Ještě až do konce srpna budou porotci národní soutěže Chytrá města pro budoucnost 2017 navštěvovat města a obce, kraje i tvůrce chytrých řešení, kteří byli nominováni do pěti soutěžních kategorií.

Soutěž se koná pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva pro místní rozvoj ČR a vyhlašuje ji Smart City Innovations Institut (SCII) ve spolupráci s Národní sítí Zdravých měst a dalšími významnými partnery ze státního sektoru a podnikatelského prostředí. Mediálním partnerem soutěže je i odborný časopis pro veřejnou správu Moderní obec. Vyhlášení vítězů kategorií Projekt a Idea a udělení titulů Chytrá obec, Chytré město a Chytrý region pro rok 2017 se připravuje na letošní podzim.

Odborná porota posuzuje nominovaná řešení podle toho, do jaké míry splňují základní principy SMART CITY, tedy proveditelnost, udržitelnost a otevřenost dat/zapojení veřejnosti.

Do jednotlivých kategorií byly nominovány:

* kategorie Chytrá obec

obec Hodonice na Znojemsku (přihlašovatel Top Gis s. r. o.: Řešení mapových služeb GissOnline.cz)

obec Jalubí na Uherskohradišťsku (přihlašovatel HlášeníRohlasu.cz: Veřejná správa a komunikace s veřejností)

město Dobříš na Příbramsku (Mapová aplikace pro údržbu zeleně a plošných biologických prvků)

 

* kategorie Chytré město (od 10 tis. do 50 tis. obyvatel)

Kyjov (Modernizace veřejného osvětlení a souvisejících soustav dopravy s energetickou úsporou)

Kolín (Systém chytrého parkování s využitím čidel, on-line aplikace a systému parkování)

Prachatice (Řešení odpadového hospodářství na principech cirkulární ekonomiky)

Písek (Řešení integrované infrastruktury a ICT s využitím open dat a souvisejících inteligentních služeb)

Mladá Boleslav (přihlašovatel DigiLab Škoda Auto: Řešení firemní spolujízdy s aplikací TwoGo)

Pelhřimov (přihlašovatel Cleerio s. r. o.: Řešení e-gov pro zpřístupnění územního plánu, IS a další evidence)

 

* kategorie Chytré město (nad 50 tis. obyvatel)

Ostrava (přihlašovatel OVAK, a. s.: Řešení chytrého monitoringu vodoměrů pro oblast vodního hospodářství)

Brno (přihlašovatel Brněnské komunikace, a. s.: projekt "Brňáci pro město" s efektivním hlášením závad na komunikačních plochách s podporou mobilní aplikace, platformy Google Maps a GPS)

Brno (přihlašovatel MAGUS ENERGO s. r. o.: Řešení pro oblast eHealth s bezpečnou medikací léků

Praha (přihlašovatel CAMEA s. r. o.: Systém pro detekci obsazenosti parkovacích míst)

 

* kategorie Idea/Vize SMART CITY

eParkomat (Aplikace pro predikci obsazenosti parkovacích míst v reálném čase)

Foxconn DRC s. r. o.  (Smart City Akademie s aplikacemi chytrého města a podporou cloudového centra)

M.C.TRITON  (Průvodce implementace Chytrých měst a Chytrého regionu s využitím Standardu inteligentní město)

LIKO-S a. s. (Řešení architektonického návrhu využívající trendy odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky)

 

* kategorie Chytrý region

Moravskoslezský kraj (Koncepce a vize Chytřejší kraj)

Jihočeský kraj (přihlašovatel Enact s. r. o.: Řešení energetického managementu se správou majetku a zavedením informačního a komunikačního systému související infrastruktury)

Moravskoslezský kraj (Řešení tzv. chytré dopravní karty ODIS ve veřejné dopravě)*

/zr/

 

K foto:

V nominacích nechybí ani město Dobříš za svoji mapovou aplikaci pro údržbu zeleně a plošných biologických prvků. Na snímku dobříšská radnice

Foto: archiv města

 

 

 

 

 

Metropole Moravskoslezského kraje kandiduje na titul European Green Capital 2020. Přihlášku do prestižní soutěže Evropské komise podá letos v říjnu. Zda uspěje, bude jasné v polovině roku 2018. Ostrava staví hlavně na revitalizaci veřejných prostranství a brownfieldů, moderní městské dopravě nebo na hospodaření s vodou. Jednou z důležitých řešených oblastí je také problematika klimatických změn.

Aby byla Ostrava příjemným a bezpečným místem pro život všech generací - například i během vysokých teplot, které s sebou přináší vlny veder, nechává zpracovat tak zvanou Adaptační strategii na změnu klimatu.

