Pátý ročník Indexu byrokracie v České republice bohužel neoslavíme snížením administrativní zátěže. Byrokratická zátěž malých podniků meziročně vzrostla o 49 hodin na výsledných 272 hodin. „Jako problematické se v roce 2021 ukázalo nezvládnutí pandemie ze strany vlády, které se promítlo i v řadě chaotických nařízení. Ta dopadala i na podnikatele a vedle finančních nákladů stála podnikatele jejich čas,“ uvádí hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a analytik Liberálního institutu Pavel Peterka.

Index byrokracie za využití transparentní metodiky kalkuluje časovou náročnost všech známých státem uložených administrativní povinností, které malá firma musí během jednoho roku provozu plnit. Relativně jednoduchá metodika umožňuje Liberálnímu institutu každoroční přeměření výsledků a jejich srovnání v čase a se zahraničím. Výsledky jsou konkrétní a popisují reálnou situaci malé firmy v prostředí České republiky, což z nich činí vhodný nástroj na popis podnikatelského prostředí v České republice.

„Je smutné, že v průměrné firmě stráví jeden zaměstnanec sedm týdnů prací pro stát a ne pro zákazníka,“ říká ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. „Tato neflexibilita a potřeba mít na všechno státní razítko se pak negativně projevuje zejména v krizi, jakou jsme zažili např. zrovna minulý rok,“ dodává.

Zhoršení výsledku indexu byrokracie v České republice v roce 2021 přišlo především díky administrativně náročným požadavkům v souvislosti s povinným testováním zaměstnanců ve firmě. Nejvíce problematické nebylo samotné testování zaměstnanců, které by alespoň v nějaké frekvenci ve firmách probíhalo i bez povinnosti uložené státem. Jako problematická se jevila komunikace se zodpovědnými veřejnými orgány, evidence a povinná archivace výsledků. Jako časové náročné se ukázalo i pravidelné zjišťování informací ohledně platných protipandemických nařízení. Informace byly často těžce dohledatelné, a navíc docházelo k četným změnám.

„Stát měl za úkol transparentně a předvídatelně rozhodovat v oblasti protipandemických opatření a o těchto rozhodnutích včas informovat veřejnost. Předvídatelnost a stabilita jsou pro zvládnutí takové situace naprosto klíčové. V této roli však stát naprosto selhal,“ komentuje výkon vlády během pandemie Pavel Peterka.

Letos index kromě České republiky vychází také na Slovensku, kde celková byrokratická zátěž vyšla na 225 hodin (o osm více než loni), a poprvé také v Severní Makedonii, kde vyšla na 146 hodin.

„Regulace je svým způsobem daň. V podobě ztraceného času papírováním, který letos vyšel na 272 hodin, generuje ztrátu mrtvé váhy v podobě úbytku produktivity na straně zaměstnanců a podnikatelů, kteří namísto vlastní práce musí sedět nad lejstry a formuláři. To se pak promítá do užší nabídky a vyšších cen, kterým čelí zákazníci. V dlouhodobém hledisku znamená nižší produktivita nejen pomalejší hospodářský růst, ale díky rigidnějšímu trhu i menší míru inovací a větší míru nerovnosti s tím, jak je pro nové hráče těžší vstoupit do jednotlivých odvětví,“ zasadil výsledky do širšího kontextu ředitel výzkumu Liberálního institutu Jan Mošovský.

Index byrokracie zahrnuje do výpočtu pouze byrokratickou zátěž vycházející pouze z činností, které vyžaduje zákon. Aby bylo možné zařadit činnost modelové firmy do kategorie byrokratické zátěže, tak musí splnit dvě podmínky: 1) Tato činnost je vyžadována regulatorním rámcem, či jinou relevantní veřejnou autoritou, či orgánem. 2) Činnost neprojde testem trhu. Jedná se o činnosti, které by firma vykonávala i bez zákonné povinnosti.*

/zr/

Přes sto českých liberálů vyhlásilo letošní ceny za liberální a antiliberální počin. Návrh skupiny poslanců Zdeňka Podala, Margity Balaštíkové a dalších na zvýšení potravinové soběstačnosti na 85 % vyhodnotili hlasující jako nejvíce antiliberální počin uplynulého roku. Porazil zákaz nočního vycházení a armádu hlídající hranice ČR.

