V roce 2020 bylo v České republice v provozu přibližně 7200 elektromobilů, téměř 3000 plug-in hybridů a 28 000 vozidel s pohonem na stlačený zemní plyn (na CNG). Vláda v pondělí projednala materiál Informace o plnění aktualizace Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM) za rok 2020, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Z materiálu vyplývá, že většina opatření se průběžně plní, nebo jsou už splněna,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček a dodal: „Zavedli jsme tak například nulovou sazbu mýtného za znečištění ovzduší u vozidel s emisní třídou VI poháněných zemním plynem nebo biometanem, a vodíková auta s palivovým článkem jsou stejně jako elektromobily osvobozena od silniční daně.

Velkou tuzemskou prioritou je využívat vodík v dálkové nákladní dopravě, autobusové dopravě a také pro osobní vozidla. Do konce roku by tak měly být v ČR otevřeny první dvě vodíkové plnicí stanice,“ konstatoval zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro vodík Petr Mervart.

Od 1. ledna loňského roku je také účinná vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, která uvádí elektřinu jako palivo a nastavuje cenu za dobitou kWh.

Materiál, který včera schválila vláda, obsahuje detailní plnění opatření aktualizace NAP CM i přehled o čerpání finančních zdrojů z evropských i národních programů. Uvádí také registrace vozidel na alternativní pohon v EU v roce 2020, popisuje rozvoj související infrastruktury plnicích a dobíjecích stanic, spotřebu klasických a alternativních paliv a vývoj výběru spotřební a silniční daně.

Podle Národního akčního plánu čistá mobilita očekáváme, že u nás do roku 2030 bude jezdit 220 až 500 tisíc plně elektrických vozidel, do té doby by také mělo vzniknout 19 - 35 000 dobíjecích bodů, zejména těch rychlodobíjecích,“ připomněl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro průmysl a stavebnictví Eduard Muřický a připojil: „S rozvojem elektromobility by mohlo pomoci také dnes uzavřené memorandum, v němž se mimo jiné deklaruje, že účastníci společného prohlášení vidí potenciál zajistit do roku 2025 výstavbu odpovídajícího počtu dobíjecích bodů, a významně tak přispět k naplnění strategického cíle stanoveného Národního akčního plánu čisté mobility pro rok 2025.“

Společné prohlášení podepsaly Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Správa železnic, Ředitelství silnic a dálnic, Ředitelství vodních cest, společnosti ČEZ a ŠKODA AUTO.

Co se týče podpory čisté mobility, v roce 2020 byly vypsány poslední výzvy z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) v gesci MPO. Celková alokace pěti výzev dosáhla 0,64 mld. Kč. Do konce roku 2020 se proplatilo pořízení 386 elektromobilů a 164 dobíjecích stanic (118 pomalých a 46 rychlých) za 116,3 mil. Kč. Celkem by se tak mělo podpořit pořízení zhruba 1100 elektromobilů a 465 dobíjecích stanic (357 pomalých a 108 rychlých).

Z Operačního programu Doprava se dále vypsaly výzvy na podporu výstavby veřejných dobíjecích stanic a plnicích stanic na vodík, CNG a LNG. Také se realizovaly projekty na základě 3 výzev z Integrovaného regionálního operačního programu, který podporuje nákup elektrobusů a autobusů na CNG, trolejbusů a tramvají. V Národním programu Životní prostředí došlo k prodloužení lhůty pro podávání projektů ve 3. výzvě na podporu nákupu elektromobilů, plug-in hybridů a hybridů a vozidel na CNG pro kraje, města a jim podřízené organizace.

/zr/

Na snímku: Rychlodobíjecí stanice pro elektromobily v Zábřehu na Šumpersku

Foto: archiv ČEZ*

Pojďte společně s projektem Ministerstva práce a sociálních věcí nazvaným Podpora sociálního bydlení oslavit dva roky výzvy Housing First v Česku! V týdnu od 14. do 18. června sledujte facebookovou stránku tohoto projektu (viz dále)!

Už jsou to totiž dva roky, kdy 13 projektů z celé ČR začalo uskutečňovat výzvu č. 108 Housing First v rámci OP Zaměstnanost, jehož prostřednictvím se rozděluje podpora z Evropského sociálního fondu. Díky této podpoře a uskutečněným projektům lidé v bytové nouzi nacházejí standardní bydlení a jsou podporováni v tom, aby si bydlení udrželi a byli dobrými sousedy.

Bydlení především neboli Housing First je koncept, který vyvinul Dr. Sam Tsemberis v New Yorku na začátku devadesátých let. Jde o velmi úspěšnou formu boje s bezdomovectvím. Cílovou skupinou přístupu Housing First jsou zejména lidé bez domova, kteří tzv. propadávají sítí sociálních služeb, mají špatný zdravotní stav, vážná duševní onemocnění, závislost na návykových látkách a další zdravotní omezení. Pro udržení bydlení zároveň potřebují velkou míru podpory ze strany sociálních pracovníků a dalších profesionálů.

Výzkumy ukazují, že Housing First velmi efektivně pomáhá osobám, které trpí dlouhodobým či opakovaným bezdomovectvím a jež jsou ohroženy ztrátou domova.

Kw dvouletému výročí výzvy č. 108 Housing First projekt Podpora sociálního bydlení připravil webináře, přednášky, informační videa – ale také hudební vystoupení a benefici. V týdnu od 14. do 18. června proto sledujte facebookovou stránku projektu: https://fb.me/e/1nVFE2yOD.

