Ministerstvo kultury navrhlo prohlásit soubor vybraných venkovských dientzenhoferovských barokních kostelů v Královéhradeckém kraji za národní kulturní památku. Vláda tento návrh schválila.

Jedenáct stávajících kulturních památek, které byly pro svůj význam vybrány pro prohlášení za národní kulturní památky (tzv. Broumovská skupina kostelů), tvoří vzájemně provázaný architektonický a urbanistický soubor, výjimečný svou stylovou uceleností a rovněž svým působivým začleněním v rámci malebné kopcovité kulturní krajiny Broumovska. Nařízení vlády nabude platnosti 1. července 2022.

Barokní komponovaná kulturní krajina Broumovska vznikla v 1. čtvrtině 18. století díky spolupráci opata broumovského kláštera Otmara Zinkeho a otce a syna Dientzenhoferových. Ti jsou autory deseti z jedenácti navrhovaných památek. Autorem raně barokního kostela Panny Marie, sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích je italský architekt Martin Allio a jeho impozantní venkovský kostel stál na počátku monumentálního projektu barokní stavební obnovy regionu.

Krajinotvorné začlenění souboru Broumovská skupina kostelů je fascinující i v rámci Evropy. Všechny památky jsou po desetiletích trvajících obnov opět v dobrém stavebně-technickém stavu, popřípadě lze na jejich pokračující obnovu využít programy Ministerstva kultury.

„Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové patří k nejslavnějším architektům doby vrcholného baroka. Postavili zvláště v Čechách nejen řadu monumentálních staveb, ale i mnoho drobných staveb s vysokou uměleckou úrovní a s velkým citem pro okolní krajinu. V loňském roce uplynulo 270 let od smrti Kiliána Ignáce a v letošním červnu si připomeneme 300 let od smrti jeho otce Kryštofa. Jsem velmi rád, že na základě doporučení našeho rezortu vláda soubor Broumovských kostelů prohlásila za národní kulturní památku. Je to důstojné připomenutí tvorby obou barokních mistrů,“ řekl ministr kultury Martin Baxa

Broumovskou skupinu kostelů tvoří: kostel sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují, kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově, kostel sv. Václava v Broumově, kostel Všech svatých v Heřmánkovicích, kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě v Hlavňově, kostel sv. Barbory v Otovicích, kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích, kostel sv. Markéty v Šonově, kostel sv. archanděla Michaela ve Vernéřovicích, kostel sv. Anny ve Vižňově a kostel Panny Marie, sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích.

Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější a nejautentičtěji dochovanou část kulturního bohatství České republiky. Návrh na vyhlášení připravuje ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Návrhy na NKP musí na rozdíl od kulturních památek, které vyhlašuje samo Ministerstvo kultury, projednat vláda.

/tz/

Ministerstvo kultury a Svaz knihovníků a informačních pracovníků minulý čtvrtek v Praze ocenily knihovny, které si skvěle vedly i během pandemie covid-19.

V Zrcadlové kapli pražského Klementina byla ve čtvrtek 14. října slavnostně udělena cena Ministerstva kultury Knihovna roku 2021. Ocenění se uděluje k ohodnocení dlouhodobých zásluh o rozvoj knihovnictví v obcích a mimořádného přínosu k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb ve dvou kategoriích – Základní knihovna a Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. Ocenění předával ministr kultury Lubomír Zaorálek.

V kategorii Základní knihovna obdržela hlavní cenu Obecní knihovna ve Statenicích (okres Praha-západ) za zásadní ovlivnění kulturního, společenského, ale i politického dění v obci a za přispění k znovuobnovení společné činnosti venkovské komunity.

Diplomy obdržely Místní knihovna v Číměři na Třebíčsku za týmovou a nápaditou práci s dětskými čtenáři v příjemném prostoru knihovny a za výjimečné propojení činnosti knihovny s komunitními aktivitami obce a Veřejná knihovna Slivenec (jedna z pražských městských částí) za příkladnou spolupráci s místními spolky a komunitním centrem a za propojování různých zájmových skupin a generací, zejména seniorů.

V kategorii Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb byla hlavní cenou oceněna Knihovna Jiřího Mahena v Brně za projekt Knihovna na Křižovatce a jeho mimořádný přínos k rozvoji knihovnických a informačních služeb cestou partnerství, inovací a ekonomického modelu vícezdrojového financování. Diplom pak převzali zástupci  Národní knihovny České republiky za zpřístupnění digitálních knihoven v době pandemie COVID 19 jako nenahraditelného zdroje pro oblasti vzdělávání a výzkumu.

