Čtvrtek 25. listopadu byl dnem konání XXIV. celostátní finanční konference Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR). Již podruhé se odehrála v on-line formě. Nabitý program přinesl informace zejména k tématům financování výkonu přenesené působnosti obcí a měst, podpora opatření v oblasti životního prostředí, nakládání s odpady, financování obecních rozpočtů, hospodaření obcí a měst v době covidu, přezkum veřejných zakázek a řadu dalších.

O úvodní slova se postupně postarali čestný předseda SMO ČR a pražský primátor Zdeněk Hřib a předseda SMO ČR František Lukl. Prvním prezentujícím byl David Sláma, ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra, který se věnoval i refundaci nákladů územně samosprávným celkům za dobu koronavirové epidemie. Novinky Generálního finančního ředitelství přinesl zástupce generální ředitelky Jan Ronovský. Představil mj. nový web, který přispěje k lepší přehlednosti a dohledatelnosti informací. Ředitel Úřadu práce Viktor Najmon mluvil i o mimořádné okamžité finanční pomoci pro klienty zkrachovalé Bohemia Energy.

O činnosti právní poradny SMO ČR referoval Lukáš Váňa z advokátní kanceláře KVB. Upozornil i na povinnost nových vyhlášek a připomněl nabídku poradny, která nabízí automatické dokumenty i automatickou kalkulačku na výpočet poplatků z odpadu. Že ochrana oznamovatelů je to samé téma jako whistleblowing, vysvětlovala na závěr prezentace právní poradny výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková. Ta v průběhu vysílání představila Diář starosty/starostky: „Od diáře si neslibujeme nic menšího, než že pomůže starostům a starostkám se lépe zorientovat v nepřeberném množství povinností, které mají samosprávy ve vztahu k orgánům státní správy. Napočítali jsme více než 80 právních předpisů, z nichž povinnosti výkaznictví pro města a obce plynou.“

Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, představil Národní program životního prostředí, který se týká zejména zabezpečení pitné vody pro občany. David Lukáč z EKO-KOMu vysvětloval, proč často žádají po obcích vyplnění řady dotazníků. Sběr těchto dat ale slouží k analýzám a vyhodnocení další strategie celkového odpadového hospodářství EKO-Komu vůči městům a obcím.

Předsedkyně národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová upozornila na možnost prolomení dluhové brzdy v letech 2027, 2028 vzhledem ke stavu veřejných financí. Zástupce Úřadu na ochranu hospodářské soutěže Jan Vodák hovořil o přezkumu zadávání veřejných zakázek. Jak podotkla Radka Vladyková, představoval tento úřad v minulých letech pro starosty noční můru. V poslední době se ale stal pomocnou rukou pro zadavatele z řad místních samospráv. V programu vystoupil také byl Miroslav Matej, ředitel odboru financování územních rozpočtů Ministerstva financí, který se zabýval vývojem české ekonomiky.

Řečníků bylo v rámci Celostátní finanční konference SMO ČR mnohem více, záznam přenosu bude možno shlédnout na webu www.smocr.cz.

/zr/

Na snímku moderátorská dvojice Michaela Hergetová z České televize a výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková

Zahajovací den konference Provoz vodovodů a kanalizací, která se bude konat v režimu on-line pod záštitou ministra zemědělství, přinese mimo jiné vystoupení zástupce EurEau Bertranda Valleta. Již 2. listopadu tak budou nadnesena zajímavá témata, kterými jsou dopady strategie Green Deal a taxonomie na vodárenství, či srovnání úrovně oboru v Česku a v Evropě.

Ing. Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK ČR, a RNDr. Petr Kubala, předseda představenstva SVH ČR, představí Poziční dokument, který definuje základní potřeby vodohospodářského a vodárenského odvětví pro nadcházející období.
Předseda redakční rady časopisu SOVAK Ing. Miroslav Kos, CSc., MBA, připomene zásadní mezník časopisu, který letošním rokem vstoupil do 30. roku vydání.

Zcela novým způsobem bude uchopeno vystoupení zástupců ministerstev, která vytvářejí regulatorní rámec pro fungování vodárenského oboru. Účastníci konference získají tak přehled o novinkách z Ministerstva zemědělství, Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví.

Náplň konference jistě zaujme široké spektrum posluchačů, a vedle vodárenských společností a zástupců municipalit vlastnících či provozujících vodárenskou infrastrukturu, je určena i pro instituce, výzkumníky, novináře odborných periodik, či zájemce o obor vodovodů a kanalizací.

Přihlásit se je možné zde:  Konference Provoz vodovodů a kanalizací 2021 online – 2. 11., 3. 11., 5. 11. | SOVAK ČR.

/zr/

 

Hlavní ekonomové bank zastoupení v prognostickém panelu České bankovní asociace (ČBA) téměř nezměnili, vzhledem k potvrzujícím se známkám nastupujícího oživení, předchozí odhad růstu HDP a čekají letos růst tuzemské ekonomiky o 3,4 %. Odhad pro rok 2022 mírně upravili směrem vzhůru na 4,5 %. Většina rizik spojených se slabším než očekávaným růstem souvisí s nejistotou ohledně dalšího vývoje covid-19 a jeho hospodářskými dopady, ke kterým zatím patří i poruchy dodávek některých komponentů ze zámoří.

Předběžný odhad růstu HDP zveřejněný ČSÚ na konci července potvrdil, že se české hospodářství pozvolna pohybuje po trajektorii oživení. A to i když tržní očekávání byla ještě vyšší než oznámené 7,8% meziroční tempo, které bylo měřené oproti velmi nízké srovnávací základně, tj. nejhoršímu druhému kvartálu loňského roku. Prognostický panel ČBA předpokládá, že o růst se zasloužila především rostoucí spotřeba domácností i stále vysoká vládní spotřeba, a to o něco více než zatím pokulhávající investice. V průběhu roku by se však všechny tři složky měly na růstu HDP podílet v zásadě vyrovnaně. Příspěvek čistých vývozů k růstu bude za nimi, vzhledem k akcelerujícím dovozům, letos zaostávat. Napřesrok by se mohl s očekávaným růstem dovozů investičního zboží na čas dostat i do záporu.

Vliv hospodářského vývoje ve světě na české hospodářství

Mezinárodní měnový fond (MMF) po poklesu globálního výkonu o 3,2 % v roce 2020 potvrdil svá jarní očekávání letošního růstu světového HDP na 6 %. V roce 2022 pak předpovídá zmírnění tempa na 4,9 % (což je o 0,5 p.b. výš, než čekal na jaře).

I další údaje v upřesněné předpovědi korigoval směrem vzhůru. U Číny, jejíž hospodářství v loňském roce vzrostlo o 2,3 %, letos čeká zrychlení na 8,1 % a napřesrok má její HDP stoupnout o 5,7 %. Německo by se mělo, po loňském poklesu o 4,8 %, vrátit k růstu o 3,6 %, a v příštím roce dokonce o 4,1 % (tady zvýšil MMF odhad o celý procentní bod!). To samozřejmě znamená dobré zprávy i pro naši exportně orientovanou ekonomiku.