V souvislosti s přípravou této strategie dnes, v pondělí 31. července, město Ostrava spustilo pro veřejnost „pocitovou mapu horka“, podobnou té, kterou občané vyplňovali loni v létě v rámci přípravy nového Strategického plánu pod značkou fajnOVA. Do mapy mohou zájemci až do 11. srpna označovat místa, kde v době letního horka tráví nejraději čas, kde se naopak v období veder necítí ve městě příjemně nebo které místo by v létě doporučili návštěvníkům Ostravy. Mohou také přicházet s konkrétními nápady na zlepšení nebo zpříjemnění míst, která jsou při vysokých teplotách ve městě postižena.

Adaptační strategie bude podrobně popisovat, jak se bude vyvíjet klima v Ostravě do konce století a jaká z toho vyplývají pro město rizika, určí nejvíce problémové lokality a nejvíce ohrožené skupiny obyvatel a hlavně navrhne soubor tzv. adaptačních opatření, která budou těmto rizikům předcházet nebo je zmírňovat. Zpracován bude také přehled typových projektů a navrženy budou pilotní projekty i opatření k realizaci.

Všichni jsme svědky projevů změn klimatu. Patří mezi ně četnější vlny veder v létě, nedostatek vody nebo přívalové srážky, které odnášejí půdu a způsobují povodně. Tyto změny budou stále intenzivnější a je proto potřeba na ně reagovat,“ prohlásila náměstkyně primátora Kateřina Šebestová. „Hlavním cílem strategie je pomoci výrazně zlepšit prostředí pro život ve městě a vytvořit přitažlivější a funkční veřejný prostor na území celé Ostravy,“ dodala náměstkyně.

Pocitovou mapu horka může veřejnost vyplnit na následujícím webovém odkazu, jak z počítačů, tak z mobilních zařízení: http://fajnova.cz/pocitova-mapa-horka/.

Příprava a realizace Adaptační strategie města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu je jedním z vlajkových projektů Strategického plánu rozvoje města Ostravy na období 2017-2023. Hotová by měla být do konce září.*

/zr/

Ilustrační obrázek: http://fajnova.cz/pocitova-mapa-horka/

Vláda na své dnešní schůzi odsouhlasila vyplatit krajům 394,43 milionu korun na rekonstrukce silnic II. a III. tříd, které jsou ve vlastnictví krajů. Schválila také Souhrnný akční plán Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, který jim má pomoci znovu nastartovat ekonomiku postiženou útlumem klíčových lokálních odvětví. Seznámila se také s informací ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové o průběhu dofinancování sociálních služeb.

Vyčleněním téměř 400 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy na investice do krajských silnic kompenzuje vláda krajům vyšší náklady na zabezpečení regionální autobusové dopravy, které dopravcům vznikly nařízením vlády zvýšit mzdy a další odměny řidičům linkových autobusů od 1. ledna 2017. Toto nařízení vlády zvýšilo mzdy řidičům o téměř 40 procent, na druhou stranu hrozilo, že potřebné finanční prostředky budou muset kraje vzít právě z investic do rozvoje a oprav dopravní infrastruktury. Proto vláda na popud premiéra Bohuslava Sobotky rozhodla navýšit příspěvek státu na opravy krajských silnic. Letos tak na opravy krajských silnic stát přispěje celkem částkou přibližně 3,4 miliardy korun.

Plán restrukturalizace krajů

Vláda  také přijala Souhrnný akční plán Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, který předložili ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Jde o regiony, které řeší problémy s útlumem tradičních průmyslových oborů – především hornictví a hutnictví. Důsledkem je vyšší nezaměstnanost, vylidňování a pokles životní úrovně obyvatel.

Tomu chce vláda čelit plánem na ekonomický a sociální restart těchto regionů. Sedm pilířů Strategického rámce hospodářské restrukturalizace počítá s řadou konkrétních opatření na restrukturalizaci a modernizaci průmyslu, na podporu rekvalifikace obyvatel, modernizaci infrastruktury či využití stávajících brownfieldů. Celkem plán počítá do roku 2020 s výdaji ve výši 41,959 miliardy korun.

Strategie hospodářské restrukturalizace znevýhodněných regionů byla připravena Ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem zmocněnce vlády pro Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj.

Ministerstvo pro místní rozvoj jako gestor regionální politiky vyhodnotilo na základě mnoha strategických materiálů, že stát musí pomoci strukturálně postiženým regionům, které se dlouhodobě nacházejí v nepříznivé hospodářské situaci. Na realizaci konkrétních projektů na podporu krajů se budou podílet jednotlivá ministerstva ve spolupráci se zástupci dotčených regionů, což považuji za velký krok vpřed,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a dodala: „Vláda České republiky má dluh vůči těmto třem regionům. Byly to těžební kraje s těžkým průmyslem. Po odchodu velkých zaměstnavatelů, ať už jde o těžební průmysl nebo Armádu ČR, tam jen stěží dnes lidé hledají práci. A to je jeden z hlavních cílů této restrukturalizace.“

Na téma restrukturalizace uvedených tří krajů jsme v TV Municipal hovořili s náměstkyní ministryně pro místní rozvoj Klárou Dostálovou, viz: https://moderniobec.cz/video/strategicky-ramec-hospodarske-restrukturalizace-usteckeho-moravskoslezskeho-a-karlovarskeho-kraje/

Dofinancování sociálních služeb

Vláda se rovněž seznámila s informací ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové o aktuálním stavu dofinancování sociálních služeb. Vláda koncem května rozhodla o navýšení platů zaměstnanců v sociálních službách od 1. července až o 23 procent a zároveň odsouhlasila vyčlenit na dofinancování sociálních služeb dalších 1,2 miliardy korun.