Starostka Statenic Apolena Novotná ihned po ocenění místní knihovny titulem Knihovna roku 2021 na webu obce (https://www.statenice.cz/) mj. uvedla: "Děkuji všem, kteří se podílejí na jejím chodu a tím iniciují živou komunitu místních lidí, obzvláště pak ale dvěma hlavním knihovnicím – Barboře Černohorské a Zuzaně Brychtové Horecké, které si takové ocenění zaslouží především, »Obývák vesnice« je jejich dítětem. Jsou zářným příkladem toho, že se dá postupně a zprvu z mála vytvořit něco, co přinese prospěch širokému okolí.

V posledních letech se v obci spojilo několik šťastných okolností. Již minulé vedení mělo dobrou volbu při výběru architekta nové budovy obecní knihovny, kterým je Ing. arch. Jiří Poláček, a potřeba lidí mít v obci komunitní prostor urychlila její realizaci. Evropskou dotaci obec šťastně získala a současnému vedení se zase podařila volba výběru kvalitního a rychlého zhotovitele, takže nová knihovna mohla od jara 2021 začít žít a od podzimu již naplno poskytovat místním lidem spousta zajímavých aktivit po vzoru současných knihovnických trendů. Mám z ocenění opravdu velikou radost a přeji naší knihovně, aby ji štěstí neopouštělo."

OCENĚNÍ UDĚLOVAL I SKIP ČR SPOLU S SMO ČR

Ocenění Městská knihovna roku 2021, které uděluje Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) a Svaz měst a obcí ČR, získala Městská knihovna v Semilech z Libereckého kraje. Na druhém místě se umístila Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově, na třetím místě byla Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti. Zvláštní cenu obdržela Knihovna města Ostravy.
Ceny předal předseda SKIP Roman Giebisch a místopředseda Svazu měst a obcí Vlastimil Picek.
Ocenění Kamarádka knihovna pro nejlepší dětské knihovny obdržely Městská knihovna Slavoj ve Dvoře Králové nad Labem a Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm.
Cenu SKIP MARK 2021 pro mladého knihovníka obdržel Tomáš Pavelka, starosta obce Mořice na Prostějovsku. Nejmladší starosta v republice (23)
byl navržen na ocenění za mimořádný přínos oboru, a to aktivní podporu knihoven v malých obcích, za skloubení práce starosty, knihovníka a studenta a také za série tříletých celorepublikových stáží organizovaných Sdružením místních samospráv pod názvem JAK NASTARTOVAT OBECNÍ KNIHOVNU? a KNIHOVNA V OBCI. Tomáš Pavelka je hlavním iniciátorem spolupráce a propojování státní samosprávy a knihoven, jeho působení ve Sdružení místních samospráv je pro šíření dobrého jména a chápání místa knihoven v obcích jedinečné a velmi důležité pro další rozvoj knihoven v malých obcích.
Tomáš Pavelka je i "tváří" aktuálního říjnového vydání Moderní obce, kde s ním na str. 10 a 11 vedeme zajímavý rozhovor.
/zr, rš/
K foto:
Na snímku knihovnice Barbora Černohorská a Zuzana Brychtová Horecká spolu se starostkou Statenic Apolenou Novotnou (vpravo) při děkování po převzetí hlavní ceny Ministerstva kultury Knihovna roku 2021 v kategorii Základní knihovna
Foto: archiv Ministerstva kultury

Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2021–2025 je základním strategickým dokumentem, který určuje směřování vládní politiky ČR v oblasti vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na následující období. Od roku 1992, kdy byl schválen první národní plán, se jedná již o sedmý plán, jehož cílem je podporovat integraci osob se zdravotním postižením. Svou strukturou tak jako předchozí národní plány navazuje na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Naplňováním doposud realizovaných národních plánů došlo ke zlepšení přístupu státu k osobám se zdravotním postižením, což se pozitivně promítlo v řadě oblastí, které jsou k zajištění podmínek pro kvalitní a důstojný život této skupiny lidí důležité a napomáhají jejich integraci do společnosti.

Přestože většina úkolů obsažených v doposud realizovaných národních plánech byla splněna, zůstává i nadále řada otevřených a nedořešených témat, která se přímo dotýkají života jednotlivých skupin osob se zdravotním postižením. Z tohoto důvodu je potřebné navázat na státní politiku v této oblasti prostřednictvím nového národního plánu na následující pětileté období.

