Čtvrtek 25. listopadu byl dnem konání XXIV. celostátní finanční konference Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR). Již podruhé se odehrála v on-line formě. Nabitý program přinesl informace zejména k tématům financování výkonu přenesené působnosti obcí a měst, podpora opatření v oblasti životního prostředí, nakládání s odpady, financování obecních rozpočtů, hospodaření obcí a měst v době covidu, přezkum veřejných zakázek a řadu dalších.

O úvodní slova se postupně postarali čestný předseda SMO ČR a pražský primátor Zdeněk Hřib a předseda SMO ČR František Lukl. Prvním prezentujícím byl David Sláma, ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra, který se věnoval i refundaci nákladů územně samosprávným celkům za dobu koronavirové epidemie. Novinky Generálního finančního ředitelství přinesl zástupce generální ředitelky Jan Ronovský. Představil mj. nový web, který přispěje k lepší přehlednosti a dohledatelnosti informací. Ředitel Úřadu práce Viktor Najmon mluvil i o mimořádné okamžité finanční pomoci pro klienty zkrachovalé Bohemia Energy.

O činnosti právní poradny SMO ČR referoval Lukáš Váňa z advokátní kanceláře KVB. Upozornil i na povinnost nových vyhlášek a připomněl nabídku poradny, která nabízí automatické dokumenty i automatickou kalkulačku na výpočet poplatků z odpadu. Že ochrana oznamovatelů je to samé téma jako whistleblowing, vysvětlovala na závěr prezentace právní poradny výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková. Ta v průběhu vysílání představila Diář starosty/starostky: „Od diáře si neslibujeme nic menšího, než že pomůže starostům a starostkám se lépe zorientovat v nepřeberném množství povinností, které mají samosprávy ve vztahu k orgánům státní správy. Napočítali jsme více než 80 právních předpisů, z nichž povinnosti výkaznictví pro města a obce plynou.“

Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, představil Národní program životního prostředí, který se týká zejména zabezpečení pitné vody pro občany. David Lukáč z EKO-KOMu vysvětloval, proč často žádají po obcích vyplnění řady dotazníků. Sběr těchto dat ale slouží k analýzám a vyhodnocení další strategie celkového odpadového hospodářství EKO-Komu vůči městům a obcím.

Předsedkyně národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová upozornila na možnost prolomení dluhové brzdy v letech 2027, 2028 vzhledem ke stavu veřejných financí. Zástupce Úřadu na ochranu hospodářské soutěže Jan Vodák hovořil o přezkumu zadávání veřejných zakázek. Jak podotkla Radka Vladyková, představoval tento úřad v minulých letech pro starosty noční můru. V poslední době se ale stal pomocnou rukou pro zadavatele z řad místních samospráv. V programu vystoupil také byl Miroslav Matej, ředitel odboru financování územních rozpočtů Ministerstva financí, který se zabýval vývojem české ekonomiky.

Řečníků bylo v rámci Celostátní finanční konference SMO ČR mnohem více, záznam přenosu bude možno shlédnout na webu www.smocr.cz.

/zr/

Na snímku moderátorská dvojice Michaela Hergetová z České televize a výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková

V pondělí 1. listopadu proběhne v pražském Centru architektury a městského plánování třetí ročník konference Potenciál místní ekonomiky 2021 s podtitulem Rozpočtové určení daní obcí a měst. Jejím cílem bude zodpovědět otázky, zda je aktuální rozpočtové určení daní dostatečně efektivní, transparentní a spravedlivé. Akci pořádá agentura CzechInvest.

Jedním z podnětů k organizaci konference byly závěry pasportizace podnikatelského prostředí, které se agentura CzechInvest věnuje od roku 2016. Každoročně mapuje na čtyři stovky obcí s pověřenou působností, kde se starostů a primátorů ptá, co mohou investorům nabídnout a co jim naopak schází. Představitelům obcí pomáhá agentura s lákáním vhodných investorů.

„Cílem je otevřít diskuzi nad aktuálním nastavením rozpočtového určení daní. Stávající systém je totiž nastavený tak, že obcím, které podporují rozvoj investic a podnikání, nepřináší tato snaha žádné finanční benefity do obecních rozpočtů a nejsou k podpoře podnikatelského prostředí dostatečně motivovány,” říká generální ředitel agentury CzechInvest Patrik Reichl.

Konferenci zaštiťuje náměstek primátora hlavního města Prahy pro oblast financí a rozpočtů Pavel Vyhnánek, který bude jedním z hlavních řečníků konference. Ve svém příspěvku se zaměří na výsledky letošní studie s názvem Chudé město pražské”, kterou vypracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Studie nahlíží pod pokličku pražských veřejných financí a přibližuje, jak funguje financování Prahy v českém i mezinárodním kontextu.

Dlouhodobě se snažím upozorňovat na neexistující vztah mezi daňovým výnosem v obcích a příjmem do jejich rozpočtů. Změna tohoto principu je velice potřebná, aby byly obce motivovány podporovat rozkvět podnikatelské činnosti na svém území – nejen služeb občanům jako je obchod s potravinami nebo opravna obuvi, ale i dalších podnikatelských aktivit,“ říká Pavel Vyhnánek.

