Samostatný výdejní chlazený box funguje od minulého pátku v Medlovicích na Vyškovsku. Jde o službu, která obci s necelými čtyřmi stovkami obyvatel a v níž chybí prodejna s potravinami, výrazně pomůže.
.

Podle místostarosty obce Romana Pavelky jsou Medlovice už déle než dva roky bez obchodu. „Obec má 370 obyvatel a prodejna se zde neuživil. Výdejní box může být řešením, jak místním zjednodušit možnost nákupu bez složitého dojíždění. Proto jsme instalaci boxu podpořili alespoň poskytnutím místa a hrazením nákladů na elektřinu a připojení k internetu,“ dodal Roman Pavelka.

Skupina COOP začala rozvíjet výdejní boxy minulý rok, a to v návaznosti na spuštění vlastního e-shopu, který je dnes v provozu u více než 500 prodejen. Některým prodejnám nyní e-shop zajišťuje již více než 10% jejich obratu. COOP v současnosti provozuje už desítku boxů a další se plánují, také se zvažuje rozšíření počtu výdejních schránek v již instalovaných boxech.

František Polák, předseda družstva, které box v Medlovicích začalo provozovat, k tomu dodává, že  obchody v obcích, jako jsou Medlovice, nemají šanci bez další podpory a dotací přežít. Boxy u prodejen se i v menších obcích už stačily osvědčit, jejich využívání výrazně zvýšila pandemie.

Box v Medlovicích je zavážen z prodejny, která je vzdálena jen několik kilometrů, v tuto chvíli bude zavážen dvakrát denně a zboží si stačí objednat jen tři hodiny před závozem, v případě zájmu není pro nás problém zvýšit četnost závozů,“ upřesnil František Polák.

V rámci své strategii razí COOP odlišnou filosofii než konkurence: Boxy totiž nejsou zaváženy z mnoha kilometrů vzdálených centrálních skladů, ale z blízkých obchodů. Navíc lze jejich prostřednictvím kupovat potraviny pocházející z blízkého okolí. „Další funkcí boxů je naopak zajistit zboží, které není v každodenní nabídce malých obchodů,“ doplnil Lukáš Němčík, šéf marketingu a rozvoje sítě COOP.  V boxu je možno si objednat jak potraviny z sítě COOP, tak  zboží z dalších e-shopů v návaznosti na službu Balíkobot. Dovoz do boxu stojí zákazníky 30 korun.

Vesnické prodejny dnes v řadě míst stále více fungují jako huby, kde je možno nejen nakoupit potraviny, ale také třeba vybrat si peníze, nakoupit léky, vyřídit poštu, či posedět v kavárně. Propojení prodejny s e-shopem a výdejním boxem je logickým rozšířením této strategie,“ uzavřel Lukáš Němčík.

/zr/

Na snímku: Výdejní box, který funguje 24 hodin denně, byl v Medlovicích umístěn na nádvoří u kulturního domu

Foto: archiv COOP*

Obce se stále potýkají s ekonomickými dopady pandemie koronaviru a značný výpadek v jejich pokladnách způsobí i daňové změny. Sdružení místních samospráv ČR očekává v tomto roce snížení daňových příjmů obcí o 10 až 15 %, což ohrožuje investice do rozvoje obcí i doposud vyrovnané hospodaření. Sdružení místních samospráv ČR považuje za absurdní dnešní kritiku ze strany ministryně Aleny Schillerové, která obcím vyčítá, že v současné době šetří.

Obce jsou zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům. Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku. Není divu, že starostové vytvářeli rezervy,“ zdůraznil předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák.

Reagoval tak na dnešní tiskovou konferenci Ministerstva financí ČR, kde byly mimo jiné představeny i výsledky hospodaření obcí v roce 2020. Podle ministerstva na konci roku 2020 měly obce (a města) na účtech rekordních 234,1 mld. Kč, po započtení dluhu 163,8 mld. Kč.  Jen samotná Praha, jak MF ČR rovněž uvedlo, vykazovala ke konci roku 2020 na svých běžných účtech 87,149 mld. Kč, přičemž dluh hlavního města činil 20,032 mld. Kč.

