Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) společně se Svazem měst a obcí ČR a Českou biskupskou konferencí prostřednictvím memoranda žádají Ministerstvo zemědělství, aby zohlednilo místní podmínky a potřeby České republiky v oblasti lesního hospodářství a vyčlenilo v pilíři rozvoje venkova Společné zemědělské politiky 130 mil. eur na programové období 2021–2027.

Návrh Ministerstva zemědělství na financování Strategického plánu Společné zemědělské politiky pro oblast lesního hospodářství považujeme za silně poddimenzovaný. Proto jsme iniciovali vznik společného memoranda, které bylo v minulém týdnu odesláno přímo ministrovi zemědělství,“ uvedl předseda SVOL Jiří Svoboda. „Věříme, že ministerstvo a poté i vláda budou věnovat naší společné výzvě náležitou pozornost a dosavadní návrh přehodnotí. Navrhovaných 2,2 % z pilíře rozvoje venkova pro lesní hospodářství neodpovídá významu lesů pro naplnění cílů adaptace na klimatické změny a situaci v českých lesích.“

V České republice pokrývají lesní pozemky 2 677 329 ha, což představuje 34 % z celkové rozlohy státu. Zemědělská půda zaujímá 51 % celkového území státu. Lesy, které mají stěžejní úlohu nejen ve zmírňování klimatických změn, ale také pro zajištění uhlíkové neutrality a zvyšování biodiverzity v krajině, v současné době čelí dopadům kůrovcové kalamity mimořádného rozsahu. Za období 2018–2020 jsou celkové ekonomické dopady kůrovcové kalamity podle Czech Forest think tank odhadovány na téměř 100 miliard korun.

V předchozím programovém období (1.–11. kolo Programu rozvoje venkova) bylo pro lesní hospodářství alokováno cca 186 mil. EUR. Obrovský převis žádostí ukázal, že alokace na intervence do lesnické infrastruktury a technologické investice nebyly dostatečné. Ve 13. kole, které odstartovalo 5. října, je na výstavbu a rekonstrukce lesních cest alokováno 460 mil. Kč. Skutečností ovšem je, že žadatel bez navýšení kategorie lesní cesty nemá šanci se svou žádostí uspět. Na obnovu lesních porostů po kalamitách, kde mohou žádat i státní lesy, je v posledním kole alokováno 400 mil. Kč.

Rozpočet Společné zemědělské politiky na nové období byl celkově ponížen o jednu třetinu. Za akceptovatelné lze z pohledu signatářů společného memoranda považovat snížení alokace na lesní hospodářství maximálně na 130 mil. eur. Návrh Ministerstva zemědělství však uvažuje pouze s alokací 28,6 mil. eur.

Vnímáme okolnosti rozpočtových omezení, ale podpora segmentu z evropských i národních zdrojů by se měla vzhledem k situaci logicky spíše zvyšovat,“ konstatoval dále Jiří Svoboda. „Na lesy jsou kladeny velké nároky a velká očekávání, a to jak v rámci EU, tak na národní úrovni. Bez oprav lesních cest poškozených v důsledku kůrovcové kalamity, které jsou na většině míst hojně využívány veřejností, a bez moderní lesní techniky šetrné k životnímu prostředí nebude možné za neustálého odlivu pracovní sily z lesnictví tyto ambice naplnit.

Signatáři memoranda vyzývají Ministerstvo zemědělství, aby přehodnotilo rozdělení finančních alokací ve prospěch podpory udržitelného a konkurenceschopného lesního hospodářství a pro lesy vyčlenilo minimálně 130 mil. EUR. S ohledem na dlouhodobý vývoj v lesním hospodářství a zajištění všech funkcí lesa i v budoucnu signatáři žádají, aby ministerstvo zařadilo do hlavních priorit rozvoje venkova s odpovídajícím finančním zajištěním investice do lesnické infrastruktury a technologické investice v lesnictví.

