Již deset krajů – Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Vysočina, Zlínský, Plzeňský, Moravskoslezský, Pardubický a Ústecký – se přihlásilo do dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který pomůže prodejnám na venkově. Včera, v den uzávěrky příjmu žádostí do první výzvy programu, zvažoval svoji účast ještě Jihočeský kraj,

V první výzvě z programu Obchůdek 2021+ mohly kraje žádat o podporu do 29. října 2021. Provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1000 obyvatel, popř. do 3000 obyvatel, kdy v dané místní části nežije víc než 1000 lidí, v něm budou moci dostat finanční podporu na provoz až 100 000 Kč.

Těší mě, že se kraje zapojují a věřím, že se přidají i ty zbývající. Společně tak udržíme na venkově malé obchůdky, které by bez pomoci zanikly,“ konstatoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „MPO tak prostřednictvím krajů podpoří malé prodejny, které často představují jediná místa, kde se lidé v dané obci mohou setkávat.“

Podporu z programu Obchůdek 2021+ je možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy. Žadatel o dotaci se obrátí na kraj, ve kterém se malá prodejna nachází, a je to právě kraj, který finanční podporu poskytuje. Kraje a starostové vesnic jsou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují.

Koloniály mohou obdržet až sto tisíc korun na financování provozních výdajů za měsíce leden až říjen 2021, tedy na mzdy, nájem, vytápění či na náklady spojené s akceptací platebních karet,“ vysvětlila náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková s tím, že další výzvy plánuje MPO vyhlašovat až do roku 2025.

Podání žádostí krajů i  hodnocení probíhá v systému AIS MPO a je velice jednoduché. Spustili jsme i speciální web na adrese www.obchudek2021plus.cz, kde najdou kraje i obchodníci další informace. Provozovatelé venkovských koloniálů mohou také získat v rámci dalšího projektu MPO ceskoplatikartou.cz platební terminál na minimálně 6 měsíců zdarma a nehradí ani poplatky za provedené transakce,“ dodal ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.
Program Obchůdek 2021+ je financován ze státního rozpočtu ČR. MPO v něm vyhlašuje jednotlivé výzvy a kraje si mohou požádat o podporu. MPO krajské žádost vyhodnotí a vydá rozhodnutí o dotaci. Zájemci o tuto pomoc (provozovatelé venkovských obchůdků) se obracejí na kraje, které podporu nejdřív předfinancují a o poté požádají MPO o proplacení.*

Více informací k programu je k dispozici zde.

/zr/

Ilustrační foto: Archiv Družstva CBA

Povinné testování na koronavirus se bude od středy 10. března nově týkat i zaměstnanců veřejné správy. Povinnost testovat už platí ve velkých firmách i podnicích od 50 do 249 zaměstnanců. Nově u těchto zaměstnavatelů musí být testovány i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a pracovníci agentur.

Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zdravotnictví doporučují primárně využívat samotestování. A to s ohledem na pandemickou situaci, větší potřebu vyšetření a omezené kapacity POC antigenních center. Tak, aby se eliminovalo šíření koronaviru a zachoval provoz soukromého i veřejného sektoru.

V praxi to znamená využívat zejména antigenní testy, které lze pořídit prostřednictvím subjektů z průběžně aktualizovaného seznamu na webu Ministerstva zdravotnictví. Stát na samotestování přispěje z veřejného zdravotního pojištění čtyřikrát měsíčně 60 korun na test a zaměstnance/OSVČ.

Rovněž lze doporučit testování prostřednictvím „závodního“ či smluvního lékaře daného podniku nebo externího poskytovatele zdravotních služeb.

Všichni pracovníci docházející do podniku včetně veřejné správy, ať už to jsou zaměstnanci na plný nebo částečný úvazek, pracovníci agentur práce nebo OSVČ, se budou muset prokázat negativním testem. V případě, že nebudou mít vlastní test, je možné zahrnout je do testování v rámci firmy, kde se zdržují,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „V týdnu od pondělí 8. března by mělo být dostatečné množství testů. Firmy by se teď neměly předzásobovat a raději by měly počkat, aby se nárazově nezvyšovala cena.

