Na dnešní tiskové konferenci ministerstva financí ohledně hospodaření krajů a obcí v uplynulém roce, uvedla Alena Schillerová, že obce neproinvestovaly přes 12 mld. ze svého provozního salda. Připomněl to ve svém dnešním prohlášení Svaz měst a obcí ČR, který slovy svého předsedy Františka Lukla prohlásil, že je to pro města a obce nepřijatelné tvrzení.

Nikdo zodpovědný by nepodepsal ani smlouvu na autobus, pokud na něj nemá peníze," stojí v prohlášení svazu.  Svaz měst a obcí ČR tak reagoval na dnešní tiskovou konferenci Ministerstva financí ČR, kde byly mimo jiné představeny i výsledky hospodaření obcí v roce 2020. Podle ministerstva na konci roku 2020 měly obce (a města) na účtech rekordních 234,1 mld. Kč, po započtení dluhu 163,8 mld. Kč.  Jen samotná Praha, jak MF ČR rovněž uvedlo, vykazovala ke konci roku 2020 na svých běžných účtech 87,149 mld. Kč, přičemž dluh hlavního města činil 20,032 mld. Kč.

SMO ČR dále připomíná, černé prapory vlající nad celou řadou radnic v loňském roce a symbolizující nezájem vlády o další vývoj obecních rozpočtů měst a obcí, které díky vládním kompenzačním bonusům nejrůznějším skupinám postižených koronavirovou epidemií přišly o významné částky, započaly dlouhou a vyčerpávající obhajobu samostatnosti a svéprávnosti našich měst a obcí.

Díky spojenému úsilí nejen našeho svazu, ale zejména Senátu Parlamentu ČR a dalších partnerů, se podařilo přesvědčit Poslaneckou sněmovnu a vládu o nezbytnosti investic v území realizovanými nejlepšími hospodáři v republice, kterými starostové a primátoři bezesporu jsou. Oč byly obecní a městské rozpočty pokráceny od jara 2020, kdy začíná další stavební sezóna, přitékalo pozvolna zpátky až během léta a podzimu," zdůrazňuje prohlášení.

Podle Svazu měst a obcí naprostý chaos ve společnosti vzniklý covidovou epidemií a propad příjmů obcí nedávaly žádné záruky, že se situace natolik ještě v tomto roce zlepší, aby města a obce mohly investovat v původní výši.

Proto je pro SMO ČR nepřijatelné tvrzení, že města a obce málo investovaly.

Starostové, starostky, primátoři i primátorky, všichni se chovají nanejvýš zodpovědně, takže investice podepisují až v okamžiku, kdy na ně mají peníze. Pokud finanční prostředky dotečou do jejich rozpočtů až v létě, celá jedná stavební sezona je pryč,“ uvedl dnes v reakci na vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové  předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjov František Lukl.*

/zr, red/

Na snímku: Renesanční radnice v Kyjově, která byla postavena v letech 1561 - 1562 italskými staviteli, je dnes sídlem městského úřadu.

Foto: web města

Obce se stále potýkají s ekonomickými dopady pandemie koronaviru a značný výpadek v jejich pokladnách způsobí i daňové změny. Sdružení místních samospráv ČR očekává v tomto roce snížení daňových příjmů obcí o 10 až 15 %, což ohrožuje investice do rozvoje obcí i doposud vyrovnané hospodaření. Sdružení místních samospráv ČR považuje za absurdní dnešní kritiku ze strany ministryně Aleny Schillerové, která obcím vyčítá, že v současné době šetří.

Obce jsou zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům. Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku. Není divu, že starostové vytvářeli rezervy,“ zdůraznil předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák.

Reagoval tak na dnešní tiskovou konferenci Ministerstva financí ČR, kde byly mimo jiné představeny i výsledky hospodaření obcí v roce 2020. Podle ministerstva na konci roku 2020 měly obce (a města) na účtech rekordních 234,1 mld. Kč, po započtení dluhu 163,8 mld. Kč.  Jen samotná Praha, jak MF ČR rovněž uvedlo, vykazovala ke konci roku 2020 na svých běžných účtech 87,149 mld. Kč, přičemž dluh hlavního města činil 20,032 mld. Kč.

Podle dluhové projekce Rozpočtové rady vlády ohrožuje růst zadlužení nejvíce obce od 1 tisíce do 2 tisíc obyvatel a obce v Moravskoslezském kraji. Do obecních rozpočtů se navíc stále negativně promítá koronavirová pandemie.

Z našeho průzkumu mezi starosty napříč republikou vyplývá, že se naprostá většina obcí potýká se zvýšenými náklady kvůli pandemii, kdy obce hradí například dezinfekce, ochranné pomůcky nebo testy, případně dotuje nyní ztrátovou hromadnou dopravu. Řada obcí má nižší příjmy, protože odpustila svým nájemcům nájemné nebo uzavřela obecní provozovny. Zároveň ale obce nemohou čerpat prakticky žádnou podporu z covid programů,“ upozornil Jan Sedláček, první místopředseda SMS ČR a starosta obce Křižánky.

Z průzkumu mezi obcemi sdruženými v SMS ČR dále vyplynulo, že náklady na zvládání pandemie činí v některých případech až 6 % obecního rozpočtu. Více než polovina z oslovených zástupců samospráv zastavila třeba opravy, které by zhodnotily obecní majetek.

Pokud obcím letos dál poklesnou příjmy, budou muset škrtat v investičních plánech. Ty přitom mohou pomoci znovu nastartovat i naši ekonomiku. V minulosti tvořily investice samospráv polovinu veškerých veřejných investic u nás,“ dodal Stanislav Polčák.

Údaje o přebytcích obecních rozpočtů a jejich úsporách jsou zkresleny velkými městy, kdy například úspory Prahy tvoří přibližně třetinu veškerých úspor obcí. Vláda obecní rozpočty vystavila zásadní nejistotě už v loňském roce, kdy až po společném tlaku Sdružení místních samospráv ČR, Svazu města a obcí ČR, Spolku pro obnovu venkova a za podpory krajů i hl. m. Prahy kompenzovala obcím výpadek příjmů ve výši téměř 14 miliard korun.

Vláda se přijetím daňového balíčku připravila o bezmála 100 miliard korun příjmů. Tyto prostředky jí nyní chybějí. Je nepřijatelné, aby vládní nezodpovědnost suplovaly obecní rozpočty, v nichž očekáváme kvůli daňové úpravě letos další pokles o 10 až 15 procent,“ uzavřel Stanislav Polčák.*

/zr, red/

 

Na snímku: kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů na Křižánkách v okrese Žďár nad Sázavou

Foto: web obce

 

 

Recyklaci má stát podporovat, namísto toho je dvakrát daněna. Proto Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH) a Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR) společně podporují pozměňovací návrh, kterým se tento týden bude zabývat Poslanecká Sněmovna.

