Již deset krajů – Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Vysočina, Zlínský, Plzeňský, Moravskoslezský, Pardubický a Ústecký – se přihlásilo do dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který pomůže prodejnám na venkově. Včera, v den uzávěrky příjmu žádostí do první výzvy programu, zvažoval svoji účast ještě Jihočeský kraj,

V první výzvě z programu Obchůdek 2021+ mohly kraje žádat o podporu do 29. října 2021. Provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1000 obyvatel, popř. do 3000 obyvatel, kdy v dané místní části nežije víc než 1000 lidí, v něm budou moci dostat finanční podporu na provoz až 100 000 Kč.

Těší mě, že se kraje zapojují a věřím, že se přidají i ty zbývající. Společně tak udržíme na venkově malé obchůdky, které by bez pomoci zanikly,“ konstatoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „MPO tak prostřednictvím krajů podpoří malé prodejny, které často představují jediná místa, kde se lidé v dané obci mohou setkávat.“

Podporu z programu Obchůdek 2021+ je možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy. Žadatel o dotaci se obrátí na kraj, ve kterém se malá prodejna nachází, a je to právě kraj, který finanční podporu poskytuje. Kraje a starostové vesnic jsou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují.

Koloniály mohou obdržet až sto tisíc korun na financování provozních výdajů za měsíce leden až říjen 2021, tedy na mzdy, nájem, vytápění či na náklady spojené s akceptací platebních karet,“ vysvětlila náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková s tím, že další výzvy plánuje MPO vyhlašovat až do roku 2025.

Podání žádostí krajů i  hodnocení probíhá v systému AIS MPO a je velice jednoduché. Spustili jsme i speciální web na adrese www.obchudek2021plus.cz, kde najdou kraje i obchodníci další informace. Provozovatelé venkovských koloniálů mohou také získat v rámci dalšího projektu MPO ceskoplatikartou.cz platební terminál na minimálně 6 měsíců zdarma a nehradí ani poplatky za provedené transakce,“ dodal ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.
Program Obchůdek 2021+ je financován ze státního rozpočtu ČR. MPO v něm vyhlašuje jednotlivé výzvy a kraje si mohou požádat o podporu. MPO krajské žádost vyhodnotí a vydá rozhodnutí o dotaci. Zájemci o tuto pomoc (provozovatelé venkovských obchůdků) se obracejí na kraje, které podporu nejdřív předfinancují a o poté požádají MPO o proplacení.*

Více informací k programu je k dispozici zde.

/zr/

Ilustrační foto: Archiv Družstva CBA

Další on-line setkání starostů k tranzitní nákladní dopravě v obcích a městech potvrdilo, že problémy s velkou dopravní zátěží přetrvávají.

Přinášíme ohlédnutí za on-line konferencí představitelů územních samosprávných celků a ústředních orgánů státní správy, která se díky iniciativě advokátky Mgr. Michaely Sigmundové, Ph.D., uskutečnila v samém závěru srpna. Michaela Sigmundová i pro čtenáře Moderní obce na následujících řádcích zaznamenala průběh on-line konference a každý námět, jak se vypořádat s uvedeným problémem, či dobrou zkušenost z už přijatých řešení, přivítá na e-mailové adrese: obcedoprava@seznam.cz.

SEŠLI SE ZÁSTUPCI 31 SUBJEKTŮ

Dne 24. 8. 2021 se konala již druhá on-line konference na téma Tranzitní doprava v obcích. Konference se účastnilo 31 subjektů, a to zástupci  Ministerstva dopravy (náměstkyně Ing. Lenka Hlubučková a ředitel odboru liniových staveb a silničního správního úřadu Ing. Martin Janeček), Ministerstva vnitra (Ing. Dana Simandlová a Tomáš Pösl, odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra, oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inženýrství), Policejního prezídia (pplk. JUDr. Sabina Burdová, rada), dále předsedkyně dopravní komise při Radě Olomouckého kraje a také senátorka za volební obvod Přerov senátorka RNDr. Jitka Seitlová, senátor MUDr. L. Kantor, Ph.D., za volební obvod Olomouc, poslanec Ing. Marian Jurečka, předseda KDU-ČSL, a také zástupci Olomouckého kraje, Zlínského kraje, Moravskoslezského kraje, zástupci Krajského ředitelství Policie ČR Olomouckého kraje, odboru služby dopravní policie.

Pochopitelně nechyběli ani představitelé obcí a měst –  starosta Města Tovačov, starosta obce Blatec, starosta obce Pavlice, starosta obce Všeruby, starostka Města Mirotice, starosta obce Klenovice na Hané, starosta obce Středokluky, starosta obce Zádveřice – Raková, starostka obce Oplocany, stejně jako zástupci Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a další osobnosti.

Před zahájením konference bylo všem účastníkům zasláno stanovisko Ministerstva dopravy k pojmu tranzitní doprava jako pracovní materiál.

Na začátku jednání byla sdělena informace o průběhu 12. schůze Senátu Parlamentu ČR  konané dne 9.6.2021 ve vztahu ke senátnímu tisku č. 95 - návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Senát přijal dne 10.6.2021 usnesení č. 219 k návrhu tohoto zákona s tím, že se Poslanecké sněmovně vrací návrh tohoto zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Poslancům bylo toto usnesení doručeno dne 11.6.2021.

Senátor MUDr. L. Kantor, Ph.D., uvedl, že petice starostů byla dne 8. 6. 2021 projednána petičním výborem a byla dále postoupena Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Starosta Obce Zádveřice-Raková seznámil účastníky s aktuálním stavem dopravy v této obci a ve své prezentaci poukázal na problémy s dopravou. Jako další řečník vystoupil starosta obce Pavlice, který prezentoval aktuální stav s tranzitní dopravou v této obci.

Advokátka Mgr. Michaela Sigmundová ve své prezentaci porovnala měření průjezdu vozidel obcí Kožušany – Tážaly v prosinci roku 2019 a červnu roku 2021. Zatímco v době od 9.12.2019 do 12.12.2019 projelo obcí 27 473 vozidel, v době od 23. 6. 2021 do 30. 6. 2021 projelo obcí 64 120 vozidel. Celkem 59 184 vozidel projelo obcí od 6 h – 22 h, z toho 1377 těžkých nákladních vozidel ve směru na Olomouc, 1508 těžkých nákladních vozidel ve směru na Dub nad Moravou. Vozidel s vlekem a návěsových souprav projelo 645 směrem na Olomouc a 550 těchto vozidel projelo ve směru na Dub nad Moravou. Těmito měřeními bylo reagováno zejména na stanovisko Ministerstva dopravy, že tranzitní doprava nevyužívá cesty II. a III. třídy k objíždění placených úseků rychlostních silnic.

V roce 2020 proběhla v obci Kožušany – Tážaly petiční podpisová akce s cílem eliminovat dopravu na silnici II. třídy č. 435. Součástí petice byla i žádost občanů o pokládku tichého asfaltu. V témže roce o několik měsíců dříve byl realizován podpis petice ze stejného důvodu i ve městě Tovačov. V roce 2020 a na jaře roku 2021 proběhly dílčí opravy silnice v úseku obce Tážaly i Charváty, což bylo občany kladně hodnoceno. Bohužel hustota dopravy a zejména váha kamionové přepravy projíždějící obcí neustále ničí zpevněný povrch silnice č. 435, což se projevuje zejména po ukončení zimního období. V únoru 2021 byla sice opravená větší část silnice v Charvátech i v části obce Tážaly, nicméně odstranění poničených úseků bylo jen dílčí, čímž vznikly na celém úseku silnice další nerovnosti. Ty jsou velmi nepříjemné v současné době pro obyvatele obcí, jakož i pro cyklisty. Na obou stranách silnice jsou stále vyjeté koleje od těžkých vozidel, další části vozovky se propadají směrem od tohoto úseku na obec Blatec na obou stranách. Tyto nerovnosti způsobují ještě větší hluk projíždějících vozidel, protože dochází k dalším vibracím a otřesům nákladních souprav.

Starostové obcí Kožušany – Tážaly, Blatce, Charvát a Města Tovačova požádali v červenci roku 2021 Správu silnic Olomouckého kraje o generální opravu silnice č. 435 v intravilánu těchto obcí s cílem zlepšení hlukové situace v obcích. Odpověď na svoji žádost zatím nedostali (on-line konference, kde tato informace zazněla, se konala v závěru letošního srpna - pozn. redakce).

Špatný stav vozovky obyvatelé těchto obcí pociťovali od června roku 2021 při transportu osobních vozidel zn. Škoda na tahačích kamionů z obce Kvasiny na letiště v Bochoři, kdy se okolní domy postavené u silnice otřásaly a hluk se šířil dnem i nocí při intenzivní přepravě těchto vozidel (navážení vyrobených vozidel bylo realizováno z důvodu nedostatku čipů), což zcela narušovalo noční klid v obci do okamžiku, než došlo k dohodě mezi starosty obcí a společností ŠKODA AUTO a. s., která přijala zásadní opatření po seznámení s danou situací ve prospěch občanů. Od tohoto okamžiku jsou starostové obcí v pravidelném kontaktu s vedením společnosti, která s nimi konzultuje návoz vozidel a jejich další transport včetně stanovení denních limitů průjezdu vozidel.

