Prezentace úspěšných projektů a seznámení s plány pro blízkou budoucnost stvrzené podpisem memoranda o spolupráci. Hradecko-pardubická aglomerace dnes představila vizi svého území pro nové programové období.

V budově Muzea východních Čech v Hradci Králové se dnes uskutečnila konference o přínosech a budoucnosti ITI Hradecko-pardubické aglomerace. Ambiciózní plány na rozvoj území si vyslechli zástupci klíčových partnerů v aglomeraci, tedy největších měst, univerzit, místních akčních skupin, krajských hospodářských komor či podnikatelů a pochopitelně i zástupci gestora regionální politiky – Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Hlavní přínosy nástroje ITI, který do roku 2023 může z fondů Evropské unie využít až čtyři miliardy korun, shrnuli primátoři obou statutárních měst aglomerace. „Vznikem ITI Hradecko-pardubické aglomerace došlo k logickému propojení Hradce Králové a Pardubic a překonání jisté averze, která zde dříve panovala. Ze soupeřících měst se následně stali partneři využívající možnosti, jež Evropská unie nabízí, a hledající projekty, které je ještě více propojí,“ shodli se primátoři Pardubic a Hradce Králové Martin Charvát a Alexandr Hrabálek.

Integrované územní investice, tedy ITI, byly poprvé použity v tomto programovém období. Evropská unie přitom roli a význam integrovaných nástrojů v udržitelném rozvoji měst stále posiluje. „Při přípravě nového programového období vnímáme jako faktory úspěchu propojenost, udržitelnost a připravenost strategických projektů, při jejichž tvorbě je třeba brát zřetel také na to, jak se dané městské území bude vyvíjet a jaké budou potřeby občanů a firem například za deset let. Proto je tak důležité nalézat shodu se všemi dotčenými partnery a uvažovat o rozvojových projektech v širších souvislostech,“ konstatoval náměstek pro regionální rozvoj ministryně pro místní rozvoj David Koppitz s tím, že Strategii regionálního rozvoje 2021+, která vytyčuje klíčové priority rozvoje různých typů území České republiky, tedy včetně aglomerací, již schválila vláda.

Podle Ministerstva pro místní rozvoj pozitivní zkušenosti s použitím nástroje ITI převládají a svoji výraznou roli by měly mít i po roce 2021. „Pokud se v souvislosti s ITI Hradecko-pardubickou aglomerací povedlo něco výrazně zlepšit, tak je to určitě komunikace mezi jednotlivými aktéry v tomto území. Právě efektivní komunikace tvoří základ pro další řízený rozvoj území každé aglomerace. Jsme připraveni podpořit integrované územní investice i v novém programovém období. Musím zároveň upozornit, že ne všechny záměry bude možné financovat z prostředků EU,“ vysvětllil náměstek pro evropské a národní programy Zdeněk Semorád, který spravuje ten současný a připravuje budoucí Integrovaný regionální operační program (IROP).

Hradecko-pardubická aglomerace prezentovala na konferenci v rámci České republiky výjimečné pojetí integrovaných projektů, a to ve čtyřech oblastech – věda a výzkum, kultura a památky, doprava, vzdělávání. A vzhledem k tomu, že konference byla interaktivní, mohlo se více než sto zástupců územních partnerů zapojit do hlasování o nejlepší integrovaný projekt.

Jako jednoznačně nejlepší byl zvolen projekt Automatických mlýnů v Pardubicích. Tento integrovaný projekt, složený ze čtyř samostatných počinů tří žadatelů, byl navíc Českou republikou aktuálně vybrán a přihlášen do soutěže o nejlepší dotační projekt podpořený z EU rozvíjející územní dimenzi.

Hradecko-pardubická aglomerace má ale velké plány také pro nové programové období po roce 2021. „Rádi bychom navázali na projekty, které žadatelé realizují nyní, tedy na řešení v oblasti dopravy, inovací, vědy, životního prostředí, památek a vzdělání. Nově chceme přidat problematiku cestovního ruchu, sociální oblast a kvalitu života ve městech. Věříme, že se nám podaří navázat na tradici kvalitních, skutečně integrovaných projektů s vyšší přidanou hodnotou pro celé území Hradecko-pardubické aglomerace. Celkem bychom chtěli usilovat o pět až šest miliard korun,“ uvedl manažer ITI Miroslav Janovský.