Poslanec Jan Řehounek v něm navrhuje, aby poskytování služeb nakládání s komunálním odpadem obcemi bylo zařazeno mezi činnosti, na něž se uplatňuje DPH. Dosud tomu tak není, čímž dochází k nelogickému znevýhodnění obcí, a navíc ke zbytečnému navýšení cen výrobků.  „Zatímco trendem jsou daňové úlevy na podporu recyklace, v tomto případě se recyklace a třídění naopak daní dvakrát,“ upozorňuje Miloš Kužvart, výkonný ředitel České asociace oběhového hospodářství, z. s.

My tento problém řešíme již řadu let s Ministerstvem financí. Paní ministryní Schillerovou bylo přislíbeno, že dvojí zdanění bude odstraněno, ale dosud se tak nestalo. Bylo by vhodné tak učinit nyní, ještě před tím, než vstoupí v platnost nová odpadová legislativa, která ještě navyšuje požadavky na třídění a recyklaci, a tedy bude zvyšovat i jejich ekonomické náklady“, dodává místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal.

Současně by přijetím tohoto pozměňovacího návrhu byl vyřešen jiný problém, a to zapojování drobných živnostníků do odpadového systému obcí. Města a obce jsou schopny nabídnout živnostníkům snadné a administrativně jednoduché řešení jejich odpadů, včetně zajištění recyklace, ale bohužel jim nemohou umožnit odpočet DPH, na který z podstaty své činnosti živnostníci mají právo. Jednalo by se tedy i o podporu drobného podnikání. Zatímco ve většině států EU je třídění odpadu a rozšířená odpovědnost výrobců za recyklaci odpadu z výrobků či jejich obalů podporována nastavením minimálního zdanění, v České republice naopak dochází k dvojímu zdanění těchto činností.

Obce samotné si na vstupu nemohou odpočítat DPH, které uplatňují svozové firmy při poskytování služeb. Protože, v druhém kroku, rozšířená odpovědnost výrobce, tedy povinnost výrobce zajistit spotřebiteli možnost (službu) vytřídění odpadu a jeho předání k recyklaci, není od DPH osvobozena, musí výrobci na tuto službu uplatnit DPH znovu. Spotřebitel při nákupu výrobku pak zaplatí DPH z recyklace odpadu dvakrát.

Uvedený daňově environmentální paradox by jednoznačně vyřešil pozměňovací návrh poslance Řehounka. Pokud bude přijat, českým obcím přinese zlepšení hospodaření a ulehčení peněženkám spotřebitelů. Současně by tento návrh v konkurenci zrovnoprávnil služby poskytované obcemi, tedy komunální služby, a služby poskytované soukromými subjekty, což je z hlediska EU žádoucí stav.

/zr/

 

Současné dělení daňových výnosů mezi státem a kraji není ani systémové, ani spravedlivé. Neodráží počet obyvatel, rozlohu krajů ani míru strukturálních problémů. Vyplývá to z analýzy financování krajů, kterou provedlo Sdružení místních samospráv ČR.

Nejvíce jsou znevýhodněny kraje Středočeský, Jihomoravský, Moravskoslezský, Pardubický a Plzeňský. Současný model rozděluje prostředky podle již dvacet let nezměněných údajů, byť za dobu jeho účinnosti došlo k výrazným demografickým změnám, které zákon o rozpočtovém určení daní vůbec neodráží. Takto nespravedlivé dělení daňových výnosů přitom podle Sdružení místních samospráv ČR nepochopitelně toleruje jak Ministerstvo financí ČR, tak Asociace krajů ČR.

Nynější model financování krajů je neudržitelný. Kraje získávají prostředky z daňových výnosů podle dvacet let starých údajů, které dávno neplatí. Tyto parametry neodráží aktuální počet obyvatel ani počet kilometrů spravovaných silnic,“ uvádí předseda SMS ČR Stanislav Polčák.

Z analýzy relevantních kritérií pro dělení financí mezi kraji a státem vyplynulo, že nejvíce obyvatel za posledních dvacet přibylo Středočeskému, Jihomoravskému, Plzeňskému a Jihočeskému kraji. S ohledem na odpovědnost krajů za správu silnic 2. a 3. třídy analýza reflektuje počet kilometrů těchto komunikací v krajích. Nejhustší silniční síť vykazují kraje Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Kraj Vysočina.

Žebříčku daňově nejdiskriminovanějších krajů dominuje Středočeský kraj, který by měl získávat oproti současnému stavu přibližně o 1,6 miliardy korun více. Druhým nejvíce bitým je Jihomoravský kraj, který dostává o 950 milionů méně. S větším odstupem následují kraje Moravskoslezský, Pardubický a Plzeňský (viz tabulka na konci dokumentu).

SMS ČR vyzdvihuje, že z provedené analýzy nelze konstatovat, které kraje ze současného modelu jejich nárokového financování nejvíce těží. „Stát by se měl s kraji rozdělit o výnos silniční daně a daně z minerálních olejů, jestliže jim svěřil správu větší části silniční sítě. Na současném modelu financování krajů proto fakticky prodělávají všechny kraje, některé však citelně více,“ podotýká Stanislav Polčák. „Plně podporujeme legitimní požadavky řady krajů na změnu jejich financování, zvýšení jejich podílu vůči státu a vyzýváme vládu, aby přestala blokovat otevření zákona o rozpočtovém určení daní v Parlamentu,“ dodává předseda SMS ČR  s tím, že na tomto stanovisku ve prospěch všech krajů se v září shodl Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR a Národní síť místních akčních skupin (viz níže).

HLAVNÍ UKAZATELE ANALÝZY SMS ČR

Metodické poznámky: Analýza odráží demografický vývoj v jednotlivých krajích za relevantní období (2000 – 2019) a počty kilometrů silnic 2. a 3. třídy a přináší trojí metodu srovnání. První metoda hodnotí proměnu vzájemných poměrů mezi kraji při respektování výchozích parametrů z roku 2000. Druhá metoda naopak vychází ze zásady rovného příjmu krajů s relevancí k počtu obyvatel. Třetí metoda k této zásadě rovnosti připojuje i specifická kritéria s relevancí k rozloze krajů. Průnikem dvou základních metod analýzy vzniká výsledné srovnání daňově nejdiskriminovanějších krajů.

Do analýzy nebyly zahrnuty příjmy Prahy jakožto kraje vzhledem ke specifickému způsobu jejího „krajského“ financování, stávající krajské příjmy však byly Praze plně zachovány.