Ale ostatní provozovatelé kamionové přepravy se takto vstřícně nechovají, na žádosti občanů o volbu jiných tras cest nereagují nebo jsou jejich reakce zamítavé. Samotný hluk z motorů vozidel se tedy v obcích násobí ještě „poskakováním“ vozidel a nákladu po silnici, což se jeví jako zcela zbytečné vystavování dalšímu zdroji hluku v obci.

Nelze také odhlédnout od toho, že se těmito vibracemi ničí přilehlé domy, často postavené jen dva metry od krajnice vozovky, což se projevuje praskáním zdí a otřesy znatelnými v interiéru takových domů. Hluk má negativní vliv na zdraví, na spánek a jeho kvalitu, na prožívání života, o čemž jistě není nutno polemizovat.

I když obcemi po silnicích II. a III. tříd jezdí těžká kamionová doprava, tato neplatí žádné mýtné, ale vysokou měrou se podílí na devastaci a opotřebení asfaltového povrchu takových silnic.

CO DÁLE NA ON-LINE KONFERENCI ZAZNĚLO

V další části on-line konference se poslanec Ing. Marian Jurečka zajímal o změny v zobrazování středové čáry na silnicích a poukázal na malé počty přechodů pro chodce v obcích.

Senátorka RNDr. Jitka Seitlová diskutovala o možnosti aplikace sankce ve formě odebrání registračních značek vozidla řidiči při uložení pokuty, dále o nutnosti digitálního vybavení vozidel z hlediska kontroly, zvýšení pokut za spáchání přestupků, rovněž se zmínila o projednání novely zákona o Policii ČR, kdy návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 983/0 dne 27. 8. 2020. Návrh zákona prošel podrobnou rozpravou dne 16. 6. 2021 na 104. schůzi. Podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 983/3, který byl rozeslán dne 17. 6. 2021.

Starosta Všerub diskutoval s účastníky o tom, že by měl být vymezen pojem tranzitu v negativním smyslu, dále polemizoval s argumentem nízkého personálního obsazení v rámci působení Policie ČR při represivním působení na řidiče, přičemž zřizovat obecní policii je nákladné a obtížné, chybějí odstavná místa pro kontroly vozidel, § 24a zákona o pozemních komunikacích nelze v praxi uplatnit, je vhodné snížení rychlosti v obci na 30 km/h, protože frekventovaná silnice je bariérou pro chodce v obci.

Starosta Města Tovačov informoval, že město zřídilo obecní policii v součinnosti s městysem Dub nad Moravou, přičemž vidí problém s dodržením legislativy v rámci vymezení míst na vážení vozidel, vymáhání pokut by mělo být legislativně jinak upraveno (radary v obci a výtěžek z pokut pro obce).*

Účastníci projevili zájem dále pokračovat v on-line setkáních. Pokud byste jako starostové obcí měli zájem participovat na této pracovní skupině, specifikovat problémy vaší obce v souvislosti s dopravou a hledat společné řešení, pište prosím na tuto adresu: obcedoprava@seznam.cz.

/zr/

Na snímku: Problémy s tranzitní nákladní dopravou mají i v Tovačově na Přerovsku.

Foto: archiv města

Skupina ČEZ odstaví na konci roku 2022 nebo nejpozději po topné sezóně 2022-2023 v Elektrárně Dětmarovice tři uhelné bloky o celkovém výkonu 600 MW. Místo nich ČEZ vybuduje výkonné kogenerační jednotky, které zajistí kombinovanou výrobu elektřiny a zároveň tepla z plynu. Ty energetikům umožní pokračovat v dodávkách tepla do Orlové a Bohumína.

Kogenerační jednotka umožňuje společnou výrobu elektřiny a tepla, čímž se její účinnost přeměny energie dostává nad 90 procent. Znamená to finanční úsporu a zároveň vyšší ekologičnost a omezení úniku znečišťujících látek do ovzduší. Jako palivo je navíc využíván plyn, což je výrazně šetrnější zdroj než uhlí. V Dětmarovicích se počítá s vybudováním čtyř takových jednotek o celkovém výkonu kolem 45 MW. Navržené řešení je v souladu se strategií transformace teplárenství vyhlášenou Ministerstvem průmyslu a obchodu v září 2020 a vzhledem k finanční náročnosti předpokládá využití připravované provozní a investiční podpory.

Virtuální prohlídku Elektrárny Dětmarovice můžete absolvovat po kliknutí zde: http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-detmarovice/ .

Evropa stále rychleji směřuje k bezemisní energetice. Skupina ČEZ udělala v tomto další významný krok, už v minulosti jsme emise výrazně snížili a letos očekáváme další pokles o více než 12 procent,“ řekl ředitel divize klasická energetika a člen představenstva ČEZ Ladislav Štěpánek.

ČEZ v posledních dvou letech ukončil provoz i dalších uhelných zdrojů. Zavřel Elektrárnu Prunéřov I (440 MW), ukončil provoz dvou bloků v Elektrárně Ledvice (220 MW), prvního bloku v Dětmarovicích (200 MW) a černouhelný zdroj v Ostravě-Vítkovicích (80 MW) převedl na plyn. Od ledna firma neprovozuje ani Elektrárnu Počerady a letos uzavře hnědouhelnou Elektrárnu Mělník III (500 MW).

Energetici se snaží, aby ukončení provozu uhelných bloků, které je výsledkem klimatické politiky Evropské unie a je také v souladu s Dopadovou studií přechodu na nízkoemisní teplárenství zpracovanou Moravskoslezským krajem, mělo na region co nejméně negativních dopadů. „Letos plánujeme snížení počtu pracovních míst přibližně o deset procent. Další odchody budou následovat až po ukončení provozu bloků na konci roku 2022 nebo po konci topné sezóny v roce 2023. Předpokládám, že v maximální míře využijeme přirozené odchody, například do důchodu, a také že mnozí naši odborníci najdou uplatnění v dalších dceřiných společnostech Skupiny ČEZ,“ konstatoval generální ředitel Elektrárny Dětmarovice Martin Hančar.

Konec spalování uhlí pro energetické účely je přirozený proces, který musel nastat i v našem kraji. Ale samozřejmě v tom musíme postupovat koncepčně, nemůžeme ze dne na den odstavit lidi ve městech od zásobování teplem. Jsem proto rád, že ČEZ postupuje v tomto směru promyšleně a zodpovědně,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje a člen uhelné komise Jakub Unucka.

Rozhodnutí o nové koncepci neovlivní další aktivity energetiků v lokalitě. V režii ČEZ Distribuce pokračuje příprava na výstavbu rozvoden (110/22 kV a 110 kV), ČEPS chystá novou rozvodnu (420 kV). Do budoucna se zvažují plány na vybudování paroplynového zdroje pro výrobu elektřiny nebo většího solárního parku.

Elektrárna Dětmarovice je největší klasickou uhelnou elektrárnou na území Moravskoslezského kraje i v rámci celé Moravy. Spaluje černé uhlí, z něhož vyrábí elektřinu a teplo, kterým zásobuje především domácnosti a firmy v Bohumíně a v Orlové. Elektrárna má 205 zaměstnanců.

/zr/

Na snímku: Elektrárna Dětmarovice

Foto: archiv ČEZ

Obce se stále potýkají s ekonomickými dopady pandemie koronaviru a značný výpadek v jejich pokladnách způsobí i daňové změny. Sdružení místních samospráv ČR očekává v tomto roce snížení daňových příjmů obcí o 10 až 15 %, což ohrožuje investice do rozvoje obcí i doposud vyrovnané hospodaření. Sdružení místních samospráv ČR považuje za absurdní dnešní kritiku ze strany ministryně Aleny Schillerové, která obcím vyčítá, že v současné době šetří.

Obce jsou zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům. Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku. Není divu, že starostové vytvářeli rezervy,“ zdůraznil předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák.

Reagoval tak na dnešní tiskovou konferenci Ministerstva financí ČR, kde byly mimo jiné představeny i výsledky hospodaření obcí v roce 2020. Podle ministerstva na konci roku 2020 měly obce (a města) na účtech rekordních 234,1 mld. Kč, po započtení dluhu 163,8 mld. Kč.  Jen samotná Praha, jak MF ČR rovněž uvedlo, vykazovala ke konci roku 2020 na svých běžných účtech 87,149 mld. Kč, přičemž dluh hlavního města činil 20,032 mld. Kč.

Podle dluhové projekce Rozpočtové rady vlády ohrožuje růst zadlužení nejvíce obce od 1 tisíce do 2 tisíc obyvatel a obce v Moravskoslezském kraji. Do obecních rozpočtů se navíc stále negativně promítá koronavirová pandemie.

