Potřeba tepla na vytápění za celý loňský rok nedosáhla na desetiletý průměr, a tak se při vyúčtování nákladů na teplo a ohřev vody za rok 2020 lidé při správně nastavených zálohách nemusí obávat nedoplatků ani při zvýšené spotřebě tepla kvůli častějšímu pobytu doma.

Loni kvůli pandemii došlo k významnému propadu dodávek tepla pro průmysl i terciální sféru. V topné sezóně od loňského září do konce letošních Velikonoc dodaly teplárny domácnostem přibližně o desetinu tepla více než při té minulé.

Klimatická náročnost, tedy potřeba tepla pro vytápění, byla v letech 2019 a 2020 stejná a v obou se topilo až do konce května. O celkové spotřebě tepla v domácnostech rozhodla protiepidemická opatření, zejména distanční výuka, práce z domova a omezení pohybu. Teplárny zaznamenaly u spotřeby domácností loni zvýšený odběr tepla průměrně kolem 4 %. To je meziroční nárůst spotřeby tepla na domácnost o necelý 1 GJ.

Domácnosti, které v následujících týdnech dostanou vyúčtování za teplo spotřebované v roce 2020, se přesto nemusí obávat výrazně zvýšených nákladů. Meziročně sice spotřeba tepla na vytápění a ohřev vody loni stoupla, ale desetiletý průměr přesáhla jen o 1,5 %. Zálohy na teplo se obvykle nastavují podle dlouhodobější průměrné spotřeby a měly by tedy loňské mírně zvýšené náklady na teplo víceméně bez problémů pokrýt,“ uvedl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Předběžná data Čtvrtletní zprávy o provozu teplárenských soustav ČR za IV. čtvrtletí 2020, kterou na konci března zveřejnil Energetický regulační úřad, také ukazují na vliv protiepidemických opatření na spotřebu tepla. Při meziročním srovnání dodávek tepla v letech 2019 a 2020 došlo u průmyslu v minulém roce k celoročnímu poklesu spotřeby tepla o 7,6 %, nejvíce pak ve 2. čtvrtletí roku 2020 o 14,8 %. V kategorii obchod, služby, školství, zdravotnictví celoročně poklesla dodávka tepla o 13,5 %, v 1. čtvrtletí roku 2020 dokonce o třetinu. Omezení se projevují i letos. I přes chladnější zimu teplárny zatím celkově dodaly svým odběratelům méně tepla.

Začátek topné sezóny  v loňském září a říjnu byl meziročně teplejší. Pak se proti předchozí zimě mírně ochladilo a potřeba tepla se postupně zvyšovala. Největší rozdíl v potřebě tepla přinesl právě skončený březen, který byl letos chladnější než vloni. Za období od září do konce Velikonoc byl podle aktuálního průzkumu v teplárnách meziroční nárůst spotřeby tepla v domácnostech zhruba o 10 %. Na tom se podílí chladnější zima přibližně ze dvou třetin a zvýšená spotřeba vlivem protiepidemických opatření, kdy jsme více doma, přibližně třetinou.

Zatím nelze říci, jak probíhající topná sezóna nakonec dopadne. Podle dlouhodobé předpovědi by měl být i duben spíše chladnější než obvykle, pak by byla i topná sezóna mírně chladnější než desetiletý průměr,“ dodal Martin Hájek.

/zr/

 

K foto:

Od roku 2011, kdy byla umístěna na komíně Elektrárny Tušimice první hnízdní budka, už  na výškových stavbách v České republice sokoli vyvedli minimálně 291 mláďat. Letos by se mělo vylíhnout v hnízdních budkách už 300. sokolí mládě. Podporu hnízdění kriticky ohroženým sokolům dává ve svých areálech po celé republice i 17 tep­lá­ren, které jsou členy Teplárenského sdružení ČR. Za uplynulé deseti­letí na jejich komínech sokoli zahnízdili 37krát a vyvedli minimálně 110 mláďat. Jak dokládá snímek pořízený ornitologem  Václavem Beranem, v budkách na komínech není výjimkou ani kvarteto sokolích mláďat.*

 

Teplárny přijaly řadu mimořádných opatření a zatím se jim podařilo situaci zvládnout a zásobování teplem zajistit. Většina tepláren hlásí mírný meziroční nárůst spotřeby tepla jen u bytového sektoru, naopak v sektoru služeb nebo průmyslových podniků došlo v řadě případů k výrazným propadům.

Celkově se pandemie covid-19 projevila meziročním poklesem prodeje tepla o 5 až 7 %. Dopady na jednotlivé teplárny se však podstatně liší a závisí na struktuře zákazníků.

„Přes veškerou automatizaci řídí provoz tepláren lidé. Teplárny musely přijmout řadu mimořádných opatření, aby minimalizovaly riziko nákazy zaměstnanců, která by je mohla paralyzovat,“ konstatoval předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela a dodal: „Chtěl bych tímto poděkovat všem, kteří se na zajištění bezpečného a bezporuchového provozu soustav zásobování teplem podíleli a podílejí, není to v těchto podmínkách úplně snadné. A zároveň věřím, že se co nejdříve podaří proočkovat provozní pracovníky tepláren nezbytné pro zajištění dodávek tepla, jako jedné ze základních potřeb pro obyvatelstvo a chod národního hospodářství.

