V Centru architektury a městského plánování (CAMP) byl včera vyhlášen vítěz mezinárodní urbanistické soutěže na novou podobu Florence. Stal se jím tým složený z architektonických studií UNIT architekti, A69 – architekti a MARKO&PLACEMAKERS. Návrh zanedbaného území kombinuje složitou dopravní infrastrukturu s nově navrhovanými ulicemi, náměstíčky a obytnými domy. Mezinárodní porota rozhodla také na základě názoru veřejnosti, která se k finálním návrhům mohla vyjádřit.
Který z obyvatel Prahy či jejích návštěvníků by neznal Florenc, jeden z nejvytíženějších pražských dopravních uzlů, ale také lokalitu, kde je autobusové nádraží. Jedná se o brownfield pouze kilometr od Staroměstského náměstí. Soutěž Florenc21 měla za cíl vybrat nejlepší návrh pro obnovu tohoto komplikovaného území, do nějž již od historie zasahovala infrastruktura. Hlavní město Praha se domluvilo s majiteli pozemků ČSAD Praha holding a Masaryk Station Development a společně za podpory Institutu plánování a rozvoje (IPR) vyhlásili v březnu 2021 mezinárodní urbanistickou soutěž s názvem Florenc21.
Vítězný tým složený ze studií UNIT architekti, A69 – architekti a Marko&Placemakers ve svém návrhu představil čtvrť, kterou budou tvořit tradiční ulice, vymezené fasádami domů s obchody a restauracemi v přízemí. Návrh propojuje všechny okolní čtvrti a zaceluje rány, které na Florenci zanechaly hlavně dopravní stavby. Lokalitu bude protínat mnoho ulic a uliček, aby byla čtvrť dobře prostupná. Ještě před magistrálu do ulice Na Florenci tým umístil multifunkční stavbu inspirovanou prvorepublikovými paláci. Tady by svoje místo měla najít i kultura. Trojúhelník, který vytvářejí dvě ramena Negrelliho viaduktu u Křižíkovy ulice, vybízí k přeměně na městskou tržnici. Stánky a krámky mohou totiž obsadit i oblouky přímo pod mostem. Následným krokem bude rozpracování návrhů do urbanistické studie.
Z celkem 57 přihlášených se do finále soutěže probojovaly, mimo vítězný tým, také švýcarský tandem agpsArchitecture a Atelier Girot, IBV Hüsler a nizozemští de Architekten Cie., LOLA Landscape Architects s českým ateliérem M2AU. Oba další finalisté se umístili shodně na 2. místě.
„Klíčovou součástí celého území je i pražská magistrála, kterou soutěžící ve svých návrzích řešili. Vítězný návrh uvažuje nad takovým budoucím řešením magistrály v prostoru Těšnova, které dává příležitost pro vytvoření nového městského parku. Díky tomu se debata o ní opět prohlubuje. Jsem rád, že byla sestavena velmi silná porota, která se svými silnými kvalifikovanými názory vybrala ten nejlepší návrh. Věřím, že tímto krokem jsme se posunuli o pár kilometrů směrem do Evropy,“ komentuje Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora
„Jsem rád, že město v tomto případě bylo silou, která hájí městské zájmy, ale zároveň bylo i partnerem, který pomáhá koordinovat složité procesy ve městě, a to jak územářské, majetkové, dopravní, sítové, památkové a v neposlední řadě otázky týkající se modrozelené infastruktury. Výsledkem soutěže tak bude fungující organismus města, město lidských rozměrů a kvalitního veřejného prostoru. Blahopřeji vítěznému týmu, který tento koncept naplnil nejlépe, zároveň bych nechtěl zapomenout na všechny, co se na zadání a přípravě soutěže podíleli,“ dodává Petr Zeman, předseda Výboru Zastupitelstva pro územní rozvoj.
