Zástupci Asociace soukromého zemědělství a Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů (SVOL) jsou zajedno v tom, že kůrovcová kalamita naplno odhalila slabiny a neefektivnost stávajícího modelu správy lesů malých výměr, a proto žádají o změnu lesnické legislativy.

Celková výměra lesů do 50 hektarů (tzv. malolesů) činí asi 390 tisíc hektarů, což je téměř 15 % výměry všech lesů v České republice. Tyto lesy patří 288 tisícům vlastníků. Přesto jsou tyto malolesy neprávem přehlíženy a stát jejich problematice dlouhodobě nevěnuje dostatečnou pozornost. To se naplno projevilo během kůrovcové kalamity.

Hospodaření v lese je vlastník povinen zajišťovat v součinnosti s odborným lesním hospodářem, který má k této činnosti licenci udělenou orgánem státní správy lesů. Pokud má vlastník lesa potřebné kompetence, vykonává tuto činnost sám. V případě, že si vlastník malolesa vybere svého hospodáře sám, musí jej platit, i kdyby v lese během deseti let nevytěžil ani kubík dřeva. Když si vlastník lesa hospodáře nevybere, zajištuje tuto činnost ze zákona revírník státního podniku Lesy ČR, příp. orgánem státní správy lesů pověřená jiná právnická nebo fyzická osoba, což se ale děje v řadě případů jen na základě osobních vazeb.

Pod odbornou správou Lesů ČR se nachází téměř 70 % celkové výměry malolesů. Při aktuální sazbě na činnost OLH 1,60 Kč/ha/den činí náklady státu na odbornou správu malolesů realizovanou státním podnikem asi 158 mil. korun ročně. Otázkou je, zda jsou tyto prostředky účelně a efektivně vynaložené. „Jeden revírník má na starosti několik katastrů, řada vlastníků ani nezná jeho jméno a neviděla jej několik let. Navíc předmětem jeho činnosti není přímé provádění nebo organizace pěstebních či těžebních prací vlastníkům lesů, ani výkup dříví od těchto vlastníků. V důsledku toho se vlastníci lesů malých výměr bez potřebných technických a personálních kapacit pro zpracování kůrovcové kalamity, bez možnosti uplatnit své dříví na trhu a sehnat vhodný sadební materiál dostali do velkých potíží“, uvedl předseda SVOL Jiří Svoboda.

Ohrožena je obnova kalamitních holin a výchova lesních porostů do budoucna. „V zahraniční, zejména v Bavorsku a Rakousku, je dobrovolné sdružování vlastníků lesů se společným odborným lesním hospodářem při plném zachování vlastnických práv a s podporou státu osvědčeným řešením obhospodařování lesů malých výměr, což výrazně pomáhá drobným majitelům lesa i při řešení současné kůrovcové kalamity. Chceme, aby i vlastníci malolesů u nás měli takovou možnost, aby je současná situace nenutila se svých majetků zbavovat a nenahrávala nejrůznějším spekulantům. Změna lesnické legislativy a pomoc drobným lesním majetkům je velká příležitost pro nastupující koalici. Je potřeba vytvořit vlastníkům lesů vhodné podmínky, motivovat je a podporovat je v péči o ně, protože lesy potřebujeme všichni,“ dodal předseda SVOL.

SVOL připravil legislativní návrh tzv. službového spolku, který by jeho členům zajišťoval realizaci jednotlivých činností při hospodaření v lesích včetně činnosti odborného lesního hospodáře a nákup nebo prodej zboží související s hospodařením v lesích včetně prodeje dřeva na základě smlouvy uzavřené se členem spolku. To by pomohlo mnoha vlastníkům, kteří žijí ve městech, nemají potřebnou lesní techniku a zkušenosti, nebo se s ohledem na věk či zdravotní stav nemohou práci v lese věnovat.

Úsilí SVOL o změnu lesnické legislativy a petici SVOL Za podporu dobrovolného sdružování a větší spolupráci vlastníků lesů a zajištění trvale udržitelného hospodaření v malolesích i do budoucna jednoznačně podporuje také Asociace soukromého zemědělství ČR.*

/zr/

Aktuální nadměrné početní stavy spárkaté zvěře na většině území ČR brání odrůstání přirozené i umělé obnovy a jsou zásadní překážkou při obnově pestrých a stabilních lesů.

Shodly se na tom ve společném usnesení organizace Asociace soukromého zemědělství, Česká komora odborných lesních hospodářů, Pro Silva Bohemica a Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR. Organizace apelují na naléhavou nutnost přijetí příslušných legislativních změn a upozorňují, že dlouhodobý problém již nesnese dalšího odkladu.

Usnesení navazuje na odborný seminář Škody zvěří v kontextu legislativních povinností odborných lesních hospodářů (OLH a možností vlastníků menších lesních majetků – regionální zkušenosti, který se konal v úterý 19. října v Javorníku u Českého Dubu, jehož byly zmíněné organizace spolupořadateli.

Panuje obecná shoda na tom, že lesy budoucnosti mají být druhově, věkově a prostorově rozmanité,“ upozornil Jiří Svoboda, předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL). „Právě tyto okolnosti akcentují naléhavou potřebu dosáhnout souladu stavů spárkaté zvěře se stavem lesa, což se zatím dlouhá desetiletí nedaří. Poslední novelu mysliveckého zákona se nepodařilo dotáhnout do konce. V řadě regionů je situace již nadále neúnosná. V důsledku probíhající kůrovcové kalamity pokračuje rozpad porostů a strmě narůstají objemy nutné obnovy lesa. Miliardy korun investované do obnovy lesů však přijdou vniveč vlivem přemnožené spárkaté zvěře. Velkým problémem jsou dlouhodobě i naprosto nedostatečná práva vlastníků rozhodnout o hospodaření se zvěří na vlastním majetku,“ zmínil dále s tím, že je nutné přiblížit právo lovu vlastníkům pozemků, kteří na nich hospodaří, a snížit minimální výměru vlastních honiteb na 250 ha a dosáhnout stavu, kdy výše odlovu bude odvozena od stavu porostů v honitbě.