Výhled hospodářského růstu ČR: oživení potvrzeno, ale…

Po meziročním poklesu HDP o 2,1 % v prvním čtvrtletí tohoto roku se česká ekonomika do fáze oživení překlopila už ve druhé polovině dubna. V návaznosti na zlepšující se epidemiologický výhled u nás i v zahraničí, zvyšující se tempo růstu zejména německého hospodářství a rostoucí proočkovanost populace byla očekávání ohledně výkonu české ekonomiky ve druhém letošním kvartálu poměrně vysoká. Předběžné údaje ČSÚ zveřejněné na konci července však optimismus poněkud tlumí, i když 7,8 % meziročně na první pohled nevypadá špatně. Trh však očekával tempa růstu HDP cca o 1 p.b. vyšší. A ještě měsíc si bude muset počkat na upřesnění, která z jeho složek za zveřejněnými odhady stojí. Zda je to nečekaně vysoký růst dovozů, nárůst zásob v souvislosti s ne úplně hladkými dodávkami některých komponent (např. čipů pro automotive) a nedokončenou výrobou nebo zkrátka jen nedostatek dat implikující možné korekce směrem k původním očekáváním.

Navzdory neuspokojivému hospodářskému výkonu ve druhém čtvrtletí jsou experti prognostického panelu ČBA v zásadě stejného názoru jako v květnu, kdy ČBA prezentovala druhý letošní hospodářský výhled. Letos by tak podle mediánu jejich odhadů měl HDP meziročně vzrůst o 3,4 %. Po 2,1% meziročním propadu v prvním čtvrtletí a 7,8% meziročním růstu ve čtvrtletí druhém očekávají ve zbytku roku 3,5 až 3,9% tempo. Podle jejich názoru se o zesilování počínajícího oživení v zásadě rovnoměrně postará spotřeba domácností, vládní spotřeba a (spíše ve druhé polovině roku) i investice. Tempo růstu vývozů (10,4 %) by mělo mírně překonat tempo dovozního růstu (10,1 %).

Pro rok 2022 očekávají hlavní ekonomové bank 4,5% růst HDP. Ten by, vedle soukromé spotřeby zrychlující na meziroční tempo růstu ve výši 4,6 %, měl být tažen (konečně) především 6% oživením investiční aktivity firem. Veřejná spotřeba by oproti letošku měla růst pouze 1,1% tempem a pokračující dovozní aktivita způsobí, že čisté exporty budou z růstu spíše odečítat.

Trh práce: nezaměstnanost stále nízká, odráží přetrvávající strukturální nedostatky

Charakteristiky českého trhu práce se v čase příliš nemění a jeho nepružnost se i po pandemii dále zhoršuje. Mezera mezi volnými pracovními místy a počtem nezaměstnaných se od nejvyšší hodnoty v březnu 2020, kdy volných míst bylo o cca 124 tisíc více než žadatelů, postupně uzavírala. Počínaje lednem 2021 (nejnižší převis na úrovni „pouhých“ 16,8 tis. volných míst) se však tento dočasný trend začal obracet a v červnu t.r. statistiky zaznamenaly o 82,3 tisíc více volných míst než žadatelů o práci. Podíl nezaměstnaných osob podle definice MPSV ve stejném měsíci poklesl na 3,7 %, přičemž strukturální charakteristiky trhu práce se dále zhoršovaly. Dle definice ILO činila obecná míra nezaměstnanosti 2,9 %.

V roce 2021 odhaduje Prognostický panel ČBA průměrnou nezaměstnanost na 4 %, která by následně v roce 2022 měla poklesnout dokonce na 3,6 % (což je hodnota o polovinu p. b. nižší oproti květnovému odhadu).

Veřejné finance: volání po konsolidaci sílí, expanze přesto pokračuje

Vzhledem k loňskému „covidovému“ schodku veřejných financí 6,2 % HDP vzrostl kumulovaný veřejný dluh ČR na 38,1 % HDP. Obrázek podobný řadě (nejenom) evropských států, u mnoha z nich navíc na značně vyšší úrovni zadlužení. Česká republika se však z představy o odpovídající reakci na krizi a následném návratu na udržitelnou trajektorii vymyká hned v několika směrech. Za prvé (podle údajů dubnového Konvergenčního programu ČR) to nemá být návrat nikterak razantní: schodek na letošní rok odhaduje MF na 8,8 %, téměř 6 % na rok 2022 a shodně nad 5 % po dva následující roky. Skoro jako bychom od tradiční české rozpočtové střídmosti a odpovědnosti mířili opačným směrem. Za druhé: po nedávném ničím nekompenzovaném zrušení superhrubé mzdy zůstala na příjmové straně cca 100 mld. Kč mezera a dosud nezodpovězená otázka, jak rychle a čím ji zaplnit. Za třetí se od řady zemí EU (a zejména od našich německých či rakouských sousedů) lišíme nejenom neexistencí konsolidační strategie, ale především znepokojujícím způsobem rostoucí dynamikou zadlužování, vzhledem k níž se k blízkosti dluhové brzdy (zákonem stanovené na 55 % HDP) přibližujeme až nepříjemně svižně. V prvním čtvrtletí roku 2021 vzrostl český veřejný dluh hned po Kypru nejrychleji ze všech zemí EU a povinné šlápnutí na dluhovou brzdu by bez včasného otočení kormidlem mohlo přijít v nejbližších letech.

Ze zákona by tím vládě vznikla bezprostřední povinnost předložit Poslanecké sněmovně ke schválení plán opatření vedoucích „k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí“ (cit. zák.). Obce, kraje a zdravotní pojišťovny by však musely na následující rok připravit vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet a ostatní veřejné instituce (školy, školky, vysoké školy, ČMZRB, Česká exportní banka, výzkumné ústavy) od tohoto okamžiku nesmí uzavřít žádnou novou smlouvu či závazek, který by vedl ke zvýšení jejich zadlužení. Co by to znamenalo v praxi? Z deficitů by se tak některé instituce, pro něž platí velmi tvrdé rozpočtové omezení, musely v rámci daného roku dostat na čistou nulu. V tak krátkém období by jedinou možností, jak toho dosáhnout, byly dramatické škrty v jejich výdajích včetně omezení některých služeb, a zároveň zvýšení daní a jiných příjmů státu. Není tedy na co čekat – méně bolestivá postupná konsolidace je rozhodně lepší volbou.

 

Prognostický panel ČBA odhaduje schodek veřejných financí v letošním roce na 7,3 % HDP, přičemž veřejný dluh vzroste na 43,5 % HDP. Dopad razantního výpadku příjmů bez přijetí dostatečných opatření na výdajové straně ani v roce 2022 neumožní snížení schodku veřejných financí pod 4,6 % HDP (což není hodnota příliš korespondující s pokračující konjunkturou). Veřejný dluh by se tak vyšplhal na 45,5 % HDP. Pokud vláda vzešlá z podzimních voleb nezačne veřejné finance razantně konsolidovat, k nárazu na dluhovou brzdu, stanovenou zákonem o rozpočtové odpovědnosti na 55 % HDP, by mohlo dojít v nejbližších letech.