„Florenc je pro Prahu jakousi jizvou, která bude díky této soutěži konečně zacelena. Rád bych proto poděkoval stávajícímu vedení města, za to, že ve velmi krátké době dokázali na pražské poměry zázrak, protože se dokázali dohodnout se všemi politiky, investory i vlastníky. Jsem velmi rád, že v tomto případě byla zvolena soutěž i se zapojováním veřejnosti a věřím, že to bude standard i do budoucna,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR.
Florenc ale nepřijde ani o svou současnou klíčovou funkci, kterou je autobusové nádraží, spojující Prahu s celou Evropou. V budoucnu projde modernizací a integrací do struktury města. Na dalším dopracování vize budoucnosti autobusového nádraží bude vítězný tým úzce spolupracovat s provozovatelem autobusového nádraží společnosti ČSAD Praha holding a.s.
„Jde o první pokus vstoupit do tohoto území s městem pro život se zachování a rozvíjením stávající infrastruktury. Jde o velmi komplexní úkol skloubit infrastrukturu s městem, navíc využít ji novým způsobem a propojit ho. Velice důležitá byla právě volba neanonymního soutěžního workshopu, který umožnil přímou interakci mezi týmy, porotou, klienty a odborníky. To ukazuje, že pro takto složitá území je to nevhodnější způsob hledání řešení, pro české prostředí unikátní a příkladné,“ říká Pavel Vráblík, ČSAD Praha Holding.*
/ev a TZ/
Klima se podstatně mění. Průměrná teplota v Česku za posledních 60 let vzrostla již o dva stupně. Nové podmínky ovlivňují i plánování měst. Co mohou s problémem dělat?
„Budovy i veřejný prostor je nutné navrhovat tak, aby byly připraveny na vlny sucha a veder,“ dodává Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Jak adaptovat města a stavby na klimatické změny ukáže další ze série přednášek RethinkArchitecture, kterou pořádá Česká rada pro šetrné budovy spolu s Centrem architektury a městského plánování (CAMP). Přednáška na téma Odolná města se uskuteční ve čtvrtek 2. prosince od 19 hodin a bude možné ji sledovat buď živě v CAMP nebo online na facebooku CAMP a campuj.online.
Fredy Wolf, který na vídeňském magistrátu spoluzodpovídá za architekturu, tvorbu města a plánování veřejných budov, promluví ve svém příspěvku o strategii plánování v souladu se záměrem adaptace na změnu klimatu. Vycházet bude ze strategického plánu Vídně Urban Heat Islands. Představí také projekt BERTA, který se týká ozeleňování fasád. „Z pohledu adaptace na změnu klimatu by měly budovy a veřejné prostory hrát velkou roli ve zlepšování městského mikroklimatu a tím také přispívat ke zkvalitnění života ve městech,“ říká Fredy Wolf.
Zakladatel stavební společnosti LIKO-S, Libor Musil, na akci představí areál živých staveb ve Slavkově u Brna. Firma LIKO-S vyvinula řešení pro přírodní tepelnou stabilizaci budov. Ve slavkovském areálu je vidět, jak mohou vypadat budovy v budoucnosti. Kancelářské i průmyslové objekty mají zelené střechy i stěny. „Naše zelené stavby ukazují nový koncept budov, které nejenom chladí samy sebe, ale umí ochladit i svoje okolí,“ říká Libor Musil.
Přednášku na téma Adaptace města na změnu klimatu přednese Martin Ander, specialista na komunální projekty v oblasti klimatických adaptací a moderní energetiky. V současné době vede program Adapterra Nadace Partnerství. V rámci středoevropského projektu LIFE TreeCheck pomáhá s týmem spolupracovníků uvádět do praxe v pilotních městech opatření podporující komplexní přístup ke zvyšování odolnosti na dopady změny klimatu.
Prezentaci na téma odolnost představí Klára Filaunová. Ta se věnuje nastavování urbánních procesů a dlouhodobých strategií, které vedou k vytvoření kvalitního městského prostředí. Kontinuálně usiluje o zlepšení stavu českého územně plánovacího prostředí. Právě to zpracovává ve výzkumném tématu JOP neboli Jak organizovat plánování.