Vzhledem k téměř identickým klimatickým podmínkám v letech 2019 a 2020 lze dopady pandemie na dodávky tepla vyvozovat z prostého srovnání dodávek v těchto letech. Na celkový odběr tepla měla pandemie spíše mírný vliv, který se projevil meziročním poklesem prodaného tepla v řádu jednotek procent, průměrně mezi 5 až 7 %. Dopady se však zásadně liší pro různé skupiny zákazníků a s ohledem na různou strukturu zákazníků se také liší dopady na jednotlivé teplárny.

Největší pokles dodávek tepla zaznamenaly teplárny u zákazníků, na které nejvíce dopadla omezující vládní opatření. Tedy u ubytovacích a restauračních zařízení, u sportovních a plaveckých areálů nebo kultury. Na jaře se také projevil výrazný propad dodávek tepla do některých průmyslových podniků. Většina tepláren naopak hlásí mírný meziroční nárůst spotřeby tepla v bytovém sektoru a zdravotnických zařízeních,“ uvedl Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR.

Zatímco při jarních opatřeních došlo u oborů s omezením k průměrnému poklesu odběru tepla o třetinu, v celoročních číslech už se pokles pohybuje od 30 do 60 % a u některých služeb či bazénů to byl dokonce propad až o 80 %. U školských zařízení tomu bylo s poklesem odběrů tepla obráceně. Významnější byl u nich pokles na jaře při úplném uzavření škol, včetně těch mateřských. Od září až do konce roku, kdy probíhala alespoň výuka na prvním stupni, a mateřské školy zůstaly otevřené, byl pokles relativně menší, přesto to byly desítky procent.

Většina tepláren hlásí naopak mírný meziroční nárůst spotřeby tepla u bytového sektoru. A to jak na jaře, tak zejména v posledních měsících roku. Spotřebu ovlivnila distanční výuka a práce z domu, meziročně stoupl odběr domácností v řádu jednotek procent mezi 2 až 7 %, průměrně pak kolem 5 %. Další oblastí, kde došlo k mírnému nárůstu spotřeby tepla, jsou zdravotnická a nemocniční zařízení, kde to však bylo také jen v řádu jednotek procent.

/zr/

Na snímku: Integrované energetické centrum Červený mlýn společnosti Teplárny Brno a. s., zvítězilo v kategorii Rozvoj a využití KVET a obnovitelných a druhotných zdrojů energie soutěže Teplárenský projekt roku 2018.

Ilustrační foto: archiv soutěže*

Vzhledem k vývoji počasí, kdy se v řadě měst a obcí průměrné denní teploty pohybovaly pod hranicí 13 °C, topily po loňsku i letos teplárny až do konce topného období, které podle vyhlášky končí posledního května. Přitom předloni se přestalo topit dokonce už v polovině dubna. Podle dlouhodobého průměru se s vytápěním končí v polovině května.

Topná sezóna byla o 17 dnů delší, než je průměr dekády, který je 238 topných dnů. Nicméně zima byla opět výrazně teplá a konečnou spotřebu tepla ovlivnil i nouzový stav vyvolaný od poloviny března pandemií koronaviru,“ uvedl Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR.

Podle prvních statistik z tepláren, které dodávají teplo hlavně domácnostem, se odběr tepla snížil minimálně nebo jen v řádu jednotek procent. Ale u tepláren, které dodávají výrazný podíl tepla pro odběratele mimo domácnosti, tedy hlavně pro průmysl a služby, což je vytápění obchodních center, škol a dalších objektů, které zůstaly kvůli koronaviru zavřené, se dodávka snížila až téměř o desetinu loňského odběru,“ dodal Martin Hájek.

V topném období v celorepublikových statistikách žádný zimní měsíc neklesla průměrná teplota pod 0 °C, té se přiblížil jen leden s 0,4 °C. Naopak únor s průměrnou teplotou téměř 4 °C byl nejteplejší za celou dekádu, proti dlouhodobému průměru až o čtyři stupně.

Například v Otrokovicích byl vůbec nejteplejší za celou dobu, kdy teplárna měření provádí. V Brně zase za letošní topnou sezónu nezaznamenali žádný den s průměrnou denní teplotou pod minus 5 °C. Něco takového se dosud nikdy nestalo a například v zimě 2010/2011 bylo takových dnů 25. Oproti tomu bylo od října do března v Brně 94 dnů s průměrnou teplotou nad 5 °C. I tento údaj je za posledních deset let rekordní.

K porovnávání topných období slouží takzvané denostupně, což jsou hodnoty vypočtené rozdílem mezi průměrnou venkovní a vnitřní teplotou v bytě, které jsou vynásobené počtem topných dnů.