„Vedle virové pandemie se potravinová soběstačnost v mnoha případech jeví jako v současnosti nejefektivnější známý nástroj, jak zdecimovat lidskou populaci,“ upozorňuje hlavní ekonom Liberálního institut Jiří Nohejl. „Tento návrh je protispotřebitelský, neekologický, protiprávní a pomáhá dominantním hráčům, jako je Agrofert. Zcela zaslouženě si tak odnáší cenu Alexandera Bacha za antiliberální počin roku,“ komentuje ředitel Liberálního institutu  Martin Pánek.

V kategorii liberální počin roku zvítězilo snížení daně z příjmu fyzických osob (DPFO) a zvýšení slevy na poplatníka. Na druhém místě se umístilo zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. „Snížení daní zvyšuje svobodu jednotlivce, nechá nám více peněz v kapsách, které zvládneme použít efektivněji než vláda. Cenu Karla Havlíčka Borovského za liberální počin roku 2020 si tak odnáší snížení daní. Dokonce vyhrálo před jiným snížením, dokonce zrušením jiné daně,“ glosuje Pánek.

Kategorie liberální a antiliberální počin roku byly poprvé vyhlášeny v roce 2018, kdy zvítězily kontroly svateb jako antiliberální počin a návrh na zrušení zákazu prodeje o státních svátcích. V loňském roce zvítězila žádost policie o automatický systém na rozpoznávání obličejů (antiliberální) a návrh zákona na liberalizaci taxislužeb (liberální).

Počínaje letošním rokem také Liberální institut vyhlašuje cenu poroty za Bludný balvan ekonomie za nejhorší ekonomický výrok. Letošním laureátem se stala Jana Maláčová za výrok: „Strašně mě unavuje otázka, jestli si (mimořádný příspěvek důchodcům) můžeme dovolit, nebo ne a kde na to vezmeme. To je podle mě taková hloupá, plytká diskuze, kde na to vezmeme.“ Martin Pánek udělení bludného balvanu komentoval: „Má dáti – dal, to je základ ekonomie. Každý výnos má svůj náklad. Kde na to vezmeme, je principiální otázka, kterou by si měl pokládat každý politik. Obzvlášť absolvent ekonomické univerzity, jako je paní ministryně.“ Hlavní ekonom Liberálního institutu Jiří Nohejl dodává: „Zvláště v roce, kdy se den daňové svobody, převážně díky ekonomické recesi způsobené probíhající pandemií, posouval směrem ke konci roku, bychom měli ještě seriózněji debatovat otázku, jakým způsobem jsou financovány jakékoli výdaje státu. Letos ani příští rok nelze totiž očekávat, že bychom další výdaje státu mohli financovat z hospodářského růstu, jako tomu bylo v letech minulých.“

Zatímco liberální a antiliberální cenu volí příznivci Liberálního institutu v tajné volbě, bludný balvan ekonomie volí analytici Liberálního institutu.

• Antiliberální počin 2020: návrh na potravinovou soběstačnost
• Liberální počin 2020: snížení daně z příjmu
• Bludný balvan ekonomie 2020: Jana Maláčová

/zr/*

Celých 175 dní jsme v České republice pracovali a podnikali na pokrytí letošních veřejných výdajů. Teprve od dnešního dne začínáme vydělávat sami na sebe. Slavíme totiž Den daňové svobody, pomyslný den, od kterého máme vůči státu splněnu svou daňovou povinnost.

„Z pochopitelných důvodů jde o daňově nejméně svobodný rok od chvíle, kdy Liberální institut Den daňové svobody počítá, neboť letošní situace je zcela bezprecedentní. Nabízí se srovnání s rokem 2010, kdy českou ekonomiku nejvíce zasáhla předchozí ekonomická recese. Přestože oproti loňskému roku jsme si pohoršili o téměř celý měsíc, oproti roku 2010 jde o zhoršení o pouhý týden,“ uvedl ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Podle jeho názoru za všech jiných okolností bychom vládu za takový drastický posun tvrdě kritizovali. Vládě však nelze vyčítat obranu před pandemií, což je přímo učebnicový veřejný statek. Je jasné, že zde musí stát vynaložit nějaké prostředky navíc. Vládu však můžeme a musíme kritizovat za dvě věci:

1) v době předchozí dlouhé konjunktury si nevytvořila finanční polštář a nereformovala veřejné finance,

2) spousta opatření byla zmatečná nebo přímo kontraproduktivní.

