Výsledky letos již třetího ročníku soutěže Komunální politik roku 2017 byly včera odpoledne slavnostně oznámeny v sídle Poslanecké sněmovny v Praze. Soutěž, kterou každoročně vyhlašuje časopis Moderní obec spolu s vydavatelstvím Profi Press s. r. o., i tentokrát získala záštitu ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové.

Spolupořadateli soutěže jsou Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR, vyhlášení výsledků podpořily Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR a Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Smyslem soutěže je zviditelnit inspirativní a občansky přínosné projekty uskutečněné v obcích a městech a ocenit osobnosti z komunální politiky, které se významně zasadily o jejich realizaci. V letošním ročníku soutěže bylo vypsáno sedm kategorií, z jejichž vítězů hodnotitelská komise vybrala celkového vítěze, který obdržel titul Komunální politik roku 2017. Vítěz každé kategorie získal pamětní list a artefakt z českého křišťálu v podobě srdce v otevřených dlaních, od partnera dané kategorií také symbolický šek na dvacet tisíc korun pro své město či obec.

Na vyhlášení výsledků soutěže byli pozvání všichni její účastníci a partneři soutěže. Ministryni Karlu Šlechtovou při slavnostním ceremoniálu zastupovala státní tajemnice Ministerstva pro místní rozvoj Zdeňka Pikešová, pozvání na akci přijala také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Přítomni byli rovněž poslanci, senátoři a představitelé ústředních orgánů státní správy.

V kategorii Sociální projekt roku zvítězila Sylva Kováčiková, místostarostka města Bílovce (okres Nový Jičín), za projekt Secesní Salchrova vila v Bílovci rozsvítila podzim života našim seniorům. Cenu za Sylvu Kováčikovou z rukou ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové převzal starosta Bílovce Pavel Mrva. Symbolický šek mu předal zástupce společnosti ELEKTROWIN Jan Marxt.

Projektem Dětská skupina Peřinka se v kategorii Děti a rodiče prosadila Brigita Petrášová, starostka obce Morkůvky na Břeclavsku, Prvním gratulantem, který jí také předal cenu, byl náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký. Symbolický šek jí za partnera kategorie na podium přinesl ředitel společnosti hřiště.cz Ladislav Fuxa.

V kategorii Sport a veřejné zdraví patří prvenství Jiřímu Horákovi, starostovi obce Vysoká nad Labem v okrese Hradec Králové, za projekt Sportovní areál Vysoká nad Labem. Cenu za vítězství převzal od senátora Zbyňka Linharta, předsedy Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR. Symbolický šek vítězi předala advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, zakladatelka společnosti MUNICIPAL – Centrum vzdělávání a odborných služeb.

Křišťálové srdce za vítězství v kategorii Kulturní a vzdělávací činnost si ze slavnostního odpoledne odnesl Tomáš Hájek, starosta městyse Ostrovačice (okres Brno-venkov), za projekt Přístavba Základní školy a Mateřské školy Ostrovačice a výstavba víceúčelového sportoviště. Cenu a šek mu předal ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra David Sláma a zakladatel projektu Mobilní rozhlas Ondřej Švrček.

Kategorii Odpadové hospodářství ovládl Tomáš Šulák, starosta obce Veselíčko na Přerovsku, díky projektu Kompostárna Veselíčko a odpadová spolupráce v MAS Moravská brána. Cenu za vítězství převzal z rukou ředitele České inspekce životního prostředí Erika Geusse, symbolický šek mu za společnost EKO-KOM předal její provozní ředitel Petr Šikýř.

Projekt Rozkvetlý Liberec a  komunitní plánování ploch zeleně, jehož nositelkou je náměstkyně primátora Liberce Karolína Hrbková, byl hodnotitelskou komisí soutěže vybrán jako nejlepší v kategorii Veřejná zeleň. Ocenění za prvenství obdržela z rukou výkonného ředitele Svazu měst a obcí ČR Pavla Drahovzala, symbolický šek jí za partnera kategorie – společnost Pekass, předal David Procházka.

V kategorii Utváření veřejného prostoru zvítězil projekt Náves Velká Polom starostky Ludmily Bubeníkové ze stejnojmenné obce v okrese Ostrava-město. Jako první ji na podiu pozdravil a cenu jí předal místopředseda Sdružení místních samospráv ČR Radim Sršeň. Partnerem kategorie byla společnost Zebra Group, jejíž jednatel Petr Řihák Ludmile Bubeníkové daroval pro Velkou Polom symbolický šek.

Hodnotitelská komise soutěže udělila i svoji zvláštní cenu. Ta patří starostce Třince Věře Palkovské za projekt Pořízení elektrobusů pro MHD Třinec. Na slavnostním ceremoniálu ji zastupovala členka zastupitelstva města Milada Hejmejová, které cenu předal senátor Miloš Vystrčil, jenž vyhlašovatelům soutěže při její přípravě před více než dvěma roky ochotně radil.