Při stanovení jednotlivých vah nově analyzovaných kritérií byly SMS ČR plně respektovány jejich vzájemné poměry podle návrhu krajů v novelách zákona o rozpočtovém určení daní (viz sněmovní tisky č. 753, 766, 774, SMS ČR deklaruje, že váha těchto kritérií může být předmětem diskusí, každopádně by měla být podrobena politické debatě a stanovena na delší časové období). Relevantní informace představují údaje ČSÚ za období 2000 až 2019 včetně, informace o rozpočtových příjmech MF ČR a finanční správy a také podkladové analýzy sněmovního tisku č. 753.

Stávající parametry dělení sdílených daní pro kraje podle zákona (viz příloha č. 1 k zákonu č. 243/2000 Sb.):

 

Hlavní město Praha3,183684
Středočeský13,774311
Jihočeský8,607201
Plzeňský7,248716
Karlovarský3,77299
Ústecký8,242502
Liberecký4,681207
Královéhradecký6,442233
Pardubický5,555168
Vysočina7,33859
Jihomoravský9,526055
Olomoucký6,751705
Zlínský5,251503
Moravskoslezský9,624135
Úhrn100 %

 

 

Vývoj počtu obyvatel v letech 2000 – 2019

 

Počet obyvatel v roce 2000 2019Změna
Hlavní město Praha1.183.8141.308.632124.818
Středočeský kraj1.113.2051.369.332256.127
Jihočeský kraj626.048642.13316.085
Plzeňský kraj551.676584.67232.996
Karlovarský kraj304.658294.896-9.762
Ústecký kraj827.119820.789-6.330
Liberecký kraj429.147442.35613.209
Královéhradecký kraj551.361551.021-340
Pardubický kraj508.537520.31611.779
Kraj Vysočina521.114509.274-11.840
Jihomoravský kraj1.136.6761.187.66750.991
Olomoucký kraj641.579632.492-9.087
Zlínský kraj598.120582.921-15.199
Moravskoslezský kraj1.280.1611.203.299-76.862
Celkový počet obv. ČR10.273.21510.649.800 +376.585

 

 

METODA 1:

Změna podle % výměry krajů s ohledem na demografický vývoj 2000 – 2019 (výchozí váhy krajů z r. 2000 - politický konsensus 2000, Praze podíl nezměněn):

 

KrajKoeficient
z roku 2000
odpovídající koef. na rok 2019 v %změna % výměrydaňový příjem krajů 2019odpovídající daň. příjem 2019
Hlavní město Praha3,1836843,18368402,365 mld. Kč2,365 mld. Kč
Středočeský13,77431116,3738092,59949897410,234 mld. Kč12,165 mld. Kč
Jihočeský8,6072018,531483-0,0757171996,395 mld. Kč6,338 mld. Kč
Plzeňský7,2487167,4239590,1752436365,385 mld. Kč5,516 mld. Kč
Karlovarský3,772993,529308-0,243681932,803 mld. Kč2,622 mld. Kč
Ústecký8,2425027,904427-0,3380741546, 124 mld. Kč5,872 mld. Kč
Liberecký4,6812074,663007-0,0181994343,478 mld. Kč3,464 mld. Kč
Královéhradecký6,4422336,221827-0,2204059914,786 mld. Kč4,622 mld. Kč
Pardubický5,5551685,492717-0,0624506034,127 mld. Kč4,081 mld. Kč
Vysočina7,338596,930716-0,4078734125,452 mld. Kč5,149 mld. Kč
Jihomoravský9,5260559,6186370,0925820177,077 mld. Kč7,146 mld. Kč
Olomoucký6,7517056,432301-0,319403425,016 mld. Kč4,779 mld. Kč
Zlínský5,2515034,945976-0,3055262213,901 mld. Kč3,674 mld. Kč
Moravskoslezský9,6241358,742136-0,8819985037,150 mld. Kč6,495 mld. Kč
Úhrn100 %100 %76,665 mld. Kč76,665 mld. Kč

 

METODA 2:

Rovný podíl krajů na 1 občana = 7.954 Kč / 1 obyv. (Praze podíl nezměněn, váhy krajů dle politického konsensu 2000 nebrány na zřetel):

 

KrajRovný podíldaňový příjem krajů 2019rozdíl reálného výnosu a rovnosti
Hlavní město Praha2,365 mld. Kč2,365 mld. Kč0
Středočeský10,891 mld. Kč10,234 mld. Kč-657.404.922
Jihočeský5,107 mld. Kč6,395 mld. Kč1.287.600.420
Plzeňský4,650 mld. Kč5,385 mld. Kč735.293.010
Karlovarský2,345 mld. Kč2,803 mld. Kč457.717.745
Ústecký6,528 mld. Kč6,124 mld. Kč-404.407.450
Liberecký3,518 mld. Kč3,478 mld. Kč-40.379.385
Královéhradecký4,382 mld. Kč4,786 mld. Kč403.737.455
Pardubický4,138 mld. Kč4,127 mld. Kč-11.123.120
Vysočina4,050 mld. Kč5,452 mld. Kč1.401.787.907
Jihomoravský9,446 mld. Kč7,077 mld. Kč-2.368.888.919
Olomoucký5,030 mld. Kč5,016 mld. Kč-14.348.233
Zlínský4,636 mld. Kč3,901 mld. Kč-734.708.729
Moravskoslezský9,571 mld. Kč7,150 mld. Kč-2.420.352.992
Úhrn76,665 mld. Kč76,665 mld. Kč

 

 

METODA 3:

Rovný podíl krajů na 1 občana (7.954 Kč/1 obyv.) a silniční síť

(Praze podíl nezměněn, váhy krajů dle politického konsensu 2000 nebrány na zřetel):

 

kraj Počet obyv. 2019Výměra silnic 2. a 3. třídydaňový příjem krajů 2019váha kritéria rovnosti: 1 obv. = 60%váha kritéria silnice

= 40%

Hlavní město Praha1.308.632* 402,365 mld. Kč2,365 mld. Kč- *
Středočeský1.369.3328.624,110,234 mld. Kč6,535 mld. Kč5,265 mld. Kč
Jihočeský642.1335.434,16,395 mld. Kč3,064 mld. Kč3,317 mld. Kč
Plzeňský584.6724.602,15,385 mld. Kč2,790 mld. Kč2,809 mld. Kč
Karlovarský294.8961.839,52,803 mld. Kč1,407 mld. Kč1,123 mld. Kč
Ústecký820.7893.638,86,124 mld. Kč3,917 mld. Kč2,221 mld. Kč
Liberecký442.3562.074,43,478 mld. Kč2,111 mld. Kč1,266 mld. Kč
Královéhradecký551.0213.300,44,786 mld. Kč2,629 mld. Kč2,015 mld. Kč
Pardubický520.3163.120,94,127 mld. Kč2,483 mld. Kč1,905 mld. Kč
Vysočina509.2744.562,05,452 mld. Kč2,430 mld. Kč2,785 mld. Kč
Jihomoravský1.187.6673.864,97,077 mld. Kč5,668 mld. Kč2,359 mld. Kč
Olomoucký632.4923.114,05,016 mld. Kč3,018 mld. Kč1,901 mld. Kč
Zlínský582.9211.761,43,901 mld. Kč2,781 mld. Kč1,075 mld. Kč
Moravskoslezský1.203.2992.738,57,150 mld. Kč5,742 mld. Kč1,672 mld. Kč
Úhrn10.649.80048.675,176,665 mld. Kč46,945 mld. Kč29,720 mld. Kč

