Dlouhodobé tažení Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) proti příliš přísnému nastavení zákona o střetu zájmů vůči komunálním politikům nyní přináší konkrétní výsledky: úřady masivně ruší již pravomocná rozhodnutí o udělení pokut komunálním politikům za to, že nezveřejnili údaje o svých majetkových poměrech v centrálním registru.

Reagují tak na nález Ústavního soudu z loňského února, který konstatoval, že plošné a přímé zveřejňování osobních údajů je protiústavní, a především na rozsudek Nejvyššího správního soudu. Ten rozhodl, že starosty a další komunální politiky, kteří v obavě z porušení ústavně zaručeného právo na ochranu soukromí odmítli podat tzv. oznámení, za to nelze postihovat. „V reakci na tento krok Nejvyššího správního soudu nyní úřady začínají rušit již pravomocná rozhodnutí o udělení pokut, a to až rok zpětně. Přestože se nám nepodařilo prosadit rušení i starších postihů, bude se jednat řádově o stovky případů,“ říká Stanislav Polčák, předseda SMS ČR, který téměř dvě stovky komunálních politiků a političek ve sporech s úřady zastupoval.

Podle SMS ČR jde o dovršení snah o návrat zdravého rozumu a proporcionality do zákona o střetu zájmů. „Od začátku jsme říkali, že je potřeba vyvažovat oprávněný zájem veřejnosti na transparentní kontrolu veřejných činitelů a právo těchto činitelů na ochranu svého soukromí a soukromí osob blízkých. Opakovaně jsme jednali s poslanci i s ministerstvem spravedlnosti, ale bezvýsledně. Iniciovali jsme proto ústavní stížnost senátorů na klíčové části tohoto zákona, která byla úspěšná, a v červenci jsme se s odkazem na tento rozsudek ÚS obrátili na Nejvyšší správní soud. Díky jeho rozhodnutí se nám podařilo dosáhnout definitivního vítězství SMS ČR a samospráv a vrátit do zákona o střetu zájmů zdravý rozum, o čemž svědčí i aktuálně rušená rozhodnutí v přestupkových řízeních,“ říká k poslednímu vývoji předseda Polčák.

SMS ČR již oslovilo také web Hlídač státu s žádostí o stažení všech oznámení o majetkových poměrech komunálních politiků, která zde byla zveřejněna. „Jsem rád, že správci webu naší žádosti obratem vyhověli,“ říká Stanislav Polčák. Jak dodává, nyní chce SMS jednat se státem, aby poškozeným komunálním politikům vrátil zaplacené pokuty a náklady řízení a přinejmenším se omluvil za porušování ústavních práv a nezákonný postup všem poškozeným komunálním politikům.

Poslankyně a místopředsedkyně SMS ČR Věra Kovářová zároveň připomíná, že Poslanecká sněmovna stále nenaplnila požadavky nálezu Ústavního soudu. „Spolu s dalšími poslanci jsem předložila ve sněmovně hned dvě novely, které na nález Ústavního soudu reagují. Sněmovní tisk 956 je již ve 2. čtení, apelujeme proto na sněmovnu, aby ho projednala a umožnila fungování registru v souladu s nálezem ÚS,“ říká Věra Kovářová.*

/zr/

Již před třetím čtením se v dolní parlamentní komoře nachází návrh, který by mohl výrazně ulevit obcím od velké zátěže způsobované kontrolami. Poslanec Martin Kupka společně s dalšími poslanci – Vítem Rakušanem, Markem Výborným, Markem Bendou, a zástupci platformy Rekonstrukce státu představili 21. ledna pozměňovací návrh k novele zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (NKÚ), který předpokládá zřízení evidence kontrol pro jejich lepší vzájemnou koordinaci a stanovení únosného počtu kontrol.

Poslanecký návrh zavádí jednotnou evidenci kontrol, do níž budou nahlížet všechny státní kontrolní orgány. Stanovuje současně úroveň tzv. významné kontrolní zátěže. Významnou kontrolní zátěží budou takové kontroly, které by měly v obci prověřovat tutéž věc podruhé za rok či které by na jednom místě probíhaly současně a přitom nekoordinovaně. Pro malé obce by pak významnou kontrolní zátěží byly i více než tři kontroly ročně.