Z našeho průzkumu mezi starosty napříč republikou vyplývá, že se naprostá většina obcí potýká se zvýšenými náklady kvůli pandemii, kdy obce hradí například dezinfekce, ochranné pomůcky nebo testy, případně dotuje nyní ztrátovou hromadnou dopravu. Řada obcí má nižší příjmy, protože odpustila svým nájemcům nájemné nebo uzavřela obecní provozovny. Zároveň ale obce nemohou čerpat prakticky žádnou podporu z covid programů,“ upozornil Jan Sedláček, první místopředseda SMS ČR a starosta obce Křižánky.

Z průzkumu mezi obcemi sdruženými v SMS ČR dále vyplynulo, že náklady na zvládání pandemie činí v některých případech až 6 % obecního rozpočtu. Více než polovina z oslovených zástupců samospráv zastavila třeba opravy, které by zhodnotily obecní majetek.

Pokud obcím letos dál poklesnou příjmy, budou muset škrtat v investičních plánech. Ty přitom mohou pomoci znovu nastartovat i naši ekonomiku. V minulosti tvořily investice samospráv polovinu veškerých veřejných investic u nás,“ dodal Stanislav Polčák.

Údaje o přebytcích obecních rozpočtů a jejich úsporách jsou zkresleny velkými městy, kdy například úspory Prahy tvoří přibližně třetinu veškerých úspor obcí. Vláda obecní rozpočty vystavila zásadní nejistotě už v loňském roce, kdy až po společném tlaku Sdružení místních samospráv ČR, Svazu města a obcí ČR, Spolku pro obnovu venkova a za podpory krajů i hl. m. Prahy kompenzovala obcím výpadek příjmů ve výši téměř 14 miliard korun.

Vláda se přijetím daňového balíčku připravila o bezmála 100 miliard korun příjmů. Tyto prostředky jí nyní chybějí. Je nepřijatelné, aby vládní nezodpovědnost suplovaly obecní rozpočty, v nichž očekáváme kvůli daňové úpravě letos další pokles o 10 až 15 procent,“ uzavřel Stanislav Polčák.*

/zr, red/

 

Na snímku: kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů na Křižánkách v okrese Žďár nad Sázavou

Foto: web obce

 

 

Úvodní rozhovor březnového vydání Moderní obce jsme připravili s Michalou Málkovou, starostkou obce Prameny na Chebsku. Ta se také stala tváří aktuálního čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře). Připomeňme, že obec Prameny se do povědomí veřejnosti zapsala především jako nejzadluženější obec v ČR. Dluh z 90. let, který se kvůli úrokům a penále vyšplhal na téměř 100 milionů korun, se však podařilo snížit už "pouze" na 33 milionů korun. "Ano, je to pořád dost, ale oproti původní dlužné částce je to velký úspěch," poznamenává starostka Michala Málková.

Aktuální vydání však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Tématem měsíce tentokrát byla Doprava a dopravní obslužnost. Jako vždy i i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách březnového čísla našeho časopisu vystupují.

* Michala Málková, starostka obce Prameny: Z výnosu veřejné sbírky, vyhlášené na pomoc naší obci Sdružením místních samospráv ČR, bychom chtěli hradit i další projekty, které plánujeme uskutečnit ještě letos: vznik komunitní zahrady a celkovou úpravu zeleně, částečnou opravu porouchané kanalizace, demolici jedné obecní budovy, výstavbu dětského hřiště. Bez vzniku sbírky bychom si ty projekty jen těžko mohli dovolit. Za toto gesto solidarity jsme velmi rádi, chtěla bych touto cestou poděkovat všem, jejichž zásluhou tato sbírka vznikla, i těm, kteří přispěli. Velice si té pomoci vážíme. Původní osvětlení bylo ve velmi špatném technickém stavu, svítilo se sodíkovými žárovkami, které se musely často měnit, rozvaděč už byl notně opotřebovaný. Část obce nesvítila, respektive svítilo se jen od 12 do 3 hodin v noci, na zbytek už nebyly peníze. I tak bylo svícení dost drahé. Modernizace osvětlení, která byla dokončena, vyšla na téměř 570 tis. Kč s DPH. Mám obrovskou radost z toho, že obec má po více než 30 letech něco nového a že se bude moci svítit po celou noc, dokonce bychom měli i ušetřit, protože nová svítidla jsou mnohem šetrnější jak ekologicky, tak ekonomicky.

* Jan Sedláček, starosta obce Křižánky (okres Žďár nad Sázavou): V naší obci jsme se oblastí sociálního a dostupného bydlení se zabývali již delší dobu před vstupem do pilotního projektu MPSV Podpora sociálního bydlení. Naše tehdejší aktivity však spočívaly pouze ve výstavbě a rekonstrukci bytů. V zapojení do projektu jsme proto viděli příležitost, jak doplnit čistě investiční snahy obce o další rozměr. Tedy o zmapování celé oblasti bydlení v obci, podchycení trendů dalšího vývoje, ale také o zajištění nabídky sociální práce nejen pro klienty sociálního bydlení. Vstup do projektu nám umožnil do té doby v podstatě nemyslitelné věci. Především jsme mohli celý projekt kvalitně uskutečnit jak po stránce personální, tak materiální. A i když šlo o tzv. měkký projekt, jeho realizace doslova nastartovala vznik dalších bytů. Z původně osmi jednotek se letos dostaneme na dvacet bytů. S tímto počtem již je možné v podmínkách naší obce ovlivňovat řadu parametrů, například počet dětí ve škole, udržení mladých rodin v obci nebo poskytnutí bydlení matkám samoživitelkám a seniorům. Naše poděkování směřuje celému ministerskému týmu v čele s hlavní garantkou projektu Barborou Špicarovou Staškovou.

* Irena Žalovičová, starostka města Dubá na Českolipsku (k vítězství města v krajském kole soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2020): Co nám však udělalo největší radost, je dokončení vnějších úprav bývalé sušárny chmele, která se nachází těsně za hranicí městské památkové zóny. Jde o unikátní technickou památku, která se zatím otevírá veřejnosti jen příležitostně, protože úpravy vnitřní prostor nejsou ještě dokončené. Je oblíbeným místem pro pořádání nejrůznějších akcí městem, místními spolky či školami. Průběžně pracujeme na parkových úpravách v okolí, je tam umístěno sousoší a snažíme se postupně zakládat malou chmelnici z místní původní odrůdy chmele. Doufáme, že se podaří zajistit dostatek peněz z dotací, aby mohly být dokončeny úpravy i vnitřních prostor a sušárna se stala sezónním muzeem sama o sobě a místem konání ještě více akcí než dosud.

* Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu: Obce mají zákonnou povinnost informovat své občany o tom, že se sčítání koná. Potřebné informace zveřejní na svých úředních deskách. ČSÚ ale samozřejmě přivítá i další pomoc tam, kde jsou například specifické podmínky kontaktu sčítacích komisařů s občany. Očekáváme, že obce vyvěsí na svoje úřední desky informace o sčítání a také jména sčítacích komisařů a čísla jejich služebních průkazů. Ve vyloučených nebo jinak problematických lokalitách počítáme s asistencí obce, terénních pracovníků, případně policie. Jsme v kontaktu se Svazem měst a obcí, spolupracujeme s ním na několika úrovních a také jeho prostřednictvím obce oslovujeme.

* Václav Bernard, starosta městyse Všeruby na Domažlicku, člen Dopravní komise Svazu měst a obcí ČR: Z dlouhodobého hlediska je obtěžující a devastující tranzitní nákladní doprava na území obcí neudržitelná. Kraje nemají dostatek vlastních zdrojů na to, aby silniční síť rozšiřovaly, natož aby stavěly obchvaty obcí a měst. Ze svých zdrojů sotva zajistí nezbytnou údržbu a s evropskými zdroji to v tomto směru v následujících letech rovněž nevypadá nejlépe. Dá se říci, že co se evropských zdrojů týče, tak svoji šanci jsme již promarnili... ...Měl jsem i mnoho příležitostí toto diskutovat se samotnými řidiči – a jak oni sami uvádějí, raději by jezdili po trasách, kde mají možnost odstavit svůj truck, udělat v klidu povinnou pauzu, dojít si jako lidé na WC, osprchovat se a dát si teplé jídlo. Příkazy shora jsou však v tomto směru nekompromisní... ...Případy, kdy dopravci v nouzi o „kšeft“ vezou kamionem dvě palety zboží přes půlku Evropy, nebývají výjimkou. Pokud by v tomto směru došlo k přísnější regulaci, tak by těžkých, v tomto směru zbytečných kamionů na našich silnicích ubylo a byly by nahrazeny menší nákladními automobily nebo dodávkovými vozy. To by se velmi příznivě promítlo nejen do technického stavu silnic, ale především do kvality životního prostředí a zdraví našich spoluobčanů. Je toho hodně, co by se mohlo změnit, ale to by k tomu napřed musela být vůle. A jak se říká: Kde je vůle, tam je i cesta.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Pokud starosta podepíše smlouvu, která nebyla řádně schválena, a může být tedy absolutně neplatná, není to Ministerstvo vnitra ČR, které může tuto případnou neplatnost řešit v rámci své dozorové pravomoci.