Uvedené organizace prostřednictvím usnesení upozorňují na fakt, že nestabilita lesů ohrožuje plnění všech jejich funkcí, včetně jednoho z nejdůležitějších celospolečenských aspektů – hospodaření s vodou. „Naším cílem není vyčíslování a uplatňování náhrady škod. Je to jen řešení následků, které zatěžuje jak vlastníka lesa, tak myslivce. Za lesy máme coby lesníci profesní zodpovědnost a společnost potřebuje, aby lesy byly schopné se obnovovat a odrůstat. Proto je nutné řešit příčinu. Zvěře může být v krajině jen tolik, aby lesy nebyly nadměrně poškozované. Udržování rovnovážných početních stavů zvěře lovem je základní povinností myslivců. Tato povinnost musí být v případě potřeby vynutitelná. V pestrých a přirozeně se obnovujících lesích nalezne i zvěř mnohem lepší životní podmínky,“ konstatoval Milan Hron, předseda Pro Silva Bohemica

S tím souhlasí také Jan Duda, odborný lesní hospodář z Libereckého kraje: „Problém není možné řešit dalšími a dalšími oplocenkami nebo jinými druhy umělé ochrany. Je to neúnosně drahé, nesystémové a provozně nezvladatelné. Řešit se musí základ problému všude tam, kde není rovnovážný stav a kde způsob mysliveckého hospodaření výrazně omezuje vlastníka lesa v prosazování legitimních způsobů lesnického hospodaření.

Se škodami zvěří se podle Jiřího Pohana, předsedy ČKOLH, setkávají lesníci na každém kroku. „Prakticky denně jsme konfrontováni s následky nepřiměřených stavů spárkaté zvěře. Zvláště v oblastech zasažených kůrovcovou kalamitou je to dalším problémem pro již tak ekonomicky postižené vlastníky lesů. Řešení této situace je zcela mimo síly a schopnosti vlastníků a praxe ukazuje, že i mimo síly státní správy. Jedinou cestou bude společné nalezení legislativního kompromisu, který přinese rovnováhu mezi lesem a zvěří jako dvěma základními složkami životního prostředí,“ připomněl Jiří Pohan.

Zejména pozice menších vlastníků lesů nyní neposkytuje přímé možnosti efektivně řešit nadměrnou početnost zvěře a škody. Většinou nemají odborné zastání, a proto ani neuplatňují škody a nepodávají podněty státní správě. Prostřednictvím semináře organizace proto menší vlastníky a dotčené subjekty vyzvaly, aby do doby, než dojde k přijetí nové legislativy, maximálně využívali stávajících možností.

Zároveň organizace zdůrazňují, že problém s přemnoženou zvěří se týká komplexně celé krajiny. „Asociace soukromého zemědělství ČR se plně připojuje k této snaze řešit neúměrnou zátěž lesů přemnoženou zvěří, a to jednoduše z toho důvodu, že podobné škody vznikají i na zemědělských kulturách a dlouhodobě zde vznikají miliardové škody, u kterých navíc chybí adekvátní mechanismus, jak náhradu za škody účinně vymáhat. Pochopitelně nejlepší je těmto škodám předcházet a věřím, že předložené návrhy v našem společném memorandu by měly přispět k jejich systémovému omezení,“ uvedl předseda této organizace Jaroslav Šebek a kriticky dodal: „Je třeba říci, že dosavadní politika MZe nepřispívala k dlouhodobě funkčnímu řešení, které by bylo opravdu přijatelné vůči všem subjektům, jichž se tento problém dotýká. Sedláci, ať malí či větší, kteří hospodaří a žijí ve svých regionech, zpravidla také vlastní nějaké výměry lesních porostů a vnímají, že správné řešení leží v komplexním a vyváženém přístupu. Protože tak jako pole, les a tam žijící zvěř spolu velmi souvisí, stejnou měrou musí být zohledňován význam a pozice vlastníků lesů i zemědělské půdy a myslivců, ale také hospodařících zemědělců. Všichni musí mít jasnou odpovědnost, ale účinná oprávnění, a teprve ve vzájemné spolupráci všech těchto hlavních složek mohou naše ekonomické aktivity v krajině znovu být vůči přírodě udržitelnými a prospěšnými.“*
/zr/

 

 

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) spolu s dalšími signatáři vydalo Lesnickou výzvu II, kterou chtějí upozornit vládu, dotčené resorty a Parlament ČR na problém dlouhodobých dopadů sucha a kůrovcové kalamity, které se v roce 2020 projevily se stejnou intenzitou jako v roce předešlém.

Signatáři Lesnické výzvy II  poukazují na alarmující ekonomické dopady kůrovcové kalamity za období 2018–2020, které jsou odhadovány na téměř 100 miliard korun. Společně volají po stabilizaci a dostatečné robustnosti systému podpory péče o lesy a jejich obnovu.

