Až do konce letošního července mohou dětské skupiny podávat žádosti o mimořádnou dotaci. Tato dotační výzva má dvě části: první z nich cílí na částečnou kompenzaci zvýšených nákladů souvisejících s pandemií covidu-19, druhá pak na pomoc s hrazením nájemného. Provozovatelé dětských skupin museli v minulých měsících zápasit s poklesem plateb od rodičů a od 1. března byly skupiny dokonce plošně uzavřeny. V polovině krajů zůstávají i teď stále zavřené. Proto Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo mimořádný dotační titul pro poskytovatele dětských skupin v celkovém objemu 74,2 milionu korun.

Dětské skupiny potřebují naši pomoc, aby krizi přežily. Jejich zřizovatelé jsou
převážně neziskové organizace a ty už ze své podstaty nemohly v minulosti vytvářet finanční úspory, z nichž by nyní mohly čerpat. V období pandemie musely přitom čelit úbytku příjmů, přičemž je pravidla financování z ESF vylučovala z jakékoliv jiné veřejné covidové podpory. Proto jsme připravili dotační titul, který dětským skupinám pomůže s úhradou zvýšených nákladů a také s částečnou úhradou nájemného po dobu šesti měsíců,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

* Část A – zvýšené náklady
Prostředky této části dotačního titulu jsou určeny výhradně na pokrytí zvýšených
provozních nákladů, které poskytovatelům vznikly nebo vzniknou v souvislosti s pandemií covidu-19 při poskytování služby péče o dítě v dětské skupině.

Může se jednat zejména o náklady vynaložené na pořízení roušek, respirátorů, rukavic, ochranných štítů či antivirových dezinfekčních prostředků. Uznatelné jsou však i náklady spojené se zajištěním zvýšené informovanosti rodičů a dětí, včetně např. úprav pokynů pro rodiče při předávání a vyzvedávání dětí a další náklady, jejichž vznik je jednoznačně vázán na opatření související s pandemií covidu-19.
Výše dotace v části A je závislá na kapacitě dětské skupiny, hlavním ukazatelem je přitom kapacita zapsaná v evidenci a k tomu náležící počet pečujících osob. Na jednu osobu bude možné žádat o dotaci do výše 12 tisíc Kč, přičemž počet pečujících osob, na které lze žádat, je vymezen následovně:
• u DS s kapacitou do 6 dětí je možné požádat nejvýše na 2 pečující osoby,
• u DS s kapacitou 7 - 12 dětí je možné požádat nejvýše na 3 pečující osoby,
• u DS s kapacitou 13 - 24 dětí je možné požádat nejvýše na 4 pečující osoby.

* Část B – COVID nájemné pro dětské skupiny
Prostředky této části dotačního titulu jsou určeny na pomoc s úhradou nájemného za prostory určené k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Podmínky této části byly nastaveny obdobně, jako je tomu u dotačního titulu na podporu hrazení nájemného od Ministerstva průmyslu a obchodu, tedy ve výši 50 % uhrazených nákladů.

O podporu v rámci této části bude možné žádat na období šesti měsíců v průběhu roku 2021, a to za podmínky, že na toto období nebude uplatněna žádná jiná podpora z veřejných prostředků (zejména tedy tzv. jednotka na nájem v rámci dotační podpory z ESF).
Žádost o poskytnutí dotace musí být doručena do datové schránky MPSV nebo fyzicky na podatelnu MPSV nejpozději do 31. července 2021.

Více informací o dotačním titulu najdete na webových stránkách ministerstva www.mpsv.cz.*

/zr/

Na ilustračním snímku: Dětská skupina Soptík je provozována obcí Okrouhlice na Havlíčkobrodsku od září 2018 v nově zrekonstruovaných prostorách bývalé místní knihovny

Foto: archiv obce

 

Preventivní neinvazivní antigenní testování na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2, k němuž dnes základní školy poprvé plošně přistoupily u žáků 1. stupně při jejich návratu na prezenční výuku, podle prvních poznatků Pedagogické komory, z. s., zabralo přibližně jednu vyučovací hodinu (45 minut). Testy se musely konat uvnitř škol, ačkoliv Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uvedlo, že se tak může dít i na prostranstvích před školami. Školám dodané testy však musí být používány při teplotě alespoň 15 stupňů Celsia, což současné snížení venkovních teplot, již několik dnů avizované meteorology, neumožňuje.

Délka testování v jednotlivých školách záležela zejména na velikosti tříd (v jedné třídě ZŠ může být až 34 žáků) a jeho organizaci. Někteří rodiče však pro jistotu otestovali své děti už o víkendu doma – pomocí testů, které si sami zakoupili. Stejně postupovali i mnozí učitelé.

Pedagogická komora dnes rovněž připomněla, že teprve ve středu minulého týdne ředitelé více než osmi tisíc škol prostřednictvím datových schránek obdrželi informace z MŠMT (13 souborů, více než 100 stran textu). Ve čtvrtek si pak jeli vyzvednout testovací sady na příslušné úřady obcí s rozšířenou působností.