Od 1. ledna letošního roku je účinná novela zákona o obchodních korporacích, která pro družstva znamená povinnost přijmout do konce roku nové stanovy. Stejně jako před sedmi lety se schůze budou muset zúčastnit notáři.
Do konce roku čeká družstva kromě běžného schvalování a rozhodování nová mimořádná povinnost, a tou je přijetí nových stanov. Tato změna se týká všech družstev – tedy velkých, středních i malých. Příprava takových dokumentů je složitá, a mnohdy jsou tak družstva nucena platit za dodatečné právní služby. Družstva mají navíc nově povinnost pozvat na schůzi notáře, aby potvrdil, že stanovy byly přijaty v souladu se zákonem. Podle sazebníku Notářské komory se částka za účast notáře pohybuje v řádech tisíců korun a celkové náklady na změnu stanov se tak mohou vyšplhat až na desetitisíce korun.
„Povinná změna stanov může znamenat finanční problém především pro menší družstva, která hospodaří s nižšími rozpočty. Snažíme se proto našim členům změnu stanov co nejvíce usnadnit a připravili jsme pro každý ze tří typů družstev (velká, střední a malá) vzorové stanovy. Některá družstva se vyhnula nutnosti změny stanov tím, že mají původně ve stanovách zmíněné, že se řídí ustanoveními v zákoně. S tím se ale často nesetkáváme,” upozorňuje Jan Vysloužil, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD).
S problémy se potýkají především menší družstva
„Menší část bytových družstev úpravu provedla ještě před prázdninami díky možnosti hlasování per rollam, další část se chystá na podzim a poslední skupina zatím změnu stanov bez potřeby dalších úprav nechystá,” konstatuje dále Jan Vysloužil. Nyní se tak mohou družstva potýkat s nedostatkem notářů, kterých je podle dat Notářské komory v České republice 432, přičemž počet bytových družstev přesahuje 8 tisíc. Zajistit notáře není vždy snadné především pro menší bytová družstva, kde se členské schůze často konají ve večerních hodinách přímo v bytovém domě, a ne všichni notáři jsou ochotni se takových setkání účastnit. Stejně tak se s problematickým sháněním notářů potýkají bytová družstva v menších obcích a na vesnicích.
„Menší družstva a družstva sídlící v menších městech musí často oslovit i několik notářů, než najdou takového, který bude ochotný přijet a průběh schůze osvědčit. Tyto skutečnosti pak v mnoha případech zvyšují náklady na účast,“ dodává Jan Vysloužil. Přesto SČMBD doporučuje obrátit se na odborníky a vyhnout se některým zprostředkovatelům. Ti často slibují vypracování stanov za poplatek, ale existuje riziko, že by stanovy nemusely odpovídat právním předpisům a družstvo by pak muselo vynaložit další finanční prostředky na nápravu.
Co se stane, když družstvo změnu stanov nepřijme
Přes veškerou snahu statutárního orgánu může dojít k situaci, že se do konce roku nepodaří změnu stanov schválit. V takovém případě části stanov, které odporují donucujícím ustanovením zákona, přestávají platit a použije se přímo zákon. SČMBD doporučuje změnu stanov provést, aby nebylo nutné ověřovat, zda konkrétní pravidlo ve stanovách platí či zda má přednost zákon, a také proto, že novela přináší v některých oblastech určitá zjednodušení, která je vhodná využít. Rejstříkový soud, který zjistí, že stanovy družstva neobsahují povinné náležitosti dané zákonem, vyzve družstvo v přiměřené lhůtě k nápravě. Lhůtu lze na základě žádosti družstva prodloužit. Pokud družstvo upravené stanovy v dané lhůtě nepředloží, může mu být ze strany rejstříkového soudu udělena pokuta.
Některé požadované změny ve stanovách
• Ke svolání členské schůze družstva stačí zveřejnění na jeho informační desce (nebude nutné publikování pozvánky na jeho internetových stránkách).
• Pozvánku na schůzi bude možné zaslat elektronicky.
