Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili se starostou obce Dukovany Miroslavem Křišťálem. Ten se také stal tváří červencového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Červencové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název IT služby  a ochrana dat. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červencového čísla našeho časopisu vystupují.

* Miroslav Křišťál, starosta obce Dukovany na Třebíčsku: Ano, uvažovali jsme o využití podpory na fotovoltaiku z Modernizačního fondu, který se právě otevírá. Jenže asi od tohoto záměru ustoupíme. Získání dotace podmiňuje, že 80 procent vyrobené elektřiny musíte spotřebovat u sebe, do sítě můžete prodat jen 20 procent. Podpora je tak výhodná spíše pro výrobní podniky. Přesto o instalaci střešních panelů uvažujeme, a to na budovách bývalých kravínů, které postupně přestavujeme na technické a společenské zázemí obce. Pokud bychom instalovali FVE, tak pouze na střechy, rozhodně ne na ornou půdu. Rozhodneme-li se k tomu, pak projekt uděláme patrně bez dotace, panely si koupíme a instalujeme sami.

* Michael Rataj, starosta obce Branka u Opavy: Opravu naší kaple Nejsvětější Trojice jsme zahájili již počátkem roku 2019, ale kvůli pandemii covid-19 se vše protáhlo až do letošního května. Komplikace, které opravu kaple po více než dva roky provázely, nikdo na začátku neočekával. Ale Boží prozřetelnost byla našemu záměru nakloněna, a tak se kapli Nejsvětější Trojice podařilo obnovit do stavu, ve kterém bude sloužit několika dalším generacím farníků z Branky u Opavy,

* Lada Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku: Po roce života s koronavirem vnímáme životní hodnoty trochu z jiné perspektivy. Mnozí z nás si uvědomili, že vše, co se dá koupit, nemá pro nás takovou cenu, jako čas strávený se svými blízkými. Přišlo nám zajímavé zapojit se do taneční výzvy Jerusalema Challange,  – celosvětového symbolu boje proti pandemii covid-19d a natočit o tom i video. Do tance jsme vtáhli i děti, které se svou účastí dozvědí hloubku a sílu lidské solidarity, odvahy a trpělivosti, což si samotná pandemie v mnoha ohledech žádala. Nápadu Jitky Francové se chopily místní občanky Věra Rosová, Kateřina Menoušková, Eva Peterová, Věra Šmídová a Lenka Chlubnová, které se spolu s iniciátorkou taneční výzvy řadu let podílejí na kulturním, společenském a sportovním dění v obci, přičemž některé z nich v Libotenicích vedou i sportovní kroužek Sportovky. Skvělým kameramanem se stal Vojtěch Macke z jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce. Zatím další videa nechystáme, ale jelikož máme velice aktivní občany, tak věřím, že nás s něčím zase překvapí. Jsem na ně opravdu moc pyšná a hrdá. Některé jiné obce si musí platit drahé agentury, aby jim udělaly kulturní program. Ale u nás si naši občani umí utvořit kulturu sami.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova na Hodonínsku: Při zadávání veřejných zakázek je potřeba zejména držet se tří základních principů, což jsou hospodárnost, efektivnost a účelnost. K tomu je nutné přidat princip čtvrtý – ten nejvýznamnější, totiž zdravý rozum. Byť jde o rčení, které je často proklamováno i ze strany kontrolních orgánů, mnohdy nad zdravým rozumem vítězí čistý formalismus. Nelze se pak divit, že se zadavatelé drží osvědčených postupů při zadávání veřejných zakázek. Bohužel ani rozhodování v oblasti veřejných zakázek stále není předvídatelné, zejména pokud je zakázka spolufinancována z evropských či národních dotačních zdrojů.

* Zdeněk Kučera, starosta Městské části Praha 18: „Covidový rok“ ovlivnil nejen fungování radnice, ale také značně zasáhl do rozpočtu městské části. Kvůli zrušení či odkladu koncertů na území Letiště Letňany a akcí v areálu PVA se příjmy městské části snížily o přibližně 300 tisíc korun. V důsledku úlev pro místní podnikatele poklesly také příjmy z pronájmu nebytových prostor.

