Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš představil 19. ledna na jednání vlády postup k odkladu účinnosti části stavebního zákona. Vláda by tento návrh měla schválit ve zrychleném řízení začátkem února. V dalších měsících vznikne v týmu ministra pro místní rozvoj ve spolupráci s partnery a odbornou veřejností novela, která má napravit nedostatky zákona schváleného minulou vládou.  

Pokud bude 2. února návrh zákona vládou schválen, první čtení by mělo v Poslanecké sněmovně proběhnout v polovině února a do května bychom návrh mohli schválit. Novela stavebního zákona bude předložena záhy,” uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.   

„Co se týče připravované novely - nejzásadnější změnou bude zrušení celé nové soustavy státních stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Stavební úřady zůstanou tam, kde jsou, tedy na obecních úřadech obcí a měst. Toto uspořádání je tradiční, léty osvědčené a zajišťuje, že stavební úřady budou co nejblíže lidem. Další změnou je zrušení takzvané institucionální integrace. Podle nového stavebního zákona měl totiž stavební úřad sám převzít rozhodování, které se týkalo například ochrany vod, ochrany památek, lesů apod. To je sice pohodlné, ale riskantní. Asi nikdo nechceme, aby do potoka pod naší zahradou začala továrna vypouštět odpadní vody. Stále ale platí, že stanoviska všech úřadů si vyžádá stavební úřad sám, stavebník nebude muset obíhat úřady. Důraz samozřejmě klademe také na digitalizaci. Na novém stavebním zákonu je i řada věcí, které plánujeme zachovat. Určitě se nic nezmění na principu ,Jeden úřad, jedno razítko´. Stavebník podá úplnou dokumentaci na stavební úřad a dál už by se neměl o nic starat. Zachováme také Specializovaný stavební úřad, který převezme velké stavby a tím je zásadně urychlí,“ dodal Ivan Bartoš.   

Vládní návrh zákona počítá pouze s částečným odkladem účinnosti, aby se nebrzdil rozvoj důležité infrastruktury, jako jsou například stavby dálnic, železnic nebo energetické infrastruktury. Tyto velké stavby převezme Specializovaný stavební úřad. Na všechny ostatní stavby by se o rok déle použila stará úprava. To znamená, že nebude zřízena nová “pyramida“ stavebních úřadů, ale stavební úředníci zůstanou tam, kde jsou dnes, tedy nejblíže k lidem. Nejvyšší stavební úřad také nevznikne jako samostatná instituce, ale jeho úkoly bude plnit Ministerstvo pro místní rozvoj, do kterého bude organizačně včleněn.   

/tz/

Vláda na svém dnešním jednání schválila návrh na zrušení pozice vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci, kterou dosud vykonával Vladimír Dzurilla. Pozice byla nadbytečná, protože veškerou agendu přebírá místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. 

„Předně bych chtěl Vladovi Dzurillovi poděkovat za jeho práci. Vykonával ji velmi odpovědně. Narazil však na z jeho pozice neřešitelný úkol - vyrovnat se s resortismem a nutnými strukturálními změnami. Budu velmi rád s panem Dzurillou spolupracovat i nadále. Je to profesionál, u kterého si cením zejména jeho schopností v řízení technicky zaměřených podniků,“ říká místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš

Vladimír Dzurilla zůstává ředitelem Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) a ředitelem Státní pokladny Centra sdílených služeb (SPCSS). 

Priority v digitalizaci 

"V oblasti digitalizace jsou před námi nyní tyto stěžejní úkoly. Cílem je kromě větší transparentnosti hlavně zrychlit a zefektivnit služby státu vůči občanům a být pro občany partnerem, nikoliv často překážkou. Úřady mají místo občanů obíhat data. Musíme ušetří čas jak občanů, tak i úředníků. Pracovníci úřadů pak budou mít větší prostor k lepší péči o své klienty. Konkrétněji budeme nyní pracovat na možnosti zavedení elektronických osobních dokladů. Naprosto nutná je digitalizace celého stavebního řízení. Sestaveny také budou centrální koordinační týmy pro digitalizaci, které budou dohlížet na hospodárnost celého procesu digitalizace. Inspirace v zavádění digitalizace přichází například z Velké Británie, Estonska či Dánska. Zároveň si uvědomujeme, že digitální cesta nesmí být jediná. Každý má právo si zvolit jak je pro něj nejpohodlnější s úřady komunikovat,” přiblížil ministr. 