„Vláda bohužel uplynulé období prosperity nevyužila k tomu, aby se připravila na recesi, která nutně musela jednou přijít – byť nikdo nemohl samozřejmě očekávat, o jak závažnou a unikátní krizi půjde. Reformy veřejných financí jsme se v minulých letech nedočkali. Finanční rezerva, kterou by vláda bývala mohla díky roky trvajícímu hospodářskému růstu vytvářet, pokud by aktivně usilovala o přebytkové rozpočty, by se nám nyní velmi hodila na podporu bezprecedentně zastavené ekonomiky,“ konstatoval hlavní ekonom Liberálního institutu Jiří Nohejl.

„Programů na podporu ekonomiky je celá řada, ovšem některé postrádají logiku, jako například garance na úvěry pro exportéry, v okamžiku, kdy jim oslabená koruna pomáhá na zahraničních trzích. Další vládní programy jsou nedostatečné pro skutečnou pomoc ekonomice, jako například snížení DPH jen u vybraných produktů, jako jsou omalovánky, mytí oken v domácnosti, oprava kol, půjčení knih. Daleko logičtější by bylo snížit DPH u širšího spektra zboží a služeb, které nakupují všichni spotřebitelé, například u potravin. A jiná opatření způsobují pravý opak toho, co vláda zamýšlela. Například regulace cen respirátorů nebo testů na koronavirus vede k jejich nedostatku,“ prohlásila na dnešní tiskové konferenci analytička Liberálního institutu Jana Přibylová.

„Stejně jako jiné byznysy čelíme propadu v tržbách. Vývoj letošního roku je v řadě směrů nepříjemný a někdy až stresující. Chápeme, že řada letošních opatření probíhala pod časovým tlakem a spousta z nich měla dobrou myšlenku. Co nám chybělo, tak byl nějaký plán vývoje a data, podle kterých se můžeme v byznysu rozhodovat. Případně alespoň varianty vývoje. To by také pomohlo,“ připomněl před zástupci médií ředitel Tipli.cz Michal Hardyn.

Při loňském Dni daňové svobody Liberální institut upozorňoval:

* „Zažíváme jedno z nejdelších období hospodářského růstu, které pamatujeme.“

* „Při dalším zpomalení nebo recesi se může Den daňové svobody snadno dostat zpět do půlky června, kde byl při poslední finanční krizi.“

* „Vláda má v podstatě poslední šanci udělat něco s veřejnými rozpočty, než bude pozdě. Hospodářský růst nebude trvat věčně.“

Možné posuny Dne daňové svobody 2020

Při výpočtu Dne daňové svobody každý rok Liberální institut vychází z odhadů hospodářského růstu a odhadu růstu veřejných výdajů. Je jasné, že skutečné údaje se nakonec mírně liší. Letos poprvé počítá se zpětnou revizí, protože letošní situace je zcela výjimečná. Možné scénáře revizí:

HDP −8 %:                                                  24. června

HDP −8 % + navýšení veřejných výdajů o 200 mld.:    12. července

HDP −10%:                                                 28. června

HDP −10 % + navýšení veřejných výdajů o 200 mld.: 15. července

HDP −13,5 %:                                             5. července

HDP −13,5 % + navýšení veřejných výdajů o 200 mld.:        23. července

Mezinárodní srovnání

Je důležité uvědomit si, že při boji s karanténou čelí vlády volbě „něco za něco“, ekonomickým žargonem jde o trade-off. Přísnější opatření pomáhají v boji s koronavirem, avšak tlumí ekonomickou aktivitu, a tedy posouvají Den daňové svobody ke konci roku. Naopak volnější přístup znamená lepší výsledek z hlediska Dne daňové svobody, ale větší potíže s pandemií.

Mezinárodní srovnání je tudíž letos ještě ošemetnější než v jiných letech a na vyhodnocení efektivnosti jednotlivých přístupů je zatím moc brzo – dosud totiž ani nikdo neví, zda nepřijde druhá vlna.