Mezi řečníky se objeví zástupci státní správy a samosprávy i představitelé soukromé sféry. Na konferenci mimo jiné vystoupí Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje, Martin Půta, místopředseda Asociace krajů ČR, hejtman Libereckého kraje, Věslav Michalik, radní Středočeského kraje, náměstek hejtmanky pro oblast financí, dotací a inovací a starosta obce Dolní Břežany či Pavel Sovička, Managing Director CZ&SK ve společnosti Panattoni, který představí analýzu srovnání přínosů průmyslu obcím a finanční a nefinanční přínosy výrobních závodů pro lokální ekonomiku.

Diskuse se dále zúčastní Miroslav Matej, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí a Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu města a obcí ČR, která bude hovořit o dalších motivačních nástrojích na podporu lokální ekonomiky. Zakladatel studia CHYBIK+KRISTOF ASSOCIATED ARCHITECTS Ondřej Chybík se ve svém příspěvku podívá na rozvoj měst a obcí z pohledu urbanisty/architekta.*

Více informací o programu konference naleznete na www.czechinvest.org, kde se také můžete zdarma registrovat.

/zr/

 

Úvodní rozhovor aktuálního květnového vydání Moderní obce jsme vedli se starostou Uničova na Olomoucku Radkem Vincourem (na snímku nahoře). Ano, jde o starostu toho města, které letos v březnu bylo za vrcholící koronavirové krize uvrženo do přísné karantény. Právem se proto Radek Vincour stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce.

Květnové vydání Moderní obce, které mělo redakční uzávěrku už 6. dubna, přináší dlouhou  řadu zajímavých textů. Připomeňme u nich například obsáhlý rozhovor s kjinistryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou nebo zásadní text, v němž ředitel odboru 12 - Financování územních rozpočtů a programové financování Ministerstva financí ČR Miroslav Matej a ekonom Luděk Tesař, kmenový spolupracovník Moderní obce, shrnují svá doporučení územním samosprávám, jak rozumně reagovat na ekonomické dopady související s koronavirem.

Určitě si nenechte ujít ani další díl seriálu Stovky otázek bez odpovědí aneb Jak řešit situace, které zákon o obcích výslovně neupravuje. Připravuje jej dlouholetá stálá spolupracovnice naší redakce advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, přičemž se tentokrát soustřeďuje na celý komplex otázek typu Na co vše můžeme čerpat z rozpočtu obce v souvislosti s mimořádnými opatřeními?

A upozorňujeme také na téma měsíce nazvané Chytrá města s mnoha příklady vtipných a přenositelných řešení z obcí a a měst postavených na moderních technologických prvcích.

V níže uvedeném přehledu dáváme prostor představitelům municipální sféry, kteří se v květnovém vydání Moderní obce vyjadřují k dopadům pandemie covid-19 na územní samosprávu, jak je ve svých obcích a městech zvládají, ale i k tomu, co z této situace pro města a obce vyplývá do budoucna.

* Radek Vincour, starosta Uničova: V období, kdy jsme byli uzavřeni, jsem prožíval zvláštní pocit. Bylo nutno zajištovat spoustu věcí, ale - najednou bylo všude ticho a klid, křižovatky, které se ještě před pár dny velmi těžko projížděly, se najednou daly projet bez zastavení, parkovací místa na náměstí, jichž je obvykle kritický nedostatek, náhle volala po řidičích. A proti tomu každý večer se ozýval potlesk občanů, kteří ve stanovenou dobu vyšli ven či na balkony, jako poděkování všem lidem, kteří během čtrnácti dní zajišťovali vše, co bylo nutné, a současně jako symbol vzájemné podpory nás všech.

* Kateřina Halaštová, starostka obce Krhová na Vsetínsku: Za zásadní nedostatek v současné době považuji komunikaci s malými obcemi ze strany kraje i hygienické služby. Informace se dozvídám pouze přes média. Jako starostce obce mně přijde tristní, když občanům mohu sdělovat jen všeobecné informace. Stávající způsob komunikace s hygienickou stanicí bych nejraději obrátila. Hygienici by totiž mohli zprostředkovat pro občany v karanténě nabídku s našimi službami v obci. Konkrétní informace by těmto lidem mohla pomoct v jejich těžké životní situaci.

* Jan Sedláček, starosta obce Křižánky na Žďársku, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR: Je jasné, že pandemickou krizovou situaci takového rozsahu nikdo z nás nečekal. A samozřejmě jsme jako společnost daleko více nastaveni na krizové situace související s povodněmi nebo s dopady orkánu. Je však smutnou skutečností, že systém krizové řízení od nejvyššího stupně až po ten náš nejnižší alespoň v prvních týdnech vůbec nezafungoval. Daleko více se uplatňují vztahy na jedné úrovni. Tedy pomoc samotných obcí mezi sebou. Přesto si myslím, že starostové malých obcí alespoň zatím obstáli – a i přes pomyslné hození do vody si vedou více než dobře. Právě teď se ještě jasněji a zřetelněji než kdykoliv dříve ukazuje, že velký počet malých obcí je zcela jednoznačně obrovskou výhodou. Právě díky existenci a fungování malých samospráv mohla pomoc doputovat až k tomu „poslednímu“ občanovi.

