Již deset krajů – Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Vysočina, Zlínský, Plzeňský, Moravskoslezský, Pardubický a Ústecký – se přihlásilo do dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který pomůže prodejnám na venkově. Včera, v den uzávěrky příjmu žádostí do první výzvy programu, zvažoval svoji účast ještě Jihočeský kraj,

V první výzvě z programu Obchůdek 2021+ mohly kraje žádat o podporu do 29. října 2021. Provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1000 obyvatel, popř. do 3000 obyvatel, kdy v dané místní části nežije víc než 1000 lidí, v něm budou moci dostat finanční podporu na provoz až 100 000 Kč.

Těší mě, že se kraje zapojují a věřím, že se přidají i ty zbývající. Společně tak udržíme na venkově malé obchůdky, které by bez pomoci zanikly,“ konstatoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „MPO tak prostřednictvím krajů podpoří malé prodejny, které často představují jediná místa, kde se lidé v dané obci mohou setkávat.“

Podporu z programu Obchůdek 2021+ je možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy. Žadatel o dotaci se obrátí na kraj, ve kterém se malá prodejna nachází, a je to právě kraj, který finanční podporu poskytuje. Kraje a starostové vesnic jsou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují.

Koloniály mohou obdržet až sto tisíc korun na financování provozních výdajů za měsíce leden až říjen 2021, tedy na mzdy, nájem, vytápění či na náklady spojené s akceptací platebních karet,“ vysvětlila náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková s tím, že další výzvy plánuje MPO vyhlašovat až do roku 2025.

Podání žádostí krajů i  hodnocení probíhá v systému AIS MPO a je velice jednoduché. Spustili jsme i speciální web na adrese www.obchudek2021plus.cz, kde najdou kraje i obchodníci další informace. Provozovatelé venkovských koloniálů mohou také získat v rámci dalšího projektu MPO ceskoplatikartou.cz platební terminál na minimálně 6 měsíců zdarma a nehradí ani poplatky za provedené transakce,“ dodal ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.
Program Obchůdek 2021+ je financován ze státního rozpočtu ČR. MPO v něm vyhlašuje jednotlivé výzvy a kraje si mohou požádat o podporu. MPO krajské žádost vyhodnotí a vydá rozhodnutí o dotaci. Zájemci o tuto pomoc (provozovatelé venkovských obchůdků) se obracejí na kraje, které podporu nejdřív předfinancují a o poté požádají MPO o proplacení.*

Více informací k programu je k dispozici zde.

/zr/

Ilustrační foto: Archiv Družstva CBA

Zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské infrastruktury, příprava na transformaci za využití nových plynů s ohledem na celoevropské „zelené“ plány, plynofikace sektoru teplárenství kvůli odklonu od využívání uhlím nebo aktivní pomoc české vládě při jednání s Evropskou komisí. To jsou zásadní teze, jež vyplynuly ze 27. Podzimní plynárenské konference na téma „České plynárenství v kontextu vnitrostátního plánu pro oblast energetiky a klimatu“, která se konala 11. a 12. října 2021 v Praze. Generálním partnerem on-line konference se stala společnost GasNet, partnery pak Pražská plynárenská Distribuce a EG.D.

Úvodní slovo patřilo Martinu Slabému, předsedovi Rady Českého plynárenského svazu (ČPS), jehož se svými zdravicemi vystřídali Martin Gebauer, Managing Director and Head of Central and Eastern Europe, MIRA Executive Chairman, ze skupiny GasNet, a Claudia Viohl, generální ředitelka skupiny E.ON v ČR. Všichni tři zdůraznili nezastupitelnou roli plynu jako dostupného a bezpečného paliva v postupné transformaci na bezemisní ekonomiku. „Současná krize trhu s energiemi dává nepřehlédnutelný impulz k systémovým změnám v energetické politice, evropské i tuzemské. Dnes tu krizi dokážeme zvládnout, za pět let už to nemusí být možné,“ zdůraznil M. Slabý.

Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, nastínila zásadní výzvy pro Českou republiku. Podle ní je to právě plynárenství, které přeměnu tuzemské energetiky umožní, ať už jde konkrétně o elektroenergetiku, teplárenství nebo dopravu. „Je nezbytné si přiznat, že plyn je klíčovým hybatelem udržitelné energetiky. Využitím dostupných plynových technologií navíc dosáhne EU i ČR rychlého snížení emisí,“ uvedla L. Kovačovská s tím, že změny musí doznat i samotné plynárenství. Jako příklad uvedla větší využívání biometanu či vodíku a s tím související proces postupného ozeleňování a dekarbonizace. Podpora by se měla týkat kogenerace a zachování či dalšího rozvoje centrálního zásobování teplem, jemuž bude umožněna transformace na zemní plyn.

Důležitou roli zemního plynu vyzdvihl také Radek Benčík, jednatel NET4GAS. Zmínil, že společnost plánuje posílení výstupní kapacity z přepravní soustavy do regionu severní Moravy a zároveň připravuje soustavu i na jiné typy plynů včetně vodíku. Společnost NET4GAS je zakládajícím členem iniciativy European Hydrogen Backbone, která představuje vizi možného rozvoje plynárenské infrastruktury pro přepravu vodíku. „Plynárenská infrastruktura bude v nejbližších letech i nadále sloužit pro přepravu zemního plynu, v delším časovém horizontu zajistí přepravu dekarbonizovaných plynů, například vodíku,“ je přesvědčen R. Benčík.

Plyn jako jediná možná náhrada uhlí v sektoru teplárenství

Jak připomněl Andrej Prno, ředitel operativního Asset Managementu skupiny GasNet, dekarbonizace teplárenství je nevyhnutelná pro splnění klimatických cílů České republiky. Přechod z uhlí na zemní plyn je proto společným cílem teplárenských i plynárenských společností. Jak GasNet, tak i ostatní provozovatelé distribučních soustav v ČR vyhodnocují potenciál a připravenost na plánovanou změnu. „Celková úroveň plynofikace v České republice patří k nejvyšším v Evropě. Distribuční soustava byla historicky stavěna na větší kapacity, než na jakou je nyní využívána,“ sdělil A. Prno s tím, že GasNet zmapoval trh se zdroji uhlí a identifikoval 101 výrobců tepla s potenciálem přechodu na plyn. Podle posledních údajů potvrdilo již 41 tepláren přechod na plyn včetně navýšení stávající potřeby. Teplárenské zdroje, které se rozhodly přejít na zemní plyn, se primárně nacházejí v severních Čechách a na severní Moravě. V dlouhodobém horizontu lze podle A. Prna předpokládat postupný přechod ze zemního plynu na obnovitelné plyny, zejména biometan a vodík.

Zemní plyn jako efektivnější a komfortnější náhradu za uhlí v sektoru teplárenství jednoznačně spatřuje i Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR. „Plyn je objektivně jedinou plnohodnotnou náhradou za uhlí pro české teplárenství. Pokud ovšem nebude v Bruselu notifikován zákon POZE anebo nebude zavedena uhlíková daň pro všechny výrobce tepla, tak ani plyn problém teplárnám s vysokými cenami kvůli rostoucí ceně emisních povolenek nevyřeší,“ konstatoval T. Drápela.

Aktivity v procesu postupné plynofikace tepláren vykazuje rovněž Energetický regulační úřad (ERÚ), jak připomněl Petr Kusý, člen Rady ERÚ. „Naše nové tarify, platné od roku 2022, boří bariéry připojení tepláren k plynárenské soustavě. Čím snazší bude změna pro teplárny, tím spíše ji spotřebitel nepozná na své peněžence či komfortu vytápění,“ informoval P. Kusý.

Také podle Reného Neděly, náměstka pro řízení sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu, je zemní plyn reálnou cestou, jak dekarbonizovat teplárenský sektor. „Aktuální skokové růsty cen energií znamenají pro sektor plynárenství důležitou výzvu. V EU bude muset zemní plyn obhájit svoji úlohu v energetické transformaci,“ říká R. Neděla s tím, že jednání s Bruselem jsou ohledně možných ústupků dost obtížná a ČR v této souvislosti potřebuje další spojence. Navíc je i samotná evropská legislativa značně nepředvídatelná.

Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí (MŽP), informoval, že pro přechod tepláren na plyn je vyčleněno zhruba 80 miliard Kč. „Plynové“ projekty by měly být podávány co nejdříve, konkrétně v horizontu několika let, protože šance na jejich realizaci se průběžně zmenšuje a Evropská komise není nakloněna další podpoře zemního plynu. „Před sektorem plynárenství leží obrovská výzva. Pokud má přispět k transformaci směrem ke klimaticky neutrální Evropě do 2050, musí velmi rychle přijít s řešeními, která povedou k čistým nulovým emisím oxidu uhličitého v následujících dekádách,“ shrnul P. Zámyslický.

Funkční plynárenství je nezbytný předpoklad k dosažení výrazné dekarbonizace

Michal Macenauer, ředitel strategie společnosti EGÚ Brno, považuje plyn za řešitele mnoha budoucích výzev, ať už jde o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo samotnou pozici plynárenství jako nezbytného stabilizačního prostředku. „Bez plynu nelze zajistit bezpečný provoz elektrizační soustavy včetně teplárenství v žádné z možných variant rozvoje. Energetika pro dosažení výrazné dekarbonizace potřebuje funkční plynárenství,“ zdůraznil M. Macenauer. Aby elektrizační soustava spolehlivě fungovala, bude do roku 2050 zapotřebí zprovoznit nové plynové zdroje zajišťující přes 6000 MW pro výrobu a okolo 800 MW jako zálohu.

Jak uvedl David Šafář, člen představenstva EG.D., jejich společnost posiluje investice do rozvoje a obnovy distribuční sítě plynu včetně testování nových technologií s ohledem na rozvoj biometanu a vodíku.

První den konference zakončil kulatý stůl na téma „Plyn a jeho trading v (post)covidové době“. O cenotvorbě, spotřebě plynu v covidovém období nebo o naplněnosti zásobníku diskutovali Michal Slabý, ředitel strategie NET4GAS, Daniel Pexidr, výkonný ředitel a člen představenstva EP Commodities, Michal Pech, místopředseda představenstva RWE Supply & Trading CZ, Zbyněk Pokorný, obchodní ředitel RWE Gas Storage CZ, a Jiří Mlynář, vedoucí nákupu energií E.ON Energie.

Na rostoucí zájem o plyn je třeba navázat nabídkou komplexních služeb pro domácnosti a posílením spolupráce se školami pro výchovu budoucích odborníků

Druhý den plynárenské konference odstartovala Erika Vorlová, členka Management Boardu ve společnosti GasNet. Představila strategii ESG, která v GasNetu zahrnuje tři pilíře: udržitelnost a budoucnost plynu, péče o lidi i společnost kolem nás & odpovědné podnikání. Další tématem byl digitální rozvoj a cloudová řešení pro řízení financí, práci v terénu či evidenci plynárenských aktiv. Závěrečná část tohoto bloku byla věnovaná získávání a výchově budoucí plynárenské generace, ve které Erika zdůraznila důležitost spolupráce se školami.

Jan Zápotočný, místopředseda představenstva E.ON Energie, zmínil, že zájem o vytápění domů plynovými kotly roste. Zemní plyn má podle něj u domácností do budoucna potenciál, na druhou stranu komodita není všechno a zákazníci očekávají kompletní řešení své situace. „Oblíbenost zemního plynu hodně ovlivňují i kotlíkové dotace. Na další podporu výměn neekologických zdrojů je připraveno 14 miliard korun,“ připomněl J. Zápotočný s tím, že počátkem roku 2020 bylo v provozu ještě 365 tisíc nevyhovujících kotlů, které čeká výměna.

Plyn bude mít svou roli nejen teplárenství, ale také v dopravě nebo při dlouhodobém uskladňování energie

Podle Jiřího Šimka, jednatele innogy Energo, člena Rady COGEN Czech a člena Rady ČPS, je zemní plyn bezpečným a vyzkoušeným palivem na cestě k nízkoemisní budoucnosti jak v energetice, tak v dopravě. S přechodem tepláren z uhlí na plyn je podle něj zapotřebí začít co nejdříve, neboť samotná realizace se pohybuje mezi 5–7 lety. Jak dodal Lukáš Pokrupa, ředitel úseku Retail v MND, bezemisní ekonomiku zaplatí koncový zákazník. Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů na MŽP, připomněl, že zájem o plynové kotle v rámci programu kotlíkových dotací stoupá. Například v poslední výzvě o ně požádal každý třetí zájemce. S plynem se podle něj nadále počítá v jednotlivých dotačních programech a až 30 % financí z Modernizačního fondu má být vyčleněno právě na „plynové“ projekty. Zdůraznil také, že plyn jednoznačně přispívá ke zlepšení kvality ovzduší ve velkých aglomeracích.

Zdeněk Kaplan, jednatel innogy Energo, uvedl, že tuzemská síť plnicích stanic na stlačený zemní plyn (CNG) pokrývá celou ČR. Další rozvoj je podle něj závislý na roli plynu při naplňování klimatických cílů v dopravě. V oblasti kamionové dopravy se začíná postupně prosazovat zkapalněný zemní plyn (LNG) i s vlastní infrastrukturou. Do budoucna je také nutno počítat s rolí biometanu i vodíku. Důležitá přitom bude investiční podpora státu, zejména pokud jde o nové technologie. „Zdroje zeleného vodíku je třeba řešit v mezinárodním kontextu. Všichni dovážet nemohou, někdo musí i produkovat,“ zmínil Martin Paidar, člen představenstva České vodíkové technologické platformy (HYTEP).*

/gar/

V roce 2020 bylo v České republice v provozu přibližně 7200 elektromobilů, téměř 3000 plug-in hybridů a 28 000 vozidel s pohonem na stlačený zemní plyn (na CNG). Vláda v pondělí projednala materiál Informace o plnění aktualizace Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM) za rok 2020, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Z materiálu vyplývá, že většina opatření se průběžně plní, nebo jsou už splněna,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček a dodal: „Zavedli jsme tak například nulovou sazbu mýtného za znečištění ovzduší u vozidel s emisní třídou VI poháněných zemním plynem nebo biometanem, a vodíková auta s palivovým článkem jsou stejně jako elektromobily osvobozena od silniční daně.

Velkou tuzemskou prioritou je využívat vodík v dálkové nákladní dopravě, autobusové dopravě a také pro osobní vozidla. Do konce roku by tak měly být v ČR otevřeny první dvě vodíkové plnicí stanice,“ konstatoval zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro vodík Petr Mervart.

Od 1. ledna loňského roku je také účinná vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, která uvádí elektřinu jako palivo a nastavuje cenu za dobitou kWh.

Materiál, který včera schválila vláda, obsahuje detailní plnění opatření aktualizace NAP CM i přehled o čerpání finančních zdrojů z evropských i národních programů. Uvádí také registrace vozidel na alternativní pohon v EU v roce 2020, popisuje rozvoj související infrastruktury plnicích a dobíjecích stanic, spotřebu klasických a alternativních paliv a vývoj výběru spotřební a silniční daně.

Podle Národního akčního plánu čistá mobilita očekáváme, že u nás do roku 2030 bude jezdit 220 až 500 tisíc plně elektrických vozidel, do té doby by také mělo vzniknout 19 - 35 000 dobíjecích bodů, zejména těch rychlodobíjecích,“ připomněl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro průmysl a stavebnictví Eduard Muřický a připojil: „S rozvojem elektromobility by mohlo pomoci také dnes uzavřené memorandum, v němž se mimo jiné deklaruje, že účastníci společného prohlášení vidí potenciál zajistit do roku 2025 výstavbu odpovídajícího počtu dobíjecích bodů, a významně tak přispět k naplnění strategického cíle stanoveného Národního akčního plánu čisté mobility pro rok 2025.“

Společné prohlášení podepsaly Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Správa železnic, Ředitelství silnic a dálnic, Ředitelství vodních cest, společnosti ČEZ a ŠKODA AUTO.

Co se týče podpory čisté mobility, v roce 2020 byly vypsány poslední výzvy z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) v gesci MPO. Celková alokace pěti výzev dosáhla 0,64 mld. Kč. Do konce roku 2020 se proplatilo pořízení 386 elektromobilů a 164 dobíjecích stanic (118 pomalých a 46 rychlých) za 116,3 mil. Kč. Celkem by se tak mělo podpořit pořízení zhruba 1100 elektromobilů a 465 dobíjecích stanic (357 pomalých a 108 rychlých).

Z Operačního programu Doprava se dále vypsaly výzvy na podporu výstavby veřejných dobíjecích stanic a plnicích stanic na vodík, CNG a LNG. Také se realizovaly projekty na základě 3 výzev z Integrovaného regionálního operačního programu, který podporuje nákup elektrobusů a autobusů na CNG, trolejbusů a tramvají. V Národním programu Životní prostředí došlo k prodloužení lhůty pro podávání projektů ve 3. výzvě na podporu nákupu elektromobilů, plug-in hybridů a hybridů a vozidel na CNG pro kraje, města a jim podřízené organizace.

/zr/

Na snímku: Rychlodobíjecí stanice pro elektromobily v Zábřehu na Šumpersku

Foto: archiv ČEZ*

Poslanecká sněmovna tento týden schválila Senátem upravený návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie. Zákon je zásadní pro transformaci české energetiky. Po dekádě stagnace obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku totiž přináší rámec a stanovuje pravidla pro jejich budoucí rozvoj. Česko tak stojí na prahu nové, obnovitelné budoucnosti, uvedli dnes zástupci podnikatelů v oboru a odborné veřejnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s odborníky novelu připravovalo několik let a téměř dva roky ji projednával Parlament ČR.

Česko má na rozvoj čisté energetiky k dispozici bezprecedentní objem peněz, desítky miliard korun z evropských zelených fondů a jejich čerpání se právě rozjíždí. Spolu s dnes schválenou novelou jsou důležitým předpokladem pro dekarbonizaci, demokratizaci a decentralizaci energetiky,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

První krok z pěti splněn. Na tahu je teď nová vláda, která by měla jasně stanovit termín pro konec využívání uhlí, přestat exportovat elektřinu na úkor zdraví a klimatu a prosadit zdanění každé tuny CO2 vypuštěné do ovzduší. To nejdůležitější ale je, začít brát obnovitelné zdroje opravdu vážně, aktivně pomáhat a propagovat jejich instalaci, dát jejich rozvoji zelenou,” dodal Chalupa.

Zákon ale není samospasitelný. Nová vláda by měla z obnovitelných zdrojů udělat nový plán A pro českou energetiku. Jen tak může spotřebitelům zaručit v budoucnosti přijatelné ceny elektřiny,” uvedl dále Chalupa.

V roce 2030 má být nejméně třetina energie obnovitelná

Už za deset let budou OZE pokrývat nejméně 29 procent spotřeby energie, to je skoro dvakrát víc, než dnes (16,2 procenta). Ve spotřebě elektřiny stoupne podíl obnovitelných, zejména slunečních a větrných zdrojů na trojnásobek, ze současných 14 na 43 procent, předpovídá Komora OZE. Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější a čistou energii. Dosažení 29procentního podílu OZE na spotřebované energii je zároveň adekvátní cíl pro Česko vyplývající z návrhu nové klimatické politiky EU (klimaticko-energetický balíček Fit For 55 představený Evropskou komisí v červenci).

Stát by měl rychle ukončit export špinavé elektřiny z uhlí. Obnovitelné zdroje energie pak dokáží s přehledem nahradit veškerou uhelnou elektřinu, kterou v Česku spotřebujeme”, uvedl Martin Bursík, analytik Komory OZE. „Podle loňské studie Akademie věd mohou větrné elektrárny v Česku pokrýt téměř třetinu spotřeby elektřiny a podle několika nezávislých analýz by solární elektrárny na vhodných budovách pokryly víc než čtvrtinu spotřeby elektřiny,” dodal Bursík.

Tečka za nezvládnutým solárním boomem

Druhým velkým tématem novely jsou pravidla posuzování přiměřenosti podpory stávajících zdrojů (pomocí tzv. IRR). Komora OZE vítá zapracování principu, který novinářům představila loni v létě. „V oblasti takzvané překompenzace jde o kompromis, jež umožní spravedlivý a přiměřený přístup ke všem zdrojům a zároveň udělá tečku za nezvládnutým solárním boomem v roce 2010. Je tak přijatelný jak pro provozovatele, kterým přinese konečně klid na jejich práci, tak pro stát, který každoročně ušetří kolem tří miliard korun třeba na podporu novým zdrojům,” uvedl již dříve Štěpán Chalupa.

/zr/*

Česko sníží svou uhlíkovou stopu. Desítky průmyslových zařízení spadajících do systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), které v ČR patří mezi největší znečišťovatele z hlediska množství vypouštěného CO2 do ovzduší, můžou chystat ekologizaci svých provozů. K dispozici jim jsou tři nově vyhlašované výzvy z Modernizačního fondu, v nichž je připraveno 7,4 miliardy korun.

„Průmyslový a energetický sektor čeká v následujících letech velká proměna. Obě tato odvětví totiž hrají klíčovou roli při naplňování národních klimatických plánů. Pro oblast Zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v systému obchodování s emisními povolenkami jsme v Modernizačním fondu na následující dekádu vyčlenili přes 13 % celkových prostředků fondu. Ty by měly pomoci významně snížit množství COvypouštěného právě těmito znečišťovateli,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Po již dříve vyhlášených výzvách na modernizaci tepláren a výstavbu fotovoltaických elektráren pokračuje Modernizační fond se třemi výzvami na ekologizaci průmyslových podniků zařazených do systému EU ETS. Do něho v ČR aktuálně spadají desítky zařízení ze sektorů výroby oceli a železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, chemického průmyslu, rafinérií ad.
První dvě výzvy cílí na menší projekty s podporou do 15 milionů eur, třetí využijí nákladnější projekty, které si z celkové alokace prvních výzev ukrojí 5 miliard korun. Větší projekty budou v rámci procesu jejich schvalování individuálně předkládány Evropské investiční bance, přičemž před tím musí projít i individuálním posouzením z hlediska veřejné podpory.

„Škála projektů, na které mohou žadatelé z fondu získat finance, je opravdu široká. Podpoříme jak rekonstrukci, tak náhradu starého zdroje za nový, v obou případech je ale podmínkou, že musí dojít ke změně paliva ze špinavého na čisté. Dotaci je možné získat také na zavedení technologií využívajících vodík, aplikaci postupů, které zefektivní nakládání s energií nebo na snížení energetické náročnosti budov, v nichž výroba a zpracování probíhá,“ vyjmenovává příklady projektů Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, který má příjem žádostí i zprostředkování peněz z Modernizačního fondu na starosti.

Ve výzvách tak bude možné čerpat podporu například na projekty zaměřené na energetické využití „vlastní“ biomasy (odpadu z výroby) v rámci dřevozpracujícího průmyslu, na využití odpadního tepla z energeticky náročné výroby (sklářský, keramický, či hutní průmysl) pro další výrobní proces. Dotace jsou určené rovněž na modernizace a s tím spojené snížení energetické náročnosti výroby veškerého výrobního a zpracovatelského průmyslu, v tomto případě se jedná především o keramický a chemický průmysl, výrobu cementu, hutě apod.

„V závislosti na typu projektu, velikosti podniku a regionu se výše dotace bude pohybovat v rozmezí od 30 do 80 %, přičemž nejvíce zvýhodníme podniky v uhelných regionech,“ dodává Petr Valdman.
Elektronický příjem žádostí bude ve všech třech výzvách zahájen 19. července 2021 ve 12:00 prostřednictvím informačního systému AIS SFŽP ČR. Žádosti mohou podávat všichni zájemci, kteří se již dříve zapojili do předregistrační výzvy. Příjem žádostí bude ukončen na konci ledna 2022, v případě výzvy pro investičně náročnější projekty s podporou nad 15 mil. eur příjem žádostí poběží až do března příštího roku nebo do vyčerpání dvojnásobku alokace výzvy.

 

Bližší informace k dotačním výzvám:
Výzva ENERG ETS č. 1/2021 – projekty s podporou do 15 mil. eur – modernizace zdrojů
Výzva ENERG ETS č. 2/2021 – projekty s podporou do 15 mil. eur – modernizace technologií
Výzva ENERG ETS č. 3/2021 – projekty s podporou nad 15 mil. eur – modernizace zdrojů i technologií

/zr/*

Pec pod Sněžkou, Kunštát, Blansko, Bystřice nad Pernštejnem či Lanžhot, stejně jako třeba Hřensko nebo řada obcí ve Frýdlantském výběžku. V těchto obcích a městech Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podpoří výstavbu přístupových sítí k vysokorychlostnímu internetu, a to hned dvěma miliardami korun z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) . Do května 2023 tak internet zrychlí pro 47 tisíc domácností. Celkem půjde o 64 projektů na zrychlení internetu v územních samosprávných celcích.

„Díky spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu, Českého telekomunikačního úřadu a podnikatelů v elektronických komunikacích se podařilo rozběhnout úspěšný program podpory budování vysokorychlostního internetu,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Zájem o dotace a celkový objem kvalitních projektů odpovídá předpokladům vyhlášených výzev.“

MPO vyhodnotilo dvě výzvy, z nichž doporučilo k realizaci 64 projektů na zrychlení internetu v obcích a městech. Celkově by mělo být na vysokorychlostní internet nově připojeno 47 tisíc domácností. Termín realizace je do května 2023. Jednou z lokalit je například Pec pod Sněžkou. Velké množství projektů je soustředěno na sever od Brna  – Kunštát, Blansko, Bystřice nad Pernštejnem a okolí. Pokryto by mělo být také příhraničí v Lanžhotu na trojmezí s Rakouskem a Slovenskem. Na druhé straně republiky pak lokalita Hřenska či řada obcí ve Frýdlantském výběžku na hranicích s Polskem.

Celkový objem plánovaných investic přesahuje 2,5 miliardy Kč. Výše dotací z OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je téměř 1,9 miliardy Kč. Zbývajících zhruba 600 milionů Kč by mělo být uhrazeno soukromými investory z jejich vlastních prostředků.

Projekty směřují do 718 základních sídelních jednotek, ve kterých doposud není v potřebném rozsahu k dispozici vysokorychlostní připojení k internetu o rychlostech alespoň 30 Mbit/s. Cílem je zajistit vysokorychlostní připojení k internetu pro nejméně 47 tisíc bytů, pro které doposud takovéto připojení nebylo k dispozici a žádný z poskytovatelů služeb připojení k internetu jej neměl zájem v době tří let zprovoznit.

Projekty se od sebe vzájemně liší. Nejrozsáhlejší projekt řeší připojení více než 7 tisíc bytů v oblasti rozléhající se mezi Žďárem nad Sázavou a Brnem, nejmenší projekt pak připojí 13 bytů v obci na Sokolovsku. Úspěšné projekty pokrývají dohromady potřeby z více než 33 %.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu v současné době připravuje nové programy podpory. Budoucí projekty dále zvýší rychlost připojení k internetu: u domácností výrazně přesáhne 100 Mbit/s a u škol, úřadů a dalších socio-ekonomických aktérů přesáhne 1 Gbit/s,“ připomíná náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU fondy Marian Piecha.
„Pokrytí tzv. bílých míst vysokorychlostním internet a také kvalitní připojení socioekonomických aktérů, mezi které patří školy či stavební úřady, jsou klíčové priority Národního plánu pro sítě s velmi vysokou kapacitou, který v lednu schválila vláda. Tento dokument určuje rámec podpory rozvoje digitální infrastruktury z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) i z Národního plánu obnovy," doplňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko.*

Další informace k projektům vysokorychlostního internetu podpořených z OP PIK včetně mapy podpořených projektů jsou k dispozici zde.
/zr/

 

 

Až do konce letošního července mohou dětské skupiny podávat žádosti o mimořádnou dotaci. Tato dotační výzva má dvě části: první z nich cílí na částečnou kompenzaci zvýšených nákladů souvisejících s pandemií covidu-19, druhá pak na pomoc s hrazením nájemného. Provozovatelé dětských skupin museli v minulých měsících zápasit s poklesem plateb od rodičů a od 1. března byly skupiny dokonce plošně uzavřeny. V polovině krajů zůstávají i teď stále zavřené. Proto Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo mimořádný dotační titul pro poskytovatele dětských skupin v celkovém objemu 74,2 milionu korun.

Dětské skupiny potřebují naši pomoc, aby krizi přežily. Jejich zřizovatelé jsou
převážně neziskové organizace a ty už ze své podstaty nemohly v minulosti vytvářet finanční úspory, z nichž by nyní mohly čerpat. V období pandemie musely přitom čelit úbytku příjmů, přičemž je pravidla financování z ESF vylučovala z jakékoliv jiné veřejné covidové podpory. Proto jsme připravili dotační titul, který dětským skupinám pomůže s úhradou zvýšených nákladů a také s částečnou úhradou nájemného po dobu šesti měsíců,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

* Část A – zvýšené náklady
Prostředky této části dotačního titulu jsou určeny výhradně na pokrytí zvýšených
provozních nákladů, které poskytovatelům vznikly nebo vzniknou v souvislosti s pandemií covidu-19 při poskytování služby péče o dítě v dětské skupině.

Může se jednat zejména o náklady vynaložené na pořízení roušek, respirátorů, rukavic, ochranných štítů či antivirových dezinfekčních prostředků. Uznatelné jsou však i náklady spojené se zajištěním zvýšené informovanosti rodičů a dětí, včetně např. úprav pokynů pro rodiče při předávání a vyzvedávání dětí a další náklady, jejichž vznik je jednoznačně vázán na opatření související s pandemií covidu-19.
Výše dotace v části A je závislá na kapacitě dětské skupiny, hlavním ukazatelem je přitom kapacita zapsaná v evidenci a k tomu náležící počet pečujících osob. Na jednu osobu bude možné žádat o dotaci do výše 12 tisíc Kč, přičemž počet pečujících osob, na které lze žádat, je vymezen následovně:
• u DS s kapacitou do 6 dětí je možné požádat nejvýše na 2 pečující osoby,
• u DS s kapacitou 7 - 12 dětí je možné požádat nejvýše na 3 pečující osoby,
• u DS s kapacitou 13 - 24 dětí je možné požádat nejvýše na 4 pečující osoby.

* Část B – COVID nájemné pro dětské skupiny
Prostředky této části dotačního titulu jsou určeny na pomoc s úhradou nájemného za prostory určené k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Podmínky této části byly nastaveny obdobně, jako je tomu u dotačního titulu na podporu hrazení nájemného od Ministerstva průmyslu a obchodu, tedy ve výši 50 % uhrazených nákladů.

O podporu v rámci této části bude možné žádat na období šesti měsíců v průběhu roku 2021, a to za podmínky, že na toto období nebude uplatněna žádná jiná podpora z veřejných prostředků (zejména tedy tzv. jednotka na nájem v rámci dotační podpory z ESF).
Žádost o poskytnutí dotace musí být doručena do datové schránky MPSV nebo fyzicky na podatelnu MPSV nejpozději do 31. července 2021.

Více informací o dotačním titulu najdete na webových stránkách ministerstva www.mpsv.cz.*

/zr/

Na ilustračním snímku: Dětská skupina Soptík je provozována obcí Okrouhlice na Havlíčkobrodsku od září 2018 v nově zrekonstruovaných prostorách bývalé místní knihovny

Foto: archiv obce

 

Nároky domácností na kvalitu internetového připojení se zvyšují. Polovina lidí je ochotna si za rychlost připlatit průměrně až 275 korun měsíčně navíc. Souvisí to i s pandemií koronaviru, protože 77 % respondentů nyní využívá připojení pro práci z domova a 56 % z dotázaných domácností pro on-line výuku. Téměř třetině lidí se právě kvůli těmto zvýšeným nárokům na přenos dat zhoršila kvalita připojení. Vyplývá to z pravidelného průzkumu, který uskutečnila poradenská skupina Grant Thornton ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

„Průzkum ukázal, že lidé jsou častěji ochotni si připlatit za super rychlý internet, který chce již 58 % respondentů. A 45 % lidí je ochotno ke svým současným výdajům za internet připlatit v průměru dalších 275 korun měsíčně,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

„Informace o tom, jak jsou obyvatelé spokojeni s rychlostí a cenou za připojení k internetu a jakou mají představu o připojení domácností k internetu v budoucnu, jsou pro nás velmi důležité. Tato data nám totiž umožňují dále plánovat rozvoj internetového připojení v České republice,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro fondy EU Marian Piecha.  

Jak dále vyplynulo z průzkumu, zvyšující se nároky na připojení se projevují i tím, že přibývají optické přípojky, které umožňují rychlost přenosu dat až 1 Gb/s (21 % respondentů). Naopak pozvolna klesá kabelový (29 % respondentů) a bezdrátový internet. Bezdrátové připojení i tak zůstává mezi respondenty dominantní, má ho 38 % domácností. Uživatelé nyní stále více využívají rychlostí připojení nad 100 Mb/s (28 % respondentů).

„Málokdo si před rokem dokázal představit, jak téměř ze dne na den vzroste význam internetového připojení v domácnostech. Kdy se na home office přemístí nemalá část kancelářské populace, a kdy se ve stejný čas zastaví život ve školách a výuka se přesune do online režimu. V těchto časech se domácí internetové připojení stalo klíčovým nástrojem, bez kterého se školní výuka a práce z domova neobejde. Oproti loňsku a v kontextu pandemie tak pozorujeme významný posun na trhu,“ říká partner Grant Thornton Advisory Zbyněk Bolcek.

Počet uživatelů narostl

Rychlost připojení se zvyšuje zejména proto, že téměř 77 % respondentů nyní využívá domácí připojení pro práci z domova (před rokem to bylo 48 %) a 56 % pro domácí výuku. Přitom víc než polovina z těchto uživatelů deklarovala, že za poslední rok se tento způsob využívání domácího připojení zásadně zvýšil. Domácnosti potvrzují, že se spotřeba zvýšila prakticky u všech služeb, ke kterým internetovou přípojku využívají. Kromě práce a školy jde o posílání e-mailů, zpravodajství, televizi či on-line hry a další služby. Zajímavostí je, že i když většina respondentů využívá domácí připojení k práci, pouze 3,6 % z nich dostává od zaměstnavatele na domácí internetové připojení příspěvek.

V souvislostí s pandemií koronaviru téměř třetina lidí (29,4 %) zaznamenala zhoršení kvality domácího internetového připojení. Víc než 25 % nespokojených uživatelů se pokoušelo o změnu poskytovatele, zrealizovat ji se podařilo pouze 7,3 % z nich. Celkově se ale spokojenost respondentů ve srovnání s předchozím rokem o 4 % zvýšila na celkových 60 %. Nejvyšší spokojenost byla v Plzeňském kraji (32 % nespokojených), nejnižší (cca 52 % nespokojených) naopak v kraji Karlovarském, Středočeském a Pardubickém.

Obvyklá měsíční platba za připojení bez ohledu na rychlost se pohybuje od 350 do 500 Kč (43 % respondentů). Existují zde významné regionální rozdíly -  k nejdražším oblastem patří Praha a Karlovarský kraj (36 % respondentů platí víc než 500 Kč), k nejlevnějším regionům naopak Jihočeský a Plzeňský kraj (77 %, resp. 55 % respondentů, platí méně než 350 Kč).

Druhý ročník celorepublikového průzkumu se uskutečnil na přelomu listopadu a prosince loňského roku. Zúčastnilo se ho téměř 6 tisíc domácností. Na dané věci se ve spolupráci s jednotlivými kraji významně podílelo Ministerstvem průmyslu a obchodu.*

/zr/

Projekt 12 výzev regionálního rozvoje spěje ke svému dalšímu pokračování. Už v pondělí 12. dubna se totiž v jeho rámci uskuteční videoseminář Životní prostředí regionů se zajímavým programem.

Cílem projektu, který byl připraven poslancem Milanem Pourem, někdejším starostou středočeského města Milovice, ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a konzultantem a vysokoškolským učitelem Markem Pavlíkem, je informovat o největších výzvách, jimž v Česku čelí regiony, a jak tyto výzvy řeší, či jak je jsou připraveni řešit ministerstva, územní samosprávy, akademická obec a další instituce. Mediálním partnerem projektu je odborný měsíčník Moderní obec.

Na videoseminář, který v pondělí 12. dubna začne ve 13 hodin, se bude možné zdarma přihlásit na: https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=1362 . (Stream z jednání bude vysílán jako stream 3 na stránkách www.psp.cz v sekci Jednání a dokumenty – Živé vysílání. Případné dotazy do diskuze lze případně dopředu napsat na e-mail: cernyp@psp.cz, v závěru semináře budou zodpovězeny. Vždy prosím uveďte, na kterého z řečníků má být konkrétní dotaz nasměrován.

PROGRAM VIDEOSEMINÁŘE:
13:00 – 13:15 Úvodní slovo
Ing. Milan Pour, poslanec PSP ČR
Mgr. Richard Brabec, ministr životního prostředí
13:15 – 13:30 Životní prostředí ČR – priority pro další období
Anna Pasková, M.A., ředitelka odboru politiky životního prostředí a
udržitelného rozvoje, MŽP
13:30 – 13:45 Současné a budoucí výzvy v oblasti ochrany ovzduší
Bc. Kurt Dědič, ředitel odboru ochrany ovzduší, MŽP
13:45 – 14:00 Program rozvoje venkova/Společná zemědělská politika
Ing. Josef Tabery, ředitel odboru Řídící orgán PRV, MZe
14:00 – 14:20 Diskuze k 1. bloku prezentací
14:20 – 14:35 Vodní stres v Česku- jak ho můžeme do budoucna řešit?
Prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc,, geograf a hydrolog, Přírodovědecká
fakulta UK, katedra fyzické geografie a geoekologie
14:35 – 14:50 Uplatňování politických nástrojů na snížení negativních dopadů
klimatické změny
Ing. Marie Trantinová, Ph.D., výzkumný pracovník, ÚZEI
14:50 – 15:05 Energetická soběstačnost obce Kněžice
Milan Kazda, starosta obce Kněžice, Středočeský kraj
15:05 – 15:20 Protipovodňové opatření v obci Cehnice
Helena Sosnová, starostka obce Cehnice, Jihočeský kraj
15:20 – 15:45 Diskuze k 2. bloku prezentací
15:45 Ukončení semináře

"Impuls k jednání o tomto projektu s ministerstvy pro místní rozvoj a průmyslu a obchodu, Svazem měst a obcí a Asociací krajů mně dala moje předchozí zkušenost z práce starosty středočeských Milovic," uvedl již dříve v rozhovoru pro Moderní obec poslanec Milan Pour.  "Jsem rád, že se projekt vrcholným představitelům těchto institucí líbil a udělili mu svoji záštitu. Tuto záštitu také udělil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Určitě svoji zkušenost z práce v komunální politice využiji také pro prezentace na seminářích. Chci se například zabývat využitím bývalého Vojenského výcvikového prostoru Mladá v Milovicích," uzavřel Milan Pour.

/rš/

Na snímku: Milan Pour při jednom z minulých videoseminářů pořádaném v rámci projektu 12 výzev regionálního rozvoje

Foto: archiv Moderní obce

 

 

* Co vás osobně na prvním semináři v rámci

Česká republika (ČR) je jedním ze světových lídrů v užívání bezkontaktních karet a je otevřeným trhem pro moderní technologie v oblasti bezhotovostních plateb. U sítě platebních termínů je ale stále co zlepšovat. Pomáhá s tím projekt Česko platí kartou, který bude fungovat nejméně do roku 2022. V jeho rámci nyní mohou platební terminály získat i územní samosprávné celky pro své úřady.

Díky projektu Česko platí kartou si lze požádat o platební terminál a získat ho zdarma stejně jako s ním spojené služby včetně nulových transakčních poplatků z realizovaných plateb. Do projektu se nově zapojili další poskytovatelé terminálů – Global Payments, Revo a Moneta Platební služby.

V loňském roce bylo v ČR celkem 25 terminálů na každých 1000 obyvatel, evropský průměr byl přitom 32 terminálů na 1 000 lidí. Zlepšit tuto českou bilanci pomáhá právě projekt Česko platí kartou.

„Je to jako by se uvolnila stavidla na mlýnská kola, tak by se dal vzletně popsat program bezhotovostních plateb a s tím spojených platebních terminálů zdarma,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Podnikatelské prostředí zažívá v současné době turbulentní změny, a tak i podpora v rámci www.ceskoplatikartou.cz je cesta správným směrem, směrem k digitální společnosti. Jsem velmi rád, že je možné v rámci projektu získat výhodně nejen platební terminál, ale i platební bránu, která je klíčová pro rozvoj podnikání v oblasti on-line prodeje, který v loňském roce zaznamenal téměř třetinový nárůst.

Drobní živnostníci, firmy – a nově také územní  samosprávy, tedy města, obce a kraje, mohou díky projektu Česko platí kartou získat platební terminál zdarma, a to bez poplatků za instalaci. Proces žádosti je velmi jednoduchý, stačí vstoupit na stránky www.ceskoplatikartou.cz, zvolit si jednoho z poskytovatelů terminálu nebo on-line platební brány a projevit zájem vyplněním on-line formuláře. Po vyplnění formuláře podnikatel či obecní, městský nebo krajský úřad obdrží nabídku na šestiměsíční období zdarma – a pokud pro něj bude akceptovatelná, podepíše s daným poskytovatelem smlouvu bez dalších závazků po uplynutí bezplatného období.

Bezplatné je také zaškolení, pronájem, provoz a transakce. Po uplynutí šesti měsíců mohou uživatelé terminál také zdarma vrátit. Dosud tak firmy a OSVČ získaly tímto způsobem víc než čtyři a půl tisíce terminálů.

Platební terminály pro bezhotovostní platby jsou v době koronaviru zejména pro malé obchodníky nezbytným a velmi praktickým nástrojem, který jim může významně pomoct hned po otevření obchodů,“ vysvětluje náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková.

Děkuji všem partnerům, kteří i v této velmi ekonomicky složité době chtějí do projektu investovat a podpořit tak zejména živnostníky a malé firmy. Současně podpoří i malé obce, ty budou moct nově nabídnout platbu kartou přímo na obecním úřadě. Je také důležité, že se do projektu zapojili noví partneři, zájemci si tak mohou vybrat z širší nabídky,“ dodává ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler, který vede s projektem související pracovní skupinu.

Nejvíc terminálů zdarma (26 %) díky projektu nyní využívají gastronomické provozy (restaurace, kavárny). Pětina žadatelů o terminál podniká ve službách, jako jsou kosmetické salóny (12 %), fitness centra, autoservisy a opravny. Na pomyslné čtvrté příčce se umístily specializované prodejny (16 %) a na páté pak majitelé ochodů s potravinami včetně pekáren a stánkového prodeje (14 %).

Podle dat společnosti Mastercard se během koronakrize využívání bezhotovostních plateb zvýšilo o 45 %. Vzrostly také e-commerce obraty, a to o 29 %. Bezhotovostní platby u on-line nákupů nyní volí drtivá většina lidí, pouze 14 % využívá dobírku a platby v hotovosti. Proto projekt Česko platí kartou znamená nejen terminál, ale také on-line platební bránu, která je pro e-shopy v současné době nepostradatelným nástrojem.

Na programu Česko platí kartou spolupracují karetní společnosti Mastercard a Visa, poskytovatelé terminálů ČSOB, FiskalPro, KB SmartPay a Dotypay (předchozí SoliteaPay). Nově do programu vstoupili i další poskytovatelé terminálů a on-line platebních bran Global Payments, Revo a Moneta Platební Služby. Kromě Ministerstva průmyslu a obchodu ho podporují také Asociace malých a středních podniků a živnostníků, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Svaz průmyslu a dopravy, Asociace českého tradičního obchodu, Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv.

/zr/

K foto: Od roku 2019 platební terminály pro bezhotovostní platby kartou slouží i v podatelně městského úřadu a v městském informačním centru v České Kamenici

Foto: archiv města*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down