Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili se starostkou Loštic v Olomouckém kraji Šárkou Havelkovou Seifertovou. Ta se také stala tváří prosincového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře). Součástí předvánočního čísla je i zvláštní příloha, která představuje všechny projekty, jež byly letos přihlášeny do již 7. ročníku naší celostátní soutěže Komunální projekt roku 2021.

Prosincové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Čistota obcí a nakládání s odpady.

Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách aktuálního prosincového čísla našeho časopisu vystupují:

* Šárka Havelková Seifertová, starostka města Loštice (okres Olomouc): Samozřejmě jsme i u nás museli reagovat na změny, k nimž dochází v důsledku nové odpadové legislativy, a zároveň jsme chtěli zavést takový systém nakládání s odpady, který v budoucnu bude pro město i jeh obyvatele ekonomicky udržitelný.

Uvedený místní poplatek bude od ledna příštího roku záviset na zvoleném objemu odpadové nádoby a intervalu svozu odpadu, který bude buď 14denní, nebo 28denní. Dosavadní paušální místní poplatek za komunální odpad pro jednu osobu/na kalendářní rok bude v té souvislosti zrušen. Nyní se nebude vybírat poplatek od jednotlivých poplatníků přihlášených ve městě k trvalému pobytu, ale za likvidaci odpadu od nemovitosti. Plátcem poplatku tedy bude vlastník nemovitosti.

Další významnou změnu představuje prodloužení intervalu svozů kontejnerů na směsný odpad ze sídlišť, konkrétně z týdenního na 14denní. Tím se sjednotí podmínky svozu směsného komunálního odpadu (SKO) z individuální bytové zástavby, kde 14denní interval svozu už několik let funguje, a od bytových domů na sídlištích.

Jak známo, na základě nového zákona o odpadech se původcům odpadu, tedy i městům a obcím, bude postupně zvyšovat poplatek za skládkovné za každou tunu odpadu. Zároveň je stanoveno, že můžeme dosáhnout na tzv. skládkovací slevu, ovšem jen v případě, nepřekročíme-li limit produkce odpadu na každého občana. Pro letošní rok to činí 200 kg, pro příští už jen 190 kg, přičemž tento limit bude dál klesat až například ke 120 kilogramům v roce 2029.

Proto ty změny, pro které jsme se rozhodli a které jsme i nejrůznějšími formami projednávali s občany. Pokud domácnosti omezí produkci odpadu – jinak řečeno, začnou produkci odpadů aktivně předcházet a budou odpad lépe třídit, nebudou potřebovat větší nádoby na SKO ani jejich častější vývoz. Takže ušetří oni i město.

* Eliška Olšáková, starostka města Valašské Klobouky (okres Zlín), letos v říjnu nově zvolená členka Poslanecké sněmovny a od listopadu i nová předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR: Spokojeni nemůžeme být ani s povinnostmi, které nám stanovuje zákon o odpadech. Jsem si dobře vědoma toho, na co budu v pozici předsedkyně SMS ČR navazovat. Ohromný kus práce, který Sdružení pod vedením Stanislava Polčáka a s přispěním všech svých členů až do této chvíle odvedlo, je inspirativní a zároveň zavazující. Vím, že očekávání na mě kladená budou značná, a jsem připravená je naplnit.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova (okres Hodonín): Budeme stále trvat na zachování spojeného modelu veřejné správy ve stavebním řízení, zajištění financování úkolů v rozsahu, ve kterém je stát na územně samosprávné celky přenáší, automatickou valorizaci odměn zastupitelů i prodloužení funkčního období zastupitelstev obcí na šest let. Stejně tak ale budeme věnovat čas otázce navýšení daňových příjmů obcí v rámci rozpočtového určení daní, digitalizaci a v neposlední řadě i návrhům na zelenou politiku Evropské unie.

* Michael Kašpar, starosta města Kolín (k vítězství tohoto středočeského města v soutěži Přívětivý úřad 2021 v kategorii obcí s rozšířenou působností): Již přes deset let se snažíme udělat z našeho města nejen přívětivé místo pro život a dostat Kolín co nejdříve z dluhů, ale snažíme se i otevírat městský úřad, zavádět on-line systémy, Portál občana, mobilní aplikace. Udělali jsme velký kus cesty, ale další výzvy nás čekají. Aktuálně pracujeme na novém webu, který bude představen v roce 2022.

* Miroslav Bubeník, starosta města Třemošnice (okres Chrudim): V Třemošnici máme v územním plánu průmyslovou zónu, která zatím není využita. Místní podnik Kovolis Hedvikov a.s. představil v minulosti projekt výstavby nového závodu, který později doplnil o další provozy (lisovnu a tavírnu hliníku). Občané k tomuto rozšířenému projektu měli výhrady a na jednání zastupitelstva jsme se nedokázali dohodnout, zda tento upravený projekt máme podporovat. Z tohoto důvodu jsme oslovili občany v místním referendu, zda máme tento projekt dále podporovat, či změnit územní plán a využít tuto oblast jinak, třeba pro zástavbu. Předmětná lokalita byla průmyslovou zónou, která neměla dlouhodobě využití. V posledních letech řešíme počet obyvatel v obci, populace stárne, máme málo volných obecních pozemků. Je zapotřebí kromě příležitosti k zaměstnání v Třemošnici také řešit velkou poptávku po stavebních parcelách, kterou nedokážeme uspokojit. Proto vznikla úvaha o změně průmyslové zóny na oblast pro bydlení a veřejnou zeleň, protože to jsou nyní jediné dostupné pozemky v majetku města… … Občané se v referendu většinově shodli, že příležitostí pro zaměstnání v místě je dostatek a nechtějí další podnik v Třemošnici, žádají změnit územní plán na zónu pro bydlení a veřejnou zeleň.

Bohužel jeden občan Třemošnice podal k soudu žalobu na neplatnost referenda. Takže se závěry a dalšími usneseními zastupitelstva musíme počkat na rozhodnutí soudu, pro který jsme museli připravit podklady, a musíme obhájit je a výsledky referenda.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Dispozice s nemovitým majetkem v obci je skutečně „chůze po tenkém ledě“, a nelze podcenit prodej ani nijak významné části nemovitosti, a o to více pak při prodeji například stavebních parcel ve stavebních lokalitách či jinak významných nemovitostí.

To, co se zdá obci logické a zcela jasné, nemusí tak vidět následně soudy, jak vyplývá z popsaného rozhodování soudů. Někdy může být dokonce lepší adresný záměr (zde soud vytýkal, že nebyl použit), a otázka ceny v záměru je rovněž věc, která může mít „tisíce“ podob – třeba i tu, že když obec zveřejní záměr za 150 Kč, neměla by připustit soupeření jiných cen apod. Proto, když si nejste jisti, nechte zpracovaný záměr a úvahu, jak bude obec postupovat, zrevidovat právníkem, který se v těchto věcech orientuje. 

* Luděk Tesař, ekonom: Základní princip mých doporučení obcím je v tom, aby povolaly armádu peněz a konkrétních opatření do boje s růsty výdajů:

- Rychleji realizujte investice a opravy i z úvěrů – tím ušetříte obci obrovské prostředky. Ceny úroků můžeme čekat kolem 3 % p. a., ale spíše střednědobě pod 3 % (dodejme, že ČNB je ve zvedání sazeb na světě téměř sama a největší hráči – USA, EU a Čína – sazby nezvedají a naopak ekonomiku dopují). Naproti tomu růst cen stavebních zakázek překročí nejspíše 10 % p. a. Rychlejší realizace oprav a investic se vyplatí.

- Zajistěte obci zdravě vyšší příjmy – stanovte daň z nemovitosti podle § 12 na hodnotě alespoň 3 (tečka). Obce musí konečně přijmout daňovou zodpovědnost, a ne se jí zříkat a plakat státu na ramenou. Když bylo dobře, obce mlčely, a když bylo zle, některé křičely a zmatkovaly. Srovnejte hospodaření s odpady na nulu. Možná vás to překvapí, ale producent odpadu skutečně není chudák. Nastavte tržní nájmy všude, hlavně u bytů, a bez výmluv, tak praví ostatně zákon. Vodné a stočné by mělo odpovídat alespoň 120 Kč za m3, což je hladina rentability.

- Zvyšte bezpečnost financí. Vždy důsledně držte finance obce pod bezpečným stropem zadlužení (tento strop rozhodně NENÍ dán zákonem o rozpočtové odpovědnosti!). Ponechte na účtech na konci roku podle rozpočtu alespoň 20 % daňových příjmů (tak nebudete muset řešit rozpočtovým opatřením propad daňových příjmů v průběhu roku, který nepřesáhne 20 % daňových příjmů). Využívejte úvěry a držte výše likviditu rozpočtu. Přednostně využívejte levné a dobře nastavené úvěry. Ponechte více vlastních zdrojů na účtech, ale se zůstatky to nepřehánějte, peníze obce se musí otáčet.

- Využívejte investiční úvěrové rámce a vyhněte se chybám a nedostatkům u nastavení parametrů úvěrů, zejména krátké splatnosti úvěrů pod 15 let je projevem hlouposti a neznalosti financí. Upřednostňujte plovoucí sazby (tzv. floatové sazby) postavené na sazbách PRIBOR (je jedno jaké „M“ zvolíte, nejčastěji 3M a 6M, případně 1M). Rozkladem splátek a možností kdykoliv refinancovat opět výrazně zvyšujete finanční likviditu a svobodu obce. Špatným nastavením úvěrů se může obec sama zásadně omezit až finančně zablokovat. Klidně se poraďte, od toho tady jsme.

- Provozní výdaje musí krotit všichni vedoucí, ne pouze obec, starosta, ekonom(ka) či účetní – vše vyjma platů a energií snižte v obci i u organizací obce o 15 %, i u příspěvkových organizací. Kdo je jednou ředitelem nebo vedoucím, neměl by, jak říká jeden můj bratr, „mňoukat“ (rozuměj fňukat), ale ujmout se kormidla a řídit. Vlny jsou tu, plujeme bouří! Tak řiď (nezaměňujte s „řiť“).

- Držte kontakt s realitou a pravidelně aktualizujte analýzu financí a výhledy – udělejte si analýzu financí a nastavte výhled. V krizi je totiž třeba častěji rekognoskovat terén. Tady nejde o přesnost výhledu, ale o to, zda musí samospráva na dosavadní vývoj reagovat nějakými opatřeními a kterými konkrétně. Jaké jsou v obci finanční trendy, jaká je finanční kondice a stav financí. V neposlední řadě pamatujme na to, že se blíží komunální volby, a bylo by tudíž dobré znát finanční možnosti obce a slíbit lidem zaplacené projekty, nebo ne?