Pokud chceme veřejně hovořit o zásadní funkci lesů při ochraně klimatu a našich vodních zdrojů a chceme si toto dát jako jedno z témat našeho nastávajícího předsednictví Evropské unii,“  zdůraznil předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl, pak se o ně musíme také odpovídajícím způsobem starat. Znamená to samozřejmě investice nejen do lesů samotných, ale i podporu jejich vlastníků, ať už soukromých, či obecních, aby se o ně mohli starat s péčí řádného hospodáře. Vždyť jen tak budou lesy plnit svoji roli i do budoucna.

Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a předseda České biskupské konference, upozornil na zásadní úkol, který společnost od lesů očekává v souvislosti s ochranou klimatu a důležitost jeho podpory. „V situaci, kdy jsou lesy silně poškozené a ochrana životního prostředí očekává velkou pomoc právě od lesů, nevidím dobré plánovat na budoucí léta menší finanční podporu, než byla dosud. To je chyba, kterou je potřeba opravit,“ připomněl.

/zr/

Ilustrační foto: archiv SVOL*

 

Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo tzv. červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Jde o území, jež je kůrovcem zasaženo mimořádně silně nebo je bezprostředně ohrožené.

V červené zóně (viz mapka nahoře) mohou majitelé lesů upustit od některých opatření, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví. Červená zóna se rozšiřuje o přibližně 10 procent, především na území české části republiky.

Pro červenou zónu, kde jsou lesy silně postiženy nebo ohroženy kůrovcovou kalamitou a schnou, platí mimořádné opatření Ministerstva zemědělství. To vytváří lepší podmínky pro zvládání kalamity a řešení jejích následků. Vlastníci zde mohou ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou například lapače, protože už nejsou účinné. Místo toho mohou soustředit veškeré síly na zpracování a asanaci napadeného dříví,“ uvedl ministr Miroslav Toman.

Červená zóna se rozšířila z 5127 katastrů na 6109, z celkového počtu 13 078 katastrálních území v České republice. MZe přitom vycházelo z družicových snímků. Aktuálním rozšířením reaguje MZe na postup kalamity od poslední aktualizace z 9. prosince 2019.

V červené zóně mohou majitelé lesů na holinách větších než 2 hektary ponechat nezalesněné pruhy uvnitř porostů v šířce až 5 metrů v rozestupech minimálně 20 metrů od sebe, popřípadě ponechat nezalesněné pruhy v šířce až 5 metrů na rozhraní lesa a nelesní půdy pro vytvoření okraje porostu. Tímto opatřením mohou uspořit sazenice a současně vytvořit střelecké průseky k udržování stavů spárkaté zvěře a k zamezení škodám zvěří na obnovovaných porostech.

Sucho a kůrovec mají dopad na krajinu, les i vlastníky, přesto se dají považovat také za příležitost pro urychlení změny druhové skladby ve prospěch lesů smíšených s vyšším zastoupením listnáčů, přírodě bližších a odolnějších proti výkyvům počasí a změnám klimatu. Naše opatření jsou účinná a fungují, jejich dopady se však pochopitelně více projeví až v dlouhodobém horizontu,“ dodal ministr zemědělství.

Podíl listnatých dřevin při obnově lesů v ČR se neustále zvyšuje. V roce 2019 lesníci znovu zalesnili rekordně vysokou plochu kalamitních holin. Loni vysázeli lesníci rekordních 111,6 milionu listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionu sazenic (v roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a 33 milionů smrků). Sadba činila více než 28 tisíc hektarů. Včetně využití přirozené obnovy se celkem podařilo obnovit takřka 34 tisíc hektarů lesů, což bylo nejvíce v historii samostatné ČR.*

Aktuální opatření obecné povahy najdete na úřední desce MZe i na úředních deskách obcí: https://1url.cz/mzkIA.

/zr/

 

Ministerstvo zemědělství připravilo pravidla pro 8. kolo příjmu žádostí o podporu z Programu rozvoje venkova (PRV). Investice budou směřovat například na potlačení kůrovcové kalamity, do rozvoje potravinářských a lesnických podniků i na vzdělávání. Celkem je pro 8. kolo PRV přichystáno více než 1,6 miliardy korun. Spuštěna bude i 16. výzva OP Rybářství, ve které mohou rybáři získat 130 milionů korun.