Zároveň pozitivně hodnotí spuštění podpory ve formě Finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích v roce 2019 (vypláceného Ministerstvem zemědělství), který  umožnil vlastníkům lesů přežít drastický propad cen dříví na trhu, pokračovat v likvidaci následků největší kalamity v novodobé historii a obnovovat poškozené lesy.

Kvalifikovaný odhad ekonomických dopadů kůrovcové kalamity na lesní hospodářství v ČR za období 2018–2020, který uveřejnil CZECH FOREST think tank, činí celkem 98,8 miliard korun; jedná se přitom o ztráty způsobené zejména propadem cen dříví a předčasným smýcením napadených porostů. V uvedeném období bylo kůrovcem napadeno zhruba 85 mil. m3, což je téměř dvojnásobek celkové průměrné předkalamitní těžby. Aktuální odhad plochy k zalesnění činí 110 tis. hektarů.

Také podle vyjádření odborníků ze SVOL bude objem nahodilé (kalamitní) těžby za rok 2020 minimálně srovnatelný s rokem s rokem 2019. Jen u nestátních vlastníků lesů (48 % výměry všech lesů v republice) je odhadována výše nahodilé těžby za rok 2020 na 14,6 milionů kubíků. Byť roční úhrn srážek v loňském roce činil 111 % oproti dlouhodobému normálu (1981–2020), kůrovcovou kalamitu obřích rozměrů nedokázal zastavit, pouze přispěl k jejímu tlumení. Tomu odpovídají i výsledky interního šetření SVOL, kde bylo zaznamenáno navýšení jehličnaté těžby mezi roky 2019 a 2020 ve výši 9 %.

Pro řešení akutních dopadů kůrovcové kalamity za rok 2020 považují signatáři Lesnické výzvy II. za zcela zásadní pokračování Finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích ve výši, která bude korespondovat se škodami, které v lesích vznikají. Podle provedených analýz dosáhly ekonomické dopady kalamity v roce 2020 částky 44 miliard korun.

Odpovídající podpora umožní podle signatářů Lesnické výzvy II. nevzdat boj s kalamitou a uchránit maximum lesů, obnovit vzniklé kalamitní plochy a nastartovat celospolečensky prospěšné funkce lesů, včas vytěžit suché porosty ohrožující bezpečnost návštěvníků a zabránit celospolečenským škodám v řádově vyšší hodnotě, než je dosavadní úroveň podpory.

KDO JSOU SIGNATÁŘI LESNICKÉ VÝZVY II

Signatáři Lesnické výzvy II reprezentují vlastníky nebo správce více než 75 % rozlohy českých lesů. Výzvu dále podporují významné lesnické společnosti, subjekty zastupující více než polovinu kapacit v oblasti těžby dříví a pěstebních činnosti a většinu kapacit zpracování dříví v ČR. Podporovatelem Lesnické výzvy II. je nejpočetnější odborová organizace i největší lesnická stavovská organizace, lesnické školy a další profesní organizace s vazbou na lesy a lesnictví.

Lesnickou výzvu II podepsali zástupci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, Czech Forest think tanku, České komory odborných lesních hospodářů, z. s., České lesnické společnosti ,z. s., Pro Silva Bohemica, Lesnicko-dřevařské komory, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků, Agrární komory ČR, Sdružení lesních školkařů, z. s., Odborového svauz pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice, Odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd, Střední lesnické školy Žlutice, p. o., České lesnické akademie Trutnov, Střední lesnické školy Hranice, Klubu českých turistů, PEFC Česká republika.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv města Blovice

 

Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo tzv. červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Jde o území, jež je kůrovcem zasaženo mimořádně silně nebo je bezprostředně ohrožené.

V červené zóně (viz mapka nahoře) mohou majitelé lesů upustit od některých opatření, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví. Červená zóna se rozšiřuje o přibližně 10 procent, především na území české části republiky.

Pro červenou zónu, kde jsou lesy silně postiženy nebo ohroženy kůrovcovou kalamitou a schnou, platí mimořádné opatření Ministerstva zemědělství. To vytváří lepší podmínky pro zvládání kalamity a řešení jejích následků. Vlastníci zde mohou ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou například lapače, protože už nejsou účinné. Místo toho mohou soustředit veškeré síly na zpracování a asanaci napadeného dříví,“ uvedl ministr Miroslav Toman.

Červená zóna se rozšířila z 5127 katastrů na 6109, z celkového počtu 13 078 katastrálních území v České republice. MZe přitom vycházelo z družicových snímků. Aktuálním rozšířením reaguje MZe na postup kalamity od poslední aktualizace z 9. prosince 2019.

V červené zóně mohou majitelé lesů na holinách větších než 2 hektary ponechat nezalesněné pruhy uvnitř porostů v šířce až 5 metrů v rozestupech minimálně 20 metrů od sebe, popřípadě ponechat nezalesněné pruhy v šířce až 5 metrů na rozhraní lesa a nelesní půdy pro vytvoření okraje porostu. Tímto opatřením mohou uspořit sazenice a současně vytvořit střelecké průseky k udržování stavů spárkaté zvěře a k zamezení škodám zvěří na obnovovaných porostech.

Sucho a kůrovec mají dopad na krajinu, les i vlastníky, přesto se dají považovat také za příležitost pro urychlení změny druhové skladby ve prospěch lesů smíšených s vyšším zastoupením listnáčů, přírodě bližších a odolnějších proti výkyvům počasí a změnám klimatu. Naše opatření jsou účinná a fungují, jejich dopady se však pochopitelně více projeví až v dlouhodobém horizontu,“ dodal ministr zemědělství.