Na přípravě národního plánu se podílela především Pracovní skupina pro přípravu nového Národního plánu pro osoby se zdravotním postižením. Tuto pracovní skupinu tvořili zástupci všech zainteresovaných resortů a institucí. Konkrétně šlo o Ministerstvo dopravy, Ministerstvo financí, Ministerstvo kultury, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Český statistický úřad, Asociaci zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR a Národní radu osob se zdravotním postižením ČR jakožto reprezentace osob se zdravotním postižením. Dále byla zastoupena i krajská samospráva prostřednictvím Asociace krajů ČR. Na tvorbě Národního plánu se podílely také další organizace osob se zdravotním postižením, např. Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel, Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením ČR či Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR.

Kromě pokračování v již nastavených programech a činnostech, jako je odstraňování bariér ve veřejných budovách, komunikacích a dopravě, podpora inkluzivního vzdělávání a také pokračování v podpoře organizací osob se zdravotním postižením, obsahuje Národní plán i řadu nových úkolů. Mezi zcela nové oblasti patří např. oblast Přístupnost informací a služeb veřejné správy či oblast Pečující osoby.

PĚT ZÁKLADNÍCH ČÁSTÍ NÁRODNÍHO PLÁNU

Národní plán je rozdělen do pěti částí. První, úvodní část, obsahuje základní informace vztahující se k tomuto strategickému dokumentu, dále účel a kontext vzniku Národního plánu, definici jeho uživatelů a základních používaných pojmů a upozorňuje také na nejdůležitější relevantní národní i mezinárodní dokumenty vztahující se k tomuto tématu.

Druhá, analytická část, obsahuje definici řešené problematiky, revizi stávajících opatření, tj. zhodnocení plnění Národního plánu podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015–2020 (dále také „Národní plán 2015–2020“), statistické údaje týkající se osob se zdravotním postižením a shrnuje předpokládaný vývoj v oblasti v případě, že tento materiál nebude přijat.

Třetí, nejrozsáhlejší část, zahrnuje výčet strategických oblastí podpory osob se zdravotním postižením, na které je Národní plán zaměřen. Vyjmenované oblasti svým obsahem navazují na jednotlivé články Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením[1] (dále jen „Úmluva“). V úvodu každé strategické oblasti je uveden článek nebo články Úmluvy, na které tato oblast navazuje, a stručný popis současné situace v ČR. Každá oblast obsahuje cíle, jichž má být v následujícím období dosaženo, soubor termínovaných a průběžných opatření včetně uvedení resortů, které jsou za jejich plnění odpovědné, a indikátory monitorující jejich plnění. Na realizaci některých opatření se budou na základě dohodnuté spolupráce podílet mimo resortů také další subjekty, např. Český statistický úřad (dále také „ČSÚ“).

Čtvrtá, implementační část, uvádí subjekty, které se podílí na procesu implementace Národního plánu, a způsob, jakým bude implementace zajištěna. Uveden je také časový rozvrh plnění Národního plánu a zdroje jeho financování.

V páté části materiálu je popsán postup jeho tvorby.*

/zr/

Ilustrační obrázek: Revue pro sociální politiku a výzkum

V Českém muzeu hudby na pražské Malé Straně byly dnes odpoledne vyhlášeny výsledky soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2019. Do tříčlenného finále z vítězů krajských kol postoupila města Nový Bor, Soběslav a Štramberk. Titul Historické město roku 2019 spojený s celkovým vítězstvím v soutěži získal právě Štramberk, zástupci dvou zbývajících finalistů převzali Ceny ministryně pro místní rozvoj. Cena časopisu Moderní obec z Prahy putuje do Ivančic.

Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, který má v gesci Ministerstvo kultury, je nástrojem k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. Finanční příspěvky mohou být z něho poskytovány pouze tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky.

Soutěž o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón se koná již od roku 1995. Zřizovateli Ceny jsou ministerstva kultury a pro místní rozvoj spolu se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska ve spolupráci s Českým národním komitétem ICOMOS a Kanceláří prezidenta republiky. Vítěz národního kola soutěže zároveň získává titul Historické město roku.

Letos uvedenou cenu získalo město Štramberk (Moravskoslezský kraj), jemuž byl zároveň udělen titul Historické město roku 2019. Cenu a titul z rukou náměstka ministra kultury Vlastislava Ourody, ředitelky odboru regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj Marie Zezůlkové a předsedy Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Libora Honzárka dnes v Českém muzeu hudby v Praze převzala starostka  Štramberka Andrea Hlávková.
Ceny ministryně pro místní rozvoj patří městům Nový Bor (Liberecký kraj) a Soběslav (Jihočeský kraj).

