Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo tzv. červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Jde o území, jež je kůrovcem zasaženo mimořádně silně nebo je bezprostředně ohrožené.

V červené zóně (viz mapka nahoře) mohou majitelé lesů upustit od některých opatření, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví. Červená zóna se rozšiřuje o přibližně 10 procent, především na území české části republiky.

Pro červenou zónu, kde jsou lesy silně postiženy nebo ohroženy kůrovcovou kalamitou a schnou, platí mimořádné opatření Ministerstva zemědělství. To vytváří lepší podmínky pro zvládání kalamity a řešení jejích následků. Vlastníci zde mohou ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou například lapače, protože už nejsou účinné. Místo toho mohou soustředit veškeré síly na zpracování a asanaci napadeného dříví,“ uvedl ministr Miroslav Toman.

Červená zóna se rozšířila z 5127 katastrů na 6109, z celkového počtu 13 078 katastrálních území v České republice. MZe přitom vycházelo z družicových snímků. Aktuálním rozšířením reaguje MZe na postup kalamity od poslední aktualizace z 9. prosince 2019.

V červené zóně mohou majitelé lesů na holinách větších než 2 hektary ponechat nezalesněné pruhy uvnitř porostů v šířce až 5 metrů v rozestupech minimálně 20 metrů od sebe, popřípadě ponechat nezalesněné pruhy v šířce až 5 metrů na rozhraní lesa a nelesní půdy pro vytvoření okraje porostu. Tímto opatřením mohou uspořit sazenice a současně vytvořit střelecké průseky k udržování stavů spárkaté zvěře a k zamezení škodám zvěří na obnovovaných porostech.

Sucho a kůrovec mají dopad na krajinu, les i vlastníky, přesto se dají považovat také za příležitost pro urychlení změny druhové skladby ve prospěch lesů smíšených s vyšším zastoupením listnáčů, přírodě bližších a odolnějších proti výkyvům počasí a změnám klimatu. Naše opatření jsou účinná a fungují, jejich dopady se však pochopitelně více projeví až v dlouhodobém horizontu,“ dodal ministr zemědělství.

Podíl listnatých dřevin při obnově lesů v ČR se neustále zvyšuje. V roce 2019 lesníci znovu zalesnili rekordně vysokou plochu kalamitních holin. Loni vysázeli lesníci rekordních 111,6 milionu listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionu sazenic (v roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a 33 milionů smrků). Sadba činila více než 28 tisíc hektarů. Včetně využití přirozené obnovy se celkem podařilo obnovit takřka 34 tisíc hektarů lesů, což bylo nejvíce v historii samostatné ČR.*

Aktuální opatření obecné povahy najdete na úřední desce MZe i na úředních deskách obcí: https://1url.cz/mzkIA.

/zr/

 

Pro zajištění účinného boje lesníků s kůrovcem a zachování lesů pro další generace nelze přestat těžit, přibližovat a asanovat kůrovcem napadené dřevo. Při současném vývoji počasí lze očekávat, že se první rojení kůrovce objeví na níže položených lokalitách už v průběhu následujících dvou až tří týdnů. Pokračování boje s kůrovcem v nestátních lesích je však vážně ohroženo. Více než polovina žadatelů dosud neobdržela příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za období 2017
– 2018. Jejich situaci dále významně zhoršuje šíření koronaviru a karanténní opatření. 

Řada vlastníků lesů ještě neobdržela odškodnění za předminulý rok, a pokud zpracovatelé od nich teď přestanou odebírat dřevo, protože se v závodě objevila nákaza koronaviru nebo poklesla poptávka po řezivu, vlastník lesa nebude mít peníze na výplaty dělníků pro boj s kůrovcem. Školkaři nebudou mít zákazníky, protože vlastník lesa nebude mít prostředky na nákup sazenic. To může mít další negativní dopad nejen na zaměstnance, ale i OSVČ, kterým nebudou v pěstební a těžební činnosti moci vlastníci lesa zadávat práci z důvodu nedostatku finančních prostředků k zaplacení provedených služeb. Nebudou probíhat opatření k zabránění šíření kalamity do dalších oblastí! Hrozba zastavení likvidace kůrovcové kalamity v nestátních lesích je tudíž velice reálná,“ obává se předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) František Kučera.

SVOL proto vyzývá vládu k přijetí následujících prioritních opatření:

1) Urychleně vyplatit zbytek slíbených finančních prostředků za kompenzaci ztrát suchem a kůrovcem za rok 2017 a 2018 ve výši 1,8 mld. Kč nestátním vlastníkům lesů, kteří mají podanou žádost do 29. 2. 2020 a splnili podmínky pro vydání rozhodnutí. Jedná se rovněž o žadatele, kteří podali žádosti již v roce 2019. Současně bezodkladně vyplatit finanční příspěvky na hospodaření v lesích u podaných žádostí. Jedná se o platby za 2. pololetí 2019 a částečně i 1. pololetí 2019 (jde řádově o stamiliony korun). Zajistí se tím krátkodobé financování lesnických činností, které nesmí být přerušeny s ohledem na kalamitní stav.

