Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili se starostou města Březová na Sokolovsku Miroslavem Boudou.

Ten je také tváří listopadového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře). Připomeňme, že Miroslav Bouda stál za projektem Multifunkční kaple Březová, který se stal celkovým vítězem letošního ročníku naší celostátní soutěže Komunální projekt roku 2021, viz https://komunalniprojektroku.cz/.

Listopadové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Městský mobiliář, veřejná prostranství a zeleň.

Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách listopadového čísla našeho časopisu vystupují:

* Miroslav Bouda, starosta města Březová na Sokolovsku: Snů mám plno. Když má člověk nějaký sen, musí o něj usilovat, aby se vyplnil, a musí za svojí ideou dlouhodobě jít. A řešení se najde samo. Máme v majetku nádherný park na Kostelní Bříze. K němu jsme za nemalé peníze odkoupili ruinu bývalého zámku s přilehlými budovami. Mám už studii, jak by se objekt dal využít pro ubytování – nešlo by o standardní ubytování hotelového typu, ale o ubytování jiné, víceúčelové. Když si představím, jak se odbourají stěny, může vzniknout venkovní ubytování, v jiných objektech může být kulturní stánek pro výstavy, koncerty, a jiné akce. Další využití by mohlo být pro školy v přírodě, děti by se tu mohly seznamovat s životem svých předků.

Nebo mám další sen, jak turisticky využít místní kopcovitou krajinu, zejména pro běžkaře nebo pro turisty. Chtěl bych vybudovat jednoduchou dvou sedačkovou lanovku na kopec, kde by si třeba běžkaři mohli zajezdit na tratích, nemuseli by přijet autem a řešit problémy se zaparkováním. Město Březová umí dát k dispozici nápad, svoje pozemky, umí vyřešit i stavební povolení, využití areálu by bylo regionální záležitostí. To je dlouhodobá vize, ale musíme se věnovat i dalším aktuálním plánům.

* Stanislav Polčák, poslanec Evropského parlamentu, do letošního listopadu předseda Sdružení místních samospráv ČR, nyní jeho čestný předseda:¨Náš systém voleb do zastupitelstev obcí pochopitelně vyvolává mezi komunálními politiky zájem. V rámci dotazníkového šetření  SMS ČR odpovědělo přes 700 členů, což je i více než 10 % z počtu všech obcí v ČR. Závěry z dotazníkového šetření vyplývají tyto:

  1. zaznívá silná kritika na přepočítávací formuli, drtivá většina členů SMS ČR se shoduje v tom, že by o zisku mandátu měl rozhodovat prostý počet hlasů pro kandidáta;
  2. 73 % členů SMS ČR podporuje jednoznačně prodloužení volebního období – ideálně na 6 let;
  3. možnost výběru napříč kandidátek (panašování) zachovat;
  4. přímá volba starosty nadále ztrácí na příznivém hodnocení a nemá již většinovou podporu ve sdružení.

* Petr Štěpánek, senátor a starosta obce Petrovice na Příbramsku: Osobně jsem do Senátu kandidoval s několika idejemi, co bych chtěl změnit. Volební zákon je jednou z nich. Změna však musí být citlivá a politicky akceptovatelná. Nemělo smysl dávat návrh změny volebního zákona před letošními volbami do Poslanecké sněmovny, jelikož by se nestihl projednat a spadl by takzvaně pod stůl. Jakmile se ustanoví nová dolní parlamentní komora, návrh předložím a zahájíme vyjednávání s jednotlivými politickými stranami. Bez jejich akceptace by to nemělo smysl. Vše ale záleží na tom, jak rychle se nová sněmovna usadí. Politické strany nyní řeší složení vlády a blíží se i volba prezidenta. Obávám se, že se změna zákona nestihne pro volby do zastupitelstev měst a obcí v roce 2022. Ale nevzdávám to! ...Ano, o možných, zatím pouze dílčích změnách, například úpravou prvního dělitele, jsme uvažovali. Jenže obávám se, že by to mohlo být kontraproduktivní s ohledem na připravovanou komplexnější verzi. Myslím, že příliš časté změny volebního zákona nepřispívají ke stabilitě.