V souvislosti s rozšířením povinnosti testovat na covid-19 došlo k aktualizaci průvodce Deset kroků k samotestování zveřejněného například zde.

Nechceme zavírat průmyslové ani jiné podniky. Východiskem, jak zmírnit šíření epidemie a zároveň tak co nejméně ohrozit chod ekonomiky, je právě pravidelné a opakované testování. Odhalení zejména bezpříznakových přenašečů může pomoci i s aktuální zátěží nemocnic, protože nákaza se díky tomu nešíří především mezi zranitelné skupiny obyvatel, jejichž zdravotní stav si pak často vyžádá právě hospitalizaci,“ uzavírá ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Seznam dodavatelů antigenních testů pro samotestování aktuálně čítá na 60 subjektů, další přibývají. Odpovědi na nejčastější otázky k testování ve firmách a u OSVČ jsou k dispozici na tomto místě.

/zr/

Ilustrační foto: web Jihočeského kraje*

Celkem třiapadesát obcí ze všech devíti potenciálních lokalit pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu obdrží po jednom milionu korun ve formě jednorázového příspěvku z jaderného účtu. Stane se tak díky změně atomového zákona prostřednictvím novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, která s letošním Novým rokem nabyla účinnosti.

Na základě usnesení vlády z 21. prosince 2020 nyní budou průzkumné práce probíhat na čtyřech doporučených lokalitách. Počítá se tak s dalšími kompenzacemi, průběžnou komunikací a pokračováním transparentního poskytování všech potřebných informací.

 „K převedení jednorázového příspěvku došlo prostřednictvím Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v pondělí 4. ledna. Považuji za správné, že se nám podařilo najít řešení, jak obce kompenzovat v souvislosti s už realizovaným geofyzikálním výzkumem,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „Hlavní kompenzace pro obce, na jejichž území by potenciálně mohlo být hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, teprve budou, a to samozřejmě zejména tam, kde budou pokračovat průzkumné práce. Aktuálně poskytovaný milion se týká dřívějších činností.“ Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), resp. ministr Havlíček, tak plní slib, který dal na setkání zástupcům obcí 17. července 2019.

Příspěvek náleží obci, pokud SÚRAO podalo žádost o stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v katastrálním území obce v době od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2018.  Novela atomového zákona rovněž zvyšuje jednorázovou částku na 60 milionů korun pro každou obec, pokud by se na jejím katastrálním území stanovilo chráněné území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech.

 „Příprava hlubinného úložiště je záležitostí veřejného zájmu vysoké důležitosti, a proto věřím, že se nám danou věc podaří - ve spolupráci se samosprávou - zodpovědně vyřešit tak, abychom minimalizovali zátěž pro budoucí generace. Věřím, že i kompenzace přispějí k tomuto společnému cíli,“ konstatoval náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla.

Jak jsme již informovali (https://www.moderniobec.cz/hledani-lokality-pro-hlubinne-uloziste-radioaktivniho-odpadu-bude-pokracovat-na-ctyrech-lokalitach/ ), vláda 21. prosince 2020 schválila výběr čtyř doporučených lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu – Březový potok na Klatovsku, Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína. Na těchto lokalitách se uskuteční návazné výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030.

Obce ze čtyř uvedených lokalit, kde by se měly uskutečnit výzkumné a průzkumné práce pro konečný výběr hlubinného úložiště, nadále protestují proti tomuto úmyslu. Například starostové z lokalit Horka a Hrádek na Vysočině, které rozhodnutím vlády zůstaly ve zúženém seznamu čtyř míst v Česku zvažovaných pro hlubinné úložiště jaderného odpadu, již před loňskými Vánocemi shodně prohlásili, že budou proti této stavbě bojovat dál. Starosta Budišova na Třebíčsku Petr Piňos uvedl, že se obce budou bránit protesty i právní cestou. Starosta Dolní Cerekve na Jihlavsku Zdeněk Dvořák oznámil, že požádat o podporu chce i novou krajskou reprezentaci.

