili, jak by vypadal svět bez lidí – studený a prázdný.

* Jiří Červenka, starosta obce Blížejov na Domažlicku: Co se týká celkové investiční strategie obce v dané situaci a do budoucna, tak vše bude záviset na délce vyhlášených omezení a jeho dopadu na celkovou ekonomiku státu. Jako každá obec, i naše má stanovené pořadí svých priorit. Případná opatření budou spočívat v tom, že tyto priority budou zastupitelstvem obce přehodnoceny, případně budou zrušeny (vyškrtnuty) nebo přesunuty na další období. Musí však být zabezpečen nutný chod obce, tj. doprava, energie, svoz komunálního odpadu atd.

* Michaela Matoušková, starostka obce Řečany nad Labem na Pardubicku: Jeden z problémů, který jsem vnímala, byla nemožnost konání zastupitelstev obcí. Ta jsme mohli svolat jen v případě projednání skutečností vyplývajících z řešení krizové situace. Je to však zásah do samosprávné působnosti obcí. V době nouzového stavu by měla být uvolněna pravidla v samostatné působnosti obce tak, aby obec sama mohla vyhodnotit stav a k němu přijmout opatření. Přece zde existují dostatečné pojistky proti zneužití nouzového stavu i na místní úrovni, tak proč obce tak omezovat?

Stát by se v legislativě nyní měl zaměřit na opatření k podpoře ekonomiky. Podle prognóz odborníků nastanou dvě důležité fáze: První bude bezprostředně po ukončení nouzového stavu a druhá po více než roce. Obě fáze budou potřebovat odlišná řešení a odlišné podpůrné prostředky. Mnoho lidí se ocitne na hranici chudoby, spousta živnostníků nebude schopna svoje obchody a služby znovu otevřít a navázat na činnost před dobou koronavirovou. To způsobí další zatížení státu a oslabení kupní síly obyvatelstva. A zde vidím nutnost pomoci státu. Pouhou podporou podnikatelského sektoru se rovnováhy v ekonomice nedosáhne. Poklesne kupní síla obyvatelstva a nabídka zboží a služeb převýší poptávku. Právě do kupní síly obyvatelstva by měla směřovat další opatření. V tom je podle mého názoru prostor pro změnu daňových opatření a snižování zatížení práce.

* Jana Murová, starostka města Město Albrechtice na Bruntálsku: Prvořadý úkol pro naše město byl přijmout a zajistit dodržování všech opatření tak, aby nedošlo k nákaze, příp. šíření koronaviru. Celá situace se řeší společně s místními firmami, zejména prodejnami potravin a drogériemi. Pomáháme jim se zajištěním roušek, rukavic a informováním veřejnosti o jejich provozních dobách. Připravuje se pro podnikatele, kteří jsou v nájmu, odpuštění nájmu po dobu uzavření provozovny. Velmi nás potěšila práce dobrovolnic, které neúnavně den co den šijí roušky. Na druhou stranu, někteří občané přijdou na místo, kde si mohou vyzvednout roušky a bezostyšně vezmou všechny, které jsou k dispozici.

* Karel Musílek, starosta obce Maleč na Havlíčkobrodsku: V obci musíme šetřit, šetřit a šetřit. Úpravy rozpočtu budou nezbytné.

* Petr Halada, starosta obce Kamýk nad Vltavou na Příbramsku: Stát by měl lépe a kvalitněji informovat samosprávy o stavu a šíření nákazy. A hlavně dostalo se nám všem velkého poučení, že bychom se totiž na podobné krizové situace měli daleko lépe připravit. Strašně dlouho jsme žili v idylce, že se nám nic nemůže stát. Každá obec by měla mít operativní sklad prostředků pro případ řešení krizové situace. Potěšilo mě, že se hodně lidí zapojilo do šití roušek, stejně jako to, že jsme vytvořili tým, který je ochoten kdykoliv pomoci potřebným.