 

* Praha – specifické příjmy, má na starost silnice 2. a 3. třídy a také na rozdíl od krajů i místní komunikace

 

 

Výsledné srovnání nejvíce daňově diskriminovaných krajů (2019):

 

pořadínejhůře daňově diskriminované kraje 2019rozdíl oproti současnému příjmu
1.Středočeský-1,566 mld. Kč
2.Jihomoravský-950 mil. Kč
3.Moravskoslezský-263 mil. Kč
4.Pardubický-261 mil. Kč
5.Plzeňský-214 mil. Kč
6.Ústecký-147 mil. Kč

S P O L E Č N É    P R O H L Á Š E N Í  Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), Spolku pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) za podpory Národní sítě místních akčních skupin (NS MAS)

O PODPOŘE NÁVRHU KRAJŮ NA ÚPRAVU JEJICH FINANČNÍCH VZTAHŮ S VLÁDOU ČR

Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), Spolek pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) za podpory Národní sítě místních akčních skupin (NS MAS) přijímají toto

společné prohlášení o své podpoře návrhům krajů a Hl. m. Prahy,

které podaly jakožto své zákonodárné iniciativy k řešení dlouhodobých palčivých otázek svých vztahů s Vládou ČR - posílení svých rozpočtových příjmů a rovněž kompetencí (úprava rozpočtového určení daní), tak aktuálních problémů, vyvstalých s pandemií koronaviru, tj. zejména požadavek na tzv. kompenzací pro kraje, jež jim na rozdíl od obcí nebyly Vládou ČR přiznány. Rovněž podporujeme zapojení krajů do čerpání evropské podpory, která bude směřována ČR v následujícím období (víceletý finanční rámec, modernizační fond, fond obnovy).

Obecní svazy touto společnou podporou oceňují postoje krajů jakožto vyšších územně samosprávných celků při opakovaných změnách financování obcí (měst), k nimž došlo v uplynulých letech, ale i v tlaku na poskytnutí kompenzačního příspěvku obcím v současné krizi, kdy pokládají za solidární podpořit kraje v této rozhodné chvíli. Vyzýváme Parlament ČR, aby tyto návrhy projednal a umožnil tak krajům vstoupit do nového volebního období s posílenými finančními rozpočty ve snaze rozpohybovat regionální ekonomiku a vyrovnat se se současnou krizí.

V Praze dne 16. září 2020

František Lukl, předseda SMO ČR

Stanislav Polčák, předseda SMS ČR

Veronika Vrecionová, předsedkyně SPOV ČR

Jiří Krist, předseda NS MAS

Uplatněné zákonodárné iniciativy krajů:

Návrh Zastupitelstva Libereckého kraje na změnu rozpočtového určení daní (ST: 753)

Návrh Zastupitelstva Pardubického kraje na změnu rozpočtového určení daní (ST: 766)

Návrh Zastupitelstva Zlínského kraje na změnu rozpočtového určení daní (ST: 774)

Návrh Zastupitelstva Libereckého kraje na zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů krajů (ST: 930)

Návrh Zastupitelstva Hl. m. Prahy na zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů krajů (ST: 939)

Návrh Zastupitelstva Pardubického kraje na zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů krajů (ST: 991)

/zr/

 

 

 

 

 

Jako vždy i tentokrát z aktuálního čísla Moderní obce přinášíme výběr zajímavých výroků některých osobností, jež vystupují na stránkách časopisu. Nechybí mezi nimi ani Ladislava Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku. Její portrétní snímek najdete i na první straně obálky říjnové Moderní obce.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. I nyní si můžete přečíst výběr citátů z říjnového čísla Moderní obce.

* Karl-Heinz Lambertz, předseda Evropského výboru regionů: Rychle nastupující digitalizace a automatizace, zkrátka Průmysl 4.0, povede k zániku mnoha klasických pracovních míst. Nemyslím si však, že mnozí z těch, kdo v důsledku těchto velkých změn přijdou o zaměstnání, budou moci snadno najít uplatnění v běžných firmách. Přitom tito nezaměstnaní se asi nebudou přemisťovat do Asie za novými pracovními příležitostmi… Tvrdím, že uvedená situace povede k nutnosti, aby sociální ekonomika absorbovala právě tyto velké skupiny nově nezaměstnaných. Zatím v souvislosti se sociální ekonomikou hovoříme spíše o zaměstnávání lidí s různým zdravotním hendikepem. Časem však půjde i o zaměstnávání dalších kategorií pracovníků, o nichž jsem hovořil, a tento trend je patrný už dnes. Sociální ekonomika má potenciál pro tyto lidi vytvářet nová pracovní místa, ať už půjde o výrobu některých produktů, nebo o poskytování nejrůznějších služeb, samozřejmě včetně sociálních.

* Jana Přecechtělová, starostka obce Srbce na Prostějovsku, výkonná ředitelka Sdružení místních samospráv ČR: V letošním roce bude sestavování rozpočtu obcí na příští rok loterií. Pravda, někdo by mohl namítnout, že u malé obce, jako jsou Srbce s necelou stovkou obyvatel, se rozpočet udělá pohledem z okna. Skutečnost je však zcela opačná. Příprava rozpočtu zejména malé obce je náročným procesem. S rozpočtem na příští rok se opět budeme muset přizpůsobit především výdajům, které na nás hrne kraj, obec s rozšířenou působností a stát.

* Ladislava Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku: Stát se snaží o centralizaci veřejné správy, což vysvětluje snahou ušetřit peníze. Někdy však mám silný pocit, že by se nejraději vrátil ke slučování obcí, byť to (zatím) nikdo z jeho představitelů nahlas neřekne. Samozřejmě jsem pro úspory všeho druhu. Ovšem ne za tu cenu, že se zlikviduje jedinečnost české územní samosprávy, totiž samostatné a svébytné fungování malých venkovských obcí.

