Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo tzv. červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Jde o území, jež je kůrovcem zasaženo mimořádně silně nebo je bezprostředně ohrožené.

V červené zóně (viz mapka nahoře) mohou majitelé lesů upustit od některých opatření, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví. Červená zóna se rozšiřuje o přibližně 10 procent, především na území české části republiky.

Pro červenou zónu, kde jsou lesy silně postiženy nebo ohroženy kůrovcovou kalamitou a schnou, platí mimořádné opatření Ministerstva zemědělství. To vytváří lepší podmínky pro zvládání kalamity a řešení jejích následků. Vlastníci zde mohou ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou například lapače, protože už nejsou účinné. Místo toho mohou soustředit veškeré síly na zpracování a asanaci napadeného dříví,“ uvedl ministr Miroslav Toman.

Červená zóna se rozšířila z 5127 katastrů na 6109, z celkového počtu 13 078 katastrálních území v České republice. MZe přitom vycházelo z družicových snímků. Aktuálním rozšířením reaguje MZe na postup kalamity od poslední aktualizace z 9. prosince 2019.

V červené zóně mohou majitelé lesů na holinách větších než 2 hektary ponechat nezalesněné pruhy uvnitř porostů v šířce až 5 metrů v rozestupech minimálně 20 metrů od sebe, popřípadě ponechat nezalesněné pruhy v šířce až 5 metrů na rozhraní lesa a nelesní půdy pro vytvoření okraje porostu. Tímto opatřením mohou uspořit sazenice a současně vytvořit střelecké průseky k udržování stavů spárkaté zvěře a k zamezení škodám zvěří na obnovovaných porostech.

Sucho a kůrovec mají dopad na krajinu, les i vlastníky, přesto se dají považovat také za příležitost pro urychlení změny druhové skladby ve prospěch lesů smíšených s vyšším zastoupením listnáčů, přírodě bližších a odolnějších proti výkyvům počasí a změnám klimatu. Naše opatření jsou účinná a fungují, jejich dopady se však pochopitelně více projeví až v dlouhodobém horizontu,“ dodal ministr zemědělství.

Podíl listnatých dřevin při obnově lesů v ČR se neustále zvyšuje. V roce 2019 lesníci znovu zalesnili rekordně vysokou plochu kalamitních holin. Loni vysázeli lesníci rekordních 111,6 milionu listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionu sazenic (v roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a 33 milionů smrků). Sadba činila více než 28 tisíc hektarů. Včetně využití přirozené obnovy se celkem podařilo obnovit takřka 34 tisíc hektarů lesů, což bylo nejvíce v historii samostatné ČR.*

Aktuální opatření obecné povahy najdete na úřední desce MZe i na úředních deskách obcí: https://1url.cz/mzkIA.

/zr/

 

Tři desítky nových lokalit, přesně 31, které chce zařadit do Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod, včera představilo Ministerstvo zemědělství.

Jde o jedno z řady opatření, které Ministerstvo zemědělství (MZe) přijímá, aby zmírnilo projevy sucha související se změnou klimatu. Kromě přípravy velkých vodohospodářských staveb včetně nových přehrad je to mimo jiné obnova a stavba rybníků, obnova lesů, mokřadů, remízků nebo rozdělení krajiny například omezením maximální velikosti polí.

Je třeba si uvědomit, že z našeho území odtéká prakticky veškerá vody do okolních států, takže naše vodní zdroje závisejí výhradně na srážkách. Pokud tedy vodu nezadržíme, odtéká, aniž bychom ji mohli využít k hospodářským potřebám. Proto není možné zaměřit se jen na zadržování vody v krajině, což je nezbytné pro stav půdy a krajiny. Je nutné orientovat se i na zadržení srážkových vod jejich zachycením v dalších přehradních nádržích, s kapacitami, které se stačí v průběhu zimy a jara doplnit,“ prohlásil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Podle existujících scénářů se roční srážkové úhrny na našem území podstatně nezmění, příprava a výstavba přehradních nádrží u nás však v současných podmínkách trvá 15 až 20 let.

Původní historický seznam vhodných lokalit v generelu obsahoval 486 míst a postupně byl omezován následkem námitek obcí, měst a orgánů ochrany přírody až na současných 65, které byly schváleny v roce 2011. Proto MZe na základě jednání Národní koalice pro boj se suchem loni v květnu navrhlo počet lokalit rozšířit, neboť bez akumulace vody ve vodních nádržích nelze zajistit dostatečné vodní zdroje v ČR, zejména pro budoucí generace.

Po diskusi se státními podniky Povodí jsme nejprve navrhli rozšíření generelu o 47 dalších lokalit, které byly projednány s Krajskými úřady a se 123 obcemi, jejichž katastry by byly dotčeny hájením. Tato jednání schválila a podpořila navýšení Generelu o 31 lokalit, které tedy do něj budeme chtít zařadit,“ uvedl dále Miroslav Toman.

V několika posledních letech hladina a objemy podzemních vod setrvale klesají, nerovnoměrné srážky a málo sněhu v mírných zimách je nestačí doplnit. Rostoucí teploty vzduchu zvyšují výpar, sucho v krajině a v půdě narůstá, průtoky ve vodních tocích klesají k minimům již na jaře.