Zatímco průměr topných období poslední dekády v letech 2010 až 2020 (při teplotě v bytech 21 °C) byl 3914 °D (denostupňů), vloni to bylo 3800 °D a letos to bylo 3805 °D. Letošní zima tak vlastně porazila tu loňskou jen o půldenní spotřebu tepla na vytápění. Nejmenší potřeba tepla byla v teplé zimě 2014/2015, pouze 3700 °D. Dlouhodobý normál z let 1969 až 1990 byl pro srovnání 4213 °D.

Od roku 1990 klesla roční spotřeba tepla pouze pro vytápění bytu nejen následkem oteplování, ale i díky zateplování domů, lepší regulaci topení a změnou našeho chování ze 45 na 15 GJ, tedy na třetinu. Při průměrné ceně necelých 600 Kč/GJ tak domácnosti zaplatí za tepelnou pohodu v průměrném bytě kolem 9000 korun za rok, tedy 750 korun měsíčně,“ doplnil ekonomické souvislosti Martin Hájek.

Otopné období začíná podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vždy 1. září a trvá do 31. května následujícího roku. Zahájení, přerušení a ukončení dodávek tepla se odvíjí od průměrných denních teplot venkovního vzduchu a prognózy počasí podle ČHMÚ.

Teplárny začínají s dodávkami tepla, jestliže dva po sobě jdoucí dny klesne průměrná denní teplota pod 13 stupňů Celsia a není očekáván další den vzestup teplot. Dodávky tepla jsou přerušeny nebo ukončeny, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu vystoupí nad +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat snížení této teploty.

/tz/

Ilustrační foto:

Integrované energetické centrum Červený mlýn, Teplárny Brno, a. s.

Foto: archiv Teplárenského sdružení ČR*

 

 

 

Iniciativa starostky obce Dražůvky Kláry Čudrnákové se ujímá v celé zemi. Jde o gesto výzvy zachovat klidnou hlavu a být zodpovědný k sobě a ostatním.

V souvislosti s mimořádnými preventivními opatřeními proti šíření koronaviru starostka obce Dražůvky na Hodonínsku Klára Čudrnáková včera na svém facebookovém profilu další starostky a starosty vyzvala: „Vážené kolegyně a kolegové, co kdybychom po dobu nouzových opatření vyvěsili na radnice vlajky? Vím, že někteří je tam máte stabilně, ale většina jen při zvláštních příležitostech... co byste řekli na takovou psychologickou podporu v mimořádné situaci?

Starostku inspirovaly záběry ze současné Itálie, která se nachází v ještě složitější situaci než Česko a kde lidé zpívají z balkónů s vyvěšenými vlajkami, a navzájem se tak veřejně povzbuzují (viz například: https://www.facebook.com/salvatore.perna.754/videos/2874212872640438/UzpfSTEwMDAxMjQ2MDYwNjk2Njo4NzE3OTY0NDk5MTIzNjc/?id=100012460606966).

Klára Čudrnáková k tomu dodala: „Vlajky na radnicích, značka: Nás nedostanou!“ Vlajky by neměly být vyvěšeny na půli žerdi, protože, jak dále Klára Čudrnáková připomněla, smutek není na pořadu dne.

Na dotaz Moderní obce starostka Dražůvek odpověděla: „U nás jsou lidé v klidu, situaci chápou a snaží se využít počasí k práci venku, pokud už to jde. Jsme zkrátka zemědělský kraj.

Vlajky jsou podle ní symbol a jejich vyvěšením nezáleží na tom, kdo je momentálně u moci. „Stát jsme my všichni. A kdy ji použít, když ne v těžkých chvílích? Kdyby naši vyhrávali v hokeji, budou české vlajky všude a nikomu to divné nepřijde... Bylo mi líto, že nejsme alespoň symbolicky „spolu", když už musíme být kvůli viru „od sebe fyzicky...

Samosprávy, ať si myslí, kdo chce, co chce, jsou základním pilířem správy země. Tak proč neprojevit soudržnost a rozvážnou sílu, kterou prokazují vždy, když je zle?“ uzavřela Klára Čudrnáková.

Starostka Tvarožné Lhoty Martina Bílová k nápadu své kolegyně z Dražůvek uvedla: „Vyvěšení státní vlajky berme jako gesto výzvy zachovat klidnou hlavu a být zodpovědný k sobě a ostatním.

Starosta obce Křižánky Jan Sedláček již českou státní vlajku po vzoru Dražůvek mezi prvními vyvěsil na radnici a stejné gesto vzápětí podpořil i Martin Hájek, starosta Radějova.

Výzva Kláry Čudrnákové na facebooku zaznamenává velký ohlas a připojují se k ní další starostky a starostové z celé České republiky.*

/rš/

 

K foto:

Česká státní vlajka visí od soboty 14. března spolu s moravskou vlajkou na obecním úřadě v Dražůvkách na Hodonínsku jako symbol soudržnosti a gesto výzvy zachovat klidnou hlavu a být zodpovědný k sobě a ostatním v současné nelehké situaci

Foto: archiv obce Dražůvky

 

Po letní přípravě začínají první teplárny dodávat teplo nejen pro ohřev vody, ale také pro celodenní vytápění. Průměrné denní teploty by měly dlouhodobě klesat pod 13 °C), což je jedna z podmínek vyhlášky pro zahájení celodenního vytápění bytů.

