Až do 12. září pokračuje klání o zisk titulu Stromu roku, které bylo zahájeno o prvním letním dni, tedy 21. června. Do finále letos jubilejního 20. ročníku ankety, za kterou stojí Nadace Partnerství, postoupila dvanáctka kandidátů ze sedmi krajů. Ti usilují o prvenství v podobě odborného ošetření zdarma a postupu do celoevropského kola soutěže. V národní soutěži mohou lidé své favority podpořit on-line na www.stromroku.cz a pomocí DMS. Díky tomu podpoří výsadbu nových stromů a péči o ně.

„Hlasování na www.stromroku.cz je už v plném proudu a potrvá až do 12. září, přičemž poslední týden hlasování bude již tradičně tajný. Vítěze vyhlásíme na den podzimní rovnodennosti 22. září v Brně. Celostátní anketu Strom roku pořádáme v Nadaci Partnerství od roku 2002. Od té doby se do hlasování zapojilo více než 729 tisíc lidí a získali jsme téměř 2,8 milionu korun. Tento výtěžek putoval na výsadbu a ochranu stromů. Děkujeme všem, kteří i letos díky anketě podpoří sázení stromů,” shrnula koordinátorka ankety Strom roku Silvie Zeinerová Sanža.

„U každého stromu jsem si představovala nejen jeho příběh, ale i to, jak jeho postup do finále ovlivní komunitu okolo něj. Vzpomínala jsem na ten euforický pocit, kdy nám z Nadace Partnerství před rokem přišla zpráva, že ‚naše' jabloň je ve finále. Mám radost, že je mezi dvanáctkou finalistů opět ovocný strom. Ráda bych všem vzkázala, ať si to především užijí, jdou do toho po hlavě a zapojí do aktivit všechny okolo, neboť to nese ovoce,” svěřila se Mirka Soldánová z MAS Stolové Hory, ambasadorka loňské vítězky ankety – Jabloně u Lidmanů.

 „Výběr finalistů v jubilejním ročníku nebyl vůbec lehký. Osobně mě potěšila nominace Platanu javorolistého u hlavního vchodu do Kinského zahrady na Smíchově v Praze. Připomíná mi rané dětství mých dětí, kolem něj jsme pravidelně chodili na dětské hřiště. Zná ho každý, kdo v této lokalitě bydlí. Budu mu držet palce,” komentuje letošní výběr porotkyně Lucia Štefánková z Nadace Tipsport, generálního partnera iniciativy Sázíme budoucnost.

Stáhněte si detailní informace o všech finalistech 

 

KTERÉ STROMY JSOU VE FINÁLOVÉ DVANÁCTCE?

 

StromObecKraj
Zpívající lípaTelecíPardubický kraj
Lípa KapucínkaZlatá KorunaJihočeský kraj
Strážce VýšticeOlešníkJihočeský kraj
Běleňská lípaMalšínJihočeský kraj
Smrk ztepilý na ulici RamešovaBrnoJihomoravský kraj
Lípa pod Holým kopcemBohdaliceJihomoravský kraj
ŠmiguleSiviceJihomoravský kraj
Platan javorolistýPraha 5 - SmíchovPraha
Dolní popovská lípaJáchymovKarlovarský kraj
Dubisko valašisko tvrdéKozloviceMoravskoslezský kraj
Novoveská lípaNová VesMoravskoslezský kraj
Svatováclavský dubStochovStředočeský kraj

/zr/

Na snímku:

Mezi finalisty ankety Strom roku je i dub, který již půl tisíciletí let shlíží z kopce Strážnice na „dědinu valašských vojvodů“ — Kozlovice. Přežil rozmary počasí i lidské bezohlednosti. V 80. letech minulého století jej někdo zevnitř vypálil tak, že se do něj vejdou čtyři lidé. Kozlovická pamětnice Marie Prudká o něm říkávala „je to dubisko valašisko tvrdé.“

Foto: Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová

 

Soutěž Evropský strom roku, která hledá nejzajímavější strom starého kontinentu, právě startuje. Během celého února mohou lidé vybírat ze čtrnácti stromů, které vybojovaly prvenství v národních anketách. Čeští hlasující vyslali do mezinárodního klání Jabloň u Lidmanů z Machova na Náchodsku.