Ředitelé škol na Moravě a v Kraji Vysočina po rozbalení zásilky zjistili, že obdrželi testy Singclean, jejichž použití je mnohem náročnější, než v případě testů Lepu Medical, které byly distribuovány na jiné školy. Navíc nebyl u testů dostatečný počet stojánků (ideálně by měl mít každý žák svůj). Pracovníci škol se tak jali vyrábět vlastní stojánky „na koleně“. Někde k tomu využili stavebnici duplo, jinde rozstříhali plata na vajíčka (což není právě hygienické...) nebo si je vytiskli na 3D tiskárně (což není příliš ekonomické, ale materiál lze snadno dezinfikovat).

Až dnes bylo oznámeno, že dodavatel testů Singclean školám další stojánky poskytne dodatečně (na každých 20 testů byl totiž zatím dodáván pouze jeden stojánek s 10 otvory).

Vláda sice podle Pedagogické komory vysoutěžila nejlevnější nabídku testů, ale tyto testy nejsou dostatečně kvalitní. „Aktuální prodejní cena testů Singcelan činí 0,8 dolaru (17,50 Kč). To je o polovinu méně, než kolik stojí testy Lepu Medical. Ovšem vícenáklady spojené s výrobou stojánků ve školách cenu testů výrazně zdražují o materiál a práci zaměstnanců škol. Testy nejsou vhodné pro hromadné testování žáků ve školách. Nezávislé ověření kvality obou těchto testů prokázalo, že nejsou dostatečně kvalitní a dokážou detekovat jen výrazně vysokou virovou nálož (kvalitní antigenní test je až 20x citlivější). A to v laboratoři," konstatovala Pedagogická komora s tím, že neprofesionální odběr vzorku dítětem ve škole procento úspěšné detekce nákazy dále výrazně snižuje. „Procento pozitivně testovaných dětí bude minimální, ale to neznamená, že nejsou nakažení - spíše to znamená, že se používají nekvalitní testy nevhodné pro samotestování žáků...," poznamenala dále Pedagogická komora.

Pedagogická komora také poukázala na několik nepříliš povzbudivých statistických údajů:

* Více než 40 procent zaměstnanců škol marně čeká na 1. termín očkování.

* Z přibližně 330 000 pracovníků škol bylo k 10. 4. 2021 naočkováno: 74 082 - pouze 1. dávka;
52 384 - obě dávky.

* Alespoň jednu dávku tak má jen 126 466  pracovníků škol, přičemž 214 726 pracovníků ve školství se zaregistrovalo k očkování v centrálním rezervačním systému (41 % tudíž stále čeká na první termín očkování).

Na facebookových skupinách Pedagogické komory bylo dnes možné zaznamenat i tyto komentáře k testování žáků 1. stupně:

„Šlo to poměrně rychle, část testů byla vadná - chyběly lepící pásky, někteří rodiče chtěli být přítomni, malé procento dětí zůstalo doma."
„Všichni negativní. Testy pro Moravu zbytečně složité. Byla malá fronta. Děti zvládly bravurně, rodiče v pohodě. Některé testy nevyšly, museli jsme znovu. Nebo nebyla lahvička naplněna roztokem apod."
„U nás jedné holčičce mamka zajela dál, tak trošičku krve..."
„U nás v pohodě. Barevné kostičky jako stojánky na zkumavky slavily úspěch."
„U nás pohoda, děti natěšené na kamarády i na nás, bylo to dojemné..."
„Jedno dítě vyjančil rodič, tak jsem musela testovat sama. Jinak děti bez problému. Větší obavy mají rodiče než děti."
„Ze 70 avizovaných dětí dorazilo 45."
„Ti, kdo protestují, nechali děti doma. Děti většinou říkaly: Jééé, vždyť to nic není a já jsem se bála zbytečně."
„Děti i rodiče v poklidu. Většina děti dopomoc nepotřebovala."
„Testování OK. Opravdu je nutné, aby děti pedagogických pracovníků musely chodit do školky se staršími dětmi, s jinou učitelkou a do jiné třídy? Pro malé děti jsou tyto detaily celkem zásadní, navíc moje dcera si na novou školku musela zvykat od září a až někdy v prosinci chodila opravdu ráda."