* Stanislav Mrvka, starosta Jindřichova Hradce: Možná vás překvapím, ale náš současný problém není v tom, že je málo legislativních nástrojů, ale v tom, že si leckdo zvykl nic nerespektovat a prosazovat jen své osobní zájmy. Tento průšvih snad mnoha lidem otevře oči. A ty, co se nepoučí a budou svou sobeckostí poškozovat ostatní, je třeba tvrdě postihovat. Je nutné, aby se příslušné instituce nebály v plném rozsahu využívat pravomoci, které jsou jim svěřeny.

* Jana Filipovičová, starostka obce Hrušky na Břeclavsku: Letošní vývoj ekonomiky se bezesporu dotkne nejen celého národního hospodářství, ale ovlivní také obecní a komunální rozpočty. Naše obec má v současnosti připravenu celou řadu projektů. Některé zcela jistě zrealizujeme do konce letošního roku, neboť zde proběhla výběrová řízení. Co bude následovat, si nyní nedokážu představit. V rámci rozpočtového výhledu jsou plánovány investice na následující dva roky, u kterých jsme chtěli využít na dofinancování existující dotační tituly. Zda budou tyto zachovány, popřípadě v nejbližší době pozastaveny, dnes není důležité. Prioritou je vrátit se do normálního života, maximálně podpořit podnikatelskou sféru a udržet pracovní pozice pro naše spoluobčany. Investiční aktivity obce se za dané situace dají posunout.

* Irena Burešová, starostka města Přelpouč na Pardubicku: Samospráva i státní správa je brzděná přebujelou, složitou a těžkopádnou administrativou. V současné mimořádné době, kdy je potřeba konat z hodiny na hodinu, se potýkáme s tím, že některé úkony musí být schváleny radou města (například ve vztahu ke zřizovaným organizacím), nebo dokonce zastupitelstvem města (zejména finanční a majetkové záležitosti). Svolávání těchto orgánů řešení konkrétních problémů samozřejmě zpomaluje a oddaluje, a to je špatně. Jako dobré bych viděla ve zmíněných příkladech posílení pravomoci starosty v době nouzovém stavu na základě schválení a doporučení bezpečnostní rady či krizového štábu. Větší pravomoci by měli mít i strážníci městské policie v případech nedodržování nařízených opatření.

* Radek Brázda, starosta obce Troubky na Přerovsku: V naší obci jsme postupně řešili především zajištění informovanosti obyvatel, dále formu zajištění a rozvozu obědů pro naše seniory. (Rozvoz zajišťujeme již dlouhá léta bezplatně ze dvou kuchyní – školní a ze zemědělské společnosti, a to do jídlonosičů, avšak z důvodu zvýšené hygieny jsme přistoupili k rozvozu obědů v jednorázových obalech a pouze s hlavním chodem, přičemž drtivá většina seniorů na to přistoupila. Přípravu obědů zajišťuje školní kuchyně). Dále se díky dobrovolné aktivitě našich obyvatel – žen, podařilo zajistit asi pět set roušek, které byly rozneseny občanům ve věkové kategorii 65+ a dále pak lidem sociálně slabším. Samozřejmě prostřednictvím těchto dobrovolných aktivit jsou zajištěni i naši zaměstnanci, a to včetně naší pečovatelské služby, z nichž část se do šití roušek rovněž zapojila.

* Michael Canov, senátor, starosta města Chrastava na Liberecku:  Očekávám tvrdý velmi tvrdý zásah do rozpočtu města . V Chrastavě máme tři budovy základní školy. Dvě jsme rekonstruovali a třetí měla přijít na řadu příští rok. Je prakticky jisté, že tato rekonstrukce bude muset být odložena na neurčito. Také budeme muset obdobně odložit plánovanou poměrně rozsáhlou dostavbu kanalizace – a možná i řadu dalších menších akcí.

* Jana Černochová, poslankyně, starostka městské části Praha 2: Moc mě potěšila lidská soudržnost, vzájemná sousedská pomoc. A humor, který Čechy neopouští humor ani v takto těžkých situacích. Hlásí se nám desítky dobrovolníků, ochotných pomáhat druhým s nákupem, šitím roušek, distribucí informačních letáků a podobně. Pomáhají nezištně a nevidím u nich strach z toho, že by se mohli nakazit. Takových lidí se hlásí mnohem víc než například při povodních v roce 2002, zkrátka nedá se to s ničím srovnat. Myslím, že jsme si všichni najednou uvědomili, jak by vypadal svět bez lidí – studený a prázdný.

* Jiří Červenka, starosta obce Blížejov na Domažlicku: Co se týká celkové investiční strategie obce v dané situaci a do budoucna, tak vše bude záviset na délce vyhlášených omezení a jeho dopadu na celkovou ekonomiku státu. Jako každá obec, i naše má stanovené pořadí svých priorit. Případná opatření budou spočívat v tom, že tyto priority budou zastupitelstvem obce přehodnoceny, případně budou zrušeny (vyškrtnuty) nebo přesunuty na další období. Musí však být zabezpečen nutný chod obce, tj. doprava, energie, svoz komunálního odpadu atd.

