Zahajovací den konference Provoz vodovodů a kanalizací, která se bude konat v režimu on-line pod záštitou ministra zemědělství, přinese mimo jiné vystoupení zástupce EurEau Bertranda Valleta. Již 2. listopadu tak budou nadnesena zajímavá témata, kterými jsou dopady strategie Green Deal a taxonomie na vodárenství, či srovnání úrovně oboru v Česku a v Evropě.

Ing. Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK ČR, a RNDr. Petr Kubala, předseda představenstva SVH ČR, představí Poziční dokument, který definuje základní potřeby vodohospodářského a vodárenského odvětví pro nadcházející období.
Předseda redakční rady časopisu SOVAK Ing. Miroslav Kos, CSc., MBA, připomene zásadní mezník časopisu, který letošním rokem vstoupil do 30. roku vydání.

Zcela novým způsobem bude uchopeno vystoupení zástupců ministerstev, která vytvářejí regulatorní rámec pro fungování vodárenského oboru. Účastníci konference získají tak přehled o novinkách z Ministerstva zemědělství, Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví.

Náplň konference jistě zaujme široké spektrum posluchačů, a vedle vodárenských společností a zástupců municipalit vlastnících či provozujících vodárenskou infrastrukturu, je určena i pro instituce, výzkumníky, novináře odborných periodik, či zájemce o obor vodovodů a kanalizací.

Přihlásit se je možné zde:  Konference Provoz vodovodů a kanalizací 2021 online – 2. 11., 3. 11., 5. 11. | SOVAK ČR.

/zr/

 

Po nezvyklém červnovém termínu jarního Festivalu otevřených sklepů se ten podzimní vrací do běžného data. O víkendu 6. a 7. listopadu otevřou své sklepy vinaři na Hustopečsku, konkrétně v Hustopečích, Zaječí, Přítlukách a Rakvicích. K degustaci nabídnou více než 400 vzorků vín, ale i občerstvení a doprovodný program v podobě prohlídek sklepů či řízených degustací. Akci pořádá Partnerství, o.p.s. a vstupenky na ni lze koupit v předprodeji v e-shopu.

Hustopečsko láká hlavně všechny milovníky červených vín, která oblast proslavila. Vyhlášená je místní Frankovka nebo Modrý Portugal. Z bílých odrůd se zde daří Veltlínskému zelenému, Ryzlinku vlašskému, Muškátu moravskému nebo Tramínu červeného. „Vzhledem k množství vzorků, které vinaři nabízí, si na své přijde opravdu každý. Návštěvníci mohou ochutnat vína bílá, růžová i červená, ale také sekty, oranžová vína, likérová vína a další speciality včetně mladých vín ročníku 2021,“ říká ředitel festivalu Juraj Flamik z Partnerství, o. p. s.

Mezi 33 sklepy ve čtyřech obcích bude návštěvníky po celý víkend vozit festivalová kyvadlová doprava. „Je určitě možné stihnout navštívit všechny sklepy. Doporučujeme ale návštěvníkům udělat si už doma přehled a rozmyslet se, které vzorky kde nesmí vynechat. Seznamy vín, která budou k ochutnání, jsou zveřejněné na webu festivalu,“ dává tip Juraj Flamik. Vína, která návštěvníkům zachutnají, si mohou koupit přímo u vinaře, nebo si je pohodlně objednat ve festivalovém e-shopu a třeba si je i nechat doručit domů.

Své putování mezi sklepy návštěvníci zahájí v Hustopečích na registračním místě. „Zde si vymění svou vstupenku za festivalový balíček – skleničku a látkovou tašku s tištěným průvodcem. V něm najdou profily všech vinařství, seznamy vín, mapy s jednotlivými sklepy, ve kterých jim do skleničky budou zdarma nalévat degustační vzorky,“ popisuje průběh akce Kamila Vlčková z týmu organizátorů.

U vinařů si hosté mohou kromě vína dopřát také chutné občerstvení – od drobností k zakousnutí, jako jsou škvarková pomazánka, sýry, paštiky, přes polévky až po řízečky, guláše či kachní a husí pochoutky. V nabídce budou i regionální speciality – šmetrdóle nebo moravské pagáče. V rámci doprovodného programu se budou konat prohlídky historických sklepů, řízené degustace nebo třeba ukázky sabráže, tedy sekání sektů. Veškerý program návštěvníci najdou na webu i v tištěném průvodci.

Festival bude probíhat v souladu s aktuálně platnými omezeními a nařízeními, všichni návštěvníci například budou pro vstup na akci muset prokazovat svou bezinfekčnost negativním testem, potvrzením o očkování nebo prodělání onemocnění covid-19.

/zr/*

Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) společně se Svazem měst a obcí ČR a Českou biskupskou konferencí prostřednictvím memoranda žádají Ministerstvo zemědělství, aby zohlednilo místní podmínky a potřeby České republiky v oblasti lesního hospodářství a vyčlenilo v pilíři rozvoje venkova Společné zemědělské politiky 130 mil. eur na programové období 2021–2027.

Návrh Ministerstva zemědělství na financování Strategického plánu Společné zemědělské politiky pro oblast lesního hospodářství považujeme za silně poddimenzovaný. Proto jsme iniciovali vznik společného memoranda, které bylo v minulém týdnu odesláno přímo ministrovi zemědělství,“ uvedl předseda SVOL Jiří Svoboda. „Věříme, že ministerstvo a poté i vláda budou věnovat naší společné výzvě náležitou pozornost a dosavadní návrh přehodnotí. Navrhovaných 2,2 % z pilíře rozvoje venkova pro lesní hospodářství neodpovídá významu lesů pro naplnění cílů adaptace na klimatické změny a situaci v českých lesích.“

V České republice pokrývají lesní pozemky 2 677 329 ha, což představuje 34 % z celkové rozlohy státu. Zemědělská půda zaujímá 51 % celkového území státu. Lesy, které mají stěžejní úlohu nejen ve zmírňování klimatických změn, ale také pro zajištění uhlíkové neutrality a zvyšování biodiverzity v krajině, v současné době čelí dopadům kůrovcové kalamity mimořádného rozsahu. Za období 2018–2020 jsou celkové ekonomické dopady kůrovcové kalamity podle Czech Forest think tank odhadovány na téměř 100 miliard korun.

V předchozím programovém období (1.–11. kolo Programu rozvoje venkova) bylo pro lesní hospodářství alokováno cca 186 mil. EUR. Obrovský převis žádostí ukázal, že alokace na intervence do lesnické infrastruktury a technologické investice nebyly dostatečné. Ve 13. kole, které odstartovalo 5. října, je na výstavbu a rekonstrukce lesních cest alokováno 460 mil. Kč. Skutečností ovšem je, že žadatel bez navýšení kategorie lesní cesty nemá šanci se svou žádostí uspět. Na obnovu lesních porostů po kalamitách, kde mohou žádat i státní lesy, je v posledním kole alokováno 400 mil. Kč.

Rozpočet Společné zemědělské politiky na nové období byl celkově ponížen o jednu třetinu. Za akceptovatelné lze z pohledu signatářů společného memoranda považovat snížení alokace na lesní hospodářství maximálně na 130 mil. eur. Návrh Ministerstva zemědělství však uvažuje pouze s alokací 28,6 mil. eur.

Vnímáme okolnosti rozpočtových omezení, ale podpora segmentu z evropských i národních zdrojů by se měla vzhledem k situaci logicky spíše zvyšovat,“ konstatoval dále Jiří Svoboda. „Na lesy jsou kladeny velké nároky a velká očekávání, a to jak v rámci EU, tak na národní úrovni. Bez oprav lesních cest poškozených v důsledku kůrovcové kalamity, které jsou na většině míst hojně využívány veřejností, a bez moderní lesní techniky šetrné k životnímu prostředí nebude možné za neustálého odlivu pracovní sily z lesnictví tyto ambice naplnit.

Signatáři memoranda vyzývají Ministerstvo zemědělství, aby přehodnotilo rozdělení finančních alokací ve prospěch podpory udržitelného a konkurenceschopného lesního hospodářství a pro lesy vyčlenilo minimálně 130 mil. EUR. S ohledem na dlouhodobý vývoj v lesním hospodářství a zajištění všech funkcí lesa i v budoucnu signatáři žádají, aby ministerstvo zařadilo do hlavních priorit rozvoje venkova s odpovídajícím finančním zajištěním investice do lesnické infrastruktury a technologické investice v lesnictví.

Pokud chceme veřejně hovořit o zásadní funkci lesů při ochraně klimatu a našich vodních zdrojů a chceme si toto dát jako jedno z témat našeho nastávajícího předsednictví Evropské unii,“  zdůraznil předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl, pak se o ně musíme také odpovídajícím způsobem starat. Znamená to samozřejmě investice nejen do lesů samotných, ale i podporu jejich vlastníků, ať už soukromých, či obecních, aby se o ně mohli starat s péčí řádného hospodáře. Vždyť jen tak budou lesy plnit svoji roli i do budoucna.

Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a předseda České biskupské konference, upozornil na zásadní úkol, který společnost od lesů očekává v souvislosti s ochranou klimatu a důležitost jeho podpory. „V situaci, kdy jsou lesy silně poškozené a ochrana životního prostředí očekává velkou pomoc právě od lesů, nevidím dobré plánovat na budoucí léta menší finanční podporu, než byla dosud. To je chyba, kterou je potřeba opravit,“ připomněl.

/zr/

Ilustrační foto: archiv SVOL*

 

Toxické perfluorované látky (PFAS) (1) v hnojivu používaném na polích podle výsledků studie překračují až dvacetinásobek bezpečného limitu. Tyto “věčné chemikálie” prokazatelně zvyšují riziko vzniku rakoviny, vysoké hladiny cholesterolu anebo snížení plodnosti. Senát ve svém dnešním usnesení žádá zavedení pravidelného a systematického monitoringu vody, potravin a kalů, který v České republice dosud chyběl.

"Zátěž životního prostředí a nebezpečí kontaminace potravin perfluorovanými látkami jsou obrovské. Zavedení kontroly vody, potravin a čistírenských kalů pomůže kontaminovaná místa identifikovat, sledovat a vypracovat i plán na jejich postupné vyčištění,” říká prof. Tomáš Cajthaml, vedoucí Laboratoře environmentální biotechnologie Mikrobiologického ústavu AV ČR, ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK. 

Zdrojem znečištění vod je nejen průmysl, ale i domácnosti a běžné používání výrobků s obsahem PFAS (obaly potravin, impregnace, různá mazadla...). Chemikálie následně končí v odpadních vodách a hromadí se v kalu z čistíren odpadních vod, který se používá k hnojení na polích, kde PFAS mohou kontaminovat potraviny.

O zásadním omezení PFAS tam, kde nejsou pro společnost zásadní, hovoří Zelená dohoda pro Evropu. Nyní se Dánsko, Německo, Nizozemí, Norsko a Švédsko chystají předložit společný návrh Evropské chemické agentuře (ECHA) na zákaz celé skupiny těchto látek v hasicích pěnách, textilu, kosmetice či materiálech pro styk s potravinami na celoevropském trhu. Zatímco na evropské úrovni probíhají jednání o plošném zákazu, v České republice se teprve začíná uvažovat o monitoringu PFAS v životním prostředí.

“Zákaz celého spektra perfluorovaných látek je tím nejefektivnějším řešením. Na trhu dávno existují bezpečné alternativy a bez škodlivých PFAS se proto obejdeme. Je tedy nejvyšší čas, aby Česká republika pomohla plošný zákaz PFAS v Evropské unii prosadit, říká Jitka Straková ze spolku Arnika. 

Studii znečištění pitné vody perfluorovanými látkami a srovnání se vzorky balených pitných vod zpracoval tým prof. Tomáše Cajthamla (2). Výsledky monitoringu ve 43 aglomeracích České republiky prokázaly celé spektrum perfluorovaných látek, včetně těch dávno zakázaných a monitorovaných Evropskou agenturou pro bezpečnost potravin. Nejvyšší koncentrace se nacházejí právě v kalech z čistíren velkých aglomerací.

/zr/*

Vodohospodářská infrastruktura vyžaduje pravidelné investice. To je jedním z důvodů, proč Vodohospodářské sdružení Turnov (VHS Turnov) již po několikáté v řádu dvou desítek let čerpá zvýhodněný úvěr od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Nyní z něj plánuje zafinancovat obnovu a další rozvoj vodohospodářských sítí zejména v Jilemnici, Lomnici nad Popelkou, Ohrazenicích a v Chuchelně.

VHS Turnov vzniklo privatizací státního podniku Vodovody a kanalizace Turnov v roce 1995 s cílem zajistit provoz a rozvoj regionální vodohospodářské infrastruktury, která byla v té době značně zastaralá. Tehdy zásobilo pitnou vodou pouze obyvatele svých zakládajících členů, tj. města Turnov a tří přilehlých obcí Přepeře, Rakousy a Ohrazenice, kterých bylo přibližně 16 tisíc. Dnes má sdružení již 22 členů, včetně měst, jako jsou Semily, Jilemnice či Rokytnice nad Jizerou, a pitnou vodou zásobuje přes 40 tisíc obyvatel.

Vodohospodářská infrastruktura v našem regionu nebyla v polovině 90. let v příliš dobré kondici, a proto jsme od počátku museli investovat nemalé prostředky do oprav a rekonstrukcí jak vodovodů, tak kanalizací,“ vzpomíná Marcela Červová, ředitelka VHS Turnov. Jednou z prvních velkých investic byla rekonstrukce čistírny odpadních vod Turnov, která měla v té době za sebou již přes 30 let provozu.

Na rekonstrukci vedle poskytnuté dotace Ministerstva zemědělství využilo VHS Turnov i bezúročný úvěr od ČMZRB. „Bez těchto prostředků by její rekonstrukce byla zřejmě rozdělena do více etap a financována z jiných zdrojů, což by zastavilo další investice do vodohospodářské infrastruktury v majetku našeho sdružení. Nejen pro nás, ale i pro město Turnov byla investice do ČOV, tak jak proběhla, velmi důležitá a velmi potřebná,“ říká Marcela Červová.

Následně Českomoravská záruční a rozvojové banka poskytla VHS Turnov několik dalších zvýhodněných úvěrů, které posloužily ke zbudování kanalizace v okrajových částech města Turnov a obci Přepeře, ke zkvalitnění pitné vody v Jilemnici, k opravě vodovodu a kanalizace v obci Malá Skála, odkanalizování Rovenska pod Troskami a k intenzifikaci úpravny vody Příkrý.

DALŠÍ ROZVOJ SÍTÍ OPĚT ZA VYUŽITÍ ZDROJŮ ČMZRB

Investice do infrastruktury nikdy nekončí, vodohospodářský majetek je nutné stále obnovovat, udržovat a rozvíjet. Aktuálně pracujeme na obnově a dalším rozvoji vodohospodářských sítí v Jilemnici, Lomnici nad Popelkou, Ohrazenicích, v Chuchelně, Benešovsku a Benecku,“ přibližuje další investiční záměr Milan Hejduk, ředitel svazku VHS Turnov, a dodává: „ Jsme jedni z největších úspěšných příjemců dotačních prostředků v ČR, ale k nim potřebujeme pokaždé přidat skoro stejně velké vlastní zdroje. ČMZRB nám vždy poskytla velmi výhodné podmínky financování a profesionální servis, proto jsme rádi, že banka nabídla v soutěži opět nejlepší podmínky a potřebné peníze získáme znovu od ní.

Jak je vidět na příkladu VHS Turnov, naše banka se zaměřuje na financování vodohospodářské infrastruktury dlouhodobě. S rozšiřováním našich aktivit plánujeme do této oblasti proniknout ještě ve větší míře. Zvažujeme možnost vytvořit v rámci naší dceřiné společnosti – Národního rozvojového fondu – samostatný podfond, který by byl zaměřen právě na vodohospodářskou infrastrukturu. Na financování jejího rozvoje by se pak mohli podílet i soukromí investoři,“ konstatuje Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB.

DOPOSUD NEJVĚTŠÍM PROJEKTEM BYLA ČISTÁ JIZERA

Doposud největším projektem, který Vodohospodářské sdružení Turnov realizovalo, byl projekt Čistá Jizera. Nápad se zrodil v hlavě Milana Hejduka, a to v roce 2003, kdy se v ČR začaly financovat velké vodohospodářské projekty z prostředků EU. Jeho cílem bylo vyřešit odkanalizování všech obcí nad dva tisíce tzv. ekvivalentních obyvatel a napojit na kanalizaci maximální množství nemovitostí.

Realizace projektu od vzniku investičního záměru po kolaudaci stavby trvala devět let. Investiční náročnost projektu byla přibližně 1,2 miliardy korun. V souvislosti s ním došlo ke vstupu jednotlivých zaangažovaných měst na Semilsku do VHS Turnov, sjednocení ceny vodného a stočného v daném regionu a vedle řešení stokové sítě ve všech městech i k rekonstrukci stávající ČOV v Lomnici nad Popelkou a dořešení systému zásobování pitnou vodou, tj. dostavby vodovodů a dvou pro město stěžejních vodojemů, v Rokytnici nad Jizerou.

Projekt Čistá Jizera byl pro nás největší investicí, která se vyšplhala přes jednu miliardu korun. Přibližně polovina byla uhrazena z prostředků EU a Státního fondu životního prostředí, část z vlastních zdrojů měst a našeho sdružení a na zbytek jsme čerpali úvěr, který doposud splácíme,“ přibližuje financování Čisté Jizery Marcela Červová a dodává: „Projekt je již kompletně ukončený. A nejen my a města, ale i poskytovatel dotace jej považuje za úspěšný.“

Od roku 1996 bylo do vodohospodářské infrastruktury ve správě VHS Turnov investováno už víc jak 4 miliardy Kč a v její obnově a rozvoji bude sdružení pokračovat i nadále. „Pokud se v budoucnu objeví další větší projekt, určitě s ČMZRB prokonzultujeme i možnost financování právě prostřednictvím Národního rozvojového fondu,“ uzavírá Milan Hejduk.*

/zr/

Ilustrační foto: čistírna odpadních vod Turnov

Foto: archiv VHS Turnov

 

Do 27. června mají návštěvníci Národního zemědělského muzea v Praze možnost zhlédnout výstavu Sociální zemědělství: Příležitost pro zemědělce, která prezentuje potenciál sociálního zemědělství v podmínkách České republiky. Jeho posláním je vedle produkce a prodeje zemědělských produktů také zajišťování pracovních míst na farmách, poskytování služeb sociálně a zdravotně znevýhodněným osobám i organizování vzdělávacích aktivit.

Sociální zemědělství je inovativní přístup vycházející z tradičních venkovských svépomocných systémů. Sdružuje v sobě koncepty multifunkčního zemědělství, sociálních služeb a zdravotní péče na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Koncept sociálního zemědělství klade velký důraz na vztahy mezi lidmi; rozvíjí vztahy v rámci farmy, rodiny, komunity a pomáhá k začleňování znevýhodněných osob do běžného života. Tento nový směr se začíná rozvíjet také v České republice. „Jedná se o další z výstav, které muzeum pořádá na své střešní terase ve spolupráci s resortními organizacemi, tentokrát připravenou Státním zemědělským intervenčním fondem. Za zemědělstvím často vidíme především péči o krajinu, půdu, rostliny či zvířata, ale sociální zemědělství k nám nově přináší téma, jak tento obor může ohleduplně pomáhat i při kultivování společnosti a vztahů,“ říká generální ředitel Národního zemědělského muzea Zdeněk Novák.

V současné době existuje celá řada odborných publikací na téma sociální podnik, sociální služby a zemědělství. Zemědělství je však v těchto studiích řešeno spíše jako doplňková činnost. Členové Tematické pracovní skupiny Sociální zemědělství – návrh systému opatření pro podmínky České republiky proto iniciovali šetření s cílem poskytnout zájemcům z řad zemědělské veřejnosti dostatek informací. Zpracovaná Analýza sociálního zemědělství v podmínkách ČR je primárně zaměřena na zemědělce a možnosti multifunkčního zemědělství v rámci sociálních služeb a s tím souvisejících činností. Analýza zmapovala aktéry sociálního zemědělství a jejich role v rámci poskytování sociálních služeb – zejména v oblasti veřejné správy, zemědělců, vědců a sociálních organizací, naplňujících principy sociálního zemědělství nebo přispívajících k jejich zavádění do praxe. „Česká republika má, stejně jako ostatní členské země EU, potenciál k rozvoji sociálního zemědělství. Tato výstava mapuje a prezentuje zemědělské podniky, kde se taková spolupráce již podařila úspěšně nastavit,“ říká ředitel Sekce řízení regionální politiky, zahraničních vztahů a komunikace SZIF Miloš Jirovský.

Výstava prezentuje vybrané subjekty, které se podílely na zpracování analýzy a které v České republice naplňují koncept sociálního zemědělství nebo přispívají k zavádění jeho principů do praxe.

Výstavu připravila Celostátní síť pro venkov – Státní zemědělský intervenční fond ve spolupráci s organizacemi: Ministerstvo zemědělství; Mendelova univerzita v Brně; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích; Česká zemědělská univerzita v Praze; TESSEA; Kraj Vysočina; Chaloupky, obecně prospěšná společnost, Vysočina; Školní statek, Humpolec, Dusilov 384; Asociace sociálního zemědělství; Zemědělský svaz ČR, územní organizace Hradec Králové; Zemědělská akciová společnost Mžany; Zemědělské družstvo Libčany; POMOC Týn nad Vltavou; Lavandia; Květná Zahrada. Více na www.nzm.cz.  *

/zr/

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) spolu s dalšími signatáři vydalo Lesnickou výzvu II, kterou chtějí upozornit vládu, dotčené resorty a Parlament ČR na problém dlouhodobých dopadů sucha a kůrovcové kalamity, které se v roce 2020 projevily se stejnou intenzitou jako v roce předešlém.

Signatáři Lesnické výzvy II  poukazují na alarmující ekonomické dopady kůrovcové kalamity za období 2018–2020, které jsou odhadovány na téměř 100 miliard korun. Společně volají po stabilizaci a dostatečné robustnosti systému podpory péče o lesy a jejich obnovu.

Zároveň pozitivně hodnotí spuštění podpory ve formě Finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích v roce 2019 (vypláceného Ministerstvem zemědělství), který  umožnil vlastníkům lesů přežít drastický propad cen dříví na trhu, pokračovat v likvidaci následků největší kalamity v novodobé historii a obnovovat poškozené lesy.

Kvalifikovaný odhad ekonomických dopadů kůrovcové kalamity na lesní hospodářství v ČR za období 2018–2020, který uveřejnil CZECH FOREST think tank, činí celkem 98,8 miliard korun; jedná se přitom o ztráty způsobené zejména propadem cen dříví a předčasným smýcením napadených porostů. V uvedeném období bylo kůrovcem napadeno zhruba 85 mil. m3, což je téměř dvojnásobek celkové průměrné předkalamitní těžby. Aktuální odhad plochy k zalesnění činí 110 tis. hektarů.

Také podle vyjádření odborníků ze SVOL bude objem nahodilé (kalamitní) těžby za rok 2020 minimálně srovnatelný s rokem s rokem 2019. Jen u nestátních vlastníků lesů (48 % výměry všech lesů v republice) je odhadována výše nahodilé těžby za rok 2020 na 14,6 milionů kubíků. Byť roční úhrn srážek v loňském roce činil 111 % oproti dlouhodobému normálu (1981–2020), kůrovcovou kalamitu obřích rozměrů nedokázal zastavit, pouze přispěl k jejímu tlumení. Tomu odpovídají i výsledky interního šetření SVOL, kde bylo zaznamenáno navýšení jehličnaté těžby mezi roky 2019 a 2020 ve výši 9 %.

Pro řešení akutních dopadů kůrovcové kalamity za rok 2020 považují signatáři Lesnické výzvy II. za zcela zásadní pokračování Finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích ve výši, která bude korespondovat se škodami, které v lesích vznikají. Podle provedených analýz dosáhly ekonomické dopady kalamity v roce 2020 částky 44 miliard korun.

Odpovídající podpora umožní podle signatářů Lesnické výzvy II. nevzdat boj s kalamitou a uchránit maximum lesů, obnovit vzniklé kalamitní plochy a nastartovat celospolečensky prospěšné funkce lesů, včas vytěžit suché porosty ohrožující bezpečnost návštěvníků a zabránit celospolečenským škodám v řádově vyšší hodnotě, než je dosavadní úroveň podpory.

KDO JSOU SIGNATÁŘI LESNICKÉ VÝZVY II

Signatáři Lesnické výzvy II reprezentují vlastníky nebo správce více než 75 % rozlohy českých lesů. Výzvu dále podporují významné lesnické společnosti, subjekty zastupující více než polovinu kapacit v oblasti těžby dříví a pěstebních činnosti a většinu kapacit zpracování dříví v ČR. Podporovatelem Lesnické výzvy II. je nejpočetnější odborová organizace i největší lesnická stavovská organizace, lesnické školy a další profesní organizace s vazbou na lesy a lesnictví.

Lesnickou výzvu II podepsali zástupci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, Czech Forest think tanku, České komory odborných lesních hospodářů, z. s., České lesnické společnosti ,z. s., Pro Silva Bohemica, Lesnicko-dřevařské komory, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků, Agrární komory ČR, Sdružení lesních školkařů, z. s., Odborového svauz pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice, Odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd, Střední lesnické školy Žlutice, p. o., České lesnické akademie Trutnov, Střední lesnické školy Hranice, Klubu českých turistů, PEFC Česká republika.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv města Blovice

 

Státní pozemkový úřad vydal Koncepci pozemkových úprav na období let 2021 – 2025, již druhou v řadě od svého vzniku v roce 2013. Pro toto období ztotožnil SPÚ svou činnost v oblasti pozemkových úprav v maximální možné míře se strategií Ministerstva zemědělství (MZe), zejména v oblasti prevence dopadů klimatických změn.

Nová koncepce pozemkových úprav se na základě této strategie ubírá směrem, který si klade za cíl zaměřit se na aktivity napomáhající snižovat v krajině dopady povodní i sucha s dlouhodobým účinkem. Proto byly počátkem roku 2019 ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Českou zemědělskou univerzitou v Praze představeny nové principy pozemkových úprav v podmínkách adaptace krajiny na změnu podnebí,“ uvedl Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu.

Jde zejména o návrhy a adaptace krajiny na změnu podnebí, vytváření systému polyfunkčních prvků, využívajících synergii při ochraně krajiny před suchem, povodněmi a erozí a v neposlední řadě prioritní řešení lokalit v oblastech postižených suchem.

Abychom naplnili tyto principy, je nutné realizovat řadu kroků, mezi něž patří změna prováděcí vyhlášky č. 13/2014 Sb. v návaznosti na novelu zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, aktualizace Metodického návodu k provádění pozemkových úprav, zpracování Studie klimatických charakteristik pro účely dimenzování prvků PSZ a posouzení projektových dokumentací pro realizaci vodohospodářských staveb,“ doplnil Martin Vrba.

Dalším zásadním dokumentem přinášejícím nové přístupy při řešení pozemkových úprav je materiál Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací v horizontu 2030, který představilo MZe na konci června 2020. V kontextu tohoto materiálu by do budoucna měly být v pozemkových úpravách podrobněji vyhodnocovány i stavby sloužící k odvodnění a tam, kde to půjde, přebudovány v takzvané regulační systémy, které v období sucha vodu naopak zadrží a zpřístupní ji tak tamní flóře a fauně.

Novodobé pozemkové úpravy probíhají na území České republiky již téměř třicet let. Za tuto dobu byla pozemkovými úpravami vyřešena zhruba třetina výměry zemědělského půdního fondu a v krajině následně vybudováno více než 3,5 tisíce kilometrů víceúčelových cest, stovky dalších liniových opatření sloužící zejména ke zvýšení protierozní a protipovodňové ochrany jako jsou např. protierozní meze, průlehy a protipovodňové příkopy a hráze, zrealizováno bylo také velké množství vodních nádrží, rybníků a mokřadů i rozsáhlé plochy opatření ke zvýšení ekologické stability krajiny zejména v podobě územních systémů ekologické stability (ÚSES).

Koncepci pozemkových úprav na období let 2021 – 2025 si můžete stáhnout zde: https://www.spucr.cz/frontend/webroot/uploads/files/2021/01/koncepce_pozemkovych_uprav_2021_2025_lr10973.pdf .

/zr/

Ilustrační foto: web obce Šarovy na Zlínsku*

 

Vyhlašovatelé soutěže Vesnice roku se ke dni 1. února 2021 rozhodli nevyhlásit tuto soutěž v letošním roce, a to z objektivních důvodů souvisejících s přetrvávajícím výskytem a šířením koronaviru. Tradiční soutěž byla ze stejných důvodů zrušena i loni v dubnu. Naposled se soutěž Vesnice roku konala v roce 2019, kdy slavila své pětadvacáté výročí a účastnilo se jí celkem 206 obcí z celé České republiky, ze všech třinácti krajů.

Jak ve svém dnešním prohlášení uvedli vyhlašovatelé soutěže Vesnice roku, tedy Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, Spolek pro obnovu venkova ČR a Svaz měst a obcí ČR, po vzájemné dohodě se rozhodli nevyhlásit soutěž Vesnice roku v roce 2021, a to kvůli přetrvávajícímu výskytu a šíření koronaviru (SARS-CoV-2) na území České republiky, ale i mimo ně.

"Soutěž, s jejíž myšlenkou přišli zástupci Spolku pro obnovu venkova ČR v roce 1995, se stala fenoménem našeho venkova. Každý realizovaný ročník ukazuje, jak je soutěž skvělou příležitostí prezentovat život v obcích. Krásný a živý společenský, kulturní a sportovní život, tradice a zvyky, projekty hotové i realizované, romantiku místa, ale i život běžných dnů. Věříme, že každý účastník si zaslouží prožít soutěž se vším, co nabízí a zároveň, a to zejména za podmínek, kdy bude chráněno zdraví všech zúčastněných," praví se v prohlášení všech vyhlašovatelů soutěže.

/zr/

K foto:

Vítězem a nositelem titulu Vesnice roku 2019 se stala obec Lipová na Děčínsku.

Foto: FB profil obce Lipová*

 

Již deset měsíců se Česká republika, stejně jako zbytek světa, musí vyrovnávat s přítomností pandemie SARS-CoV-2 (covid-19) a po celou tuto dobu byla všem obyvatelům České republiky zajištěna dodávka pitné vody a odváděna a čištěna odpadní voda. Bohužel pro takovou situaci nebyly a dosud nejsou zpracovány žádná doporučení a postupy, a vodárenské společnosti tak byly nuceny si je nastavit samy. V žádné společnosti, která je členem Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČT (SOVAK), nebyl po dobu pandemie přerušen provoz, žádná vodárna ani čistírna nebyla uzavřena z důvodu karantény.

Jak dnes na on-line tiskové konferenci připomněl ředitel a předseda představenstva SOVAK Vilém Žák, spolek provedl dvě dotazníková šetření s cílem zjistit dopad pandemie na obor. První šetření zaměřené na odhad ekonomického dopadu bylo provedeno po skončení první vlny 25. 6.–17. 7. 2020, kdy se jednalo první odhady. Druhé šetření si kladlo za cíl kvantifikovat přesněji nejen ekonomické dopady, ale vyhodnotit i dopad na chod společností a zaměstnance, přičemž bylo provedeno během druhé vlny pandemie, 18. 11.–10. 12. 2020. Druhého šetření se zúčastnilo 86 ze 112 řádných členů SOVAK ČR. Dopady covid-19 pocítilo téměř 80 % respondentů.

V rámci nouzového stavu byl zpravidla aktivován systém krizového řízení, vyhlášení pohotovostního provozu nebo stupňů ostražitosti. Jako hlavní opatření v rámci společností bylo uvedeno zavedení home office pro všechny zaměstnance, u kterých je to možné, a omezení činností, při nichž dochází ke styku se zákazníky, tedy například omezen styk se zákazníky uzavřením zákaznických center, preferovány prostředky elektronické komunikace, přerušeno poskytování některých externích služeb.

Provozní zaměstnanci zajišťující chod vodáren a čistíren odpadních vod byli na základě distribučních opatření rozděleni na pracovní týmy a neodcházelo k jejich setkávání. Provoz byl zajištěn ve střídavém režimu, často byl zaveden zákaz vstupu na velíny čistíren a úpraven nebo úplný zákaz kontaktu s obsluhou velínů.

Za zcela zásadní lze v tomto nastavení uvést vliv na zaměstnance, především snížený počet zaměstnanců, omezení interního kontaktu, nemocnost, omezená jednání, používání roušek při práci nebo pracovní pohotovosti placené průměrem. Dále byl identifikován dopad na provozní část společností spojený se zvýšenými náklady na zabezpečení provozu, zpoždění běžných činností jako výměna vodoměrů, nemožnost dělat odečty osobně u odběratelů, odklad oprav infrastruktury a zdržení v přípravě staveb. V přímých dopadech nelze opomenout ani omezení odběru pitné vody a pokles v produkci odpadních vod z důvodu zastavené výroby některých podniků a s tím spojené snížení tržeb za vodné a stočné a propad fakturace.

Z hlediska ekonomických dopadů jsou sledovány dva parametry:

* přímý dopad v rozpočtu oboru vodovodů a kanalizací, který je v rámci šetření vyčíslen na 347 843 973 Kč, kde hlavní část tvoří ochranné prostředky, dále osobní náklady, přímý materiál a služby,

* propad výnosů z fakturace, který je v rámci šetření vyčíslen na 653 368 210 Kč za vodné, stočné a neregulované služby.

SOVAK nezůstal pozadu a pro své členy během pandemie zřídil sekci covid-19 na webu SOVAK ČR, komunikuje s Ministerstvem zemědělství a dalšími orgány státní správy, zajistil ochranné prostředky v průběhu první vlny, přenáší informace o legislativních a jiných nařízeních na národní i mezinárodní úrovni. Jako zcela zásadní pro zajištění provozu SOVAK vyjednal přednostní testování pracovníků oboru vodovodů a kanalizací a aktuálně řeší možnost vakcinace pro obor vodovodů a kanalizací. Pro své členy SOVAK převedl veškeré služby do elektronické formy, příkladem je úspěšná webkonference z listopadu 2020 či webináře, probíhající i nadále každý měsíc.

/tz/

Ilustrační foto: archiv SOVAK*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down