Rada Evropské unie (EU) pro energetiku se zabývala vysokými cenami elektřiny a plynu a související udržitelností. Ministři z členských zemí, kteří mají danou oblast na starosti, probrali také připravovanou legislativu v rámci balíčku Fit for 55. Vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček vyzval Evropskou komisi (EK), aby za udržitelné zdroje energie v kontextu s přechodem na zelenou ekonomiku považovala také jádro a dočasně i zemní plyn. Pomůžou s rostoucími cenami energií.

Vicepremiér a ministr Karel Havlíček na jednání, které se v Bruselu uskutečnilo 2. prosince, ocenil nedávnou předběžnou zprávu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů. Zdůraznil, že Česká republika bude netrpělivě očekávat finální zprávu, která má být k dispozici příští rok v dubnu.

„V České republice aktivně řešíme, jak by bylo možné lépe chránit zranitelné koncové zákazníky před energetickou chudobou a vysokými cenami energií. V budoucnu se už nesmí stát, aby cenové výkyvy na velkoobchodním trhu měly takové negativní dopady na naše občany, jako mají nyní. Navrhl jsem, abychom v této oblasti vzájemně sdíleli zkušenosti s ostatními členskými státy a hledali společná řešení,“ říká ministr Karel Havlíček.

Vicepremiér také vyzval EK, aby zahrnula jadernou energii a dočasně i zemní plyn mezi energetické zdroje, které se budou při přechodu na zelenou ekonomiku považovat za udržitelné. Komise má během prosince představit tzv. doplňkový delegovaný akt, tzn. stanovit kritéria pro financování těchto zdrojů. Česká republika (ČR) očekává, že předpis posílí důvěru v investiční prostředí a přispěje ke zlepšení situace na trhu.

Během neformálního oběda ministři diskutovali o tzv. dekarbonizačním balíčku, který Evropská komise plánuje zveřejnit letos 14. prosince. Předpokládá se, že tato revidovaná legislativa připraví sektor plynárenství na přechod k čistším zdrojům energií. Kromě zemního plynu by se balíček měl zaměřit na pravidla pro trh s vodíkem a také na emise metanu v energetice.

„Pro nás je zásadní využít zejména stávající plynovou infrastrukturu tak, aby nedošlo ke znehodnocení těchto investic,“ zdůrazňuje vicepremiér Karel Havlíček.

Odpoledne Rada EU pro energetiku probrala návrhy z balíčku Fit for 55. Jde o rozšířená pravidla k přechodu na zelenou ekonomiku s cílem snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Daná věc se dotkne celé řady hospodářských odvětví. Aktuální slovinské předsednictví v EU představilo zprávy o pokroku u dvou legislativních návrhů: u směrnice o energetické účinnosti a směrnice o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie.

„Splnění cílů Fit for 55 bude ekonomicky a technologicky velmi náročné. U obou návrhů se tak musí v první řadě zvolit nákladově efektivní řešení. Pro členské stát proto požadujeme větší míru flexibility. Máme přitom pochybnosti o proveditelnost podcílů zejména v oblasti průmyslu, dopravy a úspor energie. Řada navržených restriktivních opatření výrazně snižuje šance členských států na splnění národní povinnosti,“ hodnotí obě směrnice ministr Havlíček.

Slovinské předsednictví dále informovalo o vývoji jednání s Evropským parlamentem ohledně nařízení o transevropských energetických sítích. Dánsko vystoupilo s příspěvkem o důležitosti zachování biologické rozmanitosti v souvislosti s rozvojem větrné energie, Litva pak prezentovala bod k bezpečnosti běloruské jaderné elektrárny Astravec. Závěrem Francie představila program předsednictví v Evropské unii, které tato země bude mít na starosti v první polovině roku 2022.

/Zdroj: TZ MPO/*

Vláda schválila dotační program Obchůdek 2021+ z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Pomůže malým koloniálům na venkově. Provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1000 obyvatel (resp. do 3000 obyvatel, kdy v jednotlivých částech obce nežije víc než 1000 lidí) v něm budou moci dostat finanční podporu na provoz až 100 000 Kč. Právě obchody bývají přirozeným centrem venkova a právě dostupnost služeb rozhoduje o tom, kde lidé bydlí.