Jediný ovocný strom v letošní soutěži Evropský strom roku je z České republiky a rád by navázal na vynikající úspěch Chudobínské borovice – absolutní vítězky loňského ročníku (viz: https://www.moderniobec.cz/co-mozna-uniklo-v-zaplave-informaci-o-koronaviru-evropsky-strom-roku-2020-je-z-ceske-republiky/ ). Jestli se to Jabloni u Lidmanů podaří, můžete svými hlasy rozhodnout už teď, a to na: www.evropskystromroku.cz.

Teprve sedmdesátiletá jabloň, která střeží klid pocestných na zahrádce hospody u Lidmanů v Machovské Lhotě, je strom vskutku evropský. Dlouho se totiž myslelo, že jablka do místního oblíbeného štrúdlu jsou z odrůdy renety zimní. „Nově však místní přišli na to, že jde o odrůdu reneta blenheimská. Ta byla vyšlechtěna v místě narození Winstona Churchilla. Neměnné ale zůstává, že jablůňka je pevnou součástí místního života. Byla svědkem zrození mnoha lásek, prvních setkání, svateb, veselic i smutných událostí,“ vypočítává Silvie Zeinerová Sanža z Nadace Partnerství, která hlasování pořádá.

Pro náš venkov jsou ovocné stromy symbolem tradice. Vždyť mnoho lidí má jabloně na svých zahradách a plody sklízí na štrúdl, mošt nebo jablkovici. Jabloň u Lidmanů byla navíc světově proslulá již před vstupem do stromového klání. Nedaleké Stolové hory na česko-polské hranici nedaleko od Hronova jsou totiž oblíbeným cílem návštěvníků z polského příhraničí. „Vítězství jabloně v národní anketě Strom roku a postup do evropského kola ukázal to, že příběh malého ovocného stromu dokáže zaujmout nejen místní, ale i řadu turistů a cizinců. Jabloňové hlasy doputovaly například až z Gdaňsku,“ všímá si Mirka Soldánová z MAS Stolové hory, která společně s obcí a místními strom do soutěže přihlásila.

PŘÍBĚH JABLONĚ U LIDMANŮ

Díky několikaměsíčnímu zápalu Machovských vyhrála loni na podzim Jabloň u Lidmanů s velkým náskokem titul o nejoblíbenější strom České republiky. Mezi staletými duby a mohutnými lípami je v historii české i evropské soutěže nejmladším a nejspíše i nejmenším finalistou. Její podpora všal opět ukazuje, že anketa Strom roku i Evropský strom roku je hlavně o silných příbězích a hrdých komunitách, které je splétají.

To nadšení, které se okolo jabloně v minulém roce strhlo a vyvrcholilo vítězstvím ve Stromu roku, mě obrovsky překvapilo. V evropském kole bychom chtěli ukázat, že i malý ovocný strom v příhraničí může mít silný příběh vonící po štrúdlu a také může hodně studit za nehty. Nyní je přeci ta nejlepší doba na zimní řez jabloní a hrušní,“ uzavírá Mirka Soldánová.

HARMONOGRAM SOUTĚŽE

PŘÍBĚHY EVROPSKÉ ČTRNÁCTKY

 