* Pavel Žalud, Zdeněk Valášek, pracovníci oddělení přestupků a voleb správního odboru Krajského úřadu Libereckého kraje: Došlo v posledních letech k zlepšení systému trestání obecných přestupků? Kráčíme tedy správným směrem?  Nezbývá nám než konstatovat, že právní úprava přestupkového řízení je za současného právního stavu souborem mimořádně složitých pravidel a postupů, přesto jejich komplikovanou aplikací v praxi nedosahujeme kýženého cíle, tedy řádné ochrany zájmů společnosti. Nejsme totiž schopni efektivně potrestat velké množství pachatelů přestupků.

* Pavel Marek, vedoucí technického oddělení ČSAD AUTOBUSY České Budějovice: Důležitou součástí obnovy vozidel městské hromadné dopravy v Písku je vybudování zázemí – dobíjecí stanice pro elektrobusy. To vznikne v areálu autobusového nádraží v Písku, aby si firma ČSAD AUTOBUSY udržela soběstačnost a nezávislost na cizích subjektech. Při výběru dodavatele bylo přihlíženo nejen k celkové ceně nabídky, ale zejména k její komplexnosti, aby tato služba byla zabezpečena na klíč. To znamená od výstavby, dodávky nabíjecích stanic až po provoz a proškolení zaměstnanců. Vítěznou nabídku podala společnost ČEZ ESCO, která má v této oblasti dlouholeté zkušenosti. Celková investice do nabíjecí stanice pro pět elektrobusů dosahuje téměř sedm milionů korun. K vybudování nabíjecí stanice je nutné připojení k síti vysokého napětí a osazení transformátoru s dostatečným výkonem. Nelze totiž časem vyloučit další rozšíření provozu elektrobusů nebo využití nabíjecí stanice také pro elektromobily.

* Radek Podstawka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu: Nižší daňové příjmy se již projevily v loňském roce a samozřejmě měly dopad i do financování veřejné dopravy objednávané krajem. Propad tržeb činil u autobusové dopravy 113,5 milionu a u drážní dopravy 86,2 milionu korun. V letošním roce očekáváme jen v autobusové dopravě propad tržeb o 140 milionů. Již od ledna 2021 došlo v rámci Integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS k tarifní změně u platby u řidiče v hotovosti. Platby kartou zůstávají ve stejné výši, což by mělo cestující motivovat k odklonu od plateb v hotovosti u přepážek i ve vozidlech. To je důležité nejen kvůli epidemiologické situaci, ale také pro urychlení procesu úhrad.

Zda v našem regionu sáhneme k dalšímu zdražování jízdného, bude záležet na dalším vývoji daňových příjmů. Nicméně naším primárním zájmem je zachovat dopravní obslužnost v co největším rozsahu za přijatelné ceny jízdného tak, aby nedošlo k odlivu cestujících.

* Antonín Lízner, vedoucí projektový manažer Sekce pro projekty a inovativní přístupy SMO ČR: Jedním z výstupů projektu Posilování administrativní kapacity obcí na bázi meziobecní spolupráce, zaměřeného na podporu vytváření a fungování center společných služeb obcí (CSS), byl i návrh na novelu zákona o obcích. Novela by měla obcím poskytnout možnost sdružovat se v jakémsi, řekněme, vyšším typu dobrovolného svazku, který by byl nadán určitými vybranými kompetencemi. Tento legislativní návrh se však bohužel v Poslanecké sněmovně nedostal do schvalovacího procesu a podle mého názoru tam do konce současného volebního období už ani zařazen nebude. Nicméně Svaz měst a obcí ČR určitě bude myšlenku společenství obcí vyššího typu prosazovat i nadále. A budeme rádi, kdyby takové společenství, na něž by obce delegovaly své určité kompetence, mohlo počítat pero svůj provoz i se spolufinancováním ze strany státu.

* Hynek Seiner, auditor bezpečnosti pozemních komunikací: Přínosem auditu bezpečnost i pozemní komunikace je hlavně prevence rizika dopravních nehod z nevhodně provedené stavby. Dalším významným přínosem je snazší přístup investora k financování stavby. Například dotační titul SFDI Zvyšování bezpečnosti, bezbariérové úpravy chodníků loni nabízel pět bodů v celkovém hodnocení a dotační titul SFDI Cyklostezky, cyklopruhy pak tři body. Zejména u prvního jmenovaného se díky absenci auditů ocitly „těsně pod čarou“ desítky žadatelů, zejména z menších obcí. Investice v řádu nízkých desítek tisíc korun je tak připravila o možnost investice často v řádu milionů. Podle orientačního výpočtu by byla návratnost investice těchto žadatelů obvykle více než stonásobná – pokus zhodnotím rok 2019. jde o 142násobné zhodnocení.

U některých dalších dotačních titulů byla nebo dosud je zpráva o provedení auditu dokonce povinným (18. výzva IROP a aktuálně od 1. 10. 2020 vybrané oblasti 50. a 51. výzvy IROP). I v případě, že je stavba financována přímo z rozpočtu obce, může být zpráva o provedení auditu argumentem opozičním zastupitelům, případně stavebnímu úřadu.

Audit bezpečnosti si navíc může vyžádat obec jako účastník řízení po jiném investorovi, aby zjistil, že záměr nemá negativní vliv na bezpečnost dopravy (týká se především developerských projektů, průmyslových zón případně obchodních center). Opora v zákoně je sice sporná, nicméně pro stavebníka je takový postup určitě snazší, levnější i rychlejší než neúměrné protahování řízení a právní spory. A pro obec je pak znovu přínosem eliminace rizika z nevhodně provedené stavby.

* Luděk Tesař, ekonom: Splasknutí prsou výnosů daní v ČR za rok 2020 výrazně zmírnily umělé silikony, které si na dluh nechala udělat dvatisícedvacítka. Obce dostaly slušné kompenzace za týrání, což potěšilo. Nemilé na tom je, že umělá ekonomika je jako kráska, u níž jen těžko odhadnete, zda vás potěší nebo vybouchne. Jak by řekl můj oblíbený Jeremy Clarkson v Top Gearu „a s touhle bombou se musíme rozloučit“.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Podle výpočtů Ministerstva financí by se objem sdílených daní pro obce (bez Prahy) měl v roce 2021 oproti roku 2020 snížit o 2,5 %, resp. o 3,5 mld. Kč. K poklesu objemu sdílených daní však došlo i v roce 2020, a to o 5,5 %. Pokles v roce 2021 má sice být nižší, než tomu bylo o rok dříve, ale výchozí základna pro meziroční porovnání (rok 2020) je rovněž nižší.

* Jiří Skuhrovec, , EconLab z. s. (ke zveřejnění žebříčku 257 měst a obcí ČR s vyhodnocením hospodárnosti a transparentnosti jejich zakázek z pohledu dobré praxe): V Táboře zadávají minimum zakázek formou víceprací nebo jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU). Nemění zadávací dokumentace, o nabídkách rozhodují rychle – a možná i díky tomu je o jejich zakázky nadprůměrný zájem. Transparentně zveřejňují zakázky malého rozsahu i pod povinnou hranicí.  A konečně neprohráli jediný spor u ÚOHS. Receptem na takové výsledky je podle slov starosty Ing. Štěpána Pavlíka výborný tým, který poctivě připravuje zadávací dokumentace, vypořádává dotazy a připomínky, a vytváří tak transparentní podmínky soutěží. Výsledek Tábora odráží celkový záměr Zindexu: Na špičkové umístění nestačí správně vyplňovat kolonky. Nestačí dokonce ani dokonale dodržovat zákon. Je nutné odvést obrovský kus práce, aby zakázky probíhaly hladce a bez řady (Zindexem monitorovaných) neduhů. Pokud bych měl vyzdvihnout jednu věc, tak je to potřebná důvěra firem, že tendry probíhají fér a má cenu se o ně ucházet. Budování téhle důvěry je mravenčí práce na dlouhé roky – i proto se nám na čelních pozicích objevují stále stejná jména.

* Lukáš Kříž, IT expert: Veřejnost často zapomíná, že úřady a jejich agendy tvoří a zajišťují lidé. Nejde tedy o zviditelnění politických person, ale o přiblížení zaměstnanců, kteří každý den působí ve službách veřejného zájmu a mohou se svou klientelou na sociálních sítích navázat jistý vztah porozumění. Pro tyto účely jsou velmi vhodné krátké videosekvence.

* Martin Lukáš, konzultant pro veřejnou správu: Stejně jako mohou občané přistupovat do národního Portálu občana s využitím státem garantované elektronické identity realizované Národní identitní autoritou (NIA, blíže v MO 12/2020), měly by tak učinit i municipality. Ovšem jejich počet roste zatím pomalu. Některé z nich již provozují místní Portál občana, jiné se jej v brzké době chystají zavést. Možnost autentizace a autorizace pomocí NIA se musí stát neodmyslitelnou součástí vstupu na místní Portály občana stejně jako i vložení „dlaždice“ místního Portálu občana do národního Portálu občana.

