Odkupem částí akcií od majoritních vlastníků, jimiž jsou města Jilemnice a Semily, se Liberecký kraj stal jedním z akcionářů Nemocnice Jilemnice a Nemocnice Semily (MMN, a. s.). Záměr odkupu nedávno odsouhlasili členové Rady Libereckého kraje, schválili jej také krajští zastupitelé na svém zářijovém jednání a zastupitelé měst Semily a Jilemnice.

Kraj získal celkem 12 566 akcií, což představuje podíl ve výši 16,75 %. Smlouvy o prodeji akcií a akcionářskou smlouvu podepsali v pondělí 25. října zástupci Libereckého kraje, Semil, Jilemnice a MMN, a. s.

Do doby podepsání akcionářské smlouvy vlastnilo město Jilemnice 65 % akcií a město Semily 35 % akcií. Po vstupu kraje je Jilemnice vlastníkem 54,11 % akcií (tj. 40 582), Semily vlastníkem 29,14 % (21 852) akcií a Liberecký kraj bude držet 16,75 % (12 566) akcií.

MMN, a.s. nemocnice Jilemnice a Semily získají pro svůj další rozvoj na investice celkem 250 mil. Kč během osmi let. Tuto částku tvoří 186 mil. Kč za odkup podílu Libereckému kraji, úroky a příplatky mimo základní kapitál všech tří akcionářů, kteří se k němu zavázali.

Jednání o možném majetkovém vstupu do jilemnické a semilské nemocnice probíhala již od července předloňského roku. Chceme posílit strategický vliv na výkon zdravotních služeb v našem regionu a podílet se na zvyšování kvality péče v jedné z páteřních nemocnic v kraji. Odkupem akcií se nám také podaří vytvořit podmínky pro další rozvoj jilemnické a semilské nemocnice. Vstup Libereckého kraje do vlastnické struktury navíc přinese lepší podmínky pro vyjednávání se zdravotnímu pojišťovnami i lepší záruky pro jednání s bankami o úvěrování investičních záměrů v budoucnu,“ uvedl hejtman Martin Půta.

OD LETOŠNÍHO ŘÍJNA S MAGNETICKOU REZONANCÍ

V den podpisu akcionářských smluv zároveň zástupci akcionářů Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici, hejtman Libereckého kraje Martin Půta, starostka města Semily Lena Mlejnková, starosta města Jilemnice David Hlaváč a člen rady Libereckého kraje pro zdravotnictví Vladimír Richter v jilemnické nemocnici slavnostně zahájili provoz nové magnetické rezonance 1,5 Tesla. Jilemnická nemocnice se tak stala čtvrtou páteřní nemocnicí Libereckého kraje disponující touto moderní diagnostickou technologií.

Po více než šestiletém úsilí se konečně naplnil další sen jilemnických lékařů,“ konstatoval Jiří Kalenský, ředitel a předseda představenstva společnosti MMN, a.s., která v sobě sdružuje nemocnice v Jilemnici a v Semilech, a pokračoval: „Trvale rostoucí počet požadavků i rozšiřující se spektrum povinných vyšetření spolu s dlouhými čekacími termíny v jiných nemocnicích nás vedly k pořízení vlastního zařízení. Komise Ministerstva zdravotnictví pro posuzování nových přístrojových technologií a kapacit vydala 13. června 2019 MMN souhlasné rozhodnutí, na jehož základu pak proběhla vlastní realizace.

Samotné instalaci přístroje předcházely potřebné projekční práce, posílení elektrických kabeláží, posílení trafostanice a rekonstrukce části radiodiagnostického pavilonu s nezbytným dočasným přerušením provozu screeningové mamografie a přestěhováním tohoto pracoviště do jiných prostor. Náklady na rekonstrukci dosáhly částky téměř 10 milionů Kč a náklady na samotné pořízení magnetické rezonance dosáhly částky více jak 26 milionů Kč, které všechny nemocnice hradila z vlastních zdrojů.*

/zr/

Na snímku: Od letošního října na radiodiagnostickém oddělení MMN, a. s., v Jilemnici slouží magnetická rezonance. Jde o nejmodernější vyšetřovací metodu, která nepoužívá rentgenové záření, ale silné elektromagnetické pole. Získané obrazy orgánů a tkání lidského těla mají vysoké tkáňové rozlišení a přinášejí nejdokonalejší zobrazení měkkotkáňových struktur, a tím přispívají k odhalení patologických změn.

Foto: archiv nemocnice

 

Jako vždy i tentokrát z aktuálního čísla Moderní obce přinášíme výběr zajmavých výroků některých osobností, jež vystupují na stránkách časopisu. Nechybí mezi nimi ani Antonín Stodůlka, starosta Chvalčova na Kroměřížsku. Portrétní snímek starosty této příjemné menší obce pod Svatým Hostýnem najdete na první straně obálky srpnové Moderní obce.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. I nyní si můžete přečíst výběr citátů ze srpnového čísla Moderní obce.

Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR, poslanec Evropského parlamentu: Z naší veřejné debaty se vytratilo téma, proč čtyři největší města (Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) mají v RUD určené zvláštní přepočítací koeficienty. V tomto ohledu jsou vlastně nejvíce "bita" ostatní krajská města, která žádná privilegovaná procenta v zákoně nemají, přitom však vykonávají nepochybně stejný rozsah samosprávné agendy jako ona čtyři privilegovaná města.

Antonín Stodůlka, starosta obce Chvalčov na Kroměřížsku: Můj osobní názor je ten, že dnes na sociální bydlení jsou k dispozici skutečně slušné dotace. Ale mladí lidé, kteří začínají svůj samostatný život, uvažují o založení rodiny, chtějí pracovat – a skutečně pracují, netrápí je žádné zdravotní problémy, nemají příliš mnoho šancí dosáhnout na vlastní bydlení. Nanejvýš mohou získat bezúročnou půjčku a hypotéka je pro mnoho z nich drahá. Další problém, který v současné době jistě nejen ve Chvalčově zaznamenáváme, je ten, že dnes se do důchodového věku dostávají lidé, kteří si posledních třicet let řádně neplatili sociální pojištění, jakžtakž přežívali na různých příležitostných brigádách apod. – a možná se i domnívali, že se důchodu ani nedožijí. Jenže nyní do něho spadli rovnýma nohama, důchod obdrželi minimální a fyzický stav jim už příliš nedovoluje si takříkajíc bokem něco přivydělat.  Takže jsme pro ně připravili projekt výstavby bytovky „poslední záchrany“ s jednoduchým spartánským vybavením.

František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR, starosta města Kyjov na Hodonínsku: Bezesporu vrcholem celého roku 2019 byl pro nás svaz jeho volební XVII. sněm  koncem května v Ostravě. Tam jsme si potvrdili vážnost a respekt naší organizace jak u politiků napříč celým politickým spektrem, tak u naší členské základny… Na základě naší intervence se nám například podařilo přimět Ministerstvo práce a sociálních věcí zabývat se otázkou navázání výplaty dávky na bydlení na institut trvalého bydliště.

Ondřej Vaculík, místostarosta města Hořovice, předseda DSO Mikroregion Hořovicko: Výraz „boj proti suchu“ vnímám jako eufemismus. Spíše jde o to, aby občané sami pochopili nutnost s vodou hospodařit, umět ji v krajině zadržovat, vážit si deště, nebát se bláta a kaluží, nekanalizovat, nedláždit či asfaltovat každý volný plácek veřejného prostoru. Nevím, jak  komise pro období sucha, jejichž vznik předpokládá návrh novely vodního zákona, budou fungovat; jistě bude záležet na tom, jak kde. Ale v každém případě jejich činnost i nečinnost povede k větší informovanosti i polemice o způsobech toho „boje proti suchu“ a o jeho vážnosti.

Petr Hladík, 1. náměstek primátorky statutárního města Brna: Dlouho slibovaný návrh novely vodního zákona zklamal. Místo toho, aby přinášel potřebná opatření práv a povinností k předcházení a omezení stavů sucha, přichází s ustanovením dalšího orgánu – nové komise „pro sucho“ a administrací redukce využívání vodních zdrojů. Domnívám se, že komisí a úřadů máme přespříliš a zřizovat nové podle zákona k ničemu nepovede.

Petr Jedlička, místostarosta obce Mikolajice na Opavsku, velitel místního Sboru dobrovolných hasičů a jeho jednotky: Význam odkazu minulých generací hasičů v obci pro jejich současné následovníky spočívá zejména v tom, abychom zachovali tradice pro další generace. Nejde tedy pouze o hašení požárů, ale také o kulturní dědictví, jehož jsou hasiči hlavními udržovateli. Ať už to jsou třeba plesy, vodění medvěda, pochování basy či floriánské mše. Hasiči také reprezentují Mikolajice na různých akcích v okolních obcích. Je-li navíc v obci zřízena jednotka SDH, jako je tomu i u nás, má svůj neoddiskutovatelný význam v rámci ochrany obyvatel a hašení požárů. Hasiči jako spolek dnes mají význam hlavně při udržování tradic a hasičského hnutí tak, jak jej známe z historie.

Karel Bláha, zastupitel jihočeského města Temelín a spoluorganizátor letošního česko-slovenského Srazu Lhot a Lehot: Letošní sraz byl časově náročný, spánkový deficit byl nepředstavitelný. Sraz mě osobně utvrdil v tom, že když se chce, je možné zvládnout i jeden zpočátku šílený nápad. Nejvíce bych snad ocenil seniory, kteří si srazu užívali, jako by jim bylo pětadvacet let. Dalším pozitivem je, že se nikomu nic zásadního nestalo, a v neposlední řadě i fakt, že nám vyšlo počasí.