Zároveň dnes vláda také schválila zákon, který upravuje kybernetickou bezpečnost. Novela ukotvuje evropský úřad ENISA (který je obdobou českého Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost NUKIB).  “Tato novela ukotvuje evropský úřad ENISA, který je obdobou českého NUKIB. Hlavní změnou je systém certifikací v oblasti kybernetické bezpečnosti. Smyslem certifikace je zvýšení důvěry v produkty, služby a procesy. Certifikace je dobrovolná. Tématu kybernetické bezpečnosti proto budu věnovat maximální pozornost. A je nutné naše kroky i koordinovat s dalšími evropskými partnery, abychom dokázali hrozbám efektivně čelit a chránit bezpečí občanů a kritické infrastruktury,” říká místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.  

/TZ MMR/

Součástí aktuálního prosincového vydání časopisu Moderní obec je i speciální příloha, v níž jsou shrnuty a popsány všechny projekty, které se zúčastnily letošního, již sedmého ročníku naší celostátní soutěže Komunální projekt roku.

Jakkoliv je doba složitá, neboť covid nejenže nepřestává ohrožovat naše zdraví, ale nadále také omezuje naše normální rodinné či pracovní životy i jindy běžné společenské, sportovní, kulturní nebo jiné aktivity, věříme, že obsah této přílohy pomůže naplnit čtenáře tolik potřebným optimismem. Příloha totiž zahrnuje všech 51 projektů, které byly přihlášeny do soutěže Komunální projekt roku 2021. A všechny a bezezbytku byly uskutečněny v době, kdy nejen v naší vlasti střídavě vrcholily a zase opadávaly jednotlivé vlny koronaviru.

I tyto projekty jsou dokladem, že navzdory covidu obce žily a fungovaly, byť, pravda, často velice obtížně a za cenu mimořádně vysokého pracovního nasazení starostek a starostů, zastupitelek a zastupitelů, zaměstnanců radnic, stejně jako pracovníků příspěvkových organizací a obchodních společností zřizovaných a zakládaných municipalitami, ale i mnoha dobrovolníků a členů nejrůznějších místních spolků a organizací.

Vítězové letošního ročníku soutěže Komunální projekt roku spolu s partnery soutěže a jejími podporovateli. Foto: Zdeněk Rerych

Děkujeme dnes již bývalé ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové, která soutěž zaštítila a věnovala do ní i svoji cenu. Děkujeme také všem podporovatelům soutěže – senátnímu Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, minulému sněmovnímu Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, stejně jako Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR. Velké poděkování rovněž patří všem partnerům soutěže, bez jejichž přispění by se soutěž v tak velkém záběru nemohla uskutečnit.*

Těšíme se s Vámi všemi na shledanou napřesrok v už 8. ročníku soutěže Komunální projekt roku!

Redakce

(Na první straně obálky prosincové přílohy časopisu Moderní obec - nahoře: Multifunkční kaple ve městě Březová na Sokolovsku, která se stala celkovým vítězem soutěže Komunální projekt roku 2021.)

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Ve čtvrtek 16. prosince odeslala Česká republika prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj do Bruselu jako jedna z prvních členských zemí návrh Dohody o partnerství. Tento dokument je důležitým krokem k čerpání evropské finanční podpory v letech 2021–2027. Celkově by mělo Česko z Unie získat během této doby jeden bilion korun.

„Ministerstvo pro místní rozvoj, které koordinuje čerpání peněz na české projekty z Evropské unie z fondů politiky soudržnosti, posílá Evropské komisi návrh Dohody o partnerství. Ta popisuje pravidla pro následující programové období. Zahájili jsme formální projednávání této dohody a následovat bude dialog o jednotlivých programech. Po celou dobu jejich přípravy jsme komunikovali s potenciálními žadateli v regionech a konzultovali jsme jednotlivé záměry,“ uvedla Klára Dostálová, doslouživší ministryně pro místní rozvoj.