Podporu z programu Obchůdek 2021+ bude možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy.

Maximální dotace z programu Obchůdek 2021+ pro jeden koloniál za jeden rok bude 100 tisíc Kč, rámcový program bude fungovat na principu výzev pro kraje. První MPO vyhlásí letos, poslední v roce 2025,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a pokračoval: „V praxi to bude znamenat, že se žadatel o dotaci bude obracet na kraj, v kterém se malá prodejna nachází a bude to právě kraj, který bude finanční podporu poskytovat.

Pro rok 2021 je aktuální rozpočet programu 39 milionů Kč, do roku 2025 se nyní počítá s celkovou částkou 156 milionů Kč.

Nejdůležitějším aspektem programu Obchůdek 2021+ je nalezení konsenzu mezi MPO a kraji, které budou finanční prostředky poskytovat konkrétním maloobchodníkům. Kraje a starostové vesnic budou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují a kde bude nejvíce přínosná. Důležitost venkovských prodejen a jejich udržení potvrdila i pandemická situace, kdy lidé žijí na vesnici ocenili možnost nákupů přímo v místě jejich bydliště,“ přiblížil situaci na venkově ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.

Oceňuji velmi profesionální úroveň spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu na přípravě podpůrného programu Obchůdek 2021+. Nepochybně podpoří nejen malé podnikatele, kteří provozují maloobchodní prodejny, ale také posílí občanskou vybavenost na venkově,“ popsal svůj náhled předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.

Chci poděkovat MPO, že k přípravě zmiňovaného programu přizvalo i zástupce obcí a především, že naše připomínky byly zohledněny a zapracovány do programu. Jedná se o první program, kdy je podpora zaměřena přímo na provozní náklady obchodníků. To určitě významně přispěje k udržení prodejen na venkově. Na obchod musí být nahlíženo, jako na základní službu, a tak k němu musí být přistupováno. Myslím, že právě Obchůdek 2021+ je vykročením tím správným směrem,“ vyzvedl starosta obce Vysočina a člen předsednictva Sdružení místních samospráv ČR Tomáš Dubský.

Velice děkuji všem zúčastněným za vytvoření dotačního programu Obchůdek 2021+ na podporu venkovských prodejen,“ uzavřel náměstek hejtmana Jihočeského kraje Pavel Hroch.

Program Obchůdek 2021+ bude financován ze státního rozpočtu ČR. Fungovat bude tak, že MPO vyhlásí výzvu, kraje si požádají o podporu z ní, MPO krajskou žádost vyhodnotí a pokud bude vše v pořádku, vydá rozhodnutí o poskytnutí dotace. Zájemci o dotaci se budou obracet na kraje, které pomoc nejprve předfinancují ze svého a o proplacení dotace si požádají ex post v rámci rozpočtového roku. Pomoc z programu bude sloužit na provozní náklady malých koloniálů, například z ní bude možné hradit mzdy zaměstnanců, nájem, vytápění, osvětlení, ochranné pomůcky aj.

DRUŽSTVO CBA: OSM TISÍC KORUN NESTAČÍ

Podle předsedy Družstva CBA Romana Mazáka dotační program Obchůdek 2021+ může prodejnám v nejmenších obcích přinést zhruba 8 tisíc korun měsíčně navíc. Tato částka, jak uvedl Roman Mazák,  však zdaleka nepokryje náklady obchodů. V nejmenších vesnicích potřebují pomoc mnohem vyšší, až okolo 40 tisíc korun měsíčně. Víra v záchranu až stovky prodejen díky tomuto programu je tak nereálná. Řešením by naopak mělo být zapojení všech obchodních sítí, které by na venkově měly mít vždy určitý počet prodejen odvozený od celkového obratu. V opačném případě by musely odvádět speciální daň, která by ve finále směřovala právě k malým prodejnám.