Na rozdíl od jiných let navíc letos zatím nemáme konzistentní data, posbíraná podle stejné metodiky napříč státy, takže nemůžeme činit silné soudy o mezinárodním srovnání. K tomu se připočítávají problémy zmíněné výše v souvislosti s Českou republikou. Co se hospodářského výkonu i veřejných výdajů týče, pracujeme letos s extrémně nerobustními odhady.

Za zmínku nicméně stojí, že i při naplnění nejhoršího scénáře, který LIberální institut předestřel výše, bude Den daňové svobody letos pouze o jediný den později než v loňském růstovém roce ve Francii, kde byl až 22. 7. Liberální institut odhaduje, že Francouzi si letos daňovou svobodu užijí až v září, Finové a Belgičani pravděpodobně zhruba v polovině srpna. K premiantům, jako v jiných letech, bude letos zřejmě patřit Jižní Korea, která se aspoň zatím s koronavirem vyrovnala v podstatě bez hospodářského poklesu.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Liberálního institutu

V roce koronavirové krize musíme vydržet ještě jeden poslední měsíc práce pro stát. Po 24. červnu 2020 již začneme vydělávat na sebe. Do té doby, celých 175 dní, pracujeme pouze pro stát.

Jde o daňově nejméně svobodný rok od roku 2000, kdy Liberální institut začal vypočítávat Den daňové svobody , neboť současná situace je vskutku bezprecedentní. Nabízí se srovnání s rokem 2010, ve kterém českou ekonomiku nejvíce zasáhla předchozí ekonomická recese. Přestože oproti loňsku jsme si pohoršili o téměř celý měsíc, oproti krizovému roku 2010 jde pouze o týdenní zhoršení.

Den daňové svobody představuje pomyslnou hranici, jež rozděluje kalendářní rok do dvou období – v části roku do Dne daňové svobody je třeba vydělat na pokrytí výdajů státních a veřejných institucí. Toto virtuální období 100% zdanění končí Dnem daňové svobody, od něhož vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích si rozhodujeme podle vlastního uvážení. Za každých 20 tisíc Kč, které nám letos zůstanou na vlastní spotřebu, stát přerozdělí dalších 18 270 Kč.

„Vláda Andreje Babiše zažila předloni daňově nejsvobodnější rok, o což se nijak nezasloužila, letos zažije daňově nejméně svobodný rok, o což se taktéž nijak nezasloužila. Koronavirovou pandemii nelze dávat vládě za vinu. Liberální institut by v každém jiném roce horoval za to, že se Den daňové svobody má posunout blíže k začátku roku. Letos je naše pozice jiná: Letos je rok, kdy má stát oprávněně zvednout výdaje, což posouvá v naší metrice Den daňové svobody blíže ke konci roku,“ uvedl k letošnímu termínu Dne daňové svobody  ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Liberální institut pro výpočet Dne daňové svobody používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu.

„Zažíváme jedno z nejdelších období hospodářského růstu, jaké pamatujeme. Tak jsme komentovali loňský Den daňové svobody. Vláda bohužel toto období prosperity nevyužila k tomu, aby se připravila na recesi, která nutně musela jednou přijít – byť nikdo nemohl samozřejmě očekávat, o jak závažnou a unikátní krizi půjde. Reformy veřejných financí jsme se v minulých letech nedočkali. Finanční rezerva, kterou by vláda bývala mohla díky roky trvajícímu hospodářskému růstu vytvářet, pokud by aktivně usilovala o přebytkové rozpočty, by se nám nyní velmi hodila na podporu bezprecedentně zastavené ekonomiky,“ charakterizoval vládní hospodaření hlavní ekonom Liberálního institutu Jiří Nohejl.

„V letošním roce bychom vládu nekritizovali, ani kdyby byl Den daňové svobody na konci července. Letos je nutné z veřejných rozpočtů financovat dodatečné výdaje ve zdravotnictví a pomoci jednotlivcům i podnikům. Kritiku si však vláda zaslouží za antiekonomické a škodlivé nápady, jako jsou cenové stropy roušek a testů, jež vedou k jejich akutnímu nedostatku, záchrany podniků kamarádů vlády nebo nesmyslná byrokracie, kdy rodiče musí dostat od školy potvrzení, že vláda skutečně školu zavřela. Nekoncepční, zbytečně tvrdé a příliš dlouho trvající uzavření některých služeb výrazně utlumilo ekonomickou aktivitu, což posunulo Den daňové svobody o několik týdnů dále,“ vysvětlil Martin Pánek.