Pokud by plánovaná kontrola měla významnou kontrolní zátěž způsobit, bude muset kontrolní orgán takovou kontrolu odůvodnit, nebo jít kontrolovat jinam.

Uspěje-li tento návrh v parlamentu, kontrolní orgány získají efektivní nástroj, díky němuž budou moci své kontroly snadno koordinovat. To mají podle zákona dělat již dnes, jen k tomu nemají žádný komplexní nástroj. Nejvyšší kontrolní úřad navíc získá novou pravomoc nad systémem kontrol systémově dohlížet, vyhodnocovat jej a doporučovat jeho zlepšení. Systém kontrol v České republice by se tak konečně mohl dočkat systémové reformy.

Aktuální novela zákona se týká rozšíření auditů NKÚ na státní firmy, ale také kraje a statutární města. Návrh tedy vůbec neuvažuje o rozšíření auditů NKÚ na běžné obce. Díky práci uvedených poslanců je nyní k tomuto návrhu připojen i návrh řešení, které by mohlo obcím výrazně ulevit od stovek hodin strávených administrativou i asistencí spojenou s kontrolami.*

JAKUB ČERNÝ,

analytik platformy Rekonstrukce státu

 

Ilustrační foto:

Nejvyšší kontrolní úřad

Foto: on-line Praha 7

Dvoudenní volební XVII. sněm Svazu měst a obcí ČR, který se konal ve dnech 23. a 24. května v Ostravě, byl minulý pátek završen volbou rady svazu. Ta do čela SMO ČR opět na další čtyři roky zvolila Mgr. Františka Lukla, starostu Kyjova na Hodonínsku, spolu s dalšími členy předsednictva. V pátek také mezi účastníky sněmu zavítal prezident republiky Miloš Zeman. Celý jeho projev si můžete přečíst v odkazu, který uvádíme níže.

Rekodifikace stavebního práva, navrhovaný vznik Nejvyššího stavebního úřadu, tzv. protikorupční balíček zákonů (zákon o lobbování, s ním související novela zákona o střetu zájmů, rozšíření a posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu) nebo financování sociálních služeb a sociální práce. Témata, o kterých starostové a primátoři ve dnech 23. a 24. května mimo jiné debatovali na XVII. sněmu Svazu měst a obcí ČR. Do Ostravy se sjelo na pět set představitelů územních samosprávných celků z celé České republiky a velká řada významných hostů.

Sněm zvolil také nové vedení Svazu měst a obcí ČR.

První den sněmu se nesl ve znamení debaty s řadou ministrů, kteří přijali pozvání Svazu měst a obcí, aby v Ostravě rokovali se starosty, a to zejména o chybějících finančních penězích na sociální práci a sociální služby, které musí obce zajišťovat a momentálně jim na ně chybějí dvě miliardy korun.

Ministryně financí Alena Schillerová bude o problému diskutovat se všemi kompetentními orgány včetně Ministerstva práce a sociálních věcí. Ve svém příspěvku na sněmu přítomným sdělila, že resort MPSV obdržel v roce 2019 na dotace pro poskytovatele sociálních služeb rekordních 15,73 mld. Kč. To je o 800 mil. Kč více než v roce předešlém. Je však v kompetenci ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, jak tyto přidělené finance v rámci svého rezortu rozdělí.

Starostové se vyjadřovali k řadě témat, která se nejvíce dotýkají jejich práce v obci, jako jsou například neustálé kontroly obecních financí. „Nová kontrolní pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu by podle poslaneckého návrhu měla přispět k vyšší míře transparentnosti v oblasti veřejných zakázek a snížení prostoru pro korupci ve veřejném sektoru. Obce však spravují slušní a zodpovědní lidé, také proto jsou územní samosprávy nejlépe hospodařícími subjekty veřejné správy. Kontrolám se nebráníme, ale v prvé řadě je třeba nastavit správný systém a odstranit jejich mnohočetnost,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Obce a města zatěžuje také zbytečná administrativa. Čas strávený vyplňováním různých dotazníků by přitom mohly věnovat svému rozvoji. I o tom se první den XVII. sněmu mluvilo. A to bylo první den kritizováno.

