Státní pozemkový úřad vydal Koncepci pozemkových úprav na období let 2021 – 2025, již druhou v řadě od svého vzniku v roce 2013. Pro toto období ztotožnil SPÚ svou činnost v oblasti pozemkových úprav v maximální možné míře se strategií Ministerstva zemědělství (MZe), zejména v oblasti prevence dopadů klimatických změn.

Nová koncepce pozemkových úprav se na základě této strategie ubírá směrem, který si klade za cíl zaměřit se na aktivity napomáhající snižovat v krajině dopady povodní i sucha s dlouhodobým účinkem. Proto byly počátkem roku 2019 ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Českou zemědělskou univerzitou v Praze představeny nové principy pozemkových úprav v podmínkách adaptace krajiny na změnu podnebí,“ uvedl Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu.

Jde zejména o návrhy a adaptace krajiny na změnu podnebí, vytváření systému polyfunkčních prvků, využívajících synergii při ochraně krajiny před suchem, povodněmi a erozí a v neposlední řadě prioritní řešení lokalit v oblastech postižených suchem.

Abychom naplnili tyto principy, je nutné realizovat řadu kroků, mezi něž patří změna prováděcí vyhlášky č. 13/2014 Sb. v návaznosti na novelu zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, aktualizace Metodického návodu k provádění pozemkových úprav, zpracování Studie klimatických charakteristik pro účely dimenzování prvků PSZ a posouzení projektových dokumentací pro realizaci vodohospodářských staveb,“ doplnil Martin Vrba.

Dalším zásadním dokumentem přinášejícím nové přístupy při řešení pozemkových úprav je materiál Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací v horizontu 2030, který představilo MZe na konci června 2020. V kontextu tohoto materiálu by do budoucna měly být v pozemkových úpravách podrobněji vyhodnocovány i stavby sloužící k odvodnění a tam, kde to půjde, přebudovány v takzvané regulační systémy, které v období sucha vodu naopak zadrží a zpřístupní ji tak tamní flóře a fauně.

Novodobé pozemkové úpravy probíhají na území České republiky již téměř třicet let. Za tuto dobu byla pozemkovými úpravami vyřešena zhruba třetina výměry zemědělského půdního fondu a v krajině následně vybudováno více než 3,5 tisíce kilometrů víceúčelových cest, stovky dalších liniových opatření sloužící zejména ke zvýšení protierozní a protipovodňové ochrany jako jsou např. protierozní meze, průlehy a protipovodňové příkopy a hráze, zrealizováno bylo také velké množství vodních nádrží, rybníků a mokřadů i rozsáhlé plochy opatření ke zvýšení ekologické stability krajiny zejména v podobě územních systémů ekologické stability (ÚSES).

Koncepci pozemkových úprav na období let 2021 – 2025 si můžete stáhnout zde: https://www.spucr.cz/frontend/webroot/uploads/files/2021/01/koncepce_pozemkovych_uprav_2021_2025_lr10973.pdf .

/zr/

Ilustrační foto: web obce Šarovy na Zlínsku*

 

Materiál Ministerstva zemědělství (MZe), který řeší problematiku financování v oblasti vodního hospodářství, schválila dnes vláda. Jde o možnost úvěrů u Evropské investiční banky, které by mohly dosáhnout až osmi miliard korun. Peníze by pokryly část nákladů u financování vodních staveb, jako jsou například výstavba vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, výstavba, případně oprava malých rybníků v obecním vlastnictví a výstavba nových protipovodňových opatření.

Vzhledem ke klimatickým změnám posledních let se sektor vodního hospodářství dostává do značné nerovnováhy mezi penězi, které má k dispozici na jednotlivé dotační programy a poptávkou žadatelů. Ta je zvýrazněna právě opakujícím se suchem posledních let. Úvěry od Evropské investiční banky proto využijeme ke spolufinancování výdajů státního rozpočtu na realizaci programů vodního hospodářství v letech 2020 až 2025,“ uvedl k výsledkům jednání vlády ministr zemědělství Miroslav Toman.

V jednotlivých dotačních programech hodlá MZe podporovat opravy a výstavbu rybníků, aby se v krajině zadržovalo větší množství vody, nebo zvyšovat podíl domácností napojených na stabilní zásobování pitnou vodou a na kanalizace s čistírnami odpadních vod či zajistit výstavbu staveb na ochranu před povodněmi.

Podle ministra Miroslava Tomana by jednotlivé půjčky musely být výhodnější než alternativní způsoby financování. Jednotlivé úvěry a jejich nastavení by mělo vyjednat s bankou Ministerstvo financí.

Budovaná opatření přispějí k omezení negativních dopadů klimatických změn posledních let. Zároveň velmi výrazně pomohou stabilizaci ekonomické situace vzniklé v důsledku covid-19 tím, že poskytnou práci především regionálním firmám, a napomohou tak udržení zaměstnanosti v ČR.*

/zr/

 

K foto:

Z dnešního jednání vlády

Foto: FB Andreje Babiše

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down