2) Automaticky prodloužit tříměsíční víza pro zahraniční pracovníky, kteří se již nacházejí v ČR, pro zajištění činnosti v lesích.

3) Bezodkladně vydat opatření obecné povahy upravující nejen „červené zóny“, ale také podmínky přenosu sadebního materiálu – snížení počtu prostokořenných sazenic na 1 ha až o 20 %, umožnit dovoz semenného materiálu z Karpatské oblasti a umožnit přenos sadebního materiálu na Vysočinu a Jeseníky.

Samozřejmě chápeme zcela nestandardní situaci, ve které se celá společnost ocitla,“ podotýká František Kučera. „Ale kůrovec nepočká a zalesňovací práce lze provádět také jen v určitém období.

Je vědecky podloženo, že les každou investovanou korunu státu mnohonásobně vrátí (L. Šišák, profesor České zemědělské univerzity, člen Evropské expertní skupiny pro oceňování služeb lesa). „Chce-li stát pro své občany do budoucna zachovat lesy, je teď jeho povinností majitele lesů finančně podpořit, aby odvrátil jejich zánik a zabránil tak ukončení boje s kůrovcem,“ uzavírá František Kučera.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv

 

 

 

Ministerstvo zemědělství připravilo pravidla pro 8. kolo příjmu žádostí o podporu z Programu rozvoje venkova (PRV). Investice budou směřovat například na potlačení kůrovcové kalamity, do rozvoje potravinářských a lesnických podniků i na vzdělávání. Celkem je pro 8. kolo PRV přichystáno více než 1,6 miliardy korun. Spuštěna bude i 16. výzva OP Rybářství, ve které mohou rybáři získat 130 milionů korun.

Nové kolo příjmu žádostí o podporu z PRV reaguje na aktuální situaci s kůrovcem, proto je v něm spuštěna většina lesnických operací. Podmínky pro poskytování dotací byly upraveny tak, aby vlastníkům lesů usnadnily boj s kůrovcem. Při žádosti o podporu budou zvýhodněni menší vlastníci. Ministerstvo pravidla zjednodušilo, aby byly pro žadatele méně administrativně náročné.

Podpora je u jednotlivých operací stanovena předběžně:

 

OperaceAlokace (Kč)
Vzdělávací akce40 000 000
Informační akce25 000 000
Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů500 000 000
Investice do nezemědělských činností360 000 000
Podpora agroturistiky130 000 000
Zavádění preventivních opatření v lesích27 000 000
Obnova lesních porostů po kalamitách100 000 000
Odstraňování škod způsobených povodněmi33 000 000
Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin30 000 000
Neproduktivní investice v lesích28 000 000
Přeměna porostů náhradních dřevin140 000 000
Technika a technologie pro lesní hospodářství170 000 000
Sdílení zařízení a zdrojů60 000 000
Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů 20 000 000
Celkem1 643 000 000

 

Ministerstvo zemědělství upravilo Příručku pro zadávání veřejných zakázek Programu rozvoje venkova, která je volně k dispozici na www.eagri.cz/PRV.

V 16. kole příjmu žádostí o dotace z OP Rybářství je pro zájemce připraveno 130 milionů korun, které mohou využít například na inovace svých podniků, investice do akvakultury nebo zpracování produktů.

Žádosti o dotace budou moci zájemci posílat prostřednictvím Portálu farmáře od 8. do 29. října 2019. Úplné znění pravidel je k dispozici na webu Ministerstva zemědělství www.eagri.cz/prv (subportál Dotace - Program rozvoje venkova na období 2014–2020 a příslušné opatření/operace) i na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu www.szif.cz v sekci Program rozvoje venkova 2014–2020.

/zr/

Ilustrační foto: Lesy ČR

 

Kalamitní situaci s kůrovcem na Vysočině považuje ministr zemědělství Miroslav Toman za vážnou. Uvedl to dnes v Jihlavě při jednání s hejtmanem Vysočiny Jiřím Běhounkem a zástupci lesního sektoru. Ministerstvo zemědělství (MZe) podle Miroslava Tomana k situaci přistupuje s plnou vážností a realizuje řadu kroků, které ji pomohou zvládnout.

