V pondělí 1. listopadu proběhne v pražském Centru architektury a městského plánování třetí ročník konference Potenciál místní ekonomiky 2021 s podtitulem Rozpočtové určení daní obcí a měst. Jejím cílem bude zodpovědět otázky, zda je aktuální rozpočtové určení daní dostatečně efektivní, transparentní a spravedlivé. Akci pořádá agentura CzechInvest.

Jedním z podnětů k organizaci konference byly závěry pasportizace podnikatelského prostředí, které se agentura CzechInvest věnuje od roku 2016. Každoročně mapuje na čtyři stovky obcí s pověřenou působností, kde se starostů a primátorů ptá, co mohou investorům nabídnout a co jim naopak schází. Představitelům obcí pomáhá agentura s lákáním vhodných investorů.

„Cílem je otevřít diskuzi nad aktuálním nastavením rozpočtového určení daní. Stávající systém je totiž nastavený tak, že obcím, které podporují rozvoj investic a podnikání, nepřináší tato snaha žádné finanční benefity do obecních rozpočtů a nejsou k podpoře podnikatelského prostředí dostatečně motivovány,” říká generální ředitel agentury CzechInvest Patrik Reichl.

Konferenci zaštiťuje náměstek primátora hlavního města Prahy pro oblast financí a rozpočtů Pavel Vyhnánek, který bude jedním z hlavních řečníků konference. Ve svém příspěvku se zaměří na výsledky letošní studie s názvem Chudé město pražské”, kterou vypracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Studie nahlíží pod pokličku pražských veřejných financí a přibližuje, jak funguje financování Prahy v českém i mezinárodním kontextu.

Dlouhodobě se snažím upozorňovat na neexistující vztah mezi daňovým výnosem v obcích a příjmem do jejich rozpočtů. Změna tohoto principu je velice potřebná, aby byly obce motivovány podporovat rozkvět podnikatelské činnosti na svém území – nejen služeb občanům jako je obchod s potravinami nebo opravna obuvi, ale i dalších podnikatelských aktivit,“ říká Pavel Vyhnánek.

Mezi řečníky se objeví zástupci státní správy a samosprávy i představitelé soukromé sféry. Na konferenci mimo jiné vystoupí Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje, Martin Půta, místopředseda Asociace krajů ČR, hejtman Libereckého kraje, Věslav Michalik, radní Středočeského kraje, náměstek hejtmanky pro oblast financí, dotací a inovací a starosta obce Dolní Břežany či Pavel Sovička, Managing Director CZ&SK ve společnosti Panattoni, který představí analýzu srovnání přínosů průmyslu obcím a finanční a nefinanční přínosy výrobních závodů pro lokální ekonomiku.

Diskuse se dále zúčastní Miroslav Matej, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí a Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu města a obcí ČR, která bude hovořit o dalších motivačních nástrojích na podporu lokální ekonomiky. Zakladatel studia CHYBIK+KRISTOF ASSOCIATED ARCHITECTS Ondřej Chybík se ve svém příspěvku podívá na rozvoj měst a obcí z pohledu urbanisty/architekta.*

Více informací o programu konference naleznete na www.czechinvest.org, kde se také můžete zdarma registrovat.

/zr/

 

Zanikání malých prodejen zpomaluje. Vývoj, který Asociace českého tradičního obchodu předpokládala, nyní potvrzuje i aktuální zjištění společnosti Nielsen. V roce 2019 zaniklo 195 nezávislých prodejen o velikosti do 400 m². To představuje téměř dvoutřetinový pokles oproti roku 2018.

Výrazně nižší počet uzavřených menších českých obchodů s potravinami kontrastuje s předchozími roky. V roce 2018 zaniklo 513 prodejen, o rok dříve dokonce 1082. Nyní se dlouhodobý trend mění. „Posledních pět let vysvětlujeme starostům, hejtmanům i na ministerstvech význam a důležitost malých prodejen zejména ve venkovských oblastech. A daří se nám to. V současnosti už téměř polovina krajů podporuje fungování nejmenších venkovských prodejen a rovněž mnozí starostové si uvědomují, že mít fungující prodejnu je pro život v obci naprosto nezbytné,“ hodnotí aktuální vývoj Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO).