/zr/

K foto:

Loni na jaře lidé z obcí Chanovice, Kvášňovice, Maňovice, Olšany, Pačejov a Velký Bor v Pošumaví protestovali proti zařazení lokality Březový potok mezi zvažovaná místa pro vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.

Zdroj: www.nechcemeuloziste.cz

*

Březový potok na Klatovsku, Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína. Na těchto místech se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Ty by měly být potvrzeny do roku 2030. Dnes výběr uvedených čtyř lokalit schválila vláda.

Kabinet Andreje Babiše rovněž schválil návrh věcného záměru zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivních odpadů, jehož návrh Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) předloží vládě příští rok. Tento zákon, který dlouhodobě požadují zástupci lokalit i někteří zákonodárci, vytyčí „pravidla hry“ přípravy hlubinného úložiště a posílí transparentnost a efektivitu poměřování zájmů v rámci celého procesu.

Vláda potvrdila výsledky mnohaletých výzkumných prací včetně tzv. Poradního panelu expertů ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), ve kterém byly v procesu hodnocení zastoupeny i dotčené obce. Uvedené čtyři lokality se ukázaly relativně lepší z pohledu bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a technické proveditelnosti (podrobnější informace najdete na stránkách SÚRAO). Dalším krokem budou návazné výzkumné a průzkumné práce a do roku 2030 by vláda měla na základě dalšího kola hodnocení vybrat finální lokalitu, kde se počítá se zprovozněním úložiště do roku 2065.

Jsem rád, že se nám tímto mezikrokem podařilo završit mnohaletou práci desítek odborníků zejména z oblasti geologie, hydrogeologie, jaderného a chemického inženýrství, stavařství či ochrany životního prostředí. Komplexní proces zúžení počtu lokalit zhodnotil kladně jak Státní úřad pro jadernou bezpečnost, tak nezávislá oponentura. Pro pět lokalit jsme ukončili období dlouhodobé nejistoty. Uvědomuji si citlivost celého procesu a spoustu otázek ze strany veřejnosti, proto jsme se čtyřmi lokalitami v přímém kontaktu a chceme být maximálně transparentní a posílit vzájemnou důvěru. Věřím, že se nám podaří dostát našim společným závazkům a zodpovědnosti za zajištění konce palivového cyklu a najít finální lokalitu pro úložiště, která bude nejlépe splňovat přísná kritéria, především však bezpečnost,“ konstatoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

„Dnešní rozhodnutí vlády posunuje řešení konce palivového cyklu v České republice na další úroveň. Dostáváme se do fáze, ve které jsou teď i naši kolegové ve Švýcarsku, Švédsku nebo Kanadě. SÚRAO chce i po zúžení pokračovat v transparentní a otevřené komunikaci směrem k vybraným lokalitám. Obcím se nabídne zřízení speciálních pracovních skupin. Jejich prostřednictvím se mohou zapojit do debaty o finální podobě a umístění povrchového areálu hlubinného úložiště. Zároveň to bude formát pro pravidelné předávání informací o probíhajících pracích," dodal ředitel SÚRAO Jan Prachař.*

/zr/

K foto:

Letos na jaře lidé z obcí Chanovice, Kvášňovice, Maňovice, Olšany, Pačejov a Velký Bor v Pošumaví protestovali proti zařazení lokality Březový potok mezi zvažovaná místa pro vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.

Zdroj: www.nechcemeuloziste.cz

 

Jednotná a systematická správa dat o sítích pro elektronickou komunikaci a dalších infrastrukturních sítích v celé České republice. To jsou digitální technické mapy (DTM) krajů, které mají vzniknout díky podpoře z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. MPO pro to vyhlásilo III. výzvu z programu Vysokorychlostní internet.