V této souvislosti ministerstvo dokončilo také nastavení společných pravidel pro jednotlivé fondy. Díky nastavením Jednotného národního rámce mohou jednotlivá ministerstva připravovat první výzvy pro další programové období.

Dohodu o partnerství, dokument, který je zastřešujícím dokumentem pro čerpání finančních prostředků z EU fondů v oblasti politiky soudržnosti a jednotlivých programů, dosud schválilo z evropských zemí pouze Řecko. Připravován byl v rámci partnerství zahrnujícího Evropskou komisi, ostatní resorty, regionální i místní samosprávy, zaměstnavatelské i zaměstnanecké svazy, neziskový sektor, akademickou sféru a je tak dokumentem založeným na široké shodě všech zainteresovaných aktérů v ČR.*

/tz/

Poslední říjnový den patří Světovému dni měst (World Cities Day), jehož cílem je zvýšení povědomí o globální urbanizaci a jejích dopadech. Obecným mottem Světového dne měst je „Lepší město, lepší život“, přičemž tato iniciativa se každý rok zaměřuje na odlišné téma. Tím letošním je adaptace měst na klimatickou odolnost.

„Změny klimatu a přizpůsobení se jim jsou velkým tématem i pro Evropskou unii; jsme proto rádi, že na něj reaguje i Světový den měst OSN. Ten se letos zaměří na zvýšení povědomí o klimatických změnách a reakci měst na ně. Zároveň poskytne možnost sdílet efektivní řešení a možné cesty, jak se bránit oteplování a dalším negativním klimatickým jevům,“ uvedla Daniela Grabmüllerová, náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů. „Klimatické změny jsou jednou z hrozeb udržitelného rozvoje, která dopadá na velká i malá města – ať už v podobě záplav, sesuvů půdy nebo extrémních teplot. Více než půl miliardy lidí žijících ve městech je už teď ohroženo stoupající hladinou moří a stále častějšími bouřemi. Právě z prostředí měst by tak měla vzejít řešení založená na vědeckém výzkumu a zapojení podniků,“ dodala Grabmüllerová.

Světový den měst se slaví od roku 2014 na základě rezoluce Valného shromáždění OSN. Hlavním hostitelem letošní iniciativy je egyptský Luxor. Ve svém prohlášení k letošnímu Světovému dni OSN upozorňuje, že v příštích dvou desetiletích se povodně dotknou obyvatel nejméně 136 světových megaměst. V polovině století by pak klimatické změny ve městech mohly ohrožovat až 3,3 miliardy obyvatel.

Cíle a závazky v oblasti rozvoje měst a bydlení koordinuje na celosvětové úrovni  Program OSN pro lidská sídla (UN-Habitat), který je zaměřen na zlepšování života ve městech. Věcným gestorem tohoto programu v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj.*

/zr/

Zástupci koaličních stran chtějí zatočit s novým stavebním zákonem, připomíná dnes vydaná tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj. Podle MMR to znamená zahodit více než čtyři roky práce do koše. Nikdo svéprávný ale nemůže hájit současný nefunkční stav, kdy trvá povolit dálnici v průměru 13 let a bytový dům v Praze více než pět let. Největší a nejdůležitější infrastrukturní stavby v tuto chvíli paralyzuje i tzv. systémová podjatost, která je důsledkem současného přežitého modelu stavební správy, upozorňuje MMR.

Jsme připraveni se zástupci budoucí koalice, kteří deklarovali vůli s námi jednat, zasednout k jednomu stolu a pokusit se najít společné konstruktivní řešení. Není přece možné, aby bylo stavebnictví paralyzováno na další čtyři roky. Všechny politické strany měly zrychlení stavebního řízení v programu jako recept na krizi dostupného bydlení. Musíme tedy udělat všechno proto, abychom viděli zrychlení a zefektivnění stavebního řízení a povolovacích procesů v praxi, a ne stále jen na papíře. To opravdu ničemu nepomůže,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Odkládání účinnosti zákona by také mohlo ohrozit digitalizaci stavebního řízení, na kterou čerpáme peníze z evropských fondů. Změna je naprosto nutná, zrychlení stavebního řízení ostatně deklarovali všichni.