- Nastavte flexibilní strukturu rozpočtu – obce by měly být schopny rychle a bez nutnosti rozpočtových opatření přeskupovat výdaje, mít rezervy v rozpočtu i mimo něj a neotravovat s krizí či změnami výdajů jako je vyšší faktura za energie zastupitele. Zastupitelé, ti mají často dost práce sami se sebou, totiž chtěl jsem říci, že mají sami dost jiné práce než řešit v obci již dávno nastavené závazkové vztahy.

- Uvědomte si prosím, že bez mnohých zaměstnanců to v obci půjde vždy – a někdy i lépe. Ale bez spolehlivé hlavní účetní to nepůjde NIKDY!!!

* Vladimíra Ondráková, obchodní ředitelka Hasičské vzájemné pojišťovny: Nejenže obce mohou být cílem kyberzločinců, ale bohužel jejich cílem již jsou. V praxi se s tím bohužel zaměstnanci některých obcí již setkali. Ve světě stále platí, že zločinec je o krok napřed než ochránce spravedlnosti. A protože metody zločinců se stále vyvíjejí a zdokonalují, tak tento jev bude zajisté platný ještě řadu desetiletí. I proto je úkolem – a nejen pojišťoven, hledat účinné praktiky, jak co nejvíce zmírnit dopad takového jednání.

Jednou z možností je pojištění proti kybernetickým zločincům. A právě takové pojištění nabízí obcím i HVP. Jde o doplňkové pojištění k pojištění odpovědnosti za újmu samosprávného celku, které pokrývá zejména nemajetkovou újmu na přirozených právech člověka a také majetkové sankce, uložené obci, zejména v oblasti GDPR. Dále HVP uhradí obcím z tohoto rizika i náklady právního zastoupení.

* Hana Malá, tiskový odbor Ministerstva vnitra ČR: V oblasti místních poplatků mohou obce stanovovat úlevy či osvobození od poplatku, nicméně pro takovýto postup musí mít obec objektivní a racionální zdůvodnění a nesmí tím porušit zákaz diskriminace. Města Doksy, Harrachov a Jilemnice měla zaveden místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů; tento poplatek je ze své povahy paušálního charakteru, tj. nezohledňuje reálnou produkci odpadu. Dotčená města stanovila různou výši poplatku pro „místní“ a pro „rekreanty“, což nelze podle názoru Ministerstva vnitra akceptovat. Obě kategorie těchto poplatníků jsou z pohledu zákona rovnocenné, a z toho důvodu nelze bez dalšího stanovovat různou sazbu poplatku pro tyto kategorie (a to ani formou úlev od poplatku). V opačném případě se jedná o narušení základní konstrukce poplatku a porušení zákazu diskriminace.

* Ladislav Trylč, do letošního listopadu vedoucí oddělení zpětného odběru Odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR: Vyjdu-li z nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, který vstoupil v účinnost letos v lednu, pak obce mohou těžit například z toho, že by se mělo podařit srovnat podmínky plnění povinností ze strany jednotlivých kolektivních systémů zpětného odběru. Například odpadní elektrozařízení by z obcí měla být řádně svážena, a radnice by nemusely čelit třeba takovým problémům, které nastaly loni v létě, když jeden kolektivní systém naráz přestal svážet televizory určitého výrobce.

Narovnání podmínek pro plnění základních povinností jednotlivými kolektivními systémy povede i k určité kultivaci zpětného odběru, což také poskytne obcím větší jistoty.

Doufejme, že i pneumatik, které budou obce sbírat a dále předávat ke zpracování na své vlastní náklady bude postupně ubývat.

* Eva Tylová, místostarostka Městské části Praha 12: Pro realizaci opatření podporujících správné hospodaření s dešťovou vodou využíváme také dotace. Například máme připravenu revitalizaci školky Pastelka či výstavbu nové školky Mydlinky, která již tyto parametry bude splňovat. V současnosti se zpracovává Adaptační strategie pro Prahu 12, jejíž součástí je pasport všech škol a školek právě z pohledu nakládání s dešťovými vodami.

Velký potenciál pro záchyt dešťové vody mají i panelové domy, garáže či obchodní centra (občanská vybavenost). V současnosti ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) prověřujeme možnost, jak realizovat toto opatření na jedenáctipatrovém panelovém domě a na přilehlých garážích. U panelových domů, vzhledem k jejich výšce, nemohly být okapy vedeny po fasádě, ale stejný problém mají bohužel i nižší budovy, třeba garáže. Projekt na záchyt vody ze střechy panelového domu a přilehlé garáže je součástí navržených opatření v Adaptační strategii. Vodu z akumulačních nádrží využíváme na zálivku nově vysazených stromků, kterých je každý rok v městské části Praha 12 několik set...

…Na rozdíl od bytových domů musí například školy za odvod dešťové vody platit, poplatek se počítá z plochy střechy a z obvyklého deště. Pro školu o několika souběžných třídách je částka za rok kolem 130-150 tisíc korun, za školku 50 tisíc korun. Takže peníze tečou doslova přímo do kanálu, a navíc na čističce odpadních vod dělá při přívalovém dešti nadbytečná voda problémy. Voda nad určitý objem teče z odlehčovacích nádrží bez čištění přímo do řeky, přitom nám na sídlišti chybí.

…O zacházení s dešťovou vodou jednáme i s investory, kteří v Praze 12 staví. Příkladem je rezidenční čtvrť na místě bývalého Modřanského cukrovaru společnosti Skanska Reality. Systém odvádění dešťové vody pro Modřanský cukrovar je navržen tak, aby se maximální množství dešťové vody mohlo vsáknout na místě, kam voda naprší. To je dosaženo systémem vodních kaskád a technickými řešeními, která umí zadržet vodu – například zelené střechy, povrchové vsaky, podzemní vsakovací objekty, retence a průlehy. Dešťová voda, která se v případě intenzivních dešťů nezasákne, bude odváděna přímo do Vltavy.

* Jitka Šedinová, ředitelka Městské knihovny Semily (tato knihovna obdržela titul Městská knihovna roku 2021): Uzavřením knihovny kvůli covidu jsme zaznamenali velký propad zejména u dětských čtenářů. Během první covidové vlny se knihovnice zapojily do šití roušek, věnovaly svůj čas v práci knižnímu fondu a hlavně revizi, která byla původně plánovaná na léto. Ve druhé podzimní vlně jsme připravovaly knižní balíčky. S roznosem nám pomohli skautští dobrovolníci. Díky tomu se kniha dostala ke každému, kdo projevil zájem. V nabídce přibyly on-line cestovatelské besedy a přednášky o umění, v distančním modu pokračovala univerzita třetího věku. Čtenáři se naučili číst e-knihy.

Těší nás každý úsměv od čtenáře či milá slova od spokojených návštěvníků. Zároveň si velmi ceníme kolektivu a prostředí, v němž můžeme pracovat, neméně pak podpory města, Libereckého kraje a dalších. Naším úkolem je bořit mýty o tom, že knihovna je jen pro knihomoly. Už dávno to není prostor, kde se jen půjčují knihy. Úkolem knihovny je rozvíjet gramotnost ve všech směrech, stává se tak pilířem vzdělanosti a přirozeným komunitním centrem města, a na tom je třeba dlouhodobě a vytrvale pracovat.

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili se starostou obce Dukovany Miroslavem Křišťálem. Ten se také stal tváří červencového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Červencové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název IT služby  a ochrana dat. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červencového čísla našeho časopisu vystupují.

* Miroslav Křišťál, starosta obce Dukovany na Třebíčsku: Ano, uvažovali jsme o využití podpory na fotovoltaiku z Modernizačního fondu, který se právě otevírá. Jenže asi od tohoto záměru ustoupíme. Získání dotace podmiňuje, že 80 procent vyrobené elektřiny musíte spotřebovat u sebe, do sítě můžete prodat jen 20 procent. Podpora je tak výhodná spíše pro výrobní podniky. Přesto o instalaci střešních panelů uvažujeme, a to na budovách bývalých kravínů, které postupně přestavujeme na technické a společenské zázemí obce. Pokud bychom instalovali FVE, tak pouze na střechy, rozhodně ne na ornou půdu. Rozhodneme-li se k tomu, pak projekt uděláme patrně bez dotace, panely si koupíme a instalujeme sami.

* Michael Rataj, starosta obce Branka u Opavy: Opravu naší kaple Nejsvětější Trojice jsme zahájili již počátkem roku 2019, ale kvůli pandemii covid-19 se vše protáhlo až do letošního května. Komplikace, které opravu kaple po více než dva roky provázely, nikdo na začátku neočekával. Ale Boží prozřetelnost byla našemu záměru nakloněna, a tak se kapli Nejsvětější Trojice podařilo obnovit do stavu, ve kterém bude sloužit několika dalším generacím farníků z Branky u Opavy,

* Lada Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku: Po roce života s koronavirem vnímáme životní hodnoty trochu z jiné perspektivy. Mnozí z nás si uvědomili, že vše, co se dá koupit, nemá pro nás takovou cenu, jako čas strávený se svými blízkými. Přišlo nám zajímavé zapojit se do taneční výzvy Jerusalema Challange,  – celosvětového symbolu boje proti pandemii covid-19d a natočit o tom i video. Do tance jsme vtáhli i děti, které se svou účastí dozvědí hloubku a sílu lidské solidarity, odvahy a trpělivosti, což si samotná pandemie v mnoha ohledech žádala. Nápadu Jitky Francové se chopily místní občanky Věra Rosová, Kateřina Menoušková, Eva Peterová, Věra Šmídová a Lenka Chlubnová, které se spolu s iniciátorkou taneční výzvy řadu let podílejí na kulturním, společenském a sportovním dění v obci, přičemž některé z nich v Libotenicích vedou i sportovní kroužek Sportovky. Skvělým kameramanem se stal Vojtěch Macke z jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce. Zatím další videa nechystáme, ale jelikož máme velice aktivní občany, tak věřím, že nás s něčím zase překvapí. Jsem na ně opravdu moc pyšná a hrdá. Některé jiné obce si musí platit drahé agentury, aby jim udělaly kulturní program. Ale u nás si naši občani umí utvořit kulturu sami.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova na Hodonínsku: Při zadávání veřejných zakázek je potřeba zejména držet se tří základních principů, což jsou hospodárnost, efektivnost a účelnost. K tomu je nutné přidat princip čtvrtý – ten nejvýznamnější, totiž zdravý rozum. Byť jde o rčení, které je často proklamováno i ze strany kontrolních orgánů, mnohdy nad zdravým rozumem vítězí čistý formalismus. Nelze se pak divit, že se zadavatelé drží osvědčených postupů při zadávání veřejných zakázek. Bohužel ani rozhodování v oblasti veřejných zakázek stále není předvídatelné, zejména pokud je zakázka spolufinancována z evropských či národních dotačních zdrojů.