NázevZeměPříběh stromu
Živoucí památník dvou světových válekBelgieMěsto Ypry bylo za první světové války zcela zničeno, avšak pařez tohoto kaštanovníku řádění přežil. Z něj samy od sebe vyrašily čtyři nové kmínky. I ony dokázaly přestát krutou zimu za druhé světové války, kdy byly téměř všechny stromy pokáceny a skončily v kamnech. Kaštanovník tak zůstal jediným přeživším z předválečných Yper. Tento živoucí monument s obvodem kmene nad zemí 9,1 metru, který se nachází nedaleko světoznámé Meninské brány, se stal symbolem síly přežití pro příští generace.
Stará moruše v obci Veliki PreslavBulharskoStarý morušovník se po staletí tyčí na místě, které bývalo hlavním náměstím a dnes je proměněno ve veřejný park. Mladí i staří zde společně tráví volný čas u kašny ve stínu stromu. Kdysi nedaleko stařičkého stromu býval městský hostinec. Před staletími se zde odehrál příběh národního hrdiny a revolucionáře Stefana Karadžiho, kterému se podařilo obelstít šéfa místní správní jednotky, když se během pronásledování jednotkou osmanské armády ukryl právě v této vyhlášené a hojně navštěvované hospodě.
Nejstarší obyvatel Medulinu – Čokoládovník našich vzpomínekChorvatskoŘíká nám, že čas kvapí. Náměstí žilo trhy, tancem a stovky let starými tradicemi, jako je pálení prince karnevalu či obřadní májové loupení. Dnes si strom užívá dobrých filmů či představení, pohupuje se při koncertech a prozpěvuje si na Vánoce. Pak se převlékne, aby mohl trávit čas s místními i návštěvníky. Ze všeho nejvíc miluje děti a jejich hry a smích. Jim také věnuje své kouzelné čokoládově hnědé bobule. Tohle se povídá o nejstarším Medulinci, břestovci z hlavního náměstí.
Jabloň u LidmanůČeská republikaJabloň na zahrádce hospody u Lidmanů v Machovské Lhotě tiše sleduje příběhy lidí, v létě poskytuje stín a na podzim plody nejen místním, ale i návštěvníkům, kteří přijeli za krásami Stolových hor a přírody na česko-polském pomezí. Byla svědkem zrození mnoha lásek, prvních setkání, svateb, veselic i smutných událostí. Je totiž součástí místního života. Pro český venkov jsou ovocné stromy symbolem tradice, vždyť mnoho lidí má jabloně na svých zahradách a plody sklízí na štrúdl, mošt nebo jablkovici. Jabloň u Lidmanů je ale zároveň vpravdě evropským stromem, o čemž svědčí i to, že její odrůda reneta blenheimská byla vyšlechtěna v místě narození Winstona Churchilla.
Starodávný mateřský stromNizozemíMateřský strom na tržišti patří k místnímu životu již 345 let a je symbolem shromažďování a setkávání. Za jeho dnešním pozoruhodným vzhledem stojí běh času, nejrůznější rány a neustálá pozornost. Jako svědek tisíce a jednoho příběhů, pocitů a událostí zakořenil v lidských srdcích. Pod jeho dlouhými větvemi se vyřešilo mnoho sporů a zrodilo se mnoho lásek. Inspiroval dokonce malíře Vincenta van Gogha. Tento zelený poklad zbožňuje každý bez rozdílu věku!
La Pouplie: Víla ochranářka z údolí ChampagneFrancieMohutný topol, který je již po dvě století láskyplně přezdíván La Pouplie, dosahuje působivé výšky 38 m a 9,6 m v průměru. Duše vesnice, jejíž erb zdobí svými zlatými listy, je bezpochyby inkarnací víly, dcery Slunce, oplakávající u řeky svého bratra. Za Velké války La Pouplie chránila vojáky, kteří z koruny stromu sledovali nepřítele. Dnes se naopak místní obyvatelé snaží topol oslabený požárem ochránit před současnou výstavbou.
Jidášův strom na kopci u mélykútského kostelaMaďarskoStrom vysazený v roce 1750 františkánskými mnichy ze Subotice na kopci na severní straně kostela ve stejné době, kdy pod ním vznikala vesnice. To, že zde tento středomořský druh stále žije, může být považováno za zázrak. Jeho na jaře všemi obdivované květy se staly symbolem obydlení této lokality. V zahradách obyvatel Mélykútu roste nespočet jeho sazenic, které propojují minulost se současností a dnešní město s původními obyvateli po celém světě.