Oficiální informace MŠMT, MPSV a MZ ČR k otevření škol naleznete v těchto dvou rozcestnících:

https://www.pedagogicka-komora.cz/2021/04/msmt-oficialni-informace-k-otevreni-skol.html

https://www.pedagogicka-komora.cz/2020/05/aktualni-tema-platna-krizova-opatreni.html

Zde jsou návrhy Pedagogické komory k postupnému otevírání škol:

https://www.pedagogicka-komora.cz/2021/04/bezpecny-efektivni-navrat-deti-do-skol.html

/zr/

Ilustrační foto: V řadě škol, zejména na Moravě, učitelé museli svépomocí vyrábět vlastní stojánky „na koleně“. Někde k tomu využili stavebnici duplo, jinde rozstříhali plata na vajíčka...*

Jak v těchto dnech upozornila Pedagogická komora, z. s., Úřad veřejného ochránce práv dospěl k závěru, že se Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR dopustilo pochybení, když ve své metodice zpochybnilo zařazování ředitelek samostatných mateřských škol do 11. platové třídy. Podnět ombudsmanovi v této věci podal prezident Pedagogické komory, z. s., Radek Sárközi již v roce 2019, celé šetření ovšem bylo ukončeno až nyní v lednu 2021.

Ředitelé samostatných mateřských škol byli až do roku 2019 zařazováni většinou do 10. platové třídy. Pedagogická komora (www.pedagogicka-komora.cz) na konci školního roku 2018/2019 upozornila úřady, obce i ředitele škol, že jde o chybu, protože příslušné nařízení vlády umožňuje minimálně od roku 2010 přiznat ředitelkám samostatných mateřských škol vyšší platovou třídu.

Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi zpracoval vzorovou žádost adresovanou zřizovatelům škol, kterou využila řada ředitelek. Pedagogická komora zároveň oficiálně oslovila obce, které mateřské školy zřizují, aby bylo žádostem od ředitelek samostatných mateřských škol vyhověno.

Díky tomu bylo v létě 2019 přeřazeno téměř 1400 ředitelů a ředitelek (z celkového počtu 2600 samostatných mateřských škol v České republice) do 11. nebo 12. platové třídy.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR na tuto aktivitu Pedagogické komory a hromadné podávání žádostí o vyšší platovou třídu ředitelkami reagovalo již v létě 2019 tím, že narychlo přepracovalo Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků, v němž nově zpochybnilo přeřazování ředitelek samostatných mateřských škol do 11. platové třídy. Tehdejší první náměstek MŠMT Václav Pícl dokonce rozeslal za ministerstvo oficiální dopis hejtmanům, v němž zařazování ředitelek do vyšších platových tříd zpochybnil. To znejistilo některé zřizovatel škol, takže své původní rozhodnutí poskytnout ředitelkám vyšší platovou třídu zrušili.
Pedagogická komora proto podala podnět úřadu veřejného ochránce práv, který si vyžádal stanoviska Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR i Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Ve výsledné zprávě o šetření ve věci zařazování ředitelů a ředitelek mateřských škol do platových tříd úřad ombudsmana konstatoval, že se MŠMT dopustilo pochybení.
„Otázkou zůstává, kdo nahradí více než dvěma tisícům ředitelů samostatných mateřských škol ušlé finance za uplynulých 10 let, kdy byly ředitelky kvůli chybnému výkladu nařízení vlády ze strany ministerstva školství zařazovány pouze do 10. platové třídy,“ okomentoval celou kauzu Radek Sárközi.
Pedagogická komora v této věci zorganizovala podpisovou akci, do které se nakonec zapojilo více než tisíc ředitelů samostatných mateřských škol. Otevřeným dopisem ředitelek mateřských škol k situaci v předškolním vzdělávání, který byl původně adresován přímo premiérovi, se zabýval mimo jiné školský výbor Senátu, který přijal v této věci usnesení. Pedagogická komora rovněž požadovala odvolání prvního náměstka MŠMT Václava Pícla, kterého nakonec v roce 2020 nahradil Karel Kovář. Aktuálně organizuje Pedagogická komora petici za zlepšení podmínek pro vzdělávání dětí v mateřských školách s cílem shromáždit 10 tisíc podpisů.*

/zr/

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí přináší první celorepublikový přehled výrobků a služeb sociálních podniků v podobě praktického katalogu, který vychází v tištěné i elektronické podobě. Sloužit by měl především jako podpora marketingu sociálních podniků. Katalog sociálních podniků je určen pro veřejné instituce, ale i firmy, které mají zájem odebírat výrobky a služby od sociálních podniků.

Katalog sociálních podniků v současné době obsahuje přes 130 ověřených podniků a jejich 357 provozoven, které se oficiálně hlásí k myšlence sociálního podnikání. Má oborové řazení podniků (NACE) a jednotlivé obory jsou v publikaci uživatelsky barevně odděleny. Po katalogové části je k dispozici i regionální přehled podniků a jejich provozoven.

Na konci katalogu naleznete také shrnutí právní úpravy, která se dá využít pro podporu přístupu sociálních podniků k veřejným zakázkám, a také současnou definici sociálního podniku a základní statistiky.

Na rozdíl od mnoha jiných databází, všechny podniky v katalogu deklarují své přihlášení k sociálnímu podnikání v zakládacích dokumentech a oficiálně tak vystupují. Všechny podniky v Katalogu jsou ověřeny tzv. identifikátorem sociálních podniků. Jde o mechanismus, který na základě současně využívaných definicí indikuje, nakolik je podnik sociální.