* Zdeněk Kučera, starosta Městské části Praha 18: „Covidový rok“ ovlivnil nejen fungování radnice, ale také značně zasáhl do rozpočtu městské části. Kvůli zrušení či odkladu koncertů na území Letiště Letňany a akcí v areálu PVA se příjmy městské části snížily o přibližně 300 tisíc korun. V důsledku úlev pro místní podnikatele poklesly také příjmy z pronájmu nebytových prostor.

Tyto změny jsme museli zapracovat do rozpočtu roku 2020 a také do plánů na rok 2021. V důsledku úlev na nájemném místním podnikatelským subjektům a organizacím zajišťujícím mimoškolní aktivity dětí byly příjmy městské části dosud sníženy o asi 700 tisíc korun.

* Libor Lesák, radní Středočeského kraje: Postupně upravujeme kontrolní mechanismy v rámci procesu zadávání veřejných zakázek krajem. Příkladem je důsledná elektronizace celého procesu a tím i možnost kontroly v jakékoliv jeho fázi. Zadavatelé v rámci kraje povinně využívají certifikovaného elektronického nástroje E ZAK. K rozšíření jeho funkcionalit dojde od druhého pololetí letošního roku, a tím dojde i k většímu zpřehlednění celého procesu a získání jednoznačné auditní stopy pro následnou kontrolu.

* Miloslav Meloun, ředitel Kooperativy, výrobně obchodního družstva Uhlířské Janovice (tato společnost letos v červnu na URBIS SMART CITY FAIR obdržela Cenu časopisu Moderní obec za multifunkční stožáry veřejného osvětlení řad eLITE a SMART): Dříve než radnice vypíše veřejnou soutěž na dodávku a instalaci veřejného osvětlení, by určitě stálo za to předem zvážit, zda na stožáry bude umisťovat i další zátěže – vedle svítidel například reklamní plochy, držáky květin či vánočních ozdob. Všechny tyto další návětrné plochy totiž mohou velmi ovlivnit zátěž stožáru.

Zároveň je třeba si uvědomit, že mezi vypsáním soutěže a vlastní realizací může proběhnout dlouhá doba. Během posledních měsíců jsme svědky raketového růstu cen materiálů, takže je nutné počítat i s úpravami rozpočtu každé takové investiční akce. Ale neměly by to rozhodně být stožáry, na kterých se bude šetřit.

* Petr Jelínek, jednatel 4E consulting, s. r. o.: Dosavadní zkušenosti s použitím BVA/m4E metody ukazují, že jde skutečně o ucelený a univerzální model hodnocení vhodný pro široké spektrum zakázek – na služby facility managementu (úklidy, ostraha apod.), stavební zakázky, architektonické/projekční služby nebo ICT zakázky, popř. komplexnější technologické dodávky.

Pomocí metody BVA/m4E zadávají zakázky např. Vysoké učení technické v Brně nebo Univerzita v Hradci Králové, zadavatelé v resortu dopravy (Ředitelství silnic a dálnic, Ředitelství vodních cest, Správa železnic či Letiště Praha) a Karlovarský kraj. Z municipalit lze uvést například města Brno, Žďár nad Sázavou, Chomutov nebo Rožnov pod Radhoštěm.

* Filip Chvátal, radní města Brna: Naším cílem je, aby se Brno mohlo do budoucna rozvíjet způsobem, který neohrozí kvalitu života ve městě. Naopak chceme kvalitu života zlepšovat. Ať už je to zvyšováním podílu veřejně přístupné zeleně, revitalizací opuštěných a zdevastovaných továrních areálů, tak také implementací moderní modrozelené infrastruktury v rámci nové výstavby.

* Luděk Tesař, ekonom: Je jednoznačné, že stát se snažil poslední roky více investovat a že to kvůli mandatorním a quasimandatorním výdajům vůbec neměl lehké. Navzdory velkým překážkám stát prokázal během posledních let podstatně více odvahy než územní rozpočty – ale bohužel velkou část investic realizoval na dluh nebo z dotací. Územní rozpočty zase na rozdíl od státu měly peněz relativně dost, ovšem – sumárně viděno – odvahy mohly mít více. Nadále platí, že navzdory paralýze některých méně schopných obcí jsou územní samosprávy hybateli pokroku a stát se dál řítí do temného vesmíru osvětlovaného záblesky humoru některých „expertů“ či celých „rádoby mezioborových skupin“. Jakmile chybějí peníze a ekonomika začne pokulhávat, začne chybět i nadějná budoucnost a zbývá pouze nesmrtelný humor (pozn. autora: vážení experti, ten vakcínu nepotřebuje). Zaplať za to pánbůh, neboť stát totiž už nemá zaplatit čím.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Celkově obce v roce postiženém restriktivními a podpůrnými opatřeními vlády, které na ně měly značný dopad, hospodařily obezřetně. Dokázaly jako celek dále poměrně rychle zvýšit úspory při souběžném jen velmi mírném růstu dluhu. V těchto složitých podmínkách plných nejistoty nezanedbaly ani výdaje na modernizaci a rozšíření obecní infrastruktury. K tomu jim z části pomohly investiční dotace.

* Lubor Tomanec, ředitel Vodárenské společnosti Táborsko s. r. o.: Určení ceny pro vodné a stočné máme ve svých rukou. V koncesní smlouvě je pevně stanoven způsob stanovení ceny pro vodné a stočné v jednotlivých letech trvání smlouvy prostřednictvím finančního modelu, který provozovatel musí dodržet. Model vychází z nabídky provozovatele v koncesním řízení a za běžných okolností se nedá měnit. Nám to umožňuje přijetí dlouhodobé cenové strategie spolu se souběžným plněním plánu obnovy našeho vodohospodářského majetku.

* Martin Půta, hejtman Libereckého kraje: Liberec stále zůstává jako jediné krajské město bez kvalitního železničního spojení z české metropole a dále za hranice ČR. Zapojením železniční tratě ze Zhořelce přes Liberec do Prahy do evropské sítě bychom mohli účelněji čerpat finanční podporu z evropských zdrojů, a tím pádem učinit z vlakového spojení adekvátní formu přepravy. Není možné, abychom i nadále jezdili vlakem z Liberce do Prahy za stejné dojezdové časy, jako tomu bylo v 19. století.

* Martin Lukáš, konzultant pro veřejnou správu MIM Consulting s. r. o.: Současný trend digitalizace činností a agend, který se nevyhýbá žádné municipalitě, se stává do jisté míry i politikem. Pod tlakem post covidové doby přehodnocují municipality svoje postoje k návrhu a řízení ICT s cílem zlepšit činnosti a procesy nejen ve vztahu k občanovi, ale též interně, uvnitř úřadů. Velmi zajímavým a na národní úrodni prosazovaným způsobem strukturovaného popisu cílů organizace, který se ve veřejné správě uplatňuje již několik, je Enterprise architektura.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Nejvyšší správní soud se proto ztotožňuje se závěrem krajského soudu o naplnění podmínky výlučných majetkových práv ve smyslu § 18 odst. 1 písm. e) zákona o veřejných zakázkách, kdy zadavatel řídí činnost Technických služeb a vykonává nad jejich hospodařením účinnou a funkční kontrolu. Nejvyšší správní soud v důsledku výše uvedeného neshledal kasační námitky stěžovatelky důvodnými. Kasační stížnost proto v souladu s § 110 odst. 1 větou druhou s. ř. s. zamítl. Závěr je tedy ten, že když město zadá plnění tzv. své firmě, neznamená to, že tato firma nemůže využít subdodávky. Tedy není zde ten požadavek, aby celé plnění poskytovala sama.  Tento rozsudek nám k tomuto závěru dává oporu.

* Marek Hanák, Kancelář veřejného ochránce práv: Pokud má občan za to, že v procesu pořizování územního plánu došlo k nějakému pochybení, má možnost podat podnět k nadřízenému orgánu územního plánování (ve vztahu k územním plánům obcí je nadřízeným orgánem krajský úřad, ve vztahu k zásadám územního rozvoje a jejím aktualizacím je jím Ministerstvo pro místní rozvoj), aby postup úřadu územního plánování jako pořizovatele územního plánu podle § 177 odst. 1 stavebního zákona prošetřilo. Podrobnější informace o působnosti veřejného ochránce práv v oblasti územního plánování lze získat na webových stránkách www.ochrance.cz, kde je veřejnosti k dispozici také nový leták Územní plán, který ochránce letos v květnu vydal.

* Jana Vašíková, Kancelář veřejného ochránce práv: Náklady na provedení prací spojených s odstraněním závadného stavu stavby vždy nese vlastník této stavby. Stavební úřad nemá zákonnou možnost nařídit provedení opatření k odstranění závady na stavbě jiné osobě než jejímu vlastníkovi. Uvedené v praxi znamená, že pokud stavba vykazuje jakékoliv závady, je výhradně na jejím vlastníkovi, aby sám zajistil nápravu (závady odstranil), nehledě na to, co je toho příčinou. Nicméně druhotně se vlastník stavby, jejíž poškození přičítá činnosti jiné osoby (např. souseda), může domáhat náhrady škody občanskoprávní cestou dle občanského zákoníku. Důkazní břemeno o příčinách vzniku škody spočívá zásadně na vlastníkovi vadné stavby. Pro účel důkazu, že právě činností jiné osoby vznikla konkrétní škoda, se obvykle poškozený vlastník stavby nevyhne zajištění znaleckého posudku o rozsahu a příčinách škody.

Kromě náhrady škody je třeba upozornit na občanskoprávní úpravu sousedských práv. Podle ustanovení § 1019 odst. 1 občanského zákoníku vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek.

Sousedé v zájmu smírného urovnání vzájemných vztahů mohou oslovit mediátora. Mediátor je nezávislá a nestranná osoba, která se snaží se sousedy (stranami sporu) nalézt oboustranně přijatelné řešení ohledně závadného stavu stavby a jejího negativního vlivu na okolí.

* Jan Břeň, právník: Zákon o registru smluv tedy v § 3 odst. 1 předpokládá, že v registru smluv nebudou (resp. nemusí být) zveřejňovány smlouvy v identickém znění, v jakém byly uzavřeny, neboť se při uveřejnění smlouvy může uplatnit (s ohledem na omezení při poskytování informací stanovená zákonem č. 106/1999 Sb.) celá řada zákonných výjimek, čímž bude text uzavřené smlouvy fakticky (částečně) pozměněn.