* Oldřich Kužílek, expert na právo na informace z Otevřené společnosti, spoluautor infozákona: Úředníci i funkcionáři mívají mylně zúženou představu o účelu zákona jen na běžné informace, které „jsou po ruce“. Pak je naštve žádost studenta nebo vědce, který vyhledává data k odborné práci, anebo obchodníka, žádajícího informace o investicích, projektech nebo jiné údaje, které veřejná správa masivně produkuje. To vše je legitimní obsah práva na informace, zaručeného Listinou základních práv a svobod, ale i účelem evropské Směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru, kterou infozákon od roku 2006 provádí. Tyto informace jsou motorem ekonomiky, vzdělání a konkurenceschopnosti. Úřady ale musejí umět zákon správně použít. Žadatel nemá právo „objednat si“ analýzu nebo hlubší rešerši. Úředník mu musí umět říci a nabídnout „vyhledej si sám“. To platí například u požadavku na informaci, která je zveřejněná, ale podobných nástrojů má infozákon více. Pokud je úředník neumí využít, neměl by nadávat na zákon.

* Věra Palkovská, primátorka Třince: Město může postupovat vždy jen v rámci zákona, tedy žádost posoudit podle jejího obsahu – a potom rozhodnout o poskytnutí informace, o jejím odložení, či o odmítnutí. Odložení – a zejména rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace jsou zcela výjimečnými postupy, protože musí splňovat velmi přísná kritéria. Tato kritéria jsou ještě doplněna řadou judikátů Nejvyššího správního soudu či nálezy Ústavního soudu. Nejčastěji se týkaly problematiky poskytování informací o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy.

* Hana Malá, tiskový odbor Ministerstva vnitra ČR: K otázce šikanózní povahy žádosti o informace činíme závěr, že platná a účinná legislativa nabízí procesní nástroje, jak čelit vysokému náporu žádostí o informace. Samozřejmě je to vždy spojeno s určitou mírou administrativního zatížení. Nelze však po právu přistoupit k ignorování žádostí o informace. Povinností obce jako povinného subjektu je vyhodnotit, zda určitá konkrétní žádost implikuje zneužití informačního zákona a svůj názor řádně odůvodnit v rozhodnutí, kterým se žádost o informace zcela nebo zčásti odmítá (§ 15 InfZ). V případě podaného odvolání pak bude na nadřízeném orgánu obce (krajském úřadu), aby vyhodnotil zákonnost a správnost takového postupu.

* Miroslav Matej, Ministerstvo financí ČR, a ekonom Luděk Tesař (jde o společný text obou autorů): Doporučujeme více pracovat s rozpisem rozpočtu a zajistit stabilnější rozpočty v chytré, zbytečně nepodrobné struktuře. Nikdo by v dnešní době neměl nárokovat zbytečně podrobné členění rozpočtu z pozice transparentnosti, neboť ta je zajištěna více než komfortně i u rozpočtu o dvou řádcích.

Voláme po návratu k podstatě rozpočtu jako nástroje, který zajišťuje finanční krytí provozu, který je víceméně dán a pro realizaci rozvoje, tedy investic a oprav. Praxe ukazuje, že se rozpočty některých územních samosprávných celků zvrhly do zbytečných podrobností a že se plete to, co je rozpočet, co rozpis, kdy se provádí změna rozpočtu apod. Tím narostla zbytečná byrokracie.

Nikdy by se neměl vytratit smysl financí, tedy že jsou nástrojem k financování veřejných služeb, že by se neměly hromadit ani směřovat k trvalým deficitům. Rozpočty by měly být dlouhodobě vyrovnané a spolu se střednědobým výhledem rozpočtu by měly být nástrojem realizace komunální politiky vedoucí ke zlepšování podmínek pro podnikání, bydlení a uspokojování veřejných potřeb.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Schodek rozpočtu sám o sobě není příznakem špatného hospodaření obce, pokud je důsledkem investiční aktivity a bude-li mít obec dostatek peněz, aby v budoucích letech deficit uhradila. To by neměl být problém, protože každá obec má zajištěné příjmy plynoucí z rozpočtového určení daní (RUD). Na rozdíl od schodku nemá přebytek rozpočtu obcí obdobná fyzická omezení. Teoreticky jej lze vykazovat do nekonečna. To však nic nemění na tom, že dlouhodobé vykazování přebytku je pro obec neefektivní, i když se na první pohled může jevit jako příznak dobrého hospodaření. Většina peněz, které obce takto kumuluje, leží na bankovních účtech. Jejich hodnotu snižují nejen bankovní poplatky, ale také inflace. Udržovat vysokou míru úspor v období nízkých úrokových sazeb je navíc značně nehospodárné, protože z toho mají užitek pouze banky.

* Jitka Nováková, členka rady Sekce správy zeleně Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu: V současné době jsme svědky fenoménu výzev. Ať už je to například výzva Sázejme stromy, či třeba výzvy Nesekejme trávníky, Více květnatých luk pro hmyz, Ovocné stromy do krajiny...  Žijeme totiž v době hesel a sociálních sítí a tyto výzvy jsou lidmi velmi oblíbené. Jde o jednoduchá sdělení. Jejich uplatnění v praxi je však nutné provádět s největší obezřetností. Je třeba je brát pouze jako inspiraci, nikoliv jako dogma.

Například letošní výzvou Nesekejte trávníky jistě nikdo nemyslel, že by se mělo v obcích přestat úplně sekat. Její hlavní myšlenkou bylo upozornění správců zeleně na nevhodný systém managementu péče o travnaté plochy, kdy v některých obcích je například stanoven počet sečí za rok, a to bez ohledu na klimatické podmínky a stav a využití trávníku. Je proto vždy na zodpovědnosti správce zeleně a vedení obce, zda bezhlavě podlehne takové výzvě bez ohledu na koncepční správu zeleně a následky, nebo přijme-li ji jako podnět k zamyšlení a ke zlepšení péče o veřejnou zeleň.

* Nikola Vavrous Khoma, street-artový umělec: Od té doby, co jsem začal tvořit graffiti, jsem byl fascinován veřejným prostorem a jeho častou pustotou. Je to zřejmé zejména ve větších městech. Jsem z Ostravska, kde všude nacházíme nesmazatelnou stopu průmyslu, který ovlivnil také vzhled ulic a náměstí. Proto veřejný prostor vnímám jako nekonečný potenciál, jako jedno velké plátno.

Jak tedy postupovat, chce-li město či obec kvalitně proměnit tvář některých objektů ve veřejném prostoru? Vždy záleží na individuálním případu. Jestliže má město pocit, že na jeho území lidé touží tvořit graffiti, ať jim vyčlení prostor, kde se mohou volně realizovat – a tím se učit a zdokonalovat. Kdybych já osobně celé roky nestrávil malováním na legálních stěnách, nikdy bych se nevypracoval k tomu, abych dokázal tvořit větší díla s přesahem. Obecně vidím jako dobrou cestu v tom, že radnice umožní vystavit kvalitní díla očím veřejnosti, čímž zároveň řeší problém zpustlých či soustavně vandaly ničených prostor.