Podle obchodníků je však částka ve výši zhruba 8000 Kč naprosto nedostačující. „Matematika je vcelku prostá. Prodejna na vesnici s 300 obyvateli udělá tržby maximálně okolo 150 tisíc korun. Její průměrná obchodní přirážka činí zhruba 30 procent. Pokud vezmeme v potaz i DPH, prodejna dosáhne hrubého měsíčního zisku okolo 30 tisíc korun. Z toho musí platit mzdu, energie, nájmy a další náklady na provoz prodejny. Pokud tedy dostane ročně dotaci 100 tisíc, znamená to 8 tisíc měsíčně. Místo zisku 30 tisíc tak bude mít nově 38 tisíc, což je stále naprosto nedostačující,“ zdůraznil předseda Družstva CBA Roman Mazák.

Ten propočty demonstruje na mzdě prodavačky či prodavače. Tato mzda  včetně odvodů dosahuje 30 tisíc korun měsíčně. „A to mluvíme jen o jednom zaměstnanci a vůbec neřešíme jeho možnou náhradu v případě dovolené, nemoci nebo jiné provozní komplikace. I kdyby prodavačka nechodila na dovolenou, tak vyčerpá téměř celý zisk takové modelové prodejny. Na vodu, plyn, elektřinu, zařízení či nájem prostor pak už prakticky nic nezbývá,“ doplnil Roman Mazák.

Podle jeho názoru je program ušitý na míru těm sítím, které provozují prodejny i přes jejich dlouhodobou ztrátu, a dotace ji tak částečně sníží. CBA se však dlouhodobě zaměřuje na efektivitu svých provozoven a ty ztrátové proto raději zavírá.

Ministerstvo věří, že pomocí programu zachrání až stovky malých obchodů z nejmenších obcí. Podle Romana Mazáka by však v takovém případě muselo razantně změnit metodiku programu včetně plánované výše dotací. Hranice 1000 obyvatel v obci je pro rentabilitu prodejny zpravidla skutečně zásadní. Pokud nicméně ve vesnici bydlí například jen třetina uvedeného počtu obyvatel, pro prodejnu je to ještě větší komplikace.

Platí, že čím menší počet obyvatel v obci, tím by měla být dotace pro prodejnu vyšší. Právě odstupňování z hlediska obyvatel je naprosto zásadní, jako vcelku rozumný model si lze představit hranici 250, 500, 750 a 1000 obyvatel,“ konstatoval Roman Mazák. V obci pod 500 obyvatel se podle něj dotace pro ziskovost prodejny musí pohybovat ideálně okolo 30 až 40 tisíc korun měsíčně. U obcí okolo tisíc obyvatel by pak měla měsíční dotace činit 20 tisíc korun. Nižší částky pak podle předsedy Družstva CBA opět nemají šanci pokrýt náklady prodejen.

I proto, že CBA považuje záchranu až stovky prodejen při plánované výši dotací za nereálnou, navrhuje alternativu. Do obslužnosti venkova by se podle družstva měly zapojit všechny obchodní sítě na tuzemském trhu „Jednou z variant může být povinnost obchodních sítí mít na každou miliardu obratu deset prodejen v menších vesnicích, týkalo by se to i všech subjektů s významnou tržní silou. Pokud by tak neučinily, platily by speciální daň z každé neexistující malé provozovny, která by se procentuálně určovala z celkového obratu. Tyto peníze by pak šly ve formě dotací malým provozovnám. Velké nadnárodní řetězce by díky takovému nastavení nevydělávaly pouze obrovské peníze na lidech, ale konečně jim poskytly také službu, o kterou se doposud staraly jen malé provozovny,“ nastínil předseda Družstva CBA.

Dotační výzvy vypisují letos jednotlivé kraje, podle Romana Mazáka by nicméně peníze měly v ideálním případě jít přímo obci, která by se následně rozhodla, zda je poskytne již existujícímu obchodu nebo si prodejnu otevře sama. Samotný obchod pak může teoreticky fungovat i na obecním úřadě, je pak už pouze na něm, zda chod zajistí z vlastních zdrojů nebo využije externích obchodníků.