* Petr Helekal, starosta městyse Dolní Čermná na Ústeckoorlicku: Já osobně jsem z celkového směrování „úkolování“ samosprávy hodně smutný. Příkladem může být naše snaha zajistit pro občany ochranné pomůcky – bavlněné roušky, které nebyly na začátku nouzového stavu vůbec k dispozici. Každý z nás opravdu dělal, co mohl. Sehnali jsme materiál, dobrovolnice zdarma šily roušky a my je obratem distribuovali. Po odeznění hlavní vlny jsme následně dostali několikastránkový výklad ministerstev vnitra a financí, jak s těmito „společenskými úsluhami“ nakládat a jak o nich následně účtovat. Z pohledu starosty obce, který se snažil v dané chvíli především ochránit zdraví svých občanů, však konstatuji, že mne takováto „pomoc“ od ministerstva mírně řečeno spíše nadzvedla ze židle, než aby mi skutečně prakticky pomohla.

Z dosavadního průběhu koronavirové krize v zemi podle mého názoru obecně vyplývá fakt, že legislativa na tyto situace není dostatečně připravená, a to jak na celostátní, tak na samosprávné úrovni. Věřím proto, že po jejím překonání si z celého vývoje vezmeme všichni ponaučení a nastoupí diskuse o navrhovaných legislativních změnách i s námi – malými obcemi, kterých se to evidentně bezprostředně rovněž dotýká.

/red/

I jednotlivá vydání Moderní obce si můžete zakoupit a digitálně přečíst na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Předplatit tíštěnou Moderní obec  lze na: https://www.profipress.cz/predplatne/.*

V pondělí proběhlo další vypořádání připomínkového řízení návrhu stavebního zákona, který doznal od původního návrhu takových změn, že SMS ČR společně s dalšími připomínkovými místy navrhuje Ministerstvu pro místní rozvoj zahájení nového připomínkového řízení. Jak se totiž postupem času ukázalo, současná několikátá verze zákona vůbec nezrychlí stavební řízení, což byl paradoxně hlavní argument předkladatele.

Přestože meziresortní připomínkové řízení trvá od minulého roku, vyjednávání nad zněním nového stavebního zákona stále neberou konce. Je to především z důvodu změn a nových verzí návrhu ze strany Ministerstva pro místní rozvoj. „Ve své podstatě každé kolo vypořádání připomínek pro nás představuje seznámení se s novým obsahem, kdy jsou přečíslovány nejen paragrafy, takže je velmi obtížné se v návrhu vyznat, ale také během kontroly nového textu zjišťujeme, že v některých částech jsou absolutně nová ustanovení a mechanismy, ke kterým jsme na začátku připomínkování nevyjádřili, protože v té době neexistovaly,“ popisuje situaci Jan Birgus, starosta Litultovic, a dodává: „Nejlepší by bylo, kdyby byl návrh předložen znovu a dodržena legislativní pravidla vlády. I za současného stavu jsme na přípravu vypořádání dostali jen několik dní. Ministerstvo nepředložilo důvodovou zprávu, která by vysvětlovala jednotlivé změny a také závěrečnou zprávu RIA, což jsou povinné dokumenty.

K návrhu stavebního zákona, který představuje více než 150 stran textu, jenž se stále mění, se doposud vyjádřilo na třicet připomínkových míst. Někteří, stejně jako SMS ČR, kromě konkrétních změn nesouhlasí se způsobem vypořádání a svůj nesouhlas již dali najevo v nedávné době v rámci společného vyjádření pod hlavičkou Veřejného ochránce práv: „Nově můžeme ještě doplnit, že z důvodu další změny v zákoně paradoxně dojde k prodloužení celého stavebního řízení, a to kvůli předložené změně ve struktuře stavebních úřadů, která bude představovat zvýšení administrativy a zavedení časově náročných správních postupů,“ konstatuje Jan Sedláček, 1. místopředseda SMS ČR a starosta Křižánek.

Další nová změna ve struktuře stavebních úřadů, kterou rezort náhle do vypořádání připomínek během nouzového stavu zakomponoval, by zasáhla na 400 obcí, ve kterých by byly stavební úřady zrušeny. Na toto SMS ČR odmítá přistoupit a trvá na zachování stavebních úřadů na obcích I. a II. stupně.