Celkovou vítězkou soutěže byla vyhlášena a z rukou státní tajemnice Ministerstva pro místní rozvoj Zdeňky Pikešové převzala titul Komunální politik roku 2017 starostka Velké Polomi Ludmila Bubeníková.

Na závěr slavnostního ceremoniálu ředitel vydavatelství Profi Press s. r. o. Martin Sedláček všem oceněným, ale také všem dalším účastníkům soutěže poděkoval a pozval je do jejího příštího ročníku. Dosavadní název soutěže se od roku 2018 změní na Komunální projekt roku, zůstane však její členění na jednotlivé kategorie, přičemž celkový vítěz soutěže obdrží – jako dosud – titul Komunální politik roku.

Pohodovou atmosféru vyhlášení výsledků soutěže ukončeného slavnostním rautem zpříjemnily swingové evergreeny v podání zpěvačky Petry Ernyei za doprovodu Jazz Duet. Moderátorkou odpoledne byla Jolana Voldánová.

/rš/

 

Na snímku nahoře:

Ludmila Bubeníková, celková vítězka soutěže Komunální politik roku 2017, s cenou z českého křišťálu v podobě srdce v otevřených dlaních

 

Snímky ve fotogalerii dole:

Hromadný snímek všech oceněných v letošním ročníku soutěže Komunální politik roku 2017 i s osobnostmi, které jednotlivá ocenění předávaly, a s partnery jednotlivých kategorií

Snímky vítězů jednotlivých kategorií s předávajícími osobnostmi a zástupci partnerů

Soutěže Obec přátelská rodině 2017 a nově také Obec přátelská seniorům 2017 mají své vítěze. Obce, města i městské části z celé ČR soutěžily o finanční dotaci na aktivity, které podpoří rodiny či seniory v regionech.

Za Ministerstvo pro místní rozvoj předal v úterý 17. října ocenění a šeky vítězům náměstek ministryně Tomáš Petříček spolu se zástupci dalších organizací v Hrzánském paláci v Praze.

V soutěži Obec přátelská rodině 2017 si ceny převzalo pět zástupců obcí a měst. V druhé soutěži Obec přátelská seniorům 2017 tak učinilo celkem 15 představitelů samosprávy.

Jednou z nejlepších cest, jak si zachovat obyvatele, s jejichž odlivem se potýkají zejména malé obce, je právě prostředí přátelské rodinám a seniorům. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje toto dotační řízení, aby obcím pomohlo v přípravě na demografické změny,“ prohlásila šéfka resortu práce a sociálních věcí Michaela Marksová. „Tímto způsobem se snažíme podporovat obce a města v jejich aktivitách, které jsou zaměřené na zlepšení služeb pro rodiny a seniory v menších regionech,“ dodal náměstek ministryně Tomáš Petříček.

Soutěž Obec přátelská rodině je pravidelně vyhlašována Ministerstvem práce a sociálních věcí a Stálou komisí pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve spolupráci s Asociací center pro rodinu, Sítí pro rodinu, Svazem měst a obcí ČR a Sdružením místních samospráv ČR. Letos prvním rokem MPSV ve spolupráci s Radou vlády pro seniory a stárnutí populace a Sdružením místních samospráv ČR vyhlásilo rovněž soutěž Obec přátelská seniorům.

Prioritou každé obce by mělo být vytvářet přátelské prostředí pro rodiny a seniory. Tak, aby rodiny v obcích rády žily, zůstávaly v nich po generace a našly tu zázemí i pro trávení volného času. A nejen senioři také vřelé mezilidské vztahy, kterou jim ukážou, že jsou pro společnost stále potřební nezávisle na věku,“ konstatoval výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal.

Vítězové předchozích ročníků soutěže Obec přátelská rodině peníze využili například na podporu příměstských prázdninových táborů, dovybavení dětských hřišť, zajištění seminářů o rodičovství a výchově dětí, založení dětských koutků, organizovaní akcí podporujících mezigenerační solidaritu apod., což se objevovalo i v letošních přihláškách do soutěže.

U soutěže Obec přátelská seniorům se velmi často objevovaly aktivity pro aktivní stárnutí, například vzdělávání v oblasti užívání moderní technologie, semináře, kulturní akce, poznávací výlety, ale i zřizování senior pointů.

Soutěží se mohou účastnit všechny obce, města, statutární města a městské části z celé České republiky. Více informací o soutěžích najdete na webu MPSV: https://www.mpsv.cz/cs/14475.

 

Obec přátelská rodině 2017

Letošního ročníku v soutěži Obec přátelská rodině 2017 se účastnilo 17 obcí, které byly podle počtu obyvatel zařazeny do pěti velikostních kategorií. Vítězné obce se podělily o šest milionů korun, které obdrží formou neinvestičních dotací pro realizaci prorodinných aktivit na místní úrovni.

