Zástupci koaličních stran chtějí zatočit s novým stavebním zákonem, připomíná dnes vydaná tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj. Podle MMR to znamená zahodit více než čtyři roky práce do koše. Nikdo svéprávný ale nemůže hájit současný nefunkční stav, kdy trvá povolit dálnici v průměru 13 let a bytový dům v Praze více než pět let. Největší a nejdůležitější infrastrukturní stavby v tuto chvíli paralyzuje i tzv. systémová podjatost, která je důsledkem současného přežitého modelu stavební správy, upozorňuje MMR.

Jsme připraveni se zástupci budoucí koalice, kteří deklarovali vůli s námi jednat, zasednout k jednomu stolu a pokusit se najít společné konstruktivní řešení. Není přece možné, aby bylo stavebnictví paralyzováno na další čtyři roky. Všechny politické strany měly zrychlení stavebního řízení v programu jako recept na krizi dostupného bydlení. Musíme tedy udělat všechno proto, abychom viděli zrychlení a zefektivnění stavebního řízení a povolovacích procesů v praxi, a ne stále jen na papíře. To opravdu ničemu nepomůže,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Odkládání účinnosti zákona by také mohlo ohrozit digitalizaci stavebního řízení, na kterou čerpáme peníze z evropských fondů. Změna je naprosto nutná, zrychlení stavebního řízení ostatně deklarovali všichni.

MMR připomnělo, co se stane, když nový stavební zákon odložíme:
 * Od roku 2006 byl stavební zákon novelizován přesně 26krát a stavební řízení bylo přitom stále složitější a komplikovanější. Pokud nový stavební zákon nová sněmovna odloží nebo dokonce zcela zruší, můžeme se těšit na další čtyři roky stavební agónie, tvrdého vyjednávání kompromisů o té správné podobě zákona a zahodíme do koše zákon, který konečně mohl pomoci zvýšit naši konkurenceschopnost.

* Zahraniční investoři kvůli nepředvídatelnému a zdlouhavému povolování staveb budou i nadále raději dávat přednost Polsku nebo i Rumunsku. Nebudeme moci nahradit výpadek soukromých investorů, protože nebudeme mít připravené a povolené projekty.

* Povolování dálnice bude i v dalších letech trvat v průměru 13 let a obyčejného bytového domu pět let, přitom nám stále zbývá do dobudování dálniční sítě 800 kilometrů a města trápí krize dostupného bydlení. Budeme muset zapomenout na ambiciózní plán výstavby vysokorychlostních tratí a napojení na další evropské tratě. Přitom by se díky novému stavebnímu zákonu přípravy zrychlily minimálně o 30 procent.

* Problémy s povolováním staveb má nejen stát, kraje, města a obce a velcí investoři – developeři, ale i občané, kteří si chtějí postavit jen rodinný domek. I jim trvá povolovací martýrium roky.

* Bydlení, kouzelné zaklínadlo v programech všech politických stran, rozhodně nebude dostupnější, spíš naopak. Už teď tempo povolování výstavby bytů nestačí ani zdaleka uspokojit poptávku. V Praze se sice připravuje více než 120 tisíc bytů, jsou ale dlouhodobě zamrzlé v nefunkčním povolovacím procesu. Pokud se nic nezmění, za deset let může Praze chybět i více než čtvrt milionu bytů.

* Stavebnictví bude dál dusit tzv. systémová podjatost, kdy nadřízené orgány a soudy ruší povolení s odkazem na obavu, že úředníci stavebních úřadů nejsou dostatečně nezávislí na lokální politické reprezentaci. Systémová podjatost už teď brzdí dostavbu dálnic, Pražského okruhu, nové trasy metra D nebo Radlické radiály. Má tedy vliv na životy milionů lidí, kteří by zmíněné komunikace mohli využívat. Státní soustava, která je v novém zákoně, by konečně zajistila, že významné projekty už nebudou zbytečně zdržovány.

* Stavební správa dál zůstane roztříštěná: Dnes stavby povoluje 714 obecných stavebních úřadů, 606 speciálních stavebních úřadů, 4 vojenské stavební úřady, 9 báňských a další 4 speciální (ministerstva). Stavebník si navíc dál bude muset řídit více než 80 právními předpisy, bude si muset opatřit desítky razítek a stavební úřady budou dál hrát mezi sebou nekonečný ping – pong.

* Máme před sebou nové programové období evropských fondů a zdroje z fondů obnovy, které bude potřeba vyčerpat poměrně rychle. Celkem se jedná o skoro bilion korun. Velká část projektů vyžaduje stavební povolení, hrozí tedy, že se je nepodaří efektivně vyčerpat.*

/zr/

 

Vedení Prahy chce prosadit do novely stavebního zákona, aby obcím zůstalo právo rozhodovat o územním plánování, mohly si vytvořit své stavební předpisy nebo aby mohly dokončit rozdělané územní plány. Požadavky město shrnulo do tzv. Čtyř městských artikul, které v pondělí novinářům představili primátor Zdeněk Hřib, jeho náměstek Petr Hlaváček a ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč. Zástupci města jednají s poslanci napříč stranami, aby v Parlamentu návrhy změn přednesli. Cílem nového zákona je především zrychlit výstavbu. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové nesmí přechod pořizování územně-plánovací dokumentace ohrozit strategické zájmy státu.

„Dosud se debata o novém stavebním zákonu soustředila především na rychlost povolování. To je ale až B. My musíme nejdříve vyřešit A. Beze změny územního plánování se totiž povolování staveb nezrychlí,“ varoval Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního rozvoje. „Více než rok vedeme s Ministerstvem pro místní rozvoj o tomto problému diskuzi, nicméně návrh zákona naše potřeby stále nereflektuje a situace začíná být opravdu vážná. Proto jsme spolu s ostatními českými městy zformulovali čtyři jednoduché požadavky. Díky nim může nový stavební zákon přinést nejen slibované zrychlení, ale také zkvalitnění výstavby. A protože jde o prostředí, ve kterém my všichni žijeme, mělo by nás to zajímat všechny,“ doplnil Petr Hlaváček.

„Usilujeme o to, aby města získala více pravomocí v oblasti plánování svého rozvoje. Za udržitelný rozvoj měst musí být jednoznačně odpovědní konkrétní volení zástupci samosprávy a nikoliv anonymní státní úředníci. Občanům dává právo na samosprávu ústava, ale pokud samosprávy nebudou mít žádné reálné pravomoci, tak toto právo zůstane jen na papíře. Aktuální podoba novely stavebního zákona bohužel nesměřuje k posílení samospráv. K urychlení stavebních řízení nedojde žádným stěhováním úředníků na jedno místo, které při souběžné digitalizaci stavebních řízení dává stále menší smysl. Samosprávy měst musí mít možnost už ve fázi územního plánování stanovit jasná pravidla, která budou developeři, úředníci i veřejnost chápat stejně a nebudou se jejich rozpory řešit až v územním či stavebním řízení,“ konstatoval primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

„V Parlamentu vrcholí bitva o schválení nového stavebního zákona. Bohužel zákon, který nyní sněmovna projednává ve druhém čtení na základě vládního návrhu, kvalitní není. Vláda chce proti vůli měst a obcí převést územní a stavební řízení pod stát, což omezí právo obcí na samosprávu. Obávám se, že zejména u územního plánování a pořizování územního plánu vláda nedomýšlí, jaké negativní důsledky to bude mít. Proto Praha společně s dalšími velkými městy - Brnem, Ostravou, Plzní a Libercem - zformulovala takzvané Čtyři městské artikuly a připravila pozměňovací návrhy k projednávanému zákonu. Jestliže jsme se s novým stavebním zákonem dostali do této situace, pak jsem přesvědčená, že jediným rozumným řešením je nechat reformu stavebního práva novému Parlamentu a nové vládě, kteří, věřím, budou odpovědnější,“ dodala radní hl. m. Prahy pro oblast legislativy Hana Kordová Marvanová.