Podíl listnatých dřevin při obnově lesů v ČR se neustále zvyšuje. V roce 2019 lesníci znovu zalesnili rekordně vysokou plochu kalamitních holin. Loni vysázeli lesníci rekordních 111,6 milionu listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionu sazenic (v roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a 33 milionů smrků). Sadba činila více než 28 tisíc hektarů. Včetně využití přirozené obnovy se celkem podařilo obnovit takřka 34 tisíc hektarů lesů, což bylo nejvíce v historii samostatné ČR.*

Aktuální opatření obecné povahy najdete na úřední desce MZe i na úředních deskách obcí: https://1url.cz/mzkIA.

/zr/

 

Aktuální průtoky v řekách jsou na některých místech pod 10 procenty dlouhodobého průměru. Zásobování obyvatel pitnou vodou ale ohroženo není, a to díky zásobám v přehradních nádržích, které jsou naplněny zhruba z 90 procent. Abychom projevy sucha vyřešili, je třeba dělat současně opatření v krajině, obnovovat lesy i pracovat na velkých vodohospodářských stavbách včetně přípravy nových přehrad.

Uvedl to ministr zemědělství Miroslav Toman po dnešním jednání s generálními řediteli státních podniků Povodí a Lesů ČR.

„Aktuální situace není moc příznivá, a to zejména kvůli velmi suché zimě. Hrozí, že již brzy mohou vysychat menší toky. Tam, kde jsou na řekách velké přehradní nádrže je situace lepší, i tak ale držíme odtoky z těchto nádrží jen na minimálních hodnotách, abychom měli dostatek vody pro případ pokračujícího sucha i v létě. Od začátku roku jsme ve významných přehradních nádržích zachytili celkem 485 milionů kubíků vody,“ konstatoval ministr zemědělství.

Pokud jde o aktuální dopady sucha přímo do zemědělství, velmi bude záležet na počasí v nejbližších dnech, které jsou pro to, aby polní plodiny vzešly a rostly, rozhodující. V řadě míst jsou nyní trvalé travní porosty a polní plodiny na orné půdě ve špatném stavu. Předpokládá se propad na úroveň 20 až 40 % ve srovnání s pětiletým průměrem. To může negativně ovlivnit zejména chov masného skotu a ovcí a koz.

Aktivity Ministerstva zemědělství (MZe) v boji se suchem a nedostatkem vody směřují do dvou základních oblastí. První je zadržování vody v krajině, druhou vodohospodářská opatření, která primárně slouží pro zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou.

Často slýchám, že se máme zaměřit pouze na zadržování vody v krajině. Naprosto souhlasím, že stav půdy a krajiny je pro zadržení vody nezbytný, ale takové vody se nenapijeme. Proto musíme mít i velké nádrže, které zajistí zásobování pitnou vodou při několikaměsíčním suchu. S ohledem na vývoj klimatické změny se nemůžeme soustředit jen na jednu část, ale musíme dělat vše současně. Boj se suchem je komplexní záležitostí, ke které musíme zodpovědně přistupovat v každé oblasti,“ uvedl Miroslav Toman.

Jedním z důležitých opatření ke zlepšení stavu krajiny je omezení maximální výměry jedné plodiny na 30 hektarů. Od letoška platí toto omezení na půdě ohrožené erozí, tedy zhruba na 600 tisících hektarech. Od příštího roku bude platit na veškeré půdě v celé republice. Neméně podstatná je i podpora živočišné výroby, která produkuje tolik důležitou organickou hmotu, kterou potřebujeme dostat do půdy.

Dalším podstatným krokem k lepšímu zadržení vody v krajině je změna metodiky pozemkových úprav. Oproti předchozím obdobím, kdy byla prioritou retence vody (tedy přirozené či umělé dočasné zadržení vody v krajině), je pro následující období prioritou akumulace vody (tedy dlouhodobé zadržení) a její další efektivní využití v krajině.

Od roku 2018 do letošního března bylo v rámci pozemkových úprav vybudováno 135 ha vodohospodářských opatření, 46 malých vodních nádrží, 58 ha protierozních opatření, 137 ha ekologických opatření a 412 km polních cest. Za poslední dva roky MZe do pozemkových úprav investovalo 3,9 mld. Kč, na letošní rok má zatím připraveno 1,3 mld. Kč. Pro loňský a letošní rok Ministerstvo původně přidělený rozpočet navýšilo o 410 mil. Kč.

V oblasti vodohospodářských opatření podporuje MZe např. budování závlah, obnovy a stavby rybníků, propojování vodárenských soustav i budování velkých přehradních nádrží.  Od roku 2017 se za jeho podpory realizovalo 138 investičních projektů na vybavení a rozvoj závlah s podporou přes 200 mil. Kč. Tyto podpořené projekty umožnily zavlažování až 17 tisíc ha zemědělské půdy. Celkem má MZe na období 2017 až 2022 na program vyčleněnou částku 1,1 miliardy korun.

V loňském roce jsme také podpořili obnovu či stavbu 387 rybníků s náklady 1,25 miliardy korun. Plníme tak, co jsem slíbil, a to, že v průměru vybudujeme nebo zrekonstruujeme jeden rybník denně a samozřejmě v tom pokračujeme. Menší rybníky sice nezajistí pitnou vodu pro obyvatele, ale zásadním způsobem pomáhají zlepšovat mikroklima na lokální úrovni,“ připomněl Miroslav Toman. Odbahněním nebo výstavbou těchto rybníků se zvýšil zásobní prostor rybníků o zhruba 2,5 mil. m³ vody.