Podzemní zdroje vody se neobnovují dostatečně a není jisté, zda vůbec dosáhnou historické úrovně, ze které bylo zajišťováno 48 procent pitné vody. Nedostatek podzemních vod již nyní podle ministra Miroslava Tomana pociťují hlavně obce, které mají svůj individuální nedostačující zdroj této vody, takže mnohé již musí pitnou vodu dovážet. Měly by proto začít uvažovat o napojení na veřejné vodovody a na vodárenské soustavy, které mají dostatečnou kapacitu a udržitelný zdroj vody, tedy vodárenské nádrže. Z nich je v současnosti vyráběno 52 procent pitné vody a zjevně bude třeba jejich kapacity navýšit, aby výpadek podzemních vod pokryly zejména v budoucnosti.

Generel lokalit pro akumulaci povrchových vod obsahuje seznam území chráněných pro akumulaci povrchových vod. Jde o jedinečné lokality z hlediska terénního tvaru, s minimálním osídlením a hospodářskou zástavbou, s vodním tokem s dobrou kvalitou vody, v nichž relativně krátká hráz zachytí velký objem akumulované vody, obvykle v zalesněném údolí.

Účelem generelu je ochrana území pro možnou realizaci vodních nádrží. V územně plánovací dokumentaci jsou tyto oblasti označeny jako „územní rezerva“, což znamená, že toto území teprve bude ověřeno pro účel budoucího využití. Tato územní rezerva neomezuje stávající činnosti, např. umožňuje dočasné stavby s horizontem jejich životnosti zhruba 50 let nebo stavby, jejichž případné vykoupení a odstranění nebude extrémně finančně a technicky náročné.

Nejde tedy o „stavební uzávěru“. Vytvořené územní rezervy umožní zajistit pro budoucí generace dostatečné vodní zdroje, neboť s ohledem na vývoj klimatu stávající vodní zdroje nebudou stačit k pokrytí potřeby, i když se za posledních 30 let snížila o 60 procent.

PŘEHRADNÍ NÁDRŽE V ČR

* ČR má celkem 165 přehradních nádrží (47 vodárenských, 118 ostatních, tzv. víceúčelových).

* Celkový objem všech 165 přehradních nádrží je 3360 mil. metrů krychlových.

* Celkový objem všech 47 vodárenských nádrží je 628 mil. metrů krychlových.

Aktuálně platný Generel LAPV (65 lokalit) najdete nahttp://eagri.cz/public/web/file/133229/Generel_LAPV___vc._protokolu.pdf

SEZNAM NOVĚ NAVRŽENÝCH LOKALIT  v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod (podle krajů: tři jsou ve dvou krajích, celkový počet lokalit odsouhlasených obcemi je 31)

Jihočeský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Chotěbudice2,8362,61ano
Chlum23,34167,0ano

Jihomoravský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Holštejn8,076,96ano
Javorník13,358,51ano
Kačenka1,011,59ano
Vosovec1,3571,04ano

Karlovarský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Skřiváň5,3235,9ano
Tuřany7,48143,3ano
Mnichov26,8181,8ano

Kraj Vysočina

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Ostružno1,849,6ano
Chotěbudice2,8362,61ano
Brodce7,290,30ano
Střížov4,756,5ano
Vosovec1,3571,04ano
Batelov1,4649,18ano
Žďár n. Sáz.10,5196,0ano

Královéhradecký kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Bělá u Pecky4,040,0ano
Skuhrov30,793,6ano

Liberecký kraj – lokality nebyly navrženy

Moravskoslezský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Rybník0,6122,5ano
Stěbořice0,8420,3ano

Olomoucký kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko

obcí

Bělkovice47,18130,3ano
Holštejn8,076,96ano
Smilov7,642,25ano
Podhoří4,6432,28ano

Pardubický kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Albrechtice12,073,8ano

Plzeňský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Ledný3,9348,2ano
Zaječí4,2251,7ano

Středočeský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Hředle II1,416,3ano
Nabdín3,4889,0ano
Chumava4,590,41ano

Ústecký kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Stříbrný potok1,416,3ano

Zlínský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Suchá Loz2,6618,35ano
Blazice20,6204,9ano
Záhorovice10,0207,4ano

/zr/

Ilustrační foto:  Vodní nádrž Lipno je se svojí rozlohou zhruba  48,7 km² největší vodní plochou v ČR

 

 

Aktuální průtoky v řekách jsou na některých místech pod 10 procenty dlouhodobého průměru. Zásobování obyvatel pitnou vodou ale ohroženo není, a to díky zásobám v přehradních nádržích, které jsou naplněny zhruba z 90 procent. Abychom projevy sucha vyřešili, je třeba dělat současně opatření v krajině, obnovovat lesy i pracovat na velkých vodohospodářských stavbách včetně přípravy nových přehrad.

Uvedl to ministr zemědělství Miroslav Toman po dnešním jednání s generálními řediteli státních podniků Povodí a Lesů ČR.

„Aktuální situace není moc příznivá, a to zejména kvůli velmi suché zimě. Hrozí, že již brzy mohou vysychat menší toky. Tam, kde jsou na řekách velké přehradní nádrže je situace lepší, i tak ale držíme odtoky z těchto nádrží jen na minimálních hodnotách, abychom měli dostatek vody pro případ pokračujícího sucha i v létě. Od začátku roku jsme ve významných přehradních nádržích zachytili celkem 485 milionů kubíků vody,“ konstatoval ministr zemědělství.