Obec s rozšířenou působností je tedy povinna před zveřejněním smlouvy v registru smluv důkladně posoudit, zda smlouva obsahuje takové údaje, které nelze poskytnout při postupu podle zákona č. 106/1999 Sb., a v případě kladné odpovědi, bude tato obec muset příslušné pasáže smlouvy před vložením do registru smluv znečitelnit. Uvedené konstatování se samozřejmě týká i problematiky ochrany osobních údajů ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), tj. tzv. GDPR, jak je uvedeno v dotazu.

Má-li příslušný subjekt zákonnou povinnost zveřejňovat své smlouvy prostřednictvím registru smluv, musí si být zároveň vědom skutečnosti, že podle § 6 odst. 1 zákona o registru smluv platí, že smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění (výjimku z uvedeného pravidla představuje smlouva, která byla uzavřena v krajní nouzi nebo za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí, a dále též smlouva, jejímž předmětem jsou léčiva nebo zdravotnické prostředky – viz § 6 odst. 2 a 3 zákona o registru smluv).

Ustanovení § 7 odst. 1 zákona o registru smluv stanovuje vážné právní následky nesplnění povinnosti uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv, které spočívají v tom, že pokud nebyla smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku (dílčí výjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny v § 7 odst. 2 a 3 zákona o registru smluv).

Obec sice může své smlouvy zveřejňovat na svých webových stránkách (tedy jakákoliv obec bez ohledu na to, zda má či nemá povinnost zveřejňovat své smlouvy prostřednictvím registru smluv), avšak před jejich zveřejněním by je měla případně upravit tak, aby byla řádně šetřena zejména ochrana osobních údajů, ochrana obchodního tajemství apod.*

 /rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

Snaha zmenšit minimální výměru vlastních honiteb na 250 ha, dát právo lovu některým vlastníkům pozemků a významně pozměnit seznam druhů, které jsou zvěří, jsou jen některé z pozměňovacích návrhů k předkládané novele zákona o myslivosti, s kterými Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) nesouhlasí.

Do druhého čtení se v Poslanecké sněmovně dostal vládní návrh novely zákona o myslivosti, který má podporu i od SMO ČR. Tu však nemají podané pozměňovací návrhy.

Z pohledu obcí, coby vlastníků lesů, tomuto počinu tleskám. Návrh zpřehledňuje myslivecké plánování, jednoznačně vyžaduje součinnost držitelů i uživatelů honiteb (vlastníků pozemků i myslivců) a pro případ potřeby nechává potřebné kompetence státní správě myslivosti,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjov František Lukl a pokračuje: „Bohužel se však vyrojila řada pozměňovacích návrhů, které se snaží skoro vše, co dnes víme o myslivosti, převrátit na hlavu. Nejvíce mě mezi návrhy překvapila snaha zmenšit minimální výměru vlastních honiteb na 250 ha, dát právo lovu některým vlastníkům pozemků a významně pozměnit seznam druhů, které jsou zvěří.

Dojde-li ke zmenšení minimální výměry vlastních honiteb na 250 ha, pokusí se zřejmě všichni soukromí vlastníci, kteří budou moci, své honitby z těch stávajících oddělit. Dá se očekávat i nárůst sporů včetně soudních. Dalším výsledkem bude další navýšení zlé krve mezi vlastníky a myslivci. V mnoha zasažených honitbách nejspíš dojde k omezení či zastavení výkonu myslivosti.

„Upřímně bych nechtěl mít dotčenou honitbu ve správě, až se do ní z okolí začne stahovat zvěř, která velmi rychle pochopí, že jí zde ze strany lovců nehrozí nebezpečí. Chápu, že cílem tohoto tlaku na změnu myslivosti je snížení stavů zvěře. Příliš ale nerozumím tomu, proč zde zvěř má být obětí. Myslivci se mohou alespoň bránit. Zvěř jako taková nemá v této situaci žádné slovo, přitom především o ni jde. Vzpomínám si na všechny zapálené ochránce norků či slepic na farmách, na lidi, kteří si bezmezně cení každého života. Tedy kromě životů zvěře. Ta je teď doslova »na odstřel«. Velikost honiteb vnímám raději z pohledu jejich uspořádání,“ pokračuje v argumentaci František Lukl.

Další velké výhrady směřují proti právu lovu pro vlastníky pozemků. Návrh přinutí uživatele honitby vydat povolenku k lovu vlastníkům a nájemcům více než 5 ha pozemků v honitbě, kteří budou moci lovit na svých pozemcích, a více než 50 ha pozemků, kteří budou moci lovit v celé honitbě, a to až do výše plánu lovu. Veškeré náklady, odpovědnost a nenaplněná legitimní očekávání zůstanou na straně uživatele honitby, zatímco vlastníci či nájemci pozemků budou moci zcela bez odpovědnosti lovit. Toto právo navíc budou moci libovolně přenést na třetí osobu.

Pozměňovací návrhy také počítají s nepřijatelnou snahou o změnu seznamu druhů, které jsou podle mysliveckého zákona zvěří. O druhy, které zvěří jsou, myslivci pečují, některé pak smí i lovit. Předkladatelé argumentují tím, že například o medvědy a vlky myslivci nepečují, nepřikrmují je v době nouze. Proto by chráněné druhy zvěří být vůbec neměly. V kontrastu s tím však navrhují mezi zvěř zapsat škodlivé invazní druhy, které je třeba intenzivně lovit, a nejlépe vyhubit. Jenže když budou mezi zvěří, budou o ně muset myslivci pečovat, například je přikrmovat v době nouze! To opravdu chceme?

Nesouhlas s pozměňovacími návrhy vyjádřil i místopředseda SMO ČR a primátor města Olomouce Miroslav Žbánek: „Myslivost vůbec není jednoduché téma. Hovořit o ní fundovaně znamená mít obrovské množství znalostí a správně chápat řadu souvislostí. Pokud existuje poptávka po změně myslivecké legislativy tak zásadním způsobem, že změní celý princip výkonu myslivosti v našem státě, pak je jistě správné tuto poptávku nejprve velice důkladně promyslet, prodiskutovat, odborně zhodnotit, a až následně ji promítat do legislativy. Převracení myslivosti vzhůru nohama lobbisty připravenými a poslanci předloženými pozměňovacími návrhy s minimální či nulovou odbornou diskuzí považuji za nešťastné. Následky chybných rozhodnutí v oblasti myslivosti můžou mít na naši přírodu závažný dopad, který může trvat i desítky let.“*

/zr/

 

 

 

Úvodní rozhovor únorového vydání Moderní obce jsme připravili s Pavlem Drahovzalem, starostou obce Velký Osek na Kolínsku. Ten se také stal tváří aktuálního čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Aktuální vydání však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Tématem měsíce tentokrát byl Zpětný odběr a recyklace. Jako vždy i i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách únorového čísla našeho časopisu vystupují.

* Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek na Kolínsku: S určitou nadsázkou řečeno – mít mnoho peněz je pro obce důležité, ale mnohem podstatnější je, jak tyto peníze efektivně a smysluplně využijete. Stejně tak je důležité, aby příjmy obcí byly co nejstabilnější, nebyly tak moc vystaveny výkyvům ekonomiky nebo daňových změn...   ...Velký Osek patří k nemálo obcím, které si našetřily finanční rezervu na projekty a řešení nenadálých situací, ta naše činí zhruba 25 mil. Kč. V roce 2021 z ní využijeme na kofinancování dotovaných projektů okolo 16 mil. Kč. Rezervu jsme tvořili přibližně šesti let. Chci totiž připomenout argumentaci Svazu měst a obcí, který před projednáváním daňového balíčku varoval: Ano, obce jsou díky svým finančním rezervám většinou schopny rok či dva vydržet bez finančních kompenzací za daňový balíček. Jenže pak – až své finanční rezervy vyčerpají – jim nastanou velké problémy s předfinancováním projektů, neboť dotace jsou i dnes z velké části nastaveny tak, že žadatel o dotaci, tedy obec, realizaci podpořeného projektu zaplatí sám – a teprve po dokončení projektu obdrží dotaci. Banka však úvěr na uskutečnění projektu obci patrně neposkytne, pokud obec nedostojí kritériím rozpočtové odpovědnosti, což dnes banky velmi bedlivě sledují.

A paradoxně, jak někdo bude moci obci poskytnout dotaci, když obec na projekt nebude mít zajištěné kofinancování? Pravda, i dnes kofinancování činí třeba jen deset procent, ale často už třeba i 40, a třeba v oblasti energetické účinnosti klidně také 50 až 60 procent…

Například my svoji finanční rezervu chceme z velké části využít na dofinancování dotací podpořeného projektu rekonstrukce Dělnického domu na polyfunkční kulturně-společenské zařízení, kde nebude chybět ani nová knihovna. Projekt řeší i energetickou účinnost a využívání odpadního tepla plus fotovoltaiku, přičemž dotace pokryjí zhruba 50 %.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR, starosta Kyjova, Manažer roku 2019: Současný stav nás nutí omezovat osobní kontakty s ostatními lidmi na minimum, ale současně urychluje nástup digitalizace do veřejné správy. Snažíme se hledat nové komunikační kanály k našim občanům, pořádáme videokonference, i školení absolvujeme na dálku. Takzvané smart technologie začínají být aktuálnější, než kdykoliv předtím. Idea chytrých měst se zhmotňuje a tato oblast nabízí nepřeberné množství příkladů dobré praxe.

Třeba v Kyjově nyní hledáme nástroje, jak oživit lokální ekonomiku tvrdě zkoušenou protiepidemickými opatřeními. Jako vůbec první město v Česku začínáme testovat "lokální" měnu nazvanou corrent. Funguje jako chytrá sleva. Každý z občanů, který se do projektu zaregistruje, dostane do virtuální peněženky 400 correntů. 1 corrent se rovná 1 koruně a uplatnit tuto měnu lze pouze u kyjovských obchodníků, a to až do výše 50% z celkové ceny nákupu. Tímto způsobem motivujeme naše občany, aby své peníze utráceli primárně v kyjovských obchodech. Ambicí projektu je znovu rozproudit ekonomiku a oživit poptávku občanů po službách kyjovských obchodníků.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Nejen dnešní složitá doba potvrzuje, jak je důležité, aby lidé byli součástí fungujících rodin, které si budou pomáhat, stejně jako to, aby žili v dobře řízených obcích, městech a krajích a aby za nimi pevně stála jejich země, tedy vlast. Pokud jde o obce, stát by byl bez nich zcela bezmocný, což pandemie jasně ukázala. Být v ústavě si proto samosprávná obec prostě zaslouží. Samospráva je pro fungování státu zcela nezastupitelná, a prestiž ústavně chráněné hodnoty jí patří.