Asi největší diskuse se však vedly k navrhované rekodifikaci stavebního práva. „Nechceme vyčleňovat stavební úřady ze spojeného modelu veřejné správy. Stavební řízení je třeba zjednodušit a zrychlit, ale v žádném případě nelze souhlasit se zřízením Nejvyššího stavebního úřadu,“ podotkl v té souvislosti místopředseda svazu Vlastimil Picek, starosta Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj, vysvětlovala starostům věcný záměr stavebního zákona. Obhajovala hlavně myšlenku vzniku Nejvyššího stavebního úřadu. Pro většinu přítomných starostů však právě centralizace stavebních úřadů byla zdrojem největší kritiky navrhovaného nového legislativního řešení. Shoda naopak panuje v rámci procesního zrychlení povolování staveb.

Staronovým předsedou Svazu měst a obcí ČR byl v pátek radou svazu zvolen František Lukl, starosta Kyjova na Hodonínsku.

Pátečního programu se zúčastnil prezident Miloš Zeman, který mimo jiné zdůraznil, že vnímá a oceňuje těžkou práci starostů. Poznamenal také, že stojí za starosty a je na jejich straně, protože to jsou nesmírně pracovití lidé a srdcaři. Také zdůraznil, že Svaz měst a obcí považuje za jediného opravdového zástupce a představitele místních samospráv.

Celý projev prezidenta Miloše Zemana na sněmu Svazu měst a obcí v Ostravě si můžete přečíst zde: https://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/soucasny-prezident-cr/vybrane-projevy-a-rozhovory/projev-prezidenta-republiky-snemu-svazu-mest-a-obci-ceske-republiky-14819#from-list.

Sněm je nejvyšším orgánem Svazu měst a obcí ČR. Koná se jednou za dva roky, starostové a primátoři na něm vyhodnocují, co se povedlo a kde jsou nedostatky. Také stanovují priority na další dva roky. Jednou za čtyři roky se  koná volební sněm, kde zástupci samospráv volí nové vedení.*

/zr/

 

K foto:

Ze XVII. sněmu Svazu měst a obcí ČR v Ostravě

Foto: archiv MMR

V závěru loňského roku Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě shrnul situaci v oblasti bydlení v České republice. Zpráva zahrnula mimo jiné i poznatky ze tří kontrol, popsala strategické cíle v této oblasti a zformulovala slabá místa bytové politiky.

Na některé nedostatky v oblasti bytové politiky Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)  opakovaně upozorňoval již dříve. Podle jeho názoru například nejsou jasně vymezené pravomoci a odpovědnosti mezi institucemi, které mají bytovou politiku na starosti. Podpora bydlení ohrožených osob je špatně koordinovaná a její přínos se nedostatečně hodnotí. Stát například nesleduje, jak se využívají dotované sociální byty. Stále také chybí zákon o sociálním bydlení.

Pro 10 % obyvatel v ČR představují náklady na bydlení více než 40 % disponibilních příjmů domácnosti. Na pořízení vlastního bydlení (70 m2) je u nás potřeba 11 ročních platů (viz Deloitte: Property Index Overview of European Residental Markets, July 2017), zatímco v Belgii stačí 3,7 průměrného hrubého ročního platu, v Německu 5 a ve Velké Británii 9,8 průměrného hrubého platu. Na podporu bydlení vynaložil stát za posledních 20 let 232 miliard korun. Kromě toho přispívá i ohroženým lidem na náklady na bydlení, za poslední dva roky šlo o 23,2 miliardy korun.