* Věra Kovářová, od 10. 11. 2021 nově zvolená místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, členka předsednictva Sdružení místních samospráv ČR: Problematice obcí a samospráv se věnuji dlouho. Má politická »kariéra« totiž začala v Chýni (okres Praha-západ), kde jsem nejprve byla místostarostkou, poté starostkou obce. A ráda podporuji akce, kde se dává větší prostor pro debaty ohledně této problematiky. Zejména v menších obcích je důležité, aby zastupitelstvo odráželo skutečnou vůli občanů. Takže je na místě se zamyslet nad tím, zda mandát zastupitele by neměli získat ti kandidáti, kteří dostanou skutečně nejvíce hlasů.,, ...K prodloužení volebního období ze čtyř na šest let jsem však spíše skeptická. I když se z pohledu starosty mohou čtyři roky zdát jako krátká doba, pořád mají mít občané kontrolu na zastupitelstvem v krátkém časovém intervalu. Naopak přímá volba starostů (zejména v menších obcích) by dávala smysl.

* Jiří Jirásek, předseda představenstva Národní rozvojové banky: Musím zdůraznit, že Národní rozvojová banka je skutečně akciovou společností, která jako každá jiná podléhá regulaci České národní banky. Ale — což podtrhuji, v našem případě máme odlišné poslání od jiných akciových společností. Náš akcionář, tedy Česká republika, nám uložil, že máme pomáhat sociálnímu a ekonomickému rozvoji země, a nenutí nás, abychom do marží svých produktů promítali ziskovou přirážku, kterou logicky musí stanovat každý komerční subjekt.

Nicméně fungujeme tak, že poskytujeme finanční nástroje, jejichž prostřednictvím se nám vracejí finančním prostředky, které pak znovu investujeme. Takto jsme schopni využívat multiplikačního efektu a tyto peníze používat opakovaně.

Zaměřujeme se tedy na návratné projekty, což je náš základní požadavek, a samozřejmě pracujeme tak, abychom o tyto peníze nepřicházeli – a naopak se nám vracely zpět.

Rád bych však připomněl další nový aspekt v rámci naší nové strategie. Je jím naše poradenská činnost, v jejím rámci našim partnerům – ať už jsou to obce, města nebo kraje, pomáháme s analýzami, zda je výhodnější použít pro jejich zamýšlený projekt finanční nástroje nebo nějaký dotační titul.

Dotační schémata, rozpočtové zdroje i možnosti financování z evropských fondů jsou limitované a nelze předpokládat, že celkový objem těchto finančních prostředků bude stačit na pokrytí potřebných investic obcí, měst a regionů.

Jediná varianta, jak vyřešit určitý nesoulad investičních potřeb a finančních zdrojů je začít využívat ve větší míře soukromé zdroje. Což je samozřejmě z principu složitější, než když připravujete projekt s dotační podporou, byť i u takového projektu musíte dodržet podmínky poskytnuté dotace a nepodcenit přitom ani národní a evropskou legislativu. Nicméně jakmile dotační peníze řádně použijete – velmi zjednodušeně řečeno, příběh končí.

Kdežto budete-li chtít financovat svůj projekt návratně, musíte jej připravit tak, aby dával logiku po celé období jeho splácení.

My vnímáme, že obce, města, regiony začínají uvažovat tímto směrem, byť jde o varianty složitější. Ale v NRB máme ambici v tom našim partnerům pomáhat.

* Jiří Kaucký, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů: V Deklaraci nezávislosti ze 4. července 1776 se píše: „Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí.“ Pochopíme-li právo na ochranu soukromí a osobních údajů jako – v realitě 21. století – nedílnou součást lidské svobody a „práva na sledování osobního štěstí“, dojdeme k závěru, že jde o stále důležitější svobodu, kterou musíme chránit.  V tomto smyslu je Úřad takříkajíc „na stejné lodi“ se všemi obcemi jakožto správci osobních údajů.