Seznamte se také s interaktivní mapou, kde jsou jednotlivými body vyznačeny subjekty, které ve spolupráci s MPSV pilotně ověřují (nebo již ověřovaly) lokální systémy sociálního bydlení (v tabulce označené jako SB) nebo zavádějí přístup Housing First (v tabulce označené jako HF). Kliknutím na konkrétní bod v mapě zobrazíte základní informace o daném projektu. Více informací pak naleznete v jednotlivých záložkách pod mapou. Interaktivní mapa je vyvěšena na: Interaktivní mapa projektů (mpsv.cz).

Více informací k projektům, které byly podpořeny z výzvy č. 108, a k přístupu Housing First najdete na webu projektu:  www.socialnibydleni.mpsv.cz.

/zr, rš/*

Až do konce letošního července mohou dětské skupiny podávat žádosti o mimořádnou dotaci. Tato dotační výzva má dvě části: první z nich cílí na částečnou kompenzaci zvýšených nákladů souvisejících s pandemií covidu-19, druhá pak na pomoc s hrazením nájemného. Provozovatelé dětských skupin museli v minulých měsících zápasit s poklesem plateb od rodičů a od 1. března byly skupiny dokonce plošně uzavřeny. V polovině krajů zůstávají i teď stále zavřené. Proto Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo mimořádný dotační titul pro poskytovatele dětských skupin v celkovém objemu 74,2 milionu korun.

Dětské skupiny potřebují naši pomoc, aby krizi přežily. Jejich zřizovatelé jsou
převážně neziskové organizace a ty už ze své podstaty nemohly v minulosti vytvářet finanční úspory, z nichž by nyní mohly čerpat. V období pandemie musely přitom čelit úbytku příjmů, přičemž je pravidla financování z ESF vylučovala z jakékoliv jiné veřejné covidové podpory. Proto jsme připravili dotační titul, který dětským skupinám pomůže s úhradou zvýšených nákladů a také s částečnou úhradou nájemného po dobu šesti měsíců,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

* Část A – zvýšené náklady
Prostředky této části dotačního titulu jsou určeny výhradně na pokrytí zvýšených
provozních nákladů, které poskytovatelům vznikly nebo vzniknou v souvislosti s pandemií covidu-19 při poskytování služby péče o dítě v dětské skupině.

Může se jednat zejména o náklady vynaložené na pořízení roušek, respirátorů, rukavic, ochranných štítů či antivirových dezinfekčních prostředků. Uznatelné jsou však i náklady spojené se zajištěním zvýšené informovanosti rodičů a dětí, včetně např. úprav pokynů pro rodiče při předávání a vyzvedávání dětí a další náklady, jejichž vznik je jednoznačně vázán na opatření související s pandemií covidu-19.
Výše dotace v části A je závislá na kapacitě dětské skupiny, hlavním ukazatelem je přitom kapacita zapsaná v evidenci a k tomu náležící počet pečujících osob. Na jednu osobu bude možné žádat o dotaci do výše 12 tisíc Kč, přičemž počet pečujících osob, na které lze žádat, je vymezen následovně:
• u DS s kapacitou do 6 dětí je možné požádat nejvýše na 2 pečující osoby,
• u DS s kapacitou 7 - 12 dětí je možné požádat nejvýše na 3 pečující osoby,
• u DS s kapacitou 13 - 24 dětí je možné požádat nejvýše na 4 pečující osoby.

* Část B – COVID nájemné pro dětské skupiny
Prostředky této části dotačního titulu jsou určeny na pomoc s úhradou nájemného za prostory určené k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Podmínky této části byly nastaveny obdobně, jako je tomu u dotačního titulu na podporu hrazení nájemného od Ministerstva průmyslu a obchodu, tedy ve výši 50 % uhrazených nákladů.

O podporu v rámci této části bude možné žádat na období šesti měsíců v průběhu roku 2021, a to za podmínky, že na toto období nebude uplatněna žádná jiná podpora z veřejných prostředků (zejména tedy tzv. jednotka na nájem v rámci dotační podpory z ESF).
Žádost o poskytnutí dotace musí být doručena do datové schránky MPSV nebo fyzicky na podatelnu MPSV nejpozději do 31. července 2021.

Více informací o dotačním titulu najdete na webových stránkách ministerstva www.mpsv.cz.*

/zr/

Na ilustračním snímku: Dětská skupina Soptík je provozována obcí Okrouhlice na Havlíčkobrodsku od září 2018 v nově zrekonstruovaných prostorách bývalé místní knihovny

Foto: archiv obce

 

Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi nás upozornil na odpovědi, které tomuto zapsanému spolku na jeho otázky v souvislosti se současnou koronavirovou situací adresovaly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Protože informace MŠMT a MPSV mohou zajímat mnohé zřizovatele mateřských škol z řad obcí a měst a mohou být užitečné také pro rodiče dětí, zveřejňujeme odpovědi obou ministerstev rovněž na našem webu.

* Za jakých podmínek lze uzavřít mateřskou školu?

MŠMT:  Stále platí, že v případě nenadálé situace může ředitel mateřské školy její provoz v souladu s ust. § 3 odst. 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, po projednání se zřizovatelem omezit či přerušit. Tento postup může využít právě i v době vrcholící pandemie, pokud by se např. nedařilo zajistit řádný provoz mateřské školy, např. z důvodu zvýšené nemocnosti či karantény zaměstnanců, příp. též v období tzv. vedlejších prázdnin základních škol (podzimních, jarních, velikonočních). Organizace provozu mateřské školy včetně rozdělení do tříd a dalších skupin, provoz kroužků apod. je plně v rukou ředitele školy.​

Školu může uzavřít ředitel školy, je orgánem veřejné moci. V tomto případě mají rodiče také nárok na ošetřovné. V tuto chvíli naleznete informace na stránkách https://www.mpsv.cz/osetrovne.