Družstvo CBA CZ je sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá více než 1000 prodejen a produkuje obrat více než 4 miliardy Kč. Současným cílem CBA je vybudovat stabilní síť kvalitních maloobchodů, čehož se snaží dosáhnout podporou maloobchodníků, investicemi do prodejen, kvalitním marketingem nebo zaváděním nových technologií a služeb. Pilířem je jednotný maloobchodní pokladní systém s centrálním číselníkem zboží čítajícím v současnosti již více než 120 tisíc položek.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Družstva CBA

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Rada kvality České republiky (ČR) slavnostně vyhlásily držitele Národních cen ČR. Letošní jubilejní 20. ročník soutěže měl čtyři hlavní kategorie, tj. národní ceny: za kvalitu v programu EXCELENCE, za kvalitu v programu START PLUS, za společenskou odpovědnost a za kvalitu v rodinném podnikání.

Ceny s mezinárodním rozměrem získali podnikatelé a organizace z veřejného sektoru na základě modelu EFQM. Tedy na základě posouzení toho, jak kvalitně plní potřeby a očekávání zákazníků, klientů a zaměstnanců a jak jsou efektivní, produktivní a inovativní.

Žijeme ve zlomové době. Transformace a změna podnikání je denním chlebem každého top managementu. Národní ceny umožňují porovnat se s nejlepšími organizacemi a prostřednictvím mezinárodně uznávaného hodnocení nejen zlepšovat firemní kulturu, ale i začlenit do řízení organizací osvědčené přístupy týkající se kvality, společenské odpovědnosti a udržitelnosti,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „Platí, že firmy i státní organizace se často chovají společensky odpovědně a dbají na kvalitu i proto, že intuitivně cítí, že to tak má být a takový přístup pak přirozeně zahrnují do procesně orientovaných systémů řízení svých organizací.

Národní ceny kvality se každoročně udělují ve více než osmdesáti zemích světa podle mezinárodních schémat uznávání EFQM, které vycházejí z modelu excelence EFQM. Hodnocení zvenku firmám napoví, zda jsou na správné cestě k vynikajícím výsledkům, jak si stojí v českém konkurenčním prostředí a zda mají potenciál zlepšit se rozvíjet,“ připomněla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání a předsedkyně Rady kvality ČR Silvana Jirotková.

Odpovídající přidaná hodnota ve správném systému řízení organizace má být přirozenou součástí všech produktů a služeb, které se poskytují zákazníkům a klientům. Proto Rada kvality ČR podporuje implementaci moderních systémových přístupů k řízení kvality, metod a nástrojů kvality a společenskou odpovědnost v organizacích ze všech odvětví a služeb,“ konstatoval ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání MPO a 1. místopředseda Rady kvality ČR Pavel Vinkler.
V Národní ceně kvality České republiky programy EXCELENCE a START PLUS za rok 2020 ocenění v každé kategorii získaly první tři organizace. Nejprestižnější program EXCELENCE se týká organizací s robustním systémem managementu s prokazatelně vynikající výkonností. Program START PLUS těch ostatních. Oba se harmonizují s mezinárodními schématy a vycházejí z modelu excelence EFQM.

Absolutním vítězem Národní ceny kvality ČR v programu EXCELENCE se stala Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Získala ocenění Excelentní organizace a mezinárodní certifikát vydaný EFQM  – Recognised for Excellence5 Star.

Absolutním vítězem Národní ceny kvality ČR v programu START PLUS se stal Fyzikální ústav AV ČR, pracoviště ELI Beamlines. Organizace zároveň obdržela mezinárodní certifikát vydaný EFQM  – Commited to Excelence 2 Star.

Vyhlášeny byly i Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost, v nichž se hodnotila úroveň zavedení společenské odpovědnosti podle modelu excelence EFQM. Jde schéma uznávání, které   vytvořila Evropská nadace pro management kvality (EFQM) a Organizace spojených národů UN Global Compact. Hodnocení vychází vstříc potřebám firem, které si uvědomují význam společenské odpovědnosti jako neoddělitelné součásti udržitelného podnikání 21. století.