Opakování je matkou moudrosti. Přestože ve srovnání s řadou států EU, pokud jde o úroveň dluhu, zatím patříme ve fiskální oblasti mezi premianty, z dynamického pohledu se řadíme k těm nejhorším – rozsah zadlužení českého státu se rychle zhoršuje. Náraz na dluhovou brzdu navíc hrozí v situaci, kdy naopak by bylo potřeba konečně realizovat desetiletí odkládanou reformu penzijního systému a vytvořit fiskální prostor pro financování zdravotní péče. Prognostickému panelu ČBA tak nezbývá než znovu a znovu zdůrazňovat apel na urychlené přijetí plánu konsolidace veřejných financí. Změní-li se sentiment investorů (což může nastat i při nezměněném ratingu ČR) dříve, než bude důvěryhodný plán přijat, výsledné zdražení obsluhy veřejného dluhu by dále zkomplikovalo situaci, v jaké se české veřejné finance nacházejí.

Měnová politika, inflace a měnový kurz

V krizovém roce 2020 i v nejistotou zatížených prvních pěti měsících roku 2021 setrvávala měnová politika v uvolněném módu navzdory spotřebitelské inflaci. Ta se od loňského dubna pohybovala nad inflačním cílem, a do konce letošního ledna i mírně nad horní hranicí tolerančního pásma. V závěru prvního letošního čtvrtletí bylo možné pozorovat postupný návrat hodnoty indexu spotřebitelských cen do tolerančního pásma. V červenci však inflace vzrostla nad očekávání trhu i centrální banky a dosáhla 3,4 %, zejména z titulu růstu cen potravin a cen souvisejících s bydlením. Rizika nárůstu cen energií, některých materiálů a problémy v dodavatelských řetězcích pak patrně inflaci ve druhé polovině roku dále zvýší ke 4% hranici.

 

Po červnovém startu zvyšování měnově-politických sazeb o „tradiční čtvrtku“ – tedy 0,25 %, ke kterým ČNB přistoupila jako letos teprve druhá centrální banka v EU, očekávaly trhy další krok stejným směrem při zveřejnění její srpnové prognózy. S výjimkou těch ekonomů, kteří předpovídali „hike“ ještě vyšší, nebyli ostatní zklamáni. Bankovní rada na srpnovém zasedání rozhodla o zvýšení dvoutýdenní repo sazby o dalších 0,25 %, čímž se počínaje 6. srpnem 2021 česká vedoucí měnově-politická sazba dostala v EU na ojedinělou úroveň 0,75 % (výše je už jen Magyar Nemzeti Bank s 1,20 %, nicméně s inflací nad 5 %). Prognóza ČNB se odhadem růstu HDP na letošních 3,5 % vrátila v zásadě na úroveň tržní shody a korigovala tak překvapivě nízký odhad z května (1,2 %). Ačkoli vyznění prognózy signalizovalo zvýšení sazeb o 0,5 %, bankovní rada se nakonec většinově přiklonila ke konzervativnějšímu kroku.

Hlavní ekonomové bank pak pro letošní i pro příští rok očekávají, že růst spotřebitelských cen, který v některých letošních epizodách nepřestával překvapovat směrem vzhůru, bude velmi zvolna směřovat ke 2% inflačnímu cíli, a to na průměru kolem 3 % letos a 2,6 % v roce 2022. Pokud jde o měnově politickou sazbu, ve zbytku letošního roku očekávají další dvě postupná zvýšení základní sazby ČNB na 1,25 % koncem letošního roku. Další tři zvýšení pak očekávají i napřesrok, takže by se měnově politická sazba ČNB měla na konci příštího roku dostat až na rovná 2 %.

Měnový kurz po turbulentním vývoji během loňského roku ukončil rok na hladině 26 Kč/EUR, v prvním čtvrtletí kolem této úrovně mírně osciloval a následně začal v očekávání postupného přitvrzování měnové politiky posilovat na hladinu kolem 25,50 Kč/EUR. Pro letošní a příští rok očekává prognóza ČBA jeho další kolísání v řádu několika desítek haléřů na průměr kolem 25,60 Kč/EUR letos a zpevnění na 25 Kč/EUR v příštím roce.

Prognózy růstu reálného HDP:

 

Instituce (+ nejaktuálnější prognóza)20212022
ČNB (prognóza srpen 2021)3,5 %4,1 %
Ministerstvo financí ČR (makroekonomická predikce duben 2021)3,1 %3,7 %
Evropská komise (Summer Economic Forecast, červenec 2021)3,9 %4,5 %
MMF (World Economic Outlook, duben 2021)4,2 %4,3 %
OECD (Economic Outlook, květen 2021)3,3 %4,9 %
ČBA (prognóza srpen 2021) 3,4 %4,5 %

 

Makroekonomická prognóza ČBA v číslech:

 

Ukazatel2020

(skutečnost)

2021

(prognóza)

2022

(prognóza)

Růst reálného HDP (%)-5,83,44,5
Podíl nezaměstnaných osob (MPSV): průměr (%)3,64,03,6
Průměrná nominální mzda (růst v %)3,24,24,5
Míra inflace: CPI (%) průměr3,23,02,6
Vládní deficit/přebytek (% HDP)-6,2 -7,3-4,6
Vládní dluh (% HDP) 38,143,545,5
Růst spotřeby domácností (%) reálně-5,22,34,6
Růst vládní spotřeby (%) reálně2,92,41,1
Růst investic (%) reálně-8,52,56,0
Růst vývozů (%) reálně-6,010,46,8
Růst dovozů (%) reálně-6,110,17,1
Růst reálného HDP v eurozóně (%)-6,94,54,4
Směnný kurz CZK/EUR: průměr26,4625,6325,00
Ceny ropy (USD za barel): brent průměr43,0068,7067,00
Základní sazba ČNB 2T REPO (%): konec období0,251,252,0
Základní sazba ECB (%): konec období0,00,00,0
3M-PRIBOR (%): průměr0,860,751,8
Růst bankovních úvěrů klientských (%)4,95,55,2
Růst bankovních úvěrů domácnostem (%)6,57,86,0
Růst bankovních úvěrů (nefinančním) podnikům (%)3,21,05,1
Růst bankovních vkladů klientských celkem (%)10,88,56,5

/zr/

 

 

 

 

 

 

 

V roce 2021 odhaduje Prognostický panel ČBA průměrnou nezaměstnanost na 4 %, která by následně v roce 2022 měla poklesnout dokonce na 3,6 % (což je hodnota o polovinu p. b. nižší oproti květnovému odhadu).