* Michaela Matoušková, starostka obce Řečany nad Labem na Pardubicku: Jeden z problémů, který jsem vnímala, byla nemožnost konání zastupitelstev obcí. Ta jsme mohli svolat jen v případě projednání skutečností vyplývajících z řešení krizové situace. Je to však zásah do samosprávné působnosti obcí. V době nouzového stavu by měla být uvolněna pravidla v samostatné působnosti obce tak, aby obec sama mohla vyhodnotit stav a k němu přijmout opatření. Přece zde existují dostatečné pojistky proti zneužití nouzového stavu i na místní úrovni, tak proč obce tak omezovat?

Stát by se v legislativě nyní měl zaměřit na opatření k podpoře ekonomiky. Podle prognóz odborníků nastanou dvě důležité fáze: První bude bezprostředně po ukončení nouzového stavu a druhá po více než roce. Obě fáze budou potřebovat odlišná řešení a odlišné podpůrné prostředky. Mnoho lidí se ocitne na hranici chudoby, spousta živnostníků nebude schopna svoje obchody a služby znovu otevřít a navázat na činnost před dobou koronavirovou. To způsobí další zatížení státu a oslabení kupní síly obyvatelstva. A zde vidím nutnost pomoci státu. Pouhou podporou podnikatelského sektoru se rovnováhy v ekonomice nedosáhne. Poklesne kupní síla obyvatelstva a nabídka zboží a služeb převýší poptávku. Právě do kupní síly obyvatelstva by měla směřovat další opatření. V tom je podle mého názoru prostor pro změnu daňových opatření a snižování zatížení práce.

* Jana Murová, starostka města Město Albrechtice na Bruntálsku: Prvořadý úkol pro naše město byl přijmout a zajistit dodržování všech opatření tak, aby nedošlo k nákaze, příp. šíření koronaviru. Celá situace se řeší společně s místními firmami, zejména prodejnami potravin a drogériemi. Pomáháme jim se zajištěním roušek, rukavic a informováním veřejnosti o jejich provozních dobách. Připravuje se pro podnikatele, kteří jsou v nájmu, odpuštění nájmu po dobu uzavření provozovny. Velmi nás potěšila práce dobrovolnic, které neúnavně den co den šijí roušky. Na druhou stranu, někteří občané přijdou na místo, kde si mohou vyzvednout roušky a bezostyšně vezmou všechny, které jsou k dispozici.

* Karel Musílek, starosta obce Maleč na Havlíčkobrodsku: V obci musíme šetřit, šetřit a šetřit. Úpravy rozpočtu budou nezbytné.

* Petr Halada, starosta obce Kamýk nad Vltavou na Příbramsku: Stát by měl lépe a kvalitněji informovat samosprávy o stavu a šíření nákazy. A hlavně dostalo se nám všem velkého poučení, že bychom se totiž na podobné krizové situace měli daleko lépe připravit. Strašně dlouho jsme žili v idylce, že se nám nic nemůže stát. Každá obec by měla mít operativní sklad prostředků pro případ řešení krizové situace. Potěšilo mě, že se hodně lidí zapojilo do šití roušek, stejně jako to, že jsme vytvořili tým, který je ochoten kdykoliv pomoci potřebným.

* Petr Helekal, starosta městyse Dolní Čermná na Ústeckoorlicku: Já osobně jsem z celkového směrování „úkolování“ samosprávy hodně smutný. Příkladem může být naše snaha zajistit pro občany ochranné pomůcky – bavlněné roušky, které nebyly na začátku nouzového stavu vůbec k dispozici. Každý z nás opravdu dělal, co mohl. Sehnali jsme materiál, dobrovolnice zdarma šily roušky a my je obratem distribuovali. Po odeznění hlavní vlny jsme následně dostali několikastránkový výklad ministerstev vnitra a financí, jak s těmito „společenskými úsluhami“ nakládat a jak o nich následně účtovat. Z pohledu starosty obce, který se snažil v dané chvíli především ochránit zdraví svých občanů, však konstatuji, že mne takováto „pomoc“ od ministerstva mírně řečeno spíše nadzvedla ze židle, než aby mi skutečně prakticky pomohla.

Z dosavadního průběhu koronavirové krize v zemi podle mého názoru obecně vyplývá fakt, že legislativa na tyto situace není dostatečně připravená, a to jak na celostátní, tak na samosprávné úrovni. Věřím proto, že po jejím překonání si z celého vývoje vezmeme všichni ponaučení a nastoupí diskuse o navrhovaných legislativních změnách i s námi – malými obcemi, kterých se to evidentně bezprostředně rovněž dotýká.

/red/

I jednotlivá vydání Moderní obce si můžete zakoupit a digitálně přečíst na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Předplatit tíštěnou Moderní obec  lze na: https://www.profipress.cz/predplatne/.*

Jako vždy i tentokrát z aktuálního čísla Moderní obce přinášíme výběr zajímavých výroků některých osobností, jež vystupují na stránkách časopisu. Nechybí mezi nimi ani Ladislava Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku. Její portrétní snímek najdete i na první straně obálky říjnové Moderní obce.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. I nyní si můžete přečíst výběr citátů z říjnového čísla Moderní obce.