Aby byla podpora bydlení účinná, musí být jasně určené role jednotlivých institucí, které mají na bydlení vliv, a to včetně obcí. Je také potřeba vymezit sociální bydlení a pro koho je určené. Stát by měl své intervence pravidelně vyhodnocovat, aby věděl, jaký mají dopad. Důležité je také účinně bojovat proti zneužívání podnikání, založeného na provozování ubytoven a nájmu bytů ohroženým osobám.

Ke zlepšení situace by přispělo i snížení počtu vyloučených lokalit a o úspěšnější integrace ohrožených osob na trhu práce. Počet vyloučených lokalit roste. V roce 2006 bylo takových lokalit 310 a žilo v nich 80 tisíc lidí. V roce 2015 se jednalo už o 606 lokalit se 115 tisíci lidmi.

Podle NKÚ se ukazuje, že výplata sociálních dávek a dotací na sociální práci je málo účinná. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo například v letech 2015 a 2016 krajům a obcím dotace ve výši 550 milionů korun na zvýšení počtu sociálních pracovníků na obecních a krajských úřadech. V roce 2016 se ale podařilo dosáhnout jen 28 % počtu sociálních pracovníků, který by byl podle MPSV optimální. Naopak Úřad práce počet svých pracovníků navýšil, ale počet sociálních šetření zůstal stejný a v poměru k počtu vyplacených dávek nízký.

NKÚ ve zprávě také uvádí, jak na jeho kontroly reagovaly příslušné instituce. MMR například slíbilo zrevidovat koncepci bydlení. MPSV připravilo návrhy na úpravu výpočtu sociálních dávek, změny v systému sociálních služeb. Podílí se i na přípravě zákona o sociálním bydlení, který je uveden jako jedna z priorit v programovém prohlášení vlády. Úřad vlády pak navrhl změnit zákon o sociálních službách.

V zemích EU na poskytování sociálního bydlení stále více spolupracuje soukromý a veřejný sektor. Má přitom jasně stanovené a rozdělné úlohy. V některých zemích, jako například v Rakousku, Belgii, Německu, Estonsku, navíc hrají klíčovou roli družstva. V Dánsku a Nizozemsku poskytuje sociální bydlení soukromý neziskový sektor. Na Slovensku existuje zákon, který upravuje systém sociálního bydlení a také vymezuje cílovou skupinu. Za poskytování sociálního bydlení jsou odpovědné obce. V Rakousku je pak sociální bydlení určené pro širší skupinu obyvatel, ne jen pro nejchudší a sociálně vyloučené. Na rozdíl od ČR se tam více zaměřují i na podporu bytové výstavby dostupného nájemního bydlení.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv Moderní obce

Potřebujeme měnit Ústavu České republiky pro kontrolu těch, kteří již kontrolováni jsou? Ve svém dnes vydaném prohlášení Sdružení místních samospráv ČR odmítá rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu.

Sdružení místních samospráv ČR (SMS)  připomíná, že začátek letošního roku se nese v duchu již několikátého pokusu o úpravu Ústavy ČR a návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu (NKÚ). Oba dva návrhy zákonů právě procházejí připomínkovým řízením.

Návrh novely Ústavy ČR v části pro Nejvyšší kontrolní úřad předpokládá rozšíření působnosti úřadu z kontroly hospodaření státu a z kontroly hospodaření se státním majetkem na kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky (s neurčitým vymezením) a s majetkem právnických osob s majetkovou účastí nejen státu, ale i územních samosprávných celků, tj. krajů a obcí. Na to navazuje návrh novely zákona o NKÚ. Ten mezi územní samosprávné celky zahrnuje kraje; obce nad 10 tisíc obyvatel, jimi zřizované příspěvkové organizace a školské právnické osoby; a konečně dobrovolné svazky obcí (DSO) bez rozdílu a jejich zřizované právnické osoby a školské právnické osoby.
Sdružení místních samospráv ČR v té souvislosti zdůrazňuje, že ačkoliv územní samosprávné celky již nyní podléhají několika stupňům kontrol a nakládání s veřejnými prostředky je upraveno několika zákony, stát přesto hodlá další stupeň kontroly zavést. To vše v situaci, kdy se nám kontroly v mnohých případech zdvojují i ztrojují. Stejnou věc kontrolují úředníci vícekrát, to vše z peněz daňových poplatníků.
Navrhované rozšíření působnosti NKÚ na obce (nyní navrhováno nad 10 tisíc obyvatel), jimi zřizované organizace a DSO bez rozdílu a jejich zřizované organizace, by podle SMS ČR přineslo jen další znásobení neúčelných povinností, které již dnes tyto subjekty fakticky plní podle jiných právních předpisů.