* Michal Šourek, autorizovaný architekt, zakladatel ateliéru MSG Group: Pro Prahu je  docela příznačná degradace veřejného prostoru na veřejné prostranství; Brno – jeho centrum – je na tom o poznání lépe. A jsou menší města, v nichž se vytváří nějaká občanská společnost, která ovlivňuje fungování obce. Tím nemyslím, že by město omračovalo něčím na první pohled viditelným, třeba architekturou, ale demonstruje viditelné projevy fungování občanské společnosti. Prostřednictvím participativních rozpočtů se mohou realizovat různé projekty, za nimiž stojí sami občané. Pak jsou obce či města, která jsou turisticky atraktivní, a vlivem sezónní návštěvnosti turistů v nich převažují negativní projevy turismu. Ekonomický přínos turismu mizí v soukromých kapsách, což ještě není to nejhorší – nejhorší je, že zbytek zisku se investuje zpět do rozvoje turismu, a obec – obyčejní občané z něj nemají nic.

* Lukáš Kříž, IR expert: Ačkoli by se mohlo zdát, že digitální ekonomika bude opomíjet schopnosti z bloku lidské dovednosti, není tomu tak. Zůstávají důležitou součástí očekávaných kvalit uchazeče. Potvrzují to i výsledky z vybraných chytrých měst v USA, v nichž inzerenti poptávali některé ze schopností ze skupiny lidské dovednosti v 60 procentech inzerátů. O 13 procentních bodů překonali relevantní celostátní výsledek. Výrazně větší zájem měli zaměstnavatelé z chytrých měst o kreativitu a analytické schopnosti. V obou případech byl z hlediska četnosti výskytu zhruba dvojnásobný.

* Petr Mlsna, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy: Cílem zřízení Sbírky právních předpisů ÚSC není měnit systém dozoru nad zákonností obecně závazných vyhlášek či nařízení. S ohledem na skutečnost, že pravomoc zrušit obecně závaznou vyhlášku má pouze Ústavní soud, nemůže Ministerstvo vnitra rozhodovat o tom, kterou obecně závaznou vyhlášku nechá zveřejnit a kterou nikoliv.

Nově zřízená sbírka tak bude sloužit k jednotnému publikování (vyhlašování) právních předpisů územních samospráv. Právní předpis, který bude publikován ve sbírce, bude platným právním předpisem. Ministerstvo vnitra bude stejně jako doposud posuzovat zákonnost až platných právních předpisů – na tomto postupu se nic nezmění.

Pokud ministerstvo shledá určitou obecně závaznou vyhlášku publikovanou ve sbírce v rozporu se zákonem a obec dobrovolně nezjedná její nápravu, přistoupí Ministerstvo vnitra v souladu se zákonem o obcích k uplatnění svých dozorových opaření. Ve sbírce tak bude ve vztahu k této obecně závazné vyhlášce zveřejněno případné rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení její účinnosti nebo rozhodnutí Ústavního soudu o jejím zrušení. Kdokoliv tak bude moct ze sbírky například zjistit, že Ministerstvo vnitra pozastavilo účinnost konkrétní obecně závazné vyhlášky.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: V mnoha odborných textech (včetně textů autorky tohoto článku), které se týkají majetkoprávních jednání obcí a měst v podobě převodu vlastnických práv, se dočtete, že největším problémem, znamenající automaticky absolutní neplatnost smlouvy, je to, když není kupní smlouva o převodu vlastnictví k nemovitosti schválena zastupitelstvem obce. Že je to věc, kterou soudy bez pardonu „odsoudí“ k neplatnosti, protože neschválení zastupitelstvem nelze prominout ani přehlédnout.

Přesto však máme judikát z roku 2012, který řekl ústy soudců něco jiného – a nutno dodat, že to řekl velmi rozumně. Je to další průlom ve výkladu zákona o obcích, znamenající výklad efektivní, ne formalistický.

* Marcela Fadrná, Kancelář veřejného ochránce práv: Nejvyšší správní soud rozhodl v rozšířeném senátu tak, že pokud vydává opatření obecné povahy orgán obce nebo kraje v přenesené působnosti, je v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí odpůrcem ve smyslu § 101a odst. 3 s. ř. s. tento orgán obce či kraje. Odpůrcem tudíž není samotná obec nebo samotný kraj.

Adam Furek, právník: Žádný „obecný návod“ na vyřizování anonymních podnětů, podání apod., které jsou zasílány orgánům veřejné správy, neexistuje. Do značné míry záleží na předmětu takového podání, jakož i na rozhodnutí orgánu, jemuž je adresován. Některá anonymní podání mohou mít povahu podnětu k postupu správního orgánu z moci úřední podle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (jejich důvodnost by se měla prověřit bez ohledu na anonymní charakter), jiná mohou mít po obsahové stránce povahu petice apod.*

/rš/

K foto:

Tváří říjnovéhoé vydání Moderní obce je starostka obce Libotenice Ladislava Rejšková

Foto: archiv

 

S jasnými pravidly pro poskytování a čerpání dotací ze státního rozpočtu přichází novela zákona o rozpočtových pravidlech, která byla v úterý 7. listopadu 2017 vyhlášena ve Sbírce zákonů. Novela upravuje vztah procesu poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu ke správnímu řádu. Zákon nabude účinnosti dnem 1. ledna 2018.

Vypracováním této novely Ministerstvo financí reagovalo ‎primárně na požadavky ze strany Ministerstva pro místní rozvoj a řídicích orgánů operačních programů, kterými byla absence takových pravidel identifikována jako jedno z hlavních právních rizik pro hladkou implementaci v oblasti Evropských strukturálních a investičních fondů s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Ads 83/2014-46, který se zabýval vztahem mezi správním řádem a rozpočtovými pravidly ve věci úpravy procesu poskytování dotací. Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí je nad veškerou pochybnost výkonem veřejné moci, a proto je tato činnost podřízena správnímu řádu. A to i přesto, že rozpočtová pravidla doposud obsahují úpravu, která vylučuje použití správního řádu i soudní přezkum.

Podle nové právní úpravy se na proces poskytování dotací a návratných finančních výpomocí použije správní řád s tím, že některé otázky jsou upraveny odlišně (například účastenství) a použití některých ustanovení správního řádu je vyloučeno. Proces poskytování je koncipován jako jednostupňový (nebude možné odvolání ani rozklad), vyloučena je také obnova řízení a omezeno je rovněž použití přezkumného řízení.