Za loňský a část letošního roku MZe podpořilo 171 projektů v rámci výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací částkou 2,1 mld. Kč. Tyto projekty nově zajistily nebo vylepšily zásobování pitnou vodou nebo odkanalizování a čištění odpadních vod pro zhruba 0,5 milionu obyvatel. Pro letošní rok má na program připravenou 1 miliardu korun, naplněna je zatím polovina z této alokace.

MZe rovněž spustilo program na propojování vodárenských soustav. V jeho rámci je pro prvních 7 vybraných pilotních projektů připraveno 490 mil. Kč. Pomůže to se zásobováním vodou více než milionu obyvatel.

Pokračují také přípravy stavby nových přehradních nádrží Nové Heřminovy, Skalička a Vlachovice a soustavy tří nádrží na Rakovnicku – Kryry, Senomaty a Šanov. MZe navrhlo také navýšení hladiny Novomlýnských nádrží o 35 cm k získání 9 mil. kubických metrů vody bez nutnosti výstavby dalšího vodního díla.

Období sucha i nedostatku vody se opakovaně vyskytovala i v minulosti, ale současná období sucha na území naší republiky se liší v tom, že se opakují více let za sebou. Roční úhrny srážek zůstávají stejné, ale jsou v čase i místě jinak rozloženy. Proto musíme ve vodních nádržích zachytit z hydrologických srážek, a to i z těch extrémních, i tu vodu, která se nezasákne v krajině a v období nedostatku vody s ní musíme účelně nakládat,“ řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Současné období je podle něj rozhodující i pro budoucí generace, ve vztahu k tomu, jaká opatření budeme realizovat. Proto je velmi důležitá i osvěta o nenahraditelném významu vody pro život na všech úrovních. „Voda musí být nejvyšší veřejný zájem,“ dodal Petr Kubala.

S ohledem na klimatické modely je nutné zajistit i ochranu vhodných lokalit pro případnou stavbu nových přehradních nádrží. MZe proto připravilo návrh na rozšíření stávajících 65 hájených lokalit o dalších 47. Ty byly projednány s krajskými úřady a se 123 obcemi, jejichž katastrální území by bylo hájením dotčeno. Krajské úřady a 90 obcí souhlasily s navýšením Generelu o 31 lokalit. Jejich seznam MZe zveřejní v nadcházejících týdnech.

Sucho a teplo způsobují také odumírání všech druhů stromů a vytváří vhodné podmínky pro šíření škůdců. Nejviditelnější je kůrovcová kalamita na smrkových porostech, kvůli suchu ale plošně odumírají i borovice a dubové porosty.

Uvědomujeme si důležitost vody, proto jsme před rokem spustili největší vodohospodářský program v historii státního podniku s názvem Vracíme vodu lesu. V jeho rámci investujeme více než miliardu korun do stavby malých vodních nádrží, mokřadů nebo revitalizace vodních toků,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. Doposud státní podnik zahájil stavbu 350 vodohospodářských staveb.

/zr/

Ilustrační foto: Vírská přehrada v údolí Svratky

foto: archiv obce Vír*

 

 

 

Pro zajištění účinného boje lesníků s kůrovcem a zachování lesů pro další generace nelze přestat těžit, přibližovat a asanovat kůrovcem napadené dřevo. Při současném vývoji počasí lze očekávat, že se první rojení kůrovce objeví na níže položených lokalitách už v průběhu následujících dvou až tří týdnů. Pokračování boje s kůrovcem v nestátních lesích je však vážně ohroženo. Více než polovina žadatelů dosud neobdržela příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za období 2017
– 2018. Jejich situaci dále významně zhoršuje šíření koronaviru a karanténní opatření. 

Řada vlastníků lesů ještě neobdržela odškodnění za předminulý rok, a pokud zpracovatelé od nich teď přestanou odebírat dřevo, protože se v závodě objevila nákaza koronaviru nebo poklesla poptávka po řezivu, vlastník lesa nebude mít peníze na výplaty dělníků pro boj s kůrovcem. Školkaři nebudou mít zákazníky, protože vlastník lesa nebude mít prostředky na nákup sazenic. To může mít další negativní dopad nejen na zaměstnance, ale i OSVČ, kterým nebudou v pěstební a těžební činnosti moci vlastníci lesa zadávat práci z důvodu nedostatku finančních prostředků k zaplacení provedených služeb. Nebudou probíhat opatření k zabránění šíření kalamity do dalších oblastí! Hrozba zastavení likvidace kůrovcové kalamity v nestátních lesích je tudíž velice reálná,“ obává se předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) František Kučera.

SVOL proto vyzývá vládu k přijetí následujících prioritních opatření:

1) Urychleně vyplatit zbytek slíbených finančních prostředků za kompenzaci ztrát suchem a kůrovcem za rok 2017 a 2018 ve výši 1,8 mld. Kč nestátním vlastníkům lesů, kteří mají podanou žádost do 29. 2. 2020 a splnili podmínky pro vydání rozhodnutí. Jedná se rovněž o žadatele, kteří podali žádosti již v roce 2019. Současně bezodkladně vyplatit finanční příspěvky na hospodaření v lesích u podaných žádostí. Jedná se o platby za 2. pololetí 2019 a částečně i 1. pololetí 2019 (jde řádově o stamiliony korun). Zajistí se tím krátkodobé financování lesnických činností, které nesmí být přerušeny s ohledem na kalamitní stav.