Současná legislativa přímo obcím (potažmo dobrovolným svazkům obcí) ukládá se chovat s péčí řádného hospodáře. Tento princip do sebe již také zahrnuje požadavek efektivního nakládání s veřejnými prostředky a majetkem obcí. Nezanedbatelná je také veřejná kontrola, kterou vykonávají přímo občané prostřednictvím zastupitelské demokracie.
Podle názoru SMS ČR bez obav z dalších komplikací nejsou ani menší obce. Ústava by totiž svou úpravou nezaručila, že se v blízké či vzdálenější budoucnosti pozornost neupře dalším kontraproduktivním směrem. Pouhou úpravou zákona by pak působnost NKÚ mohla být dále rozšiřována, například na ty nejmenší obce.
"Navržený systém nových kontrol je vyčíslen na 6,5 milionu korun a rozšiřuje počet státních zaměstnanců. Nechceme tyto prostředky raději investovat do rekonstrukce venkovské malotřídky? I proto vyzýváme vládu ČR, aby takové znění zákona o NKÚ jednoznačně odmítla, a upravila ho tak, aby nepřinesl další zátěž pro místní samosprávy v České republice," stojí v závěru dnešního prohlášení Sdružení místních samospráv ČR.*

/zr/

 

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu projekty Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR podpořené převážně z evropských peněz, konkrétně z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost vykázaly značné nedostatky. Svaz měst a obcí ČR se proti tomuto tvrzení dnes ohradil.

Na posílení meziobecní spolupráce ministerstva práce a sociálních věcí a vnitra rozdělila mezi Svaz měst a obcí ČR (SMO) a Sdružení místních samospráv ČR (SMS) v rámci dvou podobně zaměřených projektů 619 milionů korun z OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Jak dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), většina z této částky šla na mzdy a odměny osob zapojených do projektů, konkrétně se jednalo o 586 milionů korun. "Z rozdělených peněz vzniklo velké množství strategických a metodických dokumentů určených pro potřeby obcí a místních akčních skupin – například 258 strategií, 176 akčních plánů a další dokumenty," poznamenává tisková zpráva NKÚ.

Podle ní NKÚ nalezl nedostatky už na úrovni schvalování těchto dvou projektů. SMO měl projekt meziobecní spolupráce zdůvodnit jen tím, že myšlenka spolupráce mezi obcemi je podporována z řad členských obcí. Jak ovšem tvrdí NKÚ, konkrétní zájem o projekt ze strany obcí však SMO nedoložil. Projekt přesto Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPS)V schválilo k podpoře ve výši 594 milionů korun. Jedním z hlavních důvodů pro jeho schválení bylo zlepšení čerpání evropských peněz v době končícího programového období 2007 až 2013.

Pokud jde o obdobný projekt SMS, Nejvyšší kontrolní úřad poznamenal, že analýza potřebnosti k němu byla předložena, avšak nebyla dostatečně objektivní. Vycházela například z odpovědí malého počtu obcí a obce v jejím rámci nemohly navrhnout vlastní témata a potřeby. Přesto Ministerstvo vnitra (MV) tento projekt schválilo k podpoře, šlo na něj 25 milionů korun.

Na základě zjištění NKÚ oba projekty také byly podobně zaměřené a jak SMO, tak SMS vytvářely v řadě případů strategie a metodiky pro stejné území. Na projektech v některých případech pracovali stejní lidé, což se promítlo do výsledné podoby některých dokumentů. U vybraného vzorku dvaceti strategií kontroloři našli v devíti z nich shodné části textů a další shodné prvky.

