Sociálně ošetřovatelské centrum MČ Praha 12 již několik měsíců testuje nového pomocníka. Robot Robin byl speciálně vyvinut pro asistenci seniorům v sociálních službách nebo domácím prostředí. 

Před několika lety, než jsem se stal politikem, jsem navštěvoval vývojová centra při vysokých školách. Zaujal mě robot, kterého vyvíjelo ČVUT pro společnost HIGH TECH PARK. Když jsem se stal radním pro sociální oblast, měl jsem ho stále v hlavě. A teď takového robota máme už třetí měsíc v našem pečovatelském domě, kde pomáhá s péčí o seniory. Chtěl bych tímto moc poděkovat paní Kateřině Šlerové ze Sociálně ošetřovatelského centra Prahy 12, která se nebojí učit s Robinem pracovat, zapojuje ho do ergoterapie a přitom perfektně odvádí i svou běžnou práci,” přibližuje radní Jiří Brůžek za Piráty, který v prosinci loňského roku Sociálně ošetřovatelské centrum navštívil.

110 cm vysoký Robin je zatím naprogramovaný k tomu, aby uměl být spontánní, reagoval na hlasové povely, komunikoval se seniory, předčítal jim zprávy z internetu a hrál například bingo. Výhledově bude klientům umět zprostředkovat kontakt s rodinou pomocí videohovoru, nebo fotografií a pomáhat s ergoterapií. S pomocí přístrojů změří tlak, tep, hodnotu glykemie i teplotu. Robot je v testovacím provozu a v Sociálně ošetřovatelském centru Prahy 12 pomáhají se zpětnou vazbou.

Jsme domluveni na určité spolupráci, bezplatně tedy poskytujeme úpravy na míru potřebám klientů. Vývoj trval okolo roku. Hodně jsme dbali na bezpečnost dat,” upřesňuje Petr Panýrek, ředitel společnosti HIGH TECH PARK, která robota Městské části Praha 12 pronajímá. Robin je vzhledem k citlivým údajům, s kterými pracuje připojen na servery v ČR. V letošním roce by se jejich počet v Česku mohl z aktuálních deseti rozrůst na padesát. Společnost zahájila širší spolupráci s obcemi a Robin by se měl objevit i v mateřských školách.

Vzhledem ke stárnutí populace a nutnosti zajistit všem důstojnou, kvalitní a adekvátní péči, tomuto směřování vědy velmi fandím,” uzavírá Jiří Brůžek.

/zr/

Vyplývá to z anket, které spolek Pedagogická komora uspořádal ve svých facebookových skupinách pro učitele a ředitele škol.

V rychlé víkendové anketě uvedlo 26 % učitelů ZŠ, že bylo na jejich škole vyhlášeno ředitelské volno. Většinou jde o tři dny, takže výuka v těchto školách skončila již v pátek minulého týdne. V ostatních školách bude ředitelské volno trvat jeden nebo dva dny. Některé školy uzavřela hygiena kvůli nákaze koronaviru, nebo jim ministerstvo školství schválilo žádost úpravu školního roku, takže se v nich neučí, takových škol je ovšem minimum. Ve zbylých školách bude probíhat prezenční výuka, která je ovšem často poznamenána karanténami u části žáků ve třídě, takže se spíše jedná o hybridní výuku, kdy učitel vyučuje žáky zároveň ve škole i doma. Navíc jde často o výuku suplovanou, protože v karanténách končí i učitelé. Rekordní počet žáků v karanténě byl minulý týden ve Středočeském kraji, kde se prezenční výuky nemohlo zúčastnit více než 23 tisíc žáků.

V případě ředitelského volna může být otevřena školní družina, pokud o to rodiče projeví zájem. Prezenční ani distanční výuka se ovšem nekoná.