Absolutním vítězem Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost se stal Lidl Česká republika, který obdržel ocenění Společensky odpovědná organizace II. stupně a mezinárodní certifikát Committed to Sustainability 3 Star.

Vítězem Národní ceny ČR za kvalitu v rodinném podnikání, která si - ač nevychází z mezinárodních modelů - klade za cíl poskytnout zpětnou vazbu pomocí posouzení manažerských, ekonomicko-finančních a administrativně-psychologicko-právních aktivit, se stala společnost HIT OFFICE.

 

Národní cena kvality České republiky program EXCELENCE

* DIGITÁLNÍ STÁT

1. místo        Městská část Praha 13, Úřad městské části Praha 13

2. místo        Státní pozemkový úřad

3. místo        Liberecký Kraj, Krajský úřad Libereckého kraje

 

* BYZNYS

1. místo        Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o.

2.  místo        Kaufland Česká republika v.o.s.

3. místo        Kermi s.r.o.

 

* CHYTRÉ INOVACE

1. místo        Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

2. místo        Vyšší odborná škola, Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Hradec Králové, Štefánikova 549

3. místo        Střední odborná škola energetická a stavební, Obchodní akademie, Střední zdravotnická škola Chomutov, p.o.

* ABSOLUTNÍ VÍTĚZ programu Excelence

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

 

Národní cena kvality České republiky program START PLUS

1. místo        CZ testing institute s.r.o.

2. místo        Technické služby Tábor s.r.o.

3. místo        Druchema, družstvo pro chemickou výrobu a služby

 

* CHYTRÉ INOVACE

1. místo        Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., pracoviště Dolní Břežany – ELI Beamlines

* ABSOLUTNÍ VÍTĚZ programu START PLUS

Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., pracoviště Dolní Břežany – ELI Beamlines

 

Národní cena České republiky za společenskou odpovědnost

* CHYTRÉ INOVACE

1. místo        Česká zemědělská univerzita v Praze

2. místo        Platforma VIZE O

3. místo        Centrum pečovatelských a ošetřovatelských služeb města Touškov

 

* DIGITÁLNÍ STÁT

1. místo        MENS SANA, z. ú.

2. místo        Městský úřad Hranice

3. místo        Městský úřad Kopřivnice

 

* BYZNYS

1. místo        LIDL Česká republika, v.o.s.

2. místo        Technické služby Opava s.r.o.

3. místo        Zámeček Petrovice, a.s.

* ABSOLUTNÍ VÍTĚZ CSR

Lidl Česká republika, v.o.s.

 

Národní cena ČR za kvalitu v rodinném podnikání

1. místo        HIT OFFICE, s.r.o.

2.  místo        DELFY s.r.o.

3. místo        Ing. Jaromír Latislav (Latislav.cz)

 

Do soutěže se přihlásilo celkem 71 organizací, uděleno bylo 28 cen, z toho 9 zlatých, 8 stříbrných, 8 bronzových a vyhlášeni byli 3 absolutní vítězové. Vyhlášení ročníku 2020 se kvůli koronaviru uskutečnilo on-line s tím, že akce měla záštitu prezidenta ČR, předsedy Senátu, předsedy Poslanecké sněmovny a předsedy vlády.

Národní ceny ČR mají více než dvacetiletou tradici. Během ní se ocenění stala nedílnou součástí Národního programu kvality. Významně totiž pomáhají naplňovat filozofii a systémový přístup nejen ke kvalitě, ale také ke společenské odpovědnosti a udržitelnosti. Pomáhají soukromým společnostem, státní správě a místní samosprávě na cestě k excelenci, společenské odpovědnosti a udržitelnosti.