* Zdislava Odstrčilová, místostarostka Valašského Meziříčí na Vsetínsku: Sociální služby komunitně plánujeme od roku 2008, čtyři roky nato už v rámci celého mikroregionu, který se plně kryje se správním obvodem našeho města jako obce s rozšířenou působností a zahrnuje 18 obcí se 42 tisíci obyvatel. Výhodou je, že zde tak máme celou škálu sociálních, ale i zdravotních služeb a současně je to ufinancovatelné. Velmi úzce navazujeme na aktivity ve Zlínském kraji, to se velmi osvědčilo. Pochlubit se můžeme dobrou spoluprací mezi jednotlivými aktéry. Zástupci sociálního odboru, jednotliví poskytovatelé sociálních služeb, úřad práce i jednotlivci, kteří se o problematiku zajímají, aktivně a dělně vzájemně spolupracují.

Zásadní jsou však finance. Ve městě máme dlouhodobě poměrně silnou finanční podporu z rozpočtu, aktuálně 9,72 mil. Kč. Částku už od počátku nedáváme poskytovatelům sociálních služeb najednou, ale dělíme ji podle jednotlivých sociálních služeb. Ve spolupráci se zmíněným mikroregionem Valašskomeziříčsko-Kelečsko je nastaven systém kofinancování sociálních služeb jednotlivými obcemi. Valná většina obcí mikroregionu (13) kofinancuje už nyní, další se snad přidají.

Zároveň velmi dbáme na to, abychom do komunitního plánování sociálních služeb všechny obce aktivně vtahovali a průběžně jejich zástupce vzdělávali. Má to svou logiku, obec je zadavatelem, má aktivně ovlivňovat danou síť služeb. Současně to zvyšuje ochotu celou věc kofinancovat.

* Michaela Sigmundová, advokátka: V tuto chvíli je připraven text petice starostů s tím, že zejména žádají Petiční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby se zasadil o stanovení zákonem daného plošného zákazu jízdy nákladním automobilům o maximální přípustné hmotnosti převyšující 12 tun a jízdním soupravám tvořeným nákladním automobilem, jejichž hmotnost převyšuje 12 tun. Celý text petice lze vyžádat u starosty Města Tovačov Marka Svobody, který je současně osobou jednající za petiční výbor. Dalšími členy petičního výboru je starostka obce Charváty Jarmila Kowalczuková a starosta obce Blatec Mojmír Dostál. Jistě by bylo vhodné, aby se k této petiční akci přidaly i další obce z celé České republiky, které po své linii bojují s nadměrnou kamionovou dopravou, jež zásadním způsobem narušuje klidné bydlení jejich občanům, působí škody na soukromém majetku, jakož i na majetku samotných obcí.

* Milan Pour, poslanec: Jako poslanec Parlamentu ČR se setkávám se starosty obcí, kteří se snaží řešit řadu palčivých témat a potřebovali by pomoc a spolupráci při řešení těchto témat od ministerstev, akademické obce a řady dalších institucí. Takže do projektu 12 výzev regionálního rozvoje jsou začleněna témata, která hýbou regiony napříč naší vlastí. Patří mezi ně například problematika vylidňování regionů, dostupnost služeb, životní prostředí, inovace, mobilita, internet, energetika, využití brownfieldů, zadržení vody v krajině, veřejná správa v regionech.

V projektu nechybí ani představení Strategie regionálního rozvoje ČR 21+, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Chtěl jsem formou několika seminářů propojit odborníky z různých institucí, kteří řeší danou výzvu, s praxí starostů. Podle pozitivního ohlasu na první seminář se tento cíl projektu daří naplňovat.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Kraje vešly do letošního roku s výhledem na nižší daňové – a pravděpodobně i nedaňové a kapitálové příjmy, a s nižšími úsporami. Přitom mohou volně rozhodovat prakticky jen o té části rozpočtu, která v uplynulém roce zaznamenala pokles. Ekonomická situace se v roce 2021 oproti loňsku nejenže nezlepší, ale mohla by být i horší.  Představitelé krajů tak při konstrukci svých rozpočtů museli, více než kdy jindy, zvažovat, jak naložit s penězi ušetřenými v minulých letech a zda nevyužít úvěry více než dříve. Toto rozhodování se obvykle odvíjí také od toho, jak velké úspory či dluh měly kraje koncem roku 2020. Souhrnné údaje o hospodaření krajů za uplynulý rok však budou zveřejněny až v dubnu.

* Luděk Tesař, ekonom: Úroky z úvěrů nepřirozeně porostou. Za normálních poměrů by úroky klesaly, protože peníze jsou uměle do ekonomiky chrleny a je těžké je rozmnožit – ale to by nesměl stát být tak špatný hospodář. Stát tím, jak se zhoršuje jeho kondice, bude muset nabízet za státní obligace stále vyšší úroky, čímž zasáhne do trhu s úvěry. Zdraží se jak hypotéky, tak úvěry pro obce. Pro obce můžeme očekávat, že ze současných sazeb úvěrů na hodnotách zhruba 0,5 až 1,5 % p. a. se ocitneme běžně nad 1,5 %. Potkají se tu však dva vlivy: obrovská poptávka po penězích u států a nízká u lidí a firem. Dokud nebude ekonomika zase přirozená, bude těžké peníze legálně zhodnotit a vydělat.

* Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady: Výsledky hospodaření státního rozpočtu za rok 2020 ukázaly, že celková odolnost českého hospodářství v obtížných podmínkách byla větší, než se čekalo. K menšímu než hrozícímu propadu ekonomiky a na ni navázaných daňových příjmů podle ní přispěla také některá vládní podpůrná opatření. Nyní je však potřeba přistupovat k dalšímu vytváření a prodlužování podpůrných programů již velmi obezřetně a soustředit se hlavně na to, aby bylo díky dostatku vakcín a efektivnímu plánu očkování co nejdříve vyřešeno zdravotní hledisko pandemie. Ekonomika pak bude mít možnost se nadechnout k růstu a veřejné finance se budou moci začít konsolidovat. Z tohoto pohledu je otázkou, zda nemohl být státní rozpočet pro rok 2021 co do deficitu ambicióznější.

* Roman Tvrzník, předseda představenstva společnosti ELEKTROWIN: Vývoj zpětného odběru vysloužilých elektrospotřebičů nabral v uplynulém „koronavirovém“ roce zcela opačný směr, než se všeobecně očekávalo. „Elektra“ se více prodávalo – a tudíž i více vyřazovalo. V roce 2020 jen tento kolektivní systém zpětně odebral téměř 50 tisíc tun vyřazených elektrospotřebičů. To v letos už šestnáctileté historii společnosti ELEKTROWIN představuje rekordní sběr. O rok dříve, v roce 2019, šlo o 45 tisíc tun, tehdy rovněž nebývalých.

* Helena Kuthanová, koordinátorka MAP II, MAS Hradecký venkov se sídlem v Nechanicích na Královéhradecku: Měli bychom mladé lidi zapojovat obecně i do dialogu s Evropskou unií. Mládež cítí, že politiky EU jdou někdy mimo ně a že se s nimi nediskutuje. Místní akční skupiny by mohly mladé lidi například více zapojovat do programu Erasmus+, aby se mohli setkávat s jinými mladými lidmi z jiných zemí, diskutovat důležitá témata. Naše MAS vyslala mladé lidi do Itálie, kde se seznamovali s tím, jak udržet a rozvíjet podnikání na venkově.

* Lukáš Kříž, IT expert: Ačkoli hovoříme o on-line či digitálních službách, obyvatelé měst a obcí nechtějí být v souvislosti s jejich konzumací považováni jen za masu spotřebitelů. Jsou neopomenutelnými účastníky veřejného dění, a tomu se musejí procesy a mechanismy veřejné správy přizpůsobit. Zaměří se zejména na efektivní komunikaci, jejímž prostřednictvím lze nejen zjišťovat názory obyvatel, ale také zvyšovat jejich zapojení do veřejného dění.

Digitální infrastruktura začne zastiňovat tu fyzickou. Nejde o to, že by samosprávy přestaly pečovat o silnice, parky nebo o osvětlení ulic. Mnohem větší pozornost oproti minulosti zaměří na rozvoj digitální infrastruktury a na ni navázaných služeb. Těžit z této změny budou nejen obyvatelé, ale i samotná fyzická infrastruktura. Na její stav začnou dohlížet baterie senzorů, jejichž výstupní data automaticky zpracují a vyhodnotí informační systémy.

* Martin Lukáš a Pavel Liška, spoluautoři projektu Optimalizace systému řízení příjmu, validace, zpracování a reportingu datových sad v resortu životního prostředí: Projekt řeší problém nedostatečnosti zavedení obecného principu, kterým je služba veřejnosti v oblasti poskytování dat na základě zákonů životního prostředí, v různých formátech, časových řezech a vysoké kvalitě. Potřebnost tohoto projektu vychází ze současného stavu v oblasti příjmu, validace a reportování dat o životním prostředí, a to nejen v resortu životního prostředí. Zcela chybí jednotná pravidla, a s tím související nastavení standardizovaných procesů zaručujících vyšší přidanou hodnotu. Spolupráce mezi informační agenturou CENIA a vlastníky dat o životním prostředí je tímto velmi ztížena. Projekt se zabývá problematikpou jednoznačných datových toků pro účely tvorby indikátorů životního prostředí s cílem informovat vládu, veřejnost, kraje, města a obce o stavu a vývoji životního prostředí.

* Žaneta Kozubíková, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.: Veřejné zakázky vstoupily do roku 2021 s významnou legislativní novinkou. V prosinci 2020 byla v rámci tzv. odpadového balíčku přijata dílčí novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která mezi transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení a zákaz diskriminace přidává nové základní zásady. Nově jsou zadavatelé povinni dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. V praxi to znamená, že zadavatelé budou u každé veřejné zakázky muset v prvé řadě zvážit, zda její povaha a smysl umožní sociálně a environmentálně odpovědné zadávání a inovace. Dojde-li zadavatel k závěru, že tyto nové zásady u veřejné zakázky použít nelze, bude povinen řádně odůvodnit, proč tomu tak je, a to zejména již v zadávací dokumentaci. Pokud naopak zadavatel usoudí, že zásady či alespoň některé z nich jsou na veřejnou zakázku aplikovatelné, popíše postup, jakým způsobem se v zakázce projeví.

Je nutné zdůraznit, že veškeré tyto povinnosti se vztahují již na výběrová či zadávací řízení zahájená od 1. ledna 2021.