Pedagogická komora navrhovala, aby vláda umožnila ředitelům škol přejít na distanční výuku už od pondělí 13. prosince. Důvodem byla špatná epidemická situace a kolaps trasování, kdy hygieně trvá vytrasování třídy déle než týden. Tím by se zajistilo, že všichni žáci budou před Štědrým dnem vědět, zda mají pozitivní nebo negativní PCR test. Pokud se zjistí až v pondělí 20. prosince antigenním testem ve škole, že je ve třídě pozitivní žák, nemusí se PCR testy do Vánoc stihnout vyhodnotit. Z tohoto důvodu (a rovněž kvůli hrozbě kovidové varianty omikron) prodloužila řada států žákům vánoční prázdniny nebo zavedla distanční výuku - například Polsko, Slovensko, Dánsko, Norsko, Nizozemí, Belgie či Portugalsko.

Do ankety ve facebookové skupině Pedagogické komory "Učitelky 1. stupně sobě" se zapojilo 1790 respondentů. Anketní otázka: Prodloužil ředitel vaší školy vánoční prázdniny vyhlášením ředitelského volna?https://www.facebook.com/groups/1.stupenZS/posts/907118210195635/

Do stejné ankety ve facebookové skupině Pedagogická komora se zapojilo 1083 respondentů. Výsledek této ankety byl totožný.

Více informací na téma Školy a koronavirus naleznete zde: https://www.pedagogicka-komora.cz/search/label/koronavirus

*

/zr/

Ilustrační foto: Pedagogická komora

Jak ve druhé polovině února – ještě před rozhodnutím vlády ze dne 26. 2. 2021 o úplném uzavření škol od 1. března kvůli vážné epidemické situaci – upozornil Spolek Pedagogická komora, z. s., koronavirus se nově začal šířit především mezi předškoláky a nejmladšími žáky.

Počet dětí a žáků nakažených koronavirem, kteří do konce letošního února navštěvovali otevřené školy (mateřské školy, 1. a 2. ročník ZŠ), prudce rostl. Podle zjištění Spolku Pedagogická komora, z. s., byl v polovině února o 38 % vyšší, než činil průměr ČR za všechny věkové kategorie. Zároveň byl nejvyšší za celou dobu epidemie (od jara 2020).

Například počet dětí ve věku 5 let (povinné předškolní vzdělávání v MŠ) i žáků ve věku 7 let (2. ročník ZŠ, kde probíhá prezenční výuka) pozitivně testovaných na covid-19 je výrazně vyšší než v případě žáků ve věku 13 let (distanční vzdělávání).

Rostl i podíl dětí a nejmladších žáků na celkovém počtu nově nakažených v České republice (přepočteno na 100 000 obyvatel v daných věkových kategoriích). Stav k 21. únoru 2021 byl následující: 07,57 % (0–3 let), 20,58 % (4–5 let), 22,47 % (6–7 let), 16,30 % (8–18 let), 20,40 % (19–64 let), 12,69 % (65 a více let).

Grafy zpracoval pro Pedagogickou komoru, z. s., M. Bauer s využitím veřejně dostupných údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR publikovaných na webu Ministerstva zdravotnictví ČR. Všechny grafy zachycují stav k 21. 2. 2021 (data jsou vždy přepočtena na 100 000 obyvatel dané věkové kategorie). Další informace naleznete zde...

/zr/*

 

Jak v těchto dnech upozornila Pedagogická komora, z. s., Úřad veřejného ochránce práv dospěl k závěru, že se Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR dopustilo pochybení, když ve své metodice zpochybnilo zařazování ředitelek samostatných mateřských škol do 11. platové třídy. Podnět ombudsmanovi v této věci podal prezident Pedagogické komory, z. s., Radek Sárközi již v roce 2019, celé šetření ovšem bylo ukončeno až nyní v lednu 2021.

Ředitelé samostatných mateřských škol byli až do roku 2019 zařazováni většinou do 10. platové třídy. Pedagogická komora (www.pedagogicka-komora.cz) na konci školního roku 2018/2019 upozornila úřady, obce i ředitele škol, že jde o chybu, protože příslušné nařízení vlády umožňuje minimálně od roku 2010 přiznat ředitelkám samostatných mateřských škol vyšší platovou třídu.

Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi zpracoval vzorovou žádost adresovanou zřizovatelům škol, kterou využila řada ředitelek. Pedagogická komora zároveň oficiálně oslovila obce, které mateřské školy zřizují, aby bylo žádostem od ředitelek samostatných mateřských škol vyhověno.

Díky tomu bylo v létě 2019 přeřazeno téměř 1400 ředitelů a ředitelek (z celkového počtu 2600 samostatných mateřských škol v České republice) do 11. nebo 12. platové třídy.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR na tuto aktivitu Pedagogické komory a hromadné podávání žádostí o vyšší platovou třídu ředitelkami reagovalo již v létě 2019 tím, že narychlo přepracovalo Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků, v němž nově zpochybnilo přeřazování ředitelek samostatných mateřských škol do 11. platové třídy. Tehdejší první náměstek MŠMT Václav Pícl dokonce rozeslal za ministerstvo oficiální dopis hejtmanům, v němž zařazování ředitelek do vyšších platových tříd zpochybnil. To znejistilo některé zřizovatel škol, takže své původní rozhodnutí poskytnout ředitelkám vyšší platovou třídu zrušili.
Pedagogická komora proto podala podnět úřadu veřejného ochránce práv, který si vyžádal stanoviska Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR i Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Ve výsledné zprávě o šetření ve věci zařazování ředitelů a ředitelek mateřských škol do platových tříd úřad ombudsmana konstatoval, že se MŠMT dopustilo pochybení.
„Otázkou zůstává, kdo nahradí více než dvěma tisícům ředitelů samostatných mateřských škol ušlé finance za uplynulých 10 let, kdy byly ředitelky kvůli chybnému výkladu nařízení vlády ze strany ministerstva školství zařazovány pouze do 10. platové třídy,“ okomentoval celou kauzu Radek Sárközi.
Pedagogická komora v této věci zorganizovala podpisovou akci, do které se nakonec zapojilo více než tisíc ředitelů samostatných mateřských škol. Otevřeným dopisem ředitelek mateřských škol k situaci v předškolním vzdělávání, který byl původně adresován přímo premiérovi, se zabýval mimo jiné školský výbor Senátu, který přijal v této věci usnesení. Pedagogická komora rovněž požadovala odvolání prvního náměstka MŠMT Václava Pícla, kterého nakonec v roce 2020 nahradil Karel Kovář. Aktuálně organizuje Pedagogická komora petici za zlepšení podmínek pro vzdělávání dětí v mateřských školách s cílem shromáždit 10 tisíc podpisů.*

/zr/

 

Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi nás upozornil na odpovědi, které tomuto zapsanému spolku na jeho otázky v souvislosti se současnou koronavirovou situací adresovaly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Protože informace MŠMT a MPSV mohou zajímat mnohé zřizovatele mateřských škol z řad obcí a měst a mohou být užitečné také pro rodiče dětí, zveřejňujeme odpovědi obou ministerstev rovněž na našem webu.

* Za jakých podmínek lze uzavřít mateřskou školu?

MŠMT:  Stále platí, že v případě nenadálé situace může ředitel mateřské školy její provoz v souladu s ust. § 3 odst. 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, po projednání se zřizovatelem omezit či přerušit. Tento postup může využít právě i v době vrcholící pandemie, pokud by se např. nedařilo zajistit řádný provoz mateřské školy, např. z důvodu zvýšené nemocnosti či karantény zaměstnanců, příp. též v období tzv. vedlejších prázdnin základních škol (podzimních, jarních, velikonočních). Organizace provozu mateřské školy včetně rozdělení do tříd a dalších skupin, provoz kroužků apod. je plně v rukou ředitele školy.​

Školu může uzavřít ředitel školy, je orgánem veřejné moci. V tomto případě mají rodiče také nárok na ošetřovné. V tuto chvíli naleznete informace na stránkách https://www.mpsv.cz/osetrovne.