2) Automaticky prodloužit tříměsíční víza pro zahraniční pracovníky, kteří se již nacházejí v ČR, pro zajištění činnosti v lesích.

3) Bezodkladně vydat opatření obecné povahy upravující nejen „červené zóny“, ale také podmínky přenosu sadebního materiálu – snížení počtu prostokořenných sazenic na 1 ha až o 20 %, umožnit dovoz semenného materiálu z Karpatské oblasti a umožnit přenos sadebního materiálu na Vysočinu a Jeseníky.

Samozřejmě chápeme zcela nestandardní situaci, ve které se celá společnost ocitla,“ podotýká František Kučera. „Ale kůrovec nepočká a zalesňovací práce lze provádět také jen v určitém období.

Je vědecky podloženo, že les každou investovanou korunu státu mnohonásobně vrátí (L. Šišák, profesor České zemědělské univerzity, člen Evropské expertní skupiny pro oceňování služeb lesa). „Chce-li stát pro své občany do budoucna zachovat lesy, je teď jeho povinností majitele lesů finančně podpořit, aby odvrátil jejich zánik a zabránil tak ukončení boje s kůrovcem,“ uzavírá František Kučera.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv

 

 

 

Podle sdělení zástupců společností CZ Biom a Komory OZE je v současné době na jednom zdroji paliva, většinou biomase, v České republice závislá necelá stovka obcí. I je může ohrozit připravovaný zákon, který - podle zástupců zmíněných organizací - přinese zbytečné náklady. Vyplývá to i z nové analýzy o dopadu kůrovcové kalamity na trh se dřevem a energetickou biomasou.

Navýšení spotřeby biomasy ve velkých teplárnách a elektrárnách o 40 % očekává v příští dekádě Ministerstvo průmyslu a obchodu. To zároveň navrhuje rozšířit finanční podporu pro spoluspalování biomasy s uhlím ve velkých teplárnách. Ani s jedním nesouhlasí asociace bioenergetiky CZ Biom ani Komora obnovitelných zdrojů energie. Obávají se nedostatku štěpky pro malé a střední zdroje tepla po odeznění kůrovcové kalamity a varují před zbytečně vysokými náklady veřejné podpory obnovitelných zdrojů ve výši 1,1 miliardy korun.

S nárůstem spotřeby energie z biomasy mimo domácnosti z 26,6 na 36,7 petajoulu (PJ) počítá připravovaný Národní energeticko-klimatický plán. [1] Plán připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). To zároveň připravilo návrh novely zákona o podporovaných zdrojích, podle které se má spoluspalování biomasy s uhlím ve velkých teplárnách opět rozšířit. [2] Paralelně s tím probíhají diskuze o změně vyhlášky, která by otevřela spoluspalování kůrovcové kulatiny, kmenů tlustších než sedm centimetrů, přístup k finanční podpoře. „To by mělo být umožněno pouze pro čisté spalování biomasy bez uhlí,“ uvedl Jan Habart, předseda asociace CZ Biom.

Ani s jedním nesouhlasí zástupci malých a středních tepláren sdružení v asociaci CZ Biom, které vyrábějí energii z čisté biomasy a jsou na stabilitě lokálních dodávek biomasy, zejména dřevní štěpky, závislí. Obávají se, že po odeznění kůrovcové kalamity dojde naopak k výraznému útlumu těžby a tedy dostupnosti paliva. Štěpka, která se vyrábí ze zbytků z těžby a zpracování dřeva, pak může výrazně podražit. V některých regionech může být  nedostupná. Pod tlakem by se tak ocitla asi desetina obcí v Česku, v nichž se vyrábí teplo centrálně a jejichž teplárenské soustavy spoléhají na biomasu jako na výhradní (jediné) palivo. Celkem jde o 90 měst a obcí ze 690.

Pokračující kůrovcová kalamita totiž nic neříká o tom, zda se bude obdobná situace opakovat a kolik dřeva bude potřeba vykácet příští roky. Loňský a letošní bezprecedentní objem těžby asi nebude v příštích dekádách výjimkou. Ale ani pravidlem. V některých letech jej patrně vystřídají nižší čísla, což může způsobit nedostatek štěpky pro obecní výtopny a menší teplárny spalující čistou biomasu,” uvedl Vojtěch Kotecký z think-tanku Glopolis, který se dynamikou kůrovcových kalamit zabývá a zpracoval k ní analýzu. [3]

Kůrovcové kalamity loni a letos vedly ke zdvojnásobení těžby dřeva. „Je na ně ale potřeba pohlížet jako na povodně. Stejně jako po povodni opadne voda, po kalamitě opadne těžba dřeva. To si zatím stát příliš neuvědomuje,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Výroba dálkového tepla z biomasy poslední roky mírně klesá, jak ukazují nejnovější statistiky MPO [4] a to vlivem teplých zim. „Obáváme se, že kvůli novým dotacím pro velké teplárny nebude dost biomasy pro malé a střední výtopny a že by následně mohlo docházet k využívání štěpky nad ekologicky únosné meze,” doplnil Jan Habart.

 

Zbytečná veřejná podpora ve výši 1,1 miliardy ročně

Jan Habart dále upozornil, že „výroba energie ve velkých teplárnách a elektrárnách s výkonem nad 20 megawattů prudce roste díky rostoucí ceně povolenek.“ Povolenky EU-ETS je nutné nakupovat pouze při spalování uhlí, při spalování obnovitelného zdroje, jako je biomasa, tato povinnost odpadá. „Ve velkých zdrojích se díky ceně povolenky již dnes vyplatí spalovat biomasu bez jakékoli podpory. Stát tuto podporu přesto stále vyplácí a v chystané novele se ji chystá dokonce rozšířit,“ dodal Habart. Dodatečná finanční podpora pro velké teplárny a elektrárny by vedla ke zvýšení zisku velkých energetických společností. Náklady na podporu obnovitelných zdrojů by v roce 2021 zbytečně stouply o 1,1 miliardy korun, spočítali zástupci CZ Biom.