Pro tuto výzvu jsou alokovány celkem dvě miliardy korun, žádosti o podporu od krajů se budou přijímat od 15. května 2020 do 16. dubna 2021. DTM mají pro všechny zjednodušit stavební řízení podle připravovaného nového stavebního zákona.

Digitální technické mapy budou moci být využívány i veřejností. Kromě státu, veřejné správy, také investoři, další podnikatelské subjekty i všichni ostatní. Usnadní se tak územní plánování a stavby jako takové. Současně bude moci lépe fungovat jednotné informační místo, které podle zákona v souvislosti s vysokorychlostním internetem existuje.

Digitální technické mapy usnadní a sníží náklady na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Sdílení informací o existující infrastruktuře totiž umožní lepší koordinaci staveb při budování nové infrastruktury. Což bude samozřejmě možné využít i u dalších staveb v budoucnosti,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Délka stavebního řízení a neznalost přesné polohy technické infrastruktury v současné době velmi znesnadňuje budování liniových staveb. „Pokud všechny údaje o tuzemské infrastruktuře, jak elektronické, tak veškeré ostatní, budou digitalizované a dostupné pro všechny, pomůže to zrychlit přípravu i stavby samotné včetně celého procesu stavebního řízení,“ upřesnil náměstek ministra pro evropské fondy Marian Piecha.

V kontextu s vysokorychlostním internetem Ministerstvo průmyslu a obchodu pořádá pro kraje vzdělávací semináře a danou věcí se také zabývají také adresné pracovní skupiny. Aktuálně vyhlášená III. výzva z programu Vysokorychlostní internet počítá s podporou ve výší maximálně 85 % celkových způsobilých výdajů. Minimální dotace bude 5 milionů Kč, maximální pak 200 milionů Kč. O dotaci může žádat kraj, jednou z podmínek je vést oddělené účetnictví projektu. Podrobné informace včetně výzvy samotné jsou k dispozici zde: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/oppik-2014-2020/vyzvy-op-pik-2020/vysokorychlostni-internet-iii--vyzva-_-vznik-a-rozvoj-digitalnich-technickych-map-kraju--254036/.*

/zr/

 

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) vyhlašuje program COVID II. Živnostníkům, tedy OSVČ, i malým a středním podnikům bude ručit za úvěry u komerčních bank a také jim přispěje až milion korun na úhradu úroků. Podpořeno by tak mohlo být více než sedm tisíc projektů v souhrnné hodnotě okolo dvaceti miliard korun. Program je financován z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost MPO. Komerční banky jsou na program COVID II připraveny.

O úvěrový program COVID I, který byl zahájen se 14denním předstihem, byl velký zájem. ČMZRB již schválila první žádosti a poskytla podporu v objemu přes 100 mil. Kč. Dnes jsme zveřejnili výzvu k navazujícímu programu COVID II, u něhož výrazně zvýšíme hodnotu prostředků, které si budou moci živnostníci, malí a střední podnikatelé za zvýhodněných podmínek půjčit. V tom nám pomůže zapojení komerčních bank a jejich zdrojů,“ vysvětluje vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Na podporu dosáhnou i ti nejmenší podnikatelé a živnostníci. Záruku bude ČMZRB poskytovat za provozní úvěry až do patnácti milionů korun. „Úvěry do patnácti milionů korun, tj. i pod 500 tis. Kč, jsou určeny na krytí provozních nákladů. Zpravidla se bude jednat o mzdové náklady, nájmy, platby za energie, úhradu dodavatelsko-odběratelských faktur nebo třeba nákupy surovin,“ přibližuje program COVID II předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek a dodává: „Úvěry nepůjde využít na investiční výdaje nebo refinancování jiných úvěrů.

Očekáváme, že se podpora v podobě zvýhodněných úvěrů díky nastavení programu COVID II dostane k  podnikatelům a OSVČ ještě rychleji, než tomu je u COVID I. Právě v tom mají pomoct komerční banky, které klienty z řad živnostníků a malých a středních podniků velmi dobře znají,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro fondy EU Marian Piecha.