Naším společným zájmem je chránit svobody občanů. Úřad vždy bude pro obce především partnerem, proto bych závěrem chtěl znovu zdůraznit konzultační roli Úřadu a jeho připravenost být nápomocen správcům při nastavování vhodných postupů při ochraně osobních údajů tak, aby ochrana osobních údajů byla skutečně efektivní, tedy aby plnila svůj účel ve vztahu k osobám, o jejichž údaje jde, a zároveň, aby se stala běžnou a „automatickou“ součástí všech procesů obcí jako správců osobních údajů.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Je zřejmé, že obsah programu zasedání zastupitelstva obce je někdy vysoce sporné téma, a to jak tehdy, kdy žádá o zařazení bodu opoziční zastupitel, nebo naopak když bod až na zasedání zastupitelstva navrhuje koaliční skupina. A je jedno, zda se to dotýká malé obce, velkého města nebo dokonce kraje. Je proto vhodné vždy používat tzv. zdravý rozum, a myslet na zájmy občanů i zastupitelů – na nepřipravené body se nelze dostatečně připravit, ale naopak bránit rozumnému projednání něčeho důležitého přímo na stůl také není vždy vhodné (například dotační akce) apod.

Co však platí vždy – každý bod musí být dobře připraven, a jeho zařazení by nemělo být viditelně účelové v tom smyslu, aby se o něm někteří zastupitelé – a hlavně občané, včas nedozvěděli.

* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF, a. s.: Charakteristickým rysem hospodaření obcí v první polovině roku 2021 byla obezřetnost či opatrnost daná značnou nejistotou ohledně budoucího vývoje. Vzhledem k tomu, že se dá očekávat růst cen, přetrvávající napětí na trhu práce a jen velmi pomalý ekonomický růst se značnými rozdíly v rámci jednotlivých oborů, budou výsledky koncem roku podobné.

Proti rostoucí inflaci snižující hodnotu peněz uložených na bankovních účtech, na kterých mají obce značnou sumu, bude stát omezená nabídka důvěryhodných dodavatelů a pravděpodobně i odklad rozhodnutí představitelů obcí, do čeho by měli investovat, kam by měly její kapitálové výdaje směřovat.

Navíc je zřejmé, že vyšší inflace povede k růstu úroků, takže úvěry v nejbližší budoucnosti budou dražší než dnes. Přitom ceny stavebních prací a dodávek rostou rychleji než spotřebitelské ceny, jejichž vývoj standardně uváděná inflace odráží.

* Luděk Tesař, ekonom: Sepsal jsem několik paradoxů, na něž jsem v praxi narazil. Tyto paradoxy boří zažitá paradigmata jako domečky z karet.

Růst úroků může zvedat inflaci. Existuje paradigma, že růst úroků zdraží finance, a tím omezí jejich dostupnost – a také přivede lid k šetření a ukládání peněz do bank. ČNB v rámci tohoto zažitého paradigmatu avizovala zvedání úroků jako jeden z bojů proti rostoucí inflaci.

Realita je však taková, že inflaci zvedá především omezená nabídka v opozici k odložené spotřebě. Omezení přijatá vládami nabourala dodavatelské řetězce – a ani ten nejvyšší úrok nevyrobí žádný chybějící čip do aut, ba ani železo pro stavebnictví atp. Naopak vyšší úroky dopadnou na firmy, které skutečně zasáhla pandemická omezení a musely si vzít úvěr. Mnohé firmy také plánují sladit zvýšenou poptávku se svou nabídkou a mohly by využít úvěr, jenže dostupnost peněz bude dražší, což povede k tomu, že taková firma může své záměry odložit. Nadneseně řečeno, může jít řekněme o záměr vybudovat továrnu na čipy. Pokud by firma přesto vybudovala podobný podnik na úvěr, promítne růst úroků do cen svých výrobků.

Paradox celé situace je, že zvýšení sazeb ČNB může inflaci zvednout. Samozřejmě banky vydělají více peněz, hypotéky budou dražší a domácnosti, které na hypotéky vydělávají budou muset požadovat vyšší mzdy. Růst vyšších mezd zase povede u nezadlužené části populace k růstu poptávky, a to povede opět k růstu cen. Jen těžko se zásadně sníží ceny nemovitostí. Inflaci vyvolaly nesmyslné lockdowny, vlády svými podporami na dluh a deficity, například ve zdravotnictví, jsou neudržitelné. Zdůrazňujeme, že ČNB je jedinou centrální bankou, které zvedá úroky – a podle mého názoru tím zhoršuje situaci firem i domácností.

Inflaci ovšem vytvořila omezení učiněná vládami celého světa, nikoliv pouze vládou ČR a rozhodně inflaci nevytvořil nízký úrok v České republice. Českou republiku je těžké najít na geografické mapě a téměř nemožné je vyhledat ji na ekonomické mapě světa. Hrajeme tu v ČR vysokou a drahou hru s neplatným paradigmatem a hodně nízkými kartami.