Naplnily se předpovědí meteorologů a přes víkend došlo k citelnému ochlazení a srážkám. Chladné počasí by mělo pokračovat i nadále, a tak první teplárny začínají s ranním a večerním temperováním nebo i celodenním vytápěním ve většině míst republiky. S pravidelným vytápěním začínají tradičně nejdříve teplárny na západě Čech a ve výše položených oblastech.

Zařízení kotelen, distribučních sítí a předávacích stanic pracovníci tepláren přes léto prohlédli a opravili tak, aby opět bezchybně fungovala až do května příštího roku. Na bezpečné dodávky tepla z tepláren se u nás spoléhají 4 miliony lidí,“ řekl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Spotřeba tepla v letošním roce je zatím o několik procent nižší než loni. Může za to teplý průběh jara i začátku září. Zatímco podle dlouhodobého průměru se končí s vytápěním v polovině května, letos už to bylo o měsíc dříve v polovině dubna.

Z našeho průzkumu vyplývá, že v letošním roce je zatím meziročně dodávka tepla nižší než loni. V některých lokalitách snížily spotřebu také úspory tepla z pokračujícího zateplování zásobovaných budov,“ dodal Martin Hájek.

V minulém roce klesla průměrná denní teplota pod 13 °C hned 1. září a během měsíce jen několikrát vystoupala nad tuto hodnotu. Od roku 2009 má letošní září nejdelší nepřetržité období s průměrnou denní teplotou nad 13 °C. Pod tuto hranici průměrná denní teplota v ČR klesla až tuto sobotu na 12,5 °C. Letošní září tak překonalo září 2016, kdy poprvé teplota klesla pod 13 °C až 19. září. Podle dlouhodobého průměru dochází k „bodu zlomu“ už 16. září. Zatímco v jiných letech bývá rozptyl zahájení vytápění v různých městech republiky i delší než dva týdny, letos podzim přišel později a velmi rychle. Takže pokud se naplní předpovědi meteorologů, začne se letos topit ve většině tepláren během jediného týdne.

V neděli začaly s vytápěním Jihlavské kotelny na Vysočině. S ohledem na pokles průměrných denních venkovních teplot a předpověď počasí na následující dny začala včera Pražská teplárenská připravovat svoje technická zařízení tak, aby dnes zahájila topnou sezónu a dodávky tepla pro vytápění. Zhruba po pěti měsících zahájily dodávky tepla pro vytápění dnes i Teplárny Brno, loni to bylo už 15. září. Plzeňská teplárenská začala včera s ranním a večerním temperováním. Od dneška, kdy by měly být splněny podmínky vyhlášky, se počítá se zahájením celodenního vytápění. V uplynulém roce začali v Plzni s temperováním už dokonce 4. září a s celodenním vytápěním pak 10. září, tedy o plné dva týdny dříve než letos. Elektrárny Opatovice zahájily vytápění soustavy v Hradci Králové, Pardubicích, Chrudimi a dalších připojených obcích včera.

Teplárna Liberec požádala už o víkendu odběratele, aby si zkontrolovali rozvody tepla a tepelná zařízení ve svých domech a začala v průběhu víkendu zprovozňovat vytápění. Loni to bylo stejně jako v Plzni 4. září. Od včerejška se rozehřály radiátory i v dalších městech, které teplem zásobují teplárny skupiny MVV Energie CZ. Patří k nim Česká Lípa (loni zahájeno vytápění 13. září), Děčín, Jílové, Litoměřice a Louny (loni od 14. 9.), Studénka (loni 15. 9.), Opava (vloni 16. 9.) a Mimoň (loni už 6. 9.). Dnes se k nim připojí domácnosti ve Vsetíně a Uherském Hradišti (loni od 18.9.). V Pelhřimově dodává společnost IROMEZ teplo do výměníkových stanic celoročně a je na správcích jednotlivých objektů, kdy zapnou topení. V návaznosti na tyto odběry pak zvýší v teplárně výkon kotlů. Letos se začíná zvyšovat výkon právě v těchto dnech, vloni to bylo už kolem 12. září.

Rovněž teplárny skupiny Veolia Energie ČR (v Čechách jsou to města Mariánské Lázně, Horní Planá, Praha, Vlašim, Roudnice nad Labem a Kolín a na Moravě města Olomouc, Přerov, Nový Jičín, Ostrava, Karviná, Havířov, Frýdek-Místek a Krnov) jsou na začátek topné sezóny připravené. V některých lokalitách se již podle aktuální situace začalo topit, jinde teplárny reagují na individuální žádost odběratelů. Teplárna Otrokovice a Teplárna Kyjov ještě netopí, teploty jsou tam zatím mírně vyšší, než požaduje vyhláška. Ale se zahájením vytápění obě teplárny počítají pravděpodobně už zítra. I v dalších městech se soustavami zásobování teplem jsou teplárny připravené na zahájení topné sezóny a čekají, až teploty splní podmínky dané vyhláškou č. 194/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 237/2014 Sb. ). Podle předpovědi meteorologů by to mělo být nejpozději o tomto víkendu.