Nadále však platí povinnost denní, minimálně čtyřhodinové, docházky pro děti plnící povinné předškolní vzdělávání v souladu s ust. § 34 odst. 1 a § 34a školského zákona, samozřejmě vyjma případů, kdy je dítě nemocné či jinak krátkodobě omluvené v souladu se školním řádem. Pokud dítě nebylo nemocné ani mu nebyla nařízena karanténa, zodpovědnost za jeho zdravotní stav nese zákonný zástupce. Ředitel školy nemá pravomoc vyžadovat nad rámec jiných zákonných ustanovení dokládání zdravotního potvrzení.

Současně také nelze omezit docházku určité skupiny dětí do mateřské školy, aby se alespoň na nějakou přechodnou dobu snížil počet dětí ve třídě. Pokud je dítě do mateřské školy přijato a škola je v provozu, má dítě nárok na každodenní docházku. Je tedy na uvážení zákonných zástupců dětí, zda si dítě ponechají doma či pošlou do mateřské školy. Nelze diskriminovat některou ze skupin rodičů, aby své dítě do školy nedávaly.

Počty škol, případně učitelů či žáků, kteří prošli karanténou či nemocí, mají krajské hygienické stanice (resp. gesčně příslušné Ministerstvo zdravotnictví), které o karanténě z epidemiologického hlediska rozhodují. Ministerstvo zdravotnictví vydalo také metodiku pro postup při nařizování karantény ve školách. Pro přesná čísla se proto obraťte na gesčně příslušné Ministerstvo zdravotnictví. Aktuální informace včetně kompletní statistiky lze nalézt na https://koronavirus.mzcr.cz/.​

* Ošetřovné při přerušení provozu mateřské školy z rozhodnutí ředitelky MŠ (nikoliv krajské hygienické stanice) 

MPSV: Pokud se týká uzavření mateřských škol, tak podle ustanovení § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (ZNP), platí, že nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o dítě mladší 10 let, protože mateřská škola (dále jen „školka“) byla uzavřena z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události.

Za „příslušný orgán“ se považuje jakákoli právnická nebo fyzická osoba, která má pravomoc školku (příp. její část) uzavřít, např. hygiena, statik, zřizovatel školky. Za „nařízení“ příslušného orgánu lze považovat jakýkoli právní akt vydaný na základě zmocnění obsaženém v zákoně, kterým se školka uzavírá. Pokud se týká „jiné nepředvídané události“, tak se vždy musí jednat o událost nepředvídanou, tj. událost, která znemožňuje provoz školky z objektivních, „vnějších“, předem nezjistitelných důvodů.

V případě, kdy ředitel/ka školky uzavře školku na základě svého rozhodnutí (příp. po konzultaci se zřizovatelem), vznikne nárok na ošetřovné pouze tehdy, pokud by toto uzavření bylo způsobeno objektivními důvody, např. pokud by onemocněl či v karanténě byl takový počet učitelek, že by nebylo možné provoz mateřské školy zajistit při dodržení všech přepisů upravujících podmínky jejího provozování. Takovouto situaci by bylo možno z hlediska provozu školky charakterizovat jako nepředvídanou (nelze předem určit, kdo kdy onemocní, případně komu bude kdy nařízena karanténa). Pokud se jedná o příčinu související s onemocněním covid-19 (zde patří i karanténa učitelů znemožňující provoz MŠ), vyplácí se ošetřovné po celou dobu uzavření, v případě uzavření z jiného důvodu po dobu stanovenou v ZNP (9 dnů, nebo pro samoživitele 16 dnů).

Doporučuji rodičům sledovat webové stránky MPSV, kde průběžně aktualizujeme informace k ošetřovnému včetně odkazu na tiskopis žádosti a návodu k vyplnění, na adrese: https://www.mpsv.cz/web/cz/osetrovne

Vážený pane prezidente, pokud je škola, mateřská škola (a další zařízení pro děti) otevřená, tzn., že dítě může do zařízení docházet, tak ošetřovné rodiči nenáleží, pokud dítě do zařízení z nějakého důvodu nepošle.* 

Doporučujeme radnicím sledovat i web Pedagogické komory  https://www.pedagogicka-komora.cz/.