Tyto změny jsme museli zapracovat do rozpočtu roku 2020 a také do plánů na rok 2021. V důsledku úlev na nájemném místním podnikatelským subjektům a organizacím zajišťujícím mimoškolní aktivity dětí byly příjmy městské části dosud sníženy o asi 700 tisíc korun.

* Libor Lesák, radní Středočeského kraje: Postupně upravujeme kontrolní mechanismy v rámci procesu zadávání veřejných zakázek krajem. Příkladem je důsledná elektronizace celého procesu a tím i možnost kontroly v jakékoliv jeho fázi. Zadavatelé v rámci kraje povinně využívají certifikovaného elektronického nástroje E ZAK. K rozšíření jeho funkcionalit dojde od druhého pololetí letošního roku, a tím dojde i k většímu zpřehlednění celého procesu a získání jednoznačné auditní stopy pro následnou kontrolu.

* Miloslav Meloun, ředitel Kooperativy, výrobně obchodního družstva Uhlířské Janovice (tato společnost letos v červnu na URBIS SMART CITY FAIR obdržela Cenu časopisu Moderní obec za multifunkční stožáry veřejného osvětlení řad eLITE a SMART): Dříve než radnice vypíše veřejnou soutěž na dodávku a instalaci veřejného osvětlení, by určitě stálo za to předem zvážit, zda na stožáry bude umisťovat i další zátěže – vedle svítidel například reklamní plochy, držáky květin či vánočních ozdob. Všechny tyto další návětrné plochy totiž mohou velmi ovlivnit zátěž stožáru.

Zároveň je třeba si uvědomit, že mezi vypsáním soutěže a vlastní realizací může proběhnout dlouhá doba. Během posledních měsíců jsme svědky raketového růstu cen materiálů, takže je nutné počítat i s úpravami rozpočtu každé takové investiční akce. Ale neměly by to rozhodně být stožáry, na kterých se bude šetřit.

* Petr Jelínek, jednatel 4E consulting, s. r. o.: Dosavadní zkušenosti s použitím BVA/m4E metody ukazují, že jde skutečně o ucelený a univerzální model hodnocení vhodný pro široké spektrum zakázek – na služby facility managementu (úklidy, ostraha apod.), stavební zakázky, architektonické/projekční služby nebo ICT zakázky, popř. komplexnější technologické dodávky.

Pomocí metody BVA/m4E zadávají zakázky např. Vysoké učení technické v Brně nebo Univerzita v Hradci Králové, zadavatelé v resortu dopravy (Ředitelství silnic a dálnic, Ředitelství vodních cest, Správa železnic či Letiště Praha) a Karlovarský kraj. Z municipalit lze uvést například města Brno, Žďár nad Sázavou, Chomutov nebo Rožnov pod Radhoštěm.

* Filip Chvátal, radní města Brna: Naším cílem je, aby se Brno mohlo do budoucna rozvíjet způsobem, který neohrozí kvalitu života ve městě. Naopak chceme kvalitu života zlepšovat. Ať už je to zvyšováním podílu veřejně přístupné zeleně, revitalizací opuštěných a zdevastovaných továrních areálů, tak také implementací moderní modrozelené infrastruktury v rámci nové výstavby.

* Luděk Tesař, ekonom: Je jednoznačné, že stát se snažil poslední roky více investovat a že to kvůli mandatorním a quasimandatorním výdajům vůbec neměl lehké. Navzdory velkým překážkám stát prokázal během posledních let podstatně více odvahy než územní rozpočty – ale bohužel velkou část investic realizoval na dluh nebo z dotací. Územní rozpočty zase na rozdíl od státu měly peněz relativně dost, ovšem – sumárně viděno – odvahy mohly mít více. Nadále platí, že navzdory paralýze některých méně schopných obcí jsou územní samosprávy hybateli pokroku a stát se dál řítí do temného vesmíru osvětlovaného záblesky humoru některých „expertů“ či celých „rádoby mezioborových skupin“. Jakmile chybějí peníze a ekonomika začne pokulhávat, začne chybět i nadějná budoucnost a zbývá pouze nesmrtelný humor (pozn. autora: vážení experti, ten vakcínu nepotřebuje). Zaplať za to pánbůh, neboť stát totiž už nemá zaplatit čím.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Celkově obce v roce postiženém restriktivními a podpůrnými opatřeními vlády, které na ně měly značný dopad, hospodařily obezřetně. Dokázaly jako celek dále poměrně rychle zvýšit úspory při souběžném jen velmi mírném růstu dluhu. V těchto složitých podmínkách plných nejistoty nezanedbaly ani výdaje na modernizaci a rozšíření obecní infrastruktury. K tomu jim z části pomohly investiční dotace.