Podle dluhové projekce Rozpočtové rady vlády ohrožuje růst zadlužení nejvíce obce od 1 tisíce do 2 tisíc obyvatel a obce v Moravskoslezském kraji. Do obecních rozpočtů se navíc stále negativně promítá koronavirová pandemie.

Z našeho průzkumu mezi starosty napříč republikou vyplývá, že se naprostá většina obcí potýká se zvýšenými náklady kvůli pandemii, kdy obce hradí například dezinfekce, ochranné pomůcky nebo testy, případně dotuje nyní ztrátovou hromadnou dopravu. Řada obcí má nižší příjmy, protože odpustila svým nájemcům nájemné nebo uzavřela obecní provozovny. Zároveň ale obce nemohou čerpat prakticky žádnou podporu z covid programů,“ upozornil Jan Sedláček, první místopředseda SMS ČR a starosta obce Křižánky.

Z průzkumu mezi obcemi sdruženými v SMS ČR dále vyplynulo, že náklady na zvládání pandemie činí v některých případech až 6 % obecního rozpočtu. Více než polovina z oslovených zástupců samospráv zastavila třeba opravy, které by zhodnotily obecní majetek.

Pokud obcím letos dál poklesnou příjmy, budou muset škrtat v investičních plánech. Ty přitom mohou pomoci znovu nastartovat i naši ekonomiku. V minulosti tvořily investice samospráv polovinu veškerých veřejných investic u nás,“ dodal Stanislav Polčák.

Údaje o přebytcích obecních rozpočtů a jejich úsporách jsou zkresleny velkými městy, kdy například úspory Prahy tvoří přibližně třetinu veškerých úspor obcí. Vláda obecní rozpočty vystavila zásadní nejistotě už v loňském roce, kdy až po společném tlaku Sdružení místních samospráv ČR, Svazu města a obcí ČR, Spolku pro obnovu venkova a za podpory krajů i hl. m. Prahy kompenzovala obcím výpadek příjmů ve výši téměř 14 miliard korun.

Vláda se přijetím daňového balíčku připravila o bezmála 100 miliard korun příjmů. Tyto prostředky jí nyní chybějí. Je nepřijatelné, aby vládní nezodpovědnost suplovaly obecní rozpočty, v nichž očekáváme kvůli daňové úpravě letos další pokles o 10 až 15 procent,“ uzavřel Stanislav Polčák.*

/zr, red/

 

Na snímku: kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů na Křižánkách v okrese Žďár nad Sázavou

Foto: web obce

 

 

Elektroodpad, u něhož hrozí, že se bude hromadit v malých obcích, by mohla od příštího roku čekat nová pravidla. V rámci novelizace odpadové legislativy připravila vláda sadu několika opatření týkajících se elektrických výrobků s ukončenou životností. Přestože je tento malý zákon mimo pozornost velkých médií, řada obcí jeho nová ustanovení o samostatných oddělených cílech sběru na jednotlivé kategorie elektroodpadu a jeho ekologické recyklace přivítaly. K iniciativě, která na problémy malých obcí s elektrozařízení upozorňuje, se nově připojilo i Sdružení místních samospráv ČR.

Novelizace odpadové legislativy, která v současné době probíhá v České republice, má za cíl podpořit oběhové hospodářství a zefektivnit sběr komunálního odpadu. V řadě obcí však existují i sběrná místa pro vysloužilá elektrozařízení, která mají speciální režim.

Jejich hlavní rozdíl spočítá v tom, že za svoz jsou odpovědní výrobci elektrozařízení, kteří jej společně s recyklací organizují přes své speciální firmy, tzv. kolektivní systémy. Hlavním rizikem pro tuzemské obce je hromadění elektrozařízení, která v sobě mají nebezpečné látky. Týká se to zejména lednic, televizí a zářivek, které obsahují freon, olovo a rtuť.

Výrobci v současné době nemají zvlášť stanovenu minimální povinnou úroveň sběru u lednic, televizí a zářivek a mají tendenci svážet raději jiné typy elektroodpadu, u kterého není jeho ekologická recyklace finančně tak náročná, což jsou například sporáky, pračky a malé domácí spotřebiče. Od nové legislativy si slibujeme, že toto pomůže napravit neduhy současného odpadového hospodářství a pomůže vytvořit skutečně cirkulární model ekonomiky,“ říká Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR.