– Dlužníci šetří a šetřílci tratí. Nejen paradigma říká, že ten, kdo šetří, má za tři, jinak řečeno, že dlužit se nevyplácí a šetřit je lepší. Nejen obce, které mají vysoké zůstatky na účtech, tratí a tratily. Díky růstu cen pak ti, kdo investovali na dluh, vydělali. Největší finanční škody ve veřejné správě u samospráv působilo odkládání investic a šetření. Jen ceny stavebních prací rostly meziročně aktuálně o více než deset procent, úroky za dluhy byly naopak pod 1 % a po zdražení budou nejspíše ještě dlouho pod 3 %. Ten, kdo investoval dříve, byť na dluh, výrazně šetřil veřejné prostředky.

Snaha některých obcí našetřit si na něco je přirovnatelná k situaci, kdy si před deseti roky člověk snažil našetřit na dům, který stál 3 miliony Kč. Takový člověk si měsíčně po dobu deseti let odkládat stranou deset tisíc korun, přičemž si s vypětím všech sil uspořil 1,2 mil. Kč. Ten samý dům za tu dobu ovšem nestojí 3 mil. Kč, nýbrž zdražil o 5 mil. Kč na 8 mil. Kč. Žádný, slovy „žádný“ úrok nikomu nemohl vyrovnat obrovský nárůst ceny! Podobné je to u všech nemovitostí. Růst cen se nezastaví.

– Dlužit je bezpečnější než šetřit. Ten, kdo má peníze, je v pohodě, říká paradigma, a ten, co dluží, má smůlu. Dlužit, pokud splácíte bez problémů úroky a úmor je pohodička, ale pokud máte peníze na účtu, máte problém. Co bude s korunou při tak obrovských deficitech veřejných rozpočtů? Kdo ví, jedno je jisté, stát ročně vytváří dluh, který by z přibližně 0,5 milionu lidí ročně udělal korunové milionáře.

Ti, kdo mají kapitál, musí zohlednit jeho znehodnocování inflací, která by měla na konci roku nabrat 5% růst. Daleko vážnější je však otázka, co bude s penězi za pět nebo deset let. Co kdyby to došlo tak daleko, že by měnová reforma peníze znehodnotila? Nebylo by to ostatně poprvé, kdy by šmahem zmizela naspořená finanční aktiva. Zcela jistě stojí také tato hrozba za růstem cen nemovitostí.

Zkrátka, podle jednoho arabského přísloví Kdo dluží jedno tele – je v kleštích věřitele. Kdo dluží množství žírných stád – může si v klidu hodovat.

* Martina Zapletalová, energetička Magistrátu města České Budějovice (k pozici energetického manažera města): Jde o klíčový post obce nebo města, který je stále ještě nedoceněn. Párkrát proběhla komunikace se zaměstnanci jiného úřadu, kteří řešili podobné záležitosti jako my. Nicméně v rámci Sdružení energetických manažerů měst a obcí (SEMMO) , kterého je město České Budějovice členem, je možné sdílet zkušenosti týkající se energetiky, obrátit se na radu či naopak radu poskytnout.

* Jaroslav Klusák, vedoucí odd. energetického managementu Hlavního města Prahy: Představa komunitní energetiky pro Prahu je založena na tom, že pilotní projekty komunitní energetiky budou realizovány zpočátku na majetku města, kde se ukáže jejich smysluplnost, ekonomická výhodnost a poté budou projekty nabízeny i jiným sektorům, především bytovému sektoru, kde je potenciál pro komunitní projekty významný. V současné době se Praha zaměřuje na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, především fotovoltaiky, a na úspory energie v objektech, kde je tento potenciál. Rádi bychom řešili renovace komplexně současně i s adaptačními opatřeními. V bytovém sektoru budeme využívat propojení na program Nová zelená úsporám, v jiném než bytovém sektoru Modernizační fond.

