Projekt 12 výzev regionálního rozvoje spěje ke svému dalšímu pokračování. Už v pondělí 12. dubna se totiž v jeho rámci uskuteční videoseminář Životní prostředí regionů se zajímavým programem.

Cílem projektu, který byl připraven poslancem Milanem Pourem, někdejším starostou středočeského města Milovice, ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a konzultantem a vysokoškolským učitelem Markem Pavlíkem, je informovat o největších výzvách, jimž v Česku čelí regiony, a jak tyto výzvy řeší, či jak je jsou připraveni řešit ministerstva, územní samosprávy, akademická obec a další instituce. Mediálním partnerem projektu je odborný měsíčník Moderní obec.

Na videoseminář, který v pondělí 12. dubna začne ve 13 hodin, se bude možné zdarma přihlásit na: https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=1362 . (Stream z jednání bude vysílán jako stream 3 na stránkách www.psp.cz v sekci Jednání a dokumenty – Živé vysílání. Případné dotazy do diskuze lze případně dopředu napsat na e-mail: cernyp@psp.cz, v závěru semináře budou zodpovězeny. Vždy prosím uveďte, na kterého z řečníků má být konkrétní dotaz nasměrován.

PROGRAM VIDEOSEMINÁŘE:
13:00 – 13:15 Úvodní slovo
Ing. Milan Pour, poslanec PSP ČR
Mgr. Richard Brabec, ministr životního prostředí
13:15 – 13:30 Životní prostředí ČR – priority pro další období
Anna Pasková, M.A., ředitelka odboru politiky životního prostředí a
udržitelného rozvoje, MŽP
13:30 – 13:45 Současné a budoucí výzvy v oblasti ochrany ovzduší
Bc. Kurt Dědič, ředitel odboru ochrany ovzduší, MŽP
13:45 – 14:00 Program rozvoje venkova/Společná zemědělská politika
Ing. Josef Tabery, ředitel odboru Řídící orgán PRV, MZe
14:00 – 14:20 Diskuze k 1. bloku prezentací
14:20 – 14:35 Vodní stres v Česku- jak ho můžeme do budoucna řešit?
Prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc,, geograf a hydrolog, Přírodovědecká
fakulta UK, katedra fyzické geografie a geoekologie
14:35 – 14:50 Uplatňování politických nástrojů na snížení negativních dopadů
klimatické změny
Ing. Marie Trantinová, Ph.D., výzkumný pracovník, ÚZEI
14:50 – 15:05 Energetická soběstačnost obce Kněžice
Milan Kazda, starosta obce Kněžice, Středočeský kraj
15:05 – 15:20 Protipovodňové opatření v obci Cehnice
Helena Sosnová, starostka obce Cehnice, Jihočeský kraj
15:20 – 15:45 Diskuze k 2. bloku prezentací
15:45 Ukončení semináře

"Impuls k jednání o tomto projektu s ministerstvy pro místní rozvoj a průmyslu a obchodu, Svazem měst a obcí a Asociací krajů mně dala moje předchozí zkušenost z práce starosty středočeských Milovic," uvedl již dříve v rozhovoru pro Moderní obec poslanec Milan Pour.  "Jsem rád, že se projekt vrcholným představitelům těchto institucí líbil a udělili mu svoji záštitu. Tuto záštitu také udělil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Určitě svoji zkušenost z práce v komunální politice využiji také pro prezentace na seminářích. Chci se například zabývat využitím bývalého Vojenského výcvikového prostoru Mladá v Milovicích," uzavřel Milan Pour.

/rš/

Na snímku: Milan Pour při jednom z minulých videoseminářů pořádaném v rámci projektu 12 výzev regionálního rozvoje

Foto: archiv Moderní obce

 

 

* Co vás osobně na prvním semináři v rámci

Tento týden se k předplatitelům a dalším čtenářům expedovalo únorové vydání Moderní obce. Na první straně obálky najdete snímek Regíny Vřeské, starostky obce Zbyslavice v okrese Ostrava-město., jímž je anoncován hlavní rozhovor aktuálního čísla časopisu.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. Činíme tak i tentokrát.

* Regína Vřeská, starosta Zbyslavic na Ostravsku: Víte, ještě stále často platí předsudky, že v malé obci se toho moc neděje, že na vesnicích se žije tak nějak „postaru“. Ve Zbyslavicích se dlouhodobě snažíme toto stigma odstranit a přinášet občanům aktivní a zajímavý program po celý rok, zvelebovat každý kout a zapojovat občany nejen do akcí, ale i jejich plánování a rozhodovacích procesů. Věříme, že jedině tak bude naše snaha dávat skutečně smysl.

* Anna Šabatová, ombudsmanka: Urovnání sporu přes ombudsmana je levnější než soudní řízení. Ostatně se na nás neobracejí jen občané, ale také úředníci a starostové obcí se žádostí o radu, jak v dané věci postupovat. Mnoho informací rovněž získají na našem webu v části „životní situace“, kde nacházejí rady nejen stěžovatelé, ale také úředníci a starostové.

* Jan Ropek, starosta města Choceň: Stávající systém značení a číslování odpadu v praktickém životě občana vyžaduje takřka nadlidské úsilí v tom, aby zjistil, do které že to nádoby onen odpad vlastně přijde. To má za následek, že celospolečenská debata sklouzává k detailům, zatímco smysl nám uniká. Tématem v ní jsou pak záležitosti jako, zda je papírová rulička od utěrek ještě papírem či nikoliv, nebo zda kelímek od jogurtu je málo či naopak příliš znečištěn.

* Luděk Tesař, ekonom: Výnosy sdílených daní v roce 2019 ukázaly celkem pozitivní vývoj, v němž jsou však podle mě zakódovány již jasně „vzpomínky na budoucnost“, kdybych se dopustil parafráze názvu slavné knihy Ericha von Dänikena. Mám tím na mysli, že krize už tu nejednou byla (zřejmě stejně jako mimozemšťané) – a až nastane, nebude pro nás ničím nového. Domnívám se, že z finančních dat lze vyčíst jasný vzkaz, že sice bude dobře, ale s krizí na krku.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Obce mohou svůj majetek prodávat či pronajímat, prodávat a rovněž rozšiřovat. To zejména, protože objem celkových aktiv obcí se mezi rokem 2013 a 2018 zvýšil o 19 % a na jednu obec tak připadá v průměru majetek za 212,3 mil. Kč.