Pro zadavatele veřejných zakázek či firmy je důležité vědět, co si vlastně od sociálních podniků mohou pořídit. Nejčastější oblastí podnikání je obchod (31 %). Následuje dalších šesti oblastí podnikání, které jsou zastoupeny téměř srovnatelně. S odstupem deseti procent jsou to potravinářská výroba (22 %), ostatní výroba (22 %) a propagační a dárkové předměty (21 %). Po dvaceti procentech pak získala stravování (zahrnuje kavárny, restaurace, jídelny, bistra apod.), údržba zeleně a technické služby a úklidové služby a potřeby. Poté následuje textil – výroba, recyklace, re-use (19 %) a catering (15 %).

Podíváme-li se na oblasti podnikání ze širšího pohledu a sečteme-li všechny tři kategorie týkající se jídla, do vedení se výrazně dostanou gastroslužby (celkem 57 %).

Nákup od sociálního podniku je často motivován cílem podpořit zaměstnávání znevýhodněných osob. Nejvíce sociálních integračních podniků (84 %) zaměstnává osoby se zdravotním postižením. S výrazným odstupem následuje kategorie osob dlouhodobě či opakovaně nezaměstnaných (52 %) a opět s velkým odstupem jsou příslušníci národnostních menšin a marginalizovaných společenství (19 %). U osob se zdravotním postižením jsou nejčastěji zaměstnávané osoby s tělesným postižením (80 %), s duševním onemocněním (68 %) a s mentálním postižením (52 %).

Podle dotazníkového šetření, ze kterého vycházejí podklady pro uvedený katalog, výrazná většina sociálních podniků považuje veřejné zakázky za perspektivní zdroj příjmů, třetina se o ně zatím ani nepokusila ucházet. Pokud se výběrových řízení zúčastnily, jednalo se v 92 % případech o přímou objednávku nebo o zakázku menšího rozsahu. V případě, že se už o veřejnou zakázku zkoumané sociální podniky ucházely, byly poměrně úspěšné a ve více než dvou třetinách ji také získaly.

Pouze jedna sedmina však uvedla, že dodávky veřejnému sektoru tvořily více než 30 % jejich tržeb – ve většině případů tedy šlo o malé nebo pouze příležitostné zakázky. Sociální podniky mají o veřejné zakázky zájem, ucházejí se ale pouze o menší zakázky, v nichž bývají relativně úspěšné.

Pokud by se jim dostalo podpory "na míru” od zadavatele nebo poradenského centra, zvýšilo by to velmi pravděpodobně četnost i úspěšnost jejich nabídek.

Data uvedená v Katalogu sociálních podniků se sbírala od léta 2019 a jsou aktuální k únoru 2020. Samozřejmě v průběhu času se mohou měnit. Osloveny byly všechny členské a regionální organizace sociálních podniků, všechny podniky podpořené ve výzvách atp. Sběr dat pro Katalog byl součástí rozsáhlého dotazníkového šetření sociálních podniků, jehož cílem bylo získat aktualizované statistické údaje o sektoru sociálních podniků v ČR. Ten se realizoval v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.

Katalog sociálních podniků bude průběžně distribuován veřejné správě a také je možné si o něj napsat na: gabriela.kurkova@mpsv.cz. V elektronické podobě bude ke stažení na webech www.sovz.cz a www.ceske-socialni-podnikani.cz, na němž je k dispozici také on-line Adresář sociálních podniků, ze kterého je katalog vytvořen.*

/zr/

Na snímku: obálka Katalogu sociálních podniků

Foto: MPSV

V rámci projektu Podpora sociálního bydlení byla zpracována také Metodika sociální práce v sociálním bydlení.

Metodika sociální práce v sociálním bydlení, kterou v těchto dnech vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, je prvním uceleným materiálem, který se zaměřuje na celý proces sociální práce v sociálním bydlení, tedy od vyhledání lidí ohrožených ztrátou bydlení přes nabízenou podporu před vstupem do sociálního bydlení, v průběhu jeho poskytování až po ukončení spolupráce s klientem.

Materiál vznikl v rámci projektu Podpora sociálního bydlení. Ten je realizován Ministerstvem práce a sociálních věcí a je finančně podpořen z Evropského sociálního fondu. Cílem  dokumentu je poskytnout ucelený přehled hlavních témat, která se problematiky sociálního bydlení týkají se zaměřením zejména na sociální pracovníky na obecních úřadech a v neziskových organizacích, ale i další zájemce, kteří pracují nebo budou pracovat s klienty v sociálním bydlení.

Pro lepší přehlednost je Metodika rozdělena do několika brožur, z nichž každá se věnuje jednotlivým okruhům témat (v  elektronické verzi jsou jednotlivé brožury označeny záložkami a také hypertextovými odkazy, které jsou dostupné z úvodní stránky kliknutím na příslušný název konkrétní brožury). Metodika je dostupná také v tištěné podobě.