Lena Mlejnková, starostka města Semily: Moc nás potěšila velká návštěvnost při slavnostním otevření nového městského turistického a informačního centra a zájem veřejnosti. Centrum a přístup do muzea jsou nově bezbariérové. Čeká nás ještě kus práce a chceme se zaměřit na rozvoj turistického ruchu, ale první krok jsme už udělali a TIC se stalo novou reprezentativní branou do Semil.

Pavel Kubaník ze spolku Kulturák ve Chvalčově na Kroměřížsku: Komunita fanoušků Letního kina Chvalčov  je částečně organizovaná skrze iniciativu Kultura za pade, která je součástí pořádajícího spolku Kulturák. Princip je jednoduchý – pokud máte zájem o rozvoj kulturních aktivit v regionu, přispějte padesátikorunou měsíčně a za peníze z fondu uspořádejte malou kulturní akci. Pro přispěvatele jsou akce zdarma, výtěžek ze vstupného jde do společného fondu. Kultura za pade má aktuálně desítky přispěvatelů z Chvalčova, Bystřice pod Hostýnem a dalších obcí, ale i od lidí, kteří již dávno žijí jinde a skrze tuto iniciativu se mohou podílet na rozvoji svého rodiště. Kultura za pade tak vytvořila síť obdobně smýšlejících lidí, kteří stojí také za organizací letního kina. Výtěžek Letního kina Chvalčov jde do fondu Kultury za pade a financuje tak další kulturní akce mimo letní sezónu.

Vendula Bartáková, předsedkyně mediální komise rady obce Bílovice nad Svitavou v okrese Brno-venkov:  Pro vydávání našeho Bílovického zpravodaje jsou určitě nejdůležitější schopní lidé jako ve všech oborech, kteří nepostrádají entuziasmus a víru v to, že to dělají dobře. Občané si pochvalují rubriku Téma zpravodaje. Od jiných zpravodajů se určitě odlišujeme grafikou, uvedenou rubrikou a možná i tím, že dáváme prostor občanům k vyjádření, i když nemusí být zrovna lichotivé, a ve stejném čísle zpravodaje se snažíme uveřejnit i protinázory.

Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF, a. s.: Vytvořit mechanismus „spravedlivého“ rozdělování investičních dotací mezi obce je velmi obtížné. Nalezení základních parametrů, podle nichž by se rozdělování dotací mělo řídit, bude vždy diskutabilní. Asi intuitivně cítíme, že by stát měl pomáhat slabším obcím. Jejich vymezení by nemuselo být až tak nepřekonatelným problémem. Avšak v podmínkách, kdy o investičních dotacích rozhoduje několik ministerstev a fondů, to je naprosto nemožné.

Luděk Tesař, ekonom: Jedinými „finančními šťastlivci“ ve veřejné správě jsou obce. Nejenže jim nechybějí peníze na reprodukci, tedy na údržbu jejich majetku, ale mohou se i modernizovat a rozvíjet. Obce jsou největšími investory v rámci veřejné správy, a to i bez dotací. Nicméně jejich výsledky by měly být lepší. Brzdí je však byrokracie, jíž musí čelit, a psychopati, kteří pronikli do zastupitelstev... Rozvoj obcí funguje dobře zejména tam, kde obce investují do rozvoje infrastruktury k bydlení a podnikání, kde zvelebují podmínky pro vzdělávání a rozvoj ducha. Přes veškeré byrokratické problémy kolem investic se ukazuje, že princip subsidiarity funguje. Funguje tedy všude tam, kde nedochází k plýtvání veřejných peněz na soukromé aktivity pod hlavičkou veřejné prospěšnosti, nebo tam, kde se nedají strhnout líbivou, bohužel pouze líbivou, politikou Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vladimír Kremlík, ministr dopravy: Chceme připravit a projednat návrh na možné zvýšení pokuty za porušení zákazu vjezdu těžké nákladní dopravy, která má odrazovat řidiče a dopravce, aby se vyhýbali mýtnému a sjížděli na krajské silnice.

Marek Pavlík, pedagog CEVRO Institutu: Základem struktury organizace podle holakracie jsou týmy. Ty jsou základními stavebními kameny organizace. Stavebními jednotkami rozhodně nejsou jednotlivci, oddělení, úseky nebo divize. Uvnitř týmů se jednotlivé role stanovují společně. Týmy navrhují svou strukturu samy a samy se také řídí.