Nadále však platí povinnost denní, minimálně čtyřhodinové, docházky pro děti plnící povinné předškolní vzdělávání v souladu s ust. § 34 odst. 1 a § 34a školského zákona, samozřejmě vyjma případů, kdy je dítě nemocné či jinak krátkodobě omluvené v souladu se školním řádem. Pokud dítě nebylo nemocné ani mu nebyla nařízena karanténa, zodpovědnost za jeho zdravotní stav nese zákonný zástupce. Ředitel školy nemá pravomoc vyžadovat nad rámec jiných zákonných ustanovení dokládání zdravotního potvrzení.

Současně také nelze omezit docházku určité skupiny dětí do mateřské školy, aby se alespoň na nějakou přechodnou dobu snížil počet dětí ve třídě. Pokud je dítě do mateřské školy přijato a škola je v provozu, má dítě nárok na každodenní docházku. Je tedy na uvážení zákonných zástupců dětí, zda si dítě ponechají doma či pošlou do mateřské školy. Nelze diskriminovat některou ze skupin rodičů, aby své dítě do školy nedávaly.

Počty škol, případně učitelů či žáků, kteří prošli karanténou či nemocí, mají krajské hygienické stanice (resp. gesčně příslušné Ministerstvo zdravotnictví), které o karanténě z epidemiologického hlediska rozhodují. Ministerstvo zdravotnictví vydalo také metodiku pro postup při nařizování karantény ve školách. Pro přesná čísla se proto obraťte na gesčně příslušné Ministerstvo zdravotnictví. Aktuální informace včetně kompletní statistiky lze nalézt na https://koronavirus.mzcr.cz/.​

* Ošetřovné při přerušení provozu mateřské školy z rozhodnutí ředitelky MŠ (nikoliv krajské hygienické stanice) 

MPSV: Pokud se týká uzavření mateřských škol, tak podle ustanovení § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (ZNP), platí, že nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o dítě mladší 10 let, protože mateřská škola (dále jen „školka“) byla uzavřena z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události.

Za „příslušný orgán“ se považuje jakákoli právnická nebo fyzická osoba, která má pravomoc školku (příp. její část) uzavřít, např. hygiena, statik, zřizovatel školky. Za „nařízení“ příslušného orgánu lze považovat jakýkoli právní akt vydaný na základě zmocnění obsaženém v zákoně, kterým se školka uzavírá. Pokud se týká „jiné nepředvídané události“, tak se vždy musí jednat o událost nepředvídanou, tj. událost, která znemožňuje provoz školky z objektivních, „vnějších“, předem nezjistitelných důvodů.

V případě, kdy ředitel/ka školky uzavře školku na základě svého rozhodnutí (příp. po konzultaci se zřizovatelem), vznikne nárok na ošetřovné pouze tehdy, pokud by toto uzavření bylo způsobeno objektivními důvody, např. pokud by onemocněl či v karanténě byl takový počet učitelek, že by nebylo možné provoz mateřské školy zajistit při dodržení všech přepisů upravujících podmínky jejího provozování. Takovouto situaci by bylo možno z hlediska provozu školky charakterizovat jako nepředvídanou (nelze předem určit, kdo kdy onemocní, případně komu bude kdy nařízena karanténa). Pokud se jedná o příčinu související s onemocněním covid-19 (zde patří i karanténa učitelů znemožňující provoz MŠ), vyplácí se ošetřovné po celou dobu uzavření, v případě uzavření z jiného důvodu po dobu stanovenou v ZNP (9 dnů, nebo pro samoživitele 16 dnů).

Doporučuji rodičům sledovat webové stránky MPSV, kde průběžně aktualizujeme informace k ošetřovnému včetně odkazu na tiskopis žádosti a návodu k vyplnění, na adrese: https://www.mpsv.cz/web/cz/osetrovne

Vážený pane prezidente, pokud je škola, mateřská škola (a další zařízení pro děti) otevřená, tzn., že dítě může do zařízení docházet, tak ošetřovné rodiči nenáleží, pokud dítě do zařízení z nějakého důvodu nepošle.* 

Doporučujeme radnicím sledovat i web Pedagogické komory  https://www.pedagogicka-komora.cz/.

/rš/

Ilustrační obrázek: Wikipedie

 

Stávající místopředseda Rady Asociace krajů ČR Martin Půta (na snímku) povede Radu Asociace krajů do jejího ustavujícího zasedání, na kterém bude zvoleno nové vedení tohoto orgánu. Během dnešní hejtmanské videokonference to odsouhlasilo všech 11 online zúčastněných hejtmanů. Ustavující zasedání Rady Asociace krajů se uskuteční až poté, kdy bude zvolen hejtman v Karlovarském kraji, kde zatím stále probíhá povolební vyjednávání.

Představitelé krajů se také shodli na ustavení čtyřčlenné skupiny, která bude jednat s Ministerstvem financí, případně s premiérem, o kompenzaci propadu příjmů krajů v souvislosti s možným zrušením superhrubé mzdy.

Bývalý 1. místopředseda Rady Asociace krajů a exhejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek blahopřál nově zvolené hejtmance a hejtmanům k jejich nástupu do čela regionů. Shrnul současnou epidemiologickou situaci s tím, že nadále bude zástupce krajů informovat o výstupech z jednání Rady vlády pro zdravotní rizika a Ústředního krizového štábu.

Pověření hejtmana Libereckého kraje Martina Půty vedením Rady Asociace krajů do ustavujícího zasedání Rady, které jsme odsunuli až po výsledku volby karlovarského hejtmana, považuji za logický krok. Je to stávající místopředseda, který bude i členem skupiny, jež by měla jednat s ministryní financí o kompenzacích pro kraje v souvislosti s propadem daňových příjmů. Propad kraje nepocítí až někdy v budoucnu, potýkají se s ním už letos,“ zdůraznil Jiří Běhounek.

Místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Libereckého kraje Martin Půta chce jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou co nejdříve. „Požádal jsem paní ministryni o rychlé stanovení termínu jednání ke kompenzaci propadu daňových příjmů krajů, protože to považuji za absolutní prioritu pro všechny regiony,“ dodal.

Hejtmani diskutovali především o dalším postupu plošného testování v zařízeních sociálních služeb. Podle hejtmana Kraje Vysočina Vítězslava Schreka jsou už teď zařízení přetížená a opakování testů v pětidenních intervalech na ně kladou vysoké nároky. Tento problém a možné změny v testování projednají zástupci krajů s ministerstvy zdravotnictví i práce a sociálních věcí. Hovořilo se také o ventilátorech a dalších přístrojích pro pacienty s covid-19. Přístroje jsou krajům pouze zapůjčeny a nemocnice je později budou muset vrátit především v případě, kdy se nejedná o majetek českého státu.

Místopředseda Rady Asociace krajů pověřený vedením tohoto orgánu a liberecký hejtman Martin Půta apeloval na své kolegy, aby upozornili poslance z jednotlivých krajů na důsledky schválení návrhu na zrušení superhrubé mzdy Poslaneckou sněmovnou a na fatální dopady tohoto návrhu do rozpočtů nejen vyšších územně samosprávních celků.

Další videokonferenční jednání hejtmanů se uskuteční ve čtvrtek 26. listopadu 2020.*

/zr/

Foto: archiv STAN

 

Úvodní rozhovor říjnového vydání Moderní obce jsme vedli s Karlem Ferschmannem, starostou obce Němčovice. Ten se stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce však obsahuje dlouhou řadu i dalších podnětných a atraktivních textů. Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách říjnového čísla vystupují:

* Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku: Samozřejmě by nejen nám, ale všem obcím moc pomohlo, kdyby vláda konečně rozjela tu proklamovanou masívní investiční podporu obcím a spoluúčast státu a obcí u těchto dotací byla v poměru 90 : 10, jak se rovněž slibovalo, a zvláště kdyby DPH vždy mohla být započitatelnou položkou. Pak na investice dosáhnou i menší obce, které to potřebují ze všech nejvíc.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova na Hodonínsku: Vláda může měnit daně, ale musí přece myslet i na dopady svých návrhů. Snížení zdanění fyzických osob snižuje příjem obecních rozpočtů o cca 20 miliard korun. A vláda absolutně neříká, jak výpadek nahradit. Zvýšením obecních daní? Máme lidem vzít peníze jinde nebo přestat opravovat chodníky, školy, stavět školky, domovy pro seniory a podobně? Je neuvěřitelné, do jaké situace se města a obce dostávají.

* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF, a. s.: Důsledky pandemie nemoci covid-19 a všech doprovodných a vyvolaných jevů v první polovině letošního roku neměly až tak výrazné dopady do rozpočtového hospodaření obcí, krajů i Prahy. Nicméně je pravda, že výnos tří hlavních daní, který mezi sebou sdílejí stát, obce, kraje a Praha byl meziročně o 61,2 mld. Kč, resp. o 13 % nižší než ve stejném období loňského roku. Navíc bylo nutné v rámci územních rozpočtů financovat nové hygienické a další nečekané výdaje.

* Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor na Ministerstvu průmyslu a obchodu: Na konci srpna jsme vyhlásili výzvu na podávání žádostí o dotace na zpracování místních energetických koncepcí. Má to být dokument, který by měl vedením měst a obcí pomoci se zorientovat v tom, jaké mají ve své lokalitě zdroje energie, jak síťové, tak lokální, jakými způsoby je v lokalitě energie spotřebovávána a které konkrétní možnosti řešení jsou v obci vhodné. Tato první výzva je otevřená do konce června 2021.

Leona Gergelová Šteigrová, zástupkyně ředitele pro oblast veřejných zakázek na Ministerstvu práce a sociálních věcí: V současné době, kdy se vlivem opatření týkajících se pandemie rozpočty samospráv významně zmenšují, je třeba maximálně využít dostupné nástroje. V případě veřejných zakázek lze nákupní strategii nastavit tak, aby zadavatel získal i přidanou hodnotu k danému plnění. Ta může mít řadu podob – závisí na prioritách zadavatele. Ze zkušenosti našich zahraničních partnerů víme, že právě v době významných ekonomických poklesů (např. ekonomické krize kolem roku 2008) samosprávy významně začaly využívat prvky odpovědného veřejného zadávání – snažily se tím i v rámci svých nákupů získávat plnění, která současně plnila jejich priority v oblasti sociální soudržnosti, zaměstnanosti a životního prostředí. Jednoduše řečeno, nechaly své peníze pracovat dvakrát.

* Václav Kučera, ředitel Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje: POL POINT (policejní bod) je videokonferenční systém, který umožňuje komunikaci občana s úřadem, konkrétně s Policií České republiky, aniž by občan musel vstoupit do budovy policie, přičemž může sdělit nebo získat informace, které jsou důležité pro trestní nebo jiné řízení. POL POINT – kontaktní místo police je pilotní projekt Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, jímž se ve Středočeském kraji zavádí videokonferenční systém, který je libovolně přístupný pro všechny občany.

Projekt byl spuštěn v únoru letošního roku. V rámci zmíněné infrastruktury jsou budována místa s videokonferenčními jednotkami, která jsou přímo dostupná občanům na našem území. Současně je vytvořeno centrální místo (operační místnost), které je nepřetržitě (pozn. cíl projektu) obsazeno policistou, který je schopen komunikovat s oznamovateli na jakémkoliv terminálu. Policista může bezodkladně provádět příjem oznámení a tento dokumentovat.