Topná sezona v České republice podle vyhlášky č. 194/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 237/2014 Sb., oficiálně začíná po 1. září, jestliže průměrná teplota venkovního vzduchu ve dvou po sobě následujících dnech klesne pod 13 °C a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad 13 °C pro následující den.*

/ts/

K foto:

Již předevčírem začaly Jihlavské kotelny s. r. o. s dodávkami tepla pro domácnosti. Na snímku jihlavská kotelna Nad Plovárnou

Foto: archiv Jihlavské kotelny

 

Už více než 22 kilometrů zastaralých parovodů letos teplárenské společnosti nahradily moderními teplovodními a horkovodními rozvody. Stalo se tak v Brně, Českých Budějovicích, Kolíně, Liberci, Nymburce, Pelhřimově, Písku, Praze a Přerově. Je to nejvíce za posledních pět let.

Členům Teplárenského sdružení České republiky (TS ČR) se podařilo výrazně zrychlit tempo náhrady parních rozvodů tepla. Zatímco v roce 2016 vyměnily teplárny 10,5 km tras parovodů, loni už to bylo 15,1 km a letos poprvé výměny překročí souhrnnou délku tras 22 kilometrů. Oproti roku 2016 se v tomto roce podařilo tempo rekonstrukcí zdvojnásobit. Za posledních pět let (2014 až 2018) pak bylo modernizováno již téměř 87 km parovodních tras na teplovody a horkovody.

Jsem rád, že se naplnila naše loňská předpověď a teplárnám se letos podařilo tempo náhrady parních rozvodů dále zrychlit. To je dobrá zpráva pro zákazníky, kteří se dočkají lepšího komfortu a spolehlivosti dodávky tepla. Troufám si tipovat, že příští rok bude ještě úspěšnější, přestože už do statistiky nepřispěje dlouhodobý projekt konverze parovodů v Praze-Holešovicích, který bude letos dokončen,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

K urychlení modernizace tepelných sítí významně přispívá program Úspory energie v soustavách zásobování teplem, který je vypsán v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro  kon­ku­ren­ce­schop­nost (OP PIK), který spravuje Ministerstvo prů­my­slu a obchodu. Příjem žádostí v rámci III. výzvy z programu byl zahájen letos v červnu a ukončen bude v březnu 2019. Na výzvu jsou alokovány prostředky ve výši 1 miliardy korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo III. výzvu z programu Úspory energie v soustavách zásobování teplem jako kontinuální a projekty se hodnotí průběžně v pořadí podání žádostí. Žadatelé tak nemusí měsíce čekat, jak dopadne vyhodnocení všech ostatních projektů ve výzvě a mohou svůj projekt uskutečnit dříve,“ vysvětlil Martin Hájek.

V Praze letos dokončila Pražská teplárenská dlouhodobý projekt konverze parovodů v Holešovicích, kde postupně vyměnila 24 km tras bez nároku na investiční dotace. Poslední parní potrubí, které spojovalo dva hlavní zdroje tepla v Nymburce, už také patří minulosti. V Brně, kde začaly Teplárny Brno s výměnou více než 60 km parních rozvodů pro 671 odběrných míst v roce 2010, jsou již za polovinou. Práce na náhradě parovodů pokračovaly také v Českých Budějovicích, Kolíně, Pelhřimově a Písku. Největší rekonstrukce parovodů na horkovody ve skupině Veolia Energie začala letos výměnou 4 km trasy v Přerově, kde plánují do roku 2020 vyměnit přes 13 km parních tras. Také Teplárna Liberec ze skupiny MVV Energie CZ letos v Liberci zahájila první etapu výměny parovodů, která bude pokračovat v dalších letech.

Nové rozvody, v nichž místo páry přenáší teplo voda, přinášejí citelné snížení ztrát. Spotřeba paliva může klesnout až o celou osminu, což přispívá ke stabilizaci ceny tepla a také ke zlepšení kvality ovzduší, protože ušetřené teplo se nemusí vyrobit. Moderní technologie horkovodních výměníkových stanic přinášejí zákazníkům efektivní a úspornou distribuci tepla při zvýšení jejich komfortu a bezpečnosti. Rekonstrukce tepelných sítí však lze zpravidla realizovat jen mimo topnou sezónu a projekty vyžadují dlouhodobou pečlivou přípravu včetně naplánování uzavírek komunikací. V případě rozsáhlejších tepelných sítí se proto provádějí po částech a jsou rozplánované i na léta dopředu.*

/tz/

K foto:

Také letos v dubnu byly při příležitosti Dnů teplárenství a energetiky v Hradci Králové vyhlášeny projekty roku realizované v soustavách zásobování teplem a chladem. Byl mezi nimi i projekt společnosti Teplárny Brno, a. s., nazvaný Náhrada parovodů moderními horkovody v centru Brna. Na snímku: Z konverze parovodů na horkovody v moravské metropoli

Foto: archiv TS ČR

 

 

Současná vedra jsou zajímavou příležitostí zrekapitulovat některá fakta o dodávkách tepla do bytových domů. Téměř polovina bytů (47,6 %), které byly v posledních pěti letech dokončeny v bytových domech, byla připojena na soustavy zásobování teplem. Z centrálního zdroje tepla v domě má zajištěno vytápění 44 % bytů a jen každý dvanáctý byt (8,4 %) v bytovém domě z let 2013 až 2017 má lokální zdroj vytápění.