* Veronika Cholinská, Správa informačních technologií města Plzně: Plzeň, jako první municipalita v České republice, získala již v roce 2015 povolení pro provádění leteckých prací s bezpilotními prostředky a od té doby je místní dronaři ze Správy informačních technologií města Plzně začali postupně využívat v celé řadě oblastí, ať už jde o monitoring úniků tepla z budov, inspekce mostů a jiných špatně přístupných konstrukcí, monitorování vodních ploch, ale třeba i v boji s kůrovcem. Nejzásadnější oblast jejich činnosti, o které hovoří ve spojitosti s plzeňskými dronaři odborníci v tuzemsku i zahraničí, je pak spolupráce s integrovaným záchranným systémem (IZS). Bezpilotní letouny pomáhají hasičům, policistům i záchranářům, a to při nejrůznějších typech zásahů.

* Monika Kratochvílová, Městská zemská knihovna v Brně: Obsahem loni na podzim vydané příručky Knihovna v obci je základní soubor informací a příkladů dobré praxe pokrývající všechny oblasti činnosti obecní knihovny. Její struktura zahrnuje otázky, které si může klást každý, kdo to s knihovnou v obci myslí vážně a hledá odpovědi, ať k legislativě, zařazení knihovny do organizační struktury obce, ke knihovnickým standardům, osobnosti knihovníka, architektuře knihovny, vícezdrojovému financování či možným partnerům ke spolupráci. Na položenou provokativní otázku Vyplatí se knihovna v obci?, odpovídají autoři prostřednictvím výsledku projektu Metodika měření hodnoty služeb knihoven, vyčíslují průměrnou finanční hodnotu jedné návštěvy knihovny částkou 742 Kč. Návštěvu knihovny však není možné změřit jen finančním přínosem. Možnost setkávání, kulturního vyžití či vzdělávání jsou hodnoty, jejichž přínos je viditelný především na celkové úrovni života obce, ve spokojenosti jejích obyvatel.

Příručka se snaží vyvrátit všeobecně rozšířené představy o knihovnickém povolání jako o klidné a statické činnosti. Připomíná význam celoživotního vzdělávání s odkazem na Koncepci celoživotního vzdělávání knihovníků, upozorňuje, že v případě knihovníků obecních knihoven je čas věnovaný na vzdělání doslova ukrajován z jejich volného času. Práce v obecní knihovně bývá totiž zpravidla měřena časem otevírací doby knihovny.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Krajské správy Českého statistického úřadu vydaly krajské statistické ročenky. Ty vycházejí ve stejné podobě již podvacáté a letos se soustřeďují především na období let 2017–2019. Svým obsahem se přitom zabývají nejen celým krajem, ale i jeho dílčími územními celky.

Každá krajská ročenka (viz: krajské statistické ročenky) obsahuje 27 kapitol, ve kterých čtenář najde podrobné údaje o příslušném kraji a jeho dílčích celcích vae zhruba 300 tabulkách, 50 grafech a 20 kartogramech.

Oproti klasické tištěné verzi ročenek je na webu navíc k dispozici řada dalších tabulek zaměřených na mezikrajské srovnání v nejrůznějších oblastech. Čtenář se tak může například dozvědět o pokračujících tendencích ve vývoji obyvatelstva, kdy nadále rostl počet obyvatel Středočeského kraje a Prahy a naopak klesal počet obyvatel Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Nezastavil se ani růst průměrných mezd a klesala míra nezaměstnanosti. Ale i přesto nejvyšší míra nezaměstnanosti zůstávala nadále v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

Vzhledem k požadavku na dlouhodobou srovnatelnost dat se obsah krajských ročenek proti minulým vydáním zásadně neměnil. V kapitole Volby je pozornost věnována výsledkům voleb do krajských zastupitelstev a do třetiny Senátu, které se konaly začátkem října 2020. Rozšířeny pak byly informace hlavně v kapitolách Informační technologie a Věda a výzkum.

Ročenky v knižní podobě je možné objednat a zakoupit na jednotlivých krajských správách Českého statistického úřadu.*

/zr/

Na snímku: Vchod do sídla Českého statistického úřadu v Praze

Foto: archiv ČSÚ

 

Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) oceňuje skutečnost, že horní parlametní komora do tzv. daňového balíčku pozměňovacím návrhem včera vložila kompenzaci daňových příjmů krajů a obcí ve výši 80 % příjmů, o které samosprávy kvůli zrušení superhrubé mzdy a dalším vládním návrhům v dalších letech přijdou.

SMS ČR spolu se Svazem měst a obcí ČR, Národní sítí MAS ČR, primátorem hl. m. Prahy a hejtmany Pardubického, Libereckého, Olomouckého, Jihomoravského, Královéhradeckého a Moravskoslezského kraje dlouhodobě kritizovalo dopady zrušení superhrubé mzdy a obnoveného kompenzačního bonusu na samosprávy. Nyní budou zástupci krajů a obcí apelovat na poslance a poslankyně, aby senátní verzi daňového balíčku včetně kompenzací pro samosprávy přijali.

Senátoři si na rozdíl od vlády správně uvědomili, že nebudou-li moci obce a kraje investovat, pak se regionální ekonomika obnoví nejen pomalu, ale zotavování po krizi bude bolestnější. Menším obcím tak zachránili i například provoz školek či sociálních zařízení, které by tyto obce při skokovém poklesu příjmů nemohly udržet,“ prohlásil ke včerejšímu rozhodnutí Senátu Stanislav Polčák, předseda SMS ČR. „Uděláme vše pro to, aby poslanci senátní verzi podpořili, a jsme připraveni na den projednávání svolat starosty a starostky do Prahy.“

Celkové dopady zrušení superhrubé mzdy a zavedení kompenzačního bonusu činí podle kvalifikovaných odhadů -30 mld. Kč na obce a -11 mld. Kč na kraje. To by ohrozilo kofinancování projektů a samozřejmě by došlo k výraznému utlumení investičních aktivit samospráv. Proto se obce a kraje obrátily již dříve na Parlament ČR a vládu ČR s žádostí o souběžnou úpravu rozpočtového určení daní (RUD) a poskytnutí náhrady za celkově vyplacené platby kompenzačního bonusu jednorázovým příspěvkem do 3 měsíců po ukončení kompenzačního období.*

/zr/

Ilustrační foto: Valdštejnský palác v Praze, sídlo Senátu Parlamentu ČR

 

Poděkováním za zvládnutí koronavirové krize v krajích začalo včerejší jednání představitelů krajů v Mikulově. První místopředseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek především ocenil to, že hejtmani dokázali nastavit fungující systémy ohledně výdeje a distribuce ochranných prostředků, spolupracovat mezi sebou i se státem při řešení řady opatření v době nouzového stavu a v maximální možné míře ochránili občany před šířením nákazy.

Jasnou podobu v období po ukončení nouzového stavu dostalo jednání Asociace krajů s vládou o finančních prostředcích na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. „Diskutovali jsme o tom s premiérem Andrejem Babišem i vicepremiérem Karlem Havlíčkem. Nakonec se nám podařilo vyjednat 3 miliardy 700 milionů korun pro všechny kraje ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). K tomu dostane dalších 100 milionů korun Karlovarský kraj, který kvůli nastaveným podmínkám nemůže čerpat peníze z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Dalších 200 milionů získá Středočeský kraj, který má největší rozsah sítě krajských silnic a nejvíce nutných oprav. Celkem jde tedy o čtyři miliardy korun v letošním roce a čtyři miliardy v roce 2021. Další čtyři miliardy korun by kraje čerpaly z IROP,“ vysvětlil Jiří Běhounek.

Hejtman Libereckého kraje a předseda Komise Rady AKČR pro dopravu Martin Půta dodal, že v rámci IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje. Definitivně by se jednání k finančním prostředkům na opravy krajských silnic mělo uzavřít do konce června. Kraje také dále budou jednat s Ministerstvem dopravy o kompenzaci nákladů v oblasti dopravní obslužnosti v regionech.

Asociace krajů dále formou dopisu oslovila ministra školství Roberta Plagu kvůli v poslední době diskutovanému distančnímu vzdělávání v základních a středních školách, které se osvědčilo jako multimediální možnost řízeného studia v době pandemie COVID-19. „Požádali jsme ministerstvo, aby připravilo legislativu ohledně distančního vzdělávání, protože se ukazuje, že je s ním do budoucna třeba počítat, a proto musí mít jednoznačně daný rámec,“ upřesnil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který zároveň vede Komisi Rady AKČR pro školství a sport.

První.místopředseda Rady AKČR Jiří Běhounek také informoval kolegy hejtmany, že má příslib Ministerstva práce a sociálních věcí, jenž se týká částky ve výši jedné miliardy korun na financování provozu zařízení sociálních služeb v regionech. O věci se ale ještě bude jednat.

Hejtmani se rovněž shodli na tom, že 10. září uspořádá Asociace krajů ČR setkání k 20. výročí vzniku krajů. Na slavnostní akci, jež by se měla konat na zámku Štiřín u Prahy, zrekapitulují hejtmani činnost a aktivity asociace za dobu její existence.