* Karl-Heinz Lambertz, předseda Evropského výboru regionů: Rychle nastupující digitalizace a automatizace, zkrátka Průmysl 4.0, povede k zániku mnoha klasických pracovních míst. Nemyslím si však, že mnozí z těch, kdo v důsledku těchto velkých změn přijdou o zaměstnání, budou moci snadno najít uplatnění v běžných firmách. Přitom tito nezaměstnaní se asi nebudou přemisťovat do Asie za novými pracovními příležitostmi… Tvrdím, že uvedená situace povede k nutnosti, aby sociální ekonomika absorbovala právě tyto velké skupiny nově nezaměstnaných. Zatím v souvislosti se sociální ekonomikou hovoříme spíše o zaměstnávání lidí s různým zdravotním hendikepem. Časem však půjde i o zaměstnávání dalších kategorií pracovníků, o nichž jsem hovořil, a tento trend je patrný už dnes. Sociální ekonomika má potenciál pro tyto lidi vytvářet nová pracovní místa, ať už půjde o výrobu některých produktů, nebo o poskytování nejrůznějších služeb, samozřejmě včetně sociálních.

* Jana Přecechtělová, starostka obce Srbce na Prostějovsku, výkonná ředitelka Sdružení místních samospráv ČR: V letošním roce bude sestavování rozpočtu obcí na příští rok loterií. Pravda, někdo by mohl namítnout, že u malé obce, jako jsou Srbce s necelou stovkou obyvatel, se rozpočet udělá pohledem z okna. Skutečnost je však zcela opačná. Příprava rozpočtu zejména malé obce je náročným procesem. S rozpočtem na příští rok se opět budeme muset přizpůsobit především výdajům, které na nás hrne kraj, obec s rozšířenou působností a stát.

* Ladislava Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku: Stát se snaží o centralizaci veřejné správy, což vysvětluje snahou ušetřit peníze. Někdy však mám silný pocit, že by se nejraději vrátil ke slučování obcí, byť to (zatím) nikdo z jeho představitelů nahlas neřekne. Samozřejmě jsem pro úspory všeho druhu. Ovšem ne za tu cenu, že se zlikviduje jedinečnost české územní samosprávy, totiž samostatné a svébytné fungování malých venkovských obcí.

* Oldřich Kužílek, expert na právo na informace z Otevřené společnosti, spoluautor infozákona: Úředníci i funkcionáři mívají mylně zúženou představu o účelu zákona jen na běžné informace, které „jsou po ruce“. Pak je naštve žádost studenta nebo vědce, který vyhledává data k odborné práci, anebo obchodníka, žádajícího informace o investicích, projektech nebo jiné údaje, které veřejná správa masivně produkuje. To vše je legitimní obsah práva na informace, zaručeného Listinou základních práv a svobod, ale i účelem evropské Směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru, kterou infozákon od roku 2006 provádí. Tyto informace jsou motorem ekonomiky, vzdělání a konkurenceschopnosti. Úřady ale musejí umět zákon správně použít. Žadatel nemá právo „objednat si“ analýzu nebo hlubší rešerši. Úředník mu musí umět říci a nabídnout „vyhledej si sám“. To platí například u požadavku na informaci, která je zveřejněná, ale podobných nástrojů má infozákon více. Pokud je úředník neumí využít, neměl by nadávat na zákon.

* Věra Palkovská, primátorka Třince: Město může postupovat vždy jen v rámci zákona, tedy žádost posoudit podle jejího obsahu – a potom rozhodnout o poskytnutí informace, o jejím odložení, či o odmítnutí. Odložení – a zejména rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace jsou zcela výjimečnými postupy, protože musí splňovat velmi přísná kritéria. Tato kritéria jsou ještě doplněna řadou judikátů Nejvyššího správního soudu či nálezy Ústavního soudu. Nejčastěji se týkaly problematiky poskytování informací o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy.

* Hana Malá, tiskový odbor Ministerstva vnitra ČR: K otázce šikanózní povahy žádosti o informace činíme závěr, že platná a účinná legislativa nabízí procesní nástroje, jak čelit vysokému náporu žádostí o informace. Samozřejmě je to vždy spojeno s určitou mírou administrativního zatížení. Nelze však po právu přistoupit k ignorování žádostí o informace. Povinností obce jako povinného subjektu je vyhodnotit, zda určitá konkrétní žádost implikuje zneužití informačního zákona a svůj názor řádně odůvodnit v rozhodnutí, kterým se žádost o informace zcela nebo zčásti odmítá (§ 15 InfZ). V případě podaného odvolání pak bude na nadřízeném orgánu obce (krajském úřadu), aby vyhodnotil zákonnost a správnost takového postupu.

* Miroslav Matej, Ministerstvo financí ČR, a ekonom Luděk Tesař (jde o společný text obou autorů): Doporučujeme více pracovat s rozpisem rozpočtu a zajistit stabilnější rozpočty v chytré, zbytečně nepodrobné struktuře. Nikdo by v dnešní době neměl nárokovat zbytečně podrobné členění rozpočtu z pozice transparentnosti, neboť ta je zajištěna více než komfortně i u rozpočtu o dvou řádcích.