V této věci je sdružení po celou dobu konzistentní. Svůj názor také vyjádřilo například na dotčené orgány, s jejichž integrací nesouhlasí. V čem naopak vidí budoucnost, je decentralizace hlavních úřadů, kterou dlouhodobě podporuje. „Dovedeme si představit, že by sídlo Nejvyššího stavebního úřadu bylo v jiném městě než v Praze, například v Pardubicích, Olomouci nebo Hradci Králové. V tomto by opravdu mohl být návrh stavebního zákona revoluční a přínosný. Bohužel toto je jen kosmetická záležitost, a pokud nebudou vypořádány základní rozpory a dopracovány povinné materiály, a především dodrženy legislativní pravidla vlády, nemá smysl jásat. Proto setrváváme v rozporu navrhujeme nové korektní připomínkové řízení,“ uzavírá Jan Birgus.

/zr/

Na snímku: Ministerstvo pro místní rozvoj

Foto: archiv

 

Iniciativa starostky obce Dražůvky Kláry Čudrnákové se ujímá v celé zemi. Jde o gesto výzvy zachovat klidnou hlavu a být zodpovědný k sobě a ostatním.

V souvislosti s mimořádnými preventivními opatřeními proti šíření koronaviru starostka obce Dražůvky na Hodonínsku Klára Čudrnáková včera na svém facebookovém profilu další starostky a starosty vyzvala: „Vážené kolegyně a kolegové, co kdybychom po dobu nouzových opatření vyvěsili na radnice vlajky? Vím, že někteří je tam máte stabilně, ale většina jen při zvláštních příležitostech... co byste řekli na takovou psychologickou podporu v mimořádné situaci?

Starostku inspirovaly záběry ze současné Itálie, která se nachází v ještě složitější situaci než Česko a kde lidé zpívají z balkónů s vyvěšenými vlajkami, a navzájem se tak veřejně povzbuzují (viz například: https://www.facebook.com/salvatore.perna.754/videos/2874212872640438/UzpfSTEwMDAxMjQ2MDYwNjk2Njo4NzE3OTY0NDk5MTIzNjc/?id=100012460606966).

Klára Čudrnáková k tomu dodala: „Vlajky na radnicích, značka: Nás nedostanou!“ Vlajky by neměly být vyvěšeny na půli žerdi, protože, jak dále Klára Čudrnáková připomněla, smutek není na pořadu dne.

Na dotaz Moderní obce starostka Dražůvek odpověděla: „U nás jsou lidé v klidu, situaci chápou a snaží se využít počasí k práci venku, pokud už to jde. Jsme zkrátka zemědělský kraj.

Vlajky jsou podle ní symbol a jejich vyvěšením nezáleží na tom, kdo je momentálně u moci. „Stát jsme my všichni. A kdy ji použít, když ne v těžkých chvílích? Kdyby naši vyhrávali v hokeji, budou české vlajky všude a nikomu to divné nepřijde... Bylo mi líto, že nejsme alespoň symbolicky „spolu", když už musíme být kvůli viru „od sebe fyzicky...

Samosprávy, ať si myslí, kdo chce, co chce, jsou základním pilířem správy země. Tak proč neprojevit soudržnost a rozvážnou sílu, kterou prokazují vždy, když je zle?“ uzavřela Klára Čudrnáková.

Starostka Tvarožné Lhoty Martina Bílová k nápadu své kolegyně z Dražůvek uvedla: „Vyvěšení státní vlajky berme jako gesto výzvy zachovat klidnou hlavu a být zodpovědný k sobě a ostatním.

Starosta obce Křižánky Jan Sedláček již českou státní vlajku po vzoru Dražůvek mezi prvními vyvěsil na radnici a stejné gesto vzápětí podpořil i Martin Hájek, starosta Radějova.

Výzva Kláry Čudrnákové na facebooku zaznamenává velký ohlas a připojují se k ní další starostky a starostové z celé České republiky.*

/rš/

 

K foto:

Česká státní vlajka visí od soboty 14. března spolu s moravskou vlajkou na obecním úřadě v Dražůvkách na Hodonínsku jako symbol soudržnosti a gesto výzvy zachovat klidnou hlavu a být zodpovědný k sobě a ostatním v současné nelehké situaci

Foto: archiv obce Dražůvky

 

V krásném prostředí barokní kaple bývalého jezuitského konviktu v Olomouci byla v pátek 24. ledna na slavnostní recepci Národní sítě Zdravých měst ČR předána ocenění pro Osobnost Zdravých měst, Šampionům Zdravých měst i těm, kteří v minulém roce udělali největší pokrok - tzv. Skokanům roku NSZM ČR 2019. Stalo se tak v rámci konference Síťujeme a podporujeme obce, kterou připravila Národní síť Zdravých měst ČR.