* Lubor Tomanec, ředitel Vodárenské společnosti Táborsko s. r. o.: Určení ceny pro vodné a stočné máme ve svých rukou. V koncesní smlouvě je pevně stanoven způsob stanovení ceny pro vodné a stočné v jednotlivých letech trvání smlouvy prostřednictvím finančního modelu, který provozovatel musí dodržet. Model vychází z nabídky provozovatele v koncesním řízení a za běžných okolností se nedá měnit. Nám to umožňuje přijetí dlouhodobé cenové strategie spolu se souběžným plněním plánu obnovy našeho vodohospodářského majetku.

* Martin Půta, hejtman Libereckého kraje: Liberec stále zůstává jako jediné krajské město bez kvalitního železničního spojení z české metropole a dále za hranice ČR. Zapojením železniční tratě ze Zhořelce přes Liberec do Prahy do evropské sítě bychom mohli účelněji čerpat finanční podporu z evropských zdrojů, a tím pádem učinit z vlakového spojení adekvátní formu přepravy. Není možné, abychom i nadále jezdili vlakem z Liberce do Prahy za stejné dojezdové časy, jako tomu bylo v 19. století.

* Martin Lukáš, konzultant pro veřejnou správu MIM Consulting s. r. o.: Současný trend digitalizace činností a agend, který se nevyhýbá žádné municipalitě, se stává do jisté míry i politikem. Pod tlakem post covidové doby přehodnocují municipality svoje postoje k návrhu a řízení ICT s cílem zlepšit činnosti a procesy nejen ve vztahu k občanovi, ale též interně, uvnitř úřadů. Velmi zajímavým a na národní úrodni prosazovaným způsobem strukturovaného popisu cílů organizace, který se ve veřejné správě uplatňuje již několik, je Enterprise architektura.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Nejvyšší správní soud se proto ztotožňuje se závěrem krajského soudu o naplnění podmínky výlučných majetkových práv ve smyslu § 18 odst. 1 písm. e) zákona o veřejných zakázkách, kdy zadavatel řídí činnost Technických služeb a vykonává nad jejich hospodařením účinnou a funkční kontrolu. Nejvyšší správní soud v důsledku výše uvedeného neshledal kasační námitky stěžovatelky důvodnými. Kasační stížnost proto v souladu s § 110 odst. 1 větou druhou s. ř. s. zamítl. Závěr je tedy ten, že když město zadá plnění tzv. své firmě, neznamená to, že tato firma nemůže využít subdodávky. Tedy není zde ten požadavek, aby celé plnění poskytovala sama.  Tento rozsudek nám k tomuto závěru dává oporu.

* Marek Hanák, Kancelář veřejného ochránce práv: Pokud má občan za to, že v procesu pořizování územního plánu došlo k nějakému pochybení, má možnost podat podnět k nadřízenému orgánu územního plánování (ve vztahu k územním plánům obcí je nadřízeným orgánem krajský úřad, ve vztahu k zásadám územního rozvoje a jejím aktualizacím je jím Ministerstvo pro místní rozvoj), aby postup úřadu územního plánování jako pořizovatele územního plánu podle § 177 odst. 1 stavebního zákona prošetřilo. Podrobnější informace o působnosti veřejného ochránce práv v oblasti územního plánování lze získat na webových stránkách www.ochrance.cz, kde je veřejnosti k dispozici také nový leták Územní plán, který ochránce letos v květnu vydal.