Všem zájemcům o tuto problematiku MPSV doporučuje navštívit i webové stránky www.socialnibydleni.mpsv.cz nebo kontaktovat odborníky na tuto problematiku na e-mailové adrese socialni.bydleni@mpsv.cz.*

/zr/

Poslanecká sněmovna se 30. května 2019, po dvou dnech jednání, usnesla na třinácti bodech, které ukládají Ministerstvu práce a sociálních věcí a Ministerstvu financí do 7. června 2019 předložit návrh k dofinancování sociálních služeb pro rok 2019 ve výši dvě miliardy Kč, neprodleně předložit analýzu dosavadního vícezdrojového financování sociálních služeb a souběžně předložit principy nového systému víceletého financování sociálních služeb, které budou zohledněny v novele zákona o sociálních službách a budou odrážet zejména růst minimální mzdy a inflace. Zákon o sociálních službách, na jehož novelu se stále netrpělivě čeká, byl jedním z okruhů, kterému se usnesení věnovalo.

 

„Rád bych poděkoval všem poslankyním a poslancům, kteří hlasovali ve prospěch Usnesení, které bylo ve čtvrtek 30. května 2019 Poslaneckou sněmovnou přijato,“ řekl předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodal: „Svaz měst a obcí ČR zastupuje města a obce všech velikostních kategorií, a proto máme mezi svými členy města, která jsou nejen poskytovateli sociálních služeb, ale i těmi, kdo vykonávají sociální práci a sociálně-právní ochranu dětí. Na nedostatečné financování v celém sociálním sektoru neustále upozorňujeme, poslední dobou bohužel bez úspěchu, a proto nás intervence Poslanecké sněmovny velmi potěšila a chceme za ní poděkovat. Usnesení Poslanecké sněmovny totiž neobsahuje pouze řešení problematiky financování sociálních služeb, ale ukládá vládě se věnovat celému komplexu problémů, který se v sociální agendě nachází a stále není řešen.“

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí má do 25. června 2019 předložit výboru pro sociální politiku věcný záměr vládní novely zákona o sociálních službách a po jeho projednání ve výboru uspořádat kulatý stůl k dlouhodobému a předvídatelnému financování sociálních služeb v České republice v dalších letech, mezi jehož účastníky bude patřit i Svaz měst a obcí ČR.

Zástupci Svazu vždy byli členy významných pracovních skupin zřizovaných rezorty vlády, neboť jsme díky velkému počtu členů a dlouhodobému působení v legislativním procesu schopni předvídat dopady zamýšlených změn v území a být nápomocni v tomto procesu. Svaz opakovaně nabízel Ministerstvu práce a sociálních věcí svou pomoc při přípravách jak novely zákona o sociálních službách, tak slaďování sociálně zdravotního pomezí, bohužel však v tomto volebním období naše nabídky MPSV zatím nevyužilo,“ řekla členka Předsednictva Svazu měst a obcí ČR a starostka obce Kunín Dagmar Novosadová a dodala: „Kromě novely zákona o sociálních službách, na kterou netrpělivě čekáme, jsme také více než rok usilovali o změnu úhradové vyhlášky, která nebyla od roku 2014 valorizována a jejíž navýšení by mohlo přinést změny především ve stravování a v ubytovacích službách. Jsme rádi, že i tato změna byla vládě Poslaneckou sněmovnou vládě uložena, a dokonce dojde i na zvýšení hodinové sazby za úkony v terénních ambulantních službách, které jsou pro péči mimo pobytové služby stěžejní.“

 

I přes komplexnost Usnesení, které se věnuje také sociální práci a vyzývá např. i Ministerstvo zdravotnictví k valorizaci plateb domácí zdravotní péče a mobilní specializované paliativní péče, stále mezi nejzásadnější body patří závazek pro ministryni práce a sociálních věcí, aby na schůzi Poslanecké sněmovny v úterý 4. června informovala o datu, kdy odešle potřebné finanční prostředky na dokrytí financování sociálních služeb v roce 2019 na kraje a aby vláda v termínu do 30. června 2019 předložila Poslanecké sněmovně návrh k dofinancování sociální práce na obcích a krajích ve výši 200 milionů Kč. „Jedním z bodů Priorit Svazu měst a obcí ČR je prosazování víceletého financování, které představuje předpoklad pro stabilní výkon sociální práce i sociálních služeb. Sociální systém je v tuto chvíli na pokraji svého zhroucení. Jediné, co může situaci zachránit, jsou systémové změny, které budou komplexní a koncepční, neboť každoroční dofinancování je řešením akutního nedostatku finančních prostředků, ale neřeší podstatu problému, ve kterém se momentálně sociální systém nachází. V konečném důsledku totiž současný stav odnáší především klienti a pracovníci v sociálnu, a tak by to rozhodně nemělo být,“ dodává František Lukl.*

/ak/

Dvoudenní volební XVII. sněm Svazu měst a obcí ČR, který se konal ve dnech 23. a 24. května v Ostravě, byl minulý pátek završen volbou rady svazu. Ta do čela SMO ČR opět na další čtyři roky zvolila Mgr. Františka Lukla, starostu Kyjova na Hodonínsku, spolu s dalšími členy předsednictva. V pátek také mezi účastníky sněmu zavítal prezident republiky Miloš Zeman. Celý jeho projev si můžete přečíst v odkazu, který uvádíme níže.