Stanislav Loskot, poradce pro komunikaci a bezpečnost ve veřejné správě: Velmi zatěžující pro každého zaměstnance je obtěžování, čili chování jak spolupracovníků, tak nadřízených i podřízených. Tento druh chování vede obvykle ke snížení důstojnosti zaměstnance, vytvoření zastrašujícího a ponižujícího pracovního prostředí. Postižení zaměstnanci jako příklady uvádějí rozšiřování nepravdivých zpráv ze soukromého života zaměstnance, vyměňování a sdělování informací o pracovních schopnostech zaměstnance mezi zaměstnavateli, uveřejňování nepravdivých údajů o pracovní činnosti zaměstnance (zejména vedoucích zaměstnanců) ve sdělovacích prostředcích či rozšiřováním nepravdivých tvrzení o rodinném životě zaměstnance na pracovišti. Zde lze vysledovat přímou úměru v oblasti firemní kultury a fluktuace.

Kateřina Koláčková, ředitelka společnosti OTIDEA avz s. r. o.:  Pro starosty menších obcí, kteří zpravidla pro výkon  své funkce nejsou ani uvolněni, se osvědčují školení na míru v prostorách klientů na základě jejich požadavků a časových možností. Pokud si klient nevybere školení z nabídky na webu, může nás kontaktovat a vždy vymyslíme kurz přizpůsobený jeho individuálním potřebám.

Romana Smetánková,  česká kancelář EY: Česká centrální veřejná správa je v inovacích velmi pozadu. Na úrovni samosprávy je řada měst a obcí, jež se snaží jít s dobou. Ukazuje se (nejen u nás), že hnacím motorem je osvícená politická reprezentace a také angažovanost občanů. Nemám objektivní srovnání, jak si stojíme v porovnání se světem, ale pocitově si myslím, že zejména u velkých měst nám lehce ujíždí vlak. Vycházím i z toho, že EY problematiku tzv. měst budoucnosti řeší globálně už dlouhá leta, zatímco v Česku je to otázka spíše několika posledních let. A stále mluvíme spíše o partikulárních řešeních, než abychom tuto oblast řešili komplexně.

Jan Sedláček, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR, starosta obce Křižánky na Žďársku: Kromě časové úspory pro účastníky webinářů, které ve Sdružení místních samospráv organizujeme v rámci projektu Správa obcí od A do Z, patří k přednostem tohoto druhu vzdělávacích akcí možnost opakovaného poslechu a také skutečnost, že účastník nemusí opustit prostředí své kanceláře. Další velkou výhodou je možnost neomezeného počtu účastníků. Na druhou stranu uspořádat úspěšný webinář je poměrně náročné. A to jak po technické stránce, tak po stránce výběru témat.

Jiří Paul, ředitel VAK Beroun: Technologie vyhodnocování satelitních snímků pro vyhledávání úniků vody z potrubí je v podstatě stejný způsob, jímž astronomové hledají vodu na jiných planetách. Satelitní snímek se pořizuje v neviditelném dlouhovlnném spektru. Výsledkem jsou jasně zvýrazněná místa potenciálního úniku vody, která se proloží vrstvou digitální mapy vodovodního potrubí. Jednotlivé nálezy se prověří pomocí softwarových filtrů a zároveň se u nich určí míra pravděpodobnosti úniku vody. Vodohospodářská společnost tak dostává formou webové aplikace interaktivní mapu, kde jsou znázorněna místa s pravděpodobným únikem vody, přičemž rádius činí zhruba sto metrů. Barevná škála navíc určuje pravděpodobnost poruchy. Aplikaci lze snadno použít i na mobilních zařízeních v terénu. V označených lokalitách se následně přesné místo poruchy hledá standardními technikami.

Aleš Erber, lesnický specialista, analytik a odborný lesní hospodář: Osobně tvrdím: Snažme se vypěstovat co nejhodnotnější les – tedy jednotlivé sortimenty, ale co nejlevněji. Příroda nám často sama ukazuje cestu, kterou se máme vydat. Stačí jen přírodě více naslouchat. Budoucnost lesního hospodářství tkví ve smysluplném omezení vstupů do výroby, tzn. že vyloučení takových nákladů, které jsou investovány zcela nepřirozeně a zbytečně s tím, že se spíše bude využívat tvořivá dynamika lesa umožňující jeho vlastníkům dosáhnout na vyšší zisky. Hlavně menší lesní majetky měst a obcí by se měly zaměřit na pěstování nejhodnotnějších sortimentů a nepoužívat způsoby pěstování lesů, které mají prvky průmyslové produkce. Jakostní hospodaření ovšem vyžaduje pečlivější přístup a lepší vnímání přirozených sil lesa a přirozených procesů. Lesnicí takové postupy znají, ale samotná podstata takové hospodaření se neobejde bez větší trpělivosti a podpory ze strany vlastníka lesa, který by měl hledět nejen na ekonomickou výkonost lesa, ale hlavně na jeho stav a vývoj po stránce ekologické i sociální.