Mezi Šampiony Zdravých měst se řadí města, obce a regiony, které mají kvalitně nastavený místní systém postupu vůči udržitelnému rozvoji a zdraví a v rámci svého systému řízení aktivně využívají metody a nástroje řízení kvality. Rovněž dlouhodobě zapojují veřejnost, aktivně pracují s různými cílovými skupinami, sdílejí dobrou praxi v rámci ČR, zapojují se do mezinárodních programů a projektů, a celkově jsou inspirací pro postup mnoha dalším municipalitám.

Kategorie Šampion Zdravých měst

Kategorie Skokan roku 2019

Ocenění pro osobnost, která s Národní sítí Zdravých měst a jejími členy spolupracuje po dlouhá léta a přinesla jí řadu podnětů, získal:

* Prof. Jan Holčík

/zr/

*

 

K foto:

Společný snímek všech oceněných

Foto: archiv NSZM

U příležitosti konference Samosprávy 2020, kterou minulý týden v jihomoravské metropoli uspořádalo Sdružení místních samospráv ČR společně s Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity v Brně, byl vyhlášen i nositel titulu Přešlap roku 2019.

Touto anticenou Sdružení místních samospráv ČR „oceňuje“ ty počiny, které samosprávám v loňském roce nejvíce zkomplikovaly život.

Nominace putovaly – podobně jako minulý rok – především za ministerstvy, mezi adepty na titul Přešlap roku se však tentokrát ocitly také některé kraje a rovněž báňský úřad.

Hlasování v rámci anticeny Přešlap roku je především pro státní správu určitým lakmusovým papírkem toho, která z jejich rozhodnutí jsou místními samosprávami vnímána nejkontroverzněji. Věříme, že tedy zafungují nejen jako jisté popíchnutí, ale také jako užitečná zpětná vazba, impuls pro přehodnocení konkrétních rozhodnutí nebo způsobu uvažování o určitých věcech. Jsme přesvědčeni, že je potřeba se ozvat, i proto již pět let cenu Přešlap roku udělujeme,“ vysvětlil smysl ceny Přešlap roku první místopředseda SMS ČR a starosta obce Křižánky Jan Sedláček.

Účastníci konference nakonec největší počet hlasů dali Ministerstvu pro místní rozvoj za způsob, jakým projednalo rekodifikaci stavebního zákona. „Je to pádná reakce na výrok paní ministryně, že obce už s tím zákonem problém nemají,“ poznamenal při vyhlašování Jan Sedláček.

Nominací bylo celkem devět. Ministerstvo financí ČR bylo nominováno za takzvanou optimalizaci územních pracovišť finančních úřadů, která vedla ke zhoršení dostupnosti služeb finančních úřadů pro občany v regionech. Také druhou nominaci získalo Ministerstvo financí ČR, a to za červnové prohlášení ministryně Aleny Schillerové, že si obce mají zajistit dodatečné finanční prostředky zvýšením daně z nemovitosti.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR si nominaci vysloužilo za způsob, jakým projednalo rekodifikaci stavebního práva – tedy bez adekvátního zohlednění názoru samospráv, na které rekodifikace významně dopadne.

Ministerstvo vnitra ČR bylo nominováno za řadu nesmyslných návrhů, které obsahuje novela zákona o obcích, Ministerstvo dopravy ČR si nominaci na anticenu vysloužilo úsilím o výstavbu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, Ministerstvu vnitra vynesl nominaci jeho návrh na rušení menších obvodních oddělení Policie ČR.

Olomoucký kraj byl nominován za krajský systém odpadového hospodářství, Kraj VysočinaJihomoravský kraj dostaly nominaci na anticenu za to, jakým způsobem „zajišťují“ dopravní obslužnost obcí na hranici těchto krajů.