MMR připomnělo, co se stane, když nový stavební zákon odložíme:
 * Od roku 2006 byl stavební zákon novelizován přesně 26krát a stavební řízení bylo přitom stále složitější a komplikovanější. Pokud nový stavební zákon nová sněmovna odloží nebo dokonce zcela zruší, můžeme se těšit na další čtyři roky stavební agónie, tvrdého vyjednávání kompromisů o té správné podobě zákona a zahodíme do koše zákon, který konečně mohl pomoci zvýšit naši konkurenceschopnost.

* Zahraniční investoři kvůli nepředvídatelnému a zdlouhavému povolování staveb budou i nadále raději dávat přednost Polsku nebo i Rumunsku. Nebudeme moci nahradit výpadek soukromých investorů, protože nebudeme mít připravené a povolené projekty.

* Povolování dálnice bude i v dalších letech trvat v průměru 13 let a obyčejného bytového domu pět let, přitom nám stále zbývá do dobudování dálniční sítě 800 kilometrů a města trápí krize dostupného bydlení. Budeme muset zapomenout na ambiciózní plán výstavby vysokorychlostních tratí a napojení na další evropské tratě. Přitom by se díky novému stavebnímu zákonu přípravy zrychlily minimálně o 30 procent.

* Problémy s povolováním staveb má nejen stát, kraje, města a obce a velcí investoři – developeři, ale i občané, kteří si chtějí postavit jen rodinný domek. I jim trvá povolovací martýrium roky.

* Bydlení, kouzelné zaklínadlo v programech všech politických stran, rozhodně nebude dostupnější, spíš naopak. Už teď tempo povolování výstavby bytů nestačí ani zdaleka uspokojit poptávku. V Praze se sice připravuje více než 120 tisíc bytů, jsou ale dlouhodobě zamrzlé v nefunkčním povolovacím procesu. Pokud se nic nezmění, za deset let může Praze chybět i více než čtvrt milionu bytů.

* Stavebnictví bude dál dusit tzv. systémová podjatost, kdy nadřízené orgány a soudy ruší povolení s odkazem na obavu, že úředníci stavebních úřadů nejsou dostatečně nezávislí na lokální politické reprezentaci. Systémová podjatost už teď brzdí dostavbu dálnic, Pražského okruhu, nové trasy metra D nebo Radlické radiály. Má tedy vliv na životy milionů lidí, kteří by zmíněné komunikace mohli využívat. Státní soustava, která je v novém zákoně, by konečně zajistila, že významné projekty už nebudou zbytečně zdržovány.

* Stavební správa dál zůstane roztříštěná: Dnes stavby povoluje 714 obecných stavebních úřadů, 606 speciálních stavebních úřadů, 4 vojenské stavební úřady, 9 báňských a další 4 speciální (ministerstva). Stavebník si navíc dál bude muset řídit více než 80 právními předpisy, bude si muset opatřit desítky razítek a stavební úřady budou dál hrát mezi sebou nekonečný ping – pong.

* Máme před sebou nové programové období evropských fondů a zdroje z fondů obnovy, které bude potřeba vyčerpat poměrně rychle. Celkem se jedná o skoro bilion korun. Velká část projektů vyžaduje stavební povolení, hrozí tedy, že se je nepodaří efektivně vyčerpat.*

/zr/

 

Ministerstvo pro místní rozvoj – Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) hostilo ve dnech 18. a 19. října neformální jednání zástupců Evropské komise a českých orgánů odpovědných za čerpání z fondů EU v ČR. Cílem schůzky bylo zhodnotit stav příprav Dohody o partnerství a jednotlivých programů a projednat jejich poslední úpravy před oficiálním předložením dokumentů do Bruselu.