/zr/

Na snímku: V Mikulově včera jednala Rada Asociace krajů ČR

Foto: archiv*

Ujištění o tom, že stát neplánuje další nečekaná opatření se zásadními dopady do rozpočtů krajských a obecních samospráv, se včera - ve čtvrtek 21. května - dostalo hejtmanům ze strany premiéra Andreje Babiše. Premiér tak reagoval během včerejší společné videokonference na připomínky hejtmanů, kteří neměli dostatek informací ke kompenzačním bonusům, jež stát financuje prostřednictvím sdílených daní. Stát také nebude požadovat od krajů úhradu ochranných prostředků dodaných v době koronavirové krize. Obě strany se rovněž shodly na tom, že budou jednat o konkrétní částce na opravy krajských silnic pro příští dva roky.

Hejtmani upozornili členy vlády na to, že se kraje snaží zachovat probíhající a naplánované investice. Jinak jsou na tom ale obce, které mají obavy z prohlubujícího se propadu daňových příjmů a omezují či ruší investiční akce.

Chyběla nám komunikace ke kompenzačním bonusům, proto není divu, že se obáváme dalších nečekaných dopadů případných dalších opatření do rozpočtů krajů a obcí. Ministryně financí Alena Schillerová nám dnes (ve čtvrtek 21. 5. - pozn. redakce) vysvětlila, že nejrychlejší způsob, jak dostat peníze na pomoc OSVČ a společnostem s ručením omezeným, bylo vyplatit bonusy prostřednictvím Finanční správy a vzít peníze ze sdílených daní. Deklarovala, že 8. června vše končí a další podobné opatření nás nečeká. Nyní bude záležet na tom, jak se k tématu postaví sněmovna. Požadovali jsme také dvakrát čtyři miliardy na opravy silnic II. a III. tříd a mostů pro roky 2020 a 2021 a vláda se konkrétní částkou bude zabývat. Řešili jsme i situaci týkající se projektu Chytrá karanténa, který přechází do gesce ministra zdravotnictví. Ministr vnitra Jan Hamáček nás informoval o tom, že ministerstvo pracuje na návrhu nové krizové legislativy, o níž by se mělo diskutovat napříč politickým spektrem,“ uvedl 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Premiér také dostal od krajů podrobný přehled o ztrátách vyvolaných opatřeními v souvislosti s nouzovým stavem, ať už jde o zdravotnictví, oblast sociálních věcí či dopravu. Souhrn mu předala místopředsedkyně Rady AKČR a hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová, aby se s ním mohl detailně seznámit.

S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem hejtmani řešili ceny testů pro samoplátce, které ministerstvo stanovilo bez započítání dalších nákladů například za provedení odběrů. „Ministr nás ubezpečil, že o tom bude ještě zítra jednat. Dále upřesnil, že projekt Chytrá karanténa nyní spadá pod hlavní hygieničku,“ dodal Jiří Běhounek.

Fungování Chytré karantény ocenil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, protože na území regionu se nyní nákaza šíří mezi horníky Dolu Darkov, a díky projektu se rychle daří najít kontakty nakažených a testovat je na covid-19.

Hovořilo se i o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s podporou akcí ze zásobníku projektů předložených obcemi k čerpání dotací jak v rámci národních, tak evropských zdrojů.*

/zr/

Na snímku: Předseda vlády Andrej Babiš při čtvrteční videokonferenci s hejtmany

Foto: facebookový profil A. Babiše

 

Už od minulého týdne mají předplatitelé a další čtenáři Moderní obce k dispozici její březnové vydání. Na první straně obálky najdete snímek Martiny Lisové, starostky městyse Větrný Jeníkov v Kraji Vysočina, jímž je anoncován hlavní rozhovor aktuálního čísla časopisu.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. Činíme tak i tentokrát.

* Martina Lisová, starostka městyse Větrný Jeníkov: Pár let jsem učila na druhém stupni základní školy, je to krásná a obohacující práce. Odchod ze školství jsem obrečela, vůbec jsem nepočítala s tím, že bych byla zvolena starostkou. Mockrát jsem litovala, především v minulém volebním období, kdy se některé věci nedařily tak, jak bych si představovala. V tomto volebním období panuje ale naopak v zastupitelstvu tvůrčí atmosféra a má práce mě těší. Ale dnes již mohu odpovědně říci, že vyjít s občany je daleko náročnější a mnohem méně zábavné, než se domluvit s puberťáky. Ráda se budu do školství vracet a předpokládám, že dokončím toto volební období a skončím. Chtěla bych mít čas na normální život, na který - když vše chcete dělat poctivě - nezbývá energie. Svou práci beru jako poslání i službu, jako závazek vůči lidem, kteří se se mnou na řadě aktivit podílejí.

* Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR: Obecně platí, že stavební úřady představují jen zlomek připomínek, které byly k celému stavebnímu zákony vzneseny a bylo by velice nekorektní, kdyby se celá diskuse ke stavebnímu zákonu smrskla jen na to, kde budou nebo nebudou stavební úřady. Každopádně na zachování stavebních úřadů budeme trvat. Stále ještě nemáme vypořádání našich připomínek od Ministerstva pro místní rozvoj. Dosud proto nevíme, jakým způsobem bude v zákoně systém stavebních úřadů zakotven – a hlavně jaké budou kompetence jednotlivých úřadů. Toto budeme dále velmi pečlivě hlídat.

K návrhu zákona bylo podáno na šest tisíc připomínek, které se v březnu musí vypořádat, a SMO je rád, že díky jeho intervenci se otevřely dveře k tomu, aby se návrh stavebního zákona začal konečně seriózně projednávat.

Rozhodně budeme pokračovat v jednáních, aby se například návrh stavebního zákona velmi zevrubně zhodnotil i po finanční stránce a zbytečně se na jeho přijetí a fungování nepromarnily veřejné prostředky. Už teď přece víme, že vznik Nejvyššího stavebního úřadu by byl nesmírně drahý, nehledě na to, že dosud není známo, kde by měl mít sídlo, nejsou pro něj zatím ani úředníci apod.

* Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: Pokud my budeme mít možnost určit rozvoj a skutečně si nastavit územní plán, a to včetně regulačních plánů a územních studií, které do větších podrobností určují územní plán, budeme moci nastavovat směr. Pak eliminujeme konflikty i v jiných řízeních.

Řada obcí si neuvědomuje sílu a význam územního plánu. Pokud by si toho byly vědomy, nepotřebovaly by nějaké věci nastavovat jinak. Ale chápu, že malé obce nemají kapacity a finance na pořizování územních plánů, i proto, že finance, které stát posílá na výkon přenesené státní správy, zdaleka nestačí.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka, držitelka titulu Právník roku 2019 v kategorii Správní právo: Všechno, čím jsem prošla, mně pomohlo – snad to tak mohu říci – v právu územních samospráv vyniknout. Kdo sám radnicí a zastupitelstvem neprošel, nikdy totiž nemůže úplně pochopit její podstatu, její smysl, její hodnoty. Já to mám pod kůží vryté už jako součást sebe sama. Nad čím někdo jiný možná musí přemýšlet hodiny, vím hned, nebo mně to napoví intuice.

Navíc, pokud jde o mou profesi, byl osud vždy na mé straně a v pravou chvíli přinesl to, co mou kariéru v advokacii posunulo. Třeba tím, že jsem se starostkou bez ohledu na výsledek voleb nikdy nestala na celé období – v profesi by mě to neskutečně zbrzdilo. Ten rok v čele města byl tak akorát. Nebo když přišla v pravou dobu nová, zajímavá kauza. Či když jsem se potkala se správnými lidmi. Nebo když jsem zavčas byla „odejita“ z politické strany, které jsem kdysi dávno byla členkou. Tedy i to, co se mně v danou chvíli jevilo jako negativní, z dlouhodobějšího pohledu to bylo to nejlepší, co se mi mohlo přihodit. Tedy mám z veřejné sféry zkušeností asi jako málokdo – a je to dar.

* Luděk Tesař, ekonom: Rozhodněte se, zda danou věc obec chce či nechce – pokud ANO, tak potom už jen pořádně! Není nic strašnějšího v tomto státě, ani v obcích, ani v domovech lidí než provizorní řešení a načaté, do konce nedotažené věci. Polovičatá provizorní řešení jsou plýtváním zdroji. Obec by měla dělat věci pouze pořádně, nebo raději vůbec ne. Rozhlédněme se, co nalezneme u nás provizorních řešení, a srovnávejme to třeba se situací v Rakousku nebo Německu. Přimontujeme-li si poličku do koupelny jako provizorní řešení, budeme možná i dvacet let žít v provizoriu.

Kvalitní střednědobý výhled rozpočtu je podstatný k ambicióznímu plnění cílů obce. Finanční situace obcí se tak zásadně a rychle zlepšila a mnoho z obcí to ještě ani pořádně nezaregistrovalo. Mnohé obce hodnotí jen nepodstatné finanční údaje, jako jsou zůstatky na účtech. Budoucnost však spočívá ve výplatě, ve struktuře zdrojů, v provozních výdajích, provozním saldu, majetku, likviditě, závazcích, odpisech, opravách, investicích, změnách výdajů i příjmů. Pakliže obec drží kontakt s finanční realitou a má zpracovanou kvalitní analýzu financí, pravidelně ji aktualizuje i s výhledem, může lépe plánovat rozvoj.