• Při vyloučení z bytového družstva členskou schůzí se postižený může rovnou obrátit na soud.
• Členové bytového družstva si opět mohou rozdělit jeho případný zisk.
• Ruší se omezení, že člen vedení družstva nemůže odstoupit z funkce v době pro družstvo zřejmě nevhodné.
• Členové vedení družstva nově nesmějí být společníkem nebo členem vedení jiné společnosti se stejným předmětem činnosti.
• Představenstvo musí zpřístupnit účetní závěrku členům 15 dní přede dnem konání členské schůze.
/zr/
K dosažení transparentního zadávání veřejných zakázek a prevenci proti korupčnímu jednání či podvodům má obcím, krajům a státním orgánům pomoct povinné zavedení interního oznamovacího systému. Podle evropské směrnice jej musí zavést už od 17. prosince letošního roku.
V průběhu roku 2022 povinnost dopadne také na některé firmy. Co tato povinnost přináší, shrnují Frank Bold Advokáti.
KOHO SE NUTNÉ ZAVEDENÍ OZNAMOVACÍHO SYSTÉMU AKTUÁLNĚ TÝKÁ?
Povinnost, která dopadne od prosince na veškeré veřejné instituce, zavádí evropská směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY /EU/ 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie). Ta stanovuje, jaké podmínky pro ochranu oznamovatele, tzv. whistleblowera, musí tyto subjekty při nahlašování problematických praktik splnit.
Za veřejné instituce se přitom považují státní orgány, kraje a obce s více než 10 tisíci obyvateli a jimi zřizované společnosti a příspěvkové organizace, které jsou státem pověřené k výkonu veřejné funkce. Typicky se v tomto případě může jednat o nemocnice či školy zřizované obcí, krajem nebo státem.
Bližší informace najdete v metodické příručce Ministerstva spravedlnosti.
CO MUSÍ OBCE, KRAJE A DALŠÍ VEŘEJNÉ INSTITUCE ZAVÉST?
Podle evropské směrnice i návrhu českého zákona, které se whistleblowingem zabývají, by oznamovatelé problematických praktik měli mít možnost nahlásit tuto činnost prostřednictvím interního oznamovacího kanálu, který spravuje osoba pověřená danou institucí (tzv. příslušná osoba). Současně má být oznamovatelům zajištěna ochrana proti případným odvetným opatřením v souvislosti s jejich oznámením.
Instituce tedy mají povinnost:
V případě porušení směrnice je možné, že budou dotčené subjekty čelit žádostem o náhradu škody způsobené tímto porušením. Domáhat se jí může oznamovatel, který už dříve neúspěšně usiloval o napravení porušení směrnice a kterému byla v důsledku tohoto porušení způsobena škoda.
Česká legislativa bude mít povinnost konkretizovat evropskou směrnici, z níž aktuální povinnost vyplývá, a do českého práva implementovat zákon o ochraně oznamovatelů, který nyní čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Návrh zákona obsahuje jak konkrétní sankce, které povinným subjektům při nesplnění povinností hrozí (například pokuta až 1 000 000 korun nebo 5 % ročního obratu), tak i další detaily. Návrh zákona rovněž předpokládá, že od povinnosti zavést interní kanály budou osvobozeny obce s méně než 10 000 obyvateli.
Zdroj: Frank Bold Advokáti
Výklenky na opěrné zdi pražských Letenských sadů budou od 16. 11. 2021 do 14. 2. 2022 zdobit “KarikAUTury” (CARtoons) amerického komiksového umělce Andyho Singera. Ten se proslavil především vtipnou kritikou nadměrného využívání aut. Záštitu nad výstavou převzala radní Hlavního města Prahy Hana Třeštíková.
Andy Singer se tématu dopravy ve městech věnuje ve svých dílech již více než třicet let. Jeho politické karikatury upozorňují na problémy americké společnosti, kde jsou negativní důsledky automobilové dopravy ještě viditelnější než v Evropě. Zobrazuje paradoxy automobilismu v městském prostředí, ale také řešení, která spočívají v podpoře cyklistiky a veřejné dopravy. Singer ve své tvorbě pracuje s humorem a nadsázkou, vizuální jazyk jeho kreseb je však kritický.