* Jana Plamínková, starostka městské části Praha-Slivenec: Zásadní vliv na vznik státu Izrael mělo rozhodnutí jeho zakladatelů, že voda je a bude společným vlastnictvím všech. Tento axiom se udržel až dosud – všechnu vodu i její využívání, včetně vody dešťové a odpadní, kontroluje stát a nakládá s ní ku prospěchu všech. Je to vlastně docela překvapivé v zemi tak kapitalistické a tak ctící soukromé vlastnictví, jako je Izrael, ale zároveň velmi prozíravé. Jen tak bylo možné v zemi vybudovat národní rozvaděč vody – gigantický vodovod, který vede celou zemí od severu k jihu a tvoří skutečnou páteř země.  Každé město, každá obec má právo se na tento vodovod napojit, slouží všem.

* Roman Tvrzník, předseda představenstva společnosti ELEKTROWIN: dnes v Česku působí na dvě stě subjektů, které mají oprávnění na zpracování elektroodpadů. Jenže jsou mezi nimi i takoví zpracovatelé, kteří nedisponují žádnými vhodnými technologiemi a fungují bez jakékoliv kontroly ať již dodržování právě zákonných postupů, ale i dosažení zákonem stanoveného využití. Jinak řečeno, v republice máme jakési dvě základní množiny zpracovatelů. Tu první tvoří ti, které ovlivňujeme, kontrolujeme a s nimiž spolupracujeme, zatímco ta druhá – dalo by se říci „garážová“, zpracovává elektroodpad způsoby, které nejsou zcela košer a představují významné riziko pro životní prostředí. Její náklady jsou ve srovnání se seriózními zpracovateli minimální, takže má i výraznou, leč nezaslouženou konkurenční výhodu.

* Petr Číhal, obchodní ředitel Kolektivního systému EKOLAMP: Kdyby se výrobce odpovědnosti za své vysloužilé výrobky jednoduše zbavil účastí v kolektivním systému, mohlo by dojít k tomu, že by si vybral ten s nejnižšími příspěvky, a to bez ohledu na skutečnost, že by se mohlo jednat o kolektivní systém systematicky porušující zákony například tím, že by vysbírané výrobky místo ekologické likvidace sypal do řeky. Takto je výrobce nucen pečlivě vážit, prostřednictvím kterého kolektivního systému bude své povinnosti plnit, a je motivován aktivně se zajímat o jeho řádné fungování. Poctivý kolektivní systém je pro výrobce velmi přínosný a užitečný. Z toho důvodu je třeba věnovat výběru toho správného a odpovědného zvýšenou pozornost s přihlédnutím k jeho pověsti a dodržování právních předpisů.

* Petr Kratochvíl, jednatel společnosto Ecobat: Jsme u nás asi první, kdo využil principu ekomodulace. Výrobcům a obchodníkům, kteří uvádějí na trh lithiové baterie, jsme zvýšili poplatky zhruba o 40 %. Zohledňujeme tím charakter výrobku, zejména jeho rizikovost. Musíme vybudovat provozy, které budou dobře vybaveny na zacházení s nimi, budou mít kvalitní termodetekci, kouřovou detekci a samozhášecí systémy. Na reaktivní kovy je třeba mít speciální hasicí přístroje, které jsou několikanásobně dražší než běžné hasicí přístroje. Do roku a půl bychom chtěli mít dva perfektně vybavené mezisklady (v Čechách a na Moravě) s proškolenými pracovníky, kde se budou shromažďovat všechny typy rizikových baterií před transportem k dotřídění. Také naše osvětová kampaň se nyní zaměří více na předcházení rizik při nakládání s vysloužilými bateriemi.

* Stanislav Loskot, poradce pro komunikaci a bezpečnost ve veřejné správě: Pružná pracovní doba přináší zaměstnanci výhodu v tom, že není postihován za opožděné příchody do práce, může si zařídit některé osobní záležitosti, aniž by musel žádat o uvolnění z práce a oceňují ji zejména ženy s malými dětmi. Nevý­hodu pro zaměstnance představuje to, že zaměstnavatel může vyžadovat po zaměstnanci práci v rámci volitelné pracovní doby bez jeho souhlasu a bez náhrady za přesčasovou práci.

* Lukáš Kříž, IT expert: V oblasti řešení internetu věcí analytici mimo jiné zjistili, že 35 procent zkoumaných měst příslušné projekty uvedlo do provozu, ale 12 procent je pouze navrhlo, vyvinulo a nespustilo. Ani technologie, jež došly do fáze praktického nasazení, nelze vždy jednoznačně považovat za úspěšné. Nezřídka mají v různých ohledech omezený rozsah, a tudíž i přínos.

* Patrik Hujdus, starosta ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky (k žalobě tohoto městského obvodu ke krajskému soudu, jejímž cílem je zrušení závaznosti stanoviska Ministerstva životního prostředí, kterým dalo souhlas s rozšířením spalovny nebezpečných odpadů): Když se nad tím zamyslíte, je to logické. Ten, kdo vydává územní rozhodnutí, může mít desítky stanovisek, ale jen na něm musí být, jak je vyhodnotí. Proto stanoviska nesmí být závazná. Tak jsme si řekli, že budeme první, kdo to bude chtít probít. Krajský soud by pak mohl být tím, kdo nová pravidla určí.

* Marek Pavlík, konzultant, pedagog a autor publikací v oblasti regionálního rozvoje: Současným i budoucím tématem pro obce, města, regiony je práce se zainteresovanými skupinami (často se užívá i anglický termín stakeholder management, kdy stakeholder je aktér, který je „nějakým“ způsobem zainteresován, tj. má zájem, vliv, postoj k dané problematice, tématu…) a jejich zapojení do dalšího rozvoje a plánování.

* Veronika Cholínská, Správa informačních technologií města Plzně: Koncem roku 2019 se úsek Drony SIT Správy informačních technologií města Plzně stal jako první v ČR oficiální součástí IZS. Pomocí okřídlených strojů plzeňští dronaři monitorují výskyt kůrovce, vodních řas, provádějí na milimetr přesné inspekce mostních konstrukcí, střešních konstrukcí výrobních hal, odtokové kanalizace nebo palivových nádrží. Součástí jejich práce jsou i monitoringy spojené s únikem tepla z městských budov a vytváření přesných modelů za pomoci špičkové technik.