V rámci schváleného Klimatického plánu Prahy jsou předjímány celkové investice do projektů v oblasti energetiky ve výši až 174 mld. Kč do r. 2030, z toho vlastní prostředky z rozpočtu hlavního města jsou uvažovány ve výši zhruba 14 mld. Kč., zajištění ostatních finančních prostředků je plánováno buď z externích zdrojů (například Modernizačního fondu, programu Nová zelená úsporám, atd.), či se předpokládá, že je vynaloží městské společnosti, dodavatelé energií, bytový sektor, či jiné subjekty. Při vynaložení daných finančních prostředků a provedení plánovaných opatření se předpokládají roční úspory energie ve výši až pět miliard korun ročně.

První energetické společenství vznikne v rámci pilotního projektu v Praze na Černém mostě, kde se nyní připravuje pilotní instalace a kde Pražské společenství obnovitelné energie (PSOE) bude subjektem vyrábějícím elektřinu z instalované fotovoltaiky, a zároveň bude i dodavatelem.

* Vladimír Přech, ředitel obchodně právní sekce společnosti Gordic: Od vedení měst často slýcháme, že nejběžnějším požadavkem občanů je oprava nebo výstavba chodníků. Je to pochopitelné, slouží všem a je na ně hodně vidět. Jenže i chodník může mít mnoho podob. Díky informačním a komunikačním technologiím můžeme v posledních letech dojít na úřad i po chodníku digitálním.

Digitální chodník úřadu můžeme chápat jako interní komunikaci uvnitř, mezi jednotlivými odbory, odděleními nebo samotnými zaměstnanci. Patří sem otázky elektronického oběhu dokumentů, sdílení dat, digitalizace správních řízení, finanční kontroly, elektronického schvalování, řádného podepisování nebo pečetění. A také integrace mezi jednotlivými informačními systémy, protože těch je v každé větší instituci celá řada.

My jsme jako Gordic v Mikulově před dvěma lety představili otevření integrační platformy, která integrace zjednodušila. Nyní registrujeme dalších skoro 90 nových integračních projektů jenom za poslední rok. Platformu GINIS nemusí tedy uživatel nutně rozvíjet prostřednictvím gordických aplikací, ale může na ni napojit aplikaci třetí strany nebo svou vlastní. To platí i pro portálová řešení. Například podání přes Portál Pražana nebo Portál Kanceláře veřejného ochránce práv propadají automatizovaně do Spisové služby platformy GINIS k evidenci a dalšímu zpracování.

Když se vrátíme obecně k digitalizaci úřadu, tak i projekt Digitální úřad z jara letošního roku ukázal, že potřebné nástroje a technologie od různých dodavatelů tady existují. Teď je to tedy především o vůli a odvaze pustit se do změny zaběhlých procesů. Na čele pelotonu jsou, troufnu si tvrdit, krajské úřady. Například Pardubický kraj získal letos od sdružení CNZ cenu za IT projekt v oblasti správy a archivace dokumentů. Ale inspirativních příkladů přibývá i mezi centrálními orgány. Ministerstvo, které provozuje platformu GINIS a její subsystém spisové služby spolu s elektronickým schvalováním dokumentů, vyhodnotilo, že v rámci digitalizace jenom na spotřebě papíru ušetřilo za půl roku přes 50 % nákladů. To je přes 70 tisíc korun. Další úspora, která zatím nebyla vyčíslena je v oblasti tisku dokumentů. Nejvýznamnější úspora je však v čase pracovníků – schvalování je nyní nejen rychlejší, ale i průkaznější.

Co když ale vlastní kapacity na vytvoření digitálního chodníku nestačí? Zde musíme zákonitě přejít k oblasti cloudu a cloudových služeb. V pandemickém roce 2020 vzrostly výdaje veřejné správy na cloud o jednu třetinu. Je velice pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat. Naše nabídka SaaS služeb, zahrnující všechny základní agendy úřadů včetně ERP a spisové služby, byla zapsána spolu s nabídkami téměř čtyř desítek dalších firem do státního katalogu cloud computingu.