Jiří Remeš, bývalý starosta obce Bantice na Třebíčsku: V roce 2003 nás oslovila společnost W. E. B větrná energie s. r. o. s žádostí o spolupráci při realizaci stavby větrné elektrárny v našem katastru obce.  Myšlenka se mi opravdu moc zamlouvala a začal jsem se o tyto stavby více zajímat. Společnost pro naše zastupitelstvo i zastupitelstva okolních obcí uspořádala zájezd do rakouských obcí, kde již elektrárny stály, a uspořádala pro nás besedu s jejich zástupci a představiteli. Ti hodnotili přínos elektráren pro obce vesměs kladně. Mě samotného tam zaujala větrná elektrárna s vyhlídkovým košem, který byl umístěn pod generátorem. Pokud by taková stála u nás v Banticích, jistě by to zvýšilo atraktivitu obce i turistický ruch. Vzhledem k umístění bantické větrné elektrárny by odsud byl krásný výhled do okolí krajiny. Avšak záměr se nepodařilo zrealizovat, stejně jako se nepovedlo vybudovat více větrných věží i v katastrech okolních obcí podle původního záměru. Ta naše, bantická, byla uvedena do provozu v roce 2008.

Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Otázka kupních cen při prodeji nemovitostí je poté, co byla absence odůvodnění odchylky od ceny v místě a čase obvyklé v zákoně o obcích „odměněna“ sankcí absolutní neplatnosti daného právního jednání (tedy sankcí, kterou nelze zhojit), nejčastěji diskutovanou otázkou v obcích a městech. A není divu: prodat něco pod cenou může být jednak prohlášeno následně za neplatné jednání – pokud to hned u tohoto prodeje neodůvodníme důležitým zájmem, který samospráva sleduje, jednak mohou být zastupitelé stíháni za porušování povinnosti při správě cizího majetku.  Právě proto, že nedůvodně prodali „levně“.

Zbyněk Vočka, vedoucí oddělení sociální pomoci, Odbor sociálních věcí, Krajský úřad Olomouckého kraje: Zásadním problémem neregistrovaných sociálních služeb je nemožnost dohledu nad úrovní poskytované péče a také fakt, že osoby, které péči zajišťují, nemusejí splňovat žádné podmínky (v oblasti trestní bezúhonnosti či odbornosti).

Kateřina Selníková, advokátka V4 Legal: V případě, že jde o veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž součástí je také příprava projektové dokumentace, doporučujeme pečlivě zvážit požadavky na kvalitu, kvalifikaci a zkušenosti architektů nebo projektantů. Důraz by měl být při nastavování zadávacích podmínek rovněž kladen na organizaci realizačního týmu, a to typicky na pozici jeho vedoucího.

Jan Břeň, právník: Zkoušku zvláštní odborné způsobilosti, její členění, průběh a případné opakování upravuje § 24 zákona o úřednících, přičemž podrobnosti zejména průběhu zkoušky zvláštní odborné způsobilosti a jejího opakování jsou stanoveny v § 3 a § 4 vyhlášky č. 512/2002 Sb. S právní úpravou zkoušky souvisí, je-li při ústní zkoušce úředník hodnocen klasifikačním stupněm „vyhověl“ v obecné části i ve zvláštní části, navazující úprava tzv. osvědčení v § 25 zákona o úřednících, které takto úspěšný úředník obdrží od Ministerstva vnitra do 15 dnů ode dne konání ústní zkoušky zvláštní odborné způsobilosti (konkrétní náležitosti osvědčení o úspěšném vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti jsou stanoveny v § 5 odst. 1 vyhlášky č. 512/2002 Sb., přičemž podle odstavce 2 citovaného ustanovení vyhlášky č. 512/2002 Sb. se osvědčení vydává v jednom vyhotovení).

Petr Kolman, VŠ Ambis Praha - Brno: Podle ustanovení § 12 odst. 4 zákona o úřednících odvoláním nebo vzdáním se funkce vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu pracovní poměr nekončí. Pozor, to ovšem neplatí, v případě že byl předmětný pracovní poměr založen jmenováním na dobu určitou. Územní samosprávný celek (obec, kraj) je povinen podat vedoucímu úředníku nebo vedoucímu úřadu návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u územního samosprávného celku převedením na jinou práci. A to takovou, jež koresponduje s jeho zdravotním stavem a dosaženou odbornou kvalifikací. Nemá-li územní samosprávný celek pro vedoucího úředníka (anebo vedoucího úřadu) takovou vhodnou práci nebo ji vedoucí úředník či vedoucí úřadu odmítne, jde o překážku v práci na straně územního samosprávného celku a současně je dán výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Dodejme, že odstupné poskytované vedoucímu úředníku nebo vedoucímu úřadu při organizačních změnách nenáleží v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání nebo vzdání se funkce vedoucího úředníka (či vedoucího úřadu).

