V důsledku zrušení superhrubé mzdy poklesnou příjmy státního rozpočtu o 50 miliard ročně, připomnělo dnes Sdružení místních samospráv ČR. Zároveň poukázalo na to, že vláda ústy ministryně financí připustila, že neví, jak tento výpadek kompenzovat. Územní samosprávy tak přijdou o více než dvacet miliard korun, které do svých rozpočtů získávají prostřednictvím rozpočtového určení daní jako podíl na dani z příjmu fyzických osob.

Nemohu uvěřit tomu, že to vláda myslí vážně. Pro obce a kraje to bude znamenat každoroční snížení příjmů o víc než 20 miliard, tedy zhruba o deset procent. A to v situaci, kdy se jejich příjmy už tak vlivem zpomalení ekonomiky kvůli pandemii propadnou oproti roku 2019 o 30 až 50 miliard,“ konstatoval Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR). „To v podstatě zastaví veškeré investice samospráv, budou mít jen na nejnutnější, mandatorní výdaje. Je to krátkozraké rozhodnutí. Zaměstnancům sice zůstane víc peněz, ale chodníky, silnice, čističky, školky a školy si z nich asi pořizovat nebudou,“ dodal k avizovanému kroku kabinetu Andreje Babiše předseda SMS %ČR.

Oproti roku 2019 budou mít územní samosprávy odhadem o 20 až 30 % méně peněz z daní, podle toho, jak optimistický či pesimistický scénář zpomalení ekonomiky se naplní. Mandatorní výdaje územních samospráv přitom mezitím vzrostly, takže jejich disponibilní zdroje se budou blížit nule.

Obce mohou příští rok spotřebovat zbytek svých rezerv, ale od roku 2022 nebudou mít na žádné investice, tedy ani na kofinancování případných evropských projektů. Nevím, zda vyhladovění samospráv je cílem vlády, nebo jen vedlejší produkt nepromyšlené politiky. Ale rozhodně to není dobrá zpráva pro občany, byť se tak nižší zdanění příjmů může na první pohled jevit,“ uzavřel Stanislav Polčák.*

/zr/

 

Národní rozpočtová rada se vyjádřila k návrhům na fiskálně významná opatření v souvislosti s přípravami státního rozpočtu na rok 2021. Jde například o návrh na zrušení superhrubé mzdy či o návrhy na zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace. Národní rozpočtová rada se domnívá, že nadstandardní valorizace penzí a přechod na zdaňování podle hrubé mzdy bez úpravy ostatních parametrů ohrožují střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém vyjádření mimo jiné uvádí:

* Růst penzí nad rámec zákonného ustanovení by znamenal další zvyšování mandatorních výdajů, což by snížilo prostor pro aktivní fiskální politiku v jiných výdajových oblastech. NRR dále konstatuje, že pokud by se nejednalo pouze o jednorázový příspěvek, ale o součást pravidelné valorizace, zatížil by tento nárůst veřejné rozpočty nejen v příštím roce, ale i v dalších letech.

* Pokud by byla zrušena superhrubá mzda a ostatní parametry zdanění příjmů fyzických osob, jako je například sazba daně, by zůstaly zachovány ve stávající podobě, pohyboval by se podle výpočtů NRR přímý výpadek na straně příjmů veřejných rozpočtů kolem 92 miliard korun. Dvě třetiny této částky by připadaly na státní rozpočet a zbytek na rozpočty místních samospráv.

* Jen samotné zrušení superhrubé mzdy bez úpravy dalších parametrů by představovalo prohloubení stávající strukturální nerovnováhy veřejných rozpočtů z úrovně zhruba -2 % HDP o dalších 1,5 p.b. Další negativní dopady na strukturální saldo bude mít projednávané zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (zhruba 0,2 p.b.) či možný růst důchodových dávek nad rámec zákonného ustanovení. Takovéto zhoršení strukturální bilance není udržitelné ani po rozvolnění limitů fiskální politiky na následujících 7 let. Podobný zásah je podle NRR udržitelný maximálně po dobu jednoho roku, přičemž navíc téměř vymaže prostor pro nárůst investičních výdajů krytých z národních zdrojů.

* Samotné snižování daňového zatížení práce považuje NRR za žádoucí. Zároveň ale upozorňuje, že hlavním důvodem jeho vysoké hodnoty v České republice není daň z příjmů, ale zákonné pojistné. Proto se NRR domnívá, že úprava zdanění práce by měla být součástí komplexnějších změn v daňovém a pojistném systému České republiky. Navíc by bylo vhodné tuto úpravu provést v rámci komplexní modifikace příjmové strany důchodového systému, aby byl lépe připraven na důsledky demografické změny.

Národní rozpočtová rada dále doporučuje, aby byla fiskálně významná opatření prezentována a přijímána až v situaci, kdy bude zpracována střednědobá strategie konsolidace veřejných rozpočtů, kterou by měla vláda předložit Poslanecké sněmovně do 30. září.*

/zr/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down