„Oceňujeme otevřenou diskuzi s kolegy z Evropské komise nad návrhy české Dohody o partnerství a programů, která završuje neformální konzultace nastavení nového období. Je naší společnou odpovědností nastavit programy tak, aby podpora směřovala na prioritní oblasti nejen z pohledu Evropské unie, ale i České republiky. Přestože v dílčích otázkách kolem zelených cílů se nám shoda hledá obtížněji, pracujeme na tom, abychom poslední sporné body vyřešili co nejdříve a mohli tak v příštím roce přejít k vyhlášení prvních výzev,“ uvedla Daniela Grabmüllerová, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj, která má na MMR na starosti řízení Sekce evropských fondů a mezinárodních vztahů.

V rámci dvoudenního jednání byly projednány připomínky komise jak k návrhu Dohody o partnerství, klíčového dokumentu zastřešujícího čerpání fondů EU v příštím programovém období 2021-2027 mezi ČR a EK, tak k návrhům jednotlivých programů. Část z nich již vláda schválila – jedná se o OP Jan Amos Komenský, OP Zaměstnanost+, OP Životní prostředí, OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost a OP Technická pomoc V dalším kroku dojde po vypořádání všech připomínek k postupnému schválení programů, a to jak na vládní, tak na evropské úrovni.

Česká republika vyjednala z evropských fondů pro programové období 2021-2027 téměř 1 bilion korun. Nad rámec 550 miliard korun v rámci několika fondů politiky soudržnosti se jedná o prostředky na podporu oživení a odolnosti (Národní plán obnovy), Modernizačního fondu nebo komunitárních programů. Přehledně jsou všechny evropské fondy a iniciativy pro období 2021-2027 znázorněny na letáku zde.

*

/zr/

 

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo výzvu pro obce v programu Podpora rozvoje regionů, ve kterém mohou žádat o dotaci na obnovu místních komunikací, sportovní infrastruktury nebo například rekonstrukci veřejných budov. Ministerstvo má v programu připraveno přes 2,1 mld. Kč. Žádosti lze posílat až do 17. prosince.

„Každoročně je naším cílem pomáhat s rozvojem zejména malých obcí, zvyšovat kvalitu života jejich obyvatel, zlepšit infrastrukturu a zatraktivnit obecní prostor. Starostové a starostky s touto podporou počítají a velmi si ji chválí, protože díky ní dochází k rozvoji obcí po celé naší zemi. Ani letos samozřejmě nechybí podpora místních komunikací a dotace na obnovu veřejných budov, o které byl zejména v minulých letech velký zájem,“ uvedla ministryně Klára Dostálová.

Ministerstvo pro místní rozvoj spustilo příjem žádostí o dotace v programu Podpora rozvoje regionů, a to konkrétně v rámci programu Podpora obnovy a rozvoje venkova pro obce do 3 tisíc obyvatel a pro obce od 3 tisíc do 10 tisíc obyvatel. Dotaci lze získat na obnovu místních komunikací, a to například na opravy vozovek a krajnic, obnovu školních hřišť sloužících pro hodiny tělesné výchovy a obnovu školních tělocvičen nebo na rekonstrukce a přestavbu veřejných budov. Jde o rekonstrukci, modernizaci či přístavby budov, které jsou využívané, a jejich provoz je hrazen z obecního rozpočtu, například kulturní domy, budovy se sídlem obecních úřadů, knihovny, školky a školy a multifukční domy.

Obce do 3 tisíc obyvatel dále mohou získat dotace na rekonstrukci nebo vybudování veřejných sportovišť a dětských hřišť, které budou sloužit široké veřejnosti.
Žádosti o dotaci lze posílat až do 17. prosince, do 12 hod. (včetně). Veškeré informace a zásady programu naleznete na webu zde.

/zr/

Ilustrační foto: archiv MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje první modelový projekt výstavby dostupného nájemního bydlení v partnerství se soukromým sektorem. Pilotní záměr počítá s výstavbou 1380 bytů pro definované cílové skupiny za zhruba 3 mld. Kč.