Pokud jde o aktuální dopady sucha přímo do zemědělství, velmi bude záležet na počasí v nejbližších dnech, které jsou pro to, aby polní plodiny vzešly a rostly, rozhodující. V řadě míst jsou nyní trvalé travní porosty a polní plodiny na orné půdě ve špatném stavu. Předpokládá se propad na úroveň 20 až 40 % ve srovnání s pětiletým průměrem. To může negativně ovlivnit zejména chov masného skotu a ovcí a koz.

Aktivity Ministerstva zemědělství (MZe) v boji se suchem a nedostatkem vody směřují do dvou základních oblastí. První je zadržování vody v krajině, druhou vodohospodářská opatření, která primárně slouží pro zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou.

Často slýchám, že se máme zaměřit pouze na zadržování vody v krajině. Naprosto souhlasím, že stav půdy a krajiny je pro zadržení vody nezbytný, ale takové vody se nenapijeme. Proto musíme mít i velké nádrže, které zajistí zásobování pitnou vodou při několikaměsíčním suchu. S ohledem na vývoj klimatické změny se nemůžeme soustředit jen na jednu část, ale musíme dělat vše současně. Boj se suchem je komplexní záležitostí, ke které musíme zodpovědně přistupovat v každé oblasti,“ uvedl Miroslav Toman.

Jedním z důležitých opatření ke zlepšení stavu krajiny je omezení maximální výměry jedné plodiny na 30 hektarů. Od letoška platí toto omezení na půdě ohrožené erozí, tedy zhruba na 600 tisících hektarech. Od příštího roku bude platit na veškeré půdě v celé republice. Neméně podstatná je i podpora živočišné výroby, která produkuje tolik důležitou organickou hmotu, kterou potřebujeme dostat do půdy.

Dalším podstatným krokem k lepšímu zadržení vody v krajině je změna metodiky pozemkových úprav. Oproti předchozím obdobím, kdy byla prioritou retence vody (tedy přirozené či umělé dočasné zadržení vody v krajině), je pro následující období prioritou akumulace vody (tedy dlouhodobé zadržení) a její další efektivní využití v krajině.

Od roku 2018 do letošního března bylo v rámci pozemkových úprav vybudováno 135 ha vodohospodářských opatření, 46 malých vodních nádrží, 58 ha protierozních opatření, 137 ha ekologických opatření a 412 km polních cest. Za poslední dva roky MZe do pozemkových úprav investovalo 3,9 mld. Kč, na letošní rok má zatím připraveno 1,3 mld. Kč. Pro loňský a letošní rok Ministerstvo původně přidělený rozpočet navýšilo o 410 mil. Kč.

V oblasti vodohospodářských opatření podporuje MZe např. budování závlah, obnovy a stavby rybníků, propojování vodárenských soustav i budování velkých přehradních nádrží.  Od roku 2017 se za jeho podpory realizovalo 138 investičních projektů na vybavení a rozvoj závlah s podporou přes 200 mil. Kč. Tyto podpořené projekty umožnily zavlažování až 17 tisíc ha zemědělské půdy. Celkem má MZe na období 2017 až 2022 na program vyčleněnou částku 1,1 miliardy korun.

V loňském roce jsme také podpořili obnovu či stavbu 387 rybníků s náklady 1,25 miliardy korun. Plníme tak, co jsem slíbil, a to, že v průměru vybudujeme nebo zrekonstruujeme jeden rybník denně a samozřejmě v tom pokračujeme. Menší rybníky sice nezajistí pitnou vodu pro obyvatele, ale zásadním způsobem pomáhají zlepšovat mikroklima na lokální úrovni,“ připomněl Miroslav Toman. Odbahněním nebo výstavbou těchto rybníků se zvýšil zásobní prostor rybníků o zhruba 2,5 mil. m³ vody.

Za loňský a část letošního roku MZe podpořilo 171 projektů v rámci výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací částkou 2,1 mld. Kč. Tyto projekty nově zajistily nebo vylepšily zásobování pitnou vodou nebo odkanalizování a čištění odpadních vod pro zhruba 0,5 milionu obyvatel. Pro letošní rok má na program připravenou 1 miliardu korun, naplněna je zatím polovina z této alokace.

MZe rovněž spustilo program na propojování vodárenských soustav. V jeho rámci je pro prvních 7 vybraných pilotních projektů připraveno 490 mil. Kč. Pomůže to se zásobováním vodou více než milionu obyvatel.

Pokračují také přípravy stavby nových přehradních nádrží Nové Heřminovy, Skalička a Vlachovice a soustavy tří nádrží na Rakovnicku – Kryry, Senomaty a Šanov. MZe navrhlo také navýšení hladiny Novomlýnských nádrží o 35 cm k získání 9 mil. kubických metrů vody bez nutnosti výstavby dalšího vodního díla.