Posledním nominovaným byl Obvodní báňský úřad pro Jihomoravský a Zlínský kraj, a to za stanovení dobývacího prostoru.*

/zr/

Ilustrační foto: FB profil SMS ČR

Sociální bydlení patří mezi klíčové priority vlády a ta jej proto co nejdříve vyřešit. Jelikož je téma sociálního bydlení často diskutovaným tématem nejen mezi občany, zřídilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, ve spolupráci s ministerstvy pro místní rozvoj a vnitra, speciální internetové stránky.

Je důležité, aby se měli občané v případě životních a existenčních problémů kam obrátit a získat potřebné informace. Řešení situace sociálního bydlení, z pohledu právního ukotvení, řadím mezi své hlavní priority. V této věci již konám potřebné kroky a jsem ráda, že se nám nyní podařilo ve spolupráci s příslušnými resorty spustit internetové stránky, kde jsou potřebné informace k dispozici,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Internetové stránky www.socialnibydleni.mpsv.cz jsou určeny pro občany, obce i neziskové organizace a poskytují fakta spojená s finanční podporou v bydlení, sociálními dávkami na bydlení, sociální prací, sociálními službami či s investiční podporou sociálního bydlení v ČR. Jsou tam také sdíleny zkušenosti ze šestnácti obcí a jejich rozdílných přístupů k sociálnímu bydlení. Kromě zveřejňovaných aktualit, výzkumů a řady dalších dokumentů je tam také možné získat přímou pomoc prostřednictvím odpovědí na často kladené dotazy.

Stránky vznikly díky projektu Podpora sociálního bydlení, v jehož rámci MPSV spolupracuje se šestnácti obcemi. Těm téměř dva roky poskytuje intenzivní podporu v oblasti sociálního bydlení a sociální práce a jejich zkušenosti slouží jako věcná inspirace pro ostatní města a obce z celé ČR.

V případě jakékoliv potřeby a dotazů je možné se prostřednictvím stránky spojit s Kontaktním centrem sociálního bydlení, a získat tak další užitečné informace.*

/tz/

K foto:
Jednou ze šestnácti obcí, v nichž se pro MPSV pilotně ověřuje sociální bydlení na lokální úrovni, jsou i Křižánky na Žďársku. Jsou vůbec nejmenším sídlem, které je do projektu zapojeno.*

Foto: archiv obce

Tváří listopadového vydání odborného měsíčníku Moderní obec je starosta obce Křižánky na Žďársku Jan Sedláček. Jeho portrétní snímek najdete na titulní straně obálky. Uvnitř čísla si pak můžete přečíst dvoustránkový rozhovor s Janem Sedláčkem, mj. také o tom, jak v obci zavedli svoji vlastní lokální měnu a jaké jsou s ní první zkušenosti.

V listopadovém čísle Moderní obce mimo jiné najdete:
* Zamyšlení předsedy Svazu měst a obcí ČR a starosty Kyjova Františka Lukla nad tím, o čem bude nutné z pozice územních samosprávných celků jednat s novou vládou
* Polemiku na téma: Je nové nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) smysluplné i pro obce? Argumenty pro i proti vznášejí Radek Řechka, tajemník radnice v Dobříši, a Radim Sršeň, starosta obce Dolní Studénky a místopředseda Sdružení místních samospráv ČR
* Problematice GDPR je věnována i rubrika Kauza
* Výsledky soutěže Knihovna roku a Městská knihovna roku
* Doporučení pro rozpočtový proces v roce 2017 a při tvorbě rozpočtu na rok 2018
* Zajímavá fakta o zadluženosti obcí v roce 2016
* Téma měsíce nazvané Úspory energie a osvětlení
* Průběžné hodnocení spolupráce krajů, Českých drah a správce železniční infrastruktury
* Ohlédnutí za déle než ročním fingováním parkovacího domu v Brně - DOMINI PARKU
* Návod na originální dětská hřiště, která nezatíží obecní rozpočet
* Fakta o vnitřním prostředí ve školách, které nemusí být všude zdravé a přívětivé
* Připomenutí letošních národních vítězů Zelené a Oranžové stuhy v rámci soutěže Vesnice roku – obce Poříčí u Litomyšle a obce Čejetice na Strakonicku
* Stať, která vysvětlí, co je to městské inženýrství a čím se liší od institutu městského architekta
* Pokračování textu advokátky Jany Zwyrtek Hamplové: Téma doby - dozor nad samosprávou
* Závěrečný, už šestý díl seriálu, který právník Jan Břeň věnoval změnám v odměňování členů zastupitelstev obcí, k nimž dojde od 1. ledna 2018
... a mnoho dalších zajímavých a inspirativních textů a sdílených zkušeností
Moderní obec si můžete objednat na: http://profipress.cz/predplatne/
.