V roce 2017 měl nezávislý trh 13 758 prodejen s potravinami a smíšeným zbožím, o dva roky později to bylo 11 940 prodejen. Za poslední tři roky tak český maloobchod přišel o 1818 prodejen o výměře do 400 m². Ty zajišťovaly obchodní obslužnost především v menších městech a na venkově.

„Nejnovější čísla ukazují, že se situace na českém maloobchodním trhu s potravinami pomalu uklidňuje. Zaniká méně malých prodejen a podobně sledujeme také značný pokles vzniku nových super a hypermarketů. Trh se po dvou letech, relativně silných poklesů, stabilizoval a to hlavně v nejmenším formátu, tzv. smíšenek do 50 m²,“ vysvětluje Lubomír Mechura, ředitel společnosti Nielsen.

Důležitost fungování malých prodejen v blízkosti bydliště jasně ukázala i současná koronakrize. „V době největší krize upřednostnilo více zákazníků než obvykle nakupování v menších obchodech právě v blízkosti svého domova. Uvědomili si totiž, jak důležitou roli pro ně hrají prodejny v místě, kde žijí a do kterých nemusejí dojíždět. Podpora lokální ekonomiky je pro budoucnost naprosto klíčová,“ uzavírá předseda AČTO Pavel Březina.

/zr/

Ilustrační foto: archiv AČTO*

 

Koronavirová krize a její následky mají obrovský finanční dopad i na rozpočty obcí a krajů. Zatímco senátor Zdeněk Hraba navrhuje poskytnout samosprávám více peněz, ministryně financí chce po obcích spoluúčast na kompenzačním bonusu. Hnutí STAN takový krok odmítá, protože realizace obecních investic je pro českou ekonomiku zcela zásadní.

„Předkládáme proto s kolegy senátory návrh zákona, který má ze státního rozpočtu poskytnout krajům zvláštní podporu 400 Kč za každého obyvatele a obcím 1 000 Kč za každého jejího obyvatele navíc,“ uvedl dnes spoluautor návrhu senátor Zdeněk Hraba (STAN).
„Protože jsou peníze obcím a krajům přerozdělovány z vybraných daní, poklesnou jim letošní příjmy i kvůli různým kompenzačním bonusům, které zavedla vláda jako jedno z opatření na zmírnění dopadů současné krize na občany. Nechceme ale problém opět přenést na druhé - v tomto případě obce a kraje,“ dodal senátor, podle jehož názoru  by taková podpora měla dorazit na účty obcí a krajů nejpozději na konci října.

Návrh zákona je podle hnutí STAN  reakcí na výrazný pokles příjmů samospráv způsobený krizí, ale také téměř třetinovou spoluúčastí obcí, měst a krajů na kompenzačním bonusu. Tím vláda přenáší na samosprávy vlastní zodpovědnost za vydaná restriktivní opatření, která měla negativní vliv na českou ekonomiku.
Tyto dva faktory znamenají zásadní ránu pro rozpočty jakéhokoli města či obce, které budou nuceni škrtat připravené investice, tolik potřebné pro své občany. Mezi ně patří třeba navýšení kapacit škol a školek, dopravní infrastruktura či výstavba vodovodů a kanalizací. Přitom právě udržitelnost investic samosprávných celků je pro českou ekonomiku mimořádně důležitá, protože právě obce a města mají na rozdíl od státu připraveny tisíce projektů, jejichž realizace má ambici rozhýbat lokální ekonomiky napříč Českou republikou zasažené současnou krizí,“ připomněla poslankyně STAN Věra Kovářová.
Už nyní se nám ozývají starostky a starostové a upozorňují nás na potřebné investice, které byli nuceni zrušit kvůli obavám z nedostatku peněz. Není možné, aby samosprávy doplácely na vládní opatření a sanovaly pomoc, kterou svým rozhodnutím způsobil stát. Právě on by měl nést plnou odpovědnost, právě v případě, kdy si vládní činitelé schválili rekordní navýšení rozpočtového schodku. Jsem naopak přesvědčený, že by vláda měla poskytnout samosprávám vyšší prostředky na jejich investice,“ dodal předseda hnutí STAN Vít Rakušan a upozornil na to, že již oslovil své kolegy ve vedení obcí, aby poslance a poslankyně Parlamentu upozornili na závažnost situace a kritické dopady současné krize na nezrealizování projektů v regionech.