Rekodifikace stavebního práva, navrhovaný vznik Nejvyššího stavebního úřadu, tzv. protikorupční balíček zákonů (zákon o lobbování, s ním související novela zákona o střetu zájmů, rozšíření a posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu) nebo financování sociálních služeb a sociální práce. Témata, o kterých starostové a primátoři ve dnech 23. a 24. května mimo jiné debatovali na XVII. sněmu Svazu měst a obcí ČR. Do Ostravy se sjelo na pět set představitelů územních samosprávných celků z celé České republiky a velká řada významných hostů.

Sněm zvolil také nové vedení Svazu měst a obcí ČR.

První den sněmu se nesl ve znamení debaty s řadou ministrů, kteří přijali pozvání Svazu měst a obcí, aby v Ostravě rokovali se starosty, a to zejména o chybějících finančních penězích na sociální práci a sociální služby, které musí obce zajišťovat a momentálně jim na ně chybějí dvě miliardy korun.

Ministryně financí Alena Schillerová bude o problému diskutovat se všemi kompetentními orgány včetně Ministerstva práce a sociálních věcí. Ve svém příspěvku na sněmu přítomným sdělila, že resort MPSV obdržel v roce 2019 na dotace pro poskytovatele sociálních služeb rekordních 15,73 mld. Kč. To je o 800 mil. Kč více než v roce předešlém. Je však v kompetenci ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, jak tyto přidělené finance v rámci svého rezortu rozdělí.

Starostové se vyjadřovali k řadě témat, která se nejvíce dotýkají jejich práce v obci, jako jsou například neustálé kontroly obecních financí. „Nová kontrolní pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu by podle poslaneckého návrhu měla přispět k vyšší míře transparentnosti v oblasti veřejných zakázek a snížení prostoru pro korupci ve veřejném sektoru. Obce však spravují slušní a zodpovědní lidé, také proto jsou územní samosprávy nejlépe hospodařícími subjekty veřejné správy. Kontrolám se nebráníme, ale v prvé řadě je třeba nastavit správný systém a odstranit jejich mnohočetnost,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Obce a města zatěžuje také zbytečná administrativa. Čas strávený vyplňováním různých dotazníků by přitom mohly věnovat svému rozvoji. I o tom se první den XVII. sněmu mluvilo. A to bylo první den kritizováno.

Asi největší diskuse se však vedly k navrhované rekodifikaci stavebního práva. „Nechceme vyčleňovat stavební úřady ze spojeného modelu veřejné správy. Stavební řízení je třeba zjednodušit a zrychlit, ale v žádném případě nelze souhlasit se zřízením Nejvyššího stavebního úřadu,“ podotkl v té souvislosti místopředseda svazu Vlastimil Picek, starosta Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj, vysvětlovala starostům věcný záměr stavebního zákona. Obhajovala hlavně myšlenku vzniku Nejvyššího stavebního úřadu. Pro většinu přítomných starostů však právě centralizace stavebních úřadů byla zdrojem největší kritiky navrhovaného nového legislativního řešení. Shoda naopak panuje v rámci procesního zrychlení povolování staveb.

Staronovým předsedou Svazu měst a obcí ČR byl v pátek radou svazu zvolen František Lukl, starosta Kyjova na Hodonínsku.

Pátečního programu se zúčastnil prezident Miloš Zeman, který mimo jiné zdůraznil, že vnímá a oceňuje těžkou práci starostů. Poznamenal také, že stojí za starosty a je na jejich straně, protože to jsou nesmírně pracovití lidé a srdcaři. Také zdůraznil, že Svaz měst a obcí považuje za jediného opravdového zástupce a představitele místních samospráv.

Celý projev prezidenta Miloše Zemana na sněmu Svazu měst a obcí v Ostravě si můžete přečíst zde: https://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/soucasny-prezident-cr/vybrane-projevy-a-rozhovory/projev-prezidenta-republiky-snemu-svazu-mest-a-obci-ceske-republiky-14819#from-list.

Sněm je nejvyšším orgánem Svazu měst a obcí ČR. Koná se jednou za dva roky, starostové a primátoři na něm vyhodnocují, co se povedlo a kde jsou nedostatky. Také stanovují priority na další dva roky. Jednou za čtyři roky se  koná volební sněm, kde zástupci samospráv volí nové vedení.*

/zr/

 

K foto:

Ze XVII. sněmu Svazu měst a obcí ČR v Ostravě

Foto: archiv MMR

V závěru loňského roku Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě shrnul situaci v oblasti bydlení v České republice. Zpráva zahrnula mimo jiné i poznatky ze tří kontrol, popsala strategické cíle v této oblasti a zformulovala slabá místa bytové politiky.