Období sucha i nedostatku vody se opakovaně vyskytovala i v minulosti, ale současná období sucha na území naší republiky se liší v tom, že se opakují více let za sebou. Roční úhrny srážek zůstávají stejné, ale jsou v čase i místě jinak rozloženy. Proto musíme ve vodních nádržích zachytit z hydrologických srážek, a to i z těch extrémních, i tu vodu, která se nezasákne v krajině a v období nedostatku vody s ní musíme účelně nakládat,“ řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Současné období je podle něj rozhodující i pro budoucí generace, ve vztahu k tomu, jaká opatření budeme realizovat. Proto je velmi důležitá i osvěta o nenahraditelném významu vody pro život na všech úrovních. „Voda musí být nejvyšší veřejný zájem,“ dodal Petr Kubala.

S ohledem na klimatické modely je nutné zajistit i ochranu vhodných lokalit pro případnou stavbu nových přehradních nádrží. MZe proto připravilo návrh na rozšíření stávajících 65 hájených lokalit o dalších 47. Ty byly projednány s krajskými úřady a se 123 obcemi, jejichž katastrální území by bylo hájením dotčeno. Krajské úřady a 90 obcí souhlasily s navýšením Generelu o 31 lokalit. Jejich seznam MZe zveřejní v nadcházejících týdnech.

Sucho a teplo způsobují také odumírání všech druhů stromů a vytváří vhodné podmínky pro šíření škůdců. Nejviditelnější je kůrovcová kalamita na smrkových porostech, kvůli suchu ale plošně odumírají i borovice a dubové porosty.

Uvědomujeme si důležitost vody, proto jsme před rokem spustili největší vodohospodářský program v historii státního podniku s názvem Vracíme vodu lesu. V jeho rámci investujeme více než miliardu korun do stavby malých vodních nádrží, mokřadů nebo revitalizace vodních toků,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. Doposud státní podnik zahájil stavbu 350 vodohospodářských staveb.

/zr/

Ilustrační foto: Vírská přehrada v údolí Svratky

foto: archiv obce Vír*

 

 

 

Zajistí-li pořadatelé bezpečné rozestupy mezi lidmi a dezinfekci, mohou se od pondělí 20. dubna vrátit do obcí a měst oblíbené farmářské trhy. Rozhodla o tom dnes vláda na základě shody mezi Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem průmyslu a obchodu a epidemiology z Ministerstva zdravotnictví.

Jde o další krok v postupném rozvolňování pravidel prodeje, pořadatelé budou muset dodržet několik pravidel, aby nedocházelo k nepřiměřenému shlukování návštěvníků.

V posledních dnech jsme byli v intenzivním kontaktu s Asociací farmářských tržišť ČR, která připravila model fungování farmářských trhů s konkrétními pravidly. Mezi ně patří například zákaz prodeje občerstvení k přímé konzumaci, bezpečné odstupy mezi prodejními stánky, dostupná desinfekce na ruce u každého výdejního pultu a další. Znovuotevření farmářských trhů je důležité hlavně pro menší zemědělce, z nichž řada na farmářských trzích prodává většinu své produkce,“ prohlásil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Už dříve přitom Ministerstvo zemědělství vyjednalo možnost přímého prodeje zemědělských produktů tzv. ze dvora. Nyní se v rámci postupného rozvolňování pravidel otevřou i farmářské trhy.

Za dodržování pravidel prodeje bude zodpovídat provozovatel farmářského trhu. Nesmí docházet zejména k porušování obecných pravidel přijatých vládou, například nepřiměřenému shlukování osob.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv Asociace farmářských trhů

Dnešním dnem začal příjem žádostí o dotace z 9. kola Programu rozvoje venkova (PRV) a 17. výzvy Operačního programu Rybářství (OP Rybářství). Novinkou PRV je, že dotaci mohou získat i malé prodejny potravin, které spolupracují se zemědělci, obcemi, výrobci potravin či neziskovými organizacemi.

Až tři miliony korun může získat zájemce, který požádá o dotaci z 9. kola Programu rozvoje venkova na malou prodejnu potravin. Minimální výše dotace může být v tomto případě 25 tisíc korun. Míra dotace je od 25 % do 50 %, záleží na velikosti podniku a druhu výdajů.

Nově jsme se rozhodli zařadit mezi možné zájemce i malé prodejny potravin, které splňují definici mikropodniku. Mohou si zažádat o příspěvek například na vybavení nebo stavební úpravy. Zejména na vesnicích je potřeba tyto prodejny podpořit, aby lidé měli možnost nakoupit si potraviny v blízkosti svého domova,“ konstatoval ministr zemědělství Miroslav Toman.

Tuto podporu je možno získat z operace Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů. Právě zde je možné žádat na společné investice či na propagaci řetězce nebo místního trhu.

Podpořit lze například společný prodej v místní prodejně, prodej ze dvora, přímý prodej či e-shop. Typickým příkladem může být bedýnkový prodej nebo prodej v obecní či místní prodejně. V rámci projektu je možné pořídit také dopravní prostředek, který bude sloužit k rozvozu vlastních produktů.

Příspěvky v rámci 9. kola PRV poskytuje Ministerstvo zemědělství (MZe) i na vzdělávací a informační akce. Celkem je pro toto kolo přichystáno 75 milionů korun. Příjem žádostí začíná dnes a končí 28. dubna 2020 v 18 hodin. Žádosti se podávají pouze prostřednictvím Portálu farmáře (https://www.szif.cz/irj/portal/pf/pf-uvod).