„ČTYŘI MĚSTSKÉ ARTIKULY“. S JAKÝMI NÁVRHY PŘICHÁZEJÍ ČESKÁ MĚSTA?

1/ Právo územního plánování v samostatné působnosti

Města si potřebují samy pořizovat územní plány, aby mohly rozhodovat o svém rozvoji. V současnosti ani podle návrhu zákona však nemají na proces pořizování žádný vliv.

2/ Městské stavební předpisy pro statutární města

Praha potřebuje zachovat své platné stavební předpisy už jen z důvodu zachování kontinuity a právní jistoty v přípravě staveb. Další česká města, která projevila o vlastní stavební předpisy zájem, by tuto možnost měla dostat také. Každé české město je totiž něčím jedinečné. Stejně jako je odlišný režim správy NP Krkonoše a NP Podyjí, měl by být odlišný přístup k rozvoji specifických hodnot Plzně nebo Ostravy.

3/ Dokončení pořizovaných územních plánů

Praha, Brno nebo například Liberec pracují na svých nových územních plánech již několik let. Česká města musí mít možnost tyto práce dokončit a nezahazovat několikaletou a velmi kvalitní práci kvůli zákonem vynucenému přepracování. Návrh zákona se chová problematicky i k platným územním plánům. Ty mají být přepracovány při jejich první změně, což s sebou přináší extrémní finanční náklady i nereálné nároky na úředníky.

4/ Obec s postavením dotčeného orgánu

Města a obce musí být součástí procesu povolování staveb od počátku. Podle návrhu zákona má o projektu rozhodnout státní správa, která až následně předá projekt obci k případným připomínkám.

„Deset největších českých měst produkuje téměř osmdesát procent hrubého domácího produktu celého Česka. Pokud stát nevyslyší jejich volání, hrozí stagnace jejich rozvoje a v důsledku ekonomický propad, který se velmi rychle projeví v každé české obci. Důležité je zdůraznit, že všechny čtyři artikuly spolu úzce souvisí a nelze vybrat jen jeden a ostatní tři nechat „na potom“. Je to stejné, jako kdybyste sundali autu jedno kolo a vyrazili na výlet. Pravděpodobně daleko nedojedete,“ snaží se problematiku popsat ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč.

Obce, města a kraje mají Ústavou zaručeno právo na samosprávu, které je státní správou v současnosti podle vedení města soustavně oklešťováno. Předložený návrh stavebního zákona by se z tohoto pohledu dal považovat i za protiústavní.

VYJÁDŘENÍ MINISTRYNĚ PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

„Velká města mají pravdu v tom, že musí mít v rukou silný nástroj, kterým budou ovlivňovat rozvoj svého území. A tím nástrojem je územní plánování. Samotné povolování staveb je pak spíše technicistní záležitostí, kterou by měla mít na starosti profesionální státní stavební správa. V tomto principu si rozumíme a já jej dlouhodobě podporují,“ v reakci na čtyři městské  artikuly to uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Podle jejích slov je však jinou věcí paragrafové znění takové úpravy – přechod pořizování územně-plánovací dokumentace na samosprávy je poměrně zásadní změna, která má široké souvislosti a nesmí ohrozit strategické zájmy státu například při výstavbě dálnic, železnic nebo přenosové soustavy.

„Další problém, na který jsme naráželi, bylo to, že menší obce naopak pořizovat samy územní plány nechtějí, protože na to nemají peníze, ani personální kapacity. A setkali jsme se také s nesouhlasy resortů," připomněla Klára Dostálová. „Já ale pevně věřím, že se ve sněmovně povede najít způsob, jak to legislativně správně udělat. Podobně se nám společně se třemi největšími městy podařilo najít společnou řeč, když jsme vyslyšeli jejich požadavky na vlastní stavební předpisy – Praha tak o své Pražské stavební předpisy nepřijde. Nebo jsme vyšli vstříc s prodloužením termínu pro platnost územních plánů, které měly skončit příští rok. Praha do té doby nestihne přijmout nový Metropolitní plán, na kterém pracuje už od roku 2013 a mohla by se po tomto termínu rozvíjet už pouze ve svém intravilánu z roku 1966. To by znamenalo, že například v Praze 11 by se nepostavil už ani rodinný domek. A to nemůžeme dopustit, takže bude mít stejně jako ostatní města čas až do roku 2025."*

/zr/

 

Úvodní rozhovor únorového vydání Moderní obce jsme připravili s Pavlem Drahovzalem, starostou obce Velký Osek na Kolínsku. Ten se také stal tváří aktuálního čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Aktuální vydání však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Tématem měsíce tentokrát byl Zpětný odběr a recyklace. Jako vždy i i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách únorového čísla našeho časopisu vystupují.

* Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek na Kolínsku: S určitou nadsázkou řečeno – mít mnoho peněz je pro obce důležité, ale mnohem podstatnější je, jak tyto peníze efektivně a smysluplně využijete. Stejně tak je důležité, aby příjmy obcí byly co nejstabilnější, nebyly tak moc vystaveny výkyvům ekonomiky nebo daňových změn...   ...Velký Osek patří k nemálo obcím, které si našetřily finanční rezervu na projekty a řešení nenadálých situací, ta naše činí zhruba 25 mil. Kč. V roce 2021 z ní využijeme na kofinancování dotovaných projektů okolo 16 mil. Kč. Rezervu jsme tvořili přibližně šesti let. Chci totiž připomenout argumentaci Svazu měst a obcí, který před projednáváním daňového balíčku varoval: Ano, obce jsou díky svým finančním rezervám většinou schopny rok či dva vydržet bez finančních kompenzací za daňový balíček. Jenže pak – až své finanční rezervy vyčerpají – jim nastanou velké problémy s předfinancováním projektů, neboť dotace jsou i dnes z velké části nastaveny tak, že žadatel o dotaci, tedy obec, realizaci podpořeného projektu zaplatí sám – a teprve po dokončení projektu obdrží dotaci. Banka však úvěr na uskutečnění projektu obci patrně neposkytne, pokud obec nedostojí kritériím rozpočtové odpovědnosti, což dnes banky velmi bedlivě sledují.

A paradoxně, jak někdo bude moci obci poskytnout dotaci, když obec na projekt nebude mít zajištěné kofinancování? Pravda, i dnes kofinancování činí třeba jen deset procent, ale často už třeba i 40, a třeba v oblasti energetické účinnosti klidně také 50 až 60 procent…

Například my svoji finanční rezervu chceme z velké části využít na dofinancování dotací podpořeného projektu rekonstrukce Dělnického domu na polyfunkční kulturně-společenské zařízení, kde nebude chybět ani nová knihovna. Projekt řeší i energetickou účinnost a využívání odpadního tepla plus fotovoltaiku, přičemž dotace pokryjí zhruba 50 %.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR, starosta Kyjova, Manažer roku 2019: Současný stav nás nutí omezovat osobní kontakty s ostatními lidmi na minimum, ale současně urychluje nástup digitalizace do veřejné správy. Snažíme se hledat nové komunikační kanály k našim občanům, pořádáme videokonference, i školení absolvujeme na dálku. Takzvané smart technologie začínají být aktuálnější, než kdykoliv předtím. Idea chytrých měst se zhmotňuje a tato oblast nabízí nepřeberné množství příkladů dobré praxe.