* Jana Vašíková, Kancelář veřejného ochránce práv: Náklady na provedení prací spojených s odstraněním závadného stavu stavby vždy nese vlastník této stavby. Stavební úřad nemá zákonnou možnost nařídit provedení opatření k odstranění závady na stavbě jiné osobě než jejímu vlastníkovi. Uvedené v praxi znamená, že pokud stavba vykazuje jakékoliv závady, je výhradně na jejím vlastníkovi, aby sám zajistil nápravu (závady odstranil), nehledě na to, co je toho příčinou. Nicméně druhotně se vlastník stavby, jejíž poškození přičítá činnosti jiné osoby (např. souseda), může domáhat náhrady škody občanskoprávní cestou dle občanského zákoníku. Důkazní břemeno o příčinách vzniku škody spočívá zásadně na vlastníkovi vadné stavby. Pro účel důkazu, že právě činností jiné osoby vznikla konkrétní škoda, se obvykle poškozený vlastník stavby nevyhne zajištění znaleckého posudku o rozsahu a příčinách škody.

Kromě náhrady škody je třeba upozornit na občanskoprávní úpravu sousedských práv. Podle ustanovení § 1019 odst. 1 občanského zákoníku vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek.

Sousedé v zájmu smírného urovnání vzájemných vztahů mohou oslovit mediátora. Mediátor je nezávislá a nestranná osoba, která se snaží se sousedy (stranami sporu) nalézt oboustranně přijatelné řešení ohledně závadného stavu stavby a jejího negativního vlivu na okolí.

* Jan Břeň, právník: Zákon o registru smluv tedy v § 3 odst. 1 předpokládá, že v registru smluv nebudou (resp. nemusí být) zveřejňovány smlouvy v identickém znění, v jakém byly uzavřeny, neboť se při uveřejnění smlouvy může uplatnit (s ohledem na omezení při poskytování informací stanovená zákonem č. 106/1999 Sb.) celá řada zákonných výjimek, čímž bude text uzavřené smlouvy fakticky (částečně) pozměněn.

Obec s rozšířenou působností je tedy povinna před zveřejněním smlouvy v registru smluv důkladně posoudit, zda smlouva obsahuje takové údaje, které nelze poskytnout při postupu podle zákona č. 106/1999 Sb., a v případě kladné odpovědi, bude tato obec muset příslušné pasáže smlouvy před vložením do registru smluv znečitelnit. Uvedené konstatování se samozřejmě týká i problematiky ochrany osobních údajů ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), tj. tzv. GDPR, jak je uvedeno v dotazu.

Má-li příslušný subjekt zákonnou povinnost zveřejňovat své smlouvy prostřednictvím registru smluv, musí si být zároveň vědom skutečnosti, že podle § 6 odst. 1 zákona o registru smluv platí, že smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění (výjimku z uvedeného pravidla představuje smlouva, která byla uzavřena v krajní nouzi nebo za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí, a dále též smlouva, jejímž předmětem jsou léčiva nebo zdravotnické prostředky – viz § 6 odst. 2 a 3 zákona o registru smluv).

Ustanovení § 7 odst. 1 zákona o registru smluv stanovuje vážné právní následky nesplnění povinnosti uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv, které spočívají v tom, že pokud nebyla smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku (dílčí výjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny v § 7 odst. 2 a 3 zákona o registru smluv).

Obec sice může své smlouvy zveřejňovat na svých webových stránkách (tedy jakákoliv obec bez ohledu na to, zda má či nemá povinnost zveřejňovat své smlouvy prostřednictvím registru smluv), avšak před jejich zveřejněním by je měla případně upravit tak, aby byla řádně šetřena zejména ochrana osobních údajů, ochrana obchodního tajemství apod.*

 /rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

Úvodní rozhovor listopadového vydání Moderní obce jsme vedli se starostkou Karlovy Studánky Radkou Chudovou. Ta se stala i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce však obsahuje dlouhou řadu i dalších podnětných a atraktivních textů.  Tématem měsíce tentokrát byly úspory energie a veřejné osvětlení. Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách listopadového čísla vystupují.