Pravidla jsou zveřejněna na internetových stránkách MZe www.eagri.cz v sekci Dotace / Program rozvoje venkova na období 2014–2020 / Aktuality.

Definice mikropodniku: méně než 10 zaměstnanců a roční obrat (finanční částka získaná za určité období) nebo rozvaha (výkaz aktiv a pasiv společnosti) do 2 milionů eur.

Dneškem se otevírá také 17. výzva OP Rybářství. Celkem 123 milionů korun se rozdělí mezi zájemce o investice do akvakultury, diverzifikaci akvakultury, recirkulační zařízení a průtočné systémy s dočišťováním, propagační kampaně a investice do zpracování produktů.
Příjem žádostí skončí 28. dubna 2020 v 18 hodin.  Pravidla jsou na internetových stránkách MZe www.eagri.cz v sekci Dotace / Operační program Rybářství na období 2014–2020.

/tz/

 

K foto:

Podpořit lze i bedýnkový prodej

Ilustrační foto: http://www.farmarsky-obchod.cz/

Lhůty k zalesnění kalamitních holin se na celém území ČR prodlužují a zároveň se uvolňují i pravidla přenosu sadebního materiálu. Umožňuje to opatření obecné povahy, které bylo dnes vydáno Ministerstvem zemědělství. Tímto opatřením se rozšiřuje územní působnost některých dosud platných opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Vlastníkům lesů, tedy i obcím a městům, ještě více rozvazuje ruce k obnově lesa po kalamitě za objektivně ztížených podmínek.

Tímto krokem reagujeme na signály hrozícího nedostatku vhodného reprodukčního materiálu pro zalesnění rychle vznikajících kalamitních holin i na možný nedostatek pracovních kapacit pro výsadbu lesa v některých regionech, umocněný nyní ještě dopady pandemie COVID-19. Lesníkům tak v této bezprecedentní situaci vytváříme co možná nejvolnější podmínky pro výsadbu nových, odolných a druhově co nejpestřejších lesů,“ prohlásil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Vlastníci lesa na území celé ČR (s výjimkou lesů v národních parcích a jejich ochranných pásmech, která jsou mimo kompetenci Ministerstva zemědělství – MZe) nově mohou zalesnění kalamitních holin odložit až na pět let od jejich vzniku. Zároveň mohou k výsadbě používat lesní dřeviny bez ohledu na pravidla přenosu mezi přírodními lesními oblastmi a lesními vegetačními stupni ČR. Uvolnění zásad přenosu se nevztahuje na smrk ztepilý, který by se již neměl vysazovat v tak velkém měřítku a na trhu je jeho sazenic stále dostatek.

Uvolnění zásad přenosu i prodloužení lhůty k zalesnění a zajištění holin velmi vítám, stejně jako ostatní členové našeho sdružení, je potřebné pro úspěšnou obnovu našich lesů. Toto uvolnění je výsledkem naší spolupráce s Ministerstvem zemědělství. Pevně věřím, že i další naše konstruktivní spolupráce na postupném přizpůsobení lesnické legislativy novým podmínkám bude podobně úspěšně pokračovat,“ uvedl předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) František Kučera.

Díky uvolnění pravidel přenosu může vlastník lesa plně využít nabídky lesních školek a co nejdříve zalesnit na trhu dostupnými druhově a stanovištně vhodnými dřevinami. Prodloužení lhůt pro zalesnění umožní reagovat na případný nedostatek nejen sadebního materiálu, ale i pracovních kapacit, a na vhodných stanovištích rozložit umělou obnovu na delší časové období, počkat na samovolnou přirozenou obnovu nebo využít kombinace umělé a přirozené obnovy.

Podporu přijatému rozvolnění podmínek obnovy lesa vyjádřil i Vilém Podrázský z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. „Prodloužení lhůt pro zalesnění ploch a zajištění kultur považuji za vcelku přínosné a chápu jej jako vytvoření prostoru pro vlastníky a správce lesa v nepříznivých podmínkách. Znamená to i větší možnosti pro uplatnění přirozené obnovy a sukcesních procesů, uplatnění přípravných dřevin a dvoufázové obnovy lesa. Jde zároveň i o možné kroky k posílení stability a diverzity budoucích lesů. Je nutné si již dnes uvědomit, že to znamená v budoucnu větší nároky na pěstební činnost a kompetence především správní sféry,“ řekl Vilém Podrázský.

Podle něj je zároveň dočasně možné přehodnotit na ekologických základech pravidla pro přenos reprodukčního materiálu a diskutovat o jejich možné adaptaci s respektem k ekologickým a genetický zásadám. „Zejména využití reprodukčního materiálu z nižších poloh v klimaticky extrémnějším prostředí by představovalo riziko do budoucnosti. Stačí si vzpomenout na poškození břízy v Krušných horách v letech 1995 až 1996. Současný krizový stav v produkci reprodukčního materiálu je nutno chápat jako opravdu dočasný, respektive jako jednorázovou záležitost, tedy maximálně jeden dva roky,“ dodal Vilém Podrázský.

V jarním období lesníci sázejí stromky, přichází také jarní rojení kůrovce a s ním spojená zvýšená těžba napadených stromů a jejich zpracování. Po lesních cestách se tak pohybuje více lesnické techniky. MZe žádá veřejnost o zvýšenou opatrnost při pohybu v lesích, ať již v souvislosti s těžbou a dopravou kalamitního dřeva, nebo při pohybu v uschlých porostech, kde hrozí nebezpečí pádu větví i celých stromů.