*

/rš/

 

Již tento pátek, tedy 18. srpna, by se měl náměstek ministra financí Petr Pavelek setkat s předsedou Sdružení místních samospráv ČR, poslancem Evropského parlamentu Stanislavem Polčákem, aby společně probrali, jak v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2018 případně najít možnosti financování nedostatečné infrastruktury a vybavenosti menších obcí v rámci podprogramu Podpora obnovy a rozvoje venkova. Zástupci několika desítek obcí se už minulý čtvrtek před Ministerstvem financí formou happeningu dožadovali, aby Ministerstvo financí ustoupilo od svého dosavadního záměru v příštím roce nepodpořit opravy místních komunikací a mostů v obcích a městech ani korunou.

Happening svolaný Sdružením místních samospráv ČR reagoval na dosavadní vyjednávání ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové u svého vládního kolegy, ministra financí Ivana Pilného, které zatím nevedlo k tomu, aby návrh státního rozpočtu na příští rok počítal s pomocí obcím a městům při financování oprav a rekonstrukcí místních komunikací. Fotograficky zdokumentovaný zoufalý stav mnoha místních komunikací a mostů posloužil během happeningu k "předláždění" prostoru před sídlem Ministerstva financí v Praze. Starostky a starostové totiž nakladli před vstup do úřadu ministra Pilného snímky děr ve vozovkách na území svých měst a obcí.

Jak pro Moderní obec během happeningu uvedl místopředseda SMS ČR Jan Sedláček, starosta obce Křižánky na Žďársku,  v příštím roce je tak ohrožena nejen pomoc státu obcím při opravách místních komunikací a mostů, ale například také výstavba obecních komunitních domů pro seniory.

Ještě téhož dne představitelé Sdružení místních samospráv ČR, Svazu měst a obcí ČT a Spolku pro obnovu venkova ČR, tedy Stanislav Polčák, František Lukl a Veronika Vrecionová, podepsali společné prohlášení, jímž vyjádřili zásadní nesouhlas se snahou Ministerstva financí a jeho šéfa Ivana Pilného razantně snížit v návrhu státního rozpočtu na rok 2018  výdaje na podprogram Podpora obnovy a rozvoje venkova, který je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

"Vzhledem k tomu, že základním požadavkem především malých obcí je stále aktuální potřeba řešení nedostatečné infrastruktury a občanské vybavenosti, není avizované řešení rozpočtového určení daní o 8,5 mld. Kč dostatečným zdrojem financí malých obcí pro vlastní rozvoj. Musíme si uvědomit, že ve skutečnosti se tyto prostředky rozptýlí mezi všechny obce ČR dle jejich velikosti, což znamená, že malé obce nedostanou dostatečné prostředky, které by pokryly výpadek zrušených národních dotačních titulů," píše se mj. ve společném prohlášení Sdružení místních samospráv ČR, Svazu měst a obcí ČT a Spolku pro obnovu venkova ČR.

Všechny tři partnerské organizace proto ve svém prohlášení požadují, aby národní dotační prostředky pro obce v rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj na rok 2018 – ale ani pro další roky, nebyly kráceny, nýbrž byly zachovány minimálně ve stejné výši jako v roce 2017.*

K témuž viz také facebookový profil Moderní obce: https://www.facebook.com/pg/ModerniObec/posts/?ref=page_internal .

/rš/

 

Foto z happeningu před Ministerstvem financí a z podpisu společného prohlášení SMO ČR, SMS ČR a SPOV ČR: Ivan Ryšavý

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down