Třeba v Kyjově nyní hledáme nástroje, jak oživit lokální ekonomiku tvrdě zkoušenou protiepidemickými opatřeními. Jako vůbec první město v Česku začínáme testovat "lokální" měnu nazvanou corrent. Funguje jako chytrá sleva. Každý z občanů, který se do projektu zaregistruje, dostane do virtuální peněženky 400 correntů. 1 corrent se rovná 1 koruně a uplatnit tuto měnu lze pouze u kyjovských obchodníků, a to až do výše 50% z celkové ceny nákupu. Tímto způsobem motivujeme naše občany, aby své peníze utráceli primárně v kyjovských obchodech. Ambicí projektu je znovu rozproudit ekonomiku a oživit poptávku občanů po službách kyjovských obchodníků.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Nejen dnešní složitá doba potvrzuje, jak je důležité, aby lidé byli součástí fungujících rodin, které si budou pomáhat, stejně jako to, aby žili v dobře řízených obcích, městech a krajích a aby za nimi pevně stála jejich země, tedy vlast. Pokud jde o obce, stát by byl bez nich zcela bezmocný, což pandemie jasně ukázala. Být v ústavě si proto samosprávná obec prostě zaslouží. Samospráva je pro fungování státu zcela nezastupitelná, a prestiž ústavně chráněné hodnoty jí patří.

* Zdislava Odstrčilová, místostarostka Valašského Meziříčí na Vsetínsku: Sociální služby komunitně plánujeme od roku 2008, čtyři roky nato už v rámci celého mikroregionu, který se plně kryje se správním obvodem našeho města jako obce s rozšířenou působností a zahrnuje 18 obcí se 42 tisíci obyvatel. Výhodou je, že zde tak máme celou škálu sociálních, ale i zdravotních služeb a současně je to ufinancovatelné. Velmi úzce navazujeme na aktivity ve Zlínském kraji, to se velmi osvědčilo. Pochlubit se můžeme dobrou spoluprací mezi jednotlivými aktéry. Zástupci sociálního odboru, jednotliví poskytovatelé sociálních služeb, úřad práce i jednotlivci, kteří se o problematiku zajímají, aktivně a dělně vzájemně spolupracují.

Zásadní jsou však finance. Ve městě máme dlouhodobě poměrně silnou finanční podporu z rozpočtu, aktuálně 9,72 mil. Kč. Částku už od počátku nedáváme poskytovatelům sociálních služeb najednou, ale dělíme ji podle jednotlivých sociálních služeb. Ve spolupráci se zmíněným mikroregionem Valašskomeziříčsko-Kelečsko je nastaven systém kofinancování sociálních služeb jednotlivými obcemi. Valná většina obcí mikroregionu (13) kofinancuje už nyní, další se snad přidají.

Zároveň velmi dbáme na to, abychom do komunitního plánování sociálních služeb všechny obce aktivně vtahovali a průběžně jejich zástupce vzdělávali. Má to svou logiku, obec je zadavatelem, má aktivně ovlivňovat danou síť služeb. Současně to zvyšuje ochotu celou věc kofinancovat.

* Michaela Sigmundová, advokátka: V tuto chvíli je připraven text petice starostů s tím, že zejména žádají Petiční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby se zasadil o stanovení zákonem daného plošného zákazu jízdy nákladním automobilům o maximální přípustné hmotnosti převyšující 12 tun a jízdním soupravám tvořeným nákladním automobilem, jejichž hmotnost převyšuje 12 tun. Celý text petice lze vyžádat u starosty Města Tovačov Marka Svobody, který je současně osobou jednající za petiční výbor. Dalšími členy petičního výboru je starostka obce Charváty Jarmila Kowalczuková a starosta obce Blatec Mojmír Dostál. Jistě by bylo vhodné, aby se k této petiční akci přidaly i další obce z celé České republiky, které po své linii bojují s nadměrnou kamionovou dopravou, jež zásadním způsobem narušuje klidné bydlení jejich občanům, působí škody na soukromém majetku, jakož i na majetku samotných obcí.

* Milan Pour, poslanec: Jako poslanec Parlamentu ČR se setkávám se starosty obcí, kteří se snaží řešit řadu palčivých témat a potřebovali by pomoc a spolupráci při řešení těchto témat od ministerstev, akademické obce a řady dalších institucí. Takže do projektu 12 výzev regionálního rozvoje jsou začleněna témata, která hýbou regiony napříč naší vlastí. Patří mezi ně například problematika vylidňování regionů, dostupnost služeb, životní prostředí, inovace, mobilita, internet, energetika, využití brownfieldů, zadržení vody v krajině, veřejná správa v regionech.

V projektu nechybí ani představení Strategie regionálního rozvoje ČR 21+, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Chtěl jsem formou několika seminářů propojit odborníky z různých institucí, kteří řeší danou výzvu, s praxí starostů. Podle pozitivního ohlasu na první seminář se tento cíl projektu daří naplňovat.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Kraje vešly do letošního roku s výhledem na nižší daňové – a pravděpodobně i nedaňové a kapitálové příjmy, a s nižšími úsporami. Přitom mohou volně rozhodovat prakticky jen o té části rozpočtu, která v uplynulém roce zaznamenala pokles. Ekonomická situace se v roce 2021 oproti loňsku nejenže nezlepší, ale mohla by být i horší.  Představitelé krajů tak při konstrukci svých rozpočtů museli, více než kdy jindy, zvažovat, jak naložit s penězi ušetřenými v minulých letech a zda nevyužít úvěry více než dříve. Toto rozhodování se obvykle odvíjí také od toho, jak velké úspory či dluh měly kraje koncem roku 2020. Souhrnné údaje o hospodaření krajů za uplynulý rok však budou zveřejněny až v dubnu.

* Luděk Tesař, ekonom: Úroky z úvěrů nepřirozeně porostou. Za normálních poměrů by úroky klesaly, protože peníze jsou uměle do ekonomiky chrleny a je těžké je rozmnožit – ale to by nesměl stát být tak špatný hospodář. Stát tím, jak se zhoršuje jeho kondice, bude muset nabízet za státní obligace stále vyšší úroky, čímž zasáhne do trhu s úvěry. Zdraží se jak hypotéky, tak úvěry pro obce. Pro obce můžeme očekávat, že ze současných sazeb úvěrů na hodnotách zhruba 0,5 až 1,5 % p. a. se ocitneme běžně nad 1,5 %. Potkají se tu však dva vlivy: obrovská poptávka po penězích u států a nízká u lidí a firem. Dokud nebude ekonomika zase přirozená, bude těžké peníze legálně zhodnotit a vydělat.

* Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady: Výsledky hospodaření státního rozpočtu za rok 2020 ukázaly, že celková odolnost českého hospodářství v obtížných podmínkách byla větší, než se čekalo. K menšímu než hrozícímu propadu ekonomiky a na ni navázaných daňových příjmů podle ní přispěla také některá vládní podpůrná opatření. Nyní je však potřeba přistupovat k dalšímu vytváření a prodlužování podpůrných programů již velmi obezřetně a soustředit se hlavně na to, aby bylo díky dostatku vakcín a efektivnímu plánu očkování co nejdříve vyřešeno zdravotní hledisko pandemie. Ekonomika pak bude mít možnost se nadechnout k růstu a veřejné finance se budou moci začít konsolidovat. Z tohoto pohledu je otázkou, zda nemohl být státní rozpočet pro rok 2021 co do deficitu ambicióznější.

* Roman Tvrzník, předseda představenstva společnosti ELEKTROWIN: Vývoj zpětného odběru vysloužilých elektrospotřebičů nabral v uplynulém „koronavirovém“ roce zcela opačný směr, než se všeobecně očekávalo. „Elektra“ se více prodávalo – a tudíž i více vyřazovalo. V roce 2020 jen tento kolektivní systém zpětně odebral téměř 50 tisíc tun vyřazených elektrospotřebičů. To v letos už šestnáctileté historii společnosti ELEKTROWIN představuje rekordní sběr. O rok dříve, v roce 2019, šlo o 45 tisíc tun, tehdy rovněž nebývalých.

* Helena Kuthanová, koordinátorka MAP II, MAS Hradecký venkov se sídlem v Nechanicích na Královéhradecku: Měli bychom mladé lidi zapojovat obecně i do dialogu s Evropskou unií. Mládež cítí, že politiky EU jdou někdy mimo ně a že se s nimi nediskutuje. Místní akční skupiny by mohly mladé lidi například více zapojovat do programu Erasmus+, aby se mohli setkávat s jinými mladými lidmi z jiných zemí, diskutovat důležitá témata. Naše MAS vyslala mladé lidi do Itálie, kde se seznamovali s tím, jak udržet a rozvíjet podnikání na venkově.

* Lukáš Kříž, IT expert: Ačkoli hovoříme o on-line či digitálních službách, obyvatelé měst a obcí nechtějí být v souvislosti s jejich konzumací považováni jen za masu spotřebitelů. Jsou neopomenutelnými účastníky veřejného dění, a tomu se musejí procesy a mechanismy veřejné správy přizpůsobit. Zaměří se zejména na efektivní komunikaci, jejímž prostřednictvím lze nejen zjišťovat názory obyvatel, ale také zvyšovat jejich zapojení do veřejného dění.

Digitální infrastruktura začne zastiňovat tu fyzickou. Nejde o to, že by samosprávy přestaly pečovat o silnice, parky nebo o osvětlení ulic. Mnohem větší pozornost oproti minulosti zaměří na rozvoj digitální infrastruktury a na ni navázaných služeb. Těžit z této změny budou nejen obyvatelé, ale i samotná fyzická infrastruktura. Na její stav začnou dohlížet baterie senzorů, jejichž výstupní data automaticky zpracují a vyhodnotí informační systémy.

* Martin Lukáš a Pavel Liška, spoluautoři projektu Optimalizace systému řízení příjmu, validace, zpracování a reportingu datových sad v resortu životního prostředí: Projekt řeší problém nedostatečnosti zavedení obecného principu, kterým je služba veřejnosti v oblasti poskytování dat na základě zákonů životního prostředí, v různých formátech, časových řezech a vysoké kvalitě. Potřebnost tohoto projektu vychází ze současného stavu v oblasti příjmu, validace a reportování dat o životním prostředí, a to nejen v resortu životního prostředí. Zcela chybí jednotná pravidla, a s tím související nastavení standardizovaných procesů zaručujících vyšší přidanou hodnotu. Spolupráce mezi informační agenturou CENIA a vlastníky dat o životním prostředí je tímto velmi ztížena. Projekt se zabývá problematikpou jednoznačných datových toků pro účely tvorby indikátorů životního prostředí s cílem informovat vládu, veřejnost, kraje, města a obce o stavu a vývoji životního prostředí.

* Žaneta Kozubíková, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.: Veřejné zakázky vstoupily do roku 2021 s významnou legislativní novinkou. V prosinci 2020 byla v rámci tzv. odpadového balíčku přijata dílčí novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která mezi transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení a zákaz diskriminace přidává nové základní zásady. Nově jsou zadavatelé povinni dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. V praxi to znamená, že zadavatelé budou u každé veřejné zakázky muset v prvé řadě zvážit, zda její povaha a smysl umožní sociálně a environmentálně odpovědné zadávání a inovace. Dojde-li zadavatel k závěru, že tyto nové zásady u veřejné zakázky použít nelze, bude povinen řádně odůvodnit, proč tomu tak je, a to zejména již v zadávací dokumentaci. Pokud naopak zadavatel usoudí, že zásady či alespoň některé z nich jsou na veřejnou zakázku aplikovatelné, popíše postup, jakým způsobem se v zakázce projeví.

Je nutné zdůraznit, že veškeré tyto povinnosti se vztahují již na výběrová či zadávací řízení zahájená od 1. ledna 2021.

* Jan Břeň, právník: Dnem 1. ledna 2021 nabyl účinnosti zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), který po šedesáti letech nahradil předchozí (a v mnohém již překonaný a nevyhovující) zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 36/1960 Sb.“).

Zákon o územně správním členění státu představuje „nabídku“ obecného územně správního členění České republiky, která může být využita v příslušné právní úpravě působnosti jednotlivých orgánů státní správy pro celkové zvýšení přehlednosti výkonu státní správy. Je však nutné zdůraznit, že nový zákon o územně správním členění státu žádným způsobem nezasahuje na dosavadní specializovaná územně správní členění pro jednotlivé obory (oblasti, úseky) výkonu státní správy, která tak nechává zcela beze změny.

Nové územně správní členění České republiky je tak i po nabytí účinnosti zákona o územně správním členění státu představováno nejen zákonem o územně správním členění státu, ale rovněž i některými dalšími právní předpisy v této oblasti.

* Marcela Káňová, partnerka a vedoucí právního týmu CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s. r. o., advokátní kancelář: Podle § 158 ZZVZ zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nepřesahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 ZZVZ. Tímto prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení“). Významné přitom je to, že právní služby patří mezi tzv. sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 ZZVZ, které je podle § 129 ZZVZ možno zadávat ve zjednodušeném režimu podle § 129 ZZVZ, který stojí vedle režimu podlimitního a nadlimitního. Jde přitom o zcela nový způsob zadávání veřejných zakázek, který zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) neznal, a který je charakteristický velmi nízkou mírou regulace. Skutečnost, že právní služby lze podle § 129 ZZVZ zadat ve zjednodušeném režimu, nemá však vliv na možnost využití výjimek vyplývajících z jiných ustanovení ZZVZ, tedy výjimka podle § 158 ZZVZ.

Podle § 3 odst. 4 písm. a) nařízení činí finanční limit pro určení nadlimitní sektorové veřejné zakázky na služby zadávané ve zjednodušeném režimu (tj. i právní služby) aktuálně 25 676 000 Kč.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

Současný stavební zákon představuje kompromis. Kompromis mezi zájmy stavebníků a veřejnými zájmy. Proto je po celou dobu přípravy terčem kritiky. Je to ale kompromis, který přinese to, co všichni od změny stavební legislativy očekávají – zrychlí zoufale pomalé povolování staveb, zjednoduší neskutečně přebujelou administrativu, která ho provází, a především zajistí dodržování lhůt ze strany státu! Současný stav se tak stoprocentně zlepší.