Tuzemským obcím tak hrozí riziko, že pokud nebudou zavedeny samotné povinné cíle na sběr a ekologickou recyklaci televizí, lednic a zářivek, tak značná část tohoto elektroodpadu by u nich mohla bez většího zájmu některých kolektivních systémů zůstávat ležet ladem i po několik měsíců.

V obcích se snažíme starostům vyjít vždy maximálně vstříc. Náš kolektivní systém se dlouhodobě zaměřuje na sběr a ekologickou recyklaci zářivek, proto tuto iniciativu vítáme. Stanovení oddělených cílů sběru na 65 % pro každý typ nebezpečného elektroodpadu vnímáme jako rozumnou cestu, která může malým obcím od tohoto typu odpadu opravdu ulevit,“ komentuje legislativní záměry Ministerstva životního prostředí Petr Číhal z kolektivního systému EKOLAMP.

Iniciativa Stop nebezpečnému elektroodpadu se snaží mapovat problematické situace se sběrem elektrozařízení v českých obcích a upozorňovat na ně odbornou i laickou veřejnost. Více o iniciativě se lze dozvědět na: www.nebezpecnyelektroodpad.cz.

/tz/*

 

V tuzemských rodinných firmách dochází ke generační obměně. Nikdo v České republice však neví, kolik jich v současné době přesně je. Jsou to přitom právě rodinné firmy, kterým lidé velmi důvěřují, spojují totiž tradici, zájem a úsilí mít kvalitní produkty a služby. Často fungují v zemědělství a na venkově. Proto se o nich mluvilo i na 46. ročníku mezinárodního agrosalónu Země živitelka, který se koná v Českých Budějovicích. Probrala se obslužnost venkova jako taková včetně nedostatku malých obchodů. A také nové formy podpory, kterou chystá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Obslužností venkova se stát musí zabývat. Mladí lidé totiž z obcí často odcházejí do měst, protože na vsi nemají k dispozici potřebné služby. Což samozřejmě, a možná ještě víc, vadí také starším generacím, které se z venkova zřídkakdy vůbec dostanou. Pomoci mimo jiné může podpora rodinných firem, které tradičně velmi dobře fungují v zemědělství.

Víme, že například v Německu tvoří zhruba 80 % malých a středních společností právě rodinné firmy. Vnímáme je jako základ zdravé a odolné ekonomiky a víme, že je potřeba tyto firmy udržet a motivovat k jejich zakládání. Proto vláda nedávno tzv. usnesením ukotvila na základě iniciace Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a aktivit MPO jejich oficiální definici,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává, že ČR se zařadila mezi osm zemí EU, které vytváří specifickou podporu klíčovému podnikatelskému segmentu, jehož význam není jen ekonomický. Rodinné firmy jsou totiž nositeli tradic, původních výrobků a hlavním zaměstnavatelem na venkově.

„V tuzemských rodinných firmách nyní dochází ke generační obměně. Často ale neví, jak si s ní poradit. V tom chceme podnikatelům a živnostníkům pomoci mimo jiné vzděláváním formou specializovaných oborů a programů na vysokých školách či speciálními kurzy, které může stát podpořit. I proto jsme potřebovali jejich definici, abychom je dokázali identifikovat,“ říká členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová.

Karel Havlíček souhlasí a dodává, že dalším krokem bude dobrovolná certifikace rodinných firem, tedy nezávislé ověření, že se podnikatel skutečně spadá do tohoto segmentu. Samotné rodinné firmy si rozhodnou, zda si o ni požádají či nikoliv.  Využití může být jak ve specifické podpoře, tak v i v oblasti marketingu, neboť je podle průzkumů AMSP ČR potvrzené, že zákazníci vnímají rodinné firmy jako stabilní dodavatele a obchodníky s vyšším očekáváním kvality.

MALÉ OBCHODY NA VENKOVĚ S LEPŠÍ BUDOUCNOSTÍ?

Se zemědělstvím, tedy i s aktuálně se konajícím agrosalónem Země živitelka, souvisí také malé obchody na venkově. Přesto, že často nabízejí kvalitní regionální potraviny, prodej kvůli vylidňování venkova není vždy úspěšný. Podle čerstvého průzkumu Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) bylo v letech 2014 až 2019 celkem 16,5 % nezávislých malých prodejen ztrátových a 5,4 % se dokonce zavřelo. Proto MPO uvažuje, že bude obchody v obcích s horší infrastrukturou podporovat.