Veřejné finance: volání po konsolidaci sílí, expanze přesto pokračuje

Vzhledem k loňskému „covidovému“ schodku veřejných financí 6,2 % HDP vzrostl kumulovaný veřejný dluh ČR na 38,1 % HDP. Obrázek podobný řadě (nejenom) evropských států, u mnoha z nich navíc na značně vyšší úrovni zadlužení. Česká republika se však z představy o odpovídající reakci na krizi a následném návratu na udržitelnou trajektorii vymyká hned v několika směrech. Za prvé (podle údajů dubnového Konvergenčního programu ČR) to nemá být návrat nikterak razantní: schodek na letošní rok odhaduje MF na 8,8 %, téměř 6 % na rok 2022 a shodně nad 5 % po dva následující roky. Skoro jako bychom od tradiční české rozpočtové střídmosti a odpovědnosti mířili opačným směrem. Za druhé: po nedávném ničím nekompenzovaném zrušení superhrubé mzdy zůstala na příjmové straně cca 100 mld. Kč mezera a dosud nezodpovězená otázka, jak rychle a čím ji zaplnit. Za třetí se od řady zemí EU (a zejména od našich německých či rakouských sousedů) lišíme nejenom neexistencí konsolidační strategie, ale především znepokojujícím způsobem rostoucí dynamikou zadlužování, vzhledem k níž se k blízkosti dluhové brzdy (zákonem stanovené na 55 % HDP) přibližujeme až nepříjemně svižně. V prvním čtvrtletí roku 2021 vzrostl český veřejný dluh hned po Kypru nejrychleji ze všech zemí EU a povinné šlápnutí na dluhovou brzdu by bez včasného otočení kormidlem mohlo přijít v nejbližších letech.*

 

 

Zastupitelé Liberce v pátek na mimořádném jednání schválili převod spoluvlastnického podílu města do majetku Bytovému družstvu (BD) ZÚ Alfa ve Vratislavicích nad Nisou. Jedná se o první z celkového počtu deseti bytových družstev, u kterých je město spolumajitelem části bytových domů. Se smlouvou, která má umožnit převod za symbolickou jednu korunu, souhlasilo 32 z 34 přítomných zastupitelů.

Převody podílů na bytových jednotkách v posledních měsících řeší desítky měst a obcí v celé zemi. Přímo v Liberci se týká zhruba 1 150 bytů v deseti různých bytových družstvech, které byly postaveny v letech 1997 až 2007. Stát na každý z bytů tehdy přispěl v průměru 320 tisíc. Liberec díky tomu v družstvech získal až 51% podíl. Podle původních smluv mělo město po dvaceti letech převést svůj podíl na družstevníky, a to bezplatně nebo za korunu.

Po mnoha měsících jednání a nejistoty se podařilo najít právní kancelář, která na sebe bere odpovědnost a především předkládá řešení, jak převod za korunu uskutečnit. Navíc nám garantuje, že jde o cestu, která zastupitele nevystaví hrozbě, že svým hlasováním pro tento převod poruší zákon. Je to důležitý mezník. Doufám, že jsme konečně našli způsob, jak celý ten nešťastný spor mezi městem a družstvy začít postupně narovnávat. A že ke spokojenosti všech zúčastněných stran konečně dokončíme to, co jsme si od začátku přáli. Tedy, že najdeme cestu, jak převést spoluvlastnické podíly na bytech družstevníkům bezplatně, ale v souladu se zákony ČR,“ říká primátor Liberce Jaroslav Zámečník.

Podle družstevníků se město v minulosti zavázalo, že po dvaceti letech od kolaudace převede svůj podíl za smluvních podmínek na družstva (o problému jsme psali v loňské srpnové Moderní obci v rubrice Kauza). Právníci, které si radnice najala, aby tuto majetkoprávní transakci připravili, ale nakonec nenašli dohodu mezi družstevníky a městem na znění nových smluv. Liberec postupně družstevníkům navrhnul tři různé varianty, jak bytové jednotky převést, aniž by zastupitelům města hrozilo, že poruší zákon. A současně hledal řešení, jak docílit převodu s co nejnižším, ideálně nulovým finančním dopadem na jednotlivé družstevníky.

Zároveň už vloni na podzim společně s Libereckým krajem předložil do poslanecké sněmovny a vládě návrh na změnu několika zákonů, které by bezplatný převod bytů družstevníkům umožnily. A to nejen v Liberci, ale i v ostatních městech a obcích ČR, které tíží podobný problém. Sněmovna ale k němu bohužel vydala záporné stanovisko s vysvětlením, že: „...předložený návrh zákona je „s ohledem na jeho cíl nadbytečný“.

Na jaře letošního roku ministerstva pro místní rozvoj, financí a vnitra, vydala stanovisko, jak mohou obce a města při převodu bytových jednotek postupovat, aniž by jim hrozilo, že poruší zákon. Jejich doporučení tak v podstatě kopírovalo žádost na změnu legislativy, o kterou už vloni na podzim žádal Liberecký kraj na základě podnětu statutárního města Liberec. Zastupitelstvo Liberce později řešení problematiky převodu bytů na družstevníky pověřili pracovní skupinu, složenou ze zástupců všech koaličních a opozičních stran. Ta bude řešit i převody u dalších družstev.

Schválenému návrhu smlouvy o převodu bytových jednotek na BD Alfa předcházela série jednání mezi zástupci města, družstevníky a postupně celkem třemi různými právními kancelářemi. Až ta poslední – Joukl a partneři, byla ochotna se pod svůj právní výklad „podepsat“ a současně garantovat, že jejími právníky navržená smlouva je v souladu se všemi požadavky všech zúčastněných stran. A současně, že jejím naplněním nedochází k porušení žádného ze zákonů ČR, zejména pak zákona o obcích a nakládání s veřejným majetkem.

„Jsem velmi rád, že se nám podařilo ve spolupráci s právní kanceláří Joukl a partneři připravit smlouvu, která je akceptovatelná napříč politickým spektrem a zároveň i pro družstevníky. Osobně to vnímám jako obrovský posun. Převod na BD Alfa je tou pověstnou první vlaštovkou, kterou by měla postupně v příštích měsících následovat ostatní liberecká bytová družstva. Město Liberec se tímto řadí mezi města, která si dokáží s touto složitou problematikou poradit, a je fajn, že můžeme být ostatním městům v řešení převodů vzorem,“ říká člen Rady města, zastupitel a předseda pracovní skupiny pro převod bytů Petr Židek. Nezbývá než věřit, že rozhodnutí libereckých zastupitelů bude vzorem pro ostatní města, která se zabývají stejnou problematikou.

Po převodu podílů na bytové družstvo Alfa by měla následovat další dvě družstva Beta a Gama, kde se návrhy smluv připravují. Celkem má Liberec postupně vyřešit převody u deseti různých bytových družstev.

Odhadovaná hodnota majetku, kterého se převody v Liberci mají týkat, je řádově stovky milionů korun. Nejisté zatím stále zůstává, kolik a zda vůbec budou družstevníci muset státu za převod nemovitosti zaplatit na dani, což musí rozhodnout příslušné ministerstvo.