/rš/

Ilustrační obrázek: Wikipedie

 

Jménem hlavního města Prahy byly tento týden rozeslány dopisy vybraným městům se žádostí o podporu a součinnost při vyslovení nesouhlasu s chystanou vládní novelou zákona o poskytování péče v dětských skupinách.

O dětské skupiny je v české metropoli velký zájem a v praxi se osvědčily. Jejich zrušení by podle vedení hlavního města znamenalo existenční riziko jak pro samotné provozovatele těchto skupin, tak pro pracující rodiče. Pokud by bylo schváleno jejich zrušení, v případě hlavního města Prahy by mohlo dojít ke kolapsu kapacit zařízení předškolní péče a znemožnilo by to včasný návrat rodičů do jejich zaměstnání.

Převážná většina provozovatelů dětských skupin v Praze sídlí v soukromém pronájmu, za který hradí měsíčně nemalý nájem. Nyní Evropská unie hradí dětským skupinám pravidelný měsíční příspěvek ve výši 9 800 korun. Pokud by byly odkázány pouze na příspěvek na dítě od Ministerstva práce a sociálních věcí, který se pohybuje v rozmezí od 5 do 7,5 tisíce, a příspěvek od rodičů, nebyly by schopny provoz zařízení ufinancovat. Provozovatelé by pak museli dětskou skupinu transformovat do nějaké formy soukromé školky, na kterou už by rodiče neměli finanční prostředky. Právě pro rodiče byly tyto služby od počátku vyhrazené. Plánované rušení dětských skupin podle nás navíc odporuje principu svobodného přístupu k výchově a vzdělávání. Rodiče mají mít možnost si vybrat,” uvedl radní hl. m. Prahy pro oblast školství Vít Šimral.

V případě proměny dětské skupiny na jesle budou provozovatelé zatíženi příliš přísnými pravidly a pravidelnými kontrolami, budou muset mít šatny, přesně stanovený počet a velikost toalet, oddělené prostory na spaní nebo místnost na prádlo. Oproti tomu dětské skupiny byly od značné části těchto pravidel oproštěny a ubyla jim také zbytečná byrokracie. Díky tomu mohli pedagogičtí pracovníci nepochybně věnovat více času samotné výchově a péči o děti.

Rozdíly jsou i mezi mateřskými školami a dětskými skupinami, a to především v technických předpokladech a v kvalifikaci pečujících osob. Dětská skupina je zařízení péče o děti nikoli klasickým vzdělávacím zařízením se vzdělávacími osnovami, které by schvalovalo a kontrolovalo Ministerstvo školství, jako je tomu u mateřských škol. Dítě lze do nich umístit už od jednoho roku, což klasické mateřské školy neumožňují. Hygienické požadavky na prostory a provoz dětské skupiny do dvanácti dětí nemusí splňovat tak přísná kritéria, jako je tomu u mateřských škol. Ve skupině ani není nutné zajišťovat dětem prostor pro spánek, nemusí být zřízeno ani stravování, pouze zajištění uchování potravin.

Odlišná je i kvalifikace personálu. Zatímco v mateřské škole musí mít pedagogické vzdělání, v dětské skupině může pracovat například i zdravotní sestra, pracovník v sociálních službách nebo chůva.

/zr/

Navrhované transformaci dětských skupin na jesle se podrobně věnovalo zářijové vydání Moderní obce, které přineslo i odpovědi Ministerstva práce a sociálních věcí k tomuto jeho plánovanému kroku. *

Moderní obec v elektronické  verzi si můžete za výhodnou cenu přečíst na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Ilustrační foto nahoře: Předškolačky v dětské skupině Peřinka v Morkůvkách na Břeclavsku

Foto: archiv obce

 

Zatím nejmodernější sčítání lidu v naší historii proběhne za sedm měsíců a on-line. Listinné formuláře následně vyplní pouze ti, kteří možnost sečíst se přes internet nevyužijí. Již v září však Český statistický úřad provede zkušební sčítání. Moderně, on-line, raz dva. Tak lze ve stručnosti charakterizovat Sčítání 2021, jehož rozhodný okamžik nastane o půlnoci 26. března příštího roku.