Ministryně Marksová informovala vládu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí dotace v rekordně krátkém čase zpracovalo a slíbené peníze už krajům ke konci června odeslalo. Teď je podle šéfky resortu na jednotlivých krajích, aby co nejdříve svolaly svá zastupitelstva a rozhodly o rozeslání dodatečných peněz jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb.*

/tz/

K foto:

Z dnešní tiskové konference po jednání vlády ČR

Foto: archiv vlády

 

Ještě až do konce letošního července mohou obce a města Moravskoslezského kraje žádat o příspěvek Nadace ČEZ na liniovou výsadbu stromů. Grantový program je zaměřen na zlepšení životního prostředí.

Maximální výše příspěvku na podzimní výsadbu stromových alejí může činit 150 tisíc korun, přičemž každý žadatel může podat v grantovém řízení Stromy jednu žádost. Finanční spoluúčast žadatele není podmínkou.

O schválení grantové žádosti rozhodne v průběhu srpna správní rada Nadace ČEZ. Všechny stromy financované z nadačního příspěvku v roce 2017 musí být do konce roku vysazeny.

Grantové řízení stromy vyhlašuje Nadace ČEZ od roku 2011. Za rok 2017 bylo pro jarní výsadbu schváleno 24 projektů za celkovou částku 2 772 382 Kč, celkem bylo v programu Stromy dosud podpořeno 343 alejí celkovou částkou více než 40 milionů korun.*

Podrobnosti o grantovém řízení naleznete na: http://www.nadacecez.cz/cs/vyhlasovana-grantova-rizeni/stromy.html.

/zr/

K foto:

Z loňské výsadby alejí v Šenově u Nového Jičína

Foto: archiv Nadace ČEZ

Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje odsouhlasila česká vláda letos v lednu. Materiál připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj jako hlavní garant regionální politiky v České republiky. V TV Municipal nyní na toto téma můžete zhlédnout rozhovor s Klárou Dostálovou, náměstkyní ministryně pro místní rozvoj zodpovědnou za řízení sekce regionálního rozvoje.

Klára Dostálová především vysvětlila, že strategický rámec schválený vládou je výchozím dokumentem, který má pomoci Moravskoslezskému, Ústeckému a Karlovarskému kraji jako regionům hospodářsky problémovým. Z tohoto pohledu se totiž dosavadními nástroji podle náměstkyně ministryně pro místní rozvoj stále nedaří tyto tři kraje přiblížit ostatním.

"Je také důležité zmínit, že tento dokument představuje návrh změny, nejde o strategický  návrh záchrany území či jeho udržitelného rozvoje – ale opravdu jde o změnu. To je zásadní podstata tohoto dokumentu," zdůraznila Klára Dostálová. Připomněla rovněž, že každý z těchto tří krajů se potýká s poněkud jinými problémy. Podle jejích slov nepůjde o změnu, k níž bude možné dospět během několika měsíců. Pokud se v souladu se strategickým rámcem vše řádně připraví a v každém kraji vzniknou s aktivní účastní místních aktérů reálné dvouleté akční plány, pak restart těchto tří regionů bude trvat několik let a bude stát i několik miliard korun.

Kláry Dostálové jsme se ptali i na to, jak lze definovat "problémový a ekonomicky zaostávající region", proč se v posledních deseti patnácti letech nepodařilo v České republice setřít mezi kraji jejich výrazné rozdíly v ekonomické i sociální úrovni, zda se zmíněné tři kraje se strategickým rámcem ztotožňují – a jak na tento dokument reagují ostatní kraje, v čem by při restartu tří krajů měla spočívat úloha obcí a měst, místních podnikatelů, akademické sféry i neziskových organizací – a zda v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji ještě vůbec zbývá dost šikovných lidí k prosazení změny a jestli už dávno neodešli za lepším životem do jiných míst v Česku či v zahraničí. Zajímaly nás také finanční nástroje, s jejichž využitím by měl být restart tří krajů zahájen a které nové obory a za jakých podmínek budou podporovány apod.*

Celý rozhovor na TV Municipal můžete zhlédnout na: https://moderniobec.cz/video/strategicky-ramec-hospodarske-restrukturalizace-usteckeho-moravskoslezskeho-a-karlovarskeho-kraje/.

/rš/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down