Vítězové soutěže Obec přátelská rodině 2017 (podle jednotlivých kategorií I–V):

Kategorie                   Obec/Město                    Příslib dotace (Kč)

I.                                          Vrchoslavice                           500 000
II.                                        Vacenovice                              900 000
III.                                      Krásná Lípa                          1 100 000
IV.                                       Svitavy                                   1 500 000
V.                                       Olomouc (stat. město)         2 000 000
ZDROJ: MPSV
Obec přátelská seniorům 2017

Soutěže Obec přátelská seniorům 2017 se při její letošní premiéře účastnilo 36 obcí, rozčleněných podle počtu obyvatel do pěti velikostních kategorií. Mezi vítězné obce bude rozdělena vyšší částka než u soutěže Obec přátelská rodině vzhledem k výplatě z jiné kapitoly rozpočtu. Celkem půjde o zhruba 13 mil. Kč ve formě neinvestičních dotací pro realizaci proseniorských aktivit na místní úrovni. V každé velikostní kategorii byla vyhodnocena tři místa.

Výsledky soutěže Obec přátelská seniorům 2017:

I. KATEGORIE
Umístění                        Obec/Město                   Příslib dotace (Kč)
1.                                                Dub                                    500 000
2.                                            Věžnice                                 300 000
3.                                           Dubičné                                150 000
II. KATEGORIE
Umístění                       Obec/Město                    Příslib dotace (Kč)
1.                                           Nové Hrady                           900 000
2.                                               Lípa                                    800 000
3.                                             Kouřim                                400 000
III. KATEGORIE
Umístění                       Obec/Město                    Příslib dotace (Kč)

1.                                                 Psáry                                 992 300

2.                                         MČ Praha 22                          800 000
3.                                               Zašová                               727 255
IV. KATEGORIE
Umístění                       Obec/Město                    Příslib dotace (Kč)

1.                                           MČ Praha 17                         1 280 200

2.                                 Brandýs n. L. –St. Boleslav         1 050 000
3.                                          MČ Praha 7                              800 000
V. KATEGORIE
Umístění                       Obec/Město                    Příslib dotace (Kč)

1.                                       MO Ostrava Poruba               2 000 000

2.                                             Olomouc                            1 500 000
3.                                           MČ Praha 8                         1 000 000

ZDROJ: MPSV

/zr/

 

K foto:

Starostka Vacenovic na Hodonínsku Jana Bačíková (v popředí s diplomem a šekem) už má jasno, jak obec naloží s penězi za vítězství ve II. kategorii soutěže Obec přátelská rodině. „Budou využity na rekonstrukci budovy Mateřského centra Klubíčko, vnitřního vybavení a venkovní interaktivní prvky,“ prohlásila.*

FOTO: FB PROFIL OBCE VACENOVICE

 

 

 

 

 

 

Veřejní zadavatelé u nás zatím příliš nevyužívají možnost řešit souběžně s uskutečněním veřejné zakázky problémy v sociální oblasti a při hodnocení nabídek zohledňují obvykle jen cenu. Odpovědné veřejné zadávání je přitom přístup, který vedle důrazu na výběr ekonomicky nejvýhodnějších řešení sleduje také dopad zakázky na oblast zaměstnanosti, sociálních věcí a životního prostředí.

Zadavatelé, kteří na společenskou odpovědnost pamatují, byli za své snahy oceněni během konference Odpovědné veřejné zadávání 2017. Akci pořádala ministerstva práce a sociálních věcí a zemědělství v úterý 19. září v Lichtenštejnském paláci v Praze. K vyznamenaným patří také statutární město Most, které zastupoval František Jirásek, vedoucí odboru zadávání veřejných zakázek.

Město Most je jedním z průkopníků naplňování konceptu společensky odpovědného veřejného zadávání. V rámci svých stavebních zakázek pomohlo zaměstnat řadu dlouhodobě nezaměstnaných občanů. Tento přístup zakotvilo systematicky ve svém interním řízení a komunikuje o něm i s dalšími zadavateli. „Od roku 2009 jsme dali práci asi 55 nezaměstnaným a 10 z nich získalo trvalé zaměstnání,“ uvedl František Jirásek. „Je pro nás velmi důležité dosáhnout toho, aby nezaměstnaní především z deprivovaných zón, které vykazují známky ghetta, získali určitou pracovní zkušenost. A určitě v tom budeme pokračovat.

Ocenění získal i státní podnik Povodí Vltavy v čele s generálním ředitelem Petrem Kubalou. Zvláštní ocenění za podporu rozvoje odpovědného veřejného zadávání v ČR a sdílení zkušeností obdržela Sarah Ireland, ředitelka odboru pro strategie ve veřejném nakupování z londýnské městské části Croydon.