Vyplývá to z čerstvě zveřejněných dat Českého statistického úřadu, který sleduje počty dokončených bytů podle způsobu vytápění už od roku 2000. Za posledních pět let tak bylo na soustavy zásobování teplem připojeno 18 122 bytů v novostavbách bytových domů. Na soustavy zásobování teplem se připojují i nové rodinné domky. Těch bylo za posledních pět let (2013 až 2017) dohromady 385, od roku 2000 pak celkem 1274.

Trend podílu připojování bytových domů na soustavy zásobování teplem se v posledních letech zvyšuje. Zatímco na začátku tisíciletí byl podíl bytů v bytových domech napojených na soustavy zásobování teplem kolem 40 %, v posledních dvou letech byl podíl bytů připojených na centrální dálkové vytápění na hranici 50 %.

Připojení na soustavu zásobování teplem je v posledních letech nejčastějším způsobem zajištění tepelné pohody v bytech nových bytových domů. Současně se zlepšuje také izolace obálek budov. Nepotvrdily se předpovědi, že se moderní budovy s nízkou spotřebou tepla na vytápění nebudou na soustavy zásobování teplem připojovat,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Podíl bytů, kterým v bytových domech zajišťuje vytápění zdroj přímo v domě, se od roku 2000 zvýšil jen mírně. Naopak dlouhodobě klesající tendenci má podíl bytů, které jsou vytápěny lokálními zdroji přímo v bytě. Ještě na začátku tisíciletí to byla více než pětina (22 %) nových bytů v bytových domech. V posledních pěti letech to bylo vždy pod 10 procent a loni dokonce už jen 7,4 %.*

/tz/

Grafy: Zdroj Teplárenské sdružení ČR

Tato energetická centra budou umět velmi pružně a v širokých mezích měnit výrobu elektřiny, spotřebovávat její krátkodobé přebytky a současně plynule dodávat svým zákazníkům teplo vyrobené s vysokou účinností spolu s elektřinou. O technických i ekonomických otázkách akumulace energie budou na Dnech teplárenství a energetiky ve dnech 24. a 25. dubna v Hradci Králové diskutovat zástupci Energetického regulačního úřadu, tepláren, distribučních soustav i výrobci technologií. Mezinárodní konferenci pořádá Teplárenské sdružení ČR.

Reforma trhu s elektřinou v EU se v únoru posunula do závěrečné fáze, když výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku odhlasoval svou pozici a mandát pro jednání. V nejbližších týdnech začne vyjednávání mezi Evropským parlamentem a Radou o konečné podobě této legislativy. V prosinci loňského roku také nabylo účinnosti nařízení Komise 2017/2195, které obsahuje detailní požadavky na organizaci trhu s podpůrnými službami a jeho rozhodující části budou aplikovatelné od prosince letošního roku. Otevírá se tak prostor i pro menší teplárny, aby se aktivně účastnily poskytování podpůrných služeb.

Větší flexibilitu výrobců elektřiny si vynutí rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. V koaliční smlouvě německé vládní koalice se předpokládá navýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ze 38 % v loňském roce na 65 % v roce 2030. Tento růst by měl být tažen především větrnými a fotovoltaickými elektrárnami, jejichž instalovaný výkon se má v tomto období přibližně zdvojnásobit. Na druhou stranu se očekává, že ve střední Evropě bude do roku 2022 z různých důvodů odstaven výkon jaderných a uhelných elektráren, který by mohl přesáhnout 30 GW. Úplný odklon od využívání uhlí pro výrobu elektřiny připravuje do roku 2030 Rakousko a Maďarsko a zvažuje ho také Slovensko.

Je třeba počítat s tím, že cena elektřiny bude kolísat mnohem více než dnes. A to nejen v rámci roku nebo mezi všedními dny a víkendy, ale i v řádu hodin. Když budou příznivé podmínky pro výrobu elektřiny z větru nebo slunečního záření, budou tržní ceny elektřiny velmi nízké. Naopak při vysoké poptávce v zimních všedních dnech budou při špatných podmínkách pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů dosahovat velkoobchodní ceny elektřiny astronomické výše. Pro teplárny to může být velká příležitost, musí ale zvýšit flexibilitu výroby elektřiny a naučit se její přebytky i spotřebovávat,“ řekl výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR  Martin Hájek.

Akumulace energie do horké vody

Mnohé teplárny se už cestou zvyšování flexibility a akumulace energie vydaly. Instalují akumulátory tepla, které jim umožňují přizpůsobit kogenerační výrobu elektřiny aktuální poptávce po elektřině, přičemž přebytečné teplo je uloženo do zásobníku a využito později v době, kdy je poptávka po elektřině nízká. Donedávna šlo spíše o menší akumulátory, ale postupně začíná být tento způsob zvýšení flexibility perspektivní i pro větší soustavy zásobování teplem.