* Jan Břeň, právník: Dnem 1. ledna 2021 nabyl účinnosti zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), který po šedesáti letech nahradil předchozí (a v mnohém již překonaný a nevyhovující) zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 36/1960 Sb.“).

Zákon o územně správním členění státu představuje „nabídku“ obecného územně správního členění České republiky, která může být využita v příslušné právní úpravě působnosti jednotlivých orgánů státní správy pro celkové zvýšení přehlednosti výkonu státní správy. Je však nutné zdůraznit, že nový zákon o územně správním členění státu žádným způsobem nezasahuje na dosavadní specializovaná územně správní členění pro jednotlivé obory (oblasti, úseky) výkonu státní správy, která tak nechává zcela beze změny.

Nové územně správní členění České republiky je tak i po nabytí účinnosti zákona o územně správním členění státu představováno nejen zákonem o územně správním členění státu, ale rovněž i některými dalšími právní předpisy v této oblasti.

* Marcela Káňová, partnerka a vedoucí právního týmu CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s. r. o., advokátní kancelář: Podle § 158 ZZVZ zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nepřesahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 ZZVZ. Tímto prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení“). Významné přitom je to, že právní služby patří mezi tzv. sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 ZZVZ, které je podle § 129 ZZVZ možno zadávat ve zjednodušeném režimu podle § 129 ZZVZ, který stojí vedle režimu podlimitního a nadlimitního. Jde přitom o zcela nový způsob zadávání veřejných zakázek, který zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) neznal, a který je charakteristický velmi nízkou mírou regulace. Skutečnost, že právní služby lze podle § 129 ZZVZ zadat ve zjednodušeném režimu, nemá však vliv na možnost využití výjimek vyplývajících z jiných ustanovení ZZVZ, tedy výjimka podle § 158 ZZVZ.

Podle § 3 odst. 4 písm. a) nařízení činí finanční limit pro určení nadlimitní sektorové veřejné zakázky na služby zadávané ve zjednodušeném režimu (tj. i právní služby) aktuálně 25 676 000 Kč.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

Úvodní rozhovor říjnového vydání Moderní obce jsme vedli s Karlem Ferschmannem, starostou obce Němčovice. Ten se stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce však obsahuje dlouhou řadu i dalších podnětných a atraktivních textů. Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách říjnového čísla vystupují:

* Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku: Samozřejmě by nejen nám, ale všem obcím moc pomohlo, kdyby vláda konečně rozjela tu proklamovanou masívní investiční podporu obcím a spoluúčast státu a obcí u těchto dotací byla v poměru 90 : 10, jak se rovněž slibovalo, a zvláště kdyby DPH vždy mohla být započitatelnou položkou. Pak na investice dosáhnou i menší obce, které to potřebují ze všech nejvíc.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova na Hodonínsku: Vláda může měnit daně, ale musí přece myslet i na dopady svých návrhů. Snížení zdanění fyzických osob snižuje příjem obecních rozpočtů o cca 20 miliard korun. A vláda absolutně neříká, jak výpadek nahradit. Zvýšením obecních daní? Máme lidem vzít peníze jinde nebo přestat opravovat chodníky, školy, stavět školky, domovy pro seniory a podobně? Je neuvěřitelné, do jaké situace se města a obce dostávají.

* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF, a. s.: Důsledky pandemie nemoci covid-19 a všech doprovodných a vyvolaných jevů v první polovině letošního roku neměly až tak výrazné dopady do rozpočtového hospodaření obcí, krajů i Prahy. Nicméně je pravda, že výnos tří hlavních daní, který mezi sebou sdílejí stát, obce, kraje a Praha byl meziročně o 61,2 mld. Kč, resp. o 13 % nižší než ve stejném období loňského roku. Navíc bylo nutné v rámci územních rozpočtů financovat nové hygienické a další nečekané výdaje.

* Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor na Ministerstvu průmyslu a obchodu: Na konci srpna jsme vyhlásili výzvu na podávání žádostí o dotace na zpracování místních energetických koncepcí. Má to být dokument, který by měl vedením měst a obcí pomoci se zorientovat v tom, jaké mají ve své lokalitě zdroje energie, jak síťové, tak lokální, jakými způsoby je v lokalitě energie spotřebovávána a které konkrétní možnosti řešení jsou v obci vhodné. Tato první výzva je otevřená do konce června 2021.

Leona Gergelová Šteigrová, zástupkyně ředitele pro oblast veřejných zakázek na Ministerstvu práce a sociálních věcí: V současné době, kdy se vlivem opatření týkajících se pandemie rozpočty samospráv významně zmenšují, je třeba maximálně využít dostupné nástroje. V případě veřejných zakázek lze nákupní strategii nastavit tak, aby zadavatel získal i přidanou hodnotu k danému plnění. Ta může mít řadu podob – závisí na prioritách zadavatele. Ze zkušenosti našich zahraničních partnerů víme, že právě v době významných ekonomických poklesů (např. ekonomické krize kolem roku 2008) samosprávy významně začaly využívat prvky odpovědného veřejného zadávání – snažily se tím i v rámci svých nákupů získávat plnění, která současně plnila jejich priority v oblasti sociální soudržnosti, zaměstnanosti a životního prostředí. Jednoduše řečeno, nechaly své peníze pracovat dvakrát.

* Václav Kučera, ředitel Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje: POL POINT (policejní bod) je videokonferenční systém, který umožňuje komunikaci občana s úřadem, konkrétně s Policií České republiky, aniž by občan musel vstoupit do budovy policie, přičemž může sdělit nebo získat informace, které jsou důležité pro trestní nebo jiné řízení. POL POINT – kontaktní místo police je pilotní projekt Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, jímž se ve Středočeském kraji zavádí videokonferenční systém, který je libovolně přístupný pro všechny občany.

Projekt byl spuštěn v únoru letošního roku. V rámci zmíněné infrastruktury jsou budována místa s videokonferenčními jednotkami, která jsou přímo dostupná občanům na našem území. Současně je vytvořeno centrální místo (operační místnost), které je nepřetržitě (pozn. cíl projektu) obsazeno policistou, který je schopen komunikovat s oznamovateli na jakémkoliv terminálu. Policista může bezodkladně provádět příjem oznámení a tento dokumentovat.

Virtuální způsob komunikace umožňuje přijmout oznámení z jakéhokoliv místa a přijaté oznámení obratem postoupit příslušnému policejnímu orgánu k dalšímu šetření. Občan, který oznámení podává, nemusí nic podepisovat, protože průběh celého výslechu se nahrává a nahrávka se přikládá ke spisu.

* Jan Havránek, ředitel společnosti AQE advisors, a. s.: Kvalitu života ve městech ovlivňuje řada faktorů. Z 29 ukazatelů, které jsou do Indexu kvality života zahrnuty, je jich jen několik, které vedení města může skutečně přímo ovlivnit. Většina je v kompetenci státní správy – a hlavně samotných lidí, kteří ve městě žijí. Přesto, z dlouhodobého hlediska, je zřetelně jasná role města na kvalitě života jeho obyvatel. Z provedené analýzy je patrné, že investice – a v konečném důsledku i zadlužování veřejného rozpočtu, mají vliv na kvalitu života.

Co by se stalo, kdyby města, která mají skvělý rating, ale nižší kvalitu života, začala masivně strategicky investovat? Investovat do oblastí, které zvýší atraktivitu města, zlepší podmínky pro služby ve městě, přitáhnou novou generaci? Co by se stalo za dvacet let? Žádná změna totiž nebude patrná dříve.

Chceme-li zlepšit skutečně kvalitu života, chce to mít vizi a odvahu ji naplňovat. Využijme doby, kdy jsou levné zdroje, levnější dodávky služeb i investičních celků. Hledáme-li návody, jak zlepšit podmínky pro život, pojďme se chovat jako Ekonomové, a nikoliv jako účetní.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Co je to důležitý zájem obce? Důležitý zájem obce je objektivní kategorie, která odůvodňuje nehospodárnost, tedy výdaj, který je pro obec a její občany důležitější než cokoli jiného včetně peněz na účtu. Je to třeba ono zakoupení vybavení ordinace – ztrátová investice, která ovšem zajistí lidem zubaře. Nebo obec vynaloží milion korun na oslavy výročí obce, a pozve známé umělce, aby toto výročí s občany oslavila. I zde je pro obec důležitým zájmem důstojná oslava jejího výročí, než cokoli jiného. Podstatné je, že tento důležitý zájem skutečně existuje, pomeleme ho, a odůvodníme jím ono „rozhazování peněz“ z obecního rozpočtu.

* Milan Košař, loňský vítěz soutěže Architekt obci a dlouholetý architekt města Vysoké Mýto, v současné době Ústí nad Orlicí a Poděbrad: V posledních letech se poměrně daří některým firmám, které prodávají městský mobiliář, nabízet estetické, funkční a výrazně nové prvky, které se prosazují. Škoda, že jich není víc, protože některé firmy v podstatě ovládly trh … Nevím, zda je šťastné, že v obcích tradičního typu – historická stavení a usedlosti – se objevují prvky typicky městského mobiliáře, jako jsou prosklené a moderní autobusové zastávky. Jaký má smysl adaptovat to, co je typicky městské, moderní do prostředí, kam příliš nezapadají. Jenže v nabídce třeba zastávek autobusové dopravy či MHD na vesnici, kde by měly plnit funkci přístřešku a zároveň zapadat do prostředí, žádné takové nejsou. Buď starosta nějakého dodavatele osloví, a on mu prvek udělá jako atypický, nebo přijme nabídku pro mobiliář měst a pořídí to, co je v centru větších měst. Je to o kultivování názoru.

* Karolína Hrbková, zahradní a krajinná architektka: Klimatická změna má dopad i na to, jak se o zeleň staráme. V poslední době ve městech a obcích rezonuje například počet a provedení sečí travnatých ploch. Obecně lze konstatovat, že do budoucna bude nutné změnit přístup měst při správě zeleně. Seče trávníků provádět ne podle norem a termínů, ale podle aktuální situace, aby se předešlo zvýšeným odparům a vysychání trávníků. Travnaté plochy je možné nově zakládat, jako například květnaté louky a seče provádět mozaikovitě. Kromě estetického přínosu je tam možné omezit počet sečí a posílit biodiverzitu v lokalitě. Hlavně hmyz a na něj navázaní živočichové to zajisté ocení.

V suchých letech lze podpořit stromy pomocí vaků s vodou umístěných u paty stromu na kořenový systém. Postupně je tak dodávána vláha a dřeviny (hlavně nové výsadby) jsou schopny přečkat nepříznivé podmínky. V posledních třech letech byla tato opatření více než vhodná pro zajištění uchycení nových stromů. Odpadly tak investice do náhradních výsadeb, kdy mladé stromky nepřečkaly první nebo druhý rok po výsadbě a uschnuly.