Pro projekt máme vytipované pozemky ve vlastnictví státu nebo jeho podřízených organizací v Praze. Na základě tohoto vzorového záměru chceme vytvořit metodická doporučení včetně vzorových smluv a vzorových podkladů pro soutěžení poradců a dodavatele definovaného díla. Ty by byly využitelné pro další projekty státu. Chtěli bychom je ale nabídnout i obcím a krajům. Naším cílem je mimo jiné ukázat, že je možné tímto způsobem podporovat výstavbu a inspirovat samosprávy,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Tento projekt chce MMR nabídnout jako vhodný pro spolupráci s Národním rozvojovým fondem zřízeným pod Národní rozvojovou bankou, jehož přispěvateli jsou banky. Jedním z hlavních cílů Národního rozvojového fondu je právě podpora smysluplných PPP projektů veřejného sektoru. Forma partnerství veřejného a soukromého sektoru v segmentu dostupného bydlení je v zahraničí osvědčeným řešením. S úspěchem jej už roky využívají v Irsku nebo ve Velké Británii.

„S podporou poptávkové strany si do budoucna nevystačíme. Přicházíme proto s řešením, které stimuluje nabídku. Stát nepotřebuje vytvářet zisk, má potřebné pozemky a soukromý sektor má zase potřebné know – how,“ konstatovala dále ministryně Klára Dostálová.

Veřejný sektor bude definovat standard bydlení, cílové skupiny, pro které je toto bydlení určeno, a současně výši nájemného. Bude také kontrolovat dodržování požadovaného standardu poskytovaného soukromým sektorem. Současně bude celý čas vlastníkem nemovitosti stát nebo jemu podřízené organizace – Státního fondu podpory investic (SFPI).

Konsorcium, které vzejde z veřejné soutěže, zajistí projektovou a stavební činnost, ale i provozování bytových jednotek. Financovat projekt bude konsorcium, stát bude platit konsorciu poplatek za dostupnost bydlení – splátku, která v sobě zahrnuje náklady výstavby a samotného provozu.

„Výhodou PPP projektu je, že stát nemusí vytvářet žádné nové „OPBH“, o pronájem bytu se stará koncesionář a stát určuje cílové skupiny a nájemné. V modelovém příkladu nám v koncesní smlouvě uzavřené na 27 let vychází nájemné v bytu 2+kk na zhruba 8,2 tisíce korun. Výše poplatku za dostupnost, kterou by platil stát koncesionáři, pak vychází na zhruba 93 tisíc na byt za rok po dobu 27 let. To je pro stát levnější než aktuálně poskytovaná pomoc v politice bydlení, zároveň bude mít kontrolu na kvalitou bydlení, kterou dnes nemá. Po celou dobu trvání koncesní smlouvy budou byty v majetku státu,“ dodala Klára Dostálová.

Stát si pomocí PPP projektu začne vytvářet zásobárnu bytů pro potřebné, ať už jde o matky samoživitelky nebo seniory, kteří získají možnost důstojného bydlení. Už dnes stát platí ročně na příspěvku a doplatku na bydlení zhruba 8,5 mld. Kč. ročně, často ovšem za nevyhovující bydlení. Stát ale potřebuje dostupné nájemní bydlení i pro profese nezbytné pro chod státu jako jsou pracovníci Integrovaného záchranného systému, učitelé nebo sestřičky, ale i pro špičkové úředníky, pro které se bydlení ve velkých městech stává nedostupným a stát si je potřebuje udržet.

Významným plusem PPP projektu je, že nezvyšuje zadluženost státu a náklady státu jsou předem definované a neměnné. Rizika toho, jak se bude finální cena výstavby lišit od předpokládané ceny a kolik v budoucnu zaplatíme za opravy a reinvestice, nese soukromý sektor.

Zadavatelem projektu bude Státní fond podpory investic. Stát tak podpoří smysluplné investice a současně využije řady pozemků vhodných k bytové výstavbě, kterými disponuje, a jsou okamžitě k dispozici. Stát a jeho organizace dále disponují řadou pozemků na lukrativních místech, které jsou vhodné ke směně se soukromým sektorem za pozemky k výstavbě dostupného bydlení vhodnější. Zároveň vlastní pozemky, které mají obrovský potenciál ve formě rekultivace brownfieldů a nevyužitých ploch.