Přestože již při minulém sčítání bylo možné odevzdat vyplněný formulář elektronicky, je Sčítání 2021 primárně připravováno jako on.line. Český statistický úřad (ČSÚ) odhaduje, že tuto možnost využije 60 % obyvatel. Aktuální epidemiologická situace však může tento počet navýšit.

Při on-line sčítání se nenakazíte ani chřipkou, ani koronavirem. Možnost sečíst se z bezpečí domova je tak další přidanou hodnotou Sčítání 2021, které bude navíc pro občany jednodušší a uživatelsky přívětivější,“ říká předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček. Sečíst se on-line tak bude možné i bez jediného kontaktu se sčítacími komisaři.

Počet zjišťovaných údajů se oproti sčítání před deseti lety zúžil přibližně na polovinu. Statistici totiž maximálně využijí všechna dostupná administrativní data a zjišťovat budou pouze to, co nelze zjistit jiným způsobem. „Zcela odpadnou otázky týkající se vybavenosti domácnosti například koupelnou nebo osobním počítačem, zjednoduší se otázky ohledně velikosti bytu, vzdělání či dojížďky do zaměstnání. Vysoký důraz pak klademe na bezpečnost a ochranu osobních údajů, kde splňujeme nejpřísnější standardy,“ upozorňuje Robert Šanda, ředitel odboru statistik obyvatelstva ČSÚ.

Výsledky sčítání jsou přitom unikátní a mají široké uplatnění. Obce je mohou využít například při plánování mateřských škol či sociálních služeb, data o dojížďce pomáhají s optimalizací regionální dopravy. S počty obyvatel a domů pracuje také integrovaný záchranný systém. „Výsledná data budou poskytována zdarma a navíc se rozšíří i jejich nabídka v otevřených formátech. Bude tak možné sestavovat vlastní datové tabulky a mapové výstupy dle aktuálních potřeb uživatelů,“ doplňuje předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Hlavním partnerem ČSÚ pro všechny, kdo se nesečtou on-line, je Česká pošta jako přirozený partner státu. „Máme zkušenosti a znalosti, pracují u nás odborníci, disponujeme rozsáhlou sítí provozoven, máme místní znalosti a u občanů přirozenou autoritu. Nikdo asi nechce, aby sčítací formuláře s citlivými údaji sbíral kde kdo. Od toho je tady Česká pošta,“ říká generální ředitel České pošty Roman Knap a dodává: „Oproti minulému sčítání zajišťujeme pro Český statistický úřad větší portfolio jednotlivých úkonů. Od geografických prací a tisku formulářů až po jejich distribuci, sběr a digitalizaci a následnou skartaci.

Zatím nejbližší fází příprav je zkušební sčítání, které proběhne letos od 1. září do 22. října. Český statistický úřad při něm osloví na 25 tisíc domácností s cílem otestovat proces sběru dat on-line i listinnou formou a odhalit možné rezervy před ostrým sčítáním.

/zr/*

 

 

V horní parlamentní komoře se včera v reakci na otevřený dopis pedagogů mateřských škol konal kulatý stůl, který řešil nejpalčivější otázky předškolního vzdělávání u nás.

Senátní Výbor pro vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice následně přijal usnesení, v němž argumenty, které u kulatého stolu zazněly, shrnul v doporučení určená Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Ministerstvu financí (MF).

Výbor navrhl například řešit platové zařazení ředitelů a ředitelek MŠ či hledat způsob, jak řešit snižování počtu dětí ve třídách bez dopadu na školní jídelny. Oběma ministerstvům pak doporučil připravit legislativní návrh na financování dalšího pracovníka ve třídě MŠ z národních zdrojů.