/zr/

Podle tiskové zprávy klubu ODS

Liberecká ODS, která je součástí radniční koalice, byla na začátku celé kauzy osamocena se svým názorem, že v demokratickém státě se smlouvy mají plnit a podíly převést tak jak bylo před dvaceti lety smluvně ujednáno. Zbylé koaliční strany (Starostové pro Liberec (SLK) a ANO) chtěly původně po družstevnících statisíce korun za převod a tvrdily, že smlouvy jsou neplatné. Vedení města postupně přicházelo s různými variantami, kterými částku snižovali, ale nechtěli připustit bezúplatný převod. S postupem naopak nesouhlasila opozice, a následně se podařilo ODS svým důsledným přístupem přesvědčit i většinu koaličních partnerů. Družstevníci mezitím založili spolek Spravedlnost pro bytová družstva a obrátili se na ministerstva se žádostí o pomoc. Výsledkem bylo výkladové stanovisko 3 ministerstev (financí, pro místní rozvoj a vnitra), která opět doporučila bezplatný převod tak, jak bylo kdysi ujednáno.

Po dlouhých jednáních pracovní skupiny pod vedením radního Petra Židka (ODS) se podařilo najít shodu mezi právními zástupci obou stran, městem a družstevníky. Výsledkem je dnešní většinová shoda přítomných zastupitelů a jejich souhlas s převodem spoluvlastnického podílu města na bytové družstvo ALFA.

Jsem velmi rád, že se dobrá věc podařila. Po dlouhé době jsme dospěli ke shodě v zastupitelstvu a ukončili jsme tak beznaděj libereckých družstevníků. Chtěl bych poděkovat všem zastupitelům, všem členům pracovní skupiny, která strávila stovky hodin na mnohdy emotivních jednáních, děkuji právním zástupcům za jejich pragmatický přístup, stejně jako všem úředníkům města Liberce, kteří se na řešení této záležitosti podíleli. V neposlední řadě děkuji všem družstevníkům, kteří se aktivně zapojili a vytrvali“, dodal radní Petr Židek (ODS).*

Hospodaření obcí bez započtení Prahy skončilo v roce 2020 podesáté v řadě  přebytkem, tentokrát 10 miliard korun. Nepotvrdily se tak obavy z výrazného schodku obecních rozpočtů. Rating hospodaření obcí ukázal rostoucí rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími obcemi.

Obce hospodařily s příjmy 272 miliard korun a výdaji ve výši 262 miliard. Jejich rezervy na bankovních účtech se zvýšily na 150 miliard, zatímco jejich dluh vzrostl na 50 miliard korun. V uplynulém roce se jim výrazně snížily příjmy z daní, tento výpadek však částečně kompenzovala mimořádná dotace ve výši 1250 Kč na obyvatele. I přes nejistou makroekonomickou situaci obce zvýšily objem svých investic na rekordních 83 miliard korun. Oproti roku 2019 se zvýšil počet obcí, které v souhrnném ekonomickém ukazateli iRating společnosti CRIF dosáhly nejvyššího stupně „A“. Zároveň mírně vzrostl počet obcí s nejhorším hodnocením „C-“. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceoobcich.cz, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí.

Celkový iRating obcí dosáhl na sedmibodové škále, kde nižší hodnota znamená lepší výsledek, celkové hodnoty 3,54 bodu, což je na pomezí mezi hodnocením „B“ a „B-“. Z 6 253 obcí jich byla více než pětina (1 430) ve výborné nebo velmi dobré kondici, zatímco u  7 procent (467) obcí hrozí riziko, že se ve svém hospodaření mohou dostat do problémů. „Hospodaření obcí jako celku se sice v uplynulém roce téměř nezměnilo, ale při bližším pohledu je vidět, že se zvýšily rozdíly v hospodaření jednotlivých obcí. Na jedné straně se snížil počet obcí s průměrným hospodařením, na druhé straně se zvýšil počet obcí s výborným nebo naopak rizikovým hospodařením,“ říká Luděk Mácha, manažer služby iRating obcí společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Počet obcí s výborným nebo velmi dobrým hospodařením se zvýšil o 28, počet obcí s rizikovým hospodařením potom vzrost o 9. Nejlépe hospodařily obce ve Středočeském kraji a na Vysočině, nejhůře ty v Ústeckém kraji a v Olomouckém kraji. Jde o stejné kraje jako o rok dříve.

Příjmy obcí se zvýšily o 7 miliard, především díky dotacím

Příjmy obcí se v uplynulém roce zvýšily téměř o 7 miliard korun, tedy o necelá 3 procenta. Hlavním důvodem je  vysoký objem dotací, zejména neinvestičních, z nichž část kompenzovala propad jejich daňových příjmů. „V první polovině loňského roku se zdálo, že obce můžou na daních přijít až o 27 miliard korun. Výběr daní byl ale nakonec vyšší. Díky tomu se daňové příjmy obcí snížily pouze o 11 miliard. Na druhé straně i díky jednorázové státní dotaci ve výši 1250 korun na obyvatele vzrostl objem neinvestičních dotací obcím o necelých 13 miliard. Zároveň se zvýšil o necelé 4 miliardy také objem investičních dotací,“ vysvětluje růst příjmu obcí Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Co se týče daňových příjmů, největší pokles  zaznamenaly obce u daně z příjmu právnických osob (6 miliard Kč), naopak nejmenší u daně z přidané hodnoty (pouze 0,8 miliardy Kč).

Výdaje obcí vzrostly o 8 miliard, jejich investice do rozvoje byly nejvyšší v historii

Výdaje obcí v uplynulém roce rostly o něco rychleji než jejich příjmy, meziročně se zvýšily o necelých 8 miliard korun, tedy o 3 procenta. Běžné výdaje obcí, které slouží k financování jejich každodenního provozu, se zvýšily o 3,4 miliardy. Kapitálové výdaje, tedy investice do rozvoje obcí, se meziročně zvýšily o 4,3 miliardy korun. „To, že obce nerezignovaly na svůj rozvoj, ale pokračovaly v naplánovaných investicích, můžeme spolu s jejich přebytkovým hospodařením označit za největší úspěch loňského roku. Rušení plánovaných investic je spojené na jedné straně s finanční ztrátou, na druhé straně se to negativně projeví na životě obyvatel,“ vysvětluje Věra Kameníčková.

V uplynulém roce obce proinvestovaly více než 83 miliard korun, což je nejvyšší částka v historii samostatné České republiky. Jejich běžné výdaje dosáhly 178,5 miliardy korun. Necelá třetina obecních výdajů tak šla na investice, dvě třetiny potom na běžný provoz. Podíl investičních dotací na kapitálových výdajích obcí dosahoval 30 procent. Byl tak vyšší než v letech 2016-2019, ale zároveň výrazně nižší než v letech 2011-2015, kdy se pohyboval okolo 40 procent.