Hospodářská komora ČR včera vystoupila s řadou připomínek k novému stavebnímu zákonu, které Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) považuje za nutné uvést na pravou míru. MMR předpokládá, že jde o nepochopení celé věci nebo nedostatek informací, neboť Ministerstvo pro místní rozvoj až do konce minulého týdne vypořádávalo připomínky k návrhu zákona – a finální verzi zákona tedy nemohou zástupci podnikatelské veřejnosti znát.

Ministerstvo pro místní rozvoj začne nový zákon představovat na dnešní tiskové konferenci v 9 hodin na Úřadu vlády ČR za přítomnosti premiéra Andreje Babiše a ministra dopravy a průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Ve vysvětlování principů zákona odborné i laické veřejnosti bude ministerstvo pokračovat v následujících týdnech.

REAKCE MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ NA KRITIKU NÁVRHU NOVÉHO STAVEBNÍHO ZÁKONA VZNESENOU HOSPODÁŘSKOU KOMOROU ČR: 

* Nový stavební zákon drží lhůty stanovené věcným záměrem, v praxi to znamená, maximálně 345 dnů včetně odvolání a přezkumu a 375 dnů u záměru, kde je třeba posouzení vlivu na životní prostředí. Toto jsou maximální, nepřekročitelné lhůty! V praxi bude povolování mnohem kratší, tyto maximální lhůty platí například komplikované doručování do ciziny nebo tam, kde probíhá dědické řízení.

* MMR vedlo v posledních pěti měsících desítky jednání s jednotlivými aktéry, je ale třeba si uvědomit, že stavební zákon bude vždy kompromis mezi zájmy soukromými a veřejnými, kdy nikdo nebude beze zbytku spokojen. Pokud ale chceme stavět, musíme se oprostit od prosazování pouze svých dílčích zájmů a podívat se na něj jako na celek.

* Zákon byl předložen do připomínkového řízení v maximalistické variantě a bylo jasné, že budou muset následovat kompromisy a ústupky. Toho si musela být HK ČR jako partner MMR vědoma. My především musíme zajistit, aby zákon důsledně ochránil veřejné zájmy, jejichž garantem jsou jednotlivé resorty. K zákonu se sešlo přes pět tisíc připomínek, z nichž většinu se podařilo ministerstvu vypořádat.

* Na finálním znění zákona se spolu s MMR během vypořádání připomínek až do finále podíleli také erudovaní právníci František Korbel a Stanislav Kadečka, kteří za Hospodářskou komoru ČR na tvorbě zákona spolupracovali. Autorský dohled a kontinuita návrhu a jeho soulad s věcným záměrem i po zapracování připomínek je tedy podle našeho názoru jednoznačně zajištěn. Komora sama dala v tiskovém prohlášení od zákona ruce pryč a teď si stěžuje, že nebyla informována…

* Proklamace, že zákon nic nezjednoduší, protože to je kočkopes (reakce na dohodu se Svazem měst a obcí ČR) a stejně zůstane ne jedno, ale spousta razítek, jsou jen marketingové výkřiky. Zákon přináší řadu principů, které povolování jednoznačně urychlí a zjednoduší, ať už jde o tlak na dodržování lhůt prostřednictvím fikce souhlasu nebo opatření proti nečinnosti stavebního úřadu, jedno řízení, redukci typů stavebních úřadů, apelační princip, kdy nadřízený úřad bude muset ve věci přímo rozhodnout a nevracet jen věc k projednání zpět na nižší instanci, jak je tomu dnes, nebo maximální redukci dotčených orgánů, tedy razítek. Není pravdou, že zákon nepřinese kýžené zrychlení. Stavebník bude do jednoho roku vědět, zda může stavět či nikoliv, za tím si stojím

* Většina dotčených orgánů bude integrována do stavebních úřadů. Vždyť dnes investor musí získat 40 a víc razítek! Neintegrovaní zůstanou pouze hasiči, částečně památkáři (u Národních kulturních památek a u památek UNESCO) a Agentura ochrany přírody a krajiny (ve zvláště chráněných územích), což jsou veřejné zájmy, po jejichž maximální ochraně volá odborná i laická veřejnost, i pro ty ale bude platit fikce souhlasu, takže řízení nebude trvat roky! Dnes často roční čekání investora na razítko se tak zkrátí na 30 dnů, po jejichž uplynutí pokud orgán nevydá stanovisko, bude bráno za to, že se záměrem souhlasí.

* Zákon se od věcného záměru schváleného vládou "zásadně odchýlil" snad jen dohodou se Svazem měst a obcí ČR uzavřenou na úrovni premiéra, což je kompromis dostatečně komunikovaný a medializovaný od ledna letošního roku, nejde tedy tvrdit, že by šlo o překvapení a pan prezident HK ČR se proti této dohodě již před několika měsíci v médiích i prostřednictvím tiskové zprávy vymezil. MMR vždy označovalo tuto dohodu za nikoliv nejšťastnější právní řešení, které ale s ohledem na uskutečněnou kompromisní dohodu ctí a která i tak zajistí zrychlení a zjednodušení povolování staveb.

* Postoj Svazu podnikatelů ve stavebnictví nás překvapil asi nejvíce. V aktuálním průzkumu, který zpracoval CEEC Research mezi 103 stavebními firmami, totiž vychází, že stavební firmy zákon jednoznačně podporují a chtějí jeho co nejrychlejší platnost. A je to logické. Aby měly stavební firmy práci, musí se povolovat silnice, dálnice, bytové domy, kanceláře… Neschválení nového stavebního zákona by nejvýrazněji dopadlo právě na ně.

* Zákon přinese jednoznačně zrychlení pro velké a strategické stavby nadmístního významu, když ty bude řešit rovnou krajská stavební správa, po čemž investoři těchto děl dlouho volají. Výtky Svazu podnikatelů ve stavebnictví a Svazu průmyslu a dopravy tedy považujeme za nepochopení celé věci a budeme stavebním firmám a investorům znovu principy nového stavebního zákona vysvětlovat v sérii seminářů, které rozptýlí jejich obavy.*

/tz/

Ilustrační foto: Sídlo Ministerstva pro místní rozvoj

Foto: archiv

Celkem čtrnácti kritérií se přidržovalo Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), když v uplynulých třech letech mapovalo vybavenost všech obcí do deseti tisíc obyvatel. Zjišťovalo například to, zda jsou tam dostupné prodejny potravin, restaurace, základní či mateřská škola, lékárna, praktický lékař nebo sportoviště (viz mapky ve fotogalerii). Ze shromážděných údajů vytváří SMS ČR geolokační informační systém AGIS SMS ČR, který bude k dispozici obcím a bude také pravidelně aktualizován.