Největší systém akumulace tepla do horké vody mají v tuzemsku nyní k dispozici Teplárny Brno na svém provoze Červený mlýn. Ojedinělé technické dílo vzniklo doplněním původní akumulační nádrže o další, která vznikla přestavbou nevyužívaného zásobníku na lehký topný olej. V obou akumulátorech o celkovém objemu 9 900 m3 lze ukládat až 345 MWh tepelné energie. Toto množství dokáže pokrýt denní tepelnou potřebu přibližně 17 tisíc domácností.

Teplárny si také postupně pořizují elektrokotle, které umožňují přeměnit elektřinu na teplo a pomáhají elektrizační soustavě reagovat na krátkodobé přebytky elektřiny způsobené obvykle neřiditelnou výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Samostatnou kategorií, která si získává stále větší pozornost, je pak akumulace elektřiny v bateriových systémech. Pro jejich využití mají opět teplárny vynikající podmínky, protože mohou baterii dobít vlastním generátorem. Společnost ČEPS také nedávno změnila svá Pravidla provozování přenosové soustavy v elektroenergetice, která nově umožňují využití baterií v kombinaci s točivými stroji při poskytování podpůrných služeb.

Přebytky elektrické energie do tepla

Teplárny se mohou časem proměnit v komplexní energetická centra, která budou umět velmi pružně a v širokých mezích měnit výrobu elektřiny, spotřebovávat její krátkodobé přebytky a současně plynule dodávat svým zákazníkům teplo vyrobené s vysokou účinností spolu s elektřinou.

O technických i ekonomických otázkách akumulace energie budou 24. a 25. dubna na Dnech teplárenství a energetiky v Hradci Králové diskutovat zástupci Energetického regulačního úřadu, tepláren, distribučních soustav i výrobci technologií.*

/zr/

 

K foto:

Dnů teplárenství a energetiky se každoročně účastní i zástupci měst a obcí

Ilustrační foto: archiv TS ČR

 

Emise do ovzduší z tepláren díky masivním investicím do modernizačních opatření za poslední dva roky významně klesly. K největšímu poklesu došlo u emisí prachu, které byly loni oproti roku 2014 nižší o více než třetinu. Podíl energetiky na celkových emisích suspendovaných prachových částic je již nevýznamný a bude dál klesat. Jejich rozhodujícím zdrojem jsou domácí topeniště a doprava.

Téměř 19 miliard korun, které provozovatelé tepláren od roku 2013 do konce loňského roku investovali do modernizace a ekologizace provozů, přinesly významné snížení emisí všech znečišťujících látek. Mezi lety 2014 a 2016 klesly emise oxidů dusíku z tepláren provozovaných členy Teplárenského sdružení ČR o 23 %, oxidu siřičitého o 32 % a prachu o 36 %. V letošním roce byly vynaloženy další investice a došlo k dalšímu poklesu emisí, který by měl pokračovat ještě několik let.

Teplárny přestaly hrát v celkovém znečištění ovzduší významnou roli a čelí striktním regulatorním požadavkům EU na hranici technických možností. Rozhodujícími zdroji znečištění ovzduší jsou dnes jednoznačně doprava a domácí topeniště na pevná paliva, proti nimž nemá nikdo odvahu zasáhnout,“ upozornil předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.

Rok 2016 byl přibližně o 11 % náročnější na vytápění než rok 2014. Kdybychom přepočetli emise na srovnatelné klimatické podmínky, byl by pokles emisí z tepláren ještě významně větší, než jaký udávají statistiky. V porovnání s rokem 1990 klesly emise z velkých zdrojů (tzv. REZZO1) do roku 2015 v případě oxidů dusíku o 83 %, oxidu siřičitého o 93 % a u prachu o 98 %. Kdysi bezkonkurenčně nejdůležitější zdroje znečištění tak dnes mají na stav ovzduší jen nevýznamný vliv.

Velké továrny nejsou z hlediska ovzduší problém. Hlavními jsou lokální zdroje a doprava,“ uvedl nedávno pro Hospodářské noviny vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje Martin Plíhal ke zlepšení ovzduší na západě Čech.

Suspendované prachové částice (PM2,5) v ovzduší jsou zdaleka největším zabijákem v Evropské unii i v České republice. Ze zprávy Evropské agentury pro životní prostředí vyplývá, že v České republice v roce 2014 byly suspendované prachové částice PM2,5 zodpovědné za více než 10 tisíc předčasných úmrtí. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu za stejný rok pocházela více než polovina emisí těchto prachových částic z domácností a dalších více než 13 % z dopravy. Veřejná energetika se na celkových emisích podílela necelými 8 % a její podíl byl nižší než podíl zemědělství. Od roku 2014 však emise suspendovaných prachových částic z energetiky a průmyslu díky nasazení nejmodernějších filtrů dále významně klesly, v samotném teplárenství o více než třetinu.