Cenu časopisu Moderní obec získalo město Ivančice (Jihomoravský kraj). Starostovi města Milanu Bučkovi ji předal šéfredaktor časopisu Ivan Ryšavý.

/rš/

Na horním snímku: Zástupci tří finalistů soutěže po dnešním slavnostním ceremoniálu v Českém muzeu hudby, zleva: starosta Nového Boru Jaromír Dvořák, starostka Štramberka Andrea Hlávková a starosta Soběslavi  Jindřich Bláha

Foto: Ivan Ryšavý

Ve fotogalerii dole: Starosta Ivančic Milan Buček s Cenou časopisu Moderní obec

Foto: Ivan Ryšavý*

 

 

 

Od minulého týdne se mohou města, městské obvody i obce hlásit do výzvy nového asistenčního programu Podpora samosprávám při rozvoji veřejných prostranství, a získat tak pomoc pro konkrétní záměr nebo projekt, který potřebují vyřešit. Program se vztahuje na Středočeský a Plzeňský kraj.

Uvědomujeme si, před jak těžkým úkolem neustále stojí samosprávy měst a obcí – zlepšovat, ale hlavně nic nepokazit. A víme, jak náročné a zdlouhavé je získat všechny potřebné zkušenosti, protože u většiny vede proces učení pouze skrze vlastní projekty. Proto jsme se rozhodli vytvořit nový asistenční program, ve kterém můžeme sdílet vlastní zkušenosti z menších i větších projektů napříč republikou a ve spolupráci s místní samosprávou najít nejlepší řešení pro její konkrétní situaci či projekt,“ říká architekt Marek Sivák ze spolku Pěstuj prostor, který program vyhlašuje.

Do výzvy programu se mohou hlásit města, obce a městské obvody s vlastním orgánem samosprávy na území Plzeňského a Středočeského kraje, uzávěrka přihlášek je 1. června 2020.

Spolupráce na projektech bude probíhat v roce 2020 a náplň asistenčního programu navrhnou odborníci individuálně na míru pro každého vybraného žadatele.

Veškeré informace jsou k nalezení zde: http://pestujprostor.plzne.cz/vyzva-2020. Realizace asistenčního programu je možná díky finanční podpoře Ministerstva kultury.

O PROGRAMU

Pěstuj prostor, z. s., je uskupením architektů a dalších odborníků usilujících o kvalitní rozvoj měst. Dlouhodobě působí ve veřejném prostoru, podporuje komunitní a participační projekty a snaží se o osvětu v oblasti architektury a urbanismu. Pěstuj prostor je členem Platformy pro veřejný prostor, která se zaměřuje na městské plánování orientované na člověka (Human Centered Urban Design). Sdružuje odborníky z různých oblastí, kteří úzce spolupracují na projektech rozvoje veřejného prostoru měst a obcí v České republice.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv spolku Pěstuj prostor

V Zrcadlové kapli pražského Klementina byla včera posedmnácté slavnostně udělena cena Ministerstva kultury Knihovna roku 2019. Ceny v různých kategoriích předal vítězným knihovnám ministr kultury Lubomír Zaorálek. Při této příležitosti byl Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) udělen i titul Městská knihovna roku.

Ocenění uděluje Ministerstvo kultury jako formu ohodnocení dlouhodobých zásluh o rozvoj knihovnictví v obcích, a také mimořádného přínosu k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb. K tomu slouží dvě kategorie: kategorie Základní knihovna a kategorie Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb.

V kategorii Základní knihovna obdržela hlavní cenu Místní knihovna ve Větrném Jeníkově (okres Jihlava) za příkladné plnění knihovnických standardů, promyšlenou práci s dětským čtenářem, úzkou spolupráci se školou, obcí, pěstování vztahu k historii místa a citlivou rekonstrukci prostor knihovny.

Diplomy obdržely Místní knihovna ve Svijanech (okres Liberec) za vytvoření centra komunitních aktivit v citlivě rekonstruovaných prostorách knihovny, příkladnou práci s dětskými čtenáři a pořádání netradičních akcí pro dospělé a Obecní knihovna Lomnice (okres Sokolov) za kreativní práci s dětmi a mládeží a progresívní přístup ke standardním knihovnickým službám, společně tvořícími moderní knihovnu.

V kategorii Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb byla hlavní cenou oceněna Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem za projekt Poradenského a edukačního centra jako prvního metodického centra pro spolupráci škol a knihoven v rámci neformálního vzdělávání, diplomem pak doc. PhDr. Jaromír Kubíček za publikaci Dějiny veřejných lidových knihoven v českých zemích, která v úplnosti reflektuje kontinuitu knihovnické práce, její nepostradatelnost pro rozvoj demokratické společnosti a uchování jejích hodnot.