Platan z CuringyItáliePoloha curingského platanu je velmi neobvyklá: tyčí se nad Tyrhénským mořem, avšak ve skutečnosti ční přes potůček. Zdá se, že tento „strážce“ z výšky svého majestátu láskyplně bdí nad lesem. Zasadili ho prý baziliánští mniši, kteří přišli do Kalábrie před více než tisíci lety a postavili poustevnu Sant'Elia. Pravděpodobně je však ještě mnohem starší. Jeho zcela dutý kmen o průměru více než 3 metry nabízí příchozímu pocit, že je uvnitř neuvěřitelně velké dřevěné jeskyně. Díky svému obvodu je největším platanem v Itálii.
Lípa sv. Jana NepomuckéhoPolskoStarý polský zvyk říká, že když se narodí dívka, je třeba vysadit lípu. Tak to před 170 lety bylo i s touto lípou, pokud si ovšem zásluhu nemá připsat kolem letící pták. Strom roste na okraji vesnice poblíž polí a nic nestálo v cestě košatění jeho větví až do šířky 25 metrů. Stal se dobrodincem, který nabídl stín pracujícím na polích, útočiště kolemjdoucím a nektar včelám. Nedaleká svatyně sv. Jana Nepomuckého činí místo magickým. Neobvyklá krása stromu inspiruje k obdivu mocné přírody. Tato lípa je jako žádná jiná!
Milovaný platan z náměstí RossioPortugalskoNejvětší platan na Pyrenejském poloostrově byl zasazen v roce 1838. Majestátní strom o obvodu kmene 7 metrů s korunou o průměru 37 metrů je pamětí města Portalegre. Ve svých dlouhých a robustních větvích ukrývá dlouhé roky společných vzpomínek a nekonečných tajemství. Stal se místem setkání, rodištěm klubů, spolků a kapel. Díky své vytrvalosti neustále překvapuje své obdivovatele, naslouchá osamělým vyznáním a je inspirací pro umělce.
Starověký platan – svědek historie, strážce mešityRuská federaceStarověký východ překypuje tajemstvími a legendami. Podle jedné z nich se Nádir Šáh, velký velitel Východu, staral o klíčky platanu, který krášlil okolí mešity Juma ve starověkém Derbentu. Jeho mohutný vzrůst obdivoval spisovatel Aleksandr Bestužev Marlinskij a promítnul ho do svého díla. Dnes je tento strom pilířem čestného místa, jež je symbolem moci. Patří k nejoblíbenějším cílům obyvatel Dagestánu a návštěvníků této republiky. Legendy, které o něm vznikly, inspirují jiné při tvorbě básní a výtvarných děl.
Prastarý dub z Malé PeštiSlovenskoStarý dub se nachází u bývalého areálu slavných Drnavských železáren hraběte Andrássyho. Právě zde se ve 40. letech 19. století odlévaly části konstrukce slavného Széchenyiho řetězového mostu (lánchid) v Budapešti. Díky tomu si obec vysloužila přezdívku „Kis Pest – Malá Pešť“. Dnes je strom jedinou zastávkou v rámci naučné stezky na staré obchodní cestě a zároveň neodmyslitelným symbolem obce už po několik generací. Zmínku o dubu lze nalézt již v obecní kronice z roku 1670.
Tisíciletý dub z Leciny: Strom čarodějnicŠpanělskoLegenda říká, že v dávných dobách čarodějnice osídlily pohoří Sierra de Guara, tančily zde a pořádaly slavnosti kolem dubu. Tisíc let poté dub díky svému propojení s lidmi stále stojí v městečku Alto Aragón s pouhými 13 obyvateli. Sousedé si ho oblíbili a dál u něj konají své oslavy. Je překvapivě blízko jejich domům a ač je letitý, je stále živý. Tajemství nepochybně tkví v péči komunity lecinských sousedů i oněch čarodějnic.
Ten, který přežilSpojené královstvíMotto nadace Borders Forest Trust zní: „Tam, kde přežije jeden strom, vyroste milion stromů.“ Jeho vzorem je osamělý jeřáb rostoucí na břehu potoka v údolí Carrifran. Přeživší jeřáb, už dnes zdaleka není osamělý, je obklopen malým lesem svých dětí. Kromě nich jeho společnost tvoří více než půl milionu dalších původních skotských stromů. Jeřáb již nestojí sám a je symbolem dvacetileté cesty k oživení nespoutaného srdce jižního Skotska.