Virtuální způsob komunikace umožňuje přijmout oznámení z jakéhokoliv místa a přijaté oznámení obratem postoupit příslušnému policejnímu orgánu k dalšímu šetření. Občan, který oznámení podává, nemusí nic podepisovat, protože průběh celého výslechu se nahrává a nahrávka se přikládá ke spisu.

* Jan Havránek, ředitel společnosti AQE advisors, a. s.: Kvalitu života ve městech ovlivňuje řada faktorů. Z 29 ukazatelů, které jsou do Indexu kvality života zahrnuty, je jich jen několik, které vedení města může skutečně přímo ovlivnit. Většina je v kompetenci státní správy – a hlavně samotných lidí, kteří ve městě žijí. Přesto, z dlouhodobého hlediska, je zřetelně jasná role města na kvalitě života jeho obyvatel. Z provedené analýzy je patrné, že investice – a v konečném důsledku i zadlužování veřejného rozpočtu, mají vliv na kvalitu života.

Co by se stalo, kdyby města, která mají skvělý rating, ale nižší kvalitu života, začala masivně strategicky investovat? Investovat do oblastí, které zvýší atraktivitu města, zlepší podmínky pro služby ve městě, přitáhnou novou generaci? Co by se stalo za dvacet let? Žádná změna totiž nebude patrná dříve.

Chceme-li zlepšit skutečně kvalitu života, chce to mít vizi a odvahu ji naplňovat. Využijme doby, kdy jsou levné zdroje, levnější dodávky služeb i investičních celků. Hledáme-li návody, jak zlepšit podmínky pro život, pojďme se chovat jako Ekonomové, a nikoliv jako účetní.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Co je to důležitý zájem obce? Důležitý zájem obce je objektivní kategorie, která odůvodňuje nehospodárnost, tedy výdaj, který je pro obec a její občany důležitější než cokoli jiného včetně peněz na účtu. Je to třeba ono zakoupení vybavení ordinace – ztrátová investice, která ovšem zajistí lidem zubaře. Nebo obec vynaloží milion korun na oslavy výročí obce, a pozve známé umělce, aby toto výročí s občany oslavila. I zde je pro obec důležitým zájmem důstojná oslava jejího výročí, než cokoli jiného. Podstatné je, že tento důležitý zájem skutečně existuje, pomeleme ho, a odůvodníme jím ono „rozhazování peněz“ z obecního rozpočtu.

* Milan Košař, loňský vítěz soutěže Architekt obci a dlouholetý architekt města Vysoké Mýto, v současné době Ústí nad Orlicí a Poděbrad: V posledních letech se poměrně daří některým firmám, které prodávají městský mobiliář, nabízet estetické, funkční a výrazně nové prvky, které se prosazují. Škoda, že jich není víc, protože některé firmy v podstatě ovládly trh … Nevím, zda je šťastné, že v obcích tradičního typu – historická stavení a usedlosti – se objevují prvky typicky městského mobiliáře, jako jsou prosklené a moderní autobusové zastávky. Jaký má smysl adaptovat to, co je typicky městské, moderní do prostředí, kam příliš nezapadají. Jenže v nabídce třeba zastávek autobusové dopravy či MHD na vesnici, kde by měly plnit funkci přístřešku a zároveň zapadat do prostředí, žádné takové nejsou. Buď starosta nějakého dodavatele osloví, a on mu prvek udělá jako atypický, nebo přijme nabídku pro mobiliář měst a pořídí to, co je v centru větších měst. Je to o kultivování názoru.

* Karolína Hrbková, zahradní a krajinná architektka: Klimatická změna má dopad i na to, jak se o zeleň staráme. V poslední době ve městech a obcích rezonuje například počet a provedení sečí travnatých ploch. Obecně lze konstatovat, že do budoucna bude nutné změnit přístup měst při správě zeleně. Seče trávníků provádět ne podle norem a termínů, ale podle aktuální situace, aby se předešlo zvýšeným odparům a vysychání trávníků. Travnaté plochy je možné nově zakládat, jako například květnaté louky a seče provádět mozaikovitě. Kromě estetického přínosu je tam možné omezit počet sečí a posílit biodiverzitu v lokalitě. Hlavně hmyz a na něj navázaní živočichové to zajisté ocení.

V suchých letech lze podpořit stromy pomocí vaků s vodou umístěných u paty stromu na kořenový systém. Postupně je tak dodávána vláha a dřeviny (hlavně nové výsadby) jsou schopny přečkat nepříznivé podmínky. V posledních třech letech byla tato opatření více než vhodná pro zajištění uchycení nových stromů. Odpadly tak investice do náhradních výsadeb, kdy mladé stromky nepřečkaly první nebo druhý rok po výsadbě a uschnuly.

* Jitka Vrtalová, Partnerství pro městskou mobilitu: Základní funkcí doprovodného mobiliáře na cyklostezkách je zpříjemnit jízdu na kole, případně zvýšit bezpečnost. Tradičně nejznámější součástí mobiliáře jsou odpočívky, infopanely či ližiny na schodištích. V poslední době se stále častěji objevují také automatizované úschovny a cykloboxy, především u terminálů veřejné dopravy v centrech měst a u cykloturistických cílů, dále místa pro samoobslužný servis kol (základní nářadí, cyklopumpy nebo prodejní automaty s dušemi či lepením). S rozmáhajícím se fenoménem elektrokol souvisí také budování sítě dobíjecích stanic. Obvykle samospráva sleduje také provoz na stezkách s pomocí sčítačů. Stále málo je veřejných pítek, která hlavně v horkém počasí nabízejí vítanou možnost občerstvení a ochlazení.