Voláme po návratu k podstatě rozpočtu jako nástroje, který zajišťuje finanční krytí provozu, který je víceméně dán a pro realizaci rozvoje, tedy investic a oprav. Praxe ukazuje, že se rozpočty některých územních samosprávných celků zvrhly do zbytečných podrobností a že se plete to, co je rozpočet, co rozpis, kdy se provádí změna rozpočtu apod. Tím narostla zbytečná byrokracie.

Nikdy by se neměl vytratit smysl financí, tedy že jsou nástrojem k financování veřejných služeb, že by se neměly hromadit ani směřovat k trvalým deficitům. Rozpočty by měly být dlouhodobě vyrovnané a spolu se střednědobým výhledem rozpočtu by měly být nástrojem realizace komunální politiky vedoucí ke zlepšování podmínek pro podnikání, bydlení a uspokojování veřejných potřeb.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Schodek rozpočtu sám o sobě není příznakem špatného hospodaření obce, pokud je důsledkem investiční aktivity a bude-li mít obec dostatek peněz, aby v budoucích letech deficit uhradila. To by neměl být problém, protože každá obec má zajištěné příjmy plynoucí z rozpočtového určení daní (RUD). Na rozdíl od schodku nemá přebytek rozpočtu obcí obdobná fyzická omezení. Teoreticky jej lze vykazovat do nekonečna. To však nic nemění na tom, že dlouhodobé vykazování přebytku je pro obec neefektivní, i když se na první pohled může jevit jako příznak dobrého hospodaření. Většina peněz, které obce takto kumuluje, leží na bankovních účtech. Jejich hodnotu snižují nejen bankovní poplatky, ale také inflace. Udržovat vysokou míru úspor v období nízkých úrokových sazeb je navíc značně nehospodárné, protože z toho mají užitek pouze banky.

* Jitka Nováková, členka rady Sekce správy zeleně Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu: V současné době jsme svědky fenoménu výzev. Ať už je to například výzva Sázejme stromy, či třeba výzvy Nesekejme trávníky, Více květnatých luk pro hmyz, Ovocné stromy do krajiny...  Žijeme totiž v době hesel a sociálních sítí a tyto výzvy jsou lidmi velmi oblíbené. Jde o jednoduchá sdělení. Jejich uplatnění v praxi je však nutné provádět s největší obezřetností. Je třeba je brát pouze jako inspiraci, nikoliv jako dogma.

Například letošní výzvou Nesekejte trávníky jistě nikdo nemyslel, že by se mělo v obcích přestat úplně sekat. Její hlavní myšlenkou bylo upozornění správců zeleně na nevhodný systém managementu péče o travnaté plochy, kdy v některých obcích je například stanoven počet sečí za rok, a to bez ohledu na klimatické podmínky a stav a využití trávníku. Je proto vždy na zodpovědnosti správce zeleně a vedení obce, zda bezhlavě podlehne takové výzvě bez ohledu na koncepční správu zeleně a následky, nebo přijme-li ji jako podnět k zamyšlení a ke zlepšení péče o veřejnou zeleň.

* Nikola Vavrous Khoma, street-artový umělec: Od té doby, co jsem začal tvořit graffiti, jsem byl fascinován veřejným prostorem a jeho častou pustotou. Je to zřejmé zejména ve větších městech. Jsem z Ostravska, kde všude nacházíme nesmazatelnou stopu průmyslu, který ovlivnil také vzhled ulic a náměstí. Proto veřejný prostor vnímám jako nekonečný potenciál, jako jedno velké plátno.

Jak tedy postupovat, chce-li město či obec kvalitně proměnit tvář některých objektů ve veřejném prostoru? Vždy záleží na individuálním případu. Jestliže má město pocit, že na jeho území lidé touží tvořit graffiti, ať jim vyčlení prostor, kde se mohou volně realizovat – a tím se učit a zdokonalovat. Kdybych já osobně celé roky nestrávil malováním na legálních stěnách, nikdy bych se nevypracoval k tomu, abych dokázal tvořit větší díla s přesahem. Obecně vidím jako dobrou cestu v tom, že radnice umožní vystavit kvalitní díla očím veřejnosti, čímž zároveň řeší problém zpustlých či soustavně vandaly ničených prostor.

* Michal Šourek, autorizovaný architekt, zakladatel ateliéru MSG Group: Pro Prahu je  docela příznačná degradace veřejného prostoru na veřejné prostranství; Brno – jeho centrum – je na tom o poznání lépe. A jsou menší města, v nichž se vytváří nějaká občanská společnost, která ovlivňuje fungování obce. Tím nemyslím, že by město omračovalo něčím na první pohled viditelným, třeba architekturou, ale demonstruje viditelné projevy fungování občanské společnosti. Prostřednictvím participativních rozpočtů se mohou realizovat různé projekty, za nimiž stojí sami občané. Pak jsou obce či města, která jsou turisticky atraktivní, a vlivem sezónní návštěvnosti turistů v nich převažují negativní projevy turismu. Ekonomický přínos turismu mizí v soukromých kapsách, což ještě není to nejhorší – nejhorší je, že zbytek zisku se investuje zpět do rozvoje turismu, a obec – obyčejní občané z něj nemají nic.