* Stanislav Loskot, poradce pro komunikaci a bezpečnost ve veřejné správě: Vedení organizací vytváří příznivé podmínky, aby se realizovaly individuální vzdělávací cíle zaměstnanců. Do personálního rozvoje patří i kariéra zaměstnanců (jsou informo­váni o možnostech svého profesního postupu, vedoucí zaměstnanci poskytují informace a perspektivu osobní rozvoje). Nejasná perspektiva, nejasná kariéra může vést zejména ty nejschopnější zaměstnance k tomu, že odchází. V této souvislosti vedení věnuje zvýšenou pozornost zejména plánům vzdělávání zaměstnanců, v oblasti kariérního postupu jsme v současné době značně omezeni platnou legislativou. Vzděláváním a vytvářením možností pro kariérní růst je u zaměstnanců pozitivně ovlivňována jejich motivace, spokojenost, vazba na zaměstnavatele, což vede především ke snižo­vání fluktuace i k efektivnějšímu získávání zaměstnanců.

* Viktor Lavička, náměstek primátora Českých Budějovic: Pro České Budějovice, město, které se rozkládá na poloviční výměře, než mají jiná krajská města, je zásadní odvést transitní dopravu mimo město, což by měly zajistit plánované dopravní stavby, a to D3, severní spojka a Jižní tangenta, které by vytvořily přirozený obchvat tranzitní dopravy. A pro tyto účely je také uvedený systém velice vhodný, protože dokážeme vhodně usměrňovat dopravní toky. Dalším z velmi důležitých kroků bude pak modernizace technologie SSZ, což zahrnuje modernizace řadičů, doplnění jednotek aktivní preference, výměna detektorů, návěstidel aj.

* Jan Seidl, tajemník Městského úřadu Trutnov: V roce 2019 elektrobusy trutnovské MHD najely 272 843 km a plynové autobusy 207 415 km. Ekonomicky nelze tuto výhodnost jednoznačně definovat, neboť pořízení nové flotily vozidel MHD vzešlo z nové smlouvy s provozovatelem MHD, jejíž trvání je ohraničeno 10 lety a ekonomické parametry této smlouvy jsou zcela jiné, než u smlouvy předešlé. Obecně sice dochází k úspoře na palivu, nicméně pořizovací náklady, zejména na elektrobusy, jsou násobně vyšší, než u vozidel na dieselový pohon. Tyto pořizovací náklady, po zohlednění dotace získané na pořízení vozidel, jsou součástí ceny za provozování MHD. Další náklady, které ovlivňují cenu za provozování MHD, je i výbava zvyšující komfort pro cestující. Ani elektrická energie pro pohon vozidel není zdarma, a to i přesto, že elektrobusy při zpomalování rekuperují energii. Do budoucna bude jistě zajímavá otázka výdrže baterií elektrobusů s ohledem na jejich denní výkony, a případné náklady na jejich obnovu.

* Roman Kyral, partner a vedoucí právního týmu Advokátní kanceláře CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ, zastupitel obce Bohuslavice (okres Náchod): Jedním z úskalí v menších obcích bývá přijímání vnitřní směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a její následné dodržování. Tato vnitřní pravidla mají zadavateli usnadnit jeho postup, protože u zakázek malého rozsahu, tedy na dodávky či služby do dvou milionů korun (bez DPH) či na stavební práce do šesti milionů korun (bez DPH), zadavatel nemusí, s výjimkou zásad transparentnosti a nediskriminace, postupovat podle pravidel daných zákonem o zadávání veřejných zakázek. Setkávám se s tím, že se představitelé obce sami dobrovolně svážou určitými vlastními vnitřními pravidly, ale při zadání zakázky je nakonec nedodržují. Obvykle však nikoliv kvůli tomu, že by chtěli obcházet zákon či jinak podvádět, ale pouze proto, že realita života bývá jiná a interní směrnice na ni vždy neumí adekvátně reagovat.

Podle mého názoru by starostové a zastupitelé měli vědět, že jakmile orgány činné v trestním řízení případně začnou přezkoumávat zadání veřejné zakázky, tak se příliš nezajímají o to, jak jsou tato vnitřní pravidla v obci nastavena, nýbrž o to, zda jsou dodržována. Takovým nepraktickým nastavením vnitřní směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu může být třeba to, když zastupitelstvo ve směrnici určí příliš vysoký limit pro to, kolik musí být v zadávacím řízení osloveno subjektů. Tak se může stát, že i v případě zcela bagatelní objednávky za třicet tisíc korun obec s řekněme čtyřicetimilionovým rozpočtem musí velmi složitě oslovit zbytečně mnoho subjektů.

* Radim Perlín, vedoucí výzkumného centra RURAL při Přírodovědecké fakultě UK v Praze: Změna klimatu představuje nové téma, které do široké diskuse přinesla teprve poslední horká léta. Nebudu hodnotit příčiny změn klimatu – na nich se koneckonců zcela neshodnou ani renomovaní klimatologové. Je důležité více mluvit o dopadech změny klimatu na venkovské obce a připravovat se na to, že léta budou horká a suchá a že deště budou mít velmi často přívalový charakter.

To se velmi rychle dotkne každého na venkově, počínaje sedláky a konče chalupáři, jimž nastanou problémy se zaléváním ředkviček. Ostatně dopady do lesních celků v podobě masívní kůrovcové kalamity podpořené suchem a nedostatkem vláhy pro stromy, které se nemohou ubránit přemnoženému škůdci, vidíme nyní prakticky v celém Česku. Proč však tolik zdůrazňujeme venkov, když změna klimatu se promítne do života každého? Protože právě obyvatelé venkova, zemědělci, lesáci nebo i chataři a chalupáři jsou ti první, kdo mohou omezovat, ale i prohlubovat dopady klimatické změny.

* Jaroslav Winter, předseda BMI sdružení, šéfredaktor portálu Helpnet.cz: V ČR přibývá institucí, s nimiž se mohou telefonicky spojit také lidé se sluchovým handicapem. Službu hovor s online simultánním přepisem řeči volaného implementovalo na web úřadu již několik městských částí Prahy, Krajský úřad Středočeského kraje, Městský úřad Tábor, na svých klientských linkách ji nabízejí rovněž některé komerční subjekty. Volající klient, který má postižení či poruchu sluchu, vede klasický rozhovor, doslovný přepis řeči svého komunikačního partnera sleduje v reálném čase online. Dříve mohli tito lidé jen posílat textové zprávy, nebo využívat služby založené na předávání vzkazů prostřednictvím asistenta.

Z technického hlediska představuje telefonování s podporou přepisu online konferenci tří stran – volající uživatel služby, volaná osoba a přepisovatel. Probíhá to tak, že uživatel uvedené služby klikne na ikonku infolinky pro neslyšící umístěné na webu úřadu. Otevře se stránka se stručným popisem služby, která je dostupná v pracovní dny od 9 do 18 hodin, a uživatel jen vepíše do editačního pole své telefonní číslo a potvrdí tlačítko „zavolejte mi".

V tu chvíli se na webu otevře okno pro přepis a systém automaticky ihned volá klientovi. Ten vyčká na písemný pokyn přepisovatele, že může začít mluvit. Instrukce se objeví v okně pro přepis, kde také klient následně po celou dobu hovoru sleduje simultánně přepisovanou řeč pracovníka úřadu. Od okamžiku, kdy klient začne mluvit, již probíhá klasický telefonický hovor. Operátor infolinky může klienta dále přepojit na linku konkrétního pracovníka za stálého pokračování komunikace s podporou přepisu jeho řeči.

Simultánní přepis řeči tak odstraňuje komunikační bariéru mezi volajícím klientem se sluchovým handicapem a pracovníkem úřadu. Službu nejefektivněji využijí lidé nedoslýchaví, ohluchlí po rozvoji řeči v důsledku nemoci či úrazu, nositelé kochleárního implantátu a senioři s věkem získanými poruchami sluchu.

* Lukáš Kříž, IT expert: Proces autentizace ověřuje identitu uživatele před zpřístupněním systému, aplikace či služby. Dlouhodobě spoléhal na konvenční kombinaci uživatelského jména a hesla. Ta už ale z mnoha důvodů, k nimž patří také problematika tzv. nedostatečné hygieny hesel, neobstojí. Organizace začaly implementovat pokročilé metody autentizace, které nabízejí podstatně vyšší úroveň zabezpečení.

V některých odvětvích změnu přístupu k ověřování identity vyžadují oborové normy a relevantní legislativa. Týká se to především finančních služeb, zdravotnictví nebo bezpečnostních složek. Ne vždy jde o povinnou aplikaci vícefaktorové autentizace. Ale její nasazení obvykle představuje nejefektivnější cestu k dosažení souladu. S požadavkem vícefaktorové autentizace pracuje také tuzemská vyhláška o kybernetické bezpečnosti. I ta ale definuje alternativní možnosti.