Vedle záruk za úvěry přispěje ČMZRB také na úhradu úroků. „Program COVID II je nastaven tak, aby živnostníkům a podnikatelům zajistil nejen rychlé, ale také velmi levné provozní financování. Klientům proto přispějeme až milion korun na úroky, které za své komerční provozní úvěry zaplatí. Značná část úvěrů tak bude bezúročná,“ poznamenává za ČMZRB Jiří Jirásek.

ČMZRB bude ručit až do výše 80 % komerčního úvěru. Maximální délka záruky je pak nastavena na tři roky. Žádosti do programu COVID II se budou podávat kolově. První kolo bude zahájeno 2. dubna 2020 a bude na něj vyčleněno 1,5 mld. Kč.

Program vznikl rozšířením a úpravou podmínek stávajícího programu  Expanze-záruky, který ČMZRB poskytuje od února loňského roku a je financován ze strukturálních fondů EU v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Z tohoto důvodu nebude možné podpořit projekty realizované v Praze. „S hlavním městem Praha i s MPO jednáme o tom, abychom v co nejkratší možné době nabídli obdobné financování i těmto podnikům. Předpokládáme, že v další vlně se bude podpora vztahovat i na ně,“ dodává Jiří Jirásek.

Bližší informace k programu COVID II naleznete zde: Program COVID II.

ČERPÁNÍ BEZÚROČNÝCH ÚVĚRŮ COVID I ZAČALO

Vyhodnocování žádostí o bezúročné úvěry COVID I je v plném proudu. Prvním podnikatelům a živnostníkům byly úvěry schváleny již v minulém týdnu a nyní začínají čerpat finanční prostředky. „První projekty jsme již schválili. Celkově jsme je podpořili v objemu přes 100 mil. Kč. Jde například o firmy působící ve strojírenství, stavebnictví, textilním průmyslu, zdravotnictví, maloobchodu a velkoobchodu a služeb. Dále jsou mezi nimi i podniky navázané na gastronomii,“ vysvětluje Jiří Jirásek. „Ve vyhodnocování dalších žádostí intenzivně pokračujeme, aby se prostředky k žadatelům dostaly nejdříve. Postupně doplňujeme a posilujeme náš tým o externí pracovníky, například o zaměstnance CzechInvestu, kteří zpracovávají došlé žádosti, abychom v co nejkratší možné době podpořili co největší množství podnikatelů,“ uzavírá předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB.

/zr/

(Rozhovor s předsedou představenstva a generálním ředitelem ČMZRB Jiřím Jiráskem přináší dubnové vydání Moderní obce, které se bude ke čtenářům expedovat už tento týden. Rozhovor byl pořízen ještě před vyhlášením nouzového stavu v Česku.)

 

Foto: sídlo Českomoravské záruční a rozvojové banky v pražské Jeruzalémské ulici

Foto: Ivan Ryšavý

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo seznam firem, kde mohou zájemci zakoupit látku na ušití roušek, nebo kde tento ochranný prostředek na objednávku ušijí. Povinnost nosit ochranné prostředky stanovila vláda nařízením.

Roušky jsou určeny zejména k ochraně okolí, tedy k tomu, aby již nemocný člověk nešířil nemoc dál kapénkovou cestou. Použitím běžných roušek se člověk před nákazou COVID-19 neochrání, může však zabránit jejímu dalšímu šíření v případě, kdy by byl sám již infekční.

Na zasedání vlády ve středu 18. března 2020 byla přijata další krizová opatření. Je zavedena povinnost nosit při pohybu a pobytu na všech místech mimo bydliště ochranné prostředky dýchacích cest. Rouška může být klasická ústenka, doma vyrobená textilní nebo i šála či šátek. Když budeme roušky nosit všichni, můžeme tak zpomalit šíření nákazy nového koronaviru. Stačí si zapamatovat lehké pravidlo „Moje rouška ochrání tebe, tvoje rouška ochrání mě.“

Seznam firem, které nabízejí roušky, či látky na jejich výrobu najdete zde (viz na této adrese přílohu ke stažení).*

Seznam se bude průběžně doplňovat, firmy mohou kontaktovat Jakuba Hájka z agentury CzechInvest na e-mailu: jakub.hajek@czechinvest.org.