/zr/

k foto:

Z dnešní tiskové konference hnutí STAN, kde jeho zástupci představili svůj návrh zákona, na jehož základě by stát ze svého rozpočtu poskytl krajům zvláštní podporu 400 Kč za každého obyvatele a obcím 1000 Kč za každého jejího obyvatele navíc.

Foto: archiv STAN*

 

Současná ekonomická situace v Česku je vynikající. Ukázal to letošní konjunkturální průzkum Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) mezi zahraničními, převážně německými investory. Hodnoty vyrovnaly rekordní úroveň z roku 2004, kdy ČR vstupovala do EU. Vyhlídky na rok 2017 jsou ale zdrženlivější. Důvodem pro to jsou mimo jiné rostoucí náklady. Téměř čtvrtina firem počítá se zvyšováním platů o více než 8 procent. Oproti tomu se podle průzkumu očekává, že firmy budou nabírat méně nových zaměstnanců. Potěšující je, že Česko je ve srovnání se zeměmi střední a východní Evropy opět nejatraktivnější investiční lokalitou. Velmi kriticky hodnotily firmy oblast human resources: dostupnost kvalifikovaných pracovníků, zastaralý systém odborného vzdělávání a kvalifikace zaměstnanců utrpěly jednoznačně největší ztráty v žebříčku investičních faktorů.

 

Nejlepší hodnoty pro ekonomickou situaci

Pohled na vývoj za posledních 13 let ukazuje, že současná ekonomická situace byla tak dobře hodnocena naposledy před vstupem Česka do EU v roce 2004, který vzbudil velký optimismus. Tehdy i nyní označilo celých 64 procent ekonomickou situaci jako dobrou, 32 procent jako uspokojivou a jen 4 procenta jako špatnou. Trend posledních let je jasný. Ještě v roce 2015 byl počet firem, které hodnotily hospodářskou situaci jako dobrou, ve srovnání s letošním rokem poloviční.

Vyhlídky hospodářství: opatrný optimismus

Co se týče očekávání dalšího hospodářského růstu v letošním roce, firmy signalizují spíše zdrženlivost. Jen 26 procent očekává další zlepšení. Ještě v roce 2014 to bylo přes 40 procent. „Čím více se ekonomice daří, tím méně se počítá s dalším silným růstem. To je do určité míry normální,“ uklidňuje výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer. „Ale nezapomínejme, že světové hospodářství je v pozoru, z různých zemí je slyšet o protekcionistických opatřeních.“

 

MK, ČNOK

Návod a popis jednotlivých kroků, jak uspořádat akci „zeleněji“, nabízí spolek Tradice Bílých Karpat ve své nově vydávané příručce. Ukazuje cesty, jak uspořádat akci tak, aby se při ní lidé pobavili, ale aby zároveň nestrádala příroda a byla podpořena místní ekonomika. Obsah brožurky krátce shrnujeme v následujícím textu

Spousta plastových kelímků od limonády, tácků od párků, všude odhozené odpadky… ANEBO TAKY NE. Nebo to může být nulový počet kelímků, tácky vyhozené do kompostu a po akci všude čisto. Ano, i tak lze pořádat festivaly, slavnosti či jiné akce. Ekologicky.

Ať organizujete hody, obecní slavnosti nebo schůzi zastupitelstva obce, u každé z těchto akcí můžete zvažovat, jak ji uspořádat tak, aby byla cíleně podpořena místní ekonomika a regionální výrobci a aby se současně minimalizovalo množství odpadů a bylo chráněno životní prostředí.

Přinášíme několik tipů pro pořádání environmentálně šetrnějších akcí:

Občerstvení

Odpady

Doprava

Propagace

Nakupování

Sociální souvislosti

 Osvěta

Pořadatel

Bližší podrobnosti a odkaz na příručku v pdf najdete na: www.veronica.cz/ekoakce.

/zr/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down