* Jana Plamínková, starostka Městské části Praha-Slivenec (k říjnové re-use neděli uspořádané ve Slivenci s podporou pražského magistrátu a dalších partnerů): Vše bylo naplánované tak, že nejprve se věci přinesly k přijímacímu pultu, kde si je přebraly dobrovolnice ze SWAP Prague – přetřídily je, zvážily a pak odnesly na místo, které bylo vyhrazeno pro každý druh předmětů. Zvlášť jsme tak měli vystavené například knihy, věci pro děti, na štendrech viselo oblečení atd. Co si nerozebrali návštěvníci, dostaly poté možnost převzít si neziskové organizace. A zbytek pak šel do kontejneru a do spalovny... ...Odezva od občanů je vesměs výborná, všichni re-use neděli považovali za skvělý počin. Jen jsme zaznamenali několik lítostivých ohlasů od lidí, kteří se o akci včas nedověděli, protože byli z jiných městských částí, a kteří by se byli účastnit chtěli. Účast na akci byla zcela zdarma. Každý mohl přinést věci a zase si jiné věci případně odnést. Byla to i společenská akce, měli jsme tam občerstvení, tak se tam lidi přišli i potkat a popovídat si – vždyť jsme se kvůli koronaviru často i docela dlouho neviděli!

* Ladislav Šorčík, člen komise pro rozvoj IT Rady města Kutná Hora: Parkování a rozhodování samospráv na základě přesných dat jsou dvě velká témata pro současnou samosprávu obce. Od minulého roku  probíhá  v Norsku projekt, který obě témata úspěšně propojuje. Jde o příklad dobré praxe, kdy moderní technologie pomáhají v rozhodovacím procesu při řešení reálného požadavku občanů. V centru norského města Halden se nachází náměstí, které slouží mimo jiné k parkování jak rezidentů, tak návštěvníků, kteří do centra cestují za službami a obchody. Po obvodu náměstí jsou kavárny a různé obchody. V roce 2020 obdržela místní samospráva požadavek od několika provozovatelů služeb na náměstí na zábor veřejného prostranství, aby mohli rozšířit  předzahrádky svých  podniků. Takový krok by ovšem měl za následek úbytek až 12 z celkových 90 parkovacích míst. Tento fakt samozřejmě vyvolal odezvu mezi rezidenty, kteří se obávali zhoršení kvality života kvůli nedostatku parkovacích míst.

Samospráva města se rozhodla pro kvalifikované rozhodnutí získat přesná data o využívání parkoviště, a to prostřednictvím automatizovaného sběru dat. Hlavním důvodem pro tento způsob řešení byla snaha získat data za delší časový úsek (včetně nočního parkování), jejichž pořízení prostřednictvím lidských pozorovatelů by bylo příliš nákladné. Zástupci samosprávy tedy oslovili technologickou firmu (Emcom) se sídlem v Oslu. Ta ve spolupráci s místní telekomunikační společností Telenor a českou technologickou společností Smartiple, s. r. o. navrhla technické řešení za pomoci detekce obsazenosti parkoviště pomocí pokročilé analýzy obrazu.

Na haldenské parkoviště byly umístěny tři kamery, které společně dokázaly pokrýt celou parkovací plochu s 90 parkovacími místy. Pro umístění dvou kamer byl zvolen sloup veřejného osvětlení přibližně uprostřed parkoviště. Třetí kamera byla instalována na soukromý dům na obvodu náměstí. Vzhledem k absenci datového připojení na sloupu veřejného osvětlení a problematickému připojení na soukromém domě (poskytovatelé bezdrátového připojení nejsou v Norsku tak běžní) bylo pro připojení kamer zvoleno 4G připojení. Data z kamer byla přenášena do cloudové služby Parkinto, kde docházelo k jejich automatické analýze a následnému vyhodnocení obsazenosti parkoviště pomocí umělé inteligence. Výsledek byl následně prezentován samosprávě i široké veřejnosti pomocí webové stránky. Data o obsazenosti parkoviště byla současně ukládána a statisticky zpracovávána. Tím byla samosprávě k dispozici relevantní data pro kvalifikovaná rozhodnutí.

Ze statistického výstupu, který měli zástupci norské samosprávy k dispozici, bylo zřejmé, že parkoviště nebylo a není maximálně využíváno, a tedy eliminace 12 parkovacích míst nesníží kvalitu života místních obyvatel. Ale nejzásadnějším zjištěním bylo, že nikdy během uplynulých 12 měsíců nebylo toto parkoviště stoprocentně obsazené. Naopak, jeho průměrná obsazenost byla podle statistik okolo 25 procent, resp. tuto hodnotu nepřekročila.