V rámci panelové diskuze dostali prostor nejenom zástupci MMR, ale také širokého spektra žadatelů v aglomeraci. Ti hodnotili nejen přínosy nástroje ITI pro ně samotné, ale také význam spolupráce partnerů v území, pozitiva i negativa integrovaných územní investic.

ITI považuji za zajímavý způsob, jak finanční prostředky koncentrovat a dosáhnout tak vyššího synergického prospěchu pro celý region. Je to jedinečná možnost, jak přirozenou cestou podpořit vzájemnou spolupráci. Například do připravovaného plánovacího období ITI 2021+ bychom rádi ve spolupráci s Královéhradeckým krajem a Magistrátem města Hradce Králové připravili strategický projekt, jehož prostřednictvím by měl být vybudován kreativně-kulturní kampus, včetně veřejného prostranství, jež má vzniknout na místě Gayerových a Vrbenského kasáren,“ dodal Petr Grulich, ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové.

Vrcholem setkání byl slavnostní podpis Prohlášení klíčových partnerů v území Hradecko-pardubické aglomerace. Mezi signatáři nechyběli zástupci největších měst, krajů, univerzit, Národního památkového ústavu, místních akčních skupin a krajských hospodářských komor. Všichni územní partneři se zavázali spolupracovat při přípravě implementace nástroje ITI po roce 2021. „Jsem rád, že se nám podařilo navázat na tradici deklarací o spolupráci, kterou jsme zahájili podpisem memorand na Kunětické hoře v roce 2015. Mnohem důležitější ovšem je, že tento závazek nezůstal pouze na papíře, ale propsal se také do praxe,“ uzavřel manažer ITI Miroslav Janovský.*

/zr/

K foto:

Územní partneři Hradecko-pardubické aglomerace po podpisu prohlášení o spolupráci v příštím programovém období EU (2021-2027)

Foto: archiv

Obce do tří tisíc obyvatel i v letošním roce dostanou od Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) z programu Podpora obnovy a rozvoje venkova více než půl miliardy korun. Ministryně Klára Dostálová schválila projekty celkem za 516,5 milionů korun. Nejvíce financí poputuje na obnovu místních komunikací a na projekty, které podporují zapojení generací do komunitního života v obci a na obnovu sportovní infrastruktury.

„Národní dotace pro venkovské obce vyhlašujeme každý rok. Život na venkově je a má zůstat plnohodnotný. Proto věřím, že tyto finance přispějí nejen k základnímu rozvoji obcí, ale také zpříjemní život všem jejich občanům. Letos jsme uvolnili dokonce o 35 milionů korun více než vloni. Přesto mnoho projektů skončilo jako náhradní, a proto se snažím najít zdroje pro jejich realizaci.  Každoroční vysoká poptávka průměrně dvou tisíc žádostí o dotace dokazuje potřebnost těchto programů, zároveň je zřejmé, že náš rozpočet zatím zdaleka nemůže všechny problémy obcí vyřešit. Vypsanými dotačními tituly se také snažíme motivovat tamní obyvatele, aby se aktivněji zapojovali do dění ve své obci,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Cílem programu Podpora obnovy a rozvoje venkova je formou dotace podpořit obnovu a rozvoj venkovských obcí. Tím se MMR také snaží přimět obyvatele, občanské spolky a sdružení k zapojení do obnovy a rozvoje jejich obce v souladu s místními tradicemi. Příjemci podpory jsou specifikováni pro jednotlivé dotační tituly zvlášť. Obecně však jde o obce či svazky obcí.
Program pro letošní rok nabídl pět dotačních titulů: Podpora vítězů soutěže Vesnice roku, Podpora zapojení generací do komunitního života v obci, Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova, Podpora obnovy místních komunikací a Podpora obnovy sportovní infrastruktury. Výzva pro podávání žádostí byla ukončena 15. ledna 2018.
Seznamy vyhodnocených žádostí a další informace naleznete na: http://www.mmr.cz/cs/Narodni-dotace/Podpora-a-rozvoj-regionu/Podpora-obnovy-a-rozvoje-venkova-2018.

/zr/

Ilustrační foto: archiv MMR

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down