 

/zr/

K foto: Jabloň u Lidmanů

Foto: Nadace Partnerství – Marek Olbrzymek*

Úvodní rozhovor červnového vydání Moderní obce jsme vedli s primátorem Plzně Martinem Baxou. Ten se stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky červnového čísla nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce  však obsahuje dlouhou řadu i dalších podnětných a atraktivních textů. Například téma měsíce – společné s časopisem Odpady (https://www.odpady-online.cz/) se zabývá problematikou nakládání s odpady v obcích a městech i jejich následným zpracováním.

Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červnového čísla vystupují.

* Martin Baxa, primátor Plzně: Jednoznačným ponaučením z koronavirové krize nejen pro mě, ale pro celé město je to, že se máme spoléhat v prvé řadě sami na sebe. Proto jsme také například velmi brzy začali sami shánět ochranné pomůcky – vládní dodávky totiž vázly a byly nedostatečné. Za peníze města jsme jako nakoupili téměř 180 tisíc respirátorů FFP2, několik tisíc litrů dezinfekčních roztoků a antibakteriálních mycích prostředků, ochranné obleky, rukavice a další, vše v celkové částce kolem 24 milionů korun. Osobní ochranné pomůcky jsme využili především pro pobytová zařízení sociálních služeb všech zřizovatelů, tedy hlavně na péči o naše seniory, a rovněž pro další městské organizace, poskytující rozmanité služby našim občanům i v době krize. Stejně tak jsme si vytvořili jejich zásobu pro otevření základních a mateřských škol.

* Hana Pejpalová, ředitelka Státního fondu podpory investic: Fond je institucí, která podporuje udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů, bydlení a cestovního ruchu v souladu s koncepcemi, strategickými dokumenty, programy a jinými dokumenty schválenými vládou. Fond nemůže sám o sobě nabízet podpory bez těchto podpůrných materiálů. Postupně k nám asi přejdou některé programy z Ministerstva pro místní rozvoj, do jehož působnosti spadáme. První vlaštovkou je program na revitalizaci brownfieldů.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Práce výborů zastupitelstev obcí, pokud k ní jejich členové přistupují odpovědně a nepletou si ji s politikou, je pro obec důležitá. Udržuje totiž všechny „v pozoru“, a dělá se pak méně chyb. Výbory rovněž mohou upozornit na to, co by třeba zapadlo. Proto bychom měli dobrou práci výborů podpořit a vytvořit pro ni podmínky; a naopak – pokud si členové výborů spletli práci v nich s prvoplánovým politickým bojem a osobními útoky, neměli bychom to tolerovat. Práce výborů by měla mít určitou úroveň, a neměla by vybočovat z mezí zákona.

* Pavel Hájek, starosta Těchobuzi (okres Pelhřimov): Z koronavirové krize pro nás vyplynulo potěšitelné zjištění, že zvolený model kombinovaného multifunkčního zařízení je správný (řeč byla o turistické informační centrum, které pokrývá široké spektrum služeb v obci včetně zajišťování provozu obecního obchodu a jež například během nouzového stavu obstarávalo i dovoz obědů potřebným občanům – pozn. redakce). Filozofie jeho fungování je postavena na snaze s minimálními prostředky poskytnout obyvatelům a návštěvníkům obce co nejvíce potřebných služeb, včetně fungování obecního obchodu. Informační centrum je tak vpravdě centrem celé obce. Tento model bych doporučil právě nejmenším obcím, kde třeba žádný obchod zatím ani nemají.

* David Šimek, starosta obce Příluka (okres Svitavy): Po čtrnáctidenní činorodé a plodné komunikaci jsme spolu se zastupitelem Petrem Poslušným a jeho firmou REALTIME TECHNOLOGIES s. r. o. se sídlem ve Veské u Sezemic proto dali počátkem dubna dohromady zařízení, které s využitím tzv. suché mlhy dokáže vydezinfikovat prakticky jakýkoliv vnitřní prostor.