Odpovědné veřejné zadávání má velký potenciál pro města, kraje i ministerstva, aby efektivněji nakládaly s veřejnými prostředky,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. „Veřejné zakázky se nemusí dávat nejnižší ceně, ale mají zohledňovat další kritéria, třeba zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané či zvolit postupy šetrnější k životnímu prostředí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí podporuje koncept společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek u nás např. prostřednictvím projektu Podpora implementace a rozvoje sociálně odpovědného veřejného zadávání v rámci Operačního programu Zaměstnanost.

Více na www.sovz.cz, kde si např. lze stáhnout komplexní metodickou publikaci či se seznámit s příklady dobré praxe.

/sd/

 

K foto:

Za město Most z rukou ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové převzal ocenění za přínos k rozvoji společensky odpovědného zadávání vedoucí odboru veřejných zakázek František Jirásek

Foto: autorka

 

 

Peníze, které od loňského listopadu do června letošního roku kraje vynaložily z vlastních rozpočtů na růst platů v sociálních službách, jim bude Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) kompenzovat. Na dnešním společném jednánív sídle MPSV se na tom dohodla ministryně Michaela Marksová s předsedkyní Rady Asociace krajů ČR Janou Vildumetzovou a hejtmanem Pardubického kraje Martinem Netolickým. Celkem tak MPSV poskytne krajům 822 milionů korun.

Tyto finanční prostředky budou pro kraje uvolněny z rezervních zdrojů Úřadu práce. „O peníze jsme dlouho bojovali a jsem velice ráda, že paní ministryně vyšla vstříc našemu návrhu na využití prostředků z rezervy úřadů práce. Paní ministryni jménem všem hejtmanů slibuji, že peníze na platy zaměstnanců dostanou všichni poskytovatelé sociálních služeb, kteří na území krajů působí a jsou financováni z rozpočtů krajů,“ uvedla předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová. Kraje by tyto peníze měly obdržet ve druhé polovině října.

Především bych chtěla ocenit součinnost všech krajů, které vyplatily poskytovatelům sociální péče peníze ze svých rozpočtů, a odvrátily tak hrozící rizika v podobě hromadného odchodu zaměstnanců nebo zásadního omezení poskytovaných služeb, ke kterému mohlo dojít v případě, že by zařízení prostředky neobdržela,“ dodala Jana Vildumetzová.

V nejistotě byly zejména neziskové organizace poskytující sociální péči. Po dnešním jednání je jasné, že kraje budou moci vyplatit prostředky všem poskytovatelům sociální péče včetně neziskových organizací. Pro kraje je dobrý kompromis a pevně věřím, že také dobrý začátek pro jednání o rozpočtu na následující rok,“ konstatoval hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Financování sociálních služeb bylo převedeno na kraje od 1. ledna 2015 a jeho přijetí bylo doplněno příslibem pro kraje, že rozhodne-li vláda rozhodne o navýšení platů v sociálních službách, zašle jim i dostatek peněz na jeho pokrytí.

/tz/

 

Na snímku po dnešním jednání zleva: ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, předsedkyně Rady AK ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová a hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

Foto: AK ČR

Prezident Miloš Zeman slíbil hejtmanům, že podpoří jejich požadavek, aby obdrželi 822 milionů korun na dofinancování navýšení platů pracovníků v sociálních službách, o které Asociace krajů ČR žádala ministryni práce a sociálních věcí Marksovou. Hejtmanům stanovisko sdělil minulý týden během čtvrtečního neformálního setkání na zámku v Lánech.

Pan prezident vyslovil krajům podporu v otázce dofinancování peněz na navýšení platů pracovníků v sociálních službách a vyslovil přesvědčení, že kraje by měly 822 milionů obdržet v co nejkratší době, protože je ze svých rozpočtů již musely vynaložit," uvedla předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová. Prostředky na dofinancování loňského růstu platů v sociálních službách žádají kraje od ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové, která by je mohla uvolnit z rezervních prostředků úřadů práce. Že tento postup umožňuje zákon o rozpočtových pravidlech, již potvrdil také ministr financí Ivan Pilný.

Hejtmani na setkání rovněž sdělili společné stanovisko k otázkám financování prezidentských cest do krajů. „Oceňujeme a vážíme si toho, že všichni prezidenti kraje navštěvovali a zajímali se o jejich problémy a dění v krajích. Přístup k tak významným návštěvám kraje byl a je vždy obdobný. Tento postoj budeme zastávat i nadále, ať bude prezidentem kdokoliv,“ konstatovala Jana Vildumetzová.