Shromážděné údaje nám poskytují velice dobrou představu o tom, které regiony jsou na tom z hlediska základní vybavenosti obcí hůře. Nikoliv překvapivě se často jedná o oblasti ležící na hranicích krajů, tedy ve vnitřních periferiích, z krajů pak nejhůře dopadla Vysočina, což je dáno také velkým počtem obcí v tomto kraji,“ okomentoval dnes výsledky předseda SMS ČR Stanislav Polčák a dodal: „Není jistě náhoda, že právě v těchto regionech jsme v rámci jiného šetření zaznamenali nejvyšší míru záporné migrace, která je způsobená stěhováním do větších, lépe vybavených aglomerací.“

SMS ČR zjišťovalo, zda jsou v obcích do deseti tisíc obyvatel k dispozici následující položky občanské vybavenosti: prodejna potravin, restaurace/hospoda, základní škola, mateřská škola, praktický lékař, pediatr, zubař, lékárna, pošta, vodovod, čistírna odpadních vod, kulturní sál a sportoviště.

Jde o kritéria, která vystihují to, zda v dané obci jejím obyvatelům nechybí některá ze základních služeb, které si oprávněně spojujeme s komfortním životem ve 21. století. Podle toho, kolik z výše uvedených kritérií obec naplnila, byly všechny obce v ČR indexovány a výsledek jsme promítli do přehledných map,“ vysvětlil Stanislav Polčák.

Například Kraj Vysočina dosáhl celkově indexu 4,99, což znamená, že tamní obce naplňují v průměru 5 z výše zmíněných 14 kritérií. Nejvyššího indexu – přes 8 – dosáhly (pro mnohé zřejmě překvapivě) Moravskoslezský a Karlovarský kraj, což je ovlivněno menším počtem obcí na jejich územích. Poměrně dobře z mapování vycházejí také Zlínský a Olomoucký kraj.

Pro efektivní řízení celé regionální politiky musíme vycházet z dostatečné datové základny, a to i v oblasti vybavenosti obcí, kde jsme v minulosti naráželi na nedostatek spolehlivých dat zejména stran dostupnosti jednotlivých druhů služeb a kvality infrastruktury. Proto jsme se rozhodli finančně podpořit Sdružení místních samospráv ČR při mapování vybavenosti obcí a tato spolupráce se ukazuje jako velmi přínosná. Jde o systémový projekt, uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Získaná data využívá Ministerstvo pro místní rozvoj například při přípravě Akčního plánu Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ na léta 2021-2022 nebo v rámci Koncepce rozvoje venkova, kterou před pár týdny schválila vláda. Zároveň data slouží jako podklad pro správné věcné nastavení našich dotačních titulů, jimiž chce MMR pomoci zkvalitnit infrastrukturu a vybavenost obcí.

V neposlední řadě jsou získané údaje využívány při řešení výzkumných projektů, do kterých je MMR zapojeno a jejichž výsledky budou sloužit k vhodnému nastavení podpory rozvoje obcí v budoucnu a smart řešení. Data jsou k dispozici pro všechny resorty, které o ně projevují velký zájem.

"Jsem tedy ráda, že získané údaje z reálného prostředí mají široké využití a zlepšuje se tím spolupráce jak mezi státem a obcemi, tak i mezi obcemi samotnými,“ uzavřela ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Mapování obcí bude pokračovat. SMS ČR chce jednak znovu ověřit situaci ve všech zmapovaných obcích a zjistit tak, jak se jejich vybavenost v průběhu času vyvíjí, jednak chce do mapování zahrnout i obce v rozmezí 10 až 20 tisíc obyvatel.*

/zr/

K foto:

Výsledky mapování vybavenosti všech obcí do deseti tisíc obyvatel dnes vzástupcům médií představili v Poslanecké sněmovně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

 

 

S

Povolovat stavby místního významu bude do budoucna zhruba 300 stavebních úřadů na úrovni obcí, Krajskou stavební správu bude tvořit čtrnáct úřadů plus jeden specializovaný úřad pro vyhrazené stavby, který se bude soustředit na ty nejsložitější stavební záměry typu dálnic. V čele soustavy bude stát Nejvyšší stavební úřad, který bude ústředním správním orgánem a nebude podřízen žádnému z ministerstev. Toto uspořádání struktury stavebních úřadů ve smyslu navrhovaného stavebního zákona je odbornou sférou akceptováno jako kompromis.

Nový stavební zákon, který je nyní připravován Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), musí především přinést zrychlení povolování staveb, zjednodušení administrativy, která ho v současné době provází, a systémový tlak na dodržování lhůt. V tom jsou zajedno všichni, kdo se k novému stavebnímu zákonu vyjadřují.

Velkou diskusi však vyvolalo navržené vytvoření státní stavební správy a následná dohoda se Svazem měst a obcí ČR, která počítá se vznikem státní stavební správy na úrovni krajů a Nejvyššího stavebního úřadu. Na úrovni obcí s rozšířenou působností chce ponechat stavební řízení v přenesené působnosti tak, jako je doposud.

Na dnešním jednání Kolegia ministryně pro místní rozvoj proto odborníci z praxe – představitelé stavebních firem sdružení ve Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR (SPS ČR) nebo Hospodářské komoře ČR (HK ČR), zástupci samospráv sdružení ve Svazu měst a obcí ČR a profesních komor diskutovali nad tím, jak se aktuálně projednávaný kompromis s přenesenou působností na obcích s rozšířenou působností a státní správou na krajích a centrální úrovni o struktuře stavebních úřadů promítne do praxe. Shodují se na tom, že jde o kompromis. Apelovali však na to, aby na další ústupky ministryně nepřistupovala.
„Jsem ráda, že odborníci ze všech možných oblastí z praxe nacházejí shodu. Nový stavební zákon je velmi komplexní norma a jako takový dopadá na řadu subjektů, které mají mnohdy rozdílné zájmy. Je třeba jít cestou kompromisu, ale ten je možný jen do jisté míry. Pokud bychom chtěli 100procentně vyhovět úplně všem, nikdy bychom se nepohnuli z místa,“ vysvětlila ministryně Klára Dostálová.
V obcích zůstane zachováno zhruba 300 stavebních úřadů
Po přijetí nového stavebního zákona se už nestane, aby občané a investoři museli čekat, až se zaměstnanec stavebního úřadu uzdraví nebo vrátí z dovolené. Rekodifikace stavebního práva řeší i tzv. zastupitelnost úředníků, která je dnes velkým problémem. Ze 714 stavebních úřadů je totiž 17 procent jednohlavých – pracuje tam pouze jeden člověk. V současném modelu přenesené státní správy, kdy stavební agendu vykonávají pro stát za úplatu obce, nemůže stát pomoci, tedy poslat svého úředníka na místo, kde aktuálně chybí, nebo tam, kde úřad povoluje komplikovanou stavbu či nestíhá vyřizovat žádosti.
„V systému je dnes celkem 13 500 úředníků, kteří si nemohou vzájemně pomoci. A tím dochází k obrovskému zdržení a nedodržování lhůt, což jsme mohli sledovat například při vyřizování žádosti o územní rozhodnutí pro Pražský okruh do Běchovic. Stavbu za více než deset miliard korun řeší malinký úřad v Uhříněvsi a nikdo jim nemůže přijet pomoc. Nebo například v Nechanicích onemocněla úřednice, stavební úřad zavřel a investor musel počkat, až se uzdraví,“ popsala současný stav ministryně. A ten se musí změnit.
V roce 2021 začne platit nový stavební zákon, který přinese nové uspořádání stavebních úřadů. Na obcích s rozšířenou působností zůstanou zachovány stavební úřady v přenesené působnosti tak jako dosud. Ty budou povolovat stavby místního významu, jejich definice bude zakotvena ve vyhlášce k zákonu.

Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje, že vyjde z kategorizace staveb, kterou již v souvislosti s novým zákonem vytvořili hasiči. Další úroveň stavební správy představují krajské stavební úřady, které budou již plně v režii státu a jejich úředníci budou zaměstnanci státu ve služebním poměru. Do krajských úřadů budou integrovány dotčené orgány, které dnes vydávají závazná stanoviska.
Krajskou stavební správu bude tvořit 14 úřadů plus jeden specializovaný úřad pro vyhrazené stavby, který se bude soustředit na ty nejsložitější stavební záměry typu dálnic. V čele soustavy bude stát Nejvyšší stavební úřad, který bude ústředním správním orgánem a nebude podřízen žádnému z ministerstev. Řídit jej bude vládou jmenovaný předseda, nikoliv politik, čímž bude zaručena maximální nezávislost státní stavební správy.
Povolovat stavby místního významu bude do budoucna zhruba 300 stavebních úřadů, čímž se Česká republika přiblíží Polsku, kde téměř čtyřikrát větší území obslouží 396 stavebních úřadu, nebo Maďarsku, které si vystačí s 217 stavebními úřady.

Stavební úřady v první linii zůstanou zachovány na obcích s rozšířenou působností, jejich struktura ale tuto síť nebude kopírovat úplně přesně – kritériem bude hlavně dostupnost stavebních úřadů. Některé tyto stavební úřady si budou moci zřídit územní pracoviště. Kde tyto stavební úřady a pracoviště vzniknou, je v gesci Ministerstva vnitra, starostové se tedy budou moci dohodnout s resortem Jana Hamáčka.
„Pro nás je důležité dodržení několika kritérií, mezi ty hlavní patří zachování lokální dostupnosti služeb a personální zabezpečení služeb, tedy že i na této nejnižší úrovni budou úředníci zastupitelní,“ uvedla Klára Dostálová.

Ministryně počítá s tím, že zaměstnanci stavebních úřadů na obcích prvního a druhého typu, které zaniknou, posílí zachované úřady na obcích s rozšířenou působností a krajskou stavební správu.

Tento model, který je kompromisním řešením Ministerstva pro místní rozvoj, Svazu měst a obcí a Ministerstva vnitra, umožní naplnit cíl nového stavebního zákona – zrychlit stavební řízení, minimalizovat potřebná razítka a zajistit dodržování lhůt. Zároveň s přípravou samotného stavebního zákona pracuje Ministerstvo pro místní rozvoj na digitalizaci stavební agendy, díky které budou moci občané a investoři podávat žádosti o povolení z domova prostřednictvím on-line Portálu stavebníka a komunikovat s úřady elektronicky.*

/zr/

 

K foto:

Budova Ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí v Praze

Foto: archiv MMR

V závěru loňského roku Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě shrnul situaci v oblasti bydlení v České republice. Zpráva zahrnula mimo jiné i poznatky ze tří kontrol, popsala strategické cíle v této oblasti a zformulovala slabá místa bytové politiky.

Na některé nedostatky v oblasti bytové politiky Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)  opakovaně upozorňoval již dříve. Podle jeho názoru například nejsou jasně vymezené pravomoci a odpovědnosti mezi institucemi, které mají bytovou politiku na starosti. Podpora bydlení ohrožených osob je špatně koordinovaná a její přínos se nedostatečně hodnotí. Stát například nesleduje, jak se využívají dotované sociální byty. Stále také chybí zákon o sociálním bydlení.

Pro 10 % obyvatel v ČR představují náklady na bydlení více než 40 % disponibilních příjmů domácnosti. Na pořízení vlastního bydlení (70 m2) je u nás potřeba 11 ročních platů (viz Deloitte: Property Index Overview of European Residental Markets, July 2017), zatímco v Belgii stačí 3,7 průměrného hrubého ročního platu, v Německu 5 a ve Velké Británii 9,8 průměrného hrubého platu. Na podporu bydlení vynaložil stát za posledních 20 let 232 miliard korun. Kromě toho přispívá i ohroženým lidem na náklady na bydlení, za poslední dva roky šlo o 23,2 miliardy korun.

Aby byla podpora bydlení účinná, musí být jasně určené role jednotlivých institucí, které mají na bydlení vliv, a to včetně obcí. Je také potřeba vymezit sociální bydlení a pro koho je určené. Stát by měl své intervence pravidelně vyhodnocovat, aby věděl, jaký mají dopad. Důležité je také účinně bojovat proti zneužívání podnikání, založeného na provozování ubytoven a nájmu bytů ohroženým osobám.

Ke zlepšení situace by přispělo i snížení počtu vyloučených lokalit a o úspěšnější integrace ohrožených osob na trhu práce. Počet vyloučených lokalit roste. V roce 2006 bylo takových lokalit 310 a žilo v nich 80 tisíc lidí. V roce 2015 se jednalo už o 606 lokalit se 115 tisíci lidmi.

Podle NKÚ se ukazuje, že výplata sociálních dávek a dotací na sociální práci je málo účinná. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo například v letech 2015 a 2016 krajům a obcím dotace ve výši 550 milionů korun na zvýšení počtu sociálních pracovníků na obecních a krajských úřadech. V roce 2016 se ale podařilo dosáhnout jen 28 % počtu sociálních pracovníků, který by byl podle MPSV optimální. Naopak Úřad práce počet svých pracovníků navýšil, ale počet sociálních šetření zůstal stejný a v poměru k počtu vyplacených dávek nízký.

NKÚ ve zprávě také uvádí, jak na jeho kontroly reagovaly příslušné instituce. MMR například slíbilo zrevidovat koncepci bydlení. MPSV připravilo návrhy na úpravu výpočtu sociálních dávek, změny v systému sociálních služeb. Podílí se i na přípravě zákona o sociálním bydlení, který je uveden jako jedna z priorit v programovém prohlášení vlády. Úřad vlády pak navrhl změnit zákon o sociálních službách.

V zemích EU na poskytování sociálního bydlení stále více spolupracuje soukromý a veřejný sektor. Má přitom jasně stanovené a rozdělné úlohy. V některých zemích, jako například v Rakousku, Belgii, Německu, Estonsku, navíc hrají klíčovou roli družstva. V Dánsku a Nizozemsku poskytuje sociální bydlení soukromý neziskový sektor. Na Slovensku existuje zákon, který upravuje systém sociálního bydlení a také vymezuje cílovou skupinu. Za poskytování sociálního bydlení jsou odpovědné obce. V Rakousku je pak sociální bydlení určené pro širší skupinu obyvatel, ne jen pro nejchudší a sociálně vyloučené. Na rozdíl od ČR se tam více zaměřují i na podporu bytové výstavby dostupného nájemního bydlení.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv Moderní obce

Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Českou agenturou pro standardizaci zajistilo koncem roku pro dodavatele veřejných zakázek bezplatný on-line přístup k technické normě ČSN EN 16931-1:2017. Umožnilo tím řádné a včasné naplnění evropské směrnice o elektronické fakturaci.

Podle zákona o zadávání veřejných zakázek tak nesmí zadavatel odmítnout elektronickou fakturu vystavenou dodavatelem za plnění veřejné zakázky z důvodu jejího formátu, který je v souladu s evropským standardem elektronické faktury. Toto ustanovení převádí do českého prostředí směrnici Evropského parlamentu a Rady o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek (směrnice o e-fakturaci). V souladu s touto směrnicí obdržela pro vytvoření uvedeného evropského standardu elektronické faktury mandát organizace European Committee for Standardization (CEN).