"Singerovy ilustrace, vyjadřující frustraci z americké závislosti na automobilech, tu rezonovaly už před dvaceti lety, kdy v Praze sídlila redakce magazínu Carbusters. Jakkoliv se situace v mnoha ohledech zlepšuje, stále je slyšet názor, že auta nelze výrazněji omezovat a že zahlcení města kolonami se nezbavíme jinak než výstavbou dalších městských dálnic. Opak je však pravdou a tento názor velmi škodí Praze i jejím obyvatelům. Singerovy karikatury často udeří hřebíček na hlavičku, což může někoho bolet. Právě proto nám ale mají co říct i více než dvě dekády po svém vzniku," komentuje výstavu Vratislav Filler, odborník na dopravu spolku AutoMat.
Spolek AutoMat se podílí na organizaci vernisáže KarikAUTur, která se uskuteční v úterý 16. 11. 2021 v Bike Jesus na Štvanici. Součástí vernisáže bude i debata na téma Cyklistika a aktivismus v souvislostech. V průběhu vernisáže bude také otevřená cyklodílna v sousedním Bike Kitchen Praha.
/zr/*
Nadace Partnerství dnes v Praze ocenila nejlepší projekty reagující na problémy spojené se změnou klimatu. Cenu si odvezlo osm projektů, z toho jeden přeshraniční v Rakousku.
Do 3. ročníku soutěže se hlásila více než stovka realizací z celé republiky. Podrobnosti o všech oceněných adaptačních opatřeních jsou dostupné na www.adapterraawards.cz.
„Letos jsme kromě kategorií Volná krajina, Zastavěná území, Pracovní prostředí a Náš domov udělili také Cenu sympatie vítězi internetovému hlasování, Cenu Prahy a ocenění dvěma projektům v česko-rakouském příhraničí,“ říká koordinátorka soutěže Andrea Křivánková z Nadace Partnerství.
Veřejnost svými 1783 hlasy v internetovém hlasování rozhodla, že Cenu sympatie obdrží projekt 200 kilometrů alejí pod horou Blaník. V něm se díky soustavné výsadbě podařilo obnovit 313 alejí s celkovým množstvím asi 30 tisíc stromů.
Vítězem v kategorii Volná krajina se stalo nepasečné hospodaření v lesích u Klokočné. Stromy se zde již více než 30 let nekácí plošně, ale těží se jednotlivě pilou. Lesní porost má několik výškových pater a nedochází zde ke vzniku holin, které se nadměrně přehřívají a vysušují. Navíc je odolnější vůči nepříznivým vlivům i kůrovci. „Nestlé si uvědomuje, jak důležitá je péče o krajinu. Zdravá krajina, zdravá půda a udržitelné hospodaření s ní, je pro nás jako potravináře zásadní téma, proto jsme rádi, že jsme mohli částku 100 tisíc korun předat projektu, který podporuje přírodní procesy, zpomaluje odtok vody a brání erozi,“ říká Martina Šilhánová, vedoucí udržitelnosti Nestlé CZ&SK.
První příčku v kategorii Zastavěná území obsadilo ekocentrum Na Pasece ve Zlíně. Součástí ekocentra je slaměný dům s biosolární střechou, která kombinuje výhody zelené střechy a fotovoltaiky. Panely částečně zastiňují zelenou střechu a brání jejímu vysušování, rostliny zase pomáhají udržovat teplotu panelu ideální pro výrobu solární energie. „Šetření s energiemi a vodou je naší prioritou nejen v našich pivovarech, ale dlouhodobě podporujeme projekty, které hledají úsporná a udržitelná řešení napříč Českem. Věříme, že výhru ve výši 50 tisíc korun ekocentrum využije k rozvoji dalších opatření zaměřených právě na úspory energie či vody,” uvádí Milica Danková, manažerka trvale udržitelného rozvoje Plzeňského Prazdroje, po předání šeku vítězi.