Dalším zajímavým souborem jsou pozemky, které vlastní armáda nebo nemocnice. Tyto pozemky mají přístup k plné občanské vybavenosti a také kvalitní dopravní obslužnost a je možné je v souladu s územním plánem využít k výstavbě služebních bytů pro lékaře, sestřičky a další zaměstnance Integrovaného záchranného systému.

Stát by měl vytvořit pod SFPI entitu (státního developera), která bude s pozemky ve vlastnictví státu nakládat jako developer a soustavně pracovat na jejich evidenci a předprojektové přípravě. Nyní ucelená databáze pozemků státu a jeho organizací vhodných k výstavbě dostupného bydlení neexistuje.

EKONOMICE PARAMETRY MODELOVÉHO PROJEKTU

 * projekt zhruba 1 380 bytů v hodnotě 3 mld. Kč;

*  cena výstavby 1 m2= 45 tis. Kč;

* vlastníkem objektu je celou dobu stát;

* dochází z rozdělení rizik mezi privátním subjektem a veřejným subjektem;

* předpokládané nájemné 164 Kč na m2(2+kk o 50 m2 – 8 200 Kč nájem);

* dnes by stát nemusel na výstavbu vyčlenit žádné prostředky (s výjimkou přípravy – tu lze ale z velké části platit pomocí technické podpory z Evropy);

* až v okamžiku, kdy by byly byty hotové a byly k dispozici pro bydlení, stát by platil tzv. poplatky za dostupnost ve výši cca 272 mil. Kč ročně po dobu 27 let, ale zpět by se mi vracel příjem ve výši cca 140 mil. Kč (130 mil. Kč je příjem z nájemného a 10 mil. Kč z daní od provozovatelů bytů);

* celkový čistý náklad státu za to, že bude vlastnit a pronajímat 1 380 bytů je odhadován na cca 130 mil. Kč – to odpovídá roční platbě za jeden byt 93 tis. Kč.

/zr/

 

 

 

 

Na svátek sv. Václava, 28. 9. 2021 přislíbil premiér Andrej Babiš zástupcům Předsednictva Svazu měst a obcí ČR jednu miliardu korun urychlené vypsání dotační výzvy na výstavbu sportovních zařízení pro města a obce.

Sváteční úterý se neslo ve znamení úspěšného setkání členů Předsednictva Svazu – předsedy Františka Lukla, starosty Kyjova a místopředsedů Miroslava Žbánka, primátora Olomouce a Pavla Drahovzala, starosty Velkého Oseku – s premiérem Andrejem Babišem, ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou a vedením Národní sportovní agentury v čele s jejím předsedou panem Filipem Neusserem. Cílem jednání zástupců Svazu bylo získat finance na výstavbu sportovních zařízení pro města a obce formou dotačního titulu. Premiér Andrej Babiš přislíbil celkem 1 miliardu Kč a brzké vypsání dotační výzvy. Z důvodu urychlení dotačního procesu budou města a obce žádosti zasílat na Ministerstvo pro místní rozvoj - ministryně Klára Dostálová přislíbila vypsání výzvy v řádu týdnů.

Přislíbené finance pokryjí zrušenou výzvu „Sportovní infrastruktura – Investice nad 10 mil. Kč“, kterou Národní sportovní agentura v srpnu tohoto roku bez náhrady zrušila a ve které žádaly desítky obcí s již připravenými stavebními projekty. „Každou korunu, kterou vynaložíme do sportovišť, vynaložíme pro zdraví a zábavu našich občanů,“ řekl předseda Svazu František Lukl a dodal: „Všechna města a obce svými dotacemi podporují sportovní a spolkovou činnost každoročně miliony korun.“

Ministerstvo pro místní rozvoj vypíše dotaci z programu Podpora rozvoje regionů, jako tomu bylo v minulém roce s tím, že nebude omezena horní hranice počtu obyvatel obce. Ve čtvrtek proběhne další jednání k nalezení finančních prostředků, které pokryjí požadovanou miliardu Kč.*

/ak/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down