* Martin Vlček, interní auditor, Krajský úřad Moravskoslezského kraje: Softwarový robot vykonává v elektronickém prostředí činnosti stejně jako člověk. Může zpracovávat data v různých formách, komunikovat se systémy a aplikacemi a následovat procesní pravidla. Na našem krajském úřadu  je využíván pro administrativní úkony a procesy s vysokou mírou rutiny, jasnými pravidly a minimem výjimek.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka (v závěru minulého týdne oceněná titulem Právník roku v kategorii Správní právo): Mezi statutárním zástupcem (například jednatelem firmy) a zastupujícím navenek (starosta obce) je zásadní rozdíl. Ať udělá jednatel cokoli, je to pro subjekt, který zastupuje, zcela závazné – tedy platné, a nelze to zpochybňovat. A to dokonce ani tehdy, měl-li takové jednání jednatel zakázané, nebo neměl-li svěřenou takovou pravomoc orgány společnosti. Naopak starosta, když překročí svou pravomoc, nemůže obec platně zavázat, tedy jeho jednání je neplatné. Zakotvuje to ustanovení zákona o obcích, a to § 41, odst. 2: Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná.

* Michal Bernard, advokátní kancelář Dohnal & Bernard, a Petr Svoboda, Právnická fakulta UK: Návrh nového stavebního zákona přináší kontroverzní institut podmiňujících (§ 52) a dobrovolných (§ 53) plánovacích smluv. Při jejich uzavření se obec vzdává možnosti následného ovlivnění záměru v povolovacím procesu. Plánovací smlouvy nemohou zakotvovat povinnost územně samosprávných celků týkající se změny nebo naopak zachování veřejnoprávní regulace. Takové části plánovacích smluv by naopak měly být přímo zákonem výslovně zakázány spolu se sankcí neplatnosti. Soukromoprávní smlouvou nelze upravovat práva, resp. pravomoci, a povinnosti obcí a krajů, pokud vykonávají veřejnou moc ve veřejnoprávním procesu pořizován a schvalování územně plánovací dokumentace.

Tento veřejnoprávní proces se návrh snaží obejít a zavázat obec či kraj k prosazení konkrétních pravidel v rámci ÚPD před zahájením procesu. Návrh nepřípustně donucuje obce k uzavření smlouvy pohrůžkou nahrazení jejího souhlasu rozhodnutím soudu.*

/rš/

Roční i pololetní předplatné elektronické verze Moderní obce si můžete zajistit na: https://digi.profipress.cz/katalog/seznam, kde lze zakoupit i jednotlivá vydání časopisu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nikoliv náhodou na první straně obálky prosincového čísla najdete snímek Josefa Horinky, starosty Hrádku nad Nisou na Liberecku. Právě on s týmem svých spolupracovníků vdechl život projektu nové městské knihovny., který se stal i celkovým vítězem naší soutěže Komunální projekt roku 2019.

V prosincovém vydání Moderní obce uveřejňujeme první souhrnnou informaci o výsledcích soutěže Komunální projekt roku 2019 (všechny soutěžní projekty představíme ve speciální příloze lednového vydání Moderní obce). V hlavním rozhovoru prosincového vydání pak na naše otázky odpovídá Milan Dvořák, starosta obce Hamr na Jezeře na Českolipsku.

A protože z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují, činíme tak i nyní.

* Milan Dvořák  starosta Hamru na Jezeře: Snad každého starostu práce v čele obce den co den dokonale psychicky, ba někdy i fyzicky vysává. Takže často skutečně po návratu domů vezmu fotoaparát a odcházím relaxovat do lesa. A co teprve, když je (někdy) volnější víkend! To se takhle vytratím z domu už po obědě. Koneckonců pocházím z myslivecké rodiny a sám jsem původním povoláním hajný.

Za žádným velesnímkem ovšem nechodím. Když chci třeba fotit bílou volavku, vím přesně, kam a kdy mám za ní jít, protože v půl sedmé zalétá přespat na konkrétní strom. A já si poblíž toho stromu sednu třeba už hodinu i déle předtím, zamaskuji se a čekám. Někdy hodinu, jindy dvě… Nu, a jestliže volavka nepřiletí a padne už tma, seberu se a jdu domů.

Zkrátka, pokaždé se pěkný snímek neurodí. Jenže krásně si přitom pročistíte hlavu a začnete mnohé věci vidět jinak, než jak je vnímáte v kanceláři na obecním úřadě. A možná si také uvědomíte, že leckteré problémy, které vás přes den trápily, jsou vlastně docela malicherné a nestojí za to se jimi zabývat. Ale nesmíte se zamyslet příliš – to byste mohl volavku propásnout.

* Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR: Jedním z důvodůžalostného nesouladu mezi nabídkou sociálních služeb a jejich poptávkou je absence koordinovaného plánu (včetně potřeb sociálních služeb v regionech) a zanedbatelná podpora státu investic v sociálních službách (pro rok 2020 zhruba 400 mil. Kč).

Druhým důvodem je pak systém financování, který není předvídatelný, spravedlivý a neumožňuje rozvoj sociálních služeb. Výše podpor prostřednictvím státní dotace se liší až o několik desítek tisíc na lůžko či pracovníka, a to ve zcela srovnatelných zařízeních. Nejistota financování, potřeba dofinancování v průběhu roku se od roku 2008 stala v sociálních službách již tradicí.

Předmětem kritiky je také různá participace krajů, měst a obcí. Ta je víceméně dobrovolná, a tak máme kraje, které přispívají na sociální služby částkou v řádu desetikorun (přepočítáno na jednoho obyvatele daného kraje), zatímco jiné kraje přispívají v řádu stovek korun. Obecně v celém systému kraje přispívají zhruba deseti procenty města a obce pak sedmi procenty.

* Anna Hubáčková, senátorka, 1. radní obce Ratíškovice: Uzákoněním jednodenních voleb dojde k finančním úsporám při organizaci voleb, ke zjednodušení ochrany a bezpečnosti volebních místností – a hlavně se zcela eliminuje riziko ovlivnění výsledků voleb přes noc. Neobávám se, že by jednodenní volby odradily voliče a rapidně se snížil jejich počet. Spíše naopak. Nový návrh umožňuje volit i v předstihu.