Na základě takto získaných dat učinila samospráva rozhodnutí, které bylo podpořeno přesnými údaji a mohlo být před občany obhájeno. V souladu se závěry provedené analýzy bylo také upuštěno od záměru, tedy od nákupu elektronických ukazatelů volných parkovacích míst: jelikož bylo v reálu vždy nějaké místo volné, šlo by o neefektivní investici, a tedy nehospodárné nakládání s městským rozpočtem.

* Libor Dupal, ředitel Kabinetu pro standardizaci a předseda Sdružení českých spotřebitelů: Loni jsme provedli situační analýzu s cílem shrnout informace o principech a postupech pro zajištění bezpečného hřiště či sportoviště od projektu po provoz. Všem zainteresovaným se dostal do ruky komplexní materiál, jak v každé fázi realizace výstavby postupovat, aby se některé nedostatky a opomenutí nezjistily až po předání hřiště uživateli, provozovateli. Vznikla rovněž publikace Desatero pro bezpečné hřiště a sportoviště (Zásady od projektu po provoz) dostupná na: www.overenehriste.cz.

Nabízíme také nástroj k prokázání dodržování norem a správné praxe. Je jím značka kvality Hřiště-sportoviště-tělocvična–OVĚŘENÝ PROVO“, která poskytuje garanci kvality a bezpečnosti veřejných zařízení pro provozovatele, rodiče či pedagogy. Značka je licencí zpřístupněna žadatelům, jež chtějí prokázat splnění a následné dlouhodobé dodržování shody provozovaných herních a sportovních prvků s požadavky legislativy a evropských norem, a také bezpečný provoz veřejného zařízení.

Stav každoročně ověřuje nezávislá inspekční kontrola – audit. Značka byla přijata do národního Programu Česká kvalita. Nejnověji jsme ocenění a licenční právo k užívání značky udělili městu Teplice a zároveň i výrobci (Mystic Constructions) za skateboardingové hřiště ve sportovním areálu Anger.

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

V Českém muzeu hudby na pražské Malé Straně byly včera odpoledne oznámeny výsledky soutěže Komunální projekt roku 2021. V letošním už sedmém ročníku soutěže se sešlo 51 projektů obcí a měst, které se ucházely o vítězství v některé ze sedmi soutěžních kategorií. Z těchto sedmi dílčích vítězů byl pak vybrán celkový vítěz soutěže. Udělena byla také Zvláštní cena hodnotitelské komise soutěže a letos poprvé rovněž Cena ministryně pro místní rozvoj.

Soutěž Komunální projekt roku 2021 i letos obdržela záštitu ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Tu letos na slavnostním ceremoniálu zastupovala náměstkyně Marcela Pavlová. Soutěž má dlouhodobě podporu také Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR a Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, stejně jako Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR.  Také jejich zástupci – senátor Zbyněk Linhart, poslanec Ivan Bartoš, místopředseda SMO ČR Pavel Drahovzal a předseda SMS ČR, poslanec Evropského parlamentu Stanislav Polčák – včera nechyběli mezi účastníky slavnostního odpoledne v Českém muzeu hudby.

Vyhlašovatelé soutěže – vydavatelství Profi Press s. r. o. spolu s redakcí jeho časopisu Moderní obec – na slavnostní ceremoniál pozvali nositele všech soutěžních projektů, bez ohledu na jejich umístění v soutěži. Přítomni byli rovněž členové hodnotitelské komise soutěže, která se rok co rok vždy skládá především z vítězů předchozího ročníku soutěže, tedy zkušených praktiků z řad místní samosprávy, kteří nejlépe dokážou docenit přínos každého soutěžního projektu pro obec či město, kde byl uskutečněn, i práci a obětavost, která se za jeho přípravou a zdárným uskutečněním skrývá. Nikoliv náhodou nositelé vítězných projektů, tedy osobnosti, které nejvíce přispěly k realizaci vítězných projektů, jako cenu už tradičně přebírají křišťálové srdce v otevřené dlani. Vítězné obce a města pak od partnerů soutěže obdrží finanční odměny.

Ke včerejšímu vyhlášení výsledků soutěže se fotogalerií vrátíme v říjnovém vydání Moderní obce, které se bude z tiskárny ke čtenářům expedovat už 6. 10. Všechny projekty, které se soutěže zúčastnily, Moderní obec představí v příloze svého prosincového vydání. Věříme, že se nám do listopadového čísla podaří uskutečnit i rozhovor s celkovým vítězem soutěže.