Marcela Káňová, Advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný: Obecně platí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví pro případ rozporů konkrétní údaj, resp. konkrétní místo, kde má být údaj uvedený, jako rozhodující, pak je nutno na tomto místě uvedený údaj (v daném případě tedy v návrhu smlouvy) považovat za nabídkovou cenu účastníka. V souladu s tím by pak dodavatele měl požádat na základě § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, aby účastník všechny ostatní části nabídky upravil tak, aby tomuto rozhodujícímu údaji odpovídaly. Pokud by však skutečně šlo o překlep a nabídková cena uvedená v návrhu smlouvy by byla podstatně nižší, hrozilo by riziko, že účastník nebude mít vůli takovou smlouvu nakonec uzavřít. V takovém případě se domnívám, že za určitých okolností lze akceptovat i úpravu nabídkové ceny v návrhu smlouvy, a to s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 172/2018 – 44, kde bylo dovozeno, že v jím posuzovaném případě měla být oprava početní chyby v nabídkové ceně akceptována, a to s ohledem na tyto výjimečné okolnosti.

Adam Furek, právník: Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, svěřuje v § 85 písm. a) do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce rozhodování o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí. To znamená, že vůli obce nabýt do svého vlastnictví hmotnou nemovitou věc musí předem vytvořit svým hlasováním zastupitelstvo obce. Na základě takto vytvořené vůle pak starosta (případně jiná oprávněná osoba) za obec navenek jedná, typicky uzavře kupní smlouvu či podá závazný návrh na uzavření kupní smlouvy (ve smyslu § 1731 a násl. občanského zákoníku). Bez předchozího schválení zastupitelstvem by jednání starosty (uzavřená smlouva, podaná nabídka) bylo neplatné (srov. § 41 odst. 2 a 3 zákona o obcích). Usnesení zastupitelstva přitom může být přijato jen na řádně svolaném a veřejně konaném zasedání (srov. § 93 odst. 1 a 3 a § 87 zákona o obcích). Mimo zasedání nemůže zastupitelstvo rozhodovat.*

Moderní obec v digitální verzi si můžete zakoupit (celoroční i pololetní předplatné, stejně jako jednotlivá vydání) na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec .

Tištěnou Moderní obec si můžete předplatit na: https://www.profipress.cz/predplatne/.

/rš/

 

 

 

Sté výročí narození politika, novináře, spisovatele a neúnavného bojovníka proti totalitě, násilí a bezpráví Pavla Tigrida si v Semilech připomněli v rámci akce Dny Pavla Tigrida, které proběhly ve dnech 25. až 28. října. Široký vzpomínkový program, v němž nechyběly besedy, koncerty a výstavy vyvrcholil slavnostním pojmenováním nového náměstí a odhalením busty Pavla Tigrida od sochařky Terezy Pecinové Salabové v Muzeu a Pojizerské galerii.

Dny Pavla Tigrida zahájilo ve středu 25. října Tigridovské matiné v aule Gymnázia Ivana Olbrachta, na němž se setkali a na Pavla Tigrida zavzpomínali Petr Pithart, P. Josef Kordík a Miloš Plachta.

Čtvrteční dopoledne patřilo zahájení tematické výstavy Hlasy svobody - Rádio Svobodná Evropa ve studené válce, kterou ve foyer Státního okresního archivu za doprovodu saxofonu Jana Vávry a klavíru Jiřího Horčičky uvedl autor výstavy Prokop Tomek. Výstava přiblížila návštěvníkům historii Rádia Svobodná Evropa (RFE) ode dne zahájení činnosti ve Spojených státech přes vysílání v Mnichově až po přestěhování redakce do Prahy v roce 1994. Na vernisáž navázal seminář Pavel Tigrid a Rádio Svobodná Evropa.

Podvečerní 17. hodina odstartovala v kině Jitřenka Filmový podvečer s Pavlem Tigridem - nad zhlédnutými filmy s diváky diskutovali Ondřej Šír, novinář Jan Šícha a dokumentarista Radek Schovánek. Čtvrteční večer zakončil koncert zhudebnělých veršů Ivana Martina Jirouse v podání Oldřicha Kaisera a Dáši Vokaté.

Ani páteční program si co do významu ničím nezadal s dnem předchozím. Ve Sboru Dr. Karla Farského se uskutečnila ekumenická bohoslužba, kterou sloužili  tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus, patriarcha Církve husitské Tomáš Butta a semilský děkan Církve římskokatolické P. Jaroslav Gajdošík. Poté bylo za přítomnosti představitelů města Semily, starostů Lomnice nad Popelkou a Turnova, hejtmana Libereckého kraje Martina Půty, náměstka ministra kultury pro řízení sekce kulturního dědictví  Vlastislava Ourody, ale především rodiny Pavla Tigrida slavnostně pojmenováno nové semilské náměstí - náměstí Pavla Tigrida. Navzdory tomu, že počasí v tento slavnostní okamžik pořadatelům příliš nepřálo a přítomné po celé odpoledne skrápěl vytrvalý déšť, nenechalo si odpolední program na náměstí ujít několik desítek semilských občanů.