* Radka Chudová, starostka Karlovy Studánky na Bruntálsku: Já jsem jedna ze dvou občanů opravdu narozených přímo v Karlově Studánce. Vyrostla jsem zde a mám to tu velmi ráda, ráda chodím po horách, nebo si jen tak vyjdu na procházku po obci. Vnímám náš region jako velmi krásný kout země, který zasluhuje pozornost. Záměrů na rozvoj naší malebné obce mám spoustu, bohužel vzhledem k nedořešeným restitučním nárokům Řádu německých rytířů není v současné době možné připravit jakýkoliv záměr. Rovněž lázně jako státní podnik nemohou realizovat své záměry a provádět majetkoprávní úkony s nepotřebným majetkem.

* Pavol Lukša, starosta Čeladné na Frýdecku-Místecku: Vybudovat naši obec nás stálo více než dvacet let energie a úsilí. Proto se nemohu smířit s výkladem, že o naše byty by mohl žádat kdekdo, že nesmíme eliminovat dlužníky a že nemáme právo si zajistit, aby naše evidence byla aktuální. Hospodaříme se svým majetkem, a transparentně říkáme, jak s ním hospodařit chceme. Byl pořízen z našeho rozpočtu a jen my se o tento majetek staráme. Takže poslouchat, co všechno nesmíme, mne docela zvedlo ze židle. Ať se stát stará o svůj majetek a respektuje naše vlastnická práva. My mu taky nic nepřikazujeme, i když na rovinu říkám, že stát by se od samosprávy někdy mohl učit. Proto jsme neustoupili. Z principu. Ať už jednou někdo řekne, co tedy vlastně jsme – samospráva, nebo podřízení státu, či snad dokonce i Bruselu?

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Stát si stále častěji začíná myslet, že je samosprávě nadřízený. Není tomu tak. Samospráva je tu od toho, aby spravovala své věci samostatně – a i když respektujeme meze, které musí být dány, pak naopak o to více musíme trvat na tom, že za tyto meze nikdo nesmí strčit ani malíček. Na to potřebujeme onu jednotu, na to potřebujeme odborné znalosti – a v těch nejzásadnějších případech po boku odborníky, kteří se státu nezaleknou. A protože mám tu čest stát občas po vašem boku, mohu říct, že obce a města jsou zdatnými bojovníky. Bez ohledu na nějaké stranické barvy – starostům jde prostě o věc.

* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF, a. s.: Parametry rozdělování podílu krajů na sdílených daní mezi jednotlivé kraje, které byly nastavené před dvaceti lety a od té doby se prakticky nezměnily, by si zasloužily aktualizaci na současné podmínky fungování vyšších územních samosprávných celků.

* Luděk Tesař, ekonom: Za současné situace se obcím a městům vyplatí nastavit si a čerpat investiční úvěrový rámec – nastavit jeho výši tak, aby územní samosprávy využily svůj potenciál a přitom nešly nikdy za hranici svých možností. Kdo již má načerpané úvěry, nechť pamatuje na to, že je nejvýhodnější doba k fixacím úroků.

* Vilém Žák, ředitel a člen představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR:  SOVAK ČR byl v rámci České republiky první organizací, která začala odebírat vzorky odpadních vod s následnými rozbory na přítomnost SARS-CoV-2. Chtěli jsme v praxi ověřit platnost informací, které jste zmínil ve své otázce. Následoval nás Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka.  Ukazuje se, že detekovat koronavirus v odpadní vodě možné je, nicméně přes množství obdobných studií po celém světě nebyl dosud prokázán přenos viru z odpadních vod na člověka. Přítomnost tedy prokázat můžeme, nikoliv však potenciál nemoc dále způsobit. Některé progresivní společnosti, jako například Pražské vodovody a kanalizace, už zavádějí moderní metodiku PCR právě pro detekci přítomnosti jednotlivých druhů bakterií či virů v pitné a odpadní vodě. Budeme tak sami schopni včasné a přesné detekce i v případě dalších obdobných případů.