* Václav Vítek, farmář, člen MAS Stolové hory (okres Náchod): Jako místní farmář musím říct, že se lidé postupně učí jezdit ke mně pro hovězí maso a oceňují to, že se mohou podívat, kde a v jakých podmínkách zvíře vyrostlo. Teď lidé najednou lépe než kdy jindy chápou, že to, co vložím do regionu, zůstane v místní ekonomice.

* Lukáš Kůs, ředitel odboru technické ochrany životního prostředí a integrované prevence České inspekce životního prostředí: V ČR je aktivně provozováno přibližně 180 skládek odpadů, z toho asi 40 % tvoří skládky pro ukládání nebezpečného odpadu. Každý rok inspekce zkontroluje přes stovku skládek odpadů, v nichž jsou vždy zahrnuty všechny skládky pro ukládání nebezpečných odpadů. ČIŽP disponuje zhruba 80 inspektory, kteří se věnují kontrolám nakládání s odpady ve všech specifických oblastech podle zákona, tedy i skládkování odpadů. Provedou v ročním souhrnu více než 3000 kontrol. Předpokládáme, že podle nového zákona o odpadech převezme SFŽP kontrolní roli zaměřenou na poplatkovou agendu, tedy převezme stávající kompetence přiřčené krajským úřadům a obcím. Kontrolní kompetence ČIŽP se nijak zásadně měnit nebudou, stejně tak stávající kontrolní přístup. Nadále se ČIŽP bude při dozorové činnosti a kontrolách zaměřovat na fyzický způsob provozování, na tvorbu finanční rezervy pro rekultivační práce a monitoring při následné péči o uzavřenou skládku, plnění evidenčních povinností a dalších.

* Luděk Tesař, ekonom: Nejtvrdší ekonomické dopady infekce covid-19 teprve přijdou. Zatím je situace v ekonomice taková, že byly uměle vysušeny prameny řek veřejných příjmů, ale dole v údolí ještě plují parníky, na nichž se tančí.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Snížení objemu sdílených daní v letošním roce spadá do kategorie neočekávaných výpadků příjmů. Je to tedy pádný důvod pro využití nastřádaných peněz v minulých obdobích a pro zvýšení vcelku nízkého obecního dluhu. Navíc je známo, že obce si půjčují za velmi výhodných podmínek.

* Veronika Vrecionová, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova ČR: Navrhujeme snížení skládkovacího poplatku namísto finální výše 1850 Kč za tunu na částku 1200 Kč za tunu. Stejně tak požadujeme úpravu výše třídicí slevy, aby byla odstupňována pro dosažené výše třídění a byla pro obce motivační a nikoli demotivační, jak je současný návrh.

* Jan Maršák, odbor odpadů Ministerstva životního prostředí: S ohledem na to, že Ministerstvo životního prostředí má k dispozici kompletní informace za téměř všechny obce v ČR, bylo provedeno detailní hodnocení, jak si obce stojí v třídění složek komunálních odpadů. Vyplynulo z něj, že podstatná část obcí není na vrcholu třídění a mají prostor ke zlepšení. Rovněž lze konstatovat, že existují obce dosahující hodnot, které jsou ve třídicí slevě nastaveny až pro roky 2025 nebo 2026.

* Jiří Huďa, starosta obce Zbilidy (okres Jihlava): Letos – vzhledem ke karanténě celostátnímu zákazu shromažďování lidí, byl kontejner pro sběr nebezpečného odpadu odvolán, neboť potenciálně hrozilo právě shromažďování lidí. Termín sběru bude posunut o měsíc či dva, ale rozhodně o něj jako obec nepřijdeme. Stejná situace se týká více obcí, které obsluhuje společnost Služby města Jihlavy. Podstatné je to včas oznámit,“

* Roman Tvrzník, předseda představenstva neziskové společnosti ELEKTROWIN: Nepovažuji za šťastně nastavený požadavek návrh nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, který teď projednávají sněmovní výbory. Návrh zákona obsahuje povinnost výrobců, resp. jimi vytvořených kolektivních systémů, dosáhnout splnění kvóty sběru na úrovni 65 % odděleně pro chlazení, televizory a světelné zdroje a souhrnně pro všechny spotřebiče jako celek. V tomto ohledu jde návrh zákona nejen nad rámec směrnice EU, ale zejména nepostihuje situaci, kdy je v některých komoditách sbírán nadbytek – jako v našem případě u televizorů.