Kontroloři se také zaměřili na konkrétní výstupy, které z peněz vznikly – především na strategie, metodiky a další dokumenty. U těch se, jak dále uvádí tisková zpráva NKÚ, ukázalo, že byly většinou jen analýzou či shrnutím stávajícího stavu, nový či inovativní přístup k již existující spolupráci obcí z nich neplynul. O možném budoucím pokroku ve vzájemné spolupráci obcí žádným způsobem nevypovídají.

Problematické je prý také to, jak budou obce tyto vzniklé dokumenty využívat. NKÚ provedl dotazníkové šetření na vybraném vzorku obcí. Téměř polovina respondentů odpověděla, že dokumenty nepovažuje za přínosné nebo je nezná a nevyužívá.

STANOVISKO SVAZU MĚST A OBCÍ

Podle Svazu měst a obcí ČR s dnes publikovaným závěry Nejvyššího kontrolního úřadu k projektu na podporu meziobecní spolupráce nelze souhlasit. SMO respektuje nezávislé kontrolní organizace, nemůže se však ztotožnit s mnohoznačnými tvrzeními, kdy často záleží pouze na úhlu pohledu.

V dané věci proto Svaz měst a obcí ČR dnes uvedl: "Projekt na podporu meziobecní spolupráce schválilo Předsednictvo a Rada SMO, což jsou hlavní orgány dobrovolné celorepublikové organizace, která sdružuje 2695 obcí, tj. 43,09 % z celkového počtu obcí v České republice. Členské obce svazu zastupují 8 304 488 obyvatel, což představuje 78,69 % z celkového počtu obyvatelstva." Prohlášení dále připomíná, že vzájemné doplňování projektů SMO a SMS je logické, neboť oba tito územní partneři spolupracují. Což je podle Svazu měst a obcí žádoucí a ve výsledku vede k rozvoji území.

"Projekt na podporu meziobecní spolupráce tak byl realizován podle požadavků v zájmu rozvoje veřejné správy z podkladů Ministerstva vnitra. V ČR je přitom omezený počet odborníků na veřejnou správu, nedá se tedy vyloučit, že se experti podílejí na více projektech, které se dané oblasti týkají. Strategické dokumenty, které v projektu vznikly, obsahují, tak je u strategií zvykem, analytickou část, která popisuje aktuální stav, a část návrhovou. Dále byly rozpracovány do akčních plánů," stojí dále v dnešním  prohlášení Svazu měst a obcí ČR.

"Fakt, že i z dotazníků NKÚ vyplývá, že po ukončení projektu nadpoloviční část obcí využívá projektové výstupy, lze považovat za úspěch," konstatuje dále SMO. "Například ve Francii, která je na tom se strukturou obcí podobně jako Česká republiky, řeší meziobecní spolupráci více než 100 let. Projekt Svazu měst a obcí na podporu meziobecní spolupráce byl v ČR vůbec první svého druhu a začal až v roce 2013."

"Výstupy projektu využívají nejen obce a jejich dobrovolné svazky, projevily se například ve vládou schváleném dokumentu k harmonizaci administrativního členění státu, který je součástí Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014–2020. Legislativní návrhy z projektu se dále rozpracovávají, a to včetně systémového uchopení dobrovolných svazků obcí v rámci výkonu veřejné správy. Z výstupů vychází i navazující projekt Centra společných služeb, do kterého je zapojeno 83 dobrovolných svazků obcí, tvořených z 1672 obcí, kde se realizuje 1327 projektů meziobecní spolupráce," uzavírá dnes vydané prohlášení Svazu měst a obcí ČR.

A pod čáru přidává dovětek: "Pro úplnost: V minulosti projekt na podporu meziobecní spolupráce dvakrát kontrolovalo Ministerstvo financí, kontrola Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) jako poskytovatele dotace pak byla průběžná, MPSV přitom spolupracovalo i s externí auditní firmou. Kontrolu provedl i Evropský účetní dvůr. Vše se závěrem: bez závad."