I v případě, že není v konkrétním území vstup do lesů přímo zakázán, měli by být jejich návštěvníci nyní velmi opatrní, nevstupovat pod suché stromy, a v zájmu vlastní bezpečnosti se v místech, kde probíhají lesnické činnosti, řídit pokyny lesníků.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv

 

 

 

Materiál Ministerstva zemědělství (MZe), který řeší problematiku financování v oblasti vodního hospodářství, schválila dnes vláda. Jde o možnost úvěrů u Evropské investiční banky, které by mohly dosáhnout až osmi miliard korun. Peníze by pokryly část nákladů u financování vodních staveb, jako jsou například výstavba vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, výstavba, případně oprava malých rybníků v obecním vlastnictví a výstavba nových protipovodňových opatření.

Vzhledem ke klimatickým změnám posledních let se sektor vodního hospodářství dostává do značné nerovnováhy mezi penězi, které má k dispozici na jednotlivé dotační programy a poptávkou žadatelů. Ta je zvýrazněna právě opakujícím se suchem posledních let. Úvěry od Evropské investiční banky proto využijeme ke spolufinancování výdajů státního rozpočtu na realizaci programů vodního hospodářství v letech 2020 až 2025,“ uvedl k výsledkům jednání vlády ministr zemědělství Miroslav Toman.

V jednotlivých dotačních programech hodlá MZe podporovat opravy a výstavbu rybníků, aby se v krajině zadržovalo větší množství vody, nebo zvyšovat podíl domácností napojených na stabilní zásobování pitnou vodou a na kanalizace s čistírnami odpadních vod či zajistit výstavbu staveb na ochranu před povodněmi.

Podle ministra Miroslava Tomana by jednotlivé půjčky musely být výhodnější než alternativní způsoby financování. Jednotlivé úvěry a jejich nastavení by mělo vyjednat s bankou Ministerstvo financí.

Budovaná opatření přispějí k omezení negativních dopadů klimatických změn posledních let. Zároveň velmi výrazně pomohou stabilizaci ekonomické situace vzniklé v důsledku covid-19 tím, že poskytnou práci především regionálním firmám, a napomohou tak udržení zaměstnanosti v ČR.*

/zr/

 

K foto:

Z dnešního jednání vlády

Foto: FB Andreje Babiše

V Plzni dnes skončila dvoudenní konference Provoz vodovodů a kanalizací 2019 v Plzni, kterou uspořádalo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z. s., pod záštitou ministra zemědělství Miroslava Tomana, ministra životního prostředí Richarda Brabce, hejtmana Plzeňského kraje Josefa Bernarda a primátora města Plzně Martina Baxy.

Vodárenství má před sebou převážně následující výzvy – boj se suchem, modernizaci vodárenských a čistírenských technologií, nutnost komplexně řešit hospodaření se srážkovými vodami, zpracování kalů dle nové legislativy. Aktuální jsou i témata odlehčovacích komor umístěných na čistírnách odpadních vod, dvousložkové skladby ceny vody, kdy pevná složka dosahuje více než 60 %. Důležité je rovněž řešení otázky lidských zdrojů, tedy jak popularizovat obor a nadchnout mladé uchazeče pro vodárenský obor,“ uvedl na konferenci Miloslav Vostrý, předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z. s., (SOVAK).

V úvodním bloku konference se příspěvky zaměřily na historii oboru vodovodů a kanalizací, legislativní změny v oboru, současný stav vývoje benchmarkingu sektoru VaK na Ministerstvu zemědělství či regulaci oboru z pohledu Ministerstva financí.

Aleš Kendík, náměstek ministra zemědělství, představil aktuality oboru vodovodů a kanalizací z pohledu Ministerstva zemědělství. „Musíme připravit a realizovat koncepčně správná a efektivní řešení dodávky pitné vody obyvatelům České republiky. Proto v současnosti Ministerstvo zemědělství dokončuje aktualizaci Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ČR. Naším úkolem pak bude zajistit dostatečné množství finančních prostředků, aby tato opatření mohla být v dohledné době realizována,“ podotkl Aleš Kendík.

Pozornost byla věnována i dalšímu financování vodního hospodářství. Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí představil priority podpory v novém programovacím období, programy operačního programu Životní prostředí. „V novém období se budeme opět koncentrovat na projekty výstavby především nových ČOV a kanalizací, které jsou klíčové z pohledu snížení vnosu fosforu do vodních útvarů, a tím snížení rizika eutrofizace. V případě vodárenské infrastruktury bude prioritou vybudování nových vodovodů, tam kde ještě nejsou, a dále výstavba dálkových přivaděčů s cílem propojovat vodárenské soustavy, jako opatření na snížení dopadů sucha,“ zdůraznil Jan Kříž.

Zástupci Státního fondu životního prostředí ČR se ve své prezentaci zaměřili na propojení požadavků finanční udržitelnosti vodohospodářských projektů financovaných z operačního programu Životní prostředí s požadavky národní legislativy v oboru vodovodů a kanalizací.