* Zdeněk Král, majitel firmy REX: Naši předkové lépe než my kvůli omezeným zdrojům uměli pracovat s tzv. úsporou z množství. Šetřili tím spoustu peněz. Podstatou takové úspory je typizace výrobků. V tomto nejdále z evropských zemí v oblasti mobiliáře a veřejného prostoru došla státní správa v Rakousku-Uhersku v 19. století. Secesní lavičku  dodnes můžeme spatřit snad v každém rakouském městě, stejně jako dosud stále v mnoha obcích Maďarska, ale i u nás.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

 

 

 

Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2021–2025 je základním strategickým dokumentem, který určuje směřování vládní politiky ČR v oblasti vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na následující období. Od roku 1992, kdy byl schválen první národní plán, se jedná již o sedmý plán, jehož cílem je podporovat integraci osob se zdravotním postižením. Svou strukturou tak jako předchozí národní plány navazuje na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Naplňováním doposud realizovaných národních plánů došlo ke zlepšení přístupu státu k osobám se zdravotním postižením, což se pozitivně promítlo v řadě oblastí, které jsou k zajištění podmínek pro kvalitní a důstojný život této skupiny lidí důležité a napomáhají jejich integraci do společnosti.

Přestože většina úkolů obsažených v doposud realizovaných národních plánech byla splněna, zůstává i nadále řada otevřených a nedořešených témat, která se přímo dotýkají života jednotlivých skupin osob se zdravotním postižením. Z tohoto důvodu je potřebné navázat na státní politiku v této oblasti prostřednictvím nového národního plánu na následující pětileté období.

Na přípravě národního plánu se podílela především Pracovní skupina pro přípravu nového Národního plánu pro osoby se zdravotním postižením. Tuto pracovní skupinu tvořili zástupci všech zainteresovaných resortů a institucí. Konkrétně šlo o Ministerstvo dopravy, Ministerstvo financí, Ministerstvo kultury, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Český statistický úřad, Asociaci zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR a Národní radu osob se zdravotním postižením ČR jakožto reprezentace osob se zdravotním postižením. Dále byla zastoupena i krajská samospráva prostřednictvím Asociace krajů ČR. Na tvorbě Národního plánu se podílely také další organizace osob se zdravotním postižením, např. Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel, Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením ČR či Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR.

Kromě pokračování v již nastavených programech a činnostech, jako je odstraňování bariér ve veřejných budovách, komunikacích a dopravě, podpora inkluzivního vzdělávání a také pokračování v podpoře organizací osob se zdravotním postižením, obsahuje Národní plán i řadu nových úkolů. Mezi zcela nové oblasti patří např. oblast Přístupnost informací a služeb veřejné správy či oblast Pečující osoby.

PĚT ZÁKLADNÍCH ČÁSTÍ NÁRODNÍHO PLÁNU

Národní plán je rozdělen do pěti částí. První, úvodní část, obsahuje základní informace vztahující se k tomuto strategickému dokumentu, dále účel a kontext vzniku Národního plánu, definici jeho uživatelů a základních používaných pojmů a upozorňuje také na nejdůležitější relevantní národní i mezinárodní dokumenty vztahující se k tomuto tématu.

Druhá, analytická část, obsahuje definici řešené problematiky, revizi stávajících opatření, tj. zhodnocení plnění Národního plánu podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015–2020 (dále také „Národní plán 2015–2020“), statistické údaje týkající se osob se zdravotním postižením a shrnuje předpokládaný vývoj v oblasti v případě, že tento materiál nebude přijat.

Třetí, nejrozsáhlejší část, zahrnuje výčet strategických oblastí podpory osob se zdravotním postižením, na které je Národní plán zaměřen. Vyjmenované oblasti svým obsahem navazují na jednotlivé články Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením[1] (dále jen „Úmluva“). V úvodu každé strategické oblasti je uveden článek nebo články Úmluvy, na které tato oblast navazuje, a stručný popis současné situace v ČR. Každá oblast obsahuje cíle, jichž má být v následujícím období dosaženo, soubor termínovaných a průběžných opatření včetně uvedení resortů, které jsou za jejich plnění odpovědné, a indikátory monitorující jejich plnění. Na realizaci některých opatření se budou na základě dohodnuté spolupráce podílet mimo resortů také další subjekty, např. Český statistický úřad (dále také „ČSÚ“).

Čtvrtá, implementační část, uvádí subjekty, které se podílí na procesu implementace Národního plánu, a způsob, jakým bude implementace zajištěna. Uveden je také časový rozvrh plnění Národního plánu a zdroje jeho financování.

V páté části materiálu je popsán postup jeho tvorby.*

/zr/

Ilustrační obrázek: Revue pro sociální politiku a výzkum

Každoroční soutěže Obec přátelská rodině a seniorům 2020 se letos zúčastnilo 82 obcí a měst z celé České republiky. Vítězná sídla získávají příslib poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu na rok 2020.

Vyhlašovateli soutěže Obec přátelská rodině a seniorům 2020 v oblasti rodiny jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí a Stálá komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Spolupracující organizací v oblasti rodiny jsou Síť pro rodinu, Rodinný svaz ČR, Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR.
Vyhlašovatelem soutěže v oblasti seniorů je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Spolupracujícími organizacemi jsou Sdružení místních samospráv ČR a Rada vlády pro seniory a stárnutí populace.

Vítězné obce a města získávají příslib poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu na rok 2020.

Cílovými skupinami dotační podpory ze státního rozpočtu v soutěži Obec přátelská rodině a seniorům 2020 jsou jednak mladí lidé plánující založení rodiny, úplné i neúplné rodiny s dětmi (do 18 ti let věku), rodiny očekávající narození dítěte, vícegenerační rodiny, pěstounské rodiny a rodiny se specifickými potřebami (například rodiny se členem se zdravotním postižením, rodiny z etnických a národnostních menšin, rodiny migrantů, rodiny se třemi a více dětmi, rodiny s dlouhodobě nezaměstnaným dospělým členem, rodiny s rodičem samoživitelem/samoživitelkou a senioři – osoby ve věku 60+ a důchodci, dále vícegenerační rodiny a rodiny se specifickými potřebami (například rodiny pečující o křehké seniory nebo o seniory se zdravotním postižením).