Obce mají na účtech 150 miliard korun, jejich dluh dosahuje 50 miliard

I přes vyšší výdaje obce v roce 2020 zvýšily objem peněz uložených v bankách o 12,5 miliardy na 150 miliard korun. Na druhou stranu se již třetím rokem v řadě zvýšil objem jejich dluhu. Ten vzrostl o necelé dvě miliardy a přesáhl 50 miliard korun. „Je zajímavé, že v době, kdy mají obce tolik volné hotovosti, financují některé své rozvojové aktivity na dluh. To ukazuje, že především menší obce mohou mít problémy s financováním svých rozvojových projektů. Investiční dotace, ať už ze strany státu, nebo ze strany Evropské unie, často pokrývají jen část  investice, navíc každý rok ji dostane jen malá část obcí. Obec tak musí často šetřit několik let, než si může plánovanou investici dovolit spolufinancovat,“ upozorňuje Věra Kameníčková. I když celková výše rezerv v obecních rozpočtech se může na první pohled zdát  zbytečně vysoká, s ohledem na existující nejistotu je podle Věry Kameníčkové patrně odůvodnitelná.*

/zr/

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová včera na tiskové konferenci v Praze vyzvala obce a kraje, aby více využívaly svůj velký investiční potenciál v době, kdy je třeba dávat práci živnostníkům, místním podnikatelům a malým a středním regionálním firmám. Tento svůj apel na územní samosprávy vznesla v souvislosti s představením výsledků hospodaření obcí a krajů v minulém roce.

Hospodaření obcí a krajů bylo v roce 2020 poznamenané pandemií covid-19, která se promítala do přijatých vládních opatření, jejichž cílem bylo zamezit šíření této nákazy, a tedy do fungování celé společnosti. Jak včera na tiskové konferenci uvedla ministryně financí Alena Schillerová, celkově hospodaření územních rozpočtů (obcí a krajů včetně dobrovolných svazků obcí) loni – i přes dopady pandemie – skončilo s přebytkem 14 miliard korun.

Tak jako stát pravidelně každý měsíc zveřejňuje výsledky pokladního plnění svého státního rozpočtu, měli bychom vědět, jak hospodaří obce, města a kraje – zvláště poté, co v loňském roce byly mnohde a mnohdy vyostřeny emoce a panovaly velké obavy o to, zda municipality budou moci investovat a pokračovat ve svých projektech,“ připomněla ministryně financí. Jak dodala, s velkým potěšením, nikoliv s nějakou kontroverzí, prezentovala, že rok 2020 pro města a obce vůbec špatně nedopadl.

OBCE LONI VYKÁZALY PŘEBYTEK SVÉHO HOSPODAŘENÍ

V uplynulém roce obce hospodařily s přebytkem 19 mld. Kč, přičemž jejich příjmy činily 369 mld. Kč, což oproti roku 2019 znamená nárůst o 2,36 %, tedy o 8,5 mld. Kč

Daňové příjmy obci sice v roce 2020 klesly o 5,85 %, tedy o zhruba 14,3 mld. Kč, ale započte-li se mimořádný příspěvek – kompenzace, kterou jim stát poskytl ze státního rozpočtu ve výši 1250 Kč na obyvatele, tak po započtení této kompenzace jde o pokles pouze o 0,37 %, což představuje necelou miliardu korun.

Jak uvedla Alena Schillerová, pokles ekonomiky byl tedy mnohem větší, než činil propad daňových příjmů obcí – naopak jejich celkové příjmy podle propočtů Ministerstva financí dokonce vzrostly. „Přitom rozpočtové určení daní (RUD) je nastaveno tak, že když klesají příjmy státu – a ty loni skutečně klesly, tak logicky by měly klesat i příjmy obcí a krajů – ale u obcí se to nestalo, protože jsme jim to takto kompenzovali,“ konstatovala ministryně, přičemž obce se podle jejích slov na krizi ekonomiky nemusely nikterak významně podílet.

Alena Schillerová rovněž připomněla, že od 1. ledna 2021 vstoupil v účinnost tzv. daňový balíček, který mj. mění i RUD. Konkrétně se podíl obcí na celkovém inkasu sdílených daní v rámci RUD letos zvyšuje z dosavadních 23,58 % na 25,84 %, podíl krajů z 8,92 % na 9,78 %). Obcím by to mělo přinést dalších 16,2 mld. Kč, krajům pak 6,1 mld. Kč.

Alena Schillerová se zevrubně věnovala také zůstatkům na běžných účtech obcí. K 31. 12. 2020 činily 234,1 mld. Kč, po započtení dluhů obcí (70,255 mld. Kč) by představovaly 163,8 mld. Kč. „To není radostná zpráva, protože si myslím, že tyto peníze měly být více utráceny,“ sdělila ministryně.

Provozní saldo obcí podle jejích slov činilo 84, 5 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje obcí dosáhly 72,5 mld, takže „nevyužitý investiční potenciál, který obce mohly loni využít,“ činil něco málo přes 12 miliard korun.

Alena Schillerová připustila, že je samozřejmě nutné v tomto ohledu každou z více než 6200 obcí posuzovat individuálně. „Situace v každé obcí je jiná, některé investují lépe, jiné hůře,“ dodala, protože někde se například nemuselo stihnout vysoutěžení zhotovitele, jinde nebyla včas podepsána smlouva atd. Obce také odkládaly peníze na připravované projekty apod. Nicméně ministryně uvedla, že „investiční potenciál u mnoha obcí nebyl plně využit“. „Proto je tak důležité,“ dodala, „letos maximálně investovat a pomoci ekonomice–  a třeba i příspěvkovým organizacím obcí.“

PRAHA MÁ REKORDNÍ ZŮSTATKY NA SVÝCH ÚČTECH

Zvlášť se věnovala hospodaření hlavního města, které je obcí a zároveň i krajem. Praha totiž k 31. 12. 2020 vykázala na svých běžných účtech rekordních 87,149 mld. Kč při dluhu 20,032 mld. Kč. „To není dobrá zpráva,“ podotkla ministryně, „protože šlo o rok, kdy bylo třeba investovat.“ Vedeni české metropole proto označila za „zadřenou brzdu na luxusním a krásném automobilu, jakým je Praha“.

O nevyužitém investičním potenciálu Prahy svědčí provozní saldo jejího hospodaření – to loni činilo bezmála 22,8 mld. Kč při očištěných kapitálových výdajích ve výši 14 mld. Kč. Hlavní město tak nevyužilo potenciál téměř devíti miliard korun, které mohlo investovat nebo jimiž mohlo pomoci svým příspěvkovým organizacím.

KRAJŮM CELKOVÉ PŘÍJMY VZROSTLY, PŘESTO ZAZNAMENALY SCHODEK HOSPODAŘENÍ

Vyšší územní samosprávné celky – kraje, v roce 2020 hospodařily se schodkem 5 mld. Kč. Nicméně jejich celkové příjmy vzrostly o 10 % a transfery ze státního rozpočtu stouply o 18,2 % (28,4 mld. Kč). Podle ministryně financí kraje vykázaly na účtech 32,8 mld. Kč. I po úhradě dluhu (17,8 mld. Kč) by stav jejich běžných účtů dosáhl 15 mld. Kč.

OBCE A MĚSTA SE PROTI VÝROKŮM MINISTRYNĚ OHRAZUJÍ

Svaz měst a obcí ČR, stejně jako Sdružení místních samospráv ČR se téměř vzápětí po tiskové konferenci vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové vymezily proti některým jejím tvrzením. Oběma organizacím zejména vadí její výroky o tom, že obce a města zbytečně nechávají zahálet své peníze na bankovních účtech.