V případě zachování dosavadní úpravy by hrozilo, že by neúspěšní žadatelé mohli podávat žaloby k soudu a na základě soudních rozhodnutí by vzrostl tlak na používání správního řádu v oblasti dotací v jeho plném rozsahu. „To by znamenalo, že by se na tento proces mimo jiné vztahovaly všechny opravné prostředky upravené ve správním řádu  - odvolání, rozklad, obnova řízení a přezkumné řízení. Tím by se zvýšila administrativní náročnost celého procesu a mohlo by to dokonce vést až ke kolapsu poskytování dotací, včetně dotací spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie,“ vysvětluje náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty Petr Pavelek.

Díky novému zákonu bude také napříště umožněno doručovat písemnosti ohledně dotací spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím systému MS 2014+. Při projednávání v Poslanecké sněmovně pak byla novela doplněna o pozměňovací návrh, kterým se upravuje postup při zamítnutí žádosti o poskytnutí prostředků ze Státního fondu životního prostředí. V tomto případě se mají přiměřeně využít nová ustanovení rozpočtových pravidel.

Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je přístupný i na internetové adrese: https://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=367&r=2017.

/tz/

 

 

 

 

 

Zaměstnancům veřejné správy, tedy i měst a obcí, se mají od letošního listopadu opět zvýšit platové tarify. O jak vysokou částku, bude v příštích týdnech rozhodovat vláda. Stejně jako v loňském roce nebere v potaz, co to způsobí v rozpočtech samospráv. Čerpání finančních prostředků v roce 2017 mají totiž města a obce dávno naplánované a budou tak mít problém, kde peníze na vyšší mzdy pracovníků vzít.

Přestože si Svaz měst a obcí ČR (SMO) uvědomuje problematickou situaci na trhu práce, kdy územní samosprávné celky nejsou při zaměstnávání zejména vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců konkurenceschopné vůči soukromým právnickým osobám, nemůže souhlasit s již v pořadí druhým letošním zásahem do obecních rozpočtů, kdy na tyto změny nejsou obce v rozpočtech připravené, a musely by tak omezit další investiční akce nebo jiné aktivity.

Chtěli bychom uvést na pravou míru mýty o zvýšení podílu z DPH, nárůstu příjmů o 8,6 mld. Kč a tvrzení, že obce budou mít dost peněz,“ vysvětluje předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjova František Lukl a dodává: „Ministerstvo financí s odkazem na toto zvýšení již navrhlo seškrtat národní dotace ve výši 5,9 mld. Kč, které byly využívány mimo jiné obcemi právě na finančně náročnější projekty. Je třeba si uvědomit, že ona proklamovaná částka 8,5 mld. Kč se zdá sice v celku obrovská, ale rozdělením mezi jednotlivé obce se stává celkem marginálním příjmem rozpočtu obce, ze kterého opravdu nezainvestují nic moc navíc. A i tento příjem sníží nebo zcela spolknou navrhované povinné výdaje na platy.

Požadavek SMO je jednoznačný, že by stát neměl takto nesystémově v průběhu roku, kdy obce a města mají vázány většinu prostředků na investice, zvyšovat náklady rozpočtů místních samospráv, aniž by zohlednil jejich aktuální situaci. Je proto logické, aby stát navýšené výdaje městům a obcím ke krytí zvýšených platů úředníků a zaměstnanců komunálních organizací dorovnal samostatnou položkou do rozpočtu měst a obcí mimo systém zvýšeného rozpočtového určení daní (RUD).

Svaz měst a obcí přitom dlouhodobě požaduje, aby se přímo do Ústavy ČR po vzoru zahraničních úprav zakotvila povinnost, že případné rozšíření povinností měst a obcí musí vždy provázet potřebné zvýšení rozpočtových prostředků. Jednoduše řečeno, bude-li stát po samosprávách požadovat, aby plnily další úkoly či na některé oblasti daly více peněz, musí městům a obcím zajistit financování. Jinak bude nadále docházet k nepříjemným situacím, kdy územně správním celkům chybí finance jinde, například na výstavbu nových kapacit mateřských škol, rekonstrukce místních komunikací a jiné strategické investice do veřejných služeb atd. Svaz v této souvislosti opakovaně apeluje na vládu, aby na případnou valorizaci platů ve veřejném sektoru myslela vždy včas a zohledňovala ji v přípravě rozpočtu na další rok.*

/tz/

Na ilustračním snímku:

Měšstský úřad v Jeseníku (Olomoucký kraj)

Foto: Ivan Ryšavý

 

Kolaps vyjednávání ministryně pro místní rozvoj s ministrem financí má nečekané důsledky. Nebudou peníze na obnovu místních komunikací. Ty jsou v majetku obcí, jimž zase scházejí finanční prostředky. Dotační titul možná nebude vůbec vyhlášen a starostům dochází trpělivost. Proto na čtvrtek 10. srpna přichystali před Ministerstvo financí ČR protest formou happeningu.

Infrastruktura malých obcí, tedy například budovy, kanalizace či místní komunikace, je několik desítek let podfinancovaná. Aktuálně navýšené příjmy obcí z rozpočtového určení daní tak nyní pokryjí běžnou údržbu, ale rozhodně nestačí na sanaci havarijních stavů,“ tvrdí Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) ústy svého předsedy Stanislava Polčáka. Ten dále dodává, že nezdar ve vyjednávání o návrhu zákona o státním rozpočtu v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj vyvolal mezi starosty velkou vlnu nevole. Dotační titul na obnovu místních komunikací se totiž naopak měl ještě dále navýšit, rozhodně ne pozastavit.

Například Sychrov v Libereckém kraji má v majetku kromě 16 kilometrů místních komunikací také tři lávky pro pěší a pět mostů. Jen sanace havarijního stavu jediného mostu je rozpočtována na více než tři miliony korun. S ročním rozpočtem čtyř milionů korun tak obec bez dotací pro obnovu této infrastruktury nezmůže vůbec nic.

A jaké kroky obce nyní připravují? „Již v pondělí jsme oslovili ministra financí Ivana Pilného s žádostí o schůzku. Věříme, že nám bude vyhověno. Ve čtvrtek hodláme v Praze uspořádat také poklidný happening, starostové pana ministra chtějí seznámit s reálným stavem místních komunikací na venkově,“ dodává místopředseda SMS ČR Jan Sedláček. Sdružení místních samospráv paralelně rozjíždí také mapovací projekt, který má poskytnout komplexní data o stavu místních komunikací na území České republiky. Již nyní je však zřejmé, že podfinancovanost jen u místních komunikací činí řádově miliardy korun.

Snížení finančních prostředků pro potřeby venkova nezasáhne pouze místní komunikace, ale také další oblasti rozvoje a obnovy obcí, například výstavbu domů pro seniory.