Letos slaví SOVAK ČR výročí 30 let od svého založení a včera na slavnostním večeru při příležitosti oborové konference Provoz vodovodů a kanalizací v Plzni byla udělena významná ocenění. K 30. výročí SOVAK ČR byly předány pamětní list a skleněná plastika čtyřem výrazným představitelům vodohospodářského oboru a výroční plaketa ve tvaru kapky čtrnácti společnostem, které jsou dlouholetými přidruženými členy SOVAK ČR.

Ocenění tak získaly čtyři osobnosti za dlouhodobou spolupráci a přínos pro obor vodního hospodářství: odborník v oblasti čištění odpadních vod a pedagog na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc., emeritní profesor působící na Českém vysokém učení technickém v Praze prof. Ing. Alexander Grünwald, CSc., egyptolog, archeolog a autor knih zabývajících se studiem zániků komplexních společností ve spojitosti s problematikou sucha a vody prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr., a generální ředitel Východoslovenskej vodárenskej spoločnosti, a. s., a prezident Asociácie vodárenských společnosti Ing. Stanislav Hreha, PhD.

Z firem obdržely za dlouhodobou, více než 20letou, spolupráci se SOVAK ČR ocenění:

Na slavnostním večeru se rovněž předávalo ocenění Čestný člen SOVAK ČR a Osobnost SOVAK ČR. Vyznamenáni titulem Čestný člen byli Ing. František Barák, dlouholetý předseda představenstva, a Ing. Jan Sedláček, dlouholetý člen představenstva.

Osobností SOVAK ČR se stali Ing. Albín Dobeš, Ph.D., Ing. Jiří Heřman, Ing. Radka Hušková, Ing. Jiří Koranda, Josef Ondroušek a Ing. Miroslava Vaculíková, MBA.*

/zr/

K foto:

Významná oborová konference Provoz vodovodů a kanalizací 2019 se uskutečnila ve dnech 5. a 6. listopadu v Parkhotelu Plzeň Congress Center.

Foto: archiv SOVAK

 

 

Uzávěrka příjmu přihlášek do 11. ročníku soutěže o značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek ČESKÁ CHUŤOVKA 2019 a do 9. ročníku soutěže o značku DĚTSKÁ CHUŤOVKA 2019 bude již 12. září. Máte-li u vás pekaře, cukráře, řezníka či jiného výrobce chutných místních a regionálních potravin, upozorněte ho na soutěž, jejímž prostřednictvím zpropaguje nejen svoji produkci, ale také obec nebo město, kde jeho produkty vznikají.

Od nápadu skupiny uznávaných potravinářských odborníků uspořádat soutěž o značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek ČESKÁ CHUŤOVKA uplynulo již 11 let. Během nich se jasně ukázalo, že má opravdu smysl vyzdvihnout výtečnou chuť jako něco, co kvalitní českou potravinu korunuje a může jí přinést i oprávněnou přízeň zákazníků.

Státní dozorové orgány se úspěšně soustřeďují zejména na bezpečnost potravin, která je dnes na našem trhu již samozřejmostí, a naše potraviny tak dokonce patří k nejbezpečnějším v Evropě. Na druhou stranu žádné výživové doporučení neplatí univerzálně – každý má jinou genetickou výbavu a jiné zdravotní předpoklady. Jedna zásada má však univerzální platnost pro každého zákazníka – ten totiž chce jíst kvalitně a chutně.

V loňském jubilejním 10. ročníku soutěže se bylo zaregistrováno  již 73 výrobců, přičemž o Českou chuťovku se ucházelo 234 nejrůznějších potravin (značku nakonec získalo 173 z nich). O Dětskou chuťovku soutěžilo 41 výrobců (uspělo 29). Odborníci v hodnotitelské komisi budou mít i letos co dělat, aby podobné množství vzorků zvládli senzoricky otestovat během dvou dnů a rovněž dětské porotce čeká perné dopoledne pořádně nabité chuťovými vjemy. Díky obětavé profesionální přípravě ze strany zaměstnanců renomované potravinářské školy Podskalská v Praze 2, kde obě hodnocení již tradičně probíhají, to však jistě opět zvládnou na výbornou.
Za uplynulých 10 ročníků soutěže získalo celkem 207 potravinářských výrobců ohromujících 822 Českých chuťovek a 179 Dětských chuťovek – to už je přece víc než slušný výběr kvalitních, a hlavně chutných českých potravin na našem trhu!

SENÁTOŘI ČESKÉ CHUŤOVCE PŘEJÍ

Již od pátého ročníku soutěže se díky podpoře vedení Senátu předávají ocenění nejúspěšnějším českým potravinářům v překrásném prostředí Rytířského sálu Valdštejnského paláce a všichni ocenění výrobci si velice považují, že výsledky jejich práce dochází uznání v takto důstojných prostorách.

Od roku 2017 si soutěž vzala pod svá „ochranná křídla“ Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova, která tím deklaruje svůj zájem o podporu českých potravin, což je vyjádřeno i celoročním působením jejího místopředsedy přímo v hodnotitelské komisi a přípravném výboru soutěže. Pokračující podporu soutěži Česká chuťovka jako projektu s nesporným pozitivním přínosem českým potravinářským výrobcům i jejich zákazníkům vyjádřil místopředseda komise senátor Petr Šilar rovněž ve svém vystoupení na tiskové konferenci
Záštitu soutěži letos poskytli 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička, místopředsedové Senátu Milan Štěch a Jan Horník a rovněž ministr zemědělství Miroslav Toman. Odbornou úroveň a prestiž soutěže pak podtrhuje odborná garance renomované Vysoké školy chemicko-technologické v Praze společně s VOŠES, SPŠPT a SOŠPV (PODSKALSKÁ). Odborným patronem soutěže je i letos rektor VŠCHT prof. Ing. Karel Melzoch, CSc.