 „Biomasa již urazila obrovský kus cesty, tvoří dominantní část energie z obnovitelných zdrojů. Není správné si myslet, že to takto bude dál. MPO by mělo vyhradit větší prostor jiným zdrojům energie, například větru nebo fotovoltaice na střechách,“ dodává Richard Horký, provozovatel výtopny v Třebíči.

 

Řešení problému

Podle zástupců asociací obnovitelných zdrojů si stát neuvědomuje, že po odeznění kůrovcové kalamity může být na trhu výrazně méně štěpky. Ta se totiž nedá skladovat, během čtyř měsíců se změní v kompost. Skladovat se dá naopak kulatina a to i několik let. Provozovatelé výtopen a tepláren by si z ní mohli vytvořit zásoby a přečkat tak předpokládané období po skončení kalamity, kdy bude štěpky nedostatek. Proto CZ Biom prosazuje, aby stát po roce 2021 podporoval pouze čisté spalování kůrovcové biomasy.

 

Další data

Na čtvrtek připadá Den bioenergetiky

Od tohoto dne až do konce roku je spotřeba energie celého Česka kryta bioenergetikou. Do konce roku zbývá 62 dní, což symbolicky představuje 17% podíl tohoto obnovitelného zdroje na spotřebě všech energií v Česku. [5] Je to o dva dny dříve než loni. V letošním roce byla například spuštěna výtopna na biomasu v obci Dukovany.*

O opatřeních v souvislosti se zavedením mýta a o financích na opravy silnic II. a III. tříd jednali ve čtvrtek tohoto týdne v Praze hejtmani na zasedání Rady Asociace krajů ČR. Zabývali se také možnostmi získat dotace na řešení kůrovcové kalamity.

Jedním ze zásadních témat se opět stalo budoucí rozšíření platby mýta na silnicích I. třídy. „I když s tím nesouhlasíme, musíme od ledna 2020 akceptovat zavádění mýtného systému na dalších 870 kilometrech silnic I. třídy. Žádáme ale, aby to vláda vyřešila tak, že se legislativně omezí tranzit na II. a III. třídách, tedy se zakáže vjezd tranzitní nákladní dopravy nad 12 tun na tyto silnice,“ uvedla předsedkyně Rady Asociace krajů ČR Jana Mračková Vildumetzová, hejtmanka Karlovarského kraje.

Zároveň dodala, že kraje řeší i umístění dopravních značek se zákazem tranzitu tam, kde by hrozilo objíždění úseků zpoplatněných mýtem i v případě automobilů nad 3, 5 tuny. „Pozitivně vnímáme, že stát hodlá legislativně vyřešit objíždění zpoplatněných úseků silnic I. třídy zákazem vjezdu tranzitní nákladní kamionové dopravy na krajské silnice. Současně však požadujeme rozšíření nově nastaveného mýtného systému na silnicích I. třídy o další úseky, kde hrozí objíždění nově zpoplatněných silnic,“ doplnila předsedkyně Rady Asociace krajů ČR s tím, že si jsou hejtmani vědomi zhoršení bezpečnosti na silnicích v obcích, kudy komunikace vedou, a uvědomují si obavy obyvatel ze zhoršení životního prostředí v těchto oblastech.

Hovořilo se i o tom, že kraje opět budou požadovat od státu konkrétní sumu na opravy krajských silnic. „Na příští rok budeme opět od státu požadovat čtyři miliardy korun. A v souvislosti se zavedením mýta by se částka na opravy silnic měla postupně zvyšovat. Silnice II. a III. tříd navíc devastují nákladní vozy, které odvážejí kvůli kůrovcové kalamitě vytěžené dřevo,“ zdůraznila Jana Mračková Vildumetzová a připomněla, že ministr dopravy také slíbil vypsat dotační program pro kraje na pořizování nízkorychlostních a vysokorychlostních vah z důvodu ochrany před průjezdem přetížených kamionů.

Na pořadu jednání byla rovněž kůrovcová kalamita, která postupně zachvacuje všechny regiony. Hejtmani na zasedání pozvali zástupce Ministerstva zemědělství, Lesů ČR a SVOL ČR. Ti potvrdili, že vláda uvolnila 1,5 miliardy korun pro vlastníky lesů, ale čeká se na potřebnou legislativu k tomu, aby bylo možné vypsat dotační program. „Je to celorepublikový problém, který se netýká jen některých krajů. Proto potřebujeme rychle metodiku čerpání dotací, aby mohli žadatelé podat žádosti a k vyplacení dotací došlo co nejrychleji,“ uvedl Jiří Běhounek, místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina. Předsedkyně Rady Asociace krajů vysvětlila, že žádný kraj se nebrání administraci spojené s udělováním dotací, stojí to na tom, aby legislativní změna bez problémů prošla Senátem.

Hostem jednání se stal rovněž ministr zahraničí Tomáš Petříček, který informoval hejtmany o tom, že ministerstvo zahraničí chce otevřít ekonomické mise krajům, aby se jejich prostřednictvím mohly rozvíjet aktivity podnikatelů z ČR v různých částech světa.