Chci všechny ujistit, že pro zvládnutí kalamitní situace děláme maximum. Největší problém je v nedostatku pracovníků a strojů, proto jsme již dříve umožnili přijetí až dvou tisíc lidí z Ukrajiny na práce v lesích. Jednáme rovněž o možnosti využití desítek harvestorových uzlů z Litvy, abychom posílili kapacitu pro těžbu,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

MZe průběžně vyhodnocuje kalamitní situaci v celé republice, využívá k tomu data Lesní ochranné služby, Lesů ČR či tzv. rekognoskační lety. Z údajů vyplývá, že Kraj Vysočina je oblastí, ve které došlo meziročně k největšímu nárůstu kůrovcových těžeb.

Je bohužel zřejmé, že na území Kraje Vysočina dochází ke zhoršování kůrovcové kalamity v míře srovnatelné s nejhůře postiženou oblastí severní Moravy a Slezska v době eskalace kalamity. Situaci vnímáme jako vážnou, v případě obdobného vývoje počasí v příštím roce hrozí rychlé šíření kalamity z Vysočiny do všech sousedních krajů,“ konstatoval dále ministr.

MZe přijalo řadu opatření, která mají v boji s kůrovcem pomoci. Stále platí zákaz jiných než nahodilých těžeb u státního podniku Lesy ČR. MZe také sestavilo Katalog ploch vhodných pro dočasné skladování dřeva, který je volně dostupný na webu Ministerstva. Dokončuje se i úprava vyhlášky o oblastních plánech rozvoje lesa, která upravuje skladbu dřevin a doporučuje, aby se ve středních polohách smrk vysazoval pouze na specifických stanovištích, tedy zejména tam, kde se sám přirozeně zmlazuje a je odolnější vůči dopadům klimatických změn.

MZe podporuje v existujících dotačních titulech také nákup odkorňovacích strojů, které jsou pro likvidaci kůrovce důležité. Další možností je chemická asanace dřeva. MZe proto požádalo o udělení výjimky na použití některých insekticidů i pro neprofesionální uživatele. V případě jejího udělení budou moci vlastníci lesů sami chemicky asanovat kůrovcem napadené dřevo.

Podporu poskytuje MZe i na obnovování lesního porostu, za každý hektar obnoveného lesa získají vlastníci 40 tisíc korun, dalších 20 tisíc pak na zajištění výsadby. MZe nyní dokončuje přípravu nařízení vlády, které by celkovou částku na hektar zvýšilo až na 85 tisíc korun.*

/zr/

Ilustrační foto: Wikipedie

Nastane v našich lesích dříve katastrofa ekologická, nebo ekonomická? ptá se Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL) a tvrdí: Kdyby stát efektivně jednal a účinně podporoval vlastníky lesů, nemusela by nastat ani jedna. Jsou to dvě strany téže mince. Podle SVOL udržení ekonomické situace vlastníků lesů nad čárou ponoru jim umožní včasnou obnovu lesů v krajině. Lesní i krajinné ekosystémy se tak lépe vyrovnají s ekologickými důsledky kůrovcové kalamity.

Dnes zveřejněné prohlášení SVOL připomíná, že stále platí: Kdo rychle dává, dvakrát dává. Rychlá pomoc také většinou znamená nižší náklady. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů  zároveň varuje: Následky toho, co zanedbáme nyní, se nám v budoucnu mnohonásobně prodraží. Vše se dá jednoduše vyčíslit. Aby se zabránilo nejhoršímu scénáři vývoje v lesích a přežití lesních majetků je nezbytná kompenzace za ztrátu zpeněžení dříví ve výši přibližně 3000 Kč/ha.

Stále nejúčinnějším způsobem boje proti kůrovci je rychlé pokácení napadených stromů a jejich odvezení z lesa. Při rozsahu současné kůrovcové kalamity umocněné suchem je však trh zahlcen dřevem, a proto dramaticky klesá jeho cena, až o 50 % proti loňskému roku. Vlastníci lesů se tak dostávají do začarovaného kruhu nepoměru mezi výnosy a náklady v lese. Téměř 100 % jejich příjmů tvoří tržby za dřevo. A jejich tržby nyní zásadně klesají, naopak náklady na obnovu lesů stoupají do takové výše, že to nevyrovnají ani z rezervních fondů.

SVOL upozorňuje, že vlastníci lesů musí těžit napadené stromy a dřevo nevýhodně prodat, aby vůbec získali nějaké finanční prostředky na obnovu lesů. V příštím roce by těžby dřeva mohly stoupnout až na 50 mil. metrů krychlových. To je více než trojnásobek normální roční těžby. Již nyní mají vlastníci velké problémy s odbytem dřeva. Zastavení odbytu dřeva a zhroucení trhu by velmi rychle vedlo k ekonomické i ekologické katastrofě v českých lesích. Deformován je i pracovní trh, nedostatek lidí pro práci v lese vede k přeplácení kvalifikovaných živnostníků. Co si může dovolit zaplatit bohatý státní podnik, soukromého vlastníka zruinuje. Takové jednání jen dále zhoršuje možnosti řešení kůrovcové kalamity v nestátních lesích.