Starostové, starostky, primátoři i primátorky, všichni se chovají nanejvýš zodpovědně, takže investice podepisují až v okamžiku, kdy na ně mají peníze. Pokud finanční prostředky dotečou do jejich rozpočtů až v létě, celá jedná stavební sezona je pryč,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjov František Lukl. Více na: https://www.moderniobec.cz/nikdo-zodpovedny-by-nepodepsal-ani-smlouvu-na-autobus-pokud-na-nej-nema-penize-tak-se-svaz-mest-a-obci-ozval-na-dnesni-vyroky-ministryne-financi/  .

Obce jsou zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům. Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku. Není divu, že starostové vytvářeli rezervy,“ zdůraznil předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák. Více na:  https://www.moderniobec.cz/kritizovat-obce-ze-v-nejiste-dobe-setri-je-absurdni-pripomina-sdruzeni-mistnich-samosprav/ .

/rš/

Na snímku: Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová během včerejší tiskovém konference v Praze

Foto: FB profil Aleny Schillerové*

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V České republice je přes 18 000 institucí, data v otevřeném formátu v Národním katalogu otevřených dat publikuje ale pouze 42 z nich. Co se týče digitalizace, pohybuje se Česká republika za průměrem zemí OECD. Přestože stát vyniká v zavádění politik, legislativy, strategie a akčních plánů týkajících se otevírání dat, realita a následná implementace a práce s daty pokulhává.

Podle Open Data Maturity Report 2020, který hodnotí míru otevřenosti jednotlivých evropských zemí, si Česká republika oproti předchozím letům pohoršila. Za lepším průměrem zaostává zejména v oblasti datového portálu a jeho využití. Ten slouží k publikaci otevřených datových sad a důležitých informací, které se vztahují k problematice otevřených dat v ČR včetně osvěty a vzdělávání. V tomto ohledu je Česko druhé nejhorší v Evropě, celkově se umístilo na 21. příčce z celkem 36 sledovaných zemí. Z reportu také vyplývá, že ačkoliv je zveřejňování otevřených dat součástí programového prohlášení vlády, ve skutečnosti má její nízkou podporu, závisí na jejím financování a není prioritou. Problémem zůstává i to, že data jsou minimálně využívána pro řízení veřejného sektoru.

Jak zlepšit situaci

Co pro zlepšení situace by se mohlo dělat, popisuje projektový koordinátor Nadace OSF Josef Šmída: „Jednou z cest je institucionalizace digitalizace jako oblasti, která je stejně důležitá jako například zemědělství nebo doprava. Další je její začleňování do na první pohled netechnických agend včetně vzdělávacího procesu, jinými slovy je nutné dbát na rozvoj digitálního designu a multidisciplinaritu. Třetí cestou, která z toho asi vyplyne sama, je strategická a robustní státní finanční podpora digitalizace s tím, že  je potřeba lidi adekvátně za jejich expertízu odměnit. Práce pro stát má být zkrátka důstojná, poté si ji budeme i více vážit.“

O pandemii COVID-19 zveřejňuje v České republice data Ministerstvo zdravotnictví, konkrétně Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Rozsáhlé datové sady se týkají například počtů testovaných lidí, počtů lidí s prokázanou nákazou, počtů volných lůžek, přehledů testovacích míst, hospitalizací, epidemiologických charakteristik obcí a hlavního města Prahy. Co už ale není zveřejněno, je, jakým způsobem fungují jednotlivá opatření, dopady opatření na jednotlivé sektory obyvatel nebo datové sady pro prediktivní modelování.

“Datový servis hraje v oblasti zdravotnictví z mého pohledu zcela klíčovou roli a naplno se to ukázalo v době pandemie COVID-19 v Česku. Zájem o dostupnost dat dramaticky vzrostl a to nejen u odborníků, ale i laické veřejnosti. Podařilo se vybudovat a kontinuálně rozvíjet centrální informační systém pro sběr dat a postupně tato data v souladu se souhlasem správce dat (MZ ČR) publikovat v otevřeném formátu, to považuji za velmi pozitivní. Na druhou stranu je pravdou, že dostupná data jsou bohužel často interpretována a vykládána nesprávným způsobem, což posiluje v kombinaci se sociálními sítěmi a určitou mírou anonymity dopad těchto závěrů na širokou veřejnost. Obecně vnímám komunikaci jako jeden ze slabých článků, který musíme společně zlepšit. A to je jeden z důvodů, proč jsem na Open Data Expo 2021,” komentuje celou situaci Martin Komenda, garant webových aplikací COVID-19 na ÚZIS.

Deficit datových analýz a zpracování dat o COVID-19 zčásti kompenzovali zástupci občanské společnosti. Na jaře vznikla například aplikace Dáme roušky postavená nad otevřenými daty (mapy), která v danou chvíli zcela nahradila stát ve věci dodávek ochranných pomůcek pro občany. Vznikly přehledy očkovacích míst v Praze a Středočeském kraji, vznikla aplikace Koronavirus COVID-19 (SZÚ ve spolupráci s Univerzitou Karlovou), která obsahuje fakta, doporučení, aktuální opatření a odkazy na další pomoc v kontextu pandemie. Zmínit lze i mapu pro sledování aktuální situace - jedná se o aplikaci vytvořenou v prostředí Operations Dashboard for ArcGIS, kterou připravilo Centrum pro systémové vědy a inženýrství (CSSE) na univerzitě Johnse Hopkinse. Data aplikace čerpá hned z několika zdrojů a jsou pravidelně aktualizována. Mapy.cz publikují v rámci vlastních map na své doméně data, která se vztahují k aktuální pandemické situaci (například očkovací nebo odběrová místa). V neposlední řadě je nutné zmínit iniciativu Covid19CZ, jejíž mottem je “data proti covidu” a zasloužila se např. o vytvoření aplikace eRouška.

Ukázkou je práce s daty v průběhu pandemie COVID-19, kdy chybí evaluace dat a jejich zasazení do širšího společenského kontextu. V průběhu minulého roku však vznikly občanské iniciativy, které se tento deficit rozhodly kompenzovat a pomohly lidem lépe se vyrovnat s koronavirovou krizí. Se zástupci některých z nich se můžete potkat na letošním nadcházejícím veletrhu [Pandemic] Open Data Expo. Akci pořádá Nadace OSF.

/zr/

Foto: Kristýna Svobodová

Výbor pro rozpočtové prognózy na svém jednání v závěru minulého týdne vyhodnotil makroekonomickou predikci Ministerstva financí z ledna 2021 pro rok 2021 z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění jako realistickou. Pro uvedené hodnocení hlasovalo 5 ze 7 přítomných členů Výboru, dva členové považovali predikci za optimistickou, zbylí dva členové byli z jednání omluveni.