* Milan Kazda, starosta obce Kněžice na Nymbursku: Komunitní energetika se těžko definuje. Já za ni pokládám to, když obec nebo město vlastní podíl 51 % energetického společenství. V takovém komunitním projektu by měla mít majoritu obec s 51 % a občané a podnikatelé by se na něm účastnili podle svých možností až na dovršení 100 %.

* Tomáš Jagoš, expert na obnovitelné zdroje energie Hnutí DUHA: Komunitní energetika se z technického pohledu nijak neliší od klasických komerčních projektů. Jde stále o nějakou formu využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), ať už mluvíme o větrné, sluneční, vodní nebo bioplynové elektrárně. Podstatný rozdíl je však v přínosech pro obec a její obyvatele, místní živnostníky nebo zemědělce. Ti totiž rozhodují o výnosech z prodeje elektřiny nebo tepla. Zjednodušeně řečeno, ten, kdo se například na větrnou elektrárnu musí dívat z okna, z jejího provozu také profituje. Buď přímo coby člen energetického společenství, nebo nepřímo skrze zisky a následné investice obce.

* Hana Plecitá, starostka města Odolena Voda (okres Praha-východ): Při modernizaci našeho veřejného osvětlení ve třech postupných etapách s využitím  podpory z programu EFEKT jsme v první řadě vysoutěžili cenu energie, díky čemuž jsme dosáhli podstatného snížení nákladů, a výměna svítidel pak už byla dalším logickým krokem. Ve většině případů modernizujeme skutečně jen samotná svítidla, na která máme padesátiprocentní dotaci. Při rekonstrukci Horního náměstí jsme však samozřejmě vyměnili celé světelné body, tedy i sloupy a rozvaděče.

* Pavel Šafařík, ředitel Porsanna, o. p. s.: Mluvíme-li v souvislosti s energetickým managementem o financích, tak investičně je to nenáročný proces. Stačí pořídit software, který slouží jako základní nástroj energetického managementu a jednoduchým způsobem ukládá data o vybraných budovách a zařízeních, vytváří pravidelné záznamy a vyhodnocuje data v přehledných tabulkách a grafech. Je to neocenitelný pomocník všech energetických manažerů měst a organizací, díky kterému lze snižovat výdaje skutečně koncepčně a dosahovat nejen ekonomicky zajímavých výsledků.

* Tomáš Jílek, předseda představenstva společnosti Technologie hlavního města Prahy: Jedním z nejvíce diskutovaných témat v oboru veřejného osvětlení je problematika rušivého světla a obecně vlivů světla na kvalitu života a zejména spánku. Vliv tzv. modré složky světla a obecně problematika světla s nízkou teplotou chromatičnosti (tzv. teplé světlo) versus světla s vysokou teplotou chromatičnosti (bílé, tzv. studené světlo) hýbou odbornou i laickou veřejností. Obecně se dá říci, že ideální teploty svítidel VO by se měly držet co nejblíže přirozenému, tedy slunečnímu světlu, kterému odpovídají spíše teplé barvy světla. Sodíkové výbojky tento parametr splňují bezezbytku. Bohužel jsou dnes vytlačovány úspornějším a pokročilejším osvětlením LED svítidly. THMP po dohodě s Prahou přistupuje k této otázce s maximálním ohledem na zdraví Pražanů. Používaná teplota chromatičnosti 3000K v rezidenční zástavbě splňuje oba požadavky. Otázka nadměrného svícení a světelného smogu je také řešena v rámci Smart Cities projektů a to zejména biodynamickým osvětlením s proměnnou intenzitou v závislosti na okolních vlivech.

* Jaroslav Klusák, vedoucí oddělení energetického, managementu Magistrátu hl. m. Prahy: V současné době Sdružení energetických manažerů měst a obcí (SEMMO) má 14 členů. Aktuálně řešíme projekt  EnPoweClimate podpořený z německého MŽP z programu EUKI, společně se slovenským CITENERGO (zájmové sdružení měst a obcí pro trvale udržitelnou energetiku – organizace Unie měst a obcí), českou společností PORSENNA o.p.s. a německým partnerem IKEM (Institut pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu) a je určen pro pět vybraných členů. Těm městům budeme pomáhat s přípravou energetických plánů a komplexnějších projektů. Mohli bychom i zafinancovat experta, který by se městu věnoval, připravil by mu konkrétní projekty a nasměroval ho. Uvidíme, kolik zájemců se ozve. Projekt má trvat do června 2022. Nyní více spolupracujeme se Žďárem n. Sázavou, který má poměrně osvícené vedení a budeme mu nad rámec běžného členství pomáhat s přípravou projektů a konzultací.