Program pokračoval v Muzeu a Pojizerské galerii, kde byla v 17 hodin slavnostně odhalena bronzová plastika Pavla Tigrida od akademické sochařky Terezy Pecinové Salabové a zahájena výstavy s názvem Pavel Tigrid - slovy proti totalitám. Následně návštěvníci muzea besedovali s literárním historikem Petrem Kotykem, laureátem Ceny Českého PEN klubu pro rok 2017.

Večerní koncert Vladimíra Merty a Jaroslava Hutky před zaplněným hledištěm Kulturního centra Golf byl pomyslnou třešničkou nabitého pátečního programu.

Vzpomínkovou akci u příležitosti 100. výročí Pavla Tigrida zakončil slavnostní koncert Podkrkonošského symfonického orchestru v KC GOLF.

Lena Mlejnková, starostka města Semily, k připomenutí 100. výročí narození Pavla Tigrida mj. uvedla: Je štěstím, že zde dnes můžeme svobodně, bez ohnutého hřbetu, bez cenzury a jiných omezení stát a připomínat si naši minulost a je neskonalé štěstí, že jsme měli po celou naši národní historii mnoho statečných lidí, odhodlaných a ochotných sebeobětí pro pravdu a svobodu. K nim na čelním místě samozřejmě patří Pavel Tigrid, a my si jeho osud, postoje a činy budeme stále připomínat nejenom náměstím Pavla Tigrida, ale také jeho plastikou. Za vedení města Semily chci poděkovat všem, kteří s námi absolvovali Dny Pavla Tigrida - od lektorů, účinkujících, ředitelů městských a státních organizací a škol až po všechny pozvané hosty. Zejména chci ale poděkovat dcerám a synovi Pavla Tigrida Deborah, Katrin a Gregory Tigrid. Děkuji jim, že vážili dlouhou cestu sem k nám a ještě předtím souhlasili s naším návrhem na pojmenování podmoklického náměstí jménem jejich otce."

/zr/

Foto: Roman Fries

Registrační značky ve ve formátu: SEMILY01 nebo SEMILY02 mají usnadnit identifikaci a transparentnost vozidel využívaných městem.

"Po vzoru několika dalších měst jsme se rozhodli v letošním roce využít možnosti označit jednotlivé služební vozy jednotnými registračními značkami. Místo klasických SPZ by nyní naše vozidla měla nést registrační značky ve formátu: SEMILY01 nebo SEMILY02," vysvětlila Lena Mlejnková, starostka města Semily. "Od této změny si slibujeme nejenom lepší identifikaci vozidel, které radnice ke své činnosti využívá, ale zároveň jedinečnou možnost prezentace města Semily," dodala starostka.

Tuto možnost nabízí majitelům vozidel novela zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích od 1. ledna 2016. Ačkoli běžná cena za výměnu jedné registrační značky se pohybuje v řádu několika tisíc korun, město Semily tento krok nic stát nebude.

"Přestože město Semily disponuje ve svém vozovém parku sedmi vozy," připomněla Iveta Medková z kanceláře tajemníka semilské radnice, "značky na přání budeme mít naprosto zdarma, protože městský úřad, který registrační značky vydává, je od správních poplatků osvobozen."*

/zr/

 

Foto: archiv města Semily

Celkem 76 stran včetně obálky má říjnové číslo odborného měsíčníku Moderní obec. Jako vždy v něm čtenáři naleznou množství zajímavých a inspirativních informací.

V rubrice Názor ministr životního prostředí Richard Brabec přibližuje smysl nových odpadových zákonů, které se jeho resort během nejbližších měsíců chystá prosadit ve vládě i v Parlamentu.

Rubrika Polemika přivedla proti sobě starostu Chýnova na Táborsku, senátora Pavla Eyberta a starostu Náchoda, poslance Jana Birkeho. Oba – každý z jiné pozice – odpovídají na otázku: Má se obecním policiím odebrat kompetence měřit rychlost projíždějících vozidel? Otázku jsme položili v souvislosti s návrhem novely zákona o obecní policii, který má nyní ve své agendě dolní parlamentní komora. Otázka to není jednoduchá a ani oba protagonisté rubriky na ni zcela jednoznačně neodpovídají, ale spíše nastolují nové náměty pro fungování obecních policií v budoucnu.

V rubrice Rozhovor tentokrát vystupuje starostka Semil Lena Mlejnková. Přibližuje dlouhý a nesnadný boj o záchranu městské nemocnice a zamýšlí se i nad podmínkami pro fungování zdravotnických zařízení tohoto druhu. Ovšem v rozhovoru jsme zabrousili i do oblasti veřejného zadávání a architektonických soutěží, stejně jako třeba do úvah nad smyslem a přednostmi participativního rozpočtování.