V diskusi s prezidentem došlo i na téma čerpání evropských fondů. „Vítáme, že se setkání na pozvání pana prezidenta účastnila i paní ministryně Šlechtová. Bylo tak možné jí sdělit zásadní požadavek krajů na přímou účast v přípravě nového programového období, aby bylo možné v budoucnu lépe plánovat investiční projekty ve shodě s regionálním a místním uspořádáním,“ prohlásil místopředseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Prezident hejtmany podpořil rovněž v jejich snaze ustanovit Asociaci krajů ČR stálým připomínkovým místem legislativního procesu a vyslovil jednoznačnou podporu krajským samosprávám. Významné místo v diskusi mezi prezidentem, hejtmany a ministryní pro místní rozvoj zaujala i problematika výstavby, modernizace a oprav silniční sítě, a to jak z hlediska nezbytnosti dlouhodobé dostupnosti finančních prostředků na jejich opravy, tak z hlediska délky přípravy jednotlivých projektů a stát poškozujícím obstrukcím. Všichni zúčastnění se shodli na nezbytnosti vytvoření odpovídajících podmínek pro urychlení těchto místy nekonečných procesů.*

/zr/

K foto:

Společný snímek prezidenta republiky Miloše Zemana s hejtmankami a hejtmany a s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou v parku zámku Lány

Foto: facebookový profil Asociace krajů ČR

Kraje z celé republiky opakovaně apelují na ministryni Michaelu Marksovou, aby uvolnila prostředky ve výši 822 milionů korun, které vloni z vlastních rozpočtů vynaložily na růst platů v sociálních službách. Dnes proto ministryni Marksové odeslaly dopis, v němž požadují peníze z nevyčerpané rezervy úřadu práce. Rezerva podle jejího dřívějšího vyjádření čítá přibližně 4,5 miliardy korun.

„Znovu apeluji na paní ministryni, aby provedla potřebné kroky a 822 milionů krajům poslala. Potřebné peníze, jak sama řekla na červnové celostátní tripartitě, jsou dostupné v rezervě úřadů práce a jejich čerpání umožňuje zákon o rozpočtových pravidlech,“ konstatovala dnes předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová a dodala: „Skutečnost, že návrh krajů na využití prostředků z úřadů práce je zákonný a peníze lze bez problémů vyplatit, potvrdil také ministr financí Pilný na našem společném jednání. Rozhodnutí tedy zůstává zcela na paní ministryni.

V dopise Jany Vildumetzové ministryni práce a sociálních věcí mimo jiné stojí:

Svoji žádost opírám o Vaše informace z jednání celostátní tripartity ze dne 29. června 2017, kde jste informovala o disponibilních finančních zdrojích Generálního ředitelství Úřadu práce ČR ve výši přibližně 4,5 mld. Kč, a dále o výsledky mého jednání s ministrem financí…, kde bylo projednáno a potvrzeno, že uvolnění Vámi uváděných prostředků by bylo v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech, tj. zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů.

Hejtmani navíc upozorňují, že na krajské rozpočty dopadne brzy další finanční zátěž související s navýšením platů v sociálních službách od 1. července. Peníze pro letošní období sice kraje obdržely, ale ty na růst platů nebudou stačit. „Už nyní víme, že ani prostředky ve výši 1,162 mld. korun, které jsme obdrželi na růst platů v letošním roce, nebudou stačit na pokrytí veškerých výdajů. Chybí více než třetina prostředků, které budeme muset opět hradit ze svého. Proto považujeme spolu s ostatními hejtmany uhrazení doplatků za loňský rok za nezbytné a zásadní,“ uzavřela Jana Vildumetzová.*

/zr/

 

 

Zohledňovat širší sociální, environmentální a regionálně ekonomické dopady by měly napříště v rámci svých nákupů zohledňovat státní správa a samospráva. Vyplývá to z usnesení vlády, resp. schválení pravidel uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. Pro obce a města má usnesení charakter doporučení.

Z usnesení vlády č. j. 781/17, jehož návrh minulé pondělí 24. července kabinetu Bohuslava Sobotky společně předložili 1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, vyjímáme:

Pravidla uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy

Státní správa a samospráva se zavazuje, že bude v rámci svých nákupů zohledňovat širší sociální, environmentální a regionálně ekonomické dopady. Bude usilovat o využití své kupní síly a svých možností k výběru výrobků, služeb a prací s nižším dopadem na životní prostředí, bude přispívat k cílům udržitelnosti na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni, k posílení sociální odpovědnosti a zavádění nových udržitelnějších výrobních a spotřebních vzorců, k podněcování inovací a pobídek průmyslu k vývoji výrobků a služeb s minimálními negativními environmentálními dopady. Řídí se při tom těmito pravidly:

Pravidlo č. 1: Státní správa a samospráva při nákupu zboží a služeb zohledňuje environmentální aspekty tohoto zboží a služeb. Tím trvale usiluje zejména o:

  1. omezení spotřeby energií;
  2. omezení spotřeby vody;
  3. omezení spotřeby surovin;
  4. omezení produkce znečišťujících látek uvolňovaných do ovzduší, vody a půdy;
  5. omezení produkce odpadů;
  6. omezení uhlíkové stopy.

Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí – jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby „...se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak“[1]. Environmentální požadavky, které státní správa a samospráva při nákupech uplatňuje, směřují k dosažení rovnováhy mezi environmentální šetrností, cenovou výhodností a dostupností na trhu.

