Celkové výdaje vládních institucí dosáhly v roce 2018 výše 2166 miliard korun, což odpovídalo 40,7 % hrubého domácího produktu. Ministerstva a další ústřední orgány státní správy, místní samospráva, zdravotní pojišťovny, ale i příspěvkové organizace jako dětské domovy, muzea či divadla tak oproti předchozímu roku vydaly o 201 miliard korun více.

Výdaje vládních institucí lze členit podle jejich účelu. Nejvíce prostředků přitom směřovalo do sociální oblasti (640 mld.), zdraví (405 mld.), ekonomických záležitostí (320 mld.) a vzdělávání (247 mld.). Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu (42 mld.), ochranu životního prostředí (46 mld.) a obranu (47 mld.).

 

„Oproti předchozímu roku došlo v roce 2018 k nárůstu výdajů vládních institucí o 10,2 %, tedy
o 201 miliard korun. Nejvíce vzrostly výdaje na vzdělávání, konkrétně o 39 miliard, a sociální oblast, kde nárůst činil 37 miliard korun,“
uvádí Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Z hlediska jednotlivých druhů výdajů došlo k nejvyššímu nárůstu u investičních výdajů (30,0 %), kapitálových transferů (16,7 %) a náhrad zaměstnancům o 12,8 %.

„Ve srovnání s Evropskou unií byl podíl výdajů vládních institucí nižší. V roce 2018 činil 40,7 % hrubého domácího produktu, zatímco průměr EU byl 45,8 %,“ upozorňuje Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ. Nejvyšší podíl výdajů vládních institucí byl zaznamenán ve Francii (56,0 %), Finsku (53,1 %) a Belgii (52,1 %), zatímco nejnižší v Irsku (25,4 %), které má ovšem specifickou strukturu ekonomiky.

V České republice tvořily výdaje na sociální oblast 12,0 % hrubého domácího produktu, což byl pátý nejnižší podíl mezi zeměmi unie. Nejvíce za sociální oblast vydaly vlády ve Finsku (24,1 %) a ve Francii (23,9 %), evropský průměr byl přitom 18,6 %. Naopak podíl výdajů na zdraví byl v České republice nadprůměrný s hodnotou 7,6 % HDP, zatímco evropský průměr dosahoval 7,1 %.*

/TZ ČSÚ/

 

Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) se pozastavuje nad skutečností, že vysocí ministerští úředníci podle zjištění veřejnoprávního rozhlasu nepodávají majetková přiznání podle zákona o střetu zájmů. Zákon přitom tuto povinnost ukládá dokonce i neuvolněným radním malých obcí, jejichž odměna činí několik stovek korun měsíčně, a správní orgány od nich plnění této povinnosti vyžadují a její nesplnění pokutují. SMS ČR proto vyzývá ministryni spravedlnosti, aby k tématu svolala kulatý stůl.

„Zdá se, že pod svícnem je největší tma. Zákon o střetu zájmů by měl být prioritně a striktně uplatňován především tam, kde se rozhoduje o velkých veřejných zakázkách a významných objemech veřejných prostředků, tedy na vládní úrovni,“ říká Stanislav Polčák, předseda SMS ČR. „V tuto chvíli se plnění této povinnosti zcela absurdně vymáhá na lidech, pro které je služba vlastní obci pouze vedlejší a téměř dobrovolnickou činností vedle jejich hlavního zaměstnání, zatímco vysocí ministerští úředníci odpovědní za nakládání s obrovskými prostředky ze státního rozpočtu se splnění této povinnosti vyhýbají. Stát by se podle nás měl zaměřit především na velké ryby,“ dodává Polčák.

Připomíná také dlouhodobý postoj SMS ČR k tomu, že povinnost zveřejňovat majetkové poměry, a to komukoliv, kdo se s nimi chce anonymně na internetu seznámit, je v případě komunálních politiků nepřiměřená ve vztahu k odpovědnosti, kterou mají. SMS ČR proto iniciovalo návrh senátorů k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí zákona o střetu zájmů a nedávno také apelovalo na ministryni spravedlnosti, aby ministerstvo vydalo pokyn o přerušení přestupkových řízení s komunálními politiky, kteří neodevzdali průběžná oznámení o majetku, do rozhodnutí Ústavního soudu.

O Sdružení místních samospráv ČR
Sdružení místních samospráv ČR je nevládní apolitická organizace s celostátní působností, která sdružuje a hájí zájmy obcí a měst v ČR. Ze širokého spektra aktivit ve prospěch samospráv lze zmínit především prosazování spravedlivého dělení daňových výnosů mezi obce a města v ČR (rozpočtové určení daní). Agenda SMS ČR dnes zahrnuje připomínkování nejrůznějších legislativních návrhů, prezentaci a prosazování potřeb menších obcí a měst, hájení zájmů venkova a jeho obyvatel a spolupráci v boji proti korupci ve veřejné správě. SMS ČR je silným partnerem vlády, parlamentu i krajů v ČR. Sdružuje více než 1850 obcí a měst v ČR.*

 /zr/

 

 

Výdaje vládních institucí dosáhly v roce 2017 celkové výše 1966 miliard korun, což odpovídá 40,0 % hrubého domácího produktu. Ministerstva a další ústřední orgány státní správy, místní samospráva, zdravotní pojišťovny, ale i příspěvkové organizace jako dětské domovy, muzea či divadla tak vydaly o 84 miliard korun více než v předchozím roce.

Nejvíce prostředků směřovalo na sociální ochranu (605 mld.), zdraví (377 mld.), ekonomickou činnost (287 mld.) a vzdělávání (233 mld.). Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu (30 mld.), ochranu životního prostředí a obranu (po 41 mld.).

Oproti roku 2016 došlo k nárůstu výdajů o 4,4 %, tedy o 84 miliard korun. Nejvíce vzrostly výdaje na zdraví, konkrétně o 22 miliard korun. Následuje vzdělávání, kde nárůst činil 20 miliard korun,“ upřesnil Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Z hlediska jednotlivých druhů výdajů došlo k nejvyššímu nárůstu u investičních výdajů (10,3 %) a náhrad zaměstnancům (10,1 %). Naopak o 13,4 % klesly kapitálové transfery.

Při mezinárodním srovnání musíme vycházet z dat roku 2016, neboť Eurostat souhrnná data za rok 2017 dosud nepublikoval. „Ve srovnání s ostatními státy EU byl podíl výdajů vládních institucí v roce 2016 nižší a činil 39,4 % hrubého domácího produktu, zatímco průměr EU byl 46,2 %,“ konstatoval Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ. Tento podíl je nejnižší ze všech středoevropských zemích. Nejvyšší podíl byl naopak zaznamenán v Rakousku (50,3 %). V České republice putovalo na oblast sociálních věcí 31,2 % celkových výdajů vládních institucí, což je nejméně ze středoevropských zemí, přičemž průměr EU činil 41,2 %. Sociální výdaje se podílely na hrubém domácím produktu 12,3 %, zatímco průměr členských států EU byl 19,0 %.*

/zr/

 

Ilustrační foto:

Budova Českého statistického úřadu v Praze

Foto: archiv ČSÚ

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down