MĚSTSKÁ KNIHOVNA ROKU

Při této příležitosti Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) vyhlásil výsledky již desátého ročníku soutěže o nejlepší Městskou knihovnu roku 2019. Záštitu nad soutěží převzal Svaz měst a obcí ČR.

Cílem soutěže je ocenit nejlepší české knihovny, které jsou provozovány či zřizovány městy a motivovat je k rozšíření a zkvalitnění veřejných knihovnických a informačních služeb. Soutěž je určena pro knihovny, které působí v městech s více než pěti tisíci obyvateli. Do soutěže se přihlásilo 22 městských knihoven.

Městskou knihovnou roku byla letos prohlášena Městská knihovna Písek. Ta je jednou z nejstarších českých veřejných městských knihoven. Letos na jaře se přestěhovala z nevyhovujících stísněných prostor do nově adaptované budovy bývalé školy J. A. Komenského na Alšově náměstí, a mohla tak podstatně rozšířit služby svým uživatelům. Součástí projektu nové knihovny bylo i vytvoření Centra vzdělávání se zaměřením  na podporu neformálního vzdělávání, zejména v oblasti polytechniky, řemeslných dovednosti včetně vaření, digitálního a jazykového vzdělávání.

Neobvyklá je orientace polytechnického vzdělávání na obor biologie a fyzika. Řemeslné dovednosti jsou v souladu se specifickými místními podmínkami (existence podniku JITEX Písek) zaměřeny na rukodělné aktivity a práci s textilem. Realizovaná rekonstrukce budovy bývalé školy podle návrhu architekta Jana Svobody je výjimečným a úspěšným architektonickým počinem, který dalece překračuje hranice jihočeského regionu.

Celkové náklady rekonstrukce a vybavení činily 155 mil. Kč bez DPH. Interiérové vybavení bylo hrazeno z dotace IROP.*

/zr, tz/

K foto:

Zástupci Větrného Jeníkovba a jeho knihovny bezprostředně po převzetí titulu Knihovna roku 2019 z rukou ministra kultury Lubomíra Zaorálka

Foto: Ministerstvo kultury

 

Ministerstvo kultury předložilo na počátku července 2019 k projednání novou verzi návrhu památkového zákona s názvem „zákon o ochraně památkového fondu.“ Česká komora architektů (ČKA) k němu nyní vydala své stanovisko.

Podle České komory architektů návrh není zásadně odlišný od jeho podoby zamítnuté Poslaneckou sněmovou v červenci 2017 - proto se její současné stanovisko neliší od stanoviska, které ČKA zaujala k tehdejšímu návrhu.

"Na úvod konstatujeme," praví se ve stanovisku ČKA vydanému letos začátkem srpna, "že nepovažujeme za vhodné návrh tohoto  zákona projednávat nyní, několik měsíců před tím, než bude zahájeno projednání paragrafového znění připravovaného stavebního zákona a souvisejících právních předpisů. Obě úpravy jsou provázány a měly by být tedy připravovány a projednávány koordinovaně."

ČKA v březnu 2018 předložila pět tezí, o něž by se měla opírat právní úprava památkové péče. V první řadě je to požadavek, aby každý chráněný objekt či území byly popsány z hlediska své památkově chráněné hodnoty tak, aby bylo možné s předmětem dále pracovat a rozvíjet ho, aniž by přitom byla hodnota ohrožena.

ČKA dále požaduje, aby zákon jasně popsal jednotlivé stupně památkové ochrany z hlediska požadavků, které jsou na nakládání s předmětem ochrany kladeny. To je zásadní z hlediska právní jistoty, která je v současné době pro vlastníky nemovitých kulturních památek při jejich obnově nepřijatelně nízká.

Komora zastává i názor, že v zájmu lepší ochrany skutečné hodnoty nemovitých kulturních památek je třeba uvolnit spodní hranici méně hodnotných památek.

ČKA se ve svých tezích dále domáhá toho, aby byla zajištěna rovnováha práv a povinností vlastníka. Památková ochrana výrazně zasahuje do vlastnických práv. "Rozhodne-li se stát chránit určité hodnoty, měl by společně s vlastníkem nést náklady a odpovědnost za toto rozhodnutí. Pro vlastníky památkově chráněných staveb je dále zásadní zajištění předvídatelností rozhodování orgánů památkové ochrany," uvádí k tomu prohlášení ČKA.