* Marek Benda, předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny: Z návrhu na pořádání voleb v jednom dni nejsem úplně nadšený. Sice si uvědomuji určité organizační výhody zejména pro Ministerstvo vnitra – a asi i pro obecní úřad. Vidím však i rizika. Okrskové volební komise sice svoji práci zvládnou v jednom dni, ale ve složitějších volbách budou muset jednat extrémně dlouho a dlouho do noci, což může vést k zvýšené míře chybovosti ve výsledcích. Co ovšem pokládám za mnohem větší riziko, je nebezpečí faktického znemožnění voleb občanům, kteří pracují ve směnném provozu nebo ve větší vzdálenosti od svého bydliště. Kdy opravdu může docházet k situacím, že jen v jednom dni, a to ještě pracovním, nebudou schopni se voleb účastnit.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Případ obce Velká Lhota a její starostky Jarmily Melichaříkové vstoupí do dějin samosprávy. Obžalovat starostku za to, že způsobila obci prospěch, je skutečně precedentní unikát. Vždyť jí to přikazuje přímo zákon o obcích chovat se hospodárně a chránit obecní majetek! Pokud ovšem státní zástupce vydává darovací smlouvy za rozhodnutí o poplatcích (!), které v našem právním řádu ani neexistují (!) a nemůže je proto vybírat nikdo (!), tedy plete si dar s neexistujícím správním poplatkem, není to odborně omluvitelné. Svědkové dále jasně uvedli, že je o protizákonnosti přesvědčovala policie. Jsme ještě v právním státě? Obec zkrátka klasicky uzavřela darovací smlouvy, přijala do rozpočtu dary, a namísto ocenění přijde obžaloba starostky. O uzavírání smluv však rozhodli zastupitelé – tak proč je stíhána jen starostka? A ještě jeden kuriózní moment je tu – darů bylo přijato přes 400 tisíc, předmětem obžaloba jsou smlouvy za 15 500 Kč. Protože jen tuto skupinu několika lidé policie „přesvědčila“ o protizákonnosti. Ostatní trvali přes časté naléhámní policie na dobrovolnosti daru a za starostku se postavili.

* Luděk Tesař, ekonom: Starosta s dobrou náladou je požehnáním obce, je světlem na konci tunelu, je hvězdou na temném nebi nářků. Každý, kdo bez pádného důvodu kazí starostovi náladu, dopouští se zrady na prosperitě obce.

Neboť nanicovatými hloupostmi otrávený, zahořklý a sklíčený starosta je pro obec horší pohromou než mandelinka bramborová nebo hraboši. Zkrátka dobrá nálada je pro prosperitu obce naprosto nezbytná! A v době, kdy nedostatek financí v obcích je spíše vzácností, by tam přece mělo bylo normální báječně si užívat dnů k radosti a štěstí.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Průměrný věk obecních společností je 17 let. Obecní společnosti jsou tedy poměrně stabilní. Alespoň jednu obecní společnost s rozhodujícím nebo podstatným vlivem založilo 913 obcí, což je 15 % celkového počtu obcí. Nejvíce těchto společností má Ostrava, a to 16. O jednu méně nalezneme v Praze. Třetí nejvyšší počet má Brno, a to 13 společností, Deset společností patří Zlínu.

* Jan Nožička, jednatel společnosti KOBIT spol. s r. o.: V předešlých letech hasičské jednotky obcí mohly čerpat evropské dotace na velkoobjemové cisterny. Běžela také celá řada příhraničních projektů, v jejichž rámci byly cisterny rovněž pořizovány. Každoročně obce a města mohou žádat o finanční podporu od Ministerstva vnitra – Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, které v rámci dotačního programu Dotace pro jednotky SDH obcí poskytuje podporu na pořízení nových cisteren CAS 20 a CAS 30. Každoročně je tak uspokojováno kolem pětatřiceti uchazečů. Tento dotační titul je financován Fondem zábrany škod České kanceláře pojistitelů. Příspěvek na novou techniku pomáhají sborům řešit také jednotlivé kraje.

* Petr Číhal, obchodní ředitel Kolektivního systému EKOLAMP: Může to znít pro někoho velmi překvapivě, ale podle platné právní úpravy v České republice dnes výrobci, potažmo jejich kolektivní systémy, nemají nastavené žádné povinné cíle na separátní sběr a recyklaci těch skupin elektroodpadu, které jsou nebezpečným odpadem.

V rámci Evropské unie je to ovšem naprosto unikátní jev. Separátní sběr nebezpečného odpadu je totiž povinný podle výše uvedené směrnice EU. V drtivé většině jejích členských zemí je proto nastaven nějaký systém nebo nástroj, který má zaručit, že výrobci/kolektivní systémy budou sbírat především a přednostně nebezpečný elektroodpad. Nejčastěji jsou tímto nástrojem specifické cíle pro separátní sběr těch skupin elektroodpadu, které jsou nebezpečným odpadem.

Nové odpadové zákony konečně zavádějí i u nás povinné cíle na separátní sběr skupin nebezpečného elektroodpadu. Doháníme tak vyspělé evropské země, kde obdobná pravidla platí již delší dobu.

* Martin Lochovský, společnost EKO-KOM, a. s.: Ne každý se chce vystavovat nebezpečným situacím při třídění odpadů do barevných nádob. Protože rozmístění stanovišť je v kompetenci obce, je žádoucí, aby se obec snažila instalovat nádoby do takových lokalit, které nebudou ohrožovat obyvatele při jejich používání. Hlavním rizikem je možný střet s jedoucím motorovým vozidlem. Doporučujeme představit si u stanoviště, že jej bude obsluhovat školou povinné dítě. Máte-li pocit, že by třídění odpadů pro ně bylo nebezpečné, nejde o bezpečné stanoviště.

Za bezpečná stanoviště jsou považována taková, u nichž není třeba překonávat frekventované komunikace, při obsluze není občan nucen stát ve vozovce, nádoby jsou orientované vhozovými otvory k chodníku, jsou instalované na zpevněném povrchu, nejsou umístěny v „temných uličkách“, v průjezdech, nebo nejsou instalovány pod kvetoucími stromy lákajícími hmyz apod.

* Michal Polanecký, jednatel Technických služeb města Tábor: Již více jak rok sleduji vývoj technologií na ekologickou likvidaci plevele z důvodu stálého rizika zákazu používání pesticidů. Město také stále čelí výtkám občanů kvůli používání chemické likvidace plevelů. Máme vyzkoušené technologie založené na principu páry, horké vody, horké pěny, plamene a mechanické technologie. Ze všeho nejlépe nám vyšla pára s kapénkami vroucí vody o teplotě 120° C.

Termickému šoku za použití páry a kapének není schopno vzdorovat 90 procent rostlin, dojde ke spálení buněčných jader, rozpadu chlorofylu a rozpojení elektro transportního řetězce v rostlině. K trvalému zahubení většiny rostlin je potřebná aplikace třikrát v roce. Ekonomicky je tato technologie samozřejmě několikanásobně finančně náročnější v porovnání s použitím pesticidů.

* Lukáš Kříž, IT expert: V digitalizaci pracovního prostředí veřejná správa podle analytiků poněkud zaostává za ostatními odvětvími. V současnosti však jde o trend, jenž úzce souvisí se spokojeností, udržením a pracovním nasazením zaměstnanců. Instituce budou muset v tomto směru projít jistou digitální transformací, která prostřednictvím školení, technologií a vyšší autonomie pracovních týmů otevře zaměstnancům prostor nejen k vyšší produktivitě, ale také k větší samostatnosti.