* Lukáš Kříž, IR expert: Ačkoli by se mohlo zdát, že digitální ekonomika bude opomíjet schopnosti z bloku lidské dovednosti, není tomu tak. Zůstávají důležitou součástí očekávaných kvalit uchazeče. Potvrzují to i výsledky z vybraných chytrých měst v USA, v nichž inzerenti poptávali některé ze schopností ze skupiny lidské dovednosti v 60 procentech inzerátů. O 13 procentních bodů překonali relevantní celostátní výsledek. Výrazně větší zájem měli zaměstnavatelé z chytrých měst o kreativitu a analytické schopnosti. V obou případech byl z hlediska četnosti výskytu zhruba dvojnásobný.

* Petr Mlsna, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy: Cílem zřízení Sbírky právních předpisů ÚSC není měnit systém dozoru nad zákonností obecně závazných vyhlášek či nařízení. S ohledem na skutečnost, že pravomoc zrušit obecně závaznou vyhlášku má pouze Ústavní soud, nemůže Ministerstvo vnitra rozhodovat o tom, kterou obecně závaznou vyhlášku nechá zveřejnit a kterou nikoliv.

Nově zřízená sbírka tak bude sloužit k jednotnému publikování (vyhlašování) právních předpisů územních samospráv. Právní předpis, který bude publikován ve sbírce, bude platným právním předpisem. Ministerstvo vnitra bude stejně jako doposud posuzovat zákonnost až platných právních předpisů – na tomto postupu se nic nezmění.

Pokud ministerstvo shledá určitou obecně závaznou vyhlášku publikovanou ve sbírce v rozporu se zákonem a obec dobrovolně nezjedná její nápravu, přistoupí Ministerstvo vnitra v souladu se zákonem o obcích k uplatnění svých dozorových opaření. Ve sbírce tak bude ve vztahu k této obecně závazné vyhlášce zveřejněno případné rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení její účinnosti nebo rozhodnutí Ústavního soudu o jejím zrušení. Kdokoliv tak bude moct ze sbírky například zjistit, že Ministerstvo vnitra pozastavilo účinnost konkrétní obecně závazné vyhlášky.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: V mnoha odborných textech (včetně textů autorky tohoto článku), které se týkají majetkoprávních jednání obcí a měst v podobě převodu vlastnických práv, se dočtete, že největším problémem, znamenající automaticky absolutní neplatnost smlouvy, je to, když není kupní smlouva o převodu vlastnictví k nemovitosti schválena zastupitelstvem obce. Že je to věc, kterou soudy bez pardonu „odsoudí“ k neplatnosti, protože neschválení zastupitelstvem nelze prominout ani přehlédnout.

Přesto však máme judikát z roku 2012, který řekl ústy soudců něco jiného – a nutno dodat, že to řekl velmi rozumně. Je to další průlom ve výkladu zákona o obcích, znamenající výklad efektivní, ne formalistický.

* Marcela Fadrná, Kancelář veřejného ochránce práv: Nejvyšší správní soud rozhodl v rozšířeném senátu tak, že pokud vydává opatření obecné povahy orgán obce nebo kraje v přenesené působnosti, je v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí odpůrcem ve smyslu § 101a odst. 3 s. ř. s. tento orgán obce či kraje. Odpůrcem tudíž není samotná obec nebo samotný kraj.

Adam Furek, právník: Žádný „obecný návod“ na vyřizování anonymních podnětů, podání apod., které jsou zasílány orgánům veřejné správy, neexistuje. Do značné míry záleží na předmětu takového podání, jakož i na rozhodnutí orgánu, jemuž je adresován. Některá anonymní podání mohou mít povahu podnětu k postupu správního orgánu z moci úřední podle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (jejich důvodnost by se měla prověřit bez ohledu na anonymní charakter), jiná mohou mít po obsahové stránce povahu petice apod.*

/rš/

K foto:

Tváří říjnovéhoé vydání Moderní obce je starostka obce Libotenice Ladislava Rejšková

Foto: archiv

 

Při příležitosti konání dvoudenní konference Moderní veřejná správa, která byla dnes zahájena v Univerzitním kampusu Bohunice Masarykovy univerzity v Brně, byly jejím pořadatelem – Ministerstvem vnitra ČR – vyhlášeny i Osobnosti veřejné správy roku 2017.

Stali se jimi: ředitel ostravského územního pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Karol Siwek a tajemník Magistrátu města Chomutova Theodor Sojka. Diplomy a věcné dary jim předali náměstci ministra vnitra Petr Mlsna a Josef Postránecký.

Účastníky konference přivítal hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek a první náměstek brněnského primátora Petr Hladík.

Náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, práva, archivnictví a správních agend pověřený řízením sekce veřejné správy Petr Mlsna připomněl některé novinky, které buď již nedávno vstoupily do činnosti územních samosprávných celků, nebo s nimiž budou muset radnice brzy počítat. Například právě včera horní parlamentní komora schválila novelu zákona o občanských průkazech, která ve vztahu k zákonu o elektronické identitě umožní občanům vyřizovat si na dálku nejen úřední záležitosti, ale také v soukromoprávních oblastech.

Petr Mlsna se také vrátil ke změnám v systému odměňování členů zastupitelstev, obcí, krajů a hl. m. Prahy, k nimž dojde od 1. 1. 2018. Stane se tak na základě novely zákon č. 99/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.Konkrétní výše odměn pro jednotlivé kategorie členů zastupitelstev, tj. pevné výše odměn poskytovaných uvolněným členům zastupitelstva obce za měsíc a maximální výše odměn poskytovaných neuvolněným členům zastupitelstva obce za měsíc, budou teprve stanoveny v prováděcím nařízením vlády (změnám v odměňování zastupitelů obcí od 1. 1. 2018 se podrobně věnuje červnové vydání Moderní obce, které se bude ke čtenářům distribuovat už příští týden).

Náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký krátce shrnul první zkušenosti s implementací zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Bezprostředně se týká 230 služebních útvarů s přibližně celkem 17 tisíci státními zaměstnanci a nepřímo rovněž dalších přibližně sedmi tisíc zaměstnanců, kteří jsou v pracovním poměru.

Senátorka, místopředsedkyně senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Jitka Seitlová poukazovala na to, že veškerá nová legislativa musí být vyvážená, mj. i v tom smyslu, aby neukládala další povinnosti, které je možné jen obtížně plnit či je reálně plnit vůbec nelze. Jestliže stát svými zákony a dalšími právními normami stanoví obcím nové povinnosti, musí jim k tomu také zajistit dostatečné finanční zdroje. Jitka Seitlová zkritizovala i zákon o rozpočtové odpovědnosti, který podle jejího názoru nepřiměřeně zasahuje do práva obcí samostatně hospodařit, a narušuje tak jejich majetkovou a rozpočtovou autonomii. Senátorka také vyjádřila nelibost nad tím, že Ministerstvo vnitra zatím neumí zajistit jednotný výkon státní správy na úrovni jednotlivých obcí i krajů. Zdůraznila také, že kvalita veřejné správy je dána tím, kdo ji zabezpečují. "Nestačí zákonům a dalším právním předpisům pouze rozumět," konstatovala Jitka Seitlová, "je třeba se s nimi také ztotožnit a mít vůli je naplňovat."

Miroslav Matej, ředitel odboru financování územních rozpočtů a programové financování Ministerstva financí ČR, vysvětlil, že zákon o rozpočtovém financování vznikal v době doznívání ekonomického propadu. Obce a kraje mají samozřejmě právo samosprávy zaručené Ústavou ČR. Ale to neznamená, že by se měly od sebe obce, kraje a stát oddělovat – všechny tyto tři složky tvoří jeden společný veřejný sektor.

Výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR, starosta obce Velký Osek na Kolínsku Pavel Drahovzal namítl, že na rozdíl od státu jsou obce bezprostředně odpovědny svým občanům. "Stát však může vydat dluhopisy na úhradu svého dluhu. Jenže obec tak může učinit pouze s povolením ministerstva. Přitom obce už pět let nepřetržitě za sebou rok co rok generují přebytky svého hospodaření," řekl Pavel Drahovzal. Kriticky také poukázal na chaotické zvyšování platů vládou pro různé kategorie zaměstnanců, k čemu však nejsou garantovány zdroje.

Ke slovům Pavla Drahovzala se připojil ředitel Kanceláře Asociace krajů ČR Jan Hodovský. Upozornil na nedávnou kauzu kolem zvýšení mezd řidičů v meziměstské linkové dopravě, ktzerá málem přerostla v celostátní stávku. Citelné problémy s odměňováním jsou však také v krajském zdravotnictví, sociálních službách apod. Vláda nakonec sice peníze pro zvýšení platů v těchto sférách zajistila, ale jednorázově, takže kraje budou muset v budoucnu vše dofinancovávat opět ze svého. A to za situace, jak Jan Hodovský uvedl, kdy kraje už řadu let neúspěšně řeší své podfinancování. To ročně za všechny kraje dohromady činí přibližně 700 mil. Kč ročně.

V rámci konference Moderní veřejná správa se koná také program Národní konference kvality ve veřejné správě. Dnes večer proto budou v Brně při této příležitosti v Brně také slavnostně uděleny Ceny Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě. Zítra konference Moderní veřejná správa bude pokračovat závěrečným dnem.*

/rš/

Nahoře: Mezi účastníky konference Moderní veřejná správa byli především zástupci radnic

Ve fotogalerii

  1. snímek Ředitel ostravského územního pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Karol Siwek (vpravo) přebírá ocenění Osobnost veřejné správy roku z rukou náměstkam ministra vnitra Josefa Postráneckého
  2. snímek Tajemník Magistrátu města Chomutova Theodor Sojka (vlevo) spolu s náměstky ministra vnitra Petrem Mlsnou (vpravo) a Josefem Postráneckým

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

 

 

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down