Na některé nedostatky v oblasti bytové politiky Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)  opakovaně upozorňoval již dříve. Podle jeho názoru například nejsou jasně vymezené pravomoci a odpovědnosti mezi institucemi, které mají bytovou politiku na starosti. Podpora bydlení ohrožených osob je špatně koordinovaná a její přínos se nedostatečně hodnotí. Stát například nesleduje, jak se využívají dotované sociální byty. Stále také chybí zákon o sociálním bydlení.

Pro 10 % obyvatel v ČR představují náklady na bydlení více než 40 % disponibilních příjmů domácnosti. Na pořízení vlastního bydlení (70 m2) je u nás potřeba 11 ročních platů (viz Deloitte: Property Index Overview of European Residental Markets, July 2017), zatímco v Belgii stačí 3,7 průměrného hrubého ročního platu, v Německu 5 a ve Velké Británii 9,8 průměrného hrubého platu. Na podporu bydlení vynaložil stát za posledních 20 let 232 miliard korun. Kromě toho přispívá i ohroženým lidem na náklady na bydlení, za poslední dva roky šlo o 23,2 miliardy korun.

Aby byla podpora bydlení účinná, musí být jasně určené role jednotlivých institucí, které mají na bydlení vliv, a to včetně obcí. Je také potřeba vymezit sociální bydlení a pro koho je určené. Stát by měl své intervence pravidelně vyhodnocovat, aby věděl, jaký mají dopad. Důležité je také účinně bojovat proti zneužívání podnikání, založeného na provozování ubytoven a nájmu bytů ohroženým osobám.

Ke zlepšení situace by přispělo i snížení počtu vyloučených lokalit a o úspěšnější integrace ohrožených osob na trhu práce. Počet vyloučených lokalit roste. V roce 2006 bylo takových lokalit 310 a žilo v nich 80 tisíc lidí. V roce 2015 se jednalo už o 606 lokalit se 115 tisíci lidmi.

Podle NKÚ se ukazuje, že výplata sociálních dávek a dotací na sociální práci je málo účinná. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo například v letech 2015 a 2016 krajům a obcím dotace ve výši 550 milionů korun na zvýšení počtu sociálních pracovníků na obecních a krajských úřadech. V roce 2016 se ale podařilo dosáhnout jen 28 % počtu sociálních pracovníků, který by byl podle MPSV optimální. Naopak Úřad práce počet svých pracovníků navýšil, ale počet sociálních šetření zůstal stejný a v poměru k počtu vyplacených dávek nízký.

NKÚ ve zprávě také uvádí, jak na jeho kontroly reagovaly příslušné instituce. MMR například slíbilo zrevidovat koncepci bydlení. MPSV připravilo návrhy na úpravu výpočtu sociálních dávek, změny v systému sociálních služeb. Podílí se i na přípravě zákona o sociálním bydlení, který je uveden jako jedna z priorit v programovém prohlášení vlády. Úřad vlády pak navrhl změnit zákon o sociálních službách.

V zemích EU na poskytování sociálního bydlení stále více spolupracuje soukromý a veřejný sektor. Má přitom jasně stanovené a rozdělné úlohy. V některých zemích, jako například v Rakousku, Belgii, Německu, Estonsku, navíc hrají klíčovou roli družstva. V Dánsku a Nizozemsku poskytuje sociální bydlení soukromý neziskový sektor. Na Slovensku existuje zákon, který upravuje systém sociálního bydlení a také vymezuje cílovou skupinu. Za poskytování sociálního bydlení jsou odpovědné obce. V Rakousku je pak sociální bydlení určené pro širší skupinu obyvatel, ne jen pro nejchudší a sociálně vyloučené. Na rozdíl od ČR se tam více zaměřují i na podporu bytové výstavby dostupného nájemního bydlení.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv Moderní obce

Města Kadaň, Klášterec nad Ohří, Chomutov a Jirkov se spojila v úsilí docílit legislativních změn v oblasti příspěvku na bydlení. Představitelé těchto měst již společně poslali i dopis předsedovi vlády Andreji Babišovi, jemuž tak dali podnět k řešení situace, kterou využívají tzv. obchodníci s chudobou.

Starosta města Kadaně Jiří Kulhánek upozorňuje na mrhání veřejnými prostředky v rámci výplat sociálních dávek na bydlení, opakovaně v této věci kontaktuje předsedu vlády, který věc předal Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. Problém s migrací početných sociálně slabých rodin z celé republiky do severních a západních Čech trápí mnohé slušné obyvatele měst a také představitele radnic. Řešení je však v kompetenci státu, a to především v úpravě zákonů.