V této souvislosti stát prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj umožní dodavatelům veřejných zakázek bezplatný on-line přístup k technické normě ČSN EN 16931-1:2017, která je pro tyto účely nezbytná.

Povinnost zadavatelů veřejných zakázek neodmítat e-faktury, pokud odpovídají standardu elektronické faktury, nabývá účinnost v těchto termínech:

17. 4. 2019 u veřejných zadavatelů (ČR, její organizační složky a Česká národní banka);

17. 4. 2020 u ostatních zadavatelů (tedy plošně u všech zadavatelů).

Sponzorovaný přístup k technické normě ČSN EN 16931-1:2017 bude umožněn prostřednictvím webových stránek ČAS (http://www.agentura-cas.cz/), a to ve formátu pdf. Normu ČSN EN 16931-1:2017 nebude možné stahovat, tisknout ani jakkoliv upravovat a přístup k ní bude omezen pouze na IP adresy v ČR.*

/zr/

 

Obce do tří tisíc obyvatel i v letošním roce dostanou od Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) z programu Podpora obnovy a rozvoje venkova více než půl miliardy korun. Ministryně Klára Dostálová schválila projekty celkem za 516,5 milionů korun. Nejvíce financí poputuje na obnovu místních komunikací a na projekty, které podporují zapojení generací do komunitního života v obci a na obnovu sportovní infrastruktury.

„Národní dotace pro venkovské obce vyhlašujeme každý rok. Život na venkově je a má zůstat plnohodnotný. Proto věřím, že tyto finance přispějí nejen k základnímu rozvoji obcí, ale také zpříjemní život všem jejich občanům. Letos jsme uvolnili dokonce o 35 milionů korun více než vloni. Přesto mnoho projektů skončilo jako náhradní, a proto se snažím najít zdroje pro jejich realizaci.  Každoroční vysoká poptávka průměrně dvou tisíc žádostí o dotace dokazuje potřebnost těchto programů, zároveň je zřejmé, že náš rozpočet zatím zdaleka nemůže všechny problémy obcí vyřešit. Vypsanými dotačními tituly se také snažíme motivovat tamní obyvatele, aby se aktivněji zapojovali do dění ve své obci,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Cílem programu Podpora obnovy a rozvoje venkova je formou dotace podpořit obnovu a rozvoj venkovských obcí. Tím se MMR také snaží přimět obyvatele, občanské spolky a sdružení k zapojení do obnovy a rozvoje jejich obce v souladu s místními tradicemi. Příjemci podpory jsou specifikováni pro jednotlivé dotační tituly zvlášť. Obecně však jde o obce či svazky obcí.
Program pro letošní rok nabídl pět dotačních titulů: Podpora vítězů soutěže Vesnice roku, Podpora zapojení generací do komunitního života v obci, Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova, Podpora obnovy místních komunikací a Podpora obnovy sportovní infrastruktury. Výzva pro podávání žádostí byla ukončena 15. ledna 2018.
Seznamy vyhodnocených žádostí a další informace naleznete na: http://www.mmr.cz/cs/Narodni-dotace/Podpora-a-rozvoj-regionu/Podpora-obnovy-a-rozvoje-venkova-2018.

/zr/

Ilustrační foto: archiv MMR

 

 

Česká republika bude z Evropského fondu pro regionální rozvoj čerpat výhradně do oblasti kulturního dědictví až 11 mld. Kč. Tato jedinečná částka je poslední příležitostí tak velkého rozsahu, jež mohou z evropských dotací naše památky získat. V Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) je v současné době realizováno již 99 projektů obnovy památek, muzeí a knihoven za 5,25 mld. Kč. Dalších 80 projektů památek je v procesu hodnocení a postupně si rozdělí zhruba další 3 mld. Kč. Krajská a státem zřizovaná muzea a krajské knihovny mohou stále podávat žádosti o podporu, se zaměřením na vznik nových expozic a depozitářů či zvýšení ochrany sbírkových a knihovních fondů.

„Obnova památek je důležitá pro zachování kulturního dědictví naší země a atraktivity českých regionů. Už brzy díky těmto dotacím získá novou vizáž například hrad Kost nebo kolonáda haly Vincentka v Luhačovicích.  Největší objem dotací směřuje zejména na revitalizaci památek zapsaných na seznamu UNESCO a dále pak na některé národní kulturní památky,“ konstatovala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Největší objem dotací směřuje zejména na revitalizaci památek zapsaných na Indikativním seznamu UNESCO, například jsou to Lázně Luhačovice, Žatec – město chmele, a dále pak na některé národní kulturní památky atp. Výjimečnost tak rozsáhlých investic do našeho kulturního dědictví nelze spatřovat jen v samotném rozsahu, ale především v obsahu. Nejedná se totiž o pouhou obnovu památek jako takových, ale každý projekt přináší našemu kulturnímu dědictví určitou přidanou hodnotu.

Příkladem je obnova barokního hospitálu Kuks, který jako jediný projekt v České republice získal v letošním roce cenu Grand Prix v rámci ocenění Europa Nostra a jenž ojedinělým způsobem propojil revitalizaci objektu s navrácením kulturně-společenského života například prostřednictvím bylinné zahrady apod. Tento projekt byl uskutečněn v minulém programovém období díky dotaci z Integrovaného operačního programu.

Mezi nejzajímavější podpořené projekty IROP patří například obnova svatoprokopského areálu na Sázavě (dotace EU ve výši 101 mil. Kč), dále projekt Stará Boleslav – kolébka české státnosti (dotace EU 98,7 mil. Kč), revitalizace hradu Kost (dotace EU 75,1 mil. Kč), revitalizace kolonády haly Vincentka v Luhačovicích (dotace EU 88 mil. Kč) atd.

V oblasti kulturního dědictví IROP bylo dosud vyhlášeno osm výzev, z nichž tři jsou již ukončené (dvě výzvy na Revitalizace vybraných památek a jedna výzva na Muzea).

IROP navázal na úspěchy a zkušenosti IOP (Integrovaný operační program) a ROP (Regionální operační programy). Především v IOP bylo realizováno několik stěžejních projektů revitalizace památek, k nimž patří nejen již zmíněná obnova hospitálu Kuks, ale také vznik Centra sklářského umění ve sklářské huti František v Sázavě s bohatými edukačními aktivitami, dále revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli nebo zpřístupnění a nové využití Národní kulturní památky Vítkovice a dolu Hlubina. Ve srovnání s již dříve realizovanými projekty IOP se v IROP měnily některé podmínky, například v jednom projektu lze čerpat dotaci maximálně 124 respektive 246 mil. Kč, pokud je památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Integrovaný regionální operační program (IROP) dosud vyhlásil již 77 výzev v celkové hodnotě přesahující 115 mld. Kč. Program je obecně zaměřený na vylepšení kvality života v různých částech republiky. Kulturní dědictví je jednou z mnoha oblastí zaměření. K dalším patří například rozvoj infrastruktury atp.*

/zr/

K foto:

Obnova barokního hospitálu Kuks jako jediný projekt v České republice získala v letošním roce cenu Grand Prix v rámci ocenění Europa Nostra

Foto: archiv

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down