/zr/

Ilustrační foto: FB Mikroregionu Severo-Lanškrounsko

V pondělí 16. března spouští Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) příjem žádostí do programu Úvěr COVID. Jeho cílem je prostřednictvím bezúročných úvěrů usnadnit přístup malým a středním podnikatelům k provoznímu financování, jejichž ekonomické aktivity jsou omezeny v důsledku výskytu koronavirové infekce a souvisejících preventivních opatření.

Žádost a pokyny k jejímu vyplnění a podání budou k dispozici v pondělí dopoledne na: www.cmzrb.cz.

Vzhledem k aktuální situaci na trhu Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) vyvinula maximální úsilí a příjem žádostí o tuto formu podpory spouští s 14denním předstihem. Bezúročné provozní úvěry v rozmezí 500 tis. až 15 mil. Kč budou moci podnikatelé využít např. na úhradu mezd zaměstnanců, nákladů na energie, nájmu, k profinancování zásob, úhradě dodavatelsko-odběratelských faktur, k předfinancování pohledávek apod.

Žádosti bude možné podat přes e-podatelnu ČMZRB: https://e-podatelna.cmzrb.cz/ a její součástí bude muset být i doklad prokazující, že se podnikatel dostal do potíží právě v souvislosti s koronavirem. Může se jednat například o doklady potvrzující zrušení zájezdů v případě cestovních kanceláří, potvrzení o zrušení zakázky, dodávky materiálu v případě výrobních společností, vyčíslení průměrných denních tržeb v případě pohostinství apod.

Bližší informace o programu podnikatelé najdou na webu banky – Úvěr COVID, ve Výzvě k programu, vhodné je také projít seznam nejčastěji kladených otázek a odpovědí na ně. Na webu banky společně s žádostí bude v pondělí 16. března 2020 také zveřejněn návod, jak postupovat, pokud se bude chtít žadatel ucházet o tuto formu podpory.

ČMZRB a MPO podpoří OSVČ i drobné firmy

Podpora podnikatelů zasažených koronavirem u bezúročných úvěrů nekončí. ČMZRB ve spolupráci s MPO připravuje úpravu klíčových záručních programů banky, tj. programu Expanze-záruka a Záruka 2015 až 2023, tak, aby mobilizovala soukromé zdroje a společně s komerčními bankami pomohla dalším podnikatelům, včetně těch, kteří potřebují částky menší než 500 tis. Kč.

ČMZRB prostřednictvím těchto programů bude podnikatelům poskytovat záruky za úvěry od komerčních bank a finanční příspěvek na úhradu úroků. Tím, že se na podpoře bude podílet i soukromý sektor, dojde díky pákovému efektu k znásobení prostředků, které budou do podpory vloženy. V tomto případě půjde o kombinaci národních a evropských finančních zdrojů.

Konkrétní parametry této formy podpory se připravují a budou se odvíjet od rozhodnutí vlády.*

/zr/

Na snímku: Pražské sídlo ČMZRB v Jeruzalémské ulici

Foto: Ivan Ryšavý

Po podepsání Memoranda o spolupráci v září loňského roku a po půl roce společných a intenzivních příprav Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj, České spořitelny, Komerční banky, Československé obchodní banky a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, předkládá ČMZRB žádost o povolení k činnosti pro Národní rozvojový fond SICAV na Českou národní banku.

Jde o zásadní krok, kdy se státní a soukromé instituce shodly na podobě fungování nové společnosti, jejímž cílem je podpora efektivní realizace dlouhodobých veřejných investičních potřeb v oblasti infrastruktury.