S doporučeními senátního výboru se ztotožnilo i Sdružení místních samospráv ČR, avšak zvedlo, že ví i o dalších zásadních problémech, které předškolní vzdělávání trápí, a v návaznosti na kulatý stůl na tyto problémy upozornilo jeho organizátorku, senátorku Jaromíru Vítkovou, upozornilo. Předseda pracovní skupiny pro školství, sport a kulturu SMS ČR Oldřich Vávra v dopise senátorce Vítkové připomněl, že kromě mezd ředitelů, které obcím často znemožňují nalézt na pozici ředitele /ředitelky vhodné kandidáty, je neméně důležité téma i zajištění dostatečných prostorových kapacit. Dopis odeslaný v předvečer konání kulatého stolu v Senátu  obsahuje i konkrétní návrhy, jak toho dosáhnout.

Z DOPISU OLDŘICHA VÁVRY

Souhlasíme s tím, že téma mezd a důstojné úhrady za práci je důležité. Ze své praxe a právní poradny, kterou pro školy a školky děláme, víme, že nalézt na pozici ředitele /ředitelky MŠ zájemce zdatné nejenom v oblasti pedagogické, ale i organizační, není snadné.
Za neméně důležité téma ale považujeme i zajištění dostatečných prostorových kapacit.
Řešení problému má několik rovin. Ať už je to omezení pobytu dětí, které nedosáhly tří let, nebo výstavba nové infrastruktury, případně revize stávajících předpisů a nařízení. Zde si dovolujeme upozornit na velmi složitou situaci mnoha zřizovatelů, kdy mají zájem o zajištění kapacitní a kvalitní infrastruktury, ale  nemají ji z čeho financovat (reálně nejde ve většině případů slibovat nárůst a naplněnost celých školních tříd, protože rozhodnutí o tom, kam bude dítě chodit, je zejména na rodičích).

Dalším mnohem větším problémem je prostorové omezení, kdy řada zřizovatelů nemá fyzicky kde prostory vybudovat. Zde si dovolujeme apelovat na vaši podporu možností řešení, ať už je to parametrická změna rozpočtového určení daní  (váha kritéria žák), předvídatelná dotační podpora pro širší okruh žadatelů, tak zejména změna stavebního zákona, kdy zástavba nových lokalit musí být svázána i s existencí (budováním) infrastruktury, v tomto případě školské. Nepovažujeme za oprávněné, aby tyto náklady nesly kompletně obce a zisky pouze několik vlastníků.*

/zr, red/

Ilustrační foto: archiv SMS ČR

Mateřské školy nebudou muset přijímat od 1. 9. 2020 dvouleté děti, tak rozhodli poslanci v pátek ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně. Již v roce 2016 byl Svaz měst a obcí ČR proti této povinnosti, která byla přijata na podkladě poslaneckého pozměňovacího návrhu.

Poslanci schválili novelu školského zákona, která ruší povinnost mateřských škol zajistit od září 2020 místa pro dvouleté děti.

Svaz měst a obcí ČR (SMO) prosazuje zrušení garance míst pro dvouleté děti v mateřských školách, protože nárokovost dvouletých byla vložena do novely školského zákona pozměňovacím návrhem poslanců v rámci legislativního procesu v roce 2016. To je v rozporu s běžným postupem, jelikož před přijetím novely školského zákona nebyla umožněna diskuse v rámci meziresortního připomínkového řízení. Součástí přípravy má být totiž i vyčíslení finančních dopadů do státního rozpočtu a rozpočtů územních samospráv.

SMO nesouhlasí se zavedením povinnosti přijímat dvouleté děti, protože nebyl před přijetím novely školského zákona detailně prověřen dopad této nové povinnosti v území z hlediska finančního a výchovně-vzdělávacího procesu.  Pro zajištění kvalitních podmínek pro vzdělávání dětí ve věku od 2 do 3 let je totiž třeba ve škole přijmout nutná bezpečnostní, hygienická a zejména personální opatření. Tato opatření však stojí nemalé investiční a provozní prostředky, které ovšem nebyly státem při zavádění této povinnosti obcím a městům, jakožto zřizovatelům mateřských škol, nijak garantovány.