Většina členů Výboru považovala makroekonomickou predikci Ministerstva financí za kvalitní a souhlasila s jejími závěry v kontextu okamžiku její uzávěrky. „Členové nicméně zdůrazňovali, že od okamžiku zveřejnění prognózy se rizika vývoje zvýšila, což posunulo hodnocení prognózy k více optimistickému směru. Mezi rizikovými parametry byly nejčastěji zmiňovány trh práce, inflace a investiční aktivita,“ uvedl po jednání předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Pavel Sobíšek.

Připomněl také, že lednová makroekonomická predikce bude letos sloužit jako jeden z hlavních podkladů pro přípravu novely zákona o státním rozpočtu na rok 2021, jež má být podle dřívějšího vyjádření ministryně financí vládě předložena na přelomu února a března.

Členové Výboru se mimo to vyjádřili také k procesu tvorby makroekonomických prognóz v loňském roce a konstatovali určité zklamání nad absencí prognózy Ministerstva financí z listopadu 2020. Ačkoliv samotná listopadová prognóza nevstupuje do přípravy státního rozpočtu následujícího roku, její absenci vnímali členové jako nenaplnění očekávání veřejnosti.

Kromě nové makroekonomické predikce Ministerstva financí posoudil Výbor pro rozpočtové prognózy také fiskální prognózu Ministerstva financí z ledna 2021. Z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění v roce 2021 ji označil rovněž za realistickou. Pro toto zařazení hlasovalo 6 ze 7 přítomných členů Výboru, jeden člen považoval prognózu za optimistickou, zbylí dva členové byli z jednání omluveni.

Členové výboru vesměs vyjadřovali uznání nad výsledky práce expertů Ministerstva financí, kteří vyvinuli velké úsilí v podchycení všech daňových změn, často legislativně přijímaných na poslední chvíli a nestandardním způsobem. Většina členů považovala za realistickou predikci autonomní báze příjmů daní a pojistného, tedy predikci s odhlédnutím od vlivu diskrečních položek, a to v kontextu fungování v minulosti pozorovaných vazeb s makroekonomickou prognózou.

„Právě diskreční položky, kterých se sešel velký počet a dohromady ovlivňují vysoký objem příjmů, byly nicméně označovány za rizikový faktor, neboť mohou dřívější vazby na makroekonomický vývoj narušit,“ upozornil předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Pavel Sobíšek a dodal, že několik členů Výboru z tohoto důvodu vyjádřilo váhání mezi realistickým a optimistickým hodnocením predikce příjmů.

/zr/*

 

 

Ministryně financí Alena Schillerová rozhodla, že bude prominuta pokuta za opožděné podání daňového přiznání k dani silniční za zdaňovací období roku 2020. Podmínkou je podání daňového přiznání do 1. dubna 2021. V případě, že plátce daně uhradí daň nejpozději do 1. dubna, nebude platit žádný úrok z prodlení. Stejně tak se posouvá možnost podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí.

Pro všechny daňové subjekty se tedy posouvá podání daňového přiznání k dani silniční a k dani z nemovitých věcí z 1. února na 1. dubna 2021. Pokud bude daňové přiznání podáno a daň silniční uhrazena do 1. dubna, žádné sankce ani úroky z prodlení nebudou finančním úřadem požadovány.  Ministryně financí tak učinila z toho důvodu, aby lidé kvůli těmto daním nemuseli navštěvovat finanční úřad. Navíc povinnost zaplatit daň z nemovitých věcí je až do 1. června 2021.

Firmy i podnikatelé, kteří budou chtít využít prominutí úroku z prodlení v případě úhrady daně silniční za zdaňovací období roku 2020 i po 1. dubnu 2021, musejí tuto daň uhradit nejpozději do 16. srpna 2021. K pozdějšímu zaplacení daně je nutné oznámit skutečnost, že převažující část příjmů pocházela z činností, které jsou zakázány, či omezeny usnesením vlády České republiky.*

Michal Jelínek,
daňový expert a partner V4 Group

Přes sto českých liberálů vyhlásilo letošní ceny za liberální a antiliberální počin. Návrh skupiny poslanců Zdeňka Podala, Margity Balaštíkové a dalších na zvýšení potravinové soběstačnosti na 85 % vyhodnotili hlasující jako nejvíce antiliberální počin uplynulého roku. Porazil zákaz nočního vycházení a armádu hlídající hranice ČR.

„Vedle virové pandemie se potravinová soběstačnost v mnoha případech jeví jako v současnosti nejefektivnější známý nástroj, jak zdecimovat lidskou populaci,“ upozorňuje hlavní ekonom Liberálního institut Jiří Nohejl. „Tento návrh je protispotřebitelský, neekologický, protiprávní a pomáhá dominantním hráčům, jako je Agrofert. Zcela zaslouženě si tak odnáší cenu Alexandera Bacha za antiliberální počin roku,“ komentuje ředitel Liberálního institutu  Martin Pánek.

V kategorii liberální počin roku zvítězilo snížení daně z příjmu fyzických osob (DPFO) a zvýšení slevy na poplatníka. Na druhém místě se umístilo zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. „Snížení daní zvyšuje svobodu jednotlivce, nechá nám více peněz v kapsách, které zvládneme použít efektivněji než vláda. Cenu Karla Havlíčka Borovského za liberální počin roku 2020 si tak odnáší snížení daní. Dokonce vyhrálo před jiným snížením, dokonce zrušením jiné daně,“ glosuje Pánek.

Kategorie liberální a antiliberální počin roku byly poprvé vyhlášeny v roce 2018, kdy zvítězily kontroly svateb jako antiliberální počin a návrh na zrušení zákazu prodeje o státních svátcích. V loňském roce zvítězila žádost policie o automatický systém na rozpoznávání obličejů (antiliberální) a návrh zákona na liberalizaci taxislužeb (liberální).

Počínaje letošním rokem také Liberální institut vyhlašuje cenu poroty za Bludný balvan ekonomie za nejhorší ekonomický výrok. Letošním laureátem se stala Jana Maláčová za výrok: „Strašně mě unavuje otázka, jestli si (mimořádný příspěvek důchodcům) můžeme dovolit, nebo ne a kde na to vezmeme. To je podle mě taková hloupá, plytká diskuze, kde na to vezmeme.“ Martin Pánek udělení bludného balvanu komentoval: „Má dáti – dal, to je základ ekonomie. Každý výnos má svůj náklad. Kde na to vezmeme, je principiální otázka, kterou by si měl pokládat každý politik. Obzvlášť absolvent ekonomické univerzity, jako je paní ministryně.“ Hlavní ekonom Liberálního institutu Jiří Nohejl dodává: „Zvláště v roce, kdy se den daňové svobody, převážně díky ekonomické recesi způsobené probíhající pandemií, posouval směrem ke konci roku, bychom měli ještě seriózněji debatovat otázku, jakým způsobem jsou financovány jakékoli výdaje státu. Letos ani příští rok nelze totiž očekávat, že bychom další výdaje státu mohli financovat z hospodářského růstu, jako tomu bylo v letech minulých.“

Zatímco liberální a antiliberální cenu volí příznivci Liberálního institutu v tajné volbě, bludný balvan ekonomie volí analytici Liberálního institutu.

/zr/*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down