Protestní happening starostů a dalších zástupců obcí a měst, uspořádaný Sdružením místních samospráv ČR, se před Ministerstvem financí v Letenské ulici č. 15 (poblíž st. metra Malostranská) bude konat ve čtvrtek 10. srpna od 17 hodin. Jeho cílem bude upozornit na nutnost zachování a posílení finančních prostředků pro obnovu místních komunikací v souvislosti s přípravou zákona o státním rozpočtu na rok 2018.

/zr/

Ilustrační foto: Magistrát města Karlovy Vary

V červencovém vydání Moderní obce si budete moci mj. přečíst:

* Rozhovor se starostkou městské části Praha 2 Janou Černochovou, mj. o tom, jak se může rozvíjet centrální městská část, která nemá žádné volné plochy k další výstavbě. Portrét starostky máme i na titulní obálce červencového vydání.

* V rubrice Názor zamyšlení právníka Zdeňka Koudelky nad tím, jak by mohl nový zákon o obcích vyřešit velké rozdíly mezi obcemi, zejména pokud jde o počet obyvatel.
* Polemiku, v níž se střetnou středočeští starostové  - Martin Kupka z Líbeznic a Jan Slabý z Neveklova, kteří hledají odpověď na otázku: Měly by školy a školky být zabezpečeny zámky a hlídacími zařízeními?
* Hned dva texty v rubrice kauza. První už názvem naznačuje, o čem v něm jde: Autovraky v našich ulicích. Ostuda, problém, nebo zvyk? .Druhý se vrací k odmítnutí ústavní stížnosti Ústavním soudem, v níž se Technické služby Velké Meziříčí domáhaly toho, aby za výkon veřejné služby nemusely zaplatit "ušlou mzdu" ženě, která veřejnou službu na základě smlouvy s úřadem práce a v souladu s platnou legislativou pro tuto městskou společnost vykonávala.
* Text Ministerstva financí, který vysvětluje aktualizovanou metodiku k podnikatelské činnosti spolků ve vztahu k elektronické evidenci tržeb.
* Zamyšlení ekonoma Luďka Tesaře nad výbornými výsledky hospodaření obcí v minulém roce a jak by s ušetřenými penězi měly efektivně nakládat.
* Ohlédnutí za udílením cen Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě a představení jejich držitelů.
* Rozhovor s Tomášem Koníčkem, expertem na bezpečnost v obcích, o tom, jak zajistit bezpečný veřejný prostor.
* Článek o opuštěných hydrogeologických vrtech, které mohou být rizikem pro podzemní vody. Ekologická likvidace těchto vrtů je hlavně na bedrech obcí a měst, ale stát jim nabízí finanční pomoc.
* Text, který se věnuje společnému projektu Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) a Českých drah (ČD), nazvanému Železniční doprava pro kraje.
* Shrnutí nejzajímavějších informací o architektonických dílech nominovaných do letošního finále České ceny za architekturu.
* Další díl seriálu právníka Jana Břeně o změnách v odměňování zastupitelů, které nabudou účinnosti už 1. ledna 2018.
* Nepřehlédnutelnou odpověď právníka Adama Furka na otázku: Je možné obecní byty prodat nájemcům za zvýhodněnou cenu?
* Stať věnující se novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obcí.
* Začátek nového seriálu Moderní obec a veřejné zakázky/1 aneb Nové právní aspekty dynamického nákupního systému, který je připravovaný právníkem Petrem Kolmanem, členem rozkladové komise ÚOHS.
... a mnoho dalších zajímavých a potřebných informací!*

Moderní obec si můžete předplatit na: http://profipress.cz/predplatne/.

/red/

 

O výsledcích Programu švýcarsko-české spolupráce (dále jen Program), který v letech 2007–2017 poskytl českým subjektům grant v celkové výši přibližně 2,6 miliardy korun, informovali včera v Ostravě zástupci Ministerstva financí ČR – Národní koordinační jednotky Programu, ale také dalších resortů spolu s představiteli švýcarských partnerů některých podpořených projektů a švýcarských institucí zodpovědných za realizaci Programu. Závěrečné konferenci Programu švýcarsko-české spolupráce byl rovněž přítomen Markus-Alexander Antonietti, velvyslanec Švýcarské konfederace v České republice.

Díky tomuto grantu bylo realizováno přibližně čtyři sta projektů v různých oblastech zaměření zahrnujících např. dopravní infrastrukturu, péči o seniory, zdraví, boj proti korupci a organizovanému zločinu, neziskový sektor, vědu a výzkum či podporu podnikání. Přes 100 projektů bylo realizováno v partnerství se švýcarskými organizacemi. Na konferenci byl zhodnocen celkový přínos Programu a prezentovány vybrané oblasti podpory včetně několika konkrétních projektů.

Program švýcarsko-české spolupráce je součástí tzv. Švýcarského příspěvku (Swiss Contribution), grantu Švýcarska podporujícího úsilí Evropské unie snížit hospodářské a sociálních rozdíly v rámci nových členských zemí EU. Švýcarský příspěvek vychází ze záměru, který byl vyjádřen v Memorandu o porozumění mezi EU a Švýcarskem z roku 2006 a následně vyústil v podpis bilaterálních dohod poskytujících granty v celkové výši 1, 302 mld. švýcarských franků pro 13 nových členských států, které vstoupily do Evropské unie od 1. května 2004. Nejprve to byly dohody s deseti zeměmi, které vstoupily do EU současně s ČR (bilaterální dohody mezi Švýcarskem a těmito státy byly podepsány v roce 2007), následně dohody s Bulharskem a Rumunskem (v roce 2009) a Chorvatskem (v roce 2015).

Bilaterální dohody s jednotlivými státy obsahovaly základní informace ohledně oblastí zaměření prostředků a pravidel a postupů jejich využití. Oblasti zaměření zahrnovaly např. iniciativy regionálního rozvoje, modernizaci soudnictví, boj proti korupci a organizovanému zločinu, životní prostředí, podporu soukromého sektoru, rozvoj lidských zdrojů a sociální rozvoj a podporu neziskového sektoru.

V Programu bylo alokováno například i více než 13 mil. švýcarských franků na individuální projekty v oblasti péče o seniory. Těch bylo nakonec podpořeno celkem deset, mj. i Domov pro seniory v Bílovci na Novojičínsku (na snímku), který je sociálním zařízením města.

/mf/

K foto:

Domov pro seniory v Bílovci na Novojičínsku poskytuje celoroční sociální služby seniorům, kteří kvůli svému věku a zdravotnímu stavu potřebují celodenní individuální péči a podporu, kterou si nemohou zajistit ve svém přirozeném prostředí sami, prostřednictvím terénní sociální služby ani s pomocí svých blízkých.

Foto: archiv Domova seniorů v Bílovci

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down