Zavedení povinnosti přijímat dvouleté děti by podle předsedy Svazu měst a obcí ČR a starosty města Kyjova Františka Lukla bylo pro mateřské školy příliš nákladné a neefektivní. „Pokud nastavuje stát jakoukoliv povinnost pro města a obce plošně pro celou republiku, tj. aby v každé mateřské škole byla vytvořena kapacita pro dvouleté děti, tak to není cílené a adekvátní opatření. Dnes to již funguje tak, že řada měst a obcí investuje do rozšiřování kapacit, protože v posledních letech není výjimkou přijímání dětí mladších 2 let, avšak v závislosti na demografii dané obce nebo města a volné kapacitě mateřské školy se dostávalo až 50 % dětí mladších tří let do mateřské školy,“  uvedl předseda SMO s tím, že je nekoncepční vybudovat za nemalé finanční prostředky kapacity pro všechny dvouleté děti a pak po zahájení školního roku zjistit, že je naplněnost na 40 až 50 %.

Svaz nadále podporuje, aby obce a města dle svých možností a potřeb rozšiřovaly kapacity mateřských škol alespoň pro děti, které v polovině daného školního roku dosáhnou 3 let věku, a to z důvodu, že je třeba podporovat rodiče, kteří se chtějí znovu aktivně zapojit do pracovního života. „Věřím, že stát chápe postoj měst a obcí, a že tento návrh na zrušení povinnosti přijímání dvouletých dětí do mateřských škol od září 2020 bude Senátem, a stejně tak u pana prezidenta republiky, který se již v roce 2016 samospráv zastal, přijat,“ dodal František Lukl.

/zr/

Ilustrační foto: Přístavba mateřské školy v Radomyšli na Strakonicku

Foto: Obecní úřad Radomyšl

Novela školského zákona (561/2004 Sb.) z dílny předsedy školského výboru Poslanecké sněmovny Václava Klause ml. nalézá podporu obcí. Ty totiž v mnoha případech nemají kapacitu vhodnou pro umístění dvouletých dětí do mateřských škol. Novela nyní míří do výborů Poslanecké sněmovny.

Novela školského zákona přijatá na podzim 2016 (zákon č. 178/2016 Sb.) uložila všem obcím a městům, které zřizují mateřskou školu nové povinnosti  – mimo jiné – zajistit od roku 2020 místo ve školkách již pro dvouleté děti.  Jak uvádí Oldřich Vávra, starosta obce Tupesy a předseda Pracovní skupiny Sdružení místních samospráv ČR pro školství a sport, „od samého počátku projednávání obce vyjadřovaly zásadní nesouhlas s tímto návrhem zejména z důvodů provozních a kapacitních. Dvouleté dítě v objektu mateřské školy má totiž daleko vyšší a odlišné nároky".

Oldřich Vávra také za Sdružení místních samospráv připomíná, že „na základě výběrového šetření mezi členskými obcemi tvrdíme, že stávající kapacity školek nejsou v žádném případě schopny absorbovat další populační ročník dvouletých dětí.  Zřizovatelé již vyčerpali relativně snadné možnosti navyšování kapacity drobnými stavebními úpravami a v naprosté většině případů zajistili kapacitu pro děti předškolní. Další navýšení míst ve školkách je v naprosté většině případů podmíněno zásadními infrastrukturními investicemi, které nejsou pro většinu zřizovatelů reálně dostupné".

SMS ČR dlouhodobě požaduje posílení pravomocí ředitele, aby mohl rozhodnout o přijetí dítěte na základě vyhodnocení pedagogy školy s přihlédnutím k materiálním, prostorovým a personálním možnostem školy a s ohledem na školní zralost dítěte. Odstraněním povinnosti přijetí dvouletých dětí do mateřské školy, které je obsaženo v poslanecké novele školského zákona, by se obcím uvolnily ruce pro reálnou a dlouhodobou přípravu takových investic, které objekty škol a školek ještě více zpřístupní dalším skupinám dětí a žáků. Podle názoru SMS ČR však prostým uložením povinnosti nelze tyto kroky po obcích vymáhat.*

/tz/

K foto:

Mateřská škola v obci Vrbice na Břeclavsku

Ilustrační foto: archiv MŠ

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down