* Cyril Klepek, ředitel a zakladatel Cyrklu – digitálního odpadového tržiště: Dopady koronavirové krize na rozpočty obcí budou rovněž dramatické. Kvůli výpadku daňových příjmů se u středně velké obce, která má okolo pěti tisíc obyvatel, může jednat až o více než milion korun. Kde však ušetřit, když „musíme ty chodníky udělat“? Jednou z oblastí, která skýtá největší prostor pro rychlou úsporu a dlouhodobé efektivní nastavení, je dlouho přehlížené odpadové hospodářství. Výdaje obcí na ně podle analýzy neziskové společnosti Arnika tvoří v průměru 8 % jejich rozpočtů. Jsou obce, u nichž jde o téměř nulové náklady, ale mnoho jiných za svůj systém nakládání s odpady platí v průměru až 2200 korun za rok na obyvatele. Tyto roční náklady se u většiny obcí pohybují ve výši 500 až 1200 korun na hlavu. To jsou velké rozdíly, které se výrazně projevují ve finančním řízení municipalit.

* Tomáš Mrázek, mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací: Čistírny odpadních vod jsou sice vybaveny lapači tuků, avšak i ony mají omezené kapacity, které především v době svátků nestačí. Odpadní vodu čistí bakterie, na něž mají tuky negativní vliv. Čistírny pak proto mohou pěnit, nebo v některých místech i zahnívat. To vše snižuje kvalitu vyčištěné vody a samozřejmě i zvyšuje náklady na provoz čistírny odpadních vod, Stoka je také z litinového materiálu a dochází tak k rychlejšímu ochlazení odpadní vody a intenzivnímu srážení tuku.

* Bohumil Rataj, předseda Sdružení komunálních služeb: Myslím si, že po skončení pandemie nebo minimálním množství nově narůstajících případů onemocnění, by bylo vhodné se nad celou situací zamyslet, udělat si vyhodnocení a najít společnou řeč napříč všemi společnostmi a ministerstvy a přijmout jednotnou metodiku pro tyto situace. Vzhledem k tomu, že nikdo z nás doposud ničím takovým neprošel a s podobnými problémy zatím nebyly žádné zkušenosti, se nastalá situace zvládla prozatím velmi dobře. Ale musíme si z toho vzít ponaučení a v rozumných mezích být na podobné události připraveni.

* Jaroslav Mynář, předseda Spolku veřejně prospěšných služeb: Občané a organizace i během koronavirové krize předávali směsný komunální odpad způsobem, na který jsou zvyklí. Technické služby okamžitě poskytly získané informace o způsobu nakládání s odpady v období koronavirové epidemie všem obcím, kde provádějí svoz směsného komunálního odpadu… …Komplikací se však stalo zvýšení množství směsného komunálního odpadu a separovaného odpadu od občanů. Během března a dubna toto zvýšení ve samotném Velkém Meziříčí činilo 11 %, u plastů dokonce 22 %. Podobné poznatky máme i z jiných svozových společností. Samozřejmě že zvýšení nákladů způsobilo i zajištění ochranných a dezinfekčních prostředků pro naše zaměstnance.