Přestože není možné stanovit všechna pravidla pro stavebníky předem, jak dále konstatuje ČKA, "je zapotřebí, aby o to stát usiloval a zejména ve výkladové praxi sjednotil přístup k podobným případům. Stávající situaci doprovází nízká míra důvěry stavebníků v odbornost orgánů památkové péče a vede k nesystematickému postupu metodou „pokus – omyl.“

S tím souvisí rovněž požadavek na úroveň a rychlost rozhodnutí.

"Po seznámení s novým návrhem zákona bohužel konstatujeme, že z hlediska výše vytyčených cílů ČKA není předložený návrh zákona vyhovující," tvrdí stanovisko architektů.

Návrh se podle nich  soustředí na údržbu a konzervaci památkově chráněných objektů a opomíjí skutečnost, že nemovité kulturní památky jsou užívány a z tohoto hlediska jsou kladeny nároky na jejich funkčnost, které odpovídají soudobým požadavkům. Památkově chráněné stavby nelze pouze konzervovat a chránit; naopak v historii bylo běžné, že na ně byly přidávány vrstvy, aniž by to bylo na újmu konečnému výsledku (viz např. katedrála sv. Víta v Praze). Památkový zákon by měl tento fakt lépe reflektovat.

Stanovisko ČKA dále uvádí: "Zůstává bohužel zachována zásadní disproporce mezi právy a povinnostmi vlastníka; vlastník především nemá nárok na finanční příspěvek (jeho poskytování je fakultativní). Vlastník má nárok na odbornou pomoc, avšak i z dalšího textu plyne, že podstatné výkony související s památkou bude vždy povinen si obstarat na své náklady sám, resp. v součinnosti s profesně odpovědnými osobami."

Komora poukazuje i na to, že "zcela vypuštěna byla ustanovení o pořizování stavebně historických průzkumů a jejich rámcového obsahu - zřejmě v reakci na výtky, jichž se zpracovatelům návrhu předchozí předlohy dostalo ze strany zpracovatelů těchto průzkumů. Namísto nápravy vhodnou formou byla ustanovení o klíčové součásti výkonu památkové péče jednoduše vypuštěna. Nejsou zmíněny ani odkazem uvedeny souvislosti s urbanistickým plánováním a s projektováním a prováděním staveb, jakkoliv se jedná o zcela zásadní součást památkové péče".

Ze všech výše jmenovaných důvodů se Česká komora architektů přiklání k zásadní revizi předloženého návrhu zákona.*

/zr/

Ilustrační foto: Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

Foto: wikipedie

X. sněm Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS), který se konal ve dnech 28. a 29. března v Třeboni, do svého čela na další čtyřleté období opět zvolil místostarostu Havlíčkova Brodu Libora Honzárka. Sněm schválil i Koncepci působení SHS ČMS ve volebním období 2019–2022.

Podílet se na přípravě norem související s ochranou památek, především spolupracovat s Ministerstvem kultury na přípravě nového památkového zákona, a s Ministerstvem pro místní rozvoj při přípravě zákona o cestovním ruchu a rekodifikaci stavebního práva, jsou jedny z hlavních úkolů, které si Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska předsevzalo na svém sněmu, který se v závěru minulého týdne uskutečnil v Třeboni.

Přijatá Koncepce působení SHS ČMS ve volebním období 2019–2022 dále mj. stanovuje, že sdružení bude více propagovat historická sídla a jejich památky (rozvíjet významnou celoevropskou poznávací, společenskou, kulturní a výchovnou akci – Dny evropského dědictví (EHD - září) a akci Brány památek dokořán (duben) a využívat Mezinárodního dne památek a sídel k propagaci specifického fenoménu naší republiky - historických sídel, organizovat další motivační soutěže typu Historické město roku nebo Památka roku (soutěž Tři klíče, soutěž k EHD).

Ve spolupráci s dalšími organizacemi v oblasti kultury sdružení hodlá podporovat živou kulturu v památkách (spolupráce s Ministerstvem kultury a NÚLK – Nositelé tradice lidových řemesel) a podílet se na vytváření pozitivního vztahu mladých lidí k národnímu kulturnímu dědictví (soutěž Mladí fotografují památky, mobilní aplikace EHD) a připraví další aktivity pro základní a střední školy (soutěže, tipy na výlet).

Sdružení je také připraveno navazovat spolupráci se subjekty zaměřenými na cestovní ruch a důsledně prosazovat princip trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu, publikovat a využívat výsledky regenerace historických sídel (tištěné mapy) a - hledat a využívat finanční zdroje k propagaci kulturního dědictví a územní spolupráci.