/zr/

Na snímku: David Vodrážka, starosta Městské části Praha 13

Foto: web MČ Praha 13

Předpisy a základní postupy, které se při zavádění vysokorychlostního internetu uplatní, či praktická doporučení, jak postupovat při koordinaci výstavby sítí s dalšími infrastrukturními stavbami ve městech a obcích. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a Broadband Competence Office ČR (BCO) uspořádaly webinář k aktuálním otázkám zavádění vysokorychlostního internetu ve městech a obcích, zejména k roli Jednotného informačního místa a spolupráci se stavebními úřady.

Pandemie zvýšila požadavky na kvalitu připojení, protože řada lidí pracuje z domova, on-line probíhá i výuka školáků, výrazně více se na síti sledují různé videotéky nebo třeba sport,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: Vysokorychlostní internet je tak velké téma, jak ostatně ukázal i náš nedávný průzkum. Nároky na kvalitu připojení se zvyšují, roste i ochota lidí si rychlejší internet připlatit.“

Výsledky průzkumu jsou k dispozici zde.

„V rámci projektu Broadband Competence Office už víc než rok aktivně pomáháme samosprávám v rychlejším zavedení vysokorychlostního internetu. Jak ukazuje i náš průzkum, tak covidová krize ukázala, že rychlosti internetu, které stačily dříve, nejsou dnes už dostatečné. Proto je pro nás podpora zavádění internetu ještě vyšší prioritou než dříve a budeme rozšiřovat podporu dotační i nedotační. K ní patří třeba i aktuální série webinářů pro samosprávy i další organizace, které mohou zavádění internetu pomoci,“ poznamenal náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko.

BCO je uskupení centrály a územních koordinátorů, zřízené Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR za cílem dlouhodobě podporovat rozvoj vysokorychlostních sítí s velmi vysokou kapacitou na území naší republiky.

Webinář se tak zaměřil na sítě elektronických komunikací, a to jak z pohledu budování, tak zákonů a další legislativy. „Podpora obcí v zavádění vysokorychlostního internetu je prioritou Českého telekomunikačního úřadu. Problematika, spjatá s řadou zákonů a vyhlášek, může být někdy nepřehledná, proto se náš příspěvek snažil vše důležité zasadit do praktického rámce. Účastníci si odnesli mnoho informací, příkladů a kontaktů, ke kterým se díky záznamu webináře mohou i opakovaně vracet,“ připomněla vedoucí Jednotného informačního místa zřízeného ČTÚ Martina Mihalovíčová.

Webinář navazoval na předchozí ze začátku dubna. BCO – projekt MPO, který poskytuje pomoc se zaváděním vysokorychlostního internetu přímo v konkrétních městech a obcích – poté kontaktovala řada starostů a pracovníků IT oddělení radnic a obecních úřadů. „Jsme připraveni pomoci řešit konkrétní problémy, podávat další informace a poskytovat příklady dobré praxe. To je ostatně smysl celého našeho projektu. Kontaktovat nás je snadné, například přes stránky https://bconetwork.cz/. Na podněty reagujeme do několika pracovních dnů,“ dodal vedoucí projektu BCO Michal Manhart.*

SEZNAM KRAJSKÝCH KOORDINÁTORŮ BCO ČR

Kraje ČR a jména úz. koordinátorů

KrajKoordinátor 
JihočeskýBc. et Bc. Tomáš Novákkontaktovat
JihomoravskýMgr. Marek Sovkakontaktovat
KarlovarskýBc. Jana Vinšovákontaktovat
KrálovéhradeckýMgr. Josef Minář, Dis.kontaktovat
LibereckýMgr. Ing. Roman Hakenkontaktovat
MoravskoslezskýIng. Andreas Hahnkontaktovat
OlomouckýVladimír Matoušekkontaktovat
PardubickýMgr. Bc. Tomáš Krátkýkontaktovat
PlzeňskýIng. Michal Lašťovkakontaktovat
Středočeský-dle sousedního kraje-kontaktovat
ÚsteckýIng. Štěpán Beneškontaktovat
VysočinaMgr. Gustav Charouzekkontaktovat
ZlínskýMgr. Zdeněk Dvořákkontaktovat

/zr/

Záznam webináře je k dispozici na Webinář - Vysokorychlostní internet dostupný pro města a obce - YouTube

 

Ilustrační foto: archiv MPO

 

On-line veřejnou debatu k Národnímu plánu obnovy (NPO) včera uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Plán představili a další postup nastínili vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a jeho náměstkyně pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková. Nechyběli zástupci zaměstnavatelů, odborů, samospráv či univerzit. On-line akce vysílané z MPO se zúčastnilo na dvě stě lidí, nechyběli ani zástupci všech ministerstev, jichž se NPO týká.

Je to poctivě připravený plán, není to lití do betonu, investujeme do chytrých řešení a technologií. Chceme být zemí založenou na inovacích,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Na jeho slova navázala náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková: „Cílem NPO je zvýšit ekonomickou prosperitu a kvalitu života. Najít by se v něm měl každý, je pro nás všechny. Předpokládáme, že v mezirezortním připomínkovém řízení, které potrvá do 23. dubna, plán ještě dozná změn.

Po meziresortním připomínkovém řízení bude NPO projednán vládou  a následně odeslán Evropské komisi a Radě EU.

Děkuji MPO, je mi jasné, že příprava NPO nebyla jednoduchá, nelze vyjít vstříc všem. Věřím, že ve spolupráci budeme pokračovat a že se ještě podaří některé naše návrhy zohlednit,“ řekla generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtová.

Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo k NPO speciální web na adrese www.planobnovycr.cz, který průběžně aktualizuje a kde je zveřejněna poslední podoba plánu. „Oceňuji, že si každý může najít aktuální verzi NPO na speciálním webu a děkuji týmu na MPO za práci, kterou odvedli. Zveřejnění plánu a informační otevřenost týmu pana ministra a paní náměstkyně Jirotkové považuji za krok pozitivním směrem, přičemž v NPO očekávám ještě další změny, které jsou třeba,“ prohlásil na debatě předseda Českomoravské konfederaci odborových svazů Josef Středula.

O rozvoji samospráv ve vztahu k NPO mluvil na veřejné debatě Miroslav Žbánek, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a primátor statutárního města Olomouc. „NPO jde správným směrem, je o občanech, o kvalitě života ve městech a obcích, ovlivní životy milionů lidí. Musíme se dívat dopředu, plán je umění možného a o detailech budeme dál jednat,“ sdělil Miroslav Žbánek.

O vzdělávání a vědě v NPO pohovořil prorektor Masarykovy univerzity v Brně Radim Polčák: „Od prvního návrhu NPO jsme se hodně posunuli. A věřím, že tak jak je plán sestaven, tak dohromady to bude dobře fungovat. Oceňuji, že se do něj dostala i kvantová informační infrastruktura.

NPO má lidem přinést mj. lepší komunikaci s úřady, bezpečnější dopravu, kvalitnější výuku či lepší přístup k nejmodernějším zdravotnickým zařízením. Pro podniky by pak měl představovat růst produktivity a konkurenceschopnosti, snížení administrativní zátěže či cílenější podporu start-upů a podnikání obecně.

NPO bude financován z Nástroje pro oživení a odolnost Evropské unie (Recovery and Resilience Facility, RRF). RRF představuje celkem 672,5 miliardy eur na období 2020–2026, z toho 312,5 mld. eur v grantech a 360 mld. eur v podobě půjček. Pro ČR se z RRF pro NPO nyní předpokládá 172 mld. Kč přímých zdrojů, možné jsou i půjčky, a to až do výše 405 mld. Kč. K Národnímu plánu obnovy vznikne meziresortní pracovní skupina či komise, která ho bude dále rozvíjet. NPO je totiž živý dokument, který musí reagovat na potřeby a možnosti České republiky, které se mění v průběhu času, bude tedy možnost plán revidovat.

Kromě samotného plánu, tedy poslední verze z 9. 4. 2021, která je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, je k dispozici i velmi stručná podoba formou e-Booku. A lidé si rovněž mohou stáhnout prezentaci NPO (viz odkaz O plánu na www.planobnovy.cz), která na veřejné diskuzi zazněla.*

/zr/

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down