„ Zapojíme Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která připraví finanční nástroje a zvažujeme i vytvoření fondu, ze zdrojů vlády, krajů a obcí, který by malé koloniály mohl napřímo podpořit. “ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Roční podporu zhruba v řádech desítek tisíc korun by mohli získat obchodníci asi ve 2 000 malých obcích s tzv. nižším stupněm rozvinutí. Vyšší podporu by pak mohly získat ty koloniály, které budou současně nabízet poštovní služby, tedy zavedou tzv. poštu partner. O tom už jednáme s generálním ředitelem České pošty.“

Ministr připomněl, že poštu partner v současné době z poloviny provozují soukromé subjekty, z poloviny obce. Právě samosprávy logicky musí mít a mají zájem na tom, aby z nich lidé neodcházeli a obslužnost venkova zůstala zachována. Inspirace kombinace pošty a koloniálu v obci je zejména v Rakousku. Paralelně připravuje vláda opatření pro plošné snížení administrativy, což bude rovněž důležitá forma podpory pro malé obchody na venkově. V odborné diskusi jsou i změny zákona o významné trží síle.

Opatřeními se zabývá sedmičlenná pracovní skupina při MPO.  Na čem přesně se domluvila, by mělo zaznít do konce letošního roku. „Už teď je zřejmé, že v materiálu, který budeme chtít zřejmě letos v listopadu předložit, by měly být tři základní věci: snížení administrativy, zmírnění dopadů legislativy a adresné dotace,“ upřesňuje předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka a dodává: “Na začátek by stačilo cca 300 milionů korun, které by se investovaly do udržitelnosti malých obchodů na venkově. Částku by nemusel celou hradit stát, mohly by se na ní podílet i samosprávy, tedy kraje a města.“

„Cesta, jak udržet služby na venkově, je zejména formou motivace. Souhlasím s návrhy předsedy AČTO. Musíme si ale uvědomit, že hlavní problém je v tom, že lidé nakupují v obchodních řetězcích ve městech, často ve slevových akcích, čemuž malý obchodník na vesnici těžko konkuruje.  Podobný problém řeší ve všech zemích. Chceme postupovat vyváženě, podpořit malé obchody, ale současně neomezit spotřebitele ve výběru, doplňuje vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Současně připomíná, že v některých krajích, jako je třeba Kraj Vysočina či Pardubický kraj, už fungují granty, z nichž kraje finančně pomáhají udržet obchod v malých obcích.

(O fungování malých venkovských prodejen a o možnostech, které jim poskytuje vstup do franšízy, psala Moderní obec ve svém letošním červnovém vydání – pozn. redakce).

/zr/

Ilustrační foto:

Malá venkovská prodejna v Machové na Zlínsku o čtyřiceti metrech čtverečních prodejní plochy úspěšně využívá svého vstupu do franšízy Družstva CBA CZ

Foto: Radka Řezníčková

 

 

Podle výsledků aktuálního průzkumu společnosti ECOBAT se v České republice zvyšuje podíl lidí, kteří pravidelně třídí odpad. Plasty třídí poctivě, tedy vždy nebo téměř vždy, už 88 % českých domácností, papír 86 % a sklo 84 %. Roste i podíl lidí, kteří důsledně třídí vysloužilá elektrozařízení – vždy nebo téměř vždy je k recyklaci odevzdává 77 %. Podobně je tomu u použitých baterií a akumulátorů, kde jsme na 75 %. Zhruba dvě třetiny lidí pravidelně třídí nápojové kartony, textil a kovy. Popelkou zatím zůstává bioodpad a oleje, které pravidelně třídí jen zhruba polovina lidí. Mladí mají v třídění rezervy, naopak nejlépe třídí starší lidé a obyvatelé menších obcí. Nejméně zodpovědní jsou Pražané.

„V roce 2016 jsme realizovali podobný průzkum a ze srovnání je patrné, že se v třídění zlepšujeme. U plastů, papíru a skla je to v řádech jednotek procent. Ale například u elektrozařízení, nápojových kartonů nebo kovů jde o nárůst mezi deseti až dvaceti procenty, u baterií jde dokonce o čtvrtinu,“ připomněl Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT, která v České republice zajišťuje sběr a recyklaci baterií. Ke zlepšujícím se výsledkům velmi přispívá zvyšující se dostupnost sběrných míst a také osvěta.