V posledním půlroce připravoval expertní tým složený ze zástupců ČMZRB, MPO, MF, MMR, České spořitelny, Komerční banky, ČSOB, UniCredit Bank a dalších strukturu a pravidla fungování Národního rozvojového fondu SICAV (dále jen „NRF“ nebo „Fond“), které tvoří jádro žádosti pro získání licence. Fond bude investičním fondem s proměnným základním kapitálem podle českého zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Intenzivní práce vyvrcholila podepsáním zakladatelských dokumentů v pátek 21. února 2020 a následným podáním žádosti o povolení k činnosti České národní bance v posledním únorovém týdnu.

Je za námi vidět kus dobře odvedené práce. Podařilo se nám dát dohromady dva odlišné světy veřejného a soukromého sektoru a dohodnout se na podmínkách, jak bude Národní rozvojový fond fungovat,“ řekl generální ředitel a předseda představenstva ČMZRB Jiří Jirásek a dodal: „Pro fond se nám podařilo získat jak do představenstva, tak dozorčí rady renomované odborníky, kteří jsou předpokladem pro jeho kvalitní fungování.

Projekt, jehož první etapa se nám společně s partnery podařila uzavřít podáním žádosti o povolení k činnosti fondu na Českou národní banku, osobně chápu jako veliký úspěch efektivního propojení veřejné a soukromé sféry a nalezení společných cílů, aniž by kdokoliv ze zapojených subjektů cokoliv ztrácel ze svého specifického postavení a poslání,“ uvedl místopředseda vlády Karel Havlíček. „Konečně budeme moci předvést, že lze realizovat projekty se zapojením soukromého a státního kapitálu rychle a efektivně i u nás v České republice stejně tak, jak je tomu u našich západních sousedů,“ dodal Karel Havlíček.

NRF bude poskytovat rizikovější vrstvy financování vybraných projektů, zejména v oblasti infrastruktury. Bude financovat část projektových nákladů a především pomocí podřízeného charakteru jeho finanční účasti bude schopen mobilizovat další soukromé zdroje. NRF bude finanční instituce zřízena podle českého práva, regulovaná Českou národní bankou a fungující na základě principu návratnosti investovaných prostředků shromažďovaných od soukromých investorů.

V zahraničí jsou takové finanční nástroje a produkty běžné stejně jako infrastrukturní fondy, v Česku jde však o novinku. NRF tak umožní z pohledu ostatních věřitelů redukovat finanční rizika při současném zvýšení zájmu soukromých investorů.

Vrcholným orgánem NRF bude tříčlenné představenstvo, jež je navrženo v tomto složení: Jan Barta, Filip Drapák a Lenka Zíb Novotná. Všichni tři kandidáti na pozici členů představenstva disponují rozsáhlými znalostmi a dlouholetými zkušenostmi v oblasti investic nebo projektového financování a mají tak jako tým možnost připravit investiční produkty podle aktuálních požadavků.

Dozorčí orgán fondu bude složen z renomovaných a zkušených představitelů finančního trhu jakými jsou Jiří Kunert, Marek Ditz a Petr Kratochvíl. Vrcholným poradním orgánem NRF bude Národní investiční rada, která bude složena z osobností zastupujících jak investory, tak stát, a to v tomto složení: čtyři zástupci investorů, čtyři zástupci z řad státu a jeden nezávislý kandidát.

Národní investiční rada se bude vyjadřovat k zásadním strategickým otázkám týkající se investiční činnosti fondu, jako jsou například stanoviska k investičním strategiím jednotlivých zřizovaných podfondů.*

/zr/

Foto:

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., sídlí v pražské Jeruzalémské ulici

Ilustrační foto: Ivan Ryšavý

O celkem 120 milionů korun letos mohou obce požádat na rekonstrukce veřejného osvětlení díky programům Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu. Jednotlivé obce a města mohou získat až dva miliony korun podpory na energeticky úsporná řešení při rekonstrukci veřejného osvětlení, a tím snížit své účty za spotřebu energie a zároveň zlepšit kvalitu života v obci díky snížení světleného znečištění. Žádosti mohou být podávány od 1. září do 31. října 2019. Uvádíme odkazy na příslušné dokumenty k výzvám z obou programů.