Ocenění v kategorii Pracovní prostředí získal nový Pavilon tropického zemědělství v kampusu České zemědělské univerzity využívající tepelná čerpadla, zelenou střechu a fasádu, fotovoltaické panely i dešťovou vodu ke splachování toalet.
Na komfort svých klientů myslí také Domov Podhradí, vítěz kategorie Náš Domov. Zelené střechy, zastíněné verandy, zahrada se sadem a květnatou loukou, řízené větrání a další řešení by měla zajistit, aby senioři lépe zvládli letní vlny veder.
Cenu Prahy předal náměstek primátora Petr Hlubuček zástupcům projektu šetrného zemědělství na pozemcích městské části Praha 12. Městská část Praha 12 se rozhodla, že na svých pozemcích chce hospodařit jinak. Některé pozemky propachtovala k obhospodařování pachtýřům s novou podmínkou šetrného hospodaření, o ostatní se stará sama za účasti občanů. Vysazen byl komunitní permakulturní sad a biokoridor, vysety louky, kolem cest rostou opět aleje. Součástí projektu byla i záchrana památného dubu a cenného mokřadu. Změna se týká celkem 12 hektarů pozemků, z toho na sedmi již jsou opatření realizovaná. „Mám radost, že hlavním městem Prahou zahájený trend ekologického hospodaření na vlastní zemědělské půdě využívají i městské části na svých pozemcích. Nedílnou součástí je i zde členění velkých ploch na menší bloky pomocí mezí, remízků a alejí stromů. V Praze 12 tak vznikl další inspirativní příklad pro obce, jak šetrně hospodařit, přispět k podpoře biodiverzity i adaptaci krajiny na změnu klimatu. Najdeme zde permakulturní sad, plochy pro pěstování zeleniny a bylinek, květnatou louku, biokoridor, meze, aleje i mokřad. Projekty v této soutěži jsou zcela v duchu klimatického závazku Prahy, konkrétně jeho části o adaptačních opatřeních na změnu klimatu,” komentuje Petr Hlubuček.
/zr/
Vítězové v jednotlivých kategoriích:
Speciální ocenění:
Soutěž probíhá pod záštitou ministra životního prostředí Richarda Brabce a předsedy Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila. Partnery soutěže jsou společnosti Nestlé Česko, Plzeňský Prazdroj a Praha.*
Obec Brniště kompletně proměňuje odpadové hospodářství. Zavádí do něj takzvané chytré technologie jako je například evidence jednotlivých výsypů, takzvaný PAYT systém či jedinečné lisy na odpad a další.
Hospodaření s odpady bude v obci výrazně efektivnější. Již nyní technologické novinky přináší významné úspory – došlo například k výraznému zvýšení vytříděnosti odpadů.
Díky technologiím, které obec zavedla, snížila množství komunálního odpadu o 30 kilogramů na občana, vytřídila o 20 tun papíru a plastu více než v minulém roce a výrazně navýšila odměnu od organizace EKO-KOM, čemuž pomohlo zavedení evidenčního systému. Ten umí s pomocí mobilních terminálů načítat prostřednictvím QR kódů naplněnost popelnic i druhy odpadů. Díky tomu samospráva obce ví, co nádoby s odpadem obsahují a může tak optimalizovat obecní odpady.
Proměny odpadového hospodářství v Brništi
„Nové technologie v odpadovém hospodářství, které jsme zavedli, se rychle promítly do vyšší efektivity nakládání s obecními odpady,“ uvádí Michal Vinš, starosta obce a dodává: „Věříme, že díky dalším plánovaným novinkám, budou úspory ještě vyšší a vytřídíme i podstatně více odpadu. Naopak komunálního odpadu a bioodpadů bude méně. Naše obec také bude lépe připravena na novou odpadovou legislativu.“
Chytrá evidence
Evidenční systém, který obec zavedla, se jmenuje ECONIT. Funguje jednoduše; jeho hardwarová část představuje nástroj na sběr dat – tedy mobilní terminál, který načítá QR kódy, a ta softwarová zase pracuje s daty. Technologie je přizpůsobená přesně na míru obce Brniště. Obci pomáhá při přeměně odpadového hospodářství – jako komplexní partner – společnost JRK.