Význam dostupnosti sběrných míst je vidět konkrétně u bioodpadu, olejů, kovů a textilu. Tam, kde mají lidé v rozumné vzdálenosti možnost tento odpad odevzdat,  se třídí více. Pomáhá i vzdělávání ve školách. Například díky programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět se dětem dostává kvalitního environmentálního vzdělávání a zároveň se přímo ve škole zapojí do sběru baterií a drobného elektra.

Pražané v třídění zaspali. Nejlépe se třídí na Moravě a v menších obcích

Pokud bychom srovnávali  regiony Praha, Čechy a Morava, tak podle výsledků průzkumu nejlépe třídí lidé na Moravě. S malým odstupem následují Čechy. Nejslabších výsledků dosahuje Praha.

Celkově platí, že čím větší města, tím v nich lidé k recyklaci odevzdávají odpadu méně a větší část ho končí v popelnicích na směsný odpad. „Vedle malých obcí mají příznivé výsledky také obce střední velikosti s počtem mezi pěti až dvaceti tisíci obyvateli,“ uvedl Petr Kratochvíl a dodal: „Ze zkušeností, které máme s tříděním a recyklací baterií, víme, že velký význam má, jak aktivní jsou lidé na radnicích a jak třídění odpadu ve své obci podporují. Kvalitní osvěta a k tomu případně i konkrétní motivace pro občany se pak odrazí v tom, jak dobře lidé odpad třídí.“ *

/zr/

Ilustrační foto: archiv

K rušení matričních úřadů, které Ministerstvo vnitra zvažovalo uskutečnit v menších obcích, kde se vykoná v průměru pouze dvacet prvozápisů ročně a na každý prvozápis se tak vykazují relativně vysoké náklady, nakonec nedojde. Každá obec navíc bude moci sama zvážit, zda si tuto agendu bude chtít ponechat a nadále vykonávat.

Dohodli se na tom předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a starosta Kyjova František Lukl a předsedkyně Rady Asociace krajů ČR, hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem za přítomnosti premiéra Andreje Babiše.

Mám z výsledku našeho jednání velmi dobrý pocit, pan premiér i pan ministr vyslyšeli požadavky starostů, tedy Svazu měst a obcí, a akceptovali návrh jeho předsedy Františka Lukla. Děkujeme za toto rozhodnutí, které je dalším důkazem partnerského přístupu vlády k územním samosprávám,“ uvedla Jana Vildumetzová.

Dojde tak pouze ke změně financování tohoto výkonu státní správy. „Stát už nebude platit za matriční úkony paušálně, ale půjde o úhradu za výkon,“ upřesnil František Lukl.

Stav, kdy na jednom úřadu stojí zápis do matriční knihy státní kasu 113 000 Kč a na druhém jen 230 Kč, nebyl dlouhodobě udržitelný a bylo potřeba ho řešit. Proto jsem rád, že jsme se zástupci obcí došli k přijatelnému kompromisu. Sama obec rozhodne, zda se jí matrika vyplatí či nikoliv,“ konstatoval Lubomír Metnar.

Výkonové financování reflektuje reálné vytížení agendy a spravedlivě rozděluje příspěvek na tuto agendu úřadům, které ji reálně vykonávají. Částky na jednotlivé typy prvozápisů by se podle nového návrhu měly pohybovat v rozmezí 600 až 800 Kč za zápis narození, 1700 až 2000 Kč za zápis úmrtí a 3500 až4000 Kč za zápis uzavření manželství nebo partnerství.
Ministerstvo vnitra všechny dotčené obce seznámí s novým návrhem a představí daný model financování matriční agendy. Obce se poté dobrovolně rozhodnou, zda chtějí za nových podmínek ve výkonu matriční agendy pokračovat. Diskuse po jednotlivých krajích budou nadále pokračovat. Na konci června by mělo být jasno, které obce se matriky za nových podmínek vzdají.

Rušení matrik se mělo původně týkat 445 matričních úřadů z celkem 1270, které v České republice existují. Resort vnitra si od tohoto kroku sliboval úsporu zhruba 150 milionů korun ročně. Proti automatickému rušení matričních úřadů s nízkým počtem vykonaných prvozápisů – což by dopadlo zejména na malé obce,  ostře vystupovalo i Sdružení místních samospráv ČR.