„Díky dotaci z první společné výzvy Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu vyhlášené v loňském roce rekonstruuje v roce 2019 veřejné osvětlení více než sto padesát obcí a menších měst. Problém světelného znečištění se ale stále týká mnoha obcí po celé České republice. Veřejné osvětlení má často špatnou barvu, která nepříznivě působí na lidský organismus. Světelný smog se negativně projevuje na zdraví lidí, ale i zvířat, protože narušuje biologické rytmy v nočních hodinách. Dalším problémem je pak energetická neefektivita takového osvětlení, a tím pádem i vyšší výdaje na jeho provoz. Proto jsem rád, že můžeme i letos pokračovat ve společném programu a pomoci městům a obcím pořídit si moderní, energeticky úsporné a hlavně zdravější veřejné osvětlení,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Osvětlení, které nezpůsobuje světlený smog, musí splnit několik kritérií: bude svítit pouze do dolního poloprostoru, omezí podíl modré složky světla a sníží přesvětlování, tedy úroveň osvětlení nebo jasu komunikace, které nesmí překročit hodnoty požadované normou ČSN EN 13201 o více než 30 %.

Na další společné výzvě k podání žádostí o podporu se Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podílí opět minimálně 90 miliony korun v rámci svého programu EFEKT a Ministerstvo životního prostředí (MŽP) přidává dalších 30 milionů pro obce do 100 000 obyvatel, jejichž katastrální území se alespoň částečně nachází v chráněné krajinné oblasti (CHKO). Ty žádají o podporu u Státního fondu životního prostředí ČR, ostatní obce ležící mimo CHKO u Ministerstva průmyslu a obchodu. U výzvy pro rok 2020 z programu EFEKT mohou být projekty zrealizovány do konce roku 2021, u projektů podpořených MŽP, respektive SFŽP, musí být práce hotové do konce roku 2022.

 „Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje úspory energie u veřejného osvětlení dlouhodobě a na tuto aktivitu se jen v posledních třech letech podařilo z programu EFEKT vyčerpat více než 350 milionů korun dotací. Proto rádi pokračujeme ve společné výzvě i pro rok 2020, která stále klade hlavní důraz na snižování energetické náročnosti instalovaného osvětlení a kromě toho zohledňuje také snižování světelného znečištění,“ dodává ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Dotace směřují na několik druhů opatření, jako například na nákup a montáž osvětlovacích těles, na optimalizaci řídicího systému veřejného osvětlení v obcích (v případě, že proběhne společně s výměnou svítidel), na rekonstrukce rozvaděčů veřejného osvětlení (také při společné výměně svítidel) nebo na výměnu kabeláže u nově instalovaného svítidla. Dalších až 50 000 korun mohou obce získat i na projektovou dokumentaci nebo energetický audit. Maximální výše podpory nesmí překročit 50 % způsobilých výdajů.

V loňském roce v rámci první společné výzvy Státní fond životního prostředí ČR obdržel 34 žádostí s požadovanou podporou 39,9 milionu korun, dotaci získalo 32 projektů za celkem 36,2 mil. Kč. Mezi schválenými projekty je například rekonstrukce veřejného osvětlení v Malé Skále či Dolním Bousově, svítidla se vymění v Českém Krumlově nebo ve Strážnici a úsporné lampy se objeví i kolem silnice I/13 v Děčíně. Ministerstvo průmyslu a obchodu z celkem podaných 153 žádostí pro rok 2019 s požadovanou dotací 158 miliónů korun podpoří 123 projektů za celkem 121,5 miliónu korun.*

Dokumenty k výzvě MŽP najdete na: https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=72 .

Dokumenty k výzvě MPO najdete na: https://www.mpo-efekt.cz/cz/programy-podpory/54039 .

/zr/

 

Ilustrační foto: archiv MŽP

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down