* Stanislav Loskot, poradce: Pravdou je, že jsou v pracovním životě situace, kdy je stres nápomocen k vyšší výkonnosti – jde o tzv. eustres. V tomto případě stresory (třeba tyranie naléhavosti, hašení požárů) působí krátkou dobu s nízkou intenzitou, ovšem za předpokladu, že tento úkol spadá do tzv. rutinní práce, dobře celý proces znám, dělám to často, vím, kdo dokáže případně pomoci. Příkladem tohoto stresoru a vzniklé stresové situace je zadání úkolu ve formě „musí to být hotové za hodinu, dnes, zítra apod.“.

Z pohledu psychologie práce jsou původci stresu jako rizikového faktoru, ohrožující duševní rovnováhu, označovány frustrace a deprivace. Frustrace nebo také pocit marnosti je stav zklamání, pocitů neúspěchu, kdy člověk nemůže dosáhnout předsevzatého cíle, úkolů z důvodu překážek, které se mu neustále staví do cesty.

* Marek Pavlík, konzultant, pedagog a autor publikací v oblasti regionálního rozvoje: Měl jsem možnost roční stáže na radnici v USA, kde jsem se účastnil setkávání týmu a obdivoval způsob práce skupiny, schopnost jednotlivých členů vyjednávat a přicházet s kompromisními řešeními. Jakýmsi nepsaným pravidlem týmu je, že se schůzka neukončí dříve, než se všichni shodnou na nějakém konsenzuálním řešení dané situace. V týmu platí metoda win-win, ktna jejímž základě každý člen týmu musí být spokojený s dohodnutým řešením a žádný názor nesmí být zatracen bez předchozí logické diskuse.

* Miroslav Stejskal, předseda Asociace strážníků ČR a ředitel OŘ Městské policie Praha: Osobně bych navrhoval, aby se vedly krajské registry čipovaných psů, do kterých by oprávněné subjekty měly čtyřiadvacetihodinový přístup. Předpoklad, že se pes bude pohybovat v rámci konkrétního území kraje, je velký, i když na hranicích krajů samozřejmě může dojít k prolínání. Pro veterináře, který psa čipuje, jistě není problém odeslat hlášenku do registrů. Informační kampaň musí také postihnout změnu majitele psa a přeregistrování takových údajů. Tato povinnost by měla příslušet novému majiteli psa, aby přes spádového veterináře takovou změnu do registru nahlásil.

* Jiří Hrubý, vedoucí odboru sociálního zabezpečení Kanceláře veřejného ochránce práv: Ochránkyně dopěla k názoru, že právní úprava neumožňuje pověřenému obecnímu úřadu vydat opatření, vyhlašující oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů na celé území obce. Četnost sociálně nežádoucích jevů je třeba posoudit podle jednotlivých míst v obci a je nezbytné jednotlivá místa v obci navzájem porovnat. Bez doloženého zvýšeného výskytu sociálně nežádoucích jevů v určité oblasti (konkrétně vymezené menší jednotkou než územím celého města) nelze opatření v souladu se zákonem vyhlásit. Nelze je vyhlásit preventivně i na oblasti, kde zvýšený výskyt sociálně nežádoucích jevů není (resp. není doložen ve spise).

Z hlediska věcného posouzení důvodů pro vyhlášení opatření ochránkyně upozornila na interpretaci statistik trestné činnosti, které vedl magistrát ve spisové dokumentaci. Z nich vyplývalo, že trestnou činnost páchají převážně lidé, kteří mají zaměstnání (nejsou tedy závislí na doplatku na bydlení, který jim má být kvůli vyhlášení opatření odejmut). Rovněž z nich bylo zřejmé, že 60 % pachatelů má bydliště mimo Kladno, a taktéž skutečnost, že v roce 2017 (před vyhlášením opatření) došlo na území Kladna k poklesu trestné činnosti.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Zákon o obcích je obsahově skutečně již překonaný (zejména u některých otázek nedostatečně konkrétní nebo neúplnou právní úpravou), a potřeboval by proto obsahovou revizi. Ale na druhé straně slouží již skoro dvacet let – a přičteme-li k němu poměrně srozumitelnou metodiku Ministerstva vnitra ČR (MV ČR), která sice není všespásná, ale většinou udává dobrý směr, a právě stovky rozsudků soudů všech stupňů včetně Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, lze postavit celkem srozumitelné právní mantinely pro chování orgánů obcí a měst.

Tedy zákon plus metodika plus judikatura vnášejí už poměrně jasné světlo do občas zamotaných právních situací. Jediné, co toto mírně optimistické konstatování kalí, je fakt, že pro právního laika může být výklad touto metodou právě pro konkrétní právní situaci poměrně složitý, a neobejde se bez odborné pomoci.

/rš/

Prosincové vydání Moderní obce si můžete přečíst i elektronicky na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Tištěnou Moderní obec si můžete zajistit na: https://www.profipress.cz/predplatne/.

 

Jako vždy i tentokrát z aktuálního čísla Moderní obce přinášíme výběr zajmavých výroků některých osobností, jež vystupují na stránkách časopisu. Nechybí mezi nimi ani Antonín Stodůlka, starosta Chvalčova na Kroměřížsku. Portrétní snímek starosty této příjemné menší obce pod Svatým Hostýnem najdete na první straně obálky srpnové Moderní obce.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. I nyní si můžete přečíst výběr citátů ze srpnového čísla Moderní obce.

Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR, poslanec Evropského parlamentu: Z naší veřejné debaty se vytratilo téma, proč čtyři největší města (Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) mají v RUD určené zvláštní přepočítací koeficienty. V tomto ohledu jsou vlastně nejvíce "bita" ostatní krajská města, která žádná privilegovaná procenta v zákoně nemají, přitom však vykonávají nepochybně stejný rozsah samosprávné agendy jako ona čtyři privilegovaná města.

Antonín Stodůlka, starosta obce Chvalčov na Kroměřížsku: Můj osobní názor je ten, že dnes na sociální bydlení jsou k dispozici skutečně slušné dotace. Ale mladí lidé, kteří začínají svůj samostatný život, uvažují o založení rodiny, chtějí pracovat – a skutečně pracují, netrápí je žádné zdravotní problémy, nemají příliš mnoho šancí dosáhnout na vlastní bydlení. Nanejvýš mohou získat bezúročnou půjčku a hypotéka je pro mnoho z nich drahá. Další problém, který v současné době jistě nejen ve Chvalčově zaznamenáváme, je ten, že dnes se do důchodového věku dostávají lidé, kteří si posledních třicet let řádně neplatili sociální pojištění, jakžtakž přežívali na různých příležitostných brigádách apod. – a možná se i domnívali, že se důchodu ani nedožijí. Jenže nyní do něho spadli rovnýma nohama, důchod obdrželi minimální a fyzický stav jim už příliš nedovoluje si takříkajíc bokem něco přivydělat.  Takže jsme pro ně připravili projekt výstavby bytovky „poslední záchrany“ s jednoduchým spartánským vybavením.