* Petr Číhal, obchodní ředitel kolektivního systému EKOLAMP: Hlavním nedostatkem současné, již notně zastaralé odpadové legislativy, je to, že neobsahuje žádné závazné cíle na sběr elektroodpadu. Povinné osoby (tj. výrobci/ kolektivní systémy) si v podstatě samy určují, kolik ho ze sběrných dvorů obcí seberou. Vzhledem k tomu, že náklady na sběr a recyklaci 3 skupin nebezpečného elektroodpadu (zářivky, televize, lednice) jsou daleko vyšší než náklady na sběr ostatních skupin elektroodpadu, není o nebezpečný elektroodpad logicky moc velký zájem... ...Ministerstvo životního prostředí se proto rozhodlo zlepšit situaci obcí a občanů v rámci sběru elektroodpadu a vložilo do nových odpadových zákonů závazné cíle sběru elektroodpadu pro výrobce/kolektivní systémy. Tyto cíle sběru a recyklace jsou rozdělené a členěné tak, aby byl zejména zajištěn sběr nebezpečného elektroodpadu. Zářivky, televize i lednice proto mají svůj samostatný cíl sběru pro každou skupinu zvlášť. Vždy je tedy nutné sesbírat do požadované minimální výše 65 % jak zářivky, tak lednice i televize (65% ze všech prodaných elektrozařízení). Není tedy možné, nahrazovat sběr nebezpečného elektroodpadu jinými skupinami elektroodpadu (jako např. pračkami nebo sporáky), jejichž shromažďování a ekologická recyklace je daleko lacinější.

* Pavel Bureš, EPG Rapotín BPS: „Oleje a tuky, které všichni používáme doma v kuchyni, tak končí zbytečně na skládkách. Málokdo však ví, že mohou ještě dobře posloužit. V naší rapotínské odpadové bioplynové stanici disponujeme technologiemi ke zpracování těchto druhů odpadů a jejich následné přeměně v surovinu pro výrobu elektrické a tepelné energie nebo biometanu,

* Lukáš Kříž, IT expert: Chytré odpadové hospodářství, konkrétně ve vazbě na internet věcí, zatím patří k méně rozvinutým disciplínám. Globální instalovaná báze senzorů se pohybuje ve statisících. Do tří let by měla podle informací firmy Berg Insight vzrůst na 1,5 milionu, což stále není nijak závratné číslo. Například čidel chytrého veřejného osvětlení bude v té době v provozu přes 30 milionů. Internet věcí se v případě chytrého odpadového hospodářství samozřejmě podílí i na řízení svozové flotily. S jeho pomocí lze optimalizovat trasy a snižovat tak spotřebu paliva nebo produkci emisí. Ekonomické a environmetální výhody podobného modelu není třeba vysvětlovat.

* Monika Brindzáková, mluvčí Jihomoravského kraje: Zkušenosti z home office v nouzovém stavu jsou však více než kladné. Naši zaměstnanci reportují, že nezáleží na výkonu stanice, ze které se klient připojuje. Odbor informatiky pak zajišťuje provoz výkonné serverové infrastruktury při relativně malých nárocích na rychlost klientského připojení.

* Adam Kožina, VERA, spol. s r. o.: Když přijdou a odejdou informace jednou vstupní branou, stane se Vaše podatelna centrálním místem, kde je každý dokument, každé podání, každá došlá informace zaznamenána, uložena do spisové služby a přidělena ke zpracování. To znamená, že podatelna eviduje všechny zprávy z datové schránky, všechny zásilky doručené poštou, či některou z doručovacích služeb a všechna podání z portálu. Papírové dokumenty jsou ideálně na skenovací lince převedeny do elektronické podoby. V závislosti na typu dokumentu navíc systém dokáže řadu z nich zpracovat na podatelně automaticky, ať už příjem z XML souborů, formulářů z Portálu občanu, nebo např. vypravení pomocí služby České pošty Dopis Online.

* Vladan Zalejský, ředitel Divize veřejné správy, Asseco Solutions: V obsahu sdělení není prostor pro nejasnosti. Buď informujeme druhou stranu o výsledku naší práce, která je v souladu s očekáváním, nebo otevřeně přiznáme, co se tak nepodařilo. Při pozdější debatě, vzniklé případnými nejasnostmi, bývá pátrání po tom, co a jak to kdo myslel, již hodně drahé.*

/rš/

Tištěnou Moderní obec si můžete předplatit na: https://www.profipress.cz/predplatne/ .  V případě objednání ročního předplatného tištěné verze časopisu získáte zdarma jako bonus digitální verzi vybraného titulu. Digitální verzi časopisu za sníženou cenu si lze objednat i samostatně na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec .

.

 

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down