Přihlášené obce a městy byly rozděleny do pěti velikostních kategorií: do 1000 obyvatel, od 1001 do 3000 obyvatel, od 3001 do 10 000 obyvatel. od 10 001 do 50 000 obyvatel a od 50 001 a více obyvatel.

VÝSLEDKY SOUTĚŽE OBEC PŘÁTELSKÁ RODINĚ

* Kategorie do 1000 obyvatel:

1. Rajnochovice (Zlínský kraj) - příslib dotace 500 000 Kč

2. Dasnice (Karlovarský kraj) - příslib dotace 250 000 Kč

 

* Kategorie od 1001 do 3000 obyvatel:

1. Lípa (Kraj Vysočina – příslib dotace 900 000 Kč

 

* Kategorie od 3001 do 10 000 obyvatel:

1. Trhové Sviny (Jihočeský kraj) đ příslib dotace 1 099 960 Kč

2. Slavičín (Zlínský kraj) – příslib dotace 800 000 Kč

 

* Kategorie od 10 001 do 50 000 obyvatel:

1. Rožnov pod Radhoštěm (Zlínský kraj) – příslib dotace 1 500 000 Kč

2. Hodonín (Jihomoravský kraj) – příslib dotace 750 000 Kč

 

* Kategorie nad 50 000 obyvatel:

1. městská část Praha 13 (Hl. m. Praha) – příslib dotace 840 280 Kč

 

VÝSLEDKY SOUTĚŽE OBEC PŘÁTELSKÁ SENIORŮM

* Kategorie do 1000 obyvatel:

1. Police (Zlínský kraj) – příslib dotace 500 000 Kč

2. Kamýk nad Vltavou (Středočeský kraj) – příslib dotace 250 000 Kč

 

* Kategorie od 1001 do 3000 obyvatel:

1. Nové Hrady (Jihočeský kraj – příslib dotace 900 000 Kč

2. Lípa (Kraj Vysočina) – příslib dotace 500 000 Kč

 

* Kategorie od 3001 do 10 000 obyvatel:

1. Slavičín (Zlínský kraj) – příslib dotace 1 100 000 Kč

2. Trhové Sviny (Jihočeský kraj) – příslib dotace 600 000 Kč

 

* Kategorie od 10 001 do 50 000 obyvatel:

1. městský obvod Slezská Ostrava (Moravskoslezský kraj) – příslib dotace 1 500 000 Kč

2. Ostrov (Karlovarský kraj) – příslib dotace 500 000 Kč

3. městská část Praha 22 (Hl. m. Praha) – příslib dotace 500 000 Kč

 

* Kategorie nad 50 000 obyvatel: 

1, Hradec Králové (Královéhradecký kraj) – příslib dotace 2 000 000 Kč

2. městský obvod Ostrava-jih (Moravskoslezský kraj) – příslib dotace 800 000 Kč

/mpsv/

K ilustračnímu snímku:

Hradec Králové si letos opět vysloužil titul Obec přátelská seniorům v soutěži, kterou každoročně vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.  Město již několik let aktivně podporuje projekty, které podporují seniory a jejich vzdělávání a rozvíjí mezigenerační komunikaci. Patří mezi ně i projekt Hradecké poklady, který je postaven na oceňování mimořádně aktivních seniorů, kteří svými výkony nadále motivují další generace.

Foto: archiv města

 

 

 

 

Poděkováním za zvládnutí koronavirové krize v krajích začalo včerejší jednání představitelů krajů v Mikulově. První místopředseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek především ocenil to, že hejtmani dokázali nastavit fungující systémy ohledně výdeje a distribuce ochranných prostředků, spolupracovat mezi sebou i se státem při řešení řady opatření v době nouzového stavu a v maximální možné míře ochránili občany před šířením nákazy.

Jasnou podobu v období po ukončení nouzového stavu dostalo jednání Asociace krajů s vládou o finančních prostředcích na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. „Diskutovali jsme o tom s premiérem Andrejem Babišem i vicepremiérem Karlem Havlíčkem. Nakonec se nám podařilo vyjednat 3 miliardy 700 milionů korun pro všechny kraje ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). K tomu dostane dalších 100 milionů korun Karlovarský kraj, který kvůli nastaveným podmínkám nemůže čerpat peníze z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Dalších 200 milionů získá Středočeský kraj, který má největší rozsah sítě krajských silnic a nejvíce nutných oprav. Celkem jde tedy o čtyři miliardy korun v letošním roce a čtyři miliardy v roce 2021. Další čtyři miliardy korun by kraje čerpaly z IROP,“ vysvětlil Jiří Běhounek.

Hejtman Libereckého kraje a předseda Komise Rady AKČR pro dopravu Martin Půta dodal, že v rámci IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje. Definitivně by se jednání k finančním prostředkům na opravy krajských silnic mělo uzavřít do konce června. Kraje také dále budou jednat s Ministerstvem dopravy o kompenzaci nákladů v oblasti dopravní obslužnosti v regionech.

Asociace krajů dále formou dopisu oslovila ministra školství Roberta Plagu kvůli v poslední době diskutovanému distančnímu vzdělávání v základních a středních školách, které se osvědčilo jako multimediální možnost řízeného studia v době pandemie COVID-19. „Požádali jsme ministerstvo, aby připravilo legislativu ohledně distančního vzdělávání, protože se ukazuje, že je s ním do budoucna třeba počítat, a proto musí mít jednoznačně daný rámec,“ upřesnil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který zároveň vede Komisi Rady AKČR pro školství a sport.