V prohlášení SVOL se poukazuje i na fakt, že lesy pokrývají jednu třetinu rozlohy státu. To už za nějakou dobu nemusí být pravda. Zanedbání obnovy lesů povede k rozsáhlé destrukci české krajiny. Podle SVOL bychom tak sami vlastně prohlubovali důsledky klimatických změn. Lesy nejen zadržují vodu v krajině, ale napomáhají i tvorbě mraků, z nichž pak prší. Lesy tak jsou motorem koloběhu vody v přírodě. Češi také budou možná muset zapomenout na svou oblíbenou činnost – houbaření. Nebude kde sbírat houby. Ani turistika či rekreace, výlety pěšky nebo na kole, v jednotvárné zdevastované krajině nebudou tak atraktivní a lákat do přírody. Protože do jaké přírody, jak ta příroda bude vypadat?

Žádáme, aby se vláda k řešení situace v lesích zodpovědně postavila. Bez slevenky na jízdné se jako společnost jistě obejdeme, bez zavedení superrychlého internetu do každé chalupy to jistě zvládneme také, ale bez vody a lesů to nejde. Zatím voda v Praze teče, ale je to otázka času a dalšího vývoje počasí. Silně ohrožené jsou i porosty např. kolem vodní nádrže Švihov, která zásobuje pitnou vodu Prahu a desítky dalších měst. Pokračující nečinnost státu je ohrožením pro celý nestátní lesnický sektor a logicky povede k nátlakovým akcím,“ uzavírá předseda SVOL František Kučera.*

/zr/

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV PROFI PRESS

 

Sdružení místních samospráv ČR považuje reakci státu na kůrovcovou kalamitu za pomalou a nedostatečnou a požaduje větší podporu i kontrolu soukromých vlastníků lesů.

Města a obce, které vlastní zhruba 17 % všech lesů v České republice, nejsou schopny z vlastních prostředků včas a dostatečně bojovat s kůrovcovou kalamitou. Bez větší podpory státu a bez zásahu proti těm vlastníkům lesů, kteří kůrovcem zasažené porosty ve svých lesích nelikvidují, se šíření kůrovce nepodaří zastavit,“ uvedl Jan Sedláček, místopředseda SMS ČR a starosta obce Křižánky na Žďársku.

Výši podpory na činnosti spojené s likvidací kůrovcem napadených stromů, kterou definuje nový návrh nařízení vlády (kterým se mění nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích), považuje SMS ČR za nedostatečnou a výčet těchto činností za nekompletní. „Chybí například příspěvek na nákup a instalaci lapačů, do kterých je kůrovec lákán specifickými feromony,“ upozornil Jan Sedláček.

Zásadním problémem jsou podle SMS ČR soukromí vlastníci lesů, především fyzické osoby, kteří na výskyt kůrovce nereagují, nebo o něm dokonce ani nevědí. „Je k ničemu, když my se v obecním lese dokážeme s kůrovcem vypořádat, ale v sousedních lesích neudělají soukromí vlastníci vůbec nic,“ připomněl Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku a předseda Pracovní skupiny pro životní prostředí SMS ČR.

Soukromých vlastníků lesů s výměrou do 50 ha je v České republice zhruba 300 tisíc. Podle SMS ČR musí stát tyto vlastníky aktivně informovat o jejich povinnosti napadené stromy včas zlikvidovat a zároveň jim nabídnout finanční i poradenskou pomoc, protože laik nemusí výskyt kůrovce zaregistrovat včas. V okamžiku, kdy začínají stromy viditelně usychat, je již na účinný zásah proti kůrovci pozdě.

Současná kůrovcová kalamita je jako povodeň,“ dodal Karel Ferschmann, „a stát musí adekvátně reagovat. Umím si představit i krajní opatření, že napadené lesy, o které se majitel nepostará, vykácejí státem najaté firmy bez souhlasu majitele a stát se s ním následně spravedlivě vyrovná.

SMS ČR také upozorňuje na skutečnost, že Lesy ČR, největší správce lesů v ČR, v posledních letech omezují svůj technický aparát a většinu lesnických prací zadávají na základě výběrových řízení soukromým firmám. Tento způsob hospodaření pak ztěžuje Lesům ČR možnost flexibilně reagovat na výskyt a šíření kůrovcové kalamity. Tvorbu nového návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích, SMS ČR aktivně připomínkuje.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Profi Press

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down