Multifaktorovou nebo vícefaktorovou autentizaci lze definovat jako metodu, která pro ověření identity žadatele o přístup k určitému systému či službě využívá dvou nebo více autentizačních faktorů. Identitou se v tomto kontextu rozumí totožnost. Autentizace samotná tudíž představuje akt jejího ověření před přidělením přístupu. Žadatelem rozhodně nemusí být pouze fyzická osoba. Autentizačním procesem běžně procházejí také zařízení, aplikace nebo služby.

* Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS je jedním z nejstarších na území České republiky. Byl vytvořen již v roce 1997, tedy ještě před vznikem krajů, z iniciativy města Ostravy. Tato iniciativa si kladla za cíl zefektivnit nabídku veřejné osobní dopravy z několika okolních měst a obcí do Ostravy, a to spoji jak ostravského dopravního podniku, tak spoji tehdejšího provozovatele příměstské autobusové dopravy – ČSAD BUS Ostrava zavedením jednotných tarifních a přepravních podmínek. Systém se postupně rozšířil na území celého kraje včetně řady přesahů do krajů sousedních. Garantem jeho rozvoje se stal později Moravskoslezský kraj.

Specifikem Moravskoslezského kraje je poměrně velký počet systémů MHD, což způsobuje v některých případech poměrně obtížné dojednávání společných tarifních a přepravních podmínek. ODIS umožňuje cestujícím používat jakoukoliv veřejnou osobní dopravu v kraji objednávanou subjekty samosprávy v rámci jednoho tarifu. Tímto se stává veřejná doprava celkově atraktivnější především z hlediska cenového.

Dalšími přínosy jsou jednotné poskytování informací, jednotný prodejní servis a řada dalších výhod vyplývajících z jednotného systému. Je to jedna z cest, jak motivovat cestující veřejnost k používání veřejné dopravy nejen v současnosti, ale také v budoucnosti.

* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF: Růst počtu obyvatel obce pozitivně ovlivní její rozpočtové příjmy, zejména v oblasti sdílených daní. Ovšem pokud jsou všichni noví obyvatelé v obci trvalé hlášeni... Vyvolá však – bez ohledu na trvalé bydliště obyvatel – i vyšší nároky, například na zajištění dopravního spojení, lékařskou službu, zásobování pitnou vodou a čištěné odpadních vod, zajištění bezpečnosti apod.

Vývoj indexu stáří i indexu ekonomické závislosti vypovídá o stárnutí populace. Rozpočtovým dopadům, které s tímto jevem souvisejí, se rozpočtová politika obcí nevyhne. Dříve nebo později na ně bude muset reagovat.

Je zjevné, že růst počtu seniorů, který je odrazem zvyšující se délky dožití v důsledku zejména lepší zdravotní péče, se promítne do rostoucích nároků na celou řadu služeb pro seniory. A tyto činnosti zajišťují ve velké míře obce.

Růst počtu obyvatel je velmi často spojen se zvyšujícím se podílem dětské složky. Platí to zejména o obcích v blízkosti velkých aglomerací. Tento jen vyvolává rostoucí nároky na předškolní a školní kapacity.

* Jaromír Beránek, zastupitel hl. m. Prahy a předseda Výboru pro IT a Smart City: V závěru loňského roku si zástupci městské společnosti Operátora ICT, která pro Prahu dodává na klíč většinu „chytrých“ projektů, za tuto realizaci odnesli ocenění ze soutěže Chytrá města pro budoucnost 2019. Do pražského pilotního projektu se vedle projektové kanceláře Smart Prague Operátora ICT zapojilo Oddělení odpadů pražského magistrátu, radnice deseti pražských městských částí (centrálních i okrajových) a také dvě společnosti zajišťující svoz tříděného odpadu na území metropole. Na vybraný vzorek kontejnerů na tříděný odpad s tzv. spodním výsypem instaloval externí dodavatel IoT moduly s ultrazvukovými senzory. Z celkových 424 kusů vybraných sběrných nádob šlo ve většině případů o nadzemní kontejnery (380 kusů), v části případů také o velkokapacitní podzemní nádoby (44 kusů), které se nacházejí zejména v centrálních lokalitách města. Část těchto podzemních kontejnerů byla navíc doplněna indikací ucpání vhozového otvoru, aby se předešlo hromadění odpadu v okolí. S ohledem na proměnlivou konfiguraci stanovišť na tříděný odpad (některé městské části nabídly i kontejnery na plech a nápojové kartony, jinde se setkáme jen s nádobami na starý papír, plast a barevné nebo čiré sklo) se tak jednalo zhruba o stovku lokalit v rámci deseti zapojených městských částí.

* Jakub Černý, analytik platformy Rekonstrukce státu: Kontrolní orgány v České republice mají povinnost své kontroly v zájmu dobré správy vzájemně koordinovat. Dodnes k tomu však nemají žádný systémový nástroj, a koordinace se tak nedaří. Snahy o reformu systému kontrol vyznívají do ztracena, neboť o probíhajících kontrolách a jejich efektivitě neexistuje přehled. Poslanci ODS, KDU-ČSL a STAN spolu se zástupci platformy Rekonstrukce státu proto letos v lednu představili řešení, které obcím od kontrolní zátěže pomůže a je nezbytným předpokladem pro systémovou reformu. Řešení je součástí novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Návrh stojí na čtyřech principech:

1) Snadná koordinace. Díky zřízení evidence kontrol získají kontroloři nástroj pro snadnou koordinaci kontrol s ostatními orgány. To, společně s dalšími prvky řešení, povede k přirozenému snížení počtů kontrol zejména v oblastech, kde byla kontrolní zátěž způsobována nezáměrně, prostou nevědomostí. Kontrolní zátěž je dnes totiž mimo jiné způsobena faktickou nemožností se nezáměrné významné kontrolní zátěži jednoduše vyhnout. Kontroly o sobě vzájemně nemají přehled. Evidence také usnadní sdílení výsledků kontrol, a tím i možnost na výsledky předchozích kontrol snadno navazovat. Kontroly tak v obci stráví méně času, pokud už vůbec přijdou.

2) Definice významné kontrolní zátěže. V kontrolním řádu bude nově definováno, že dvě současně probíhající a nekoordinované kontroly jsou významnou kontrolní zátěží, stejně jako druhá kontrola téže věci v jednom kalendářním roce. Na obce bez přenesené působnosti (ty malé, jichž je většina) se pak vztahuje i třetí indikátor významné kontrolní zátěže, kterým je více než třetí kontrola probíhající v témže roce.

3) Předcházení významné kontrolní zátěži. Kontrolní orgány budou mít povinnost všechny své kontroly zaznamenávat do nově vzniklé evidence. Do ní bude kontrolní orgán nahlížet vždy, než se vydá provést kontrolu. Pokud by jeho plánovaná kontrola měla způsobit „významnou kontrolní zátěž“, bude kontrolní orgán systémem automaticky upozorněn. V takovém případě kontrolní orgán bude povinen odůvodnit, proč kontrolu přesto musí provést, nebo jít kontrolovat jinam. Kontrolní orgán bude povinen toto odůvodnění předložit starostovi předložit před zahájením kontroly. Žádné kontroly tedy nejsou přímo zakazovány, což je za současného nezmapovaného stavu kontrolního systému neproveditelné. Kontroloři jsou však motivováni významnou kontrolní zátěž nezpůsobovat a dostávají k tomu nástroj.

4) Systém kontrol je vyhodnocován. V analýzách systémového fungování státu disponuje nezpochybnitelnou odborností Nejvyšší kontrolní úřad, který podle návrhu dostane za úkol doporučovat systémové změny kontrolního systému. V přiměřené míře by NKÚ v budoucnu mohl umožnit nahlížet do evidence kontrol i veřejnosti. Starostové by tak měli mít možnost jednoduše zjistit, kdy a kolik kontrol se na ně chystá.

* Ondřej Kozák, společnost Euronet: Česká republika je z hlediska pokrytí bankomaty daleko za průměrem EU. Zatímco průměrný počet bankomatů v rámci celé Evropské unie je podle údajů Centrální evropské banky 846 bankomatů na milion obyvatel, ČR má se svými 471 bankomaty na milion obyvatel nejhorší dostupnost bankomatů i ve srovnání se zeměmi jako Bulharsko (806), Maďarsko (522) či Slovinsko (796). Bezhotovostní platby jsou sice populární, bankovky ale ještě v dohledné době nenahradí. Zároveň je nutné dodat, že v obcích do dvou tisíc obyvatel představuje hotovost jedinou možnost, jak zaplatit za základní věci denní potřeby. V malých samoobsluhách a restauracích karty povětšinou nepřijímají.*

/red/

Březnové vydání Moderní obce je k dispozici i v elektronické podobě za zvýhodněnou cenu na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec , kde si můžete předplatit nejen jednotlivá čísla Moderní obce, ale také zakoupit roční či pololetní předplatné v elektronické podobě.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down