UZÁVĚRKA 12. ZÁŘÍ

Uzávěrka přihlášek do letošní soutěže je 12. září. Slavnostní předávání ocenění se uskuteční 10. října opět v reprezentativní atmosféře historických prostor Valdštejnského paláce, který je sídlem Senátu. Přítomní novináři tam i letos na základě vlastní ochutnávky předají třem z oceněných plaketu Cena novinářů – Česká chuťovka 2019 a podruhé také bude ve spolupráci s Literárními novinami vyhlášena Harmonická potravina 2019. V pořadí již sedmá výrazná osobnost českého potravinářství bude slavnostně poctěna titulem Rytíř české chuti. Spoluorganizátorem slavnostního předávání ocenění je Česká cesta – Via Bohemica, z. s.
Přihlášku i pravidla soutěže, jakož i seznam historicky všech úspěšných výrobců a oceněných potravin, lze nalézt na www.ceskachutovka.cz. Českou chuťovku je možné také sledovat na facebooku, kde jsou uveřejňovány aktuální informace a novinky od držitelů ocenění.
Všem zájemcům, ať už obchodníkům, zákazníkům či zástupcům médií apod., je k dispozici také Databáze vítězů soutěže Česká chuťovka a Dětská chuťovka, která usnadní přehledné vyhledávání oceněných potravin i výrobců za celou historii soutěže podle zadaných kritérií. na adrese http://www.mark-as.cz/chutovka
Tradičním partnerem soutěže je opět Hasičská vzájemná pojišťovna, která poskytne jejím účastníkům zvýhodněné podmínky při sjednávání pojištění. Novými partnery České chuťovky jsou renomovaná společnost Český porcelán Dubí a prestižní květinová dílna luka:sh.*

/zr/

Ilustrační foto: Česká chuťovka

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, ministr zemědělství Miroslav Toman, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova Veronika Vrecionová a předseda Svazu měst a obcí František Lukl v rámci 51. ročníku konference Den malých obcí slavnostně zahájili další ročník soutěže Vesnice roku. Již popětadvacáté tak budou obce napříč Českou republikou poměřovat své „síly“. Přihlášky lze podávat až do 30. dubna 2019. Během března se uskuteční také čtyři motivační semináře.

„Nejen pětadvacetiletá tradice, ale také každoročně vysoký počet přihlášených obcí mluví jasně. Tato soutěž má smysl. Prostřednictvím účasti mohou obce prezentovat svůj rozvoj, udržování tradic, péči o historický fond obce a mnohé další. Účast v soutěži tak může být jistou formou obecní inventury, ale také forma poděkování občanům, zástupcům spolků a organizací, kteří mnohdy nezištně pomáhají vytvářet nejen místo pro bydlení, ale hlavně pro život. Třešinkou na dortu v rámci účasti může být i finanční odměna. I pro letošní oceněné obce má Ministerstvo pro místní rozvoj připraveno bezmála 32 milionů korun,“ řekla při příležitosti slavnostního zahájení ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Soutěže se mohou zúčastnit všechny obce, tedy i města a městyse vesnického charakteru s maximálně 7,5 tisíci obyvatel, které mají zpracovaný vlastní strategický dokument zabývající se rozvojem obce, programem obnovy vesnice nebo program rozvoje svého územního obvodu.

V loňském ročníku se do soutěže přihlásilo celkem 228 obcí ze všech krajů České republiky. Vítězem se stala slovácká obec Dolní Němčí.
Soutěž je organizována ve dvou kolech – krajském a celostátním. V rámci krajských kol jsou udělována následující ocenění: Zlatá stuha (vítěz krajského kola), Modrá stuha (za společenský život), Bílá stuha (za činnost mládeže), Zelená stuha (za péči o zeleň a životní prostředí) a Oranžová stuha (za spolupráci obce a zemědělského subjektu). Do celostátního kola postupuje za každý kraj vždy maximálně jedna obec, které byla udělena Zlatá stuha v krajském kole.
Pro potenciální zájemce jsou připraveny i čtyři motivační semináře, které se uskuteční 8. března v Šumvaldu na Olomoucku, 19. března v Kytlicích na Děčínsku, 28. března v obci Stěžery na Královéhradecku a 29. března v obci Hrušky na Vyškovsku.

Účast na seminářích lze potvrdit na e-mail: Lucia.Jaskova@mmr.cz. Podrobnosti o seminářích naleznete na: http://vesniceroku.cz/files/file/2019_VR/2019_Motivacni_seminar_Vesnice_roku.pdf.

Partnerem soutěže Vesnice roku 2019 je společnost ŠKODA AUTO. Mediálním partnerem je DENÍK.*

/tz/

Ilustrační foto: https://www.facebook.com/pg/vesniceroku.cz/posts/?ref=page_internal

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down