/zr/
*
Klimatický balíček EU má podle expertů splnitelné cíle, měl by ale respektovat možnosti členských zemí a promyslet jeho dopady na hospodářství a občany. Zaznělo to včerejším na senátním semináři o dekarbonizaci české ekonomiky do roku 2030. Evropská komise chce do uvedeného roku snížit opatřeními pod názvem Fit for 55 emise v Evropské unii o 55 procent.
"Respektujeme ten závazek, zároveň si ale myslíme, že není respektována technologická neutralita," uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. Podle něj je třeba navrhovaná opatření ještě přezkoumat, zda jsou proveditelná. Například cíle v oblasti čisté energetiky bude schopna ČR splnit, cíle v oblasti vytápění, chlazení nebo dopravy jsou ale podle náměstka pro Česko nerealizovatelné.
Neděla uvedl, že cíle v úsporách konečné spotřeby energií Česko plní ze 70 procent, takže jejich zamýšlené zvýšení z 0,8 procenta ročně na dvojnásobek je v ČR nesplnitelné, neboť do úspor nově nebude možné započítat omezování fosilních paliv.
Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého je třeba propočítat dopady opatření na výrobce. Podobné námitky měl i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš, podle něhož se z plánů Evropské komise pod názvem Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu) musí stát Real Deal, tedy uskutečnitelná dohoda. K větší opatrnosti a realitě nabádají rovněž starostové měst a obcí, jak zmiňovali na tiskové konferenci SMO ČR, na jejichž bedra pak dopadne realizace stanovených cílů.
Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek uvedl, že návrh Evropské komise jen plánem pro Západní Evropu a její přežití. Nejsou známé jeho dopady na obyvatele, z jejichž odvodů budou státy platit realizaci opatření ve veřejné sféře, dodal Samek. Europoslanec Luděk Niedermayer uvedl, že plán se bude projednávat v unijních orgánech nejméně rok. Jeho cíle pokládá za dosažitelné, ale podle něho je třeba na rozšíření obnovitelných zdrojů energie využít nejméně třetinu z jednoho bilionu eur (zhruba 25 bilionů korun), který má být v rámci EU vyčleněn.
Cestou má být větší využívání obnovitelných zdrojů, tedy rozvoj solárních a větrných elektráren. Česko usiluje o možnost více využívat jadernou energii, což však některé státy EU nebo ekologické organizace odmítají.
Senát bude klimatický balíček projednávat v pátek 5. listopadu, což je poslední den, kdy mohou parlamenty členských zemí vznést k jednomu ze souboru opatření své připomínky. Pokud by se na nich shodla třetina parlamentů, Evropská komise by je musela přezkoumat, uvedl předseda pořádajícího evropského výboru Mikuláš Bek.
/zr/*
Olomoucký kraj v těchto dnech realizuje SMART projekt, který zlepší komunikaci mezi zdravotnickou záchrannou službou a poskytovateli akutní lůžkové péče. Konkrétně půjde o elektronické sdílení zdravotnické dokumentace pacientů mezi Zdravotnickou záchrannou službou Olomouckého kraje a nemocnicemi v Jeseníku, Hranicích a Šumperku.
Do projektu bude kromě zmíněných nemocnic aktivně zapojen také Odborný léčebný ústav Paseka, který se v posledních letech významně podílí na léčbě pacientů trpících následky onemocnění covid-19.