* Jitka Vrtalová, Partnerství pro městskou mobilitu: Základní funkcí doprovodného mobiliáře na cyklostezkách je zpříjemnit jízdu na kole, případně zvýšit bezpečnost. Tradičně nejznámější součástí mobiliáře jsou odpočívky, infopanely či ližiny na schodištích. V poslední době se stále častěji objevují také automatizované úschovny a cykloboxy, především u terminálů veřejné dopravy v centrech měst a u cykloturistických cílů, dále místa pro samoobslužný servis kol (základní nářadí, cyklopumpy nebo prodejní automaty s dušemi či lepením). S rozmáhajícím se fenoménem elektrokol souvisí také budování sítě dobíjecích stanic. Obvykle samospráva sleduje také provoz na stezkách s pomocí sčítačů. Stále málo je veřejných pítek, která hlavně v horkém počasí nabízejí vítanou možnost občerstvení a ochlazení.

* Zdeněk Král, majitel firmy REX: Naši předkové lépe než my kvůli omezeným zdrojům uměli pracovat s tzv. úsporou z množství. Šetřili tím spoustu peněz. Podstatou takové úspory je typizace výrobků. V tomto nejdále z evropských zemí v oblasti mobiliáře a veřejného prostoru došla státní správa v Rakousku-Uhersku v 19. století. Secesní lavičku  dodnes můžeme spatřit snad v každém rakouském městě, stejně jako dosud stále v mnoha obcích Maďarska, ale i u nás.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

 

 

 

Otevřeno každý pracovní den, možnost on-line objednání, důraz na transparentnost nebo na společenskou odpovědnost. Takové služby nabízí Magistrát města Prostějova, který byl letos Ministerstvem vnitra vyhodnocen jako nejlepší městský úřad Česka v soutěži Přívětivý úřad.

Magistrát města Prostějova má jednu z nejdelších otevíracích dob mezi srovnatelnými úřady. Na agendy, jako jsou vyřízení občanského průkazu, cestovního pasu nebo řidičského průkazu, nabízí možnost on-line objednání na konkrétní termín, čímž zkracují dobu vyřízení a odbourávají čekání. Všechny zásadní informace o svých požadavcích se klienti dozvědí přímo z webových stránek, na kterých lze najít také celou řadu návodů, rad nebo materiálů z jednání zastupitelstva. Ministerstvo vnitra ocenilo Prostějov právě kvůli komplexitě nabízených služeb.

Na dalších příčkách se umístila města Kolín a Litoměřice. Město Kolín dlouhodobě zavádí technologie vedoucí k SMART City. Vedle mobilní aplikace úřadu nebo systému chytrého parkování také pracují na elektronizaci a automatizaci interních procesů úřadu nebo na odpovědném energetickém managementu veřejných budov.

Loňský vítěz, město Litoměřice, se v soutěži umístil na třetí příčce. Vedle svého kvalitního standardu služeb letos upoutal také pobočkou matriky přímo v nemocnici nebo nově zpracovaným jednotným vizuálním stylem města.

Soutěž Přívětivý úřad v kategorii obcí s rozšířenou působností pořádalo Ministerstvo vnitra již popáté. Letošní ročník byl přerušen pandemií nového typu koronaviru. Ačkoliv se tedy průzkum mezi obcemi konal již v únoru letošního roku, k vyhlášení vítězů mělo dojít v rámci konference Moderní veřejná správa, ta byla ovšem kvůli epidemickým opatřením zrušena.

Vítězové v jednotlivých krajích obdrží distanční formou tradiční samolepku stvrzující přívětivost, kterou si úřady vylepují na vchodové dveře, a také diplomy. Pro první tři úřady jsou připraveny trofeje.

Přívětivý úřad je soutěží, kterou Ministerstvo vnitra propaguje moderní a kvalitní služby městských úřadů. Letos se jí účastnilo 142 úřadů obcí s rozšířenou působností a městských částí Prahy, které vyplnily on-line dotazník. Tím ministerstvo sleduje stav služeb v elektronizaci, komunikaci, transparentnosti, participaci, klientském servisu nebo společenské odpovědnosti.

K soutěži je vydávána také sbírka dobré praxe nadstandardních služeb úřadů, viz: Sbírka dobré praxe 2020.

CELOREPUBLIKOVÉ VÝSLEDKY SOUTĚŽE PŘÍVĚTIVÝ ÚŘAD OBCE III. TYPU 2020

Prostějov,

Kolín,

Litoměřice.

KRAJSKÉ VÝSLEDKY SOUTĚŽE PŘÍVĚTIVÝ ÚŘAD OBCE III. TYPU 2020

* Jihočeský kraj:

České Budějovice,

Český Krumlov,

Tábor.

* Jihomoravský kraj:

Brno,

Kyjov,

Hustopeče.

* Karlovarský kraj:

Cheb,

Karlovy Vary,

Ostrov.

* Kraj Vysočina:

Žďár nad Sázavou,

Moravské Budějovice,

Třebíč.

* Královéhradecký kraj:

Jičín,

Trutnov,

Nový Bydžov.

* Liberecký kraj:

Liberec,

Jablonec nad Nisou,

Turnov.

* Moravskoslezský kraj:

Ostrava,

Opava,

Karviná.

* Olomoucký kraj:

Prostějov,

Šumperk,

Přerov.

* Pardubický kraj:

Lanškroun,

Chrudim,

Moravská Třebová.

* Plzeňský kraj:

Plzeň,

Přeštice,

Rokycany.

* Středočeský kraj:

Kolín,

Slaný,

Kladno.

* Ústecký kraj:

Litoměřice,

Most,

Děčín.

* Zlínský kraj:

Valašské Klobouky,

Otrokovice,

Vsetín.

* Praha:

MČ Praha 13,

MČ Praha 2,

MČ Praha 7.

Další informace na: Přívětivý úřad obcí III. typu 2020.

/zr/

Ilustrační foto:

Prostějovský magistrát

Foto: archiv statutárního města Prostějova

 

Krajský soud v Brně dnes vyhlásil rozsudek, kterým zrušil rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru Uherský Ostroh pro dobývání výhradního ložiska Moravský Písek – Uherský Ostroh a věc mu vrátil k novému řízení.

Vyhověl tak žalobě společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín a. s., měst Uherský Ostroh, Kyjov, Hodonín a Vracov, obcí Vnorovy, Starý Poddvorov, Mutěnice, Archlebov, Hrušky, Moravský Písek a Jihomoravského kraje. Žalobci se obávají, že v případě zahájení těžby by byl zásadním způsobem ohrožen vodní zdroj Bzenec komplex, který zásobuje pitnou vodou více než 140 tisíc obyvatel Jihomoravského kraje.

Soud rozhodnutí Českého báňského úřadu zrušil ze dvou hlavních důvodů,“ sdělila Kristýna Ryšavá, advokátka společnosti Frank Bold Advokáti, která část žalobců zastupuje. „Zaprvé nebylo dostatečně prokázáno, že záměr nezhorší povodňovou situaci – nebylo například doloženo posouzení rozlivu povodňových vod. A zadruhé, závazné stanovisko stavebního úřadu nedostatečně odůvodnilo umístění záměru do nezastavěného území.“ K dalším žalobním důvodům se při ústním vyhlášení rozsudku soud blíže nevyjádřil.

"Jsem ráda, že soud zrušil rozhodnutí báňského úřadu, a také jsem ráda, že jsme v tomto případě právníci a vůbec všichni spojili síly – obce, města, vodárny i kraj,"  uvedla advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, která v tomto sporu rovněž zastupuje část dotčených obcí. "My teď aktuálně bojujeme ještě o to, aby některé obce, které nejsou přímo účastníky řízení, byly osoby tzv. zúčastněné na řízení -  a to aktuálně až u Nejvyššího správního soudu ČR, protože krajský soud je v prvním kole odmítl, že se jich to přímo nedotýká. Mám jiný názor - dotýká se jich to naprosto zpříma, když jde o vodu. Ostatně ona každá podobná kauza správní právo někam posouvá, a tento případ nebude výjimkou. Jsem proto ráda, že je nás tu víc, souboj to ještě bude náročný."

Jana Zwyrtek Hamplová dodala: "Některé obce zastupuje společnost Frank Bold Advokáti a odvedla už ve správním řízení výbornou práci. Já do toho vstoupila nyní po boku některých obcí s pohledem hlavně ústavním a »samosprávným«. A pak je tu kraj, který jde vlastní cestou. Náš cíl je však společný - aby záměr těžby podle projektu neprošel. Ovšem stále jsme ještě na počátku, a i když jsem opravdu ráda, že došlo ke zrušení rozhodnutí, ale své nadšení trochu krotím - ještě to nebude snadné." 

„Dnešní rozhodnutí soudu dovést tuto kauzu případně až k Nejvyššímu správnímu soudu je dobrou zprávou pro 140 tisíc obyvatel regionu sdílejících obavy z ohrožení nenahraditelného zdroje pitné vody. Je zároveň potvrzením našeho přesvědčení, že státní orgány činné v této kauze nepostupovaly správně a objektivně. Nejen, že nebraly v potaz námitky žalobců, ale nezabývaly se ani závěry šetření Veřejného ochránce práv, které na pochybení úřadů jednoznačně poukázaly. Rozhodnutí soudu vnímáme jako povzbuzení k další práci směřující k definitivnímu ukončení záměru těžby štěrkopísku u Uherského Ostrohu a k trvalé a bezpodmínečné ochraně zdroje pitné vody,“ konstatoval ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín Pavel Koubek.

Věc se tak vrací do fáze odvolacího řízení, kdy se bude muset Český báňský úřad vypořádat s právním názorem soudu a dále také s obsahem nedávného Závěrečného stanoviska Veřejného ochránce práv ze 2. září 2020. Z tohoto stanoviska vyplývá, že ombudsman nadále pochybuje o zákonnosti procesu vedoucího k vydání rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru i předcházejícího procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Veřejný ochránce práv například konkrétně uvedl: „Ministerstvo životního prostředí mělo reagovat a samo se důsledně vypořádat s dalšími odbornými posouzeními, jež přinejmenším relativizují závěry podkladů shromážděných v procesu posuzování vlivů na životní prostředí, a Ministerstvo životního prostředí si je toho samo vědomo.“

„Jsme velice rádi, že se nám podařilo dosáhnout takového úspěchu. Toto soudní vítězství potvrzuje naši zkušenost, že pokud vytrváte, tak nakonec vyhrajete. Bez trpělivosti a odhodlanosti společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín by se to nepovedlo,“ uzavřel CEO Frank Bold Advokáti Pavel Franc.*

/zr, rš/

Ke snímku nahoře: Proti zamýšlené těžbě štěrkopísku u vodního zdroje Bzenec komplex pořádaly obce a města i protestní pochody Za vodu pro lidi.
Foto: archiv města Kyjova

 

 

Poslanecká sněmovna dnes schválila novelu zákona o kompenzačním bonusu, který připraví krajské a obecní kasy o dalších více než 15 mld. korun. Svaz měst a obcí ČR vyzývá vládu, aby kompenzovala tuto ztrátu jednorázovou dotací pro obce v minimální výši 1000 Kč na každého obyvatele. Příkladem pro vládu může být Rakousko, které připravilo balíček pomoci obcím a městům ve výši 1 mld. eur, což odpovídá přímé dotaci 3000 Kč na obyvatele.