Dny daňové svobody od roku 2000 

Zdroj: Liberální institut

Liberální institut chystá na 24. června ke Dni daňové svobody tiskovou konferenci s obsáhlou prezentací výsledků včetně mezinárodního srovnání a také doprovodný happening, kde hodlá názorně ilustrovat, kolik nám stát letos ujedl z našich výdělků.*

K témuž více na: www.dendanovesvobody.cz.

/zr/

Pro více informací kontaktujte:

Gabriela Sedláková

projektová manažerka Liberálního institutu

Liberální institut ve spolupráci se slovenským INESS spočítal, kolik stojí byrokracie průměrnou malou českou firmu. Autoři se zaměřili na všechny známé povinnosti, které má typická malá česká firma během jednoho roku provozu.

„V České republice stráví průměrná malá firma papírováním 233 hodin ročně,“ uvádí analytik Centra ekonomických a tržních analýz Pavel Peterka, který na projektu od jeho počátku spolupracuje. To je o 33 hodin více než u loňského výsledku. Srovnání je však obtížné kvůli upravení metodiky. Ta byla mírně pozměněna, aby se výpočtu indexu mohlo zúčastnit více zemí. Letos se k České republice a Slovensku přidala Litva a Ukrajina. Zajímavým vlivem na výsledky je zavedení GDPR (obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů) v ČR. To bylo shodně ve všech zemích, kde došlo k jeho zavedení, „oceněno“ na 16 hodin.

Ze čtyř zemí, kde je index byrokracie měřen, zastává Česká republika 2. místo za prvním Slovenskem, kde firmy tráví papírováním 222 hodin. Třetí skončila Litva s 252 hodinami a na posledním místě Ukrajina s 469 hodinami.

„Je těžké si představit, že by se za současné situace počet hodin, které firmy musí strávit byrokracií, snižoval. Mírné navýšení a relativně dobrý výsledek ve srovnání s ostatními zeměmi tak můžeme vidět optimisticky,“ komentuje letošní výsledky hlavní ekonom skupiny Roklen Dominik Stroukal. „Je důležité se také podívat na strukturu výsledků. V České republice lze velkou většinu povinných úkonů splnit vzdáleně bez nutnosti návštěvy úřadů,“ dodává.

Index byrokracie počítá s takzvaným testem trhu. To znamená, že pokud stát ukládá povinnost podnikateli, kterou by podnikatel velice pravděpodobně plnil i bez existence zákona, není tato činnost považována za byrokracii. Nechť je účetnictví příkladem. „Nemělo by smysl počítat do indexu takové činnosti, které by byly vykonávány nehledě na platný zákon, a křičet směrem ke státu, že nastavuje zbytečná pravidla, která stojí podnikatele drahocenný čas,“ vysvětluje Peterka.

„I když na tom Česká republika ve srovnání se sousedy není nejhůře, je děsivé, že v malé firmě musí jeden člověk pět týdnů na hlavní pracovní poměr pracovat jenom na papírování pro stát,“ poukazuje ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. „Nyní, v době hospodářského růstu, nad tím můžeme mávnout rukou. Ale už přijdou horší časy, budou firmy obracet každou korunu a určitě by jim přišlo vhod, aby jim zaměstnanec na pět týdnů nevypadl z produktivní činnosti jenom kvůli vrtochům státu. Dokud je čas, měla by vláda přijmout odvážnou agendu odbyrokratizování naší ekonomiky,“ vyzývá Pánek politiky.

Výsledky byly vyhlášeny symbolicky k prvnímu pracovnímu dni po 29. září. Toto datum připomíná narozeniny ekonoma rakouské školy Ludwiga von Misese, jehož kniha Byrokracie z roku 1944 popisující chování byrokratů vznik indexu inspirovala. Knihu vydal v roce 2002 v českém překladu Liberální institut.*

Pro bližší informace k metodologii výpočtu a zahraničním výsledkům navštivte bureaucracyindex.org

/zr/