* Vlastimil Picek, starosta Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi: Pod  pojmem „schvalování“ smluv, objednávek či faktur si někde ještě představují referentku s knihou plnou dokumentů, která běhá po chodbách a shání podpisy. Takový postup je časově i organizačně náročný a může se stát, že smlouva nebo objednávka zůstane někde založena nebo faktura není včas uhrazena. My jsme to vzali koncepčně. Analyzovali jsme, kdo zadává smlouvy, objednávky a faktury ke schválení, kdo připomínkuje, kdo může vracet doklady k přepracování, kdo a v jakém pořadí schvaluje. Kdo koho zastupuje a jaké jsou zákonné lhůty pro vyřízení. Výsledkem byl dokument, který přesně určoval procesy probíhající u jednotlivých druhů dokladů od jejich vzniku nebo zaevidování v systému až po schválení.

* Jaromír Kročák, architekt města Soběslav, držitel ocenění Architekt obci 2020: Peníze hrají důležitou roli nejen v našem oboru. Ovšem ve hře jsou ještě další věci, především širší náhled na jednotlivé akce. Architekt musí být schopen vyargumentovat svůj návrh řešení také s ohledem na předpokládané náklady, dlouhodobou udržitelnost a návratnost investice. Každý stavebník šetří, pokud je dobrým hospodářem. Je-li navíc rozumně uvažujícím investorem, nešetří na nesprávném místě. V průběhu dvaadvacetileté spolupráce se Soběslaví nebyly naše rozpravy vždy jednoduché. Při posuzování návrhů akcí jsme však většinou došli k rozumnému řešení, občas ale i ke kompromisu, který byl ještě akceptovatelný.

* Ivana Kabelková, Fakulta stavební ČVUT v Praze:  Čelakovského sady u Národního muzea v Praze byly spolu s navazujícím veřejným prostorem po nedávné rekonstrukci Národního muzea nově upraveny. Sady byly značně zdevastovány, zejména zhutněním či navážkami. Zajímavostí bylo, že  zadání pro úpravy sadů neobsahovalo požadavek na hospodaření s dešťovou vodou. Autoři krajinářského řešení se ho však pokusili alespoň částečně zohlednit. Trávníky byly založeny sendvičovým způsobem na vrstvách písku a hlinitopísčitého substrátu. Jsou tak schopny zadržet velké množství srážkové vody a snižují povrchový odtok. Zároveň snesou vysokou zátěž užíváním. Ano, zde se smí po tomto krásném trávníku chodit.

* Zuzana Benešová, Nadace Partnerství: Můžeme si stěžovat, jak se dnes nešetrně hospodaří, jak se drancuje půda, mizí remízky, rozorávají se cesty. Reforma agrární politiky shora jde pomalu a naráží na odpor. Jsou to právě drobní vlastníci, kdo to může zásadně ovlivnit. Umíte si představit vlastníka, jemuž by nájemce v bytě vyrazil okna, vytrhal podlahu, osekal kachličky – a vlastník by zůstal nečinný? U půdy se to bohužel běžně děje. Roky se lidem znehodnocuje a ničí majetek, aniž by zasáhli. Vlastníci často vnímají polnosti jako téměř bezcennou přítěž, kterou rádi prodají pod cenou spekulantům s půdou. Kolektivizace zásadně poškodila vztah lidí k jejich půdě. Náš Rádce pro vlastníky půdy (viz: www.propudu.cz) je přehledně a srozumitelně jeprovede krok za krokem různými situacemi, které musí řešit. Poradí, jak zjistí, zda vlastní pole, a kde ho najdou. Dozví se, jak prověřit kvalitu půdy, nebo na co si dát pozor při uzavírání pachtovních smluv se zemědělcem, který bude na jejich půdě hospodařit.