První.místopředseda Rady AKČR Jiří Běhounek také informoval kolegy hejtmany, že má příslib Ministerstva práce a sociálních věcí, jenž se týká částky ve výši jedné miliardy korun na financování provozu zařízení sociálních služeb v regionech. O věci se ale ještě bude jednat.

Hejtmani se rovněž shodli na tom, že 10. září uspořádá Asociace krajů ČR setkání k 20. výročí vzniku krajů. Na slavnostní akci, jež by se měla konat na zámku Štiřín u Prahy, zrekapitulují hejtmani činnost a aktivity asociace za dobu její existence.

/zr/

Na snímku: V Mikulově včera jednala Rada Asociace krajů ČR

Foto: archiv*

Ministerstvo práce a sociálních věcí přináší první celorepublikový přehled výrobků a služeb sociálních podniků v podobě praktického katalogu, který vychází v tištěné i elektronické podobě. Sloužit by měl především jako podpora marketingu sociálních podniků. Katalog sociálních podniků je určen pro veřejné instituce, ale i firmy, které mají zájem odebírat výrobky a služby od sociálních podniků.

Katalog sociálních podniků v současné době obsahuje přes 130 ověřených podniků a jejich 357 provozoven, které se oficiálně hlásí k myšlence sociálního podnikání. Má oborové řazení podniků (NACE) a jednotlivé obory jsou v publikaci uživatelsky barevně odděleny. Po katalogové části je k dispozici i regionální přehled podniků a jejich provozoven.

Na konci katalogu naleznete také shrnutí právní úpravy, která se dá využít pro podporu přístupu sociálních podniků k veřejným zakázkám, a také současnou definici sociálního podniku a základní statistiky.

Na rozdíl od mnoha jiných databází, všechny podniky v katalogu deklarují své přihlášení k sociálnímu podnikání v zakládacích dokumentech a oficiálně tak vystupují. Všechny podniky v Katalogu jsou ověřeny tzv. identifikátorem sociálních podniků. Jde o mechanismus, který na základě současně využívaných definicí indikuje, nakolik je podnik sociální.

Pro zadavatele veřejných zakázek či firmy je důležité vědět, co si vlastně od sociálních podniků mohou pořídit. Nejčastější oblastí podnikání je obchod (31 %). Následuje dalších šesti oblastí podnikání, které jsou zastoupeny téměř srovnatelně. S odstupem deseti procent jsou to potravinářská výroba (22 %), ostatní výroba (22 %) a propagační a dárkové předměty (21 %). Po dvaceti procentech pak získala stravování (zahrnuje kavárny, restaurace, jídelny, bistra apod.), údržba zeleně a technické služby a úklidové služby a potřeby. Poté následuje textil – výroba, recyklace, re-use (19 %) a catering (15 %).

Podíváme-li se na oblasti podnikání ze širšího pohledu a sečteme-li všechny tři kategorie týkající se jídla, do vedení se výrazně dostanou gastroslužby (celkem 57 %).

Nákup od sociálního podniku je často motivován cílem podpořit zaměstnávání znevýhodněných osob. Nejvíce sociálních integračních podniků (84 %) zaměstnává osoby se zdravotním postižením. S výrazným odstupem následuje kategorie osob dlouhodobě či opakovaně nezaměstnaných (52 %) a opět s velkým odstupem jsou příslušníci národnostních menšin a marginalizovaných společenství (19 %). U osob se zdravotním postižením jsou nejčastěji zaměstnávané osoby s tělesným postižením (80 %), s duševním onemocněním (68 %) a s mentálním postižením (52 %).

Podle dotazníkového šetření, ze kterého vycházejí podklady pro uvedený katalog, výrazná většina sociálních podniků považuje veřejné zakázky za perspektivní zdroj příjmů, třetina se o ně zatím ani nepokusila ucházet. Pokud se výběrových řízení zúčastnily, jednalo se v 92 % případech o přímou objednávku nebo o zakázku menšího rozsahu. V případě, že se už o veřejnou zakázku zkoumané sociální podniky ucházely, byly poměrně úspěšné a ve více než dvou třetinách ji také získaly.

Pouze jedna sedmina však uvedla, že dodávky veřejnému sektoru tvořily více než 30 % jejich tržeb – ve většině případů tedy šlo o malé nebo pouze příležitostné zakázky. Sociální podniky mají o veřejné zakázky zájem, ucházejí se ale pouze o menší zakázky, v nichž bývají relativně úspěšné.

Pokud by se jim dostalo podpory "na míru” od zadavatele nebo poradenského centra, zvýšilo by to velmi pravděpodobně četnost i úspěšnost jejich nabídek.

Data uvedená v Katalogu sociálních podniků se sbírala od léta 2019 a jsou aktuální k únoru 2020. Samozřejmě v průběhu času se mohou měnit. Osloveny byly všechny členské a regionální organizace sociálních podniků, všechny podniky podpořené ve výzvách atp. Sběr dat pro Katalog byl součástí rozsáhlého dotazníkového šetření sociálních podniků, jehož cílem bylo získat aktualizované statistické údaje o sektoru sociálních podniků v ČR. Ten se realizoval v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.

Katalog sociálních podniků bude průběžně distribuován veřejné správě a také je možné si o něj napsat na: gabriela.kurkova@mpsv.cz. V elektronické podobě bude ke stažení na webech www.sovz.cz a www.ceske-socialni-podnikani.cz, na němž je k dispozici také on-line Adresář sociálních podniků, ze kterého je katalog vytvořen.*

/zr/

Na snímku: obálka Katalogu sociálních podniků

Foto: MPSV

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down