Další jednání Rady Asociace krajů ČR se uskuteční 10. a 11. prosince v Královéhradeckém kraji.*

/zr/

K foto:

Rada Asociace krajů ČR po svém jednání s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem.

Foto: archiv AK ČR

 

Ministerstvo zemědělství připravilo pravidla pro 8. kolo příjmu žádostí o podporu z Programu rozvoje venkova (PRV). Investice budou směřovat například na potlačení kůrovcové kalamity, do rozvoje potravinářských a lesnických podniků i na vzdělávání. Celkem je pro 8. kolo PRV přichystáno více než 1,6 miliardy korun. Spuštěna bude i 16. výzva OP Rybářství, ve které mohou rybáři získat 130 milionů korun.

Nové kolo příjmu žádostí o podporu z PRV reaguje na aktuální situaci s kůrovcem, proto je v něm spuštěna většina lesnických operací. Podmínky pro poskytování dotací byly upraveny tak, aby vlastníkům lesů usnadnily boj s kůrovcem. Při žádosti o podporu budou zvýhodněni menší vlastníci. Ministerstvo pravidla zjednodušilo, aby byly pro žadatele méně administrativně náročné.

Podpora je u jednotlivých operací stanovena předběžně:

 

OperaceAlokace (Kč)
Vzdělávací akce40 000 000
Informační akce25 000 000
Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů500 000 000
Investice do nezemědělských činností360 000 000
Podpora agroturistiky130 000 000
Zavádění preventivních opatření v lesích27 000 000
Obnova lesních porostů po kalamitách100 000 000
Odstraňování škod způsobených povodněmi33 000 000
Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin30 000 000
Neproduktivní investice v lesích28 000 000
Přeměna porostů náhradních dřevin140 000 000
Technika a technologie pro lesní hospodářství170 000 000
Sdílení zařízení a zdrojů60 000 000
Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů 20 000 000
Celkem1 643 000 000

 

Ministerstvo zemědělství upravilo Příručku pro zadávání veřejných zakázek Programu rozvoje venkova, která je volně k dispozici na www.eagri.cz/PRV.

V 16. kole příjmu žádostí o dotace z OP Rybářství je pro zájemce připraveno 130 milionů korun, které mohou využít například na inovace svých podniků, investice do akvakultury nebo zpracování produktů.

Žádosti o dotace budou moci zájemci posílat prostřednictvím Portálu farmáře od 8. do 29. října 2019. Úplné znění pravidel je k dispozici na webu Ministerstva zemědělství www.eagri.cz/prv (subportál Dotace - Program rozvoje venkova na období 2014–2020 a příslušné opatření/operace) i na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu www.szif.cz v sekci Program rozvoje venkova 2014–2020.

/zr/

Ilustrační foto: Lesy ČR

 

Výzva Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) je určena všem, kdo vlastní kus nebo i kousek lesa, přičemž SVOL toto své upozornění komentuje s tím, že jde o finanční příspěvky, o nichž (možná) mnozí, zejména menší vlastníci lesů ani netuší. Finanční příspěvky na hospodaření v lesích sice podle SVOL nemohou vlastníkům lesů kompenzovat ztrátu způsobenou v důsledku sucha a kůrovcové kalamity, ale – jak SVOL dále připomíná, jsou pro ně každopádně přínosem.

Ministerstvo zemědělství totiž pro letošní rok rozšířilo možnosti příspěvků na hospodaření v lesích (novelizované nařízení 30/2014 Sb.), které poskytuje prostřednictvím krajských úřadů, a přislíbilo dvakrát více financí na tento účel než v loňském roce.

SVOL proto upozorňuje na to, že díky tomuto kroku Ministerstva zemědělství  lze žádat o příspěvky na:

* asanace jehličnatého dříví pomocí insekticidní sítě nebo netkané textilie, pomocí insekticidního postřiku nebo strojním odkorněním  (nový příspěvek);

* soustřeďování dříví v lese lanovkou, koněm, železným koněm nebo vyvážecím strojem;

* štěpkování nebo drcení klestu;

* přirozenou obnovu lesních porostů;

* umělou obnovu síjí, umělou obnovu sadbou první;

* zajištění lesních porostů;

* výchovu lesních porostů – prořezávky, probírky;

* přeměnu porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou nebo rekonstrukce porostů po škodách (nový příspěvek).

Jak žádost o finanční příspěvek podat:

* žádosti se podávají krajskému úřadu, v němž se nachází les žadatele;

* žádosti se podávají v listinné podobě a elektronicky;

* podmínkou získání příspěvku je doručení ohlášení žadatele o finanční příspěvek na krajský úřad před zahájením prací v rámci plnění předmětu finančního příspěvku.

Kde zjistit podrobnosti:

* na webové stránce Ministerstva zemědělství www.mze.cz, rozcestník eAgri – Lesy, záložka Dotace v lesním hospodářství a myslivosti, odkaz Finanční příspěvky na hospodaření v lesích;

* na krajském úřadě, odbor životního prostředí (Lesy);

* u svého odborného lesního hospodáře.

Využívejte možností finančních příspěvků na hospodaření v lesích v maximální míře! Nabádá Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR. Zároveň doporučuje o této příležitosti informovat svou rodinu, přátele a spoluobčany (například prostřednictvím obecního rozhlasu, vývěsky, www. stránek, sociálních sítí apod.).*

K témuž více na: http://www.svol.cz/aktuality/vyzva-cerpejte-finance-na-obnovu-lesa-nove-prispevky/.

/zr/

Ilustrační foto:  archiv Profi Press

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down