Pravidlo č. 2: Státní správa a samospráva při nákupu zboží a služeb zohledňuje sociální, resp. širší společenské aspekty související s nakupovaným zbožím, službami a stavebními pracemi. Tím trvale usiluje zejména o:

  1. podporu zaměstnanosti osob znevýhodněných na trhu práce;
  2. podporu vzdělávání, praxe a rekvalifikací;
  3. podporu důstojných pracovních podmínek a bezpečnosti práce;
  4. podporu přístupu sociálních podniků a malých a středních podniků, které mají vliv na místní zaměstnanost, k veřejným zakázkám;
  5. podporu férových dodavatelských vztahů;
  6. respektování principů etického nakupování.

Veřejní zadavatelé z řad státní správy a samosprávy požadují, aby při realizaci plnění za veřejné prostředky docházelo k podpoře zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, ke zvyšování kvalifikace těchto osob a k zajištění důstojných pracovních podmínek v celém dodavatelském řetězci. Podporou širších společenských aspektů v rámci nákupů zboží, služeb a stavebních prací státní správa a samospráva jako zadavatelé finanční prostředky vynakládají efektivně a maximalizují tak hodnotu, kterou za ně získávají.

Pravidlo č. 3: Státní správa a samospráva svým efektivním a transparentním přístupem k nákupu zboží a služeb vytváří příklad pro další instituce a subjekty veřejného i soukromého sektoru:

Státní správa a samospráva o svém environmentálně šetrném a sociálně odpovědném chování informuje veřejnost a svým příkladem motivuje i soukromý sektor. Nezbytnou součástí příkladného chování je zapojení vlastních zaměstnanců do celého procesu, zabezpečení odpovídající informovanosti a školení v problematice odpovědného chování a motivace k aktivnímu přístupu k dalšímu rozvíjení a posilování odpovědného přístupu veřejné správy.

K uvedeným pravidlům se časopis Moderní obec vrátí podrobněji už ve svém zářijovém vydání.*

/zr/

K foto:

Před jednáním vlády 24. 7. 2017

foto: archiv vlády

 

Vláda na své dnešní schůzi odsouhlasila vyplatit krajům 394,43 milionu korun na rekonstrukce silnic II. a III. tříd, které jsou ve vlastnictví krajů. Schválila také Souhrnný akční plán Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, který jim má pomoci znovu nastartovat ekonomiku postiženou útlumem klíčových lokálních odvětví. Seznámila se také s informací ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové o průběhu dofinancování sociálních služeb.

Vyčleněním téměř 400 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy na investice do krajských silnic kompenzuje vláda krajům vyšší náklady na zabezpečení regionální autobusové dopravy, které dopravcům vznikly nařízením vlády zvýšit mzdy a další odměny řidičům linkových autobusů od 1. ledna 2017. Toto nařízení vlády zvýšilo mzdy řidičům o téměř 40 procent, na druhou stranu hrozilo, že potřebné finanční prostředky budou muset kraje vzít právě z investic do rozvoje a oprav dopravní infrastruktury. Proto vláda na popud premiéra Bohuslava Sobotky rozhodla navýšit příspěvek státu na opravy krajských silnic. Letos tak na opravy krajských silnic stát přispěje celkem částkou přibližně 3,4 miliardy korun.

Plán restrukturalizace krajů

Vláda  také přijala Souhrnný akční plán Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, který předložili ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Jde o regiony, které řeší problémy s útlumem tradičních průmyslových oborů – především hornictví a hutnictví. Důsledkem je vyšší nezaměstnanost, vylidňování a pokles životní úrovně obyvatel.

Tomu chce vláda čelit plánem na ekonomický a sociální restart těchto regionů. Sedm pilířů Strategického rámce hospodářské restrukturalizace počítá s řadou konkrétních opatření na restrukturalizaci a modernizaci průmyslu, na podporu rekvalifikace obyvatel, modernizaci infrastruktury či využití stávajících brownfieldů. Celkem plán počítá do roku 2020 s výdaji ve výši 41,959 miliardy korun.

Strategie hospodářské restrukturalizace znevýhodněných regionů byla připravena Ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem zmocněnce vlády pro Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj.