Představitelé uvedených měst se proto 11. ledna sešli v Kadani na společné tiskové konferenci, kde zaznělo, že tuto spolupráci v budoucnu rozšíří i na další města regionu. Problém s nepřizpůsobivými občany se totiž přelévá z jednoho města do druhého. „Vyplácejme dávky maximálně do výše obecního nájmu,“ vyzývá starosta Jiří Kulhánek a uvádí příklad, kdy nyní běžně dostává rodina příspěvek na bydlení ve výši 12,5 tisíce korun. Skutečné náklady jsou přitom zhruba poloviční.

Byznys s chudobou přináší městům i další problémy, jako je zvýšený vandalismus, problémy s rušením nočního klidu i problémy ve školní výuce.

Starosta města Klášterce nad Ohří Štefan Drozd k tomu říká: „Chodí za námi spoluobčané, chtějí, abychom řešili problémy s nepřizpůsobivými. Pokusili jsme se vykupovat byty, ale současní majitelé nám je nechtějí prodat. Opatření obecné povahy, ke kterému jsme přistoupili, představuje jen 10 procent úspor.

Stejné problémy jsou v Chomutově, Jirkově a dalších městech. Slušní nájemníci odcházejí z panelových domů, kde jim znepříjemňují život neslušní sousedé. Ty ubytovávají pro svůj zisk ze sociálních dávek majitelé bytů, často společnosti odjinud, které skoupily byty.

Místostarostka Jirkova Dana Jurštaková uvádí: „Na ministerstvu pořád řeší, komu přidat peníze, a neřeší to, že jinde se sypou peníze zbytečně.“ Stát tak přichází o milióny až miliardy korun. „Snažíme se státu ušetřit peníze, a doufáme, že na to uslyší premiér vlády Andrej Babiš,“ říká Jiří Kulhánek, který vede korespondenci s Úřadem vlády a vyvolává i  jednání na krajském úřadě. Zatím bez výsledku. „Možná kompetentní úředníci čekají na jakýsi impulz od vyšší autority, aby dostali chuť do práce,“ říká Jiří Kulhánek.

Představitelé měst mají snahu řešit problémy, nechtějí je jen hasit, jak je tomu dnes.

Rádi bychom, aby náš hlas bylo hlasitěji slyšet v Praze,“ říká David Dinda, náměstek primátora města Chomutova, které rovněž vítá spolupráci měst v této oblasti. Zkušenosti měst jsou totiž podobné, přibývá petic a stížností nespokojených občanů na chování nepřizpůsobivých občanů, kteří migrují díky snadné dostupnosti štědře dotovaného bydlení. Udělat tomu přítrž navrhují představitelé měst Kadaně, Klášterce nad Ohří, Chomutova a Jirkova.*

/zr/

 

K foto:

Z tiskové konference zástupců měst Kadaň, Klášterec nad Ohří, Chomutov a Jirkov, která se uskutečnila minulý pátek v Kadani

Foto: archiv

Sociální bydlení patří mezi klíčové priority vlády a ta jej proto co nejdříve vyřešit. Jelikož je téma sociálního bydlení často diskutovaným tématem nejen mezi občany, zřídilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, ve spolupráci s ministerstvy pro místní rozvoj a vnitra, speciální internetové stránky.

Je důležité, aby se měli občané v případě životních a existenčních problémů kam obrátit a získat potřebné informace. Řešení situace sociálního bydlení, z pohledu právního ukotvení, řadím mezi své hlavní priority. V této věci již konám potřebné kroky a jsem ráda, že se nám nyní podařilo ve spolupráci s příslušnými resorty spustit internetové stránky, kde jsou potřebné informace k dispozici,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Internetové stránky www.socialnibydleni.mpsv.cz jsou určeny pro občany, obce i neziskové organizace a poskytují fakta spojená s finanční podporou v bydlení, sociálními dávkami na bydlení, sociální prací, sociálními službami či s investiční podporou sociálního bydlení v ČR. Jsou tam také sdíleny zkušenosti ze šestnácti obcí a jejich rozdílných přístupů k sociálnímu bydlení. Kromě zveřejňovaných aktualit, výzkumů a řady dalších dokumentů je tam také možné získat přímou pomoc prostřednictvím odpovědí na často kladené dotazy.

Stránky vznikly díky projektu Podpora sociálního bydlení, v jehož rámci MPSV spolupracuje se šestnácti obcemi. Těm téměř dva roky poskytuje intenzivní podporu v oblasti sociálního bydlení a sociální práce a jejich zkušenosti slouží jako věcná inspirace pro ostatní města a obce z celé ČR.

V případě jakékoliv potřeby a dotazů je možné se prostřednictvím stránky spojit s Kontaktním centrem sociálního bydlení, a získat tak další užitečné informace.*

/tz/

K foto:
Jednou ze šestnácti obcí, v nichž se pro MPSV pilotně ověřuje sociální bydlení na lokální úrovni, jsou i Křižánky na Žďársku. Jsou vůbec nejmenším sídlem, které je do projektu zapojeno.*

Foto: archiv obce

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down