František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR, starosta města Kyjov na Hodonínsku: Bezesporu vrcholem celého roku 2019 byl pro nás svaz jeho volební XVII. sněm  koncem května v Ostravě. Tam jsme si potvrdili vážnost a respekt naší organizace jak u politiků napříč celým politickým spektrem, tak u naší členské základny… Na základě naší intervence se nám například podařilo přimět Ministerstvo práce a sociálních věcí zabývat se otázkou navázání výplaty dávky na bydlení na institut trvalého bydliště.

Ondřej Vaculík, místostarosta města Hořovice, předseda DSO Mikroregion Hořovicko: Výraz „boj proti suchu“ vnímám jako eufemismus. Spíše jde o to, aby občané sami pochopili nutnost s vodou hospodařit, umět ji v krajině zadržovat, vážit si deště, nebát se bláta a kaluží, nekanalizovat, nedláždit či asfaltovat každý volný plácek veřejného prostoru. Nevím, jak  komise pro období sucha, jejichž vznik předpokládá návrh novely vodního zákona, budou fungovat; jistě bude záležet na tom, jak kde. Ale v každém případě jejich činnost i nečinnost povede k větší informovanosti i polemice o způsobech toho „boje proti suchu“ a o jeho vážnosti.

Petr Hladík, 1. náměstek primátorky statutárního města Brna: Dlouho slibovaný návrh novely vodního zákona zklamal. Místo toho, aby přinášel potřebná opatření práv a povinností k předcházení a omezení stavů sucha, přichází s ustanovením dalšího orgánu – nové komise „pro sucho“ a administrací redukce využívání vodních zdrojů. Domnívám se, že komisí a úřadů máme přespříliš a zřizovat nové podle zákona k ničemu nepovede.

Petr Jedlička, místostarosta obce Mikolajice na Opavsku, velitel místního Sboru dobrovolných hasičů a jeho jednotky: Význam odkazu minulých generací hasičů v obci pro jejich současné následovníky spočívá zejména v tom, abychom zachovali tradice pro další generace. Nejde tedy pouze o hašení požárů, ale také o kulturní dědictví, jehož jsou hasiči hlavními udržovateli. Ať už to jsou třeba plesy, vodění medvěda, pochování basy či floriánské mše. Hasiči také reprezentují Mikolajice na různých akcích v okolních obcích. Je-li navíc v obci zřízena jednotka SDH, jako je tomu i u nás, má svůj neoddiskutovatelný význam v rámci ochrany obyvatel a hašení požárů. Hasiči jako spolek dnes mají význam hlavně při udržování tradic a hasičského hnutí tak, jak jej známe z historie.

Karel Bláha, zastupitel jihočeského města Temelín a spoluorganizátor letošního česko-slovenského Srazu Lhot a Lehot: Letošní sraz byl časově náročný, spánkový deficit byl nepředstavitelný. Sraz mě osobně utvrdil v tom, že když se chce, je možné zvládnout i jeden zpočátku šílený nápad. Nejvíce bych snad ocenil seniory, kteří si srazu užívali, jako by jim bylo pětadvacet let. Dalším pozitivem je, že se nikomu nic zásadního nestalo, a v neposlední řadě i fakt, že nám vyšlo počasí.

Lena Mlejnková, starostka města Semily: Moc nás potěšila velká návštěvnost při slavnostním otevření nového městského turistického a informačního centra a zájem veřejnosti. Centrum a přístup do muzea jsou nově bezbariérové. Čeká nás ještě kus práce a chceme se zaměřit na rozvoj turistického ruchu, ale první krok jsme už udělali a TIC se stalo novou reprezentativní branou do Semil.

Pavel Kubaník ze spolku Kulturák ve Chvalčově na Kroměřížsku: Komunita fanoušků Letního kina Chvalčov  je částečně organizovaná skrze iniciativu Kultura za pade, která je součástí pořádajícího spolku Kulturák. Princip je jednoduchý – pokud máte zájem o rozvoj kulturních aktivit v regionu, přispějte padesátikorunou měsíčně a za peníze z fondu uspořádejte malou kulturní akci. Pro přispěvatele jsou akce zdarma, výtěžek ze vstupného jde do společného fondu. Kultura za pade má aktuálně desítky přispěvatelů z Chvalčova, Bystřice pod Hostýnem a dalších obcí, ale i od lidí, kteří již dávno žijí jinde a skrze tuto iniciativu se mohou podílet na rozvoji svého rodiště. Kultura za pade tak vytvořila síť obdobně smýšlejících lidí, kteří stojí také za organizací letního kina. Výtěžek Letního kina Chvalčov jde do fondu Kultury za pade a financuje tak další kulturní akce mimo letní sezónu.

Vendula Bartáková, předsedkyně mediální komise rady obce Bílovice nad Svitavou v okrese Brno-venkov:  Pro vydávání našeho Bílovického zpravodaje jsou určitě nejdůležitější schopní lidé jako ve všech oborech, kteří nepostrádají entuziasmus a víru v to, že to dělají dobře. Občané si pochvalují rubriku Téma zpravodaje. Od jiných zpravodajů se určitě odlišujeme grafikou, uvedenou rubrikou a možná i tím, že dáváme prostor občanům k vyjádření, i když nemusí být zrovna lichotivé, a ve stejném čísle zpravodaje se snažíme uveřejnit i protinázory.

Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF, a. s.: Vytvořit mechanismus „spravedlivého“ rozdělování investičních dotací mezi obce je velmi obtížné. Nalezení základních parametrů, podle nichž by se rozdělování dotací mělo řídit, bude vždy diskutabilní. Asi intuitivně cítíme, že by stát měl pomáhat slabším obcím. Jejich vymezení by nemuselo být až tak nepřekonatelným problémem. Avšak v podmínkách, kdy o investičních dotacích rozhoduje několik ministerstev a fondů, to je naprosto nemožné.