K dalším předsevzetím sdružení patří, že bude posilovat veřejné mínění o významu obnovy památkového fondu se zřetelem na rozvoj cestovního ruchu, zaměstnanosti a ekonomiky v daných regionech, propagovat naše města i na zahraničních veletrzích a rozšiřovat členskou základnu sdružení.

Sněm rovněž na další čtyřleté období zvolil předsednictvo Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. To bude pracovat ve složení: předseda Libor Honzárek (místostarosta Havlíčkova Brodu), 1. místopředseda Jaroslav Zatloukal (místostarosta Uherského Hradiště), místopředseda Tomáš Bouzek (náměstek primátora Českých Budějovic), členové předsednictva: Jana Svobodová (místostarostka Turnova), David Kodytek (místostarosta Klášterce nad Ohří),  Rudolf Salvetr (starosta Klatov), Věra Pourová (náměstkyně primátora Hradce Králové), Markéta Záleská (náměstkyně primátora Olomouce), Marek Fišer (radní Brna), Antonín Jalovec (starosta Chebu), Václav Vondrášek (místostarosta MČ Praha 2), Stanislav Kopečný (starosta Nového Jičína), Jaroslav Verner (starosta Bělé pod Bezdězem), David Šimek (starosta Svitav).*

/rš/

K foto:

Ze sněmu Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, který se konal ve dnech 28. a 29. března v Třeboni

Foto: archiv SHS ČMS

 

 

 

 

člen předsednictva                             Václav Vondrášek (MČ Praha 2)

člen předsednictva                             Stanislav Kopecký (Nový Jičín)

člen předsednictva                             Jaroslav Verner (Bělá pod Bezdězem)

člen předsednictva                             David Šimek (Svitavy)

 

Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK) dnes obdržela expertní zprávu Kloknerova ústavu ČVUT o stavu Libeňského mostu. Zpráva již byla odeslána představitelům hlavního města Prahy a zítra bude rovněž předána Ministerstvu kultury.

Zpráva shrnuje výsledky diagnostiky, statických analýz a stanovení zatížitelnosti konstrukcí mostu s ohledem na jejich aktuální stav a z toho vyplývající nezbytná opatření, možnosti rekonstrukce, oprav a sanačních zásahů pro zajištění zatížitelnosti a životnosti konstrukcí mostu podle současných standardů.

Jedná se o velmi obsáhlý materiál, se kterým se musíme všichni podrobně seznámit. Asi nejdůležitější informací je, že požadovanou zatížitelnost mostu lze zajistit dvěma způsoby, buď komplexní rekonstrukcí mostu, nebo stavbou zcela nového mostu bez využití spodní stavby stávajícího mostu. Odborníci zároveň zdůraznili, že požadované životnosti a trvanlivosti mostu (100 let) lze dosáhnout pouze stavbou zcela nového mostu,“ uvedl náměstek primátorky pro dopravu, sport a volný čas Petr Dolínek.

Zpráva konstatuje, že stav mostu je havarijní. Nejslabší částí mostu jsou rámové konstrukce, a to na obou stranách mostu. Jako okamžité opatření je nutné provést provizorní liniové podepření poškozených trámů rámové části C na libeňském předmostí a lokální podepření smykově oslabených trámů rámové části I-VI na holešovickém předmostí.

Práce na podepření již probíhají. TSK minulý týden v pátek vybrala ze čtyř podaných nabídek společnost SMP CZ, a. s. Následně se uskutečnila detailní obhlídka místa, tak aby firma mohla neprodleně začít s přípravnými pracemi. Úkolem stavební firmy je zajistit potřebné podepření rámového mostu C na libeňské straně a dalších navržených konstrukcí na holešovické straně soumostí. Dodavatel garantuje, že opravu provede do 30 dnů. Nezávislý statik následně vyhodnotí provedené úpravy a vydá stanovisko ohledně možností obnovy provozu na mostě.

Odborníci Kloknerova ústavu dále konstatují, že trvanlivost a životnost nosných konstrukcí mostu požadovanou aktuálně platnými předpisy nelze dosáhnout žádným sanačním zásahem nebo opravou. Existují dvě cesty, jak zajistit potřebnou zatížitelnost mostu. Jde o komplexní rekonstrukci či stavbu zcela nového mostu. Pořizovací náklady na stavbu zcela nového mostu a na komplexní rekonstrukci jsou dle jejich rozborů obdobné a jsou na úrovni cca 550 - 600 mil. Kč bez DPH. Tato částka se však týká pouze rekonstrukce či výstavby samostatného mostu, neobsahuje další nutné investice, např. protipovodňová opatření, řešení návaznosti komunikací atd. Celková investice do Libeňského mostu tak bude výrazně vyšší. Přesnější odhady celkové částky ale bude možné vyčíslit až poté, co bude k dispozici finální projekt rekonstrukce či výstavby.