Tímto tématem se zevrubně zabývá i červnové vydání Moderní obce, které se ke čtenářům bude expedovat už na konci tohoto týdne.*

/zr, rš/

K foto:

Mezi matrikami, jejichž zrušení připadalo v úvahu ve třiceti menších obcích Moravskoslezského kraje, byl i matriční úřad v Jistebníku na Novojičínsku. Na snímku pohled na obec

Foto: archiv obce

 

 

 

Sdružení místních samospráv ČR zásadně nesouhlasí se záměrem Ministerstva vnitra ČR zrušit matriční úřady v těch obcích, kde je podle názoru ministerstva málo takzvaných prvozápisů za rok. Situace by se mohla dotknout téměř 450 menších obcí. SMS ČR ve svém včerejším prohlášení zdůrazňuje, že využije všech svých možností, aby redukci matričních úřadů zabránilo.

Rušení matričních úřadů by mělo být možné pouze na základě dohody s danou obcí a na její vlastní žádost,“ říká místopředseda SMS ČR Jan Sedláček a dodává:Vyzýváme Ministerstvo vnitra,  aby zanechalo experimentů s veřejnou správou na místní úrovni a vzdalování jejího výkonu od občanů na venkově. Požadujeme okamžité ukončení této akce, která vystrašila menší samosprávy v celé České republice.

Místopředseda SMS ČR zároveň upozorňuje na to, že analýzu, kterou resort vnitra zdůvodňuje nutnost zrušení takto velkého počtu matričních úřadů, odmítla Rada vlády pro veřejnou správu vzít na vědomí.

Matrikáři na matričních úřadech vedou  seznamy narození, sňatků, registrovaného partnerství a úmrtí. To jsou ministerstvem zmiňované prvozápisy. Agenda matričních úřadů je však širší „Na matriční úřad se obracejí občané také z důvodů změn jména, příjmení, určení otcovství, velmi se zvýšily žádosti o nahlížení do matričních knih ze strany lidí, kteří dohledávají své předky, ale také další matriční činnosti, jako je dohledání matričních údajů a zápisů pro úřady, notáře a podobně. Celkově v posledních dvou letech nárůst matričních úkonů stoupá,“ vysvětluje Marie Kabátová, starostka městyse Lhenice, kde by se matriční úřad měl rovněž rušit. Starostka se obává, že vzdalování veřejné správy občanovi - a tedy snižování její dostupnosti, může v dlouhodobém horizontu vést k dalšímu vylidňování venkova.

Rušení matričních úřadů by se mohlo dotknout téměř 450 menších obcí, které mají méně než 20 prvozápisů ročně. Ministerstvo argumentuje předpokládanými ročními úsporami ve výši až 150 mil. Kč. SMS ČR se však domnívá, že takto vyčíslená úspora je nereálná. „Veškerá agenda by se logicky přelila na úřady větších obcí, kde by v řadě případů muselo dojít k posílení personálních kapacit, u kterých bude nutné zajistit odpovídající vzdělání a především odbornou způsobilost pro výkon funkce matrikáře,uzavírá Jan Sedláček.*

/zr/

K foto:

Dominantou a ozdobou lhenického náměstí je budova bývalé radnice.

Foto: archiv městyse

Již tento pátek, tedy 18. srpna, by se měl náměstek ministra financí Petr Pavelek setkat s předsedou Sdružení místních samospráv ČR, poslancem Evropského parlamentu Stanislavem Polčákem, aby společně probrali, jak v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2018 případně najít možnosti financování nedostatečné infrastruktury a vybavenosti menších obcí v rámci podprogramu Podpora obnovy a rozvoje venkova. Zástupci několika desítek obcí se už minulý čtvrtek před Ministerstvem financí formou happeningu dožadovali, aby Ministerstvo financí ustoupilo od svého dosavadního záměru v příštím roce nepodpořit opravy místních komunikací a mostů v obcích a městech ani korunou.