Luděk Tesař, ekonom: Jedinými „finančními šťastlivci“ ve veřejné správě jsou obce. Nejenže jim nechybějí peníze na reprodukci, tedy na údržbu jejich majetku, ale mohou se i modernizovat a rozvíjet. Obce jsou největšími investory v rámci veřejné správy, a to i bez dotací. Nicméně jejich výsledky by měly být lepší. Brzdí je však byrokracie, jíž musí čelit, a psychopati, kteří pronikli do zastupitelstev... Rozvoj obcí funguje dobře zejména tam, kde obce investují do rozvoje infrastruktury k bydlení a podnikání, kde zvelebují podmínky pro vzdělávání a rozvoj ducha. Přes veškeré byrokratické problémy kolem investic se ukazuje, že princip subsidiarity funguje. Funguje tedy všude tam, kde nedochází k plýtvání veřejných peněz na soukromé aktivity pod hlavičkou veřejné prospěšnosti, nebo tam, kde se nedají strhnout líbivou, bohužel pouze líbivou, politikou Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vladimír Kremlík, ministr dopravy: Chceme připravit a projednat návrh na možné zvýšení pokuty za porušení zákazu vjezdu těžké nákladní dopravy, která má odrazovat řidiče a dopravce, aby se vyhýbali mýtnému a sjížděli na krajské silnice.

Marek Pavlík, pedagog CEVRO Institutu: Základem struktury organizace podle holakracie jsou týmy. Ty jsou základními stavebními kameny organizace. Stavebními jednotkami rozhodně nejsou jednotlivci, oddělení, úseky nebo divize. Uvnitř týmů se jednotlivé role stanovují společně. Týmy navrhují svou strukturu samy a samy se také řídí.

Stanislav Loskot, poradce pro komunikaci a bezpečnost ve veřejné správě: Velmi zatěžující pro každého zaměstnance je obtěžování, čili chování jak spolupracovníků, tak nadřízených i podřízených. Tento druh chování vede obvykle ke snížení důstojnosti zaměstnance, vytvoření zastrašujícího a ponižujícího pracovního prostředí. Postižení zaměstnanci jako příklady uvádějí rozšiřování nepravdivých zpráv ze soukromého života zaměstnance, vyměňování a sdělování informací o pracovních schopnostech zaměstnance mezi zaměstnavateli, uveřejňování nepravdivých údajů o pracovní činnosti zaměstnance (zejména vedoucích zaměstnanců) ve sdělovacích prostředcích či rozšiřováním nepravdivých tvrzení o rodinném životě zaměstnance na pracovišti. Zde lze vysledovat přímou úměru v oblasti firemní kultury a fluktuace.

Kateřina Koláčková, ředitelka společnosti OTIDEA avz s. r. o.:  Pro starosty menších obcí, kteří zpravidla pro výkon  své funkce nejsou ani uvolněni, se osvědčují školení na míru v prostorách klientů na základě jejich požadavků a časových možností. Pokud si klient nevybere školení z nabídky na webu, může nás kontaktovat a vždy vymyslíme kurz přizpůsobený jeho individuálním potřebám.

Romana Smetánková,  česká kancelář EY: Česká centrální veřejná správa je v inovacích velmi pozadu. Na úrovni samosprávy je řada měst a obcí, jež se snaží jít s dobou. Ukazuje se (nejen u nás), že hnacím motorem je osvícená politická reprezentace a také angažovanost občanů. Nemám objektivní srovnání, jak si stojíme v porovnání se světem, ale pocitově si myslím, že zejména u velkých měst nám lehce ujíždí vlak. Vycházím i z toho, že EY problematiku tzv. měst budoucnosti řeší globálně už dlouhá leta, zatímco v Česku je to otázka spíše několika posledních let. A stále mluvíme spíše o partikulárních řešeních, než abychom tuto oblast řešili komplexně.

Jan Sedláček, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR, starosta obce Křižánky na Žďársku: Kromě časové úspory pro účastníky webinářů, které ve Sdružení místních samospráv organizujeme v rámci projektu Správa obcí od A do Z, patří k přednostem tohoto druhu vzdělávacích akcí možnost opakovaného poslechu a také skutečnost, že účastník nemusí opustit prostředí své kanceláře. Další velkou výhodou je možnost neomezeného počtu účastníků. Na druhou stranu uspořádat úspěšný webinář je poměrně náročné. A to jak po technické stránce, tak po stránce výběru témat.

Jiří Paul, ředitel VAK Beroun: Technologie vyhodnocování satelitních snímků pro vyhledávání úniků vody z potrubí je v podstatě stejný způsob, jímž astronomové hledají vodu na jiných planetách. Satelitní snímek se pořizuje v neviditelném dlouhovlnném spektru. Výsledkem jsou jasně zvýrazněná místa potenciálního úniku vody, která se proloží vrstvou digitální mapy vodovodního potrubí. Jednotlivé nálezy se prověří pomocí softwarových filtrů a zároveň se u nich určí míra pravděpodobnosti úniku vody. Vodohospodářská společnost tak dostává formou webové aplikace interaktivní mapu, kde jsou znázorněna místa s pravděpodobným únikem vody, přičemž rádius činí zhruba sto metrů. Barevná škála navíc určuje pravděpodobnost poruchy. Aplikaci lze snadno použít i na mobilních zařízeních v terénu. V označených lokalitách se následně přesné místo poruchy hledá standardními technikami.

Aleš Erber, lesnický specialista, analytik a odborný lesní hospodář: Osobně tvrdím: Snažme se vypěstovat co nejhodnotnější les – tedy jednotlivé sortimenty, ale co nejlevněji. Příroda nám často sama ukazuje cestu, kterou se máme vydat. Stačí jen přírodě více naslouchat. Budoucnost lesního hospodářství tkví ve smysluplném omezení vstupů do výroby, tzn. že vyloučení takových nákladů, které jsou investovány zcela nepřirozeně a zbytečně s tím, že se spíše bude využívat tvořivá dynamika lesa umožňující jeho vlastníkům dosáhnout na vyšší zisky. Hlavně menší lesní majetky měst a obcí by se měly zaměřit na pěstování nejhodnotnějších sortimentů a nepoužívat způsoby pěstování lesů, které mají prvky průmyslové produkce. Jakostní hospodaření ovšem vyžaduje pečlivější přístup a lepší vnímání přirozených sil lesa a přirozených procesů. Lesnicí takové postupy znají, ale samotná podstata takové hospodaření se neobejde bez větší trpělivosti a podpory ze strany vlastníka lesa, který by měl hledět nejen na ekonomickou výkonost lesa, ale hlavně na jeho stav a vývoj po stránce ekologické i sociální.