Ministerstvo pro místní rozvoj jako gestor regionální politiky vyhodnotilo na základě mnoha strategických materiálů, že stát musí pomoci strukturálně postiženým regionům, které se dlouhodobě nacházejí v nepříznivé hospodářské situaci. Na realizaci konkrétních projektů na podporu krajů se budou podílet jednotlivá ministerstva ve spolupráci se zástupci dotčených regionů, což považuji za velký krok vpřed,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a dodala: „Vláda České republiky má dluh vůči těmto třem regionům. Byly to těžební kraje s těžkým průmyslem. Po odchodu velkých zaměstnavatelů, ať už jde o těžební průmysl nebo Armádu ČR, tam jen stěží dnes lidé hledají práci. A to je jeden z hlavních cílů této restrukturalizace.“

Na téma restrukturalizace uvedených tří krajů jsme v TV Municipal hovořili s náměstkyní ministryně pro místní rozvoj Klárou Dostálovou, viz: https://moderniobec.cz/video/strategicky-ramec-hospodarske-restrukturalizace-usteckeho-moravskoslezskeho-a-karlovarskeho-kraje/

Dofinancování sociálních služeb

Vláda se rovněž seznámila s informací ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové o aktuálním stavu dofinancování sociálních služeb. Vláda koncem května rozhodla o navýšení platů zaměstnanců v sociálních službách od 1. července až o 23 procent a zároveň odsouhlasila vyčlenit na dofinancování sociálních služeb dalších 1,2 miliardy korun.

Ministryně Marksová informovala vládu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí dotace v rekordně krátkém čase zpracovalo a slíbené peníze už krajům ke konci června odeslalo. Teď je podle šéfky resortu na jednotlivých krajích, aby co nejdříve svolaly svá zastupitelstva a rozhodly o rozeslání dodatečných peněz jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb.*

/tz/

K foto:

Z dnešní tiskové konference po jednání vlády ČR

Foto: archiv vlády

 

Veletrh sociálních služeb pod názvem HELPfair, který pořádalo hl. m. Praha, o druhém červnovém víkendu 2017, vzbudil u veřejnosti velký zájem. Navštívilo ho přibližně 3000 lidí. Na Střeleckém ostrově včera odpoledne nabízela informace a poradenství téměř stovka organizací a občanských sdružení poskytující sociální služby na území Prahy.

„Velký zájem ze strany veřejnosti mě mile překvapil a ukázal, že takovéto akce, kde se Pražané mohou dozvědět informace, či zkonzultovat své problémy na jednom místě, jsou přínosné. A pro hodně lidí i významné. A to nejen pro samotné zájemce o služby, ale i pro poskytovatele, kteří mají příležitost dozvědět se, o jaké služby roste zájem,“ zhodnotil akci radní pro sociální oblast Daniel Hodek. Akce se zúčastnila i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová a předseda Výboru pro výchovu a vzdělání ZHMP Patrik Nacher.

Na Střeleckém ostrově včera prezentovali své služby významní poskytovatelé sociálních služeb. Do akce se zapojily i příspěvkové organizace hl. m. Prahy. Nechybělo ani Centrum sociálních služeb Praha, které zajišťuje odborné poradenství v rámci Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, dále Krizové centrum RIAPS, Intervenční centrum, Pražská linka důvěry, či řadu azylových domů a sociálních služeb poskytující pomoc lidem bez přístřeší. „Zaujalo nás, že návštěvníci čerpali informace více či méně od všech vystavovatelů. Pro nás to byla výborná příležitost prezentovat naše služby a umožnit zájemcům zeptat se i na konkrétní věci, které je trápí nebo je řeší. Nebo se s nimi potýkají jejich blízcí,“ popsal ředitel Centra sociálních služeb Praha Tomáš Ján.

Kromě pražských příspěvkových organizací zde měly možnost služby prezentovat i organizace městských částí a další. „Věřím, že většina návštěvníků odcházela s dobrým pocitem a hlavně s informacemi o službách, které jim mohou aktuálně pomoci nebo o nich uvažují do budoucna,“ dodal radní Hodek.

Své příznivce si získal i doprovodný zábavný program, v rámci kterého vystoupil Těžkej Pokondr. Návštěvníkům odpoledne zazpívala i Petra Janů, Ondřej Ruml a dětský sbor Kampata. Na své si přišly i děti, které se mohly zapojit do nejrůznějších aktivit a třeba si vyzkoušet i slepeckou trať.*

 

Registr smluv, cena pozemků, které musí samosprávy platit státu za převod nebo zvyšování mezd různým profesím bez finančního krytí. Témata, o kterých starostové a primátoři mimo jiné debatovali během dnešního prvního dne XV. sněmu Svazu měst a obcí ČR (SMO). Do Plzně se sjeli představitelé územních samospráv z celé České republiky. Trápí je, že se stát k nim chová macešsky, jako kdyby územní samosprávné celky byly nechtěné dítě či vyděděný syn.

Kdy si připadám jako dítě? Když nás Senát, jindy starostům nakloněný, hodil přes palubu s registrem smluv. Je to jako byste svému synkovi Františkovi, který jde na sprint, dali na nohy crocsy, byť dobře víte, že jeho soupeř bude mít profesionální tretry. Pláč nad rozlitým mlékem ale není náš šálek kávy, mnoho dobrých věcí se za této vlády a následně s poslanci a senátory totiž podařilo,“ konstatoval předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodal: „Společně jsme zabránili třeba navýšení poplatků za kopírování, stanovila se limitace náhrady škody u zastupitelů, je finančně kryto veřejné opatrovnictví, koncept sociálního bydlení bude na dobrovolné bázi, torpédovali jsme převod kompetencí v povolování dřevin, rozběhla se reforma financování školství a především máme nakročeno ke zvýšení podílu na DPH v rámci rozpočtového určení daní (RUD).“

Kancelář SMO ročně připomínkuje víc než tři stovky návrhů právních předpisů. Letos i loni mimo jiné intenzivně řešila elektronickou evidenci tržeb (EET).

První místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš podněty z území v mnoha případech nakonec vyslyšel, nedávno se tak změnila metodika EET. „Chceme neziskovým organizacím v drobném podnikání, které jim umožňuje pracovat pro lidi, maximálně pomáhat. Jejich role je totiž ve společnosti nezastupitelná,“ prohlásil dnes na sněmu SMO Andrej Babiš. Připomněl, že se proto hranice, od které musí spolky evidovat příjmy z drobné vedlejší činnosti, zvyšuje ze 175 tisíc na 300 tisíc korun. A do limitu příjmů se už nemusí, jako tomu bylo dosud, započítávat příjmy bezhotovostní, například pronájem hřiště placený bankovním převodem apod.

Jak ministr financí dále uvedl, metodiku Finanční správy, která danou oblast upravuje, finanční resort změnil na základě podnětů z měst a obcí (viz: http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Metodika_k_evidenci_trzeb_v2-0.pdf). "Vnímám také problémy, které souvisejí se zvyšováním mezd různým profesím během roku. Na stávku řidičů autobusů, ke které v tomto kontextu došlo, si pamatuje asi každý z nás. Neměl jsem z ní radost stejně jako lidé, kteří se nedostali do práce. A netěšil mě ani fakt, že hejtmani chtěli na danou věc peníze, byť díky lepšímu výběru daní dostali letos o mnoho miliard korun víc než loni,“ řekl účastníkům sněmu Andrej Babiš.

Rozumím tomu, že pan ministr financí musí řešit čerpání peněz celého státu účelně, efektivně a hospodárně, regiony z toho nevyjímaje. Situace se zvýšením mezd řidičů autobusů však zamotala hlavu všem krajům a ve výsledku se tak bohužel dotkla mnoha občanů. Vedl k ní fakt, že vláda rozhodla o zvýšení mezd této profesi, aniž by řekla, jak to mají kraje provést a kde na to mají vzít,“ reagovala na slova ministra financí předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová. "Po mnoha jednáních se nám, hejtmanům, nakonec podařilo prosadit, že by vláda na danou věc měla uvolnit 420 milionů korun z rozpočtové rezervy. Shodu s vládou jsme tak nakonec našli, možná by se rozbouřený kabinet mohl naší spoluprací inspirovat. V budoucnosti je však třeba takovým situacím předcházet. Řádně se na ně připravit tak, aby kraje nemusely financovat ad hoc rozhodnutí vlády o zvyšování mezd různým profesím na úkor investic. Zvláštní přitom je, že takových návrhů s blížícími volbami výrazně přibývá. Proto jsme podepsali se Svazem měst a obcí ČR společné prohlášení, které danou oblast řeší.

Ve společném prohlášení je mj. uvedeno, že jakékoliv nařízení vlády upravující platy by mělo pro stát znamenat také povinnost vyčlenit na to potřebné peníze. Svaz měst a obcí ČR a Asociace krajů ČR rovněž v prohlášení společně požadují, aby účinnost takových nařízení byla vždy od 1. ledna následujícího roku. Jinak nelze realizovat plánované investice, peníze se prostě musí v rámci stanovených rozpočtů ušetřit jinde. I proto všichni hejtmani jednomyslně souhlasí s dlouhodobým požadavkem Svazu měst a obcí ČR, aby se změnila Ústava ČR. A to tak, že pokud územním samosprávným celkům přibudou povinnosti, musí jim být garantovány také potřebné finanční prostředky ze státního rozpočtu. Zástupci měst, obcí a krajů přitom v žádném případě nezpochybňují právo zaměstnanců dostat za kvalitní práci dobře zaplaceno. Samotné zvýšení platových tarifů velmi podporují.

Sněm je nejvyšším orgánem Svazu měst a obcí ČR. Koná se jednou za dva roky, starostové a primátoři na něm vyhodnocují, co se povedlo, a kde jsou rezervy. Také stanovují priority na další dva roky. Jednou za čtyři roky se pak koná sněm volební, kde zástupci samospráv volí nové vedení. Letos je jednání, kterého se účastní na na šest set lidí, zejména o hodnocení uplynulých let a plánování budoucího rozvoje. Prvního dne sněmu se kromě 1. místopředsedy vlády a ministra financí Andreje Babiše zúčastnili také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, ministr zemědělství Marian Jurečka či ministr životního prostředí Richard Brabec.

Sněm Svazu měst a obcí ČR bude ukončen zítra.

/zr/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down