Jeden rodinný domek se starým kotlem na pevná paliva vypustí do ovzduší stejně prachu jako modernizovaná teplárna při výrobě tepla pro tři sta bytů. Řešením ale není vyměňovat staré uhelné kotlíky za nové, protože tím problém zamoření ovzduší jemnými prachovými částicemi jen konzervujeme na další desetiletí. Pokud chceme dýchat skutečně čistý vzduch, musíme s uhlím v lokálních topeništích skončit,“ připomněl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

S ekologickým přínosem tepláren ostře kontrastuje jejich stále se prohlubující ekonomická diskriminace v rámci nejrůznějších „ekologických“ daní a poplatků, od nichž jsou lokální topeniště většinou paradoxně osvobozena, zatímco teplárny, a tím i jejich zákazníci je platit musí.*

/tz/

Emise znečišťujících látek z tepláren

Emise polutantu v letech

[t/rok]

Snížení emisí mezi roky 2014 a 2016
Polutant201420152016[t/rok][%]
NOX22 49320 51717 287-5 206-23,1%
SO239 02137 74726 599-12 422-31,8%
Prach1 2641 011805-459-36,3%

Zdroj: Teplárenské sdružení ČR

 

K foto:

Teplárenské sdružení ČR pořádá soutěž Projekt roku v soustavách zásobování teplem a chladem. V minulém roce byl takto oceněn i projekt Modernizace teplárny v Králově Dvoře s využitím kogeneračních jednotek (viz snímek)

Foto: archiv TS ČR

 

 

 

Dodavatelé tepla pokračovali přes léto v modernizaci soustav zásobování teplem. Členové Teplárenského sdružení České republiky letos v sedmi městech nahradili více než 15 kilometrů tras parních rozvodů hospodárnějšími horkovodními či teplovodními rozvody. Oproti loňskému roku je to nárůst skoro o polovinu. Příští rok by měla náhrada parovodů také díky podpoře z evropských fondů dále zrychlit.

„Našim členům se podařilo výrazně zrychlit tempo náhrady parních rozvodů. To je dobrá zpráva pro zákazníky, kteří se dočkají lepšího komfortu a spolehlivosti dodávky tepla a často i ušetří. Příští rok by měl být ještě úspěšnější díky náběhu podpory renovace tepelných sítí z programu Úspory energie v SZT,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

V rámci I. výzvy programu Úspory energie v soustavách zásobování teplem (SZT) bylo počátkem letošního roku schváleno 43 žádostí s celkovou dotací 617 milionů korun. Způsobilé výdaje schválených projektů činí dvě miliardy korun. Pokud se je podaří všechny realizovat, měly by přinést roční úsporu energie ve výši téměř 900 TJ. Program podpory Úspory energie v SZT je součástí Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), který spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Poté, co Evropská komise schválila zrušení omezení podílu alokace pro velké podniky, byl 4. května 2017 zahájen příjem žádostí o podporu v rámci II. výzvy programu Úspory energie v SZT. Změna by měla zásadním způsobem zefektivnit čerpání finančních prostředků a zároveň maximalizovat přínosy projektů. Na výzvu je alokováno 2,5 miliardy korun a příjem žádostí o podporu končí 30. října 2017.

„Zrušení omezení pro velké podniky v programu Úspory energie v SZT dokládá, že vyjednávání se zástupci Evropské komise jsou sice mnohdy složitá a zdlouhavá, ale mohou vést i k úspěšnému konci,“ pochválil práci vyjednavačů z Ministerstva průmyslu a obchodu Martin Hájek.

Nové rozvody, v nichž místo páry přenáší teplo voda, vedou k citelnému snížení ztrát. Spotřeba paliva může klesnout až o celou osminu, což přispívá ke stabilizaci ceny tepla a také ke zlepšení kvality ovzduší, protože ušetřené teplo se nemusí vyrobit. Moderní technologie horkovodních výměníkových stanic přinášejí zákazníkům efektivní a úspornou distribuci tepla při zvýšení jejich komfortu a bezpečnosti. Rekonstrukce tepelných sítí však lze zpravidla provádět jen v létě a projekty vyžadují dlouhodobou pečlivou přípravu včetně naplánování uzavírek komunikací. V případě rozsáhlejších tepelných sítí se proto rekonstrukce zajišťují po částech a jsou rozplánované i na léta dopředu.

Příkladem jsou Teplárny Brno, které zahájily výměnu několika desítek kilometrů zastaralých parovodů za efektivnější horkovody už v roce 2010, přičemž s jejím dokončením se počítá po roce 2020. Také Pražská teplárenská pokračovala v náhradě parních rozvodů, přičemž má po letošním roce úspěšně za sebou již více než dvě desítky kilometrů. V Českých Budějovicích započala přestavba parovodů na horkovodní systémy už v roce 2006. Dnes je pilířem dlouhodobé koncepce rozvoje Teplárny České Budějovice do roku 2025. Menší výměny parovodů v řádu stovek metrů proběhly letos také v Náchodě, Táboře, Písku nebo Klatovech.

/ts/

K foto:

Výměna zastaralých parovodů za modernější horkovody v Brně

Foto: Teplárny Brno

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down