Nemalý prostor jsme v říjnovém vydání Moderní obce vyčlenili pro nově zahajovaný projekt AKADEMIE SAMOSPRÁV, a to jak v rubrice Spektrum, tak v rubrice Správa a rozvoj. Projekt byl připraven známou advokátkou Janou Zwyrtek Hamplovou, přičemž záštitu nad ním převzal senátor Ivo Valenta. AKADEMIE SAMOSPRÁV přinese více než třicet přednášek z oboru práva, zejména zákona o obcích. Právě na téma tohoto zákona Jana Zwyrtek Hamplová, mimochodem i dlouholetá členka redakční rady Moderní obce a kmenová autorka našeho časopisu, chce vést s účastníky přednášek – starostkami a starosty i dalšími představiteli obcí a měst – diskusi, která by měla vyústit v návrh zcela nového zákona o obcích. Ten chce Jana Zwyrtek Hamplová připravit s tím, že prosadit návrh zákona připravený v součinnosti s komunálními politiky "zdola" by byla zase úloha senátora Ivo Valenty. V říjnovém vydání Moderní obce přinášíme i harmonogram prvních přednášek naplánovaných v jednotlivých krajích v rámci projektu AKADEMIE SAMOSPRÁV a jako jeho mediální partneři můžeme za Moderní obec s radostí konstatovat, že první termín (1. listopadu v plzeňském hotelu PRIMAVERA) pro Plzeňský a Karlovarský kraj byl už v prvních dnech zavalen smrští přihlášek. Více o projektu na: www.akademiesamosprav.cz.

V říjnovém vydání Moderní obce jistě zaujme také rubrika Kauza. Eva Vítková se v ní zabývá hledáním místa pro úložiště jaderného odpadu v České republice. Zdá-li se snad někomu, že jde pouze o problém obcí kolem dosud sedmi lokalit vytipovaných pro úložiště, není tomu tak - jde o celorepublikový problém. A nenechme se ukolébat ani tím, že vlastní úložiště se má stavět "až" v roce 2050.

Zejména čtenáři z velkých statutárních měst by neměli v rubrice Ekonomika a finance přehlédnout text ekonoma Luďka Tesaře. Otevírá totiž problém financování městských obvodů a městských částí, které v tomto směru často bývají vedeními statutárních měst "odsuzovány" do role paběrkářů. Autor článku nejen problém popisuje, ale také nabízí možná řešení, jak tento problém zvládnout.

Zvkláštní pozornost si jistě zaslouží rubrika Téma. V říjnovém čísle se věnuje nakládání s odpady v obcích a městech. Jak to vidí Svaz měst a obcí ČR, vysvětluje v této rubrice jeho místopředseda a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal. Jak být úspěšný v žádosti o dotace třeba na obecní kompostárnu a zbytečně přitom "neklopýtnout", radí manažerka dotačních projektů Agentury ValFia, s r. o., Lucie Valentová. Hodně zajímavý je text, v němž shrnujeme poslední události na trhu odpadu z obalů. V průběhu let se na tento trh pokoušely  vstoupit nejrůznější firmy, nejnověji o to usiluje společnost REMA AOS, a. s., která tak hodlá vytvořit konkurenci společnosti EKO-KOM. V rubrice Téma si nenechte ujít ani informace o České asociaci odpadového hospodářství, u jejíhož zrodu stojí společnosti VEOLIA a SITA CZ.

Velmi aktuální je záznam besedy u kulatého stolu v rubrice Legislativa. Nazvali jsme jej Regulaci doby nočního klidu obcím novela přestupkového zákona nezkomplikuje. Za účasti starostek, právníků i zástupců Ministerstva vnitra včetně náměstkyně ministra Jany Vildumetzové jsme se v besedě věnovali novele zákona o přestupcích, která vstoupila v účinnost letos 1. října – a také některým fámám, které se v té souvislosti objevily v některých obcích a městech. Stručně a jednoduše řečeno: Žádný právní předpis (ani přestupkový zákon) neomezuje konání rodinných akcí. Ty se mohou na území obce konat i po 22. hodině. Rodinné akce či oslavy nevyžadují ohlášení nebo povolení obce ani jiného orgánu veřejné správy. V případě rodinných nebo společenských akcí i po 22. hodině je však samozřejmě nezbytné respektovat ochranu nočního klidu stanovenou zákonem o přestupcích. Po 22. hodině tak mohou akce pokračovat za podmínky, že nenarušují noční klid. Nerespektování nočního klidu je přestupkem, za který může být uložena obcí sankce podle zákona o přestupcích.

Další informace na toto téma najdete ve zmíněné besedě u kulatého stolu a pomoci může i otištěný metodický materiál odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra – vzor obecně závazné vyhlášky obce o nočním klidu.

Listopadové vydání Moderní obce očekávajte už 3. 11.*

Předplatné Moderní obce si lze zajistit na: http://profipress.cz/predplatne/.

/rš/

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down