Ke včerejšímu slavnostnímu odpoledni se můžete vrátit zhlédnutím záznamu vyhlášení výsledků soutěže na: https://www.moderniobec.cz/video/komunalni-projekt-roku-2021/

VÝSLEDKY SOUTĚŽE KOMUNÁLNÍ PROJEKT ROKU 2021:

* kategorie Sociální projekt roku: Zámek Třemešek v obci Dolní Studénky na Šumpersku, zahrnující komunitní centrum, rodinné centrum, sociální a nájemní byty i sociální kavárnu. Nositel projektu: starosta obce Radim Sršeň.

* kategorie Děti a rodiče: Nový školní pavilon s jídelnou ve městě Smečno na Kladensku, který umožňuje i pořádání kulturních a společenských akcí města a upoutává svým nápaditým vzhledem citlivě zakomponovaným do stávající obytné zástavby. Nositelka projektu: starostka města Pavla Štrobachová.

* kategorie Chytrá obec: Nová budova radnice Městské části Praha 12, která v sobě spojuje chytrá řešení v oblasti úspor energií, nakládání s dešťovou vodou i v podpoře elektromobility. Nositel projektu: místostarosta městské části Petr Šula.

* kategorie Utváření veřejného prostoru: Multifunkční kaple ve městě Březová na Sokolovsku, sloužící nejen pro smuteční obřady, ale také pro výstavy, koncerty apod., a která zároveň městu i výrazný duchovní rozměr. Nositel projektu: starosta města Miroslav Bouda.

* kategorie Veřejná zeleň: Dosadba dřevin v Mertových sadech v Jindřichově Hradci. Projekt přispěl k další stabilizaci Mertových sadů podél řeky Nežárky obnovou dřevin na základě zpracované studie sídelní zeleně, ke zvýšení jeho biodiverzity a zajištění jeho dlouhodobé perspektivy. Nositelka projektu: vedoucí oddělení ochrany přírody městského úřadu Petra Šelepová.

* kategorie Ekologický projekt roku: Osvětová kampaň Městské části Praha 10 nazvaná Duben bez odpadů 2021. Kampaň vhodně doplňuje a rozvíjí celostátní akci Ukliďme Česko. Nositelka projektu: místostarostka městské části Jana Komrsková.

* kategorie Odpadové hospodářství: RE-USE centrum v novém sběrném dvoře města Příbora na Novojičínsku, jež je zaměřené na prevenci vzniku odpadu, přičemž jsou tam zdarma přijímány věci, které mohou sloužit  dalším uživatelům. V hale RUC je i dílna umožňující drobné opravy předaných věcí. Nositel projektu: místostarosta města Pavel Netušil.

* Zvláštní cena hodnotitelské komise soutěže KPR 2021: Víkendovka – dobrodružné víkendy pro děti a rodiče. Projekt umožňuje upevňovat dobré vztahy rodičů a dětí v rámci jednotlivých rodin i mezi rodinami v obci navzájem, a posilovat tak i dobré sousedské vztahy. Nositel projektu: Sbor dobrovolných hasičů Češnovice (místní část obce Pištín na Českobudějovicku).

* Cena ministryně pro místní rozvoj: Rekonverze tubusu větrné elektrárny s transformovnou na rozhlednu s turistickým infocentrem na vrchu Šibeník u městyse Nový Hrádek na Náchodsku. Zapojením projektu do produktu cestovního ruchu Česko-polská Hřebenovka - východní část došlo k obnovení a novému přeshraničnímu propojení této významné pěší trasy spolu s vybudováním nových souvisejících investic. Nositel projektu: starosta městyse Zdeněk Drašnar.

* CELKOVÝ VÍTĚZ SOUTĚŽE KOMUNÁLNÍ PROJEKT ROKU 2021: Multifunkční kaple ve městě Březová na Sokolovsku. Nositel projektu: starosta města Miroslav Bouda.

/rš/

Na snímku nahoře: Ze společného fotografování vítězů soutěže Komunální projekt roku 2021 spolu s  dalšími osobnostmi, které jim předávaly ceny, a s partnery soutěže.

Foto: Zdeněk Rerych (je i autorem snímků ve fotogalerii)

 

 

 

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down