Jiří Remeš, bývalý starosta obce Bantice na Třebíčsku: V roce 2003 nás oslovila společnost W. E. B větrná energie s. r. o. s žádostí o spolupráci při realizaci stavby větrné elektrárny v našem katastru obce.  Myšlenka se mi opravdu moc zamlouvala a začal jsem se o tyto stavby více zajímat. Společnost pro naše zastupitelstvo i zastupitelstva okolních obcí uspořádala zájezd do rakouských obcí, kde již elektrárny stály, a uspořádala pro nás besedu s jejich zástupci a představiteli. Ti hodnotili přínos elektráren pro obce vesměs kladně. Mě samotného tam zaujala větrná elektrárna s vyhlídkovým košem, který byl umístěn pod generátorem. Pokud by taková stála u nás v Banticích, jistě by to zvýšilo atraktivitu obce i turistický ruch. Vzhledem k umístění bantické větrné elektrárny by odsud byl krásný výhled do okolí krajiny. Avšak záměr se nepodařilo zrealizovat, stejně jako se nepovedlo vybudovat více větrných věží i v katastrech okolních obcí podle původního záměru. Ta naše, bantická, byla uvedena do provozu v roce 2008.

Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Otázka kupních cen při prodeji nemovitostí je poté, co byla absence odůvodnění odchylky od ceny v místě a čase obvyklé v zákoně o obcích „odměněna“ sankcí absolutní neplatnosti daného právního jednání (tedy sankcí, kterou nelze zhojit), nejčastěji diskutovanou otázkou v obcích a městech. A není divu: prodat něco pod cenou může být jednak prohlášeno následně za neplatné jednání – pokud to hned u tohoto prodeje neodůvodníme důležitým zájmem, který samospráva sleduje, jednak mohou být zastupitelé stíháni za porušování povinnosti při správě cizího majetku.  Právě proto, že nedůvodně prodali „levně“.

Zbyněk Vočka, vedoucí oddělení sociální pomoci, Odbor sociálních věcí, Krajský úřad Olomouckého kraje: Zásadním problémem neregistrovaných sociálních služeb je nemožnost dohledu nad úrovní poskytované péče a také fakt, že osoby, které péči zajišťují, nemusejí splňovat žádné podmínky (v oblasti trestní bezúhonnosti či odbornosti).

Kateřina Selníková, advokátka V4 Legal: V případě, že jde o veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž součástí je také příprava projektové dokumentace, doporučujeme pečlivě zvážit požadavky na kvalitu, kvalifikaci a zkušenosti architektů nebo projektantů. Důraz by měl být při nastavování zadávacích podmínek rovněž kladen na organizaci realizačního týmu, a to typicky na pozici jeho vedoucího.

Jan Břeň, právník: Zkoušku zvláštní odborné způsobilosti, její členění, průběh a případné opakování upravuje § 24 zákona o úřednících, přičemž podrobnosti zejména průběhu zkoušky zvláštní odborné způsobilosti a jejího opakování jsou stanoveny v § 3 a § 4 vyhlášky č. 512/2002 Sb. S právní úpravou zkoušky souvisí, je-li při ústní zkoušce úředník hodnocen klasifikačním stupněm „vyhověl“ v obecné části i ve zvláštní části, navazující úprava tzv. osvědčení v § 25 zákona o úřednících, které takto úspěšný úředník obdrží od Ministerstva vnitra do 15 dnů ode dne konání ústní zkoušky zvláštní odborné způsobilosti (konkrétní náležitosti osvědčení o úspěšném vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti jsou stanoveny v § 5 odst. 1 vyhlášky č. 512/2002 Sb., přičemž podle odstavce 2 citovaného ustanovení vyhlášky č. 512/2002 Sb. se osvědčení vydává v jednom vyhotovení).

Petr Kolman, VŠ Ambis Praha - Brno: Podle ustanovení § 12 odst. 4 zákona o úřednících odvoláním nebo vzdáním se funkce vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu pracovní poměr nekončí. Pozor, to ovšem neplatí, v případě že byl předmětný pracovní poměr založen jmenováním na dobu určitou. Územní samosprávný celek (obec, kraj) je povinen podat vedoucímu úředníku nebo vedoucímu úřadu návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u územního samosprávného celku převedením na jinou práci. A to takovou, jež koresponduje s jeho zdravotním stavem a dosaženou odbornou kvalifikací. Nemá-li územní samosprávný celek pro vedoucího úředníka (anebo vedoucího úřadu) takovou vhodnou práci nebo ji vedoucí úředník či vedoucí úřadu odmítne, jde o překážku v práci na straně územního samosprávného celku a současně je dán výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Dodejme, že odstupné poskytované vedoucímu úředníku nebo vedoucímu úřadu při organizačních změnách nenáleží v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání nebo vzdání se funkce vedoucího úředníka (či vedoucího úřadu).

Marcela Káňová, Advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný: Obecně platí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví pro případ rozporů konkrétní údaj, resp. konkrétní místo, kde má být údaj uvedený, jako rozhodující, pak je nutno na tomto místě uvedený údaj (v daném případě tedy v návrhu smlouvy) považovat za nabídkovou cenu účastníka. V souladu s tím by pak dodavatele měl požádat na základě § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, aby účastník všechny ostatní části nabídky upravil tak, aby tomuto rozhodujícímu údaji odpovídaly. Pokud by však skutečně šlo o překlep a nabídková cena uvedená v návrhu smlouvy by byla podstatně nižší, hrozilo by riziko, že účastník nebude mít vůli takovou smlouvu nakonec uzavřít. V takovém případě se domnívám, že za určitých okolností lze akceptovat i úpravu nabídkové ceny v návrhu smlouvy, a to s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 172/2018 – 44, kde bylo dovozeno, že v jím posuzovaném případě měla být oprava početní chyby v nabídkové ceně akceptována, a to s ohledem na tyto výjimečné okolnosti.

Adam Furek, právník: Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, svěřuje v § 85 písm. a) do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce rozhodování o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí. To znamená, že vůli obce nabýt do svého vlastnictví hmotnou nemovitou věc musí předem vytvořit svým hlasováním zastupitelstvo obce. Na základě takto vytvořené vůle pak starosta (případně jiná oprávněná osoba) za obec navenek jedná, typicky uzavře kupní smlouvu či podá závazný návrh na uzavření kupní smlouvy (ve smyslu § 1731 a násl. občanského zákoníku). Bez předchozího schválení zastupitelstvem by jednání starosty (uzavřená smlouva, podaná nabídka) bylo neplatné (srov. § 41 odst. 2 a 3 zákona o obcích). Usnesení zastupitelstva přitom může být přijato jen na řádně svolaném a veřejně konaném zasedání (srov. § 93 odst. 1 a 3 a § 87 zákona o obcích). Mimo zasedání nemůže zastupitelstvo rozhodovat.*

Moderní obec v digitální verzi si můžete zakoupit (celoroční i pololetní předplatné, stejně jako jednotlivá vydání) na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec .

Tištěnou Moderní obec si můžete předplatit na: https://www.profipress.cz/predplatne/.

/rš/

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down