/tz/

 

 

Jedním z hlavních témat včerejšího setkání předsedy horní komory Parlamentu ČR s hejtmany byla aktuální situace, kdy řidiči autobusů chtějí stávkovat kvůli mzdám. Přestože Senát i Asociace krajů ČR (AK ČR) souhlasí se zvýšením mezd řidičů, obávají se, že neexistují garance, že peníze, které dopravci od krajů dostanou, skutečně skončí na účtech řidičů.

Nerozumím tomu, proti komu by měli řidiči autobusů stávkovat, když navýšení jejich mezd nařídila vláda. Kraje nijak nemohou zasahovat do vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, tedy řidiči a dopravci. Kraje mají uzavřené smlouvy se zaměstnavateli, tedy s dopravci,“ uvedla předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová. Předseda Senátu Milan Štěch zdůraznil, že zaměstnanci i odbory mají právo stávkovat. Zároveň však připomněl potřebu zajistit odpovídající úroveň a profesní způsobilost řidičů. I proto je třeba jejich práci adekvátně ohodnotit. „Obecně jsem příznivcem toho, aby lidé dostávali za svou práci víc peněz. Řešení v tomto případě ale musí zajistit dohoda mezi dopravci a jejich zaměstnanci. Nemám informace o tom, že by dopravci kvůli navyšování mezd řidičů krachovali,“ konstatoval předseda horní parlamentní komory.

Všechny kraje zvýšení mezd řidičů řeší a jednají také s dopravci. Jana Vildumetzová poukázala na to, že vládní kabinet sice prostřednictvím nařízení určil, že se mzdy mají zvýšit, ale neřekl, jak to mají kraje udělat a z čeho to financovat. Vláda nepřistoupila ani na kompromisní řešení navrhované kraji, a to posílit finance na opravy krajských komunikací, čímž by se krajům kompenzovaly náklady vzniklé navýšením mezd řidičů. Místo požadovaných čtyř miliard mají kraje dostat na danou oblast miliardy tři. „Po tuhé zimě jsou požadavky jednotlivých krajů na opravy silnic mnohem vyšší, jen v Karlovarském kraji bychom na opravy všech poničených komunikací potřebovali čtyři miliardy korun, podle délky silnic však dostaneme 112 milionů. Je nutné si uvědomit, že krajské silnice vedou přes města a obce a právě od nich máme řadu podnětů na opravy,“ popsala situaci předsedkyně Rady AK ČR.

Obdobné situace se hejtmani obávají také v souvislosti s platy zaměstnanců v kultuře, které chce vláda navýšit o 9 %, ale zatím neřekla, kde mají kraje na toto navýšení mezd sehnat peníze. Kraje vypočetly, že na ně budou potřebovat zhruba miliardu korun navíc. Obdobná situace je u mezd pracovníků v sociální oblasti, které se mají zvýšit o 5 %, což by si vyžádalo zhruba 640 milionů korun navíc z krajských rozpočtů.

Senát chápe požadavky samospráv, a to nejen proto, že právě mezi senátory je mnoho úspěšných bývalých i současných starostů, hejtmanů a zastupitelů. Díváme se na zákony z pohledu praxe, kterou senátoři bezpochyby ve svých oblastech mají, a proto i nadále chceme samosprávám být partnery a hledat vždy taková řešení, která našim regionům a jejich občanům budou přinášet prospěch,“ řekl předseda Senátu hejtmanům. Zároveň podpořil jejich požadavek , aby byl při přípravě zákonů více slyšet společný hlas regionů a Asociace krajů se tak stala oficiálním připomínkovým místem.

Milan Štěch se také dohodl s hejtmany na pravidelných společných setkáních a na tom, že Asociace krajů bude Senát průběžně informovat o své činnosti.

Shoda panuje i v názoru na posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu: Předseda Senátu i hejtmani chtějí, aby nejprve byly odstraněny duplicