Hospodárným využíváním dešťové vody se zabývá stále větší počet obcí a měst. Dokládá to i jejich zájem o dotace z Ministerstva životního prostředí. Znovu o ně bude možné žádat od 12. ledna 2022 například na vybudování retenčních nádrží, propustných parkovišť nebo zelených střech.

Na nakládání se srážkovými vodami se připravuje stále více obcí. „Boj se suchem je klíčovou prioritou ministerstva už od poloviny roku 2014. Z národních a evropských zdrojů podpořilo v této oblasti více než 21,5 tisíce projektů částkou přesahující 16,5 mld. Kč. Alespoň jeden podpořený projekt zaměřený na řešení sucha již najdeme v každé druhé obci,“ zdůrazňuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Tentokrát je dotační výzva vypsána v národním programu Životní prostředí a finance v objemu přes jednu a tři čtvrtě miliardy korun poputují z Národního plánu obnovy. Pro kraje, obce, státní a neziskové organizace a další žadatele je vyhrazena téměř miliarda korun na projekty hospodaření s dešťovou vodou a 762 milionů korun je alokováno pro Statutární město Brno.

Z dotace mohou obce a kraje řešit povrchová opatření jako průlehy či vsakovací nádrže, které jsou doplněny zelení a srážková voda díky nim zůstává na místě. Dále různé druhy podzemních i povrchových nádrží, díky nimž se voda dále používá třeba na zalévání nebo plní ekosystémovou funkci. Podporu získají i dešťové zahrady, výměna nepropustných povrchů za propustné, výstavba nebo přestavba střech, které budou akumulovat dešťovou vodu.

Dotační výzva potrvá od 12. ledna do 31. srpna 2022, nebo do vyčerpání alokace. Její součástí je též aktivita na realizace protipovodňových opatření s širokým využitím přírodě blízkých prvků v urbanizovaném území. Ta je určena pro Statutární město Brno, které z ní může čerpat až 762 milionů korun. Tuto částku Brno využije na realizaci prvních dvou etap komplexního projektu na vybudování protipovodňových opatření na řece Svratce. Vznikne soubor přírodě blízkých protipovodňových opatření, které zabrání rozlivům povodňových průtoků, součástí budou i opatření na kanalizační síti. Podpořené projekty musí být realizovány nejpozději do 30. června 2025.*

Na snímku protipovodňová ochrana středočeské obce Žiželice

Obec Brniště kompletně proměňuje odpadové hospodářství. Zavádí do něj takzvané chytré technologie jako je například evidence jednotlivých výsypů, takzvaný PAYT systém či jedinečné lisy na odpad a další.

Hospodaření s odpady bude v obci výrazně efektivnější. Již nyní technologické novinky přináší významné úspory – došlo například k výraznému zvýšení vytříděnosti odpadů.

Díky technologiím, které obec zavedla, snížila množství komunálního odpadu o 30 kilogramů na občana, vytřídila o 20 tun papíru a plastu více než v minulém roce a výrazně navýšila odměnu od organizace  EKO-KOM, čemuž pomohlo zavedení evidenčního systému. Ten umí s pomocí mobilních terminálů načítat prostřednictvím QR kódů naplněnost popelnic i druhy odpadů. Díky tomu samospráva obce ví, co nádoby s odpadem obsahují a může tak optimalizovat obecní odpady.

Proměny odpadového hospodářství  v Brništi

 „Nové technologie v odpadovém hospodářství, které jsme zavedli, se rychle promítly do vyšší efektivity nakládání s obecními odpady,“ uvádí Michal Vinš, starosta obce a dodává: „Věříme, že díky dalším plánovaným novinkám, budou úspory ještě vyšší a vytřídíme i podstatně více odpadu. Naopak komunálního odpadu a bioodpadů bude méně. Naše obec také bude lépe připravena na novou odpadovou legislativu.“

Chytrá evidence

Evidenční systém, který obec zavedla, se jmenuje ECONIT. Funguje jednoduše; jeho hardwarová část představuje nástroj na sběr dat – tedy mobilní terminál, který načítá QR kódy, a ta softwarová zase pracuje s daty. Technologie je přizpůsobená přesně na míru obce Brniště. Obci pomáhá při přeměně odpadového hospodářství – jako komplexní partner – společnost JRK.

/zr/

 *

 

K citelnému nárůstu množství komunálních odpadů v době covidové v ČR nedošlo, odpadové trendy zůstaly téměř stejné. Ale celkové množství odpadů vloni opět mírně vzrostlo, zejména kvůli nárůstu stavebních odpadů, a stejně tak mírně rostlo i jejich materiálové využití.

Stále se však skládkuje na plný plyn. Téměř padesát procent (48 procent) komunálních odpadů skončilo na skládkách, což je o dvě procenta více než v roce 2019. Podle platné odpadové legislativy vzroste v příštím roce skládkovací poplatek recyklovatelných a využitelných odpadů o stokorunu, z dnešních 800 Kč za tunu uloženou na skládce na 900 Kč.
Celková produkce odpadů vloni mírně stoupla (z 37,4 na 38,5 mil. tun), současně se ale mírně snížila produkce komunálního odpadu (z 5879 na 5730 tisíc tun). Množství vytříděných materiálů z komunálního odpadu kleslo oproti loňsku o 2 %, o ně naopak vzrostl objem komunálních odpadů ukládaných na skládky.
„Oproti předpokladům se covidová karanténa na odpadových datech příliš nepodepsala. Nenastal žádný dramatický nárůst produkce komunálních odpadů, došlo dokonce k mírnému snížení. Na skládkách vloni ale skončilo 48 % komunálních odpadů, tedy o 2 % víc než v roce 2019. Tato čísla jednoznačně ukazují nezbytnost důrazného legislativního impulsu ve formě zcela nové odpadové legislativy, kterou se podařilo přijmout na konci minulého roku. Ta přináší celou řadu nástrojů, které by měly přispět k přesměrování využitelných odpadů ze skládek k jejich využití. Důraz byl kladen na přijetí funkčních ekonomických nástrojů, implementaci jasných recyklačních cílů a posílení rozšířené odpovědnosti výrobců. Ekonomické stimuly směrem k omezení skládkování, zejména poplatek za skládkování využitelných odpadů, jsou nastaveny z počátku mírněji, předpokládáme tak, že nepříznivý trend se bude zlepšovat až po roce 2023 nebo 2024. Podpora přechodu na oběhové hospodářství, účinně využívající zdroje, z nového programového období OPŽP dosáhne 7,1 miliardy korun,“ dodává Jan Maršák, ředitel odboru odpadů MŽP.

Celková produkce a nakládání v ČR
V roce 2020 bylo v České republice vyprodukováno 38,5 mil. tun všech odpadů. Z toho činily 1,8 mil. tun nebezpečné odpady a 36,7 mil. tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele tak u nás připadne 3 598 kg odpadu za rok (166 kg nebezpečných odpadů/obyv. a 3 432 kg ostatních odpadů/obyv.). Odpady byly vloni převážně využívány. Z 38,5 mil. tun všech odpadů jich bylo 90 procent využito, z toho 86 procent materiálově a 4 procenta energeticky. Na skládkách skončilo až 10 procent všech odpadů.

Komunální odpady
Obyvatelé ČR jich v roce 2020 vyprodukovali 5,7 mil. tun. Na jednoho občana ČR tedy vychází 536 kg komunálního odpadu za rok. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil 14,9 %. V roce 2020 bylo využito 51 procent vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 39 procent materiálově a 12 procent energeticky. Na skládkách bylo uloženo 48 procent komunálních odpadů.

Více na: Produkce a nakládání s odpady v r.2020

/zr/*

Zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské infrastruktury, příprava na transformaci za využití nových plynů s ohledem na celoevropské „zelené“ plány, plynofikace sektoru teplárenství kvůli odklonu od využívání uhlím nebo aktivní pomoc české vládě při jednání s Evropskou komisí. To jsou zásadní teze, jež vyplynuly ze 27. Podzimní plynárenské konference na téma „České plynárenství v kontextu vnitrostátního plánu pro oblast energetiky a klimatu“, která se konala 11. a 12. října 2021 v Praze. Generálním partnerem on-line konference se stala společnost GasNet, partnery pak Pražská plynárenská Distribuce a EG.D.

Úvodní slovo patřilo Martinu Slabému, předsedovi Rady Českého plynárenského svazu (ČPS), jehož se svými zdravicemi vystřídali Martin Gebauer, Managing Director and Head of Central and Eastern Europe, MIRA Executive Chairman, ze skupiny GasNet, a Claudia Viohl, generální ředitelka skupiny E.ON v ČR. Všichni tři zdůraznili nezastupitelnou roli plynu jako dostupného a bezpečného paliva v postupné transformaci na bezemisní ekonomiku. „Současná krize trhu s energiemi dává nepřehlédnutelný impulz k systémovým změnám v energetické politice, evropské i tuzemské. Dnes tu krizi dokážeme zvládnout, za pět let už to nemusí být možné,“ zdůraznil M. Slabý.

Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, nastínila zásadní výzvy pro Českou republiku. Podle ní je to právě plynárenství, které přeměnu tuzemské energetiky umožní, ať už jde konkrétně o elektroenergetiku, teplárenství nebo dopravu. „Je nezbytné si přiznat, že plyn je klíčovým hybatelem udržitelné energetiky. Využitím dostupných plynových technologií navíc dosáhne EU i ČR rychlého snížení emisí,“ uvedla L. Kovačovská s tím, že změny musí doznat i samotné plynárenství. Jako příklad uvedla větší využívání biometanu či vodíku a s tím související proces postupného ozeleňování a dekarbonizace. Podpora by se měla týkat kogenerace a zachování či dalšího rozvoje centrálního zásobování teplem, jemuž bude umožněna transformace na zemní plyn.

Důležitou roli zemního plynu vyzdvihl také Radek Benčík, jednatel NET4GAS. Zmínil, že společnost plánuje posílení výstupní kapacity z přepravní soustavy do regionu severní Moravy a zároveň připravuje soustavu i na jiné typy plynů včetně vodíku. Společnost NET4GAS je zakládajícím členem iniciativy European Hydrogen Backbone, která představuje vizi možného rozvoje plynárenské infrastruktury pro přepravu vodíku. „Plynárenská infrastruktura bude v nejbližších letech i nadále sloužit pro přepravu zemního plynu, v delším časovém horizontu zajistí přepravu dekarbonizovaných plynů, například vodíku,“ je přesvědčen R. Benčík.

Plyn jako jediná možná náhrada uhlí v sektoru teplárenství

Jak připomněl Andrej Prno, ředitel operativního Asset Managementu skupiny GasNet, dekarbonizace teplárenství je nevyhnutelná pro splnění klimatických cílů České republiky. Přechod z uhlí na zemní plyn je proto společným cílem teplárenských i plynárenských společností. Jak GasNet, tak i ostatní provozovatelé distribučních soustav v ČR vyhodnocují potenciál a připravenost na plánovanou změnu. „Celková úroveň plynofikace v České republice patří k nejvyšším v Evropě. Distribuční soustava byla historicky stavěna na větší kapacity, než na jakou je nyní využívána,“ sdělil A. Prno s tím, že GasNet zmapoval trh se zdroji uhlí a identifikoval 101 výrobců tepla s potenciálem přechodu na plyn. Podle posledních údajů potvrdilo již 41 tepláren přechod na plyn včetně navýšení stávající potřeby. Teplárenské zdroje, které se rozhodly přejít na zemní plyn, se primárně nacházejí v severních Čechách a na severní Moravě. V dlouhodobém horizontu lze podle A. Prna předpokládat postupný přechod ze zemního plynu na obnovitelné plyny, zejména biometan a vodík.

Zemní plyn jako efektivnější a komfortnější náhradu za uhlí v sektoru teplárenství jednoznačně spatřuje i Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR. „Plyn je objektivně jedinou plnohodnotnou náhradou za uhlí pro české teplárenství. Pokud ovšem nebude v Bruselu notifikován zákon POZE anebo nebude zavedena uhlíková daň pro všechny výrobce tepla, tak ani plyn problém teplárnám s vysokými cenami kvůli rostoucí ceně emisních povolenek nevyřeší,“ konstatoval T. Drápela.

Aktivity v procesu postupné plynofikace tepláren vykazuje rovněž Energetický regulační úřad (ERÚ), jak připomněl Petr Kusý, člen Rady ERÚ. „Naše nové tarify, platné od roku 2022, boří bariéry připojení tepláren k plynárenské soustavě. Čím snazší bude změna pro teplárny, tím spíše ji spotřebitel nepozná na své peněžence či komfortu vytápění,“ informoval P. Kusý.

Také podle Reného Neděly, náměstka pro řízení sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu, je zemní plyn reálnou cestou, jak dekarbonizovat teplárenský sektor. „Aktuální skokové růsty cen energií znamenají pro sektor plynárenství důležitou výzvu. V EU bude muset zemní plyn obhájit svoji úlohu v energetické transformaci,“ říká R. Neděla s tím, že jednání s Bruselem jsou ohledně možných ústupků dost obtížná a ČR v této souvislosti potřebuje další spojence. Navíc je i samotná evropská legislativa značně nepředvídatelná.

Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí (MŽP), informoval, že pro přechod tepláren na plyn je vyčleněno zhruba 80 miliard Kč. „Plynové“ projekty by měly být podávány co nejdříve, konkrétně v horizontu několika let, protože šance na jejich realizaci se průběžně zmenšuje a Evropská komise není nakloněna další podpoře zemního plynu. „Před sektorem plynárenství leží obrovská výzva. Pokud má přispět k transformaci směrem ke klimaticky neutrální Evropě do 2050, musí velmi rychle přijít s řešeními, která povedou k čistým nulovým emisím oxidu uhličitého v následujících dekádách,“ shrnul P. Zámyslický.

Funkční plynárenství je nezbytný předpoklad k dosažení výrazné dekarbonizace

Michal Macenauer, ředitel strategie společnosti EGÚ Brno, považuje plyn za řešitele mnoha budoucích výzev, ať už jde o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo samotnou pozici plynárenství jako nezbytného stabilizačního prostředku. „Bez plynu nelze zajistit bezpečný provoz elektrizační soustavy včetně teplárenství v žádné z možných variant rozvoje. Energetika pro dosažení výrazné dekarbonizace potřebuje funkční plynárenství,“ zdůraznil M. Macenauer. Aby elektrizační soustava spolehlivě fungovala, bude do roku 2050 zapotřebí zprovoznit nové plynové zdroje zajišťující přes 6000 MW pro výrobu a okolo 800 MW jako zálohu.

Jak uvedl David Šafář, člen představenstva EG.D., jejich společnost posiluje investice do rozvoje a obnovy distribuční sítě plynu včetně testování nových technologií s ohledem na rozvoj biometanu a vodíku.

První den konference zakončil kulatý stůl na téma „Plyn a jeho trading v (post)covidové době“. O cenotvorbě, spotřebě plynu v covidovém období nebo o naplněnosti zásobníku diskutovali Michal Slabý, ředitel strategie NET4GAS, Daniel Pexidr, výkonný ředitel a člen představenstva EP Commodities, Michal Pech, místopředseda představenstva RWE Supply & Trading CZ, Zbyněk Pokorný, obchodní ředitel RWE Gas Storage CZ, a Jiří Mlynář, vedoucí nákupu energií E.ON Energie.

Na rostoucí zájem o plyn je třeba navázat nabídkou komplexních služeb pro domácnosti a posílením spolupráce se školami pro výchovu budoucích odborníků

Druhý den plynárenské konference odstartovala Erika Vorlová, členka Management Boardu ve společnosti GasNet. Představila strategii ESG, která v GasNetu zahrnuje tři pilíře: udržitelnost a budoucnost plynu, péče o lidi i společnost kolem nás & odpovědné podnikání. Další tématem byl digitální rozvoj a cloudová řešení pro řízení financí, práci v terénu či evidenci plynárenských aktiv. Závěrečná část tohoto bloku byla věnovaná získávání a výchově budoucí plynárenské generace, ve které Erika zdůraznila důležitost spolupráce se školami.

Jan Zápotočný, místopředseda představenstva E.ON Energie, zmínil, že zájem o vytápění domů plynovými kotly roste. Zemní plyn má podle něj u domácností do budoucna potenciál, na druhou stranu komodita není všechno a zákazníci očekávají kompletní řešení své situace. „Oblíbenost zemního plynu hodně ovlivňují i kotlíkové dotace. Na další podporu výměn neekologických zdrojů je připraveno 14 miliard korun,“ připomněl J. Zápotočný s tím, že počátkem roku 2020 bylo v provozu ještě 365 tisíc nevyhovujících kotlů, které čeká výměna.

Plyn bude mít svou roli nejen teplárenství, ale také v dopravě nebo při dlouhodobém uskladňování energie

Podle Jiřího Šimka, jednatele innogy Energo, člena Rady COGEN Czech a člena Rady ČPS, je zemní plyn bezpečným a vyzkoušeným palivem na cestě k nízkoemisní budoucnosti jak v energetice, tak v dopravě. S přechodem tepláren z uhlí na plyn je podle něj zapotřebí začít co nejdříve, neboť samotná realizace se pohybuje mezi 5–7 lety. Jak dodal Lukáš Pokrupa, ředitel úseku Retail v MND, bezemisní ekonomiku zaplatí koncový zákazník. Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů na MŽP, připomněl, že zájem o plynové kotle v rámci programu kotlíkových dotací stoupá. Například v poslední výzvě o ně požádal každý třetí zájemce. S plynem se podle něj nadále počítá v jednotlivých dotačních programech a až 30 % financí z Modernizačního fondu má být vyčleněno právě na „plynové“ projekty. Zdůraznil také, že plyn jednoznačně přispívá ke zlepšení kvality ovzduší ve velkých aglomeracích.

Zdeněk Kaplan, jednatel innogy Energo, uvedl, že tuzemská síť plnicích stanic na stlačený zemní plyn (CNG) pokrývá celou ČR. Další rozvoj je podle něj závislý na roli plynu při naplňování klimatických cílů v dopravě. V oblasti kamionové dopravy se začíná postupně prosazovat zkapalněný zemní plyn (LNG) i s vlastní infrastrukturou. Do budoucna je také nutno počítat s rolí biometanu i vodíku. Důležitá přitom bude investiční podpora státu, zejména pokud jde o nové technologie. „Zdroje zeleného vodíku je třeba řešit v mezinárodním kontextu. Všichni dovážet nemohou, někdo musí i produkovat,“ zmínil Martin Paidar, člen představenstva České vodíkové technologické platformy (HYTEP).*

/gar/

Ministerstvo životního prostředí od 1. listopadu spustí opět příjem žádostí ve výzvě na čištění splaškových vod pomocí domácích čistíren odpadních vod a výzvě na posílení a vybudování nových zdrojů pitné vody.

Výzva na zdroje pitné vody zajistí obcím dostatečné množství kvalitní pitné vody a výzva na výstavbu soustavy individuálních domovních čistíren pomůže tam, kde se z ekonomických nebo technických důvodů nevyplatí vybudovat klasickou čistírnu odpadních vod. Příjem žádostí u obou výzev startuje 1. listopadu.

Ve výzvě týkající se zdrojů pitné vody mohou o dotaci žádat obce, dobrovolné svazky obcí a obchodní společnosti a zájmová sdružení právnických osob – vlastníci veřejných vodovodů a kanalizací, kteří jsou z více než 50 % ovládány obcemi, městy nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

Z vyčleněných 450 milionů korun mohou obce získat podporu v rozmezí od 140 tis. do 2,1 mil. Kč, finančně náročnější projekty budou financovány z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), který bude spuštěn na přelomu letošního roku. „Výzva je primárně určena na komplexní opatření, a proto nebudou podporovány čistě průzkumné vrty. Náklady na ně bude ovšem stejně jako třeba na projektovou přípravu, stavební práce a dodávky možné zahrnout do způsobilých výdajů komplexního opatření,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR. Další novinkou je sjednocení míry podpory. Všem žadatelům bude pokryto až 70 % z celkových výdajů bez ohledu na to, zda mají akutní či možný nedostatek pitné vody.

Podpora z výzvy na domácí čistírny se vztahuje na realizaci soustav individuálních DČOV do 50 obyvatel tam, kde se nelze napojit na klasickou stokovou síť zakončenou čistírnou. O finanční podporu mohou žádat obce, týká se objektů sloužících k trvalému rodinnému bydlení (zejména rodinné a bytové domy) a budov ve vlastnictví dané obce.

Na podporu je vyčleněno 300 mil. korun. Letošní výzva má oproti minulosti pouze dvě kategorie maximální výše dotace: pro 1 až 15 obyvatel činí 150 000 korun a pro 16 až 50 obyvatel to je 300 000 Kč.

Obě výzvy se vyhlašují z Národního programu Životní prostředí a na jejich financování se využijí prostředky z fondů EU prostřednictvím OPŽP. Žádosti bude možné podávat elektronicky prostřednictvím AIS SFŽP, který je dostupný z www.narodniprogramzp.cz, od 1. 11. 2021 do 31. 12. 2023, nejpozději však do vyčerpání alokace (obě výzvy jsou koncipovány jako jednokolové a nesoutěžní). Podpořené projekty musí být realizovány nejpozději do 31. 12. 2026.*

/tz/

 

Zahajovací den konference Provoz vodovodů a kanalizací, která se bude konat v režimu on-line pod záštitou ministra zemědělství, přinese mimo jiné vystoupení zástupce EurEau Bertranda Valleta. Již 2. listopadu tak budou nadnesena zajímavá témata, kterými jsou dopady strategie Green Deal a taxonomie na vodárenství, či srovnání úrovně oboru v Česku a v Evropě.

Ing. Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK ČR, a RNDr. Petr Kubala, předseda představenstva SVH ČR, představí Poziční dokument, který definuje základní potřeby vodohospodářského a vodárenského odvětví pro nadcházející období.
Předseda redakční rady časopisu SOVAK Ing. Miroslav Kos, CSc., MBA, připomene zásadní mezník časopisu, který letošním rokem vstoupil do 30. roku vydání.

Zcela novým způsobem bude uchopeno vystoupení zástupců ministerstev, která vytvářejí regulatorní rámec pro fungování vodárenského oboru. Účastníci konference získají tak přehled o novinkách z Ministerstva zemědělství, Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví.

Náplň konference jistě zaujme široké spektrum posluchačů, a vedle vodárenských společností a zástupců municipalit vlastnících či provozujících vodárenskou infrastrukturu, je určena i pro instituce, výzkumníky, novináře odborných periodik, či zájemce o obor vodovodů a kanalizací.

Přihlásit se je možné zde:  Konference Provoz vodovodů a kanalizací 2021 online – 2. 11., 3. 11., 5. 11. | SOVAK ČR.

/zr/

 

Dnešním dnem se obcím v národních parcích otevírá další dotační pomoc z Národního programu Životní prostředí. Ministerstvo životního (MŽP) prostředí obcím pomůže kompenzovat zvýšené náklady spojené s nadměrným turismem i ochranou nejcennějších přírodních lokalit v ČR. Na rozvoj infrastruktury, zlepšení vybavenosti a zázemí pro turisty i místní, na spolufinancování velkých projektů podpořených z jiných evropských programů a nově i na projektovou přípravu chystaných projektů je vyčleněno 200 milionů korun.

„Obce v národních parcích se vyrovnávají s vysokým nárůstem návštěvnosti způsobeným i pandemií, snaží se rozvíjet šetrný turistický ruch a poskytovat kvalitní zázemí jak turistům, tak i místním občanům a organizacím,“  říká ministr životního prostředí Richard Brabec

Po minulé zkušenosti, kdy byla vyhlášená alokace rozebrána během dvou hodin od vyhlášení výzvy, MŽP celkovou částku pro letošek zdvojnásobilo.

K hlavním podpořeným aktivitám patří: opravy cest, stezek, tras pro turisty, úpravy veřejných prostranství, obnova zeleně a sanace skalních masívů. Obce mohou zpracovat rozvojové dokumenty a studie nebo zmodernizovat informační centra. Správy národních parků a neziskové organizace získají příspěvek na nové vzdělávací programy a osvětové projekty s interaktivními prvky. Výzva tentokrát nezahrnuje podporu snížení světelného znečištění, ta bude vyhlášena samostatně v rámci výzvy financované z Modernizačního fondu. Ovšem již teď se díky aktuální výzvě mohou obce na opravy osvětlení připravovat a projektovou přípravu zafinancovat z ní.

Výzva pro obce v národních parcích znovu nabídne starostům možnost získat prostředky na spolufinancování nákladnějších projektů spolufinancovaných z evropských fondů. Kromě Operačního programu Životní prostředí bude možné získat finance i na projekty dotované i z Národního plánu obnovy a Modernizačního fondu a podpora zahrne navíc dotaci na projektovou přípravu budoucích žádostí.

Žádosti je možné podat elektronicky přes webové stránky www.narodniprogramzp.cz v období od 15. 10. 2021 od 10:00 hod. do 31.  1. 2022 do 14:00, nebo do vyčerpání alokace.

/tz/

Toxické perfluorované látky (PFAS) (1) v hnojivu používaném na polích podle výsledků studie překračují až dvacetinásobek bezpečného limitu. Tyto “věčné chemikálie” prokazatelně zvyšují riziko vzniku rakoviny, vysoké hladiny cholesterolu anebo snížení plodnosti. Senát ve svém dnešním usnesení žádá zavedení pravidelného a systematického monitoringu vody, potravin a kalů, který v České republice dosud chyběl.

"Zátěž životního prostředí a nebezpečí kontaminace potravin perfluorovanými látkami jsou obrovské. Zavedení kontroly vody, potravin a čistírenských kalů pomůže kontaminovaná místa identifikovat, sledovat a vypracovat i plán na jejich postupné vyčištění,” říká prof. Tomáš Cajthaml, vedoucí Laboratoře environmentální biotechnologie Mikrobiologického ústavu AV ČR, ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK. 

Zdrojem znečištění vod je nejen průmysl, ale i domácnosti a běžné používání výrobků s obsahem PFAS (obaly potravin, impregnace, různá mazadla...). Chemikálie následně končí v odpadních vodách a hromadí se v kalu z čistíren odpadních vod, který se používá k hnojení na polích, kde PFAS mohou kontaminovat potraviny.

O zásadním omezení PFAS tam, kde nejsou pro společnost zásadní, hovoří Zelená dohoda pro Evropu. Nyní se Dánsko, Německo, Nizozemí, Norsko a Švédsko chystají předložit společný návrh Evropské chemické agentuře (ECHA) na zákaz celé skupiny těchto látek v hasicích pěnách, textilu, kosmetice či materiálech pro styk s potravinami na celoevropském trhu. Zatímco na evropské úrovni probíhají jednání o plošném zákazu, v České republice se teprve začíná uvažovat o monitoringu PFAS v životním prostředí.

“Zákaz celého spektra perfluorovaných látek je tím nejefektivnějším řešením. Na trhu dávno existují bezpečné alternativy a bez škodlivých PFAS se proto obejdeme. Je tedy nejvyšší čas, aby Česká republika pomohla plošný zákaz PFAS v Evropské unii prosadit, říká Jitka Straková ze spolku Arnika. 

Studii znečištění pitné vody perfluorovanými látkami a srovnání se vzorky balených pitných vod zpracoval tým prof. Tomáše Cajthamla (2). Výsledky monitoringu ve 43 aglomeracích České republiky prokázaly celé spektrum perfluorovaných látek, včetně těch dávno zakázaných a monitorovaných Evropskou agenturou pro bezpečnost potravin. Nejvyšší koncentrace se nacházejí právě v kalech z čistíren velkých aglomerací.

/zr/*

Od října bude v části Hradci Králové možné třídit gastroodpad, pilotní projekt město spustí na půl roku. Do hnědých popelnic s označením budou moci občané dávat například zbytky jídel, mléčné výrobky nebo potraviny s prošlou trvanlivostí, a to včetně obalů. Dvacet takových kontejnerů bude umístěno v ulicích Rybova a Antonína Petrofa, jejich vývoz bude zajištěn vždy jednou týdně.

 

Jedná se o pilotní projekt, který bude ve vybraných hradeckých sídlištích fungovat půl roku. Až poté, jaké budou výsledky a jaké budou reakce občanů, budeme rozhodovat o tom, zda tuto formu třídění budeme ve městě zavádět či nikoliv. Každopádně jde o další aktivitu, kterou chceme přispět ke zvýšení míry recyklace a především ke snížení produkce množství směsného komunálního odpadu,“ říká primátor města Alexandr Hrabálek.

 Do nádob na gastroodpad budou moci občané umístit například zbytky jídel, maso,malé kosti, mléčné výrobky nebo třeba potraviny, kterým již vypršela trvanlivost, a to i včetně plastových nebo papírových obalů. „Sběr tohoto typu odpadu jsme schopni zajišťovat jednou týdně, putovat bude do bioplynové stanice. Zde máme k dispozici drtič, který je schopen veškerý sebraný materiál podrtit a následně oddělit biomateriál od obalů. Vzhledem k technologii na bioplynové stranici prosíme občany, aby nevhazovali do nádob pro shromažďování gastroodpadu odpady ve skleněných nebo kovových obalech,“ vysvětluje Martin Hušek, ředitel Hradeckých služeb. Nové kontejnery na gastroodpad budou po dohodě s místními SVJ umístěny do ulic Rybova a Antonína Petrofa, stejně jako dalších dvacet nádob na bioopad. Do nich bude nadále možné ukládat rostlinné odpady včetně pečiva.

V Hradci Králové se ročně vytřídí zhruba 17 tisíc tun odpadu za rok, zhruba 20–25 procent z toho je biologicky rozložitelný odpad. 

/zr-kš/*

 

Od 15. října se obcím v národních parcích otevírá nová dotační pomoc z Národního programu Životní prostředí. Celkem 200 milionů korun míří na rozvoj infrastruktury, zlepšení vybavenosti a zázemí pro turisty i místní obyvatele, na spolufinancování velkých projektů podpořených z jiných evropských programů a nově i na projektovou přípravu chystaných projektů. Ministerstvo tak obcím pomůže kompenzovat zvýšené náklady spojené s nadměrným turismem i ochranou nejcennějších přírodních lokalit v ČR.

„Neotálejte se žádostí o dotaci,“ vzkazuje obcím ministr životního prostředí Richard Brabec. „Program na podporu obcí v národních parcích je natolik úspěšný, že vloni ani ne za dvě hodiny byla vyhlášená alokace rozebrána. I to je jeden z důvodů, proč jsme částku oproti minulým letům rovnou zdvojnásobili,“ uvádí ministr s tím, že od roku 2017 byla každoroční alokace v programu 100 milionů korun a předtím průměrně jen 50 milionů.

„Obce v národních parcích se vyrovnávají s vysokým nárůstem návštěvnosti způsobeným i pandemií
, snaží se rozvíjet šetrný turistický ruch a poskytovat kvalitní zázemí jak turistům, tak i místním občanům a organizacím. Díky aktuální dotační výzvě budou moci obce nabídnout více odpočinkových míst, parkovacích ploch, poskytnout zajímavé průvodní informace o dané lokalitě, a to samozřejmě s ohledem na ochranu těchto přísně chráněných území Česka,“ doplňuje ministr Richard Brabec.

Hlavní aktivity, které budou z letošní výzvy podpořeny, zůstávají obdobné jako v předchozích letech jako např. opravy cest, stezek, tras pro turisty, úpravy veřejných prostranství, obnovy zeleně a sanace skalních masívů. Obce mohou zpracovat rozvojové dokumenty a studie nebo zmodernizovat informační centra. Správy národních parků a neziskové organizace získají příspěvek na nové vzdělávací programy a osvětové projekty s interaktivními prvky. Tentokrát výzva nezahrnuje podporu snížení světelného znečištění, ta bude vyhlášena samostatně v rámci výzvy financované z Modernizačního fondu. Ovšem již teď se díky aktuální výzvě mohou obce na opravy osvětlení připravovat a projektovou přípravu zafinancovat z ní.

Výzva pro obce v národních parcích také znovu nabídne starostům možnost získat prostředky na spolufinancování nákladnějších projektů spolufinancovaných z evropských fondů. Kromě Operačního programu Životní prostředí bude možné nově získat finance na projekty dotované i z Národního plánu obnovy a Modernizačního fondu a podpora zahrne navíc dotaci na projektovou přípravu budoucích žádostí.

„Podpora z programu umožní obcím využít čas a nachystat si projekty, díky čemuž pak mohou rychleji čerpat evropské peníze nejen z OPŽP, ale i nových programů v gesci MŽP, mezi něž patří Modernizační fond nebo Národní plán obnovy. Do projektové přípravy, na kterou se podpora vztahuje, je možné zahrnout kompletní dokumentaci, tedy podkladové studie a analýzy, projektovou a zadávací dokumentaci či technický a odborný dozor,“ 
uvádí Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Maximální výše celkové podpory na jeden projekt činí stejně jako v přechozích letech 85 procent z celkových způsobilých výdajů. Aktivita kofinancování projektů financovaných z prostředků EU (Operační program Životní prostředí, Národní plán obnovy, Modernizační fond) bude podpořena maximálně do výše pěti procent podpory z celkových způsobilých výdajů na jeden projekt.

„Podle typu projektu žadatel obdrží 50 tisíc až 4 miliony korun, výjimku tvoří kofinancované projekty z evropských zdrojů, kde se výsledná částka vypočítá procentuálně podle výše způsobilých výdajů. Všechny projekty musí být zrealizovány nejpozději do 31. 3. 2025,“
shrnuje Petr Valdman.

Podporu obcím a subjektům působících na území národních parků poskytuje MŽP z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR pravidelně od roku 2010. Od té doby se již vyhlásilo osm výzev, v nichž bylo rozděleno celkem 472 milionů Kč a podpořeno 374 projektů.

V posledním roce díky dotacím obce především renovovaly odpočinková místa, usměrňování pohybu návštěvníků, modernizovaly informační centra, revitalizovaly cesty a vycházkové trasy, obnovovaly své expozice či realizovaly interaktivní prezentace nebo instalovaly nové bike boxy.

Žádosti je možné podat elektronicky přes webové stránky www.narodniprogramzp.cz v období od 15. 10. 2021 od 10:00 hod. do 31.  1. 2022 do 14:00, nebo do vyčerpání alokace.

Dokumenty k výzvě 6/2021:

https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=96

/zr/*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down