„Stát sice kompenzuje podnikatelům dopady pandemie, ale připraví je zároveň o práci! V situaci, kdy prakticky každý den vláda ukrajuje z příjmů obcí a kdy naprosto netušíme, s čím budeme hospodařit, by se do velkých investic pustil jen úplný blázen. Rovnice je přitom jednoduchá: když obce nemohou investovat, nemohou dát práci firmám a živnostníkům. Výsledkem bude skomírající ekonomika a tratit budeme všichni,“ říká předseda Svazu měst a obcí  ČR a starosta Kyjova František Lukl.

Dalším citelným zásahem do obecních kas bude protikrizový daňový balíček, jehož součástí je snížení DPH z 15 % na 10 % u ubytovacích služeb a vstupného na kulturní a sportovní akce, včetně vstupného na sportoviště. Pokud jej poslanci schválí, přijdou obce odhadem o další miliardu v roce 2020 a 2021.

Obce proto navrhují, aby jim stát rychle doplnil chybějící zdroje a garantoval, že zastaví legislativní chaos. Řešením může být jednorázová nároková dotace ve výši minimálně 1000 Kč/obyvatele.

Příkladem pro vládu může být sousední Rakousko, které 25. května představilo balíček pomoci obcím a městům ve výši 1 mld. euro (27 mld. Kč). Má být k dispozici do 31.12.2021 a podporuje nejrůznější investice, například do škol, školek, domovů důchodců, kulturních institucí nebo dokonce veřejné dopravy. Klíčem pro rozdělení mezi jednotlivé obce je právě počet obyvatel.

„Naši rakouští sousedé si uvědomují, že obce jsou největšími investory v zemi, a proto musí být jejich investiční síla zachována. Zatímco našim obcím stát bere, v Rakousku naopak dává. V dubnu nám premiér Babiš i ministryně Schillerová slíbili, že nebudou nijak zasahovat do daňových příjmů obcí, a zároveň vypíšou dotační tituly a zjednoduší administrativu žádostí i čerpání. Zatím jsme svědky bezprecedentního ukrajování obecních peněz a nenaplněných slibů,“ dodává Radka Vladyková, ředitelka SMO ČR.

/zr/

K foto:

Ani úterní vyvěšení černých vlajek na radnicích, magistrátech a krajských úřadech, což mělo být tichým protestem obcí, měst a krajů proti konstrukci financování kompenzačního bonusu pro OSVČ a společníky malých společností s ručením omezeným, který by byl vyplácen ze sdílených daní s výrazným dopadem na rozpočtové určení daní, Poslaneckou sněmovnu nezviklalo.Většinou hlasů odmítla návrh Senátu, na jehož základě by kompenzační bonus byl hrazen ze státního rozpočtu, a schválila původní vládní návrh.

Ilustrační foto: archiv

 

 

Memorandum o spolupráci mezi Českým statistickým úřadem a Svazem měst a obcí České republiky dnes podepsali předsedové obou institucí Marek Rojíček a František Lukl. Cílem memoranda je navázání užší spolupráci zejména v souvislosti s blížícím se sčítáním lidu, domů a bytů 2021.

Memorandum mimo jiné počítá se zvýšením vzájemné informovanosti obou institucí, spoluprací na expertní úrovni či větší propagací statistických údajů směrem k municipalitám.

Významným bodem je společná snaha o další snižování administrativní zátěže měst a obcí, která je v zájmu obou našich institucí a samozřejmě i všech občanů. Zvláštní pozornost musíme v nadcházejícím období věnovat také úzké spolupráci při přípravách sčítání lidu, které proběhne na jaře 2021. Zde je spolupráce s municipalitami přímo nezbytná,“ uvedl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Příští sčítání přitom bude probíhat primárně on-line, s menším rozsahem zjišťovaných údajů a s maximálním využitím dostupných administrativních zdrojů dat. „Vzhledem k blížícímu se datu sčítání budou na městské a obecní úřady, magistráty a úřady městských částí a obvodů statutárních měst kladeny zvýšené administrativní nároky. Proto chceme s ČSÚ navázat bližší spolupráci a lépe se navzájem informovat,“ upozornil v této souvislosti předseda Svazu měst a obcí ČR a zároveň starosta Kyjova František Lukl.

Výsledky sčítání jsou pro obce přitom klíčové, jsou jimi hojně využívány a mohou také výrazně pomoci zlepšit kvalitu života jejich obyvatel. „Obce a města využívají výsledky sčítání lidu, domů a bytů jako základní přehled a následně základní východisko pro další demografické studie. Český statistický úřad je pro svaz zárukou kvalitních a ověřených dat. Obce a města tak získají ověřené skutečnosti, se kterými dále pracují například při zpracování strategických dokumentů rozvoje,“ dodal František Lukl.

Svaz měst a obcí ČR sdružuje v současné době téměř 2800 měst a obcí, které dohromady mají více než 8 milionů obyvatel. Jeho činnost je založena především na aktivitě starostů, primátorů a členů zastupitelstev členských obcí a měst.

Návrh zákona o sčítání lidu, domů a bytů 2021 schválila vláda ČR letos 30. září. Sčítání se uskuteční na jaře roku 2021. Český statistický úřad bude klást důraz na on-line vyplňování formulářů, výrazně se sníží počet otázek.

Sčítání lidu, domů a bytů se konají na území České republiky v téměř pravidelných desetiletých intervalech od roku 1869, poslední se uskutečnilo v březnu 2011. To následující bude přesně 100 let od prvního československého sčítání lidu z roku 1921.

Mezi hlavní principy sčítání 2021 bude patřit maximální využití existujících administrativních zdrojů dat, efektivní využití moderních technologií a zajištění ochrany a bezpečnosti získaných dat. „Díky spolupráci s ministerstvy a dalšími úřady se nám podařilo snížit počet zjišťovaných údajů o polovinu. Občanům chceme také nabídnout co největší komfort a tedy možnost sečíst se on-line prostřednictvím počítače či mobilu. Celý proces tak bude moci proběhnout bez jakékoliv komunikace s úřadem,“ přiblížil příští sčítání předseda ČSÚ Marek Rojíček. Listinné formuláře budou následně využity pouze u těch osob, které možnost sečtení se přes internet nevyužijí.*

/zr/

Ilustrační obrázek  - zdroj ČSÚ

 

Jednání o nás bez nás, otazníky nad dělbou pravomocí mezi orgány samosprávy a mírou jejich odpovědnosti, negativní zahraniční zkušenosti, neodvolatelnost starosty zastupitelstvem, dopady na státní rozpočet nebo nedokonalé kontrolní mechanismy. To jsou důvody, proč Svaz měst a obcí ČR (SMO) odmítá aktuální poslanecký návrh na zavedení přímé volby starostů a hejtmanů, který by vyžadoval změnu Ústavy ČR.

Návrh ústavního zákona navrhla v prosinci loňského roku skupina poslanců. Vláda k ní zaujala neutrální stanovisko, avšak upozornila na řadu nedostatků v předloženém materiálu. Nesouhlasně se k návrhu postavilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR i Ministerstvo vnitra ČR, kterých se bezprostředně týká. Nyní ho mají na stole poslanci. Novelou zákona se zabývala také Legislativní komise SMO, což je odborný poradní orgán předsednictva svazu.

Návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy a dalších počítá s přímou volbou starostů a hejtmanů, čímž podle předkladatelů návrhu předjímá „zdůraznění osobní odpovědnosti osoby primátora, starosty nebo hejtmana" a „vyšší stabilitu systémů obecních a krajských zřízení". Navíc má touto změnou dojít k „podstatnému posílení důvěry občanů, kterým se tak vrátí nutný pocit a zájem, že se podílejí na správě věcí veřejných a skutečně o nich sami rozhodují, což by mělo zvýšit i volební účast".

Svaz měst a obcí s novelou zákona v současné podobě nesouhlasí. O případných změnách volebního systému je nutné vést širokou diskusi napříč politickým spektrem a zapojit do ní představitele samospráv, včetně našeho svazu,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl s tím, že v návrhu spatřuje mnoho nejasností, a to především v souvislosti s úpravami pravomocí, které mohou vnést do měst a obcí chaos.

SMO upozorňuje na to, že současný volební systém je stejně demokratický jako přímá volba. Stejný model jako v České republice funguje i v dalších evropských státech. Naopak zkušenosti ze Slovenska, kde přímou volbu starostů mají, ukazují na velká rizika. Za jedno z hlavních nebezpečí přímé volby starostů zejména v malých obcích SMO považuje fakt, že starosta může být zvolen nejsilnější menšinou několika hlasů, např. svého příbuzenstva nebo komunity.

Pokud takový starosta bude třeba špatně hospodařit, zastupitelstvo s tím nic nenadělá, nelze ho bezprostředně odvolat. U přímo voleného starosty také nebudou pořádně fungovat všechny kontrolní mechanismy,“ vysvětluje místopředseda SMO a starosta Blížejova na Domažlicku Jiří Červenka a dodává: „Změna by rovněž měla velký dopad na státní rozpočet v souvislosti s volbami a obecní rozpočty vzhledem k uvolněnosti přímo voleného starosty.

Sněm Svazu SMO v roce 2011 podpořil spíše zavedení většinových prvků při volbách, aby hlas voliče byl adresnější. „Dnes mandáty poměrně často získávají kandidáti, pro které hlasovalo méně lidí než pro ty, co mandát nezískali,“ konstatuje  František Lukl a dodává: „To není spravedlivé ke kandidátům z jiných stran a dokonce ani ke kandidátům téže politické příslušnosti.“*

Systém je možné si vyzkoušet na kalkulačce výsledků voleb z roku 2010 na http://lamp.smocr.cz/volby/.

/zr/

K foto:

Blížejov na Domažlicku

Ilustrační foto: http://www.blizejov.cz/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down