Happening svolaný Sdružením místních samospráv ČR reagoval na dosavadní vyjednávání ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové u svého vládního kolegy, ministra financí Ivana Pilného, které zatím nevedlo k tomu, aby návrh státního rozpočtu na příští rok počítal s pomocí obcím a městům při financování oprav a rekonstrukcí místních komunikací. Fotograficky zdokumentovaný zoufalý stav mnoha místních komunikací a mostů posloužil během happeningu k "předláždění" prostoru před sídlem Ministerstva financí v Praze. Starostky a starostové totiž nakladli před vstup do úřadu ministra Pilného snímky děr ve vozovkách na území svých měst a obcí.

Jak pro Moderní obec během happeningu uvedl místopředseda SMS ČR Jan Sedláček, starosta obce Křižánky na Žďársku,  v příštím roce je tak ohrožena nejen pomoc státu obcím při opravách místních komunikací a mostů, ale například také výstavba obecních komunitních domů pro seniory.

Ještě téhož dne představitelé Sdružení místních samospráv ČR, Svazu měst a obcí ČT a Spolku pro obnovu venkova ČR, tedy Stanislav Polčák, František Lukl a Veronika Vrecionová, podepsali společné prohlášení, jímž vyjádřili zásadní nesouhlas se snahou Ministerstva financí a jeho šéfa Ivana Pilného razantně snížit v návrhu státního rozpočtu na rok 2018  výdaje na podprogram Podpora obnovy a rozvoje venkova, který je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

"Vzhledem k tomu, že základním požadavkem především malých obcí je stále aktuální potřeba řešení nedostatečné infrastruktury a občanské vybavenosti, není avizované řešení rozpočtového určení daní o 8,5 mld. Kč dostatečným zdrojem financí malých obcí pro vlastní rozvoj. Musíme si uvědomit, že ve skutečnosti se tyto prostředky rozptýlí mezi všechny obce ČR dle jejich velikosti, což znamená, že malé obce nedostanou dostatečné prostředky, které by pokryly výpadek zrušených národních dotačních titulů," píše se mj. ve společném prohlášení Sdružení místních samospráv ČR, Svazu měst a obcí ČT a Spolku pro obnovu venkova ČR.

Všechny tři partnerské organizace proto ve svém prohlášení požadují, aby národní dotační prostředky pro obce v rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj na rok 2018 – ale ani pro další roky, nebyly kráceny, nýbrž byly zachovány minimálně ve stejné výši jako v roce 2017.*

K témuž viz také facebookový profil Moderní obce: https://www.facebook.com/pg/ModerniObec/posts/?ref=page_internal .

/rš/

 

Foto z happeningu před Ministerstvem financí a z podpisu společného prohlášení SMO ČR, SMS ČR a SPOV ČR: Ivan Ryšavý

 

 

 

Více než čtyři tisíce lidí prošly od září 2014 do června 2015 semináři Abecedy rodinných financí zaměřenými na obce do dvou tisíc obyvatel. Cílem projektu, iniciovaného společností Provident Financial a spolufinancovaného Evropskou unií, bylo poskytnout obyvatelům malých obcí bezplatné lekce k posílení finanční gramotnosti.

Na seminářích lidé získávali praktické návody, jak hospodařit s rodinným rozpočtem, i právní minimum užitečné například při jednání s prodejci či zaměstnavateli,“ uvedla manažerka projektu Kateřina Hrudníková. O semináře byl ze strany obcí rekordní zájem – cílem bylo proškolit 2800 lidí, konečný počet účastníků je o více než 1200 vyšší.

Ačkoli projekt zaměřený na malé obce končí, starostové mohou i nadále žádat o uspořádání těchto seminářů pro obyvatele svých obcí. Totéž mohou učinit také další zájemci o tuto formu osvěty. Na webu Abecedy rodinných financí www.abecedafinanci.cz stačí vyhledat lektora, který působí v daném kraji, a kontaktovat ho prostřednictvím e-mailu. Zájemce se pak s lektorem domluví na tématu semináře i místu a času konání.

Obsah seminářů je dostupný i na webu Abecedy rodinných financí, kde je zároveň možné stáhnout si mobilní aplikaci „Rodinný rozpočet do kapsy“, která usnadňuje kontrolu příjmů a výdajů.*

Projektu Abeceda rodinných financí se zevrubně věnuje červnové vydání tištěné Moderní obce.

/zr/

Ilustrační foto: archiv

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down