„Jedná se o dílčí projekt v rámci konceptu Smart Region Olomoucký kraj. Do současné chvíle probíhala elektronická výměna zdravotnické dokumentace mezi záchrannou službou a jen některými vybranými poskytovateli lůžkové péče v našem kraji. Tímto projektem rozšíříme systém sdílení dat o pacientech na všechny relevantní poskytovatele akutní lůžkové péče v regionu. Sjednotíme tak systém přenosu těchto důležitých informací v celém kraji,“ uvedla Zdeňka Dvořáková Kocourková, radní Olomouckého kraje pro investice, evropské projekty, IT a Smart region.
K dnešnímu dni jsou do systému zapojeny například fakultní a vojenská nemocnice v Olomouci, dále nemocniční zařízení v Prostějově, Přerově a Šternberku.
/zr/
*
K citelnému nárůstu množství komunálních odpadů v době covidové v ČR nedošlo, odpadové trendy zůstaly téměř stejné. Ale celkové množství odpadů vloni opět mírně vzrostlo, zejména kvůli nárůstu stavebních odpadů, a stejně tak mírně rostlo i jejich materiálové využití.
Stále se však skládkuje na plný plyn. Téměř padesát procent (48 procent) komunálních odpadů skončilo na skládkách, což je o dvě procenta více než v roce 2019. Podle platné odpadové legislativy vzroste v příštím roce skládkovací poplatek recyklovatelných a využitelných odpadů o stokorunu, z dnešních 800 Kč za tunu uloženou na skládce na 900 Kč.
Celková produkce odpadů vloni mírně stoupla (z 37,4 na 38,5 mil. tun), současně se ale mírně snížila produkce komunálního odpadu (z 5879 na 5730 tisíc tun). Množství vytříděných materiálů z komunálního odpadu kleslo oproti loňsku o 2 %, o ně naopak vzrostl objem komunálních odpadů ukládaných na skládky.
„Oproti předpokladům se covidová karanténa na odpadových datech příliš nepodepsala. Nenastal žádný dramatický nárůst produkce komunálních odpadů, došlo dokonce k mírnému snížení. Na skládkách vloni ale skončilo 48 % komunálních odpadů, tedy o 2 % víc než v roce 2019. Tato čísla jednoznačně ukazují nezbytnost důrazného legislativního impulsu ve formě zcela nové odpadové legislativy, kterou se podařilo přijmout na konci minulého roku. Ta přináší celou řadu nástrojů, které by měly přispět k přesměrování využitelných odpadů ze skládek k jejich využití. Důraz byl kladen na přijetí funkčních ekonomických nástrojů, implementaci jasných recyklačních cílů a posílení rozšířené odpovědnosti výrobců. Ekonomické stimuly směrem k omezení skládkování, zejména poplatek za skládkování využitelných odpadů, jsou nastaveny z počátku mírněji, předpokládáme tak, že nepříznivý trend se bude zlepšovat až po roce 2023 nebo 2024. Podpora přechodu na oběhové hospodářství, účinně využívající zdroje, z nového programového období OPŽP dosáhne 7,1 miliardy korun,“ dodává Jan Maršák, ředitel odboru odpadů MŽP.
Celková produkce a nakládání v ČR
V roce 2020 bylo v České republice vyprodukováno 38,5 mil. tun všech odpadů. Z toho činily 1,8 mil. tun nebezpečné odpady a 36,7 mil. tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele tak u nás připadne 3 598 kg odpadu za rok (166 kg nebezpečných odpadů/obyv. a 3 432 kg ostatních odpadů/obyv.). Odpady byly vloni převážně využívány. Z 38,5 mil. tun všech odpadů jich bylo 90 procent využito, z toho 86 procent materiálově a 4 procenta energeticky. Na skládkách skončilo až 10 procent všech odpadů.
Komunální odpady
Obyvatelé ČR jich v roce 2020 vyprodukovali 5,7 mil. tun. Na jednoho občana ČR tedy vychází 536 kg komunálního odpadu za rok. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil 14,9 %. V roce 2020 bylo využito 51 procent vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 39 procent materiálově a 12 procent energeticky. Na skládkách bylo uloženo 48 procent komunálních odpadů.
Více na: Produkce a nakládání s odpady v r.2020
/zr/*