Rozdílné náklady naopak zpráva Kloknerova ústavu předpokládá při následné údržbě mostu. Rekonstruovaný most by totiž bylo nezbytné podrobněji sledovat a monitorovat. Lze předpokládat, že náklady na údržbu a provoz rekonstruovaného mostu budou od zprovoznění vyšší ve srovnání s novostavbou.*

/tz/

K foto:

Libeňský most v Praze

Foto: archiv IPR Praha

Dny evropského kulturního dědictví (European Heritage Days – EHD) se na našem kontinentě konají od roku 1991 pod záštitou Rady Evropy, přičemž se řadí k významným celoevropským kulturně poznávacím a společenským podnětům. Letošní EHD se uskuteční i na našem území, a to ve dnech 9. až 17. září, kdy se veřejnosti otevřou brány nejzajímavějších památek, historických budov, objektů a prostor, včetně těch, které jsou během roku jinak zčásti nebo zcela nepřístupné. Jak včera v Praze na tiskové konferenci informovali zástupci Ministerstva kultury ČR, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a města Chrudimi, národní zahájení Dnů evropského dědictví se uskuteční v Chrudimi už v pátek 8. září.

Na našem území do Dnů evropského dědictví aktivně vstoupí více než stovka obcí a měst, kde bude veřejnosti přiblíženo přes osm set památek místního, ale i světového významu. Vstup do takto zpřístupněných památek bývá během EHD buď zcela zdarma, nebo pouze v symbolické výši.

Náměstkyně ministra kultury Anna Matoušková včera před zástupci médií připomněla, že za téma letošního ročníku EHD bylo na národní úrovni – stejně jako na úrovni evropské – zvoleno spojení Památky a příroda. Poděkovala městu Chrudim za to, že se ujalo letošního národního zahájení Dnů evropského dědictví.

Předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, místostarosta Havlíčkova Brodu Libor Honzárek vyslovil naději, že i letošní ročník EHD přispěje k tomu, aby laická veřejnost, stejně jako volení zástupci územních samospráv, na jejichž území se nemovité kuturní památky a další historické objekty nacházejí, neměli památky pouze rádi, ale aby jim také lépe rozuměli a v tom smyslu o ně pečovali a citlivě s nimi nakládali při dalším rozvoji svých obcí a měst.

Starosta Chrudimi Petr Řezníček seznámil zástupce médií alespoň s letmým výčtem akcí z bohatého programu, jímž chtějí v Chrudimi už v pátek příštího týdne zahájit Dny evropského dědictví na národní úrovni.  Podrobněji o programu národního zahájení EHD v Chrudimi se lze dočíst na: http://www.chrudimsobe.cz/2017-09-08-narodni-zahajeni-dnu-evropskeho-dedictvi.

Chrudim, která je i hrdým nositelem titulu Historické město roku 2013, uspořádá národní zahájení EHD už podruhé – poprvé se tak stalo v roce 2005. Petr Řezníček se vrátil ke slovům ministra kultury Daniela Hermana, která mj. pronesl při předávání titulu Historické město roku před třemi roky na Pražském hradě. Že totiž naše republika nemá moře, ale zato oplývá mořem památek, které – budeme-li je dobře opatrovat, chránit a využívat – nám přinesou obrovské možnosti v rozvoji turistického ruchu.*

Na webu Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska najdete stále aktualizovaný přehled zpřístupněných památek a pořádaných akcí v rámci EHD, a to na (památky): http://www.historickasidla.cz/redakce/index.php?hlKat=1&xuser=&lanG=cs&slozka=80767&rok=2017#dr_view_style=full;skat=0;r=0 a na (akce): http://www.historickasidla.cz/cs/dny-evropskeho-dedictvi/prehled-akci-ehd-1.html.

/rš/

Na snímku:

Ze včerejší tiskové konference k nadcházejícím Dnům evropského dědictví (zleva): moderátorka národního zahájení EHD v Chrudimi Marie Tomsová, starosta Chrudimi Petr Řezníček, ředitel odboru památkové péče Ministerstva kultury Jiří Vajčner, náměstkyně ministra kultury Anna Matoušková a předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Libor Honzárek

Foto: archiv SHS ČMS

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down