* Jan Havránek, AQE advisors, a. s.:  Není čas kriticky uvažovat o jiném způsobu stanovení cílů ve veřejné správě? Fakticky se totiž s nimi nijak nepracuje. Jsou tvořeny metodou ATVD (Aby To Vyšlo Dobře). Při bližší analýze důvodů zcela jednoznačně vyplývá, že důvod nepracování se SMART cíli spočívá přímo v jejich zadání. Ano, chceme budovat parkovací místa, ale skutečný počet je odvislý od tolika faktorů, které nedokážeme ovlivnit, že je zcela zbytečné vracet se k původním předpokladům, apod. Na základě našich zkušeností, s porovnání strategických dokumentů měst v České republice a vyspělých zemích světa, jsme vytvořili seznam klíčových faktorů úspěchu při tvorbě strategie města. Když se budete řídit těmito šesti základními pravidly, výrazně zvýšíte šanci na to, že se podaří dosáhnout cíle.

* Hana Kašpárková, Kancelář veřejného ochránce práv: Je tedy možné, aby i v České republice občané své názory na zavádění sítě 5G diskutovali především na obecní úrovni. V případě že občané získají na svou stranu některé členy zastupitelstva nebo rady obce, mohou tito zástupci postoj občanů v zastupitelstvu či radě prosazovat. Případně je možné využít podpisové akce k postupu ve smyslu ustanovení § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích, tj. projednání záležitosti radou nebo zastupitelstvem.

* Markéta Faustová, advokátní kancelář CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ: Základním principem veřejné podpory je, že musí směřovat k určitému podniku. Tento pojem je nutno v rámci práva EU striktně odlišovat od podniku, jak je tento pojem vnímám v českém právu, resp. od závodu v dnešním pojmosloví. Podnikem v oblasti práva veřejné podpory je určitá entita, která vykonává hospodářskou činnost, a to bez ohledu na její formu a způsob jejího financování. Obec proto může vystupovat jak v pozici poskytovatele podpory, tak též v pozici jejího příjemce, týká-li se poskytnutá veřejná podpora hospodářské činnosti. V praxi nejde o hospodářskou činnost typicky v případě, kdy je dána souvislost s veřejnou správou. Naopak obec může být vystavena riziku veřejné podpory například při převodu či pronájmu majetku ze strany státu za zvýhodněnou cenu či bezúplatně, má-li taková transakce hospodářský přesah.

* Marek Hanák, Kancelář veřejného ochránce práv: Za předpokladu dodržení zásady subsidiarity a minimalizace zásahu může územním plánem (jeho změnou) dojít k omezením vlastníka nebo jiného nositele věcných práv k pozemkům či stavbám v území regulovaném tímto plánem, nepřesáhnou-li spravedlivou míru; taková omezení nevyžadují souhlasu dotyčného vlastníka a tento je povinen strpět je bez náhrady. Veřejný ochránce práv stěžovatele poučil, že proti územnímu plánu se nelze odvolat, protože výsledkem celého procesu není správní rozhodnutí. Právní obrana v procesu pořizování územního plánu spočívá v uplatnění námitek proti návrhu územního plánu a po jeho vydání cestou přezkumného řízení u krajského úřadu, případně podáním návrhu na zrušení územního plánu nebo jeho části, případně návrhu na zrušení rozhodnutí o námitkách ke krajskému soudu.

* Václav Chmelík, KVB Advokátní kancelář: Obecně je možné večerní provozování restauračních zařízení regulovat prostřednictvím obecně závazné vyhlášky, avšak obec v takovém případě musí postupovat nanejvýš ospravedlnitelně a ve vztahu k různým provozovatelům nediskriminačně. V situaci, kdy je obec pronajímatelem daných prostor, je možné, aby konkrétní podmínky provozování restauračního zařízení byly součástí nájemní smlouvy – v takovém případě však musí dojít k souhlasu obou smluvních stran.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down