Nové kolo příjmu žádostí o podporu z PRV reaguje na aktuální situaci s kůrovcem, proto je v něm spuštěna většina lesnických operací. Podmínky pro poskytování dotací byly upraveny tak, aby vlastníkům lesů usnadnily boj s kůrovcem. Při žádosti o podporu budou zvýhodněni menší vlastníci. Ministerstvo pravidla zjednodušilo, aby byly pro žadatele méně administrativně náročné.

Podpora je u jednotlivých operací stanovena předběžně:

 

OperaceAlokace (Kč)
Vzdělávací akce40 000 000
Informační akce25 000 000
Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů500 000 000
Investice do nezemědělských činností360 000 000
Podpora agroturistiky130 000 000
Zavádění preventivních opatření v lesích27 000 000
Obnova lesních porostů po kalamitách100 000 000
Odstraňování škod způsobených povodněmi33 000 000
Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin30 000 000
Neproduktivní investice v lesích28 000 000
Přeměna porostů náhradních dřevin140 000 000
Technika a technologie pro lesní hospodářství170 000 000
Sdílení zařízení a zdrojů60 000 000
Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů 20 000 000
Celkem1 643 000 000

 

Ministerstvo zemědělství upravilo Příručku pro zadávání veřejných zakázek Programu rozvoje venkova, která je volně k dispozici na www.eagri.cz/PRV.

V 16. kole příjmu žádostí o dotace z OP Rybářství je pro zájemce připraveno 130 milionů korun, které mohou využít například na inovace svých podniků, investice do akvakultury nebo zpracování produktů.

Žádosti o dotace budou moci zájemci posílat prostřednictvím Portálu farmáře od 8. do 29. října 2019. Úplné znění pravidel je k dispozici na webu Ministerstva zemědělství www.eagri.cz/prv (subportál Dotace - Program rozvoje venkova na období 2014–2020 a příslušné opatření/operace) i na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu www.szif.cz v sekci Program rozvoje venkova 2014–2020.

/zr/

Ilustrační foto: Lesy ČR

 

Výzva Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) je určena všem, kdo vlastní kus nebo i kousek lesa, přičemž SVOL toto své upozornění komentuje s tím, že jde o finanční příspěvky, o nichž (možná) mnozí, zejména menší vlastníci lesů ani netuší. Finanční příspěvky na hospodaření v lesích sice podle SVOL nemohou vlastníkům lesů kompenzovat ztrátu způsobenou v důsledku sucha a kůrovcové kalamity, ale – jak SVOL dále připomíná, jsou pro ně každopádně přínosem.

Ministerstvo zemědělství totiž pro letošní rok rozšířilo možnosti příspěvků na hospodaření v lesích (novelizované nařízení 30/2014 Sb.), které poskytuje prostřednictvím krajských úřadů, a přislíbilo dvakrát více financí na tento účel než v loňském roce.

SVOL proto upozorňuje na to, že díky tomuto kroku Ministerstva zemědělství  lze žádat o příspěvky na:

* asanace jehličnatého dříví pomocí insekticidní sítě nebo netkané textilie, pomocí insekticidního postřiku nebo strojním odkorněním  (nový příspěvek);

* soustřeďování dříví v lese lanovkou, koněm, železným koněm nebo vyvážecím strojem;

* štěpkování nebo drcení klestu;

* přirozenou obnovu lesních porostů;

* umělou obnovu síjí, umělou obnovu sadbou první;

* zajištění lesních porostů;

* výchovu lesních porostů – prořezávky, probírky;

* přeměnu porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou nebo rekonstrukce porostů po škodách (nový příspěvek).

Jak žádost o finanční příspěvek podat:

* žádosti se podávají krajskému úřadu, v němž se nachází les žadatele;

* žádosti se podávají v listinné podobě a elektronicky;

* podmínkou získání příspěvku je doručení ohlášení žadatele o finanční příspěvek na krajský úřad před zahájením prací v rámci plnění předmětu finančního příspěvku.

Kde zjistit podrobnosti:

* na webové stránce Ministerstva zemědělství www.mze.cz, rozcestník eAgri – Lesy, záložka Dotace v lesním hospodářství a myslivosti, odkaz Finanční příspěvky na hospodaření v lesích;

* na krajském úřadě, odbor životního prostředí (Lesy);

* u svého odborného lesního hospodáře.

Využívejte možností finančních příspěvků na hospodaření v lesích v maximální míře! Nabádá Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR. Zároveň doporučuje o této příležitosti informovat svou rodinu, přátele a spoluobčany (například prostřednictvím obecního rozhlasu, vývěsky, www. stránek, sociálních sítí apod.).*

K témuž více na: http://www.svol.cz/aktuality/vyzva-cerpejte-finance-na-obnovu-lesa-nove-prispevky/.

/zr/

Ilustrační foto:  archiv Profi Press

 

Voda a les byly nejskloňovanějšími pojmy na dnešni konferenci Samosprávy 2019. Už čtvrtým rokem za sebou ji uspořádalo Sdružení místních samospráv ČR. Konference, která se konala v Brně, se zúčastnil i ministr zemědělství Miroslav Toman.

Pozornost, kterou po loňském katastrofálním suchu  konference věnovala vodě, jistě není překvapivá. Obsahem hned několika příspěvků byly i dopady klimatických změn na hospodaření v lesích a souvislost mezi suchem a kůrovcovou kalamitou.

ČERPÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH DOTACÍ MÁ BÝT PODMÍNĚNO ZADRŽOVÁNÍM VODY

Pokud jde o vodu, europoslanec Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv, upozornil mimo jiné na přetrvávající problémy ve způsobu obhospodařování zemědělské půdy. „Domnívám se, že jediným účinným řešením je podmínit čerpání evropských i národních zemědělských dotací tím, že zemědělci budou na obhospodařované půdě provádět efektivní retenční úpravy. Ty povedou k žádoucímu zadržování voy v půdě a zároveň budou prevencí lokálních povodní, jejichž následky často – a mnohdy opakovaně – nesou obce,“ prohlásil.

STÁT MUSÍ VÝRAZNĚJI PODPOŘIT BOJ S KŮROVCEM

Velmi zajímavé bylo pro účastníky konference také téma kůrovce, mimo jiné proto, že města a obce vlastní zhruba 17 procent všech lesů v ČR. „Nejsou však schopny pouze z vlastních prostředků zajistit včasnou a účinnou ochranu těchto lesů před kůrovcovou kalamitou, bez významnější pomoci státu není možné šíření kůrovce zastavit, mimo jiné i kvůli oslabení lesních ekosystémů v důsledku sucha,“ připomíněl místopředseda SMS ČR Jan Sedláček.

Sdružení místních samospráv požaduje také vyšší kontrolu soukromých vlastníků lesů. Zásadním problémem jsou podle SMS ČR takoví vlastníci, kteří na výskyt kůrovce nereagují nebo o něm dokonce ani nevědí. „Je k ničemu, když se v obecním lese dokážeme s kůrovcem vypořádat, ale v sousedních lesích neudělají soukromí vlastníci vůbec nic,“ uvedl k tomu Karel Ferschmann, předseda Pracovní skupiny pro životní prostředí SMS ČR.

Kromě hlavního tématu vody, kůrovce a financí na řešení těchto problémů se program konference věnoval například trendům a vybraným příkladům při spolupráci obcí v ČR a zahraničí, tomu, jak lze efektivně využívat PR a sociální sítě u měst a obcí, významu finanční analýzy nebo aktuálním a inspirativním projektům v oblasti smart cities/smart villages.

Konferenci připravilo Sdružení místních samospráv ČR ve spolupráci s Institutem veřejné správy Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a letos se konala pod záštitou a za účasti ministra zemědělství Miroslava Tomana.*

/zr/

K foto:

Na konferenci promluvil i ministr zemědělství Miroslav Toman

Foto: archiv MZe

 

Nastane v našich lesích dříve katastrofa ekologická, nebo ekonomická? ptá se Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL) a tvrdí: Kdyby stát efektivně jednal a účinně podporoval vlastníky lesů, nemusela by nastat ani jedna. Jsou to dvě strany téže mince. Podle SVOL udržení ekonomické situace vlastníků lesů nad čárou ponoru jim umožní včasnou obnovu lesů v krajině. Lesní i krajinné ekosystémy se tak lépe vyrovnají s ekologickými důsledky kůrovcové kalamity.

Dnes zveřejněné prohlášení SVOL připomíná, že stále platí: Kdo rychle dává, dvakrát dává. Rychlá pomoc také většinou znamená nižší náklady. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů  zároveň varuje: Následky toho, co zanedbáme nyní, se nám v budoucnu mnohonásobně prodraží. Vše se dá jednoduše vyčíslit. Aby se zabránilo nejhoršímu scénáři vývoje v lesích a přežití lesních majetků je nezbytná kompenzace za ztrátu zpeněžení dříví ve výši přibližně 3000 Kč/ha.

Stále nejúčinnějším způsobem boje proti kůrovci je rychlé pokácení napadených stromů a jejich odvezení z lesa. Při rozsahu současné kůrovcové kalamity umocněné suchem je však trh zahlcen dřevem, a proto dramaticky klesá jeho cena, až o 50 % proti loňskému roku. Vlastníci lesů se tak dostávají do začarovaného kruhu nepoměru mezi výnosy a náklady v lese. Téměř 100 % jejich příjmů tvoří tržby za dřevo. A jejich tržby nyní zásadně klesají, naopak náklady na obnovu lesů stoupají do takové výše, že to nevyrovnají ani z rezervních fondů.

SVOL upozorňuje, že vlastníci lesů musí těžit napadené stromy a dřevo nevýhodně prodat, aby vůbec získali nějaké finanční prostředky na obnovu lesů. V příštím roce by těžby dřeva mohly stoupnout až na 50 mil. metrů krychlových. To je více než trojnásobek normální roční těžby. Již nyní mají vlastníci velké problémy s odbytem dřeva. Zastavení odbytu dřeva a zhroucení trhu by velmi rychle vedlo k ekonomické i ekologické katastrofě v českých lesích. Deformován je i pracovní trh, nedostatek lidí pro práci v lese vede k přeplácení kvalifikovaných živnostníků. Co si může dovolit zaplatit bohatý státní podnik, soukromého vlastníka zruinuje. Takové jednání jen dále zhoršuje možnosti řešení kůrovcové kalamity v nestátních lesích.

V prohlášení SVOL se poukazuje i na fakt, že lesy pokrývají jednu třetinu rozlohy státu. To už za nějakou dobu nemusí být pravda. Zanedbání obnovy lesů povede k rozsáhlé destrukci české krajiny. Podle SVOL bychom tak sami vlastně prohlubovali důsledky klimatických změn. Lesy nejen zadržují vodu v krajině, ale napomáhají i tvorbě mraků, z nichž pak prší. Lesy tak jsou motorem koloběhu vody v přírodě. Češi také budou možná muset zapomenout na svou oblíbenou činnost – houbaření. Nebude kde sbírat houby. Ani turistika či rekreace, výlety pěšky nebo na kole, v jednotvárné zdevastované krajině nebudou tak atraktivní a lákat do přírody. Protože do jaké přírody, jak ta příroda bude vypadat?

Žádáme, aby se vláda k řešení situace v lesích zodpovědně postavila. Bez slevenky na jízdné se jako společnost jistě obejdeme, bez zavedení superrychlého internetu do každé chalupy to jistě zvládneme také, ale bez vody a lesů to nejde. Zatím voda v Praze teče, ale je to otázka času a dalšího vývoje počasí. Silně ohrožené jsou i porosty např. kolem vodní nádrže Švihov, která zásobuje pitnou vodu Prahu a desítky dalších měst. Pokračující nečinnost státu je ohrožením pro celý nestátní lesnický sektor a logicky povede k nátlakovým akcím,“ uzavírá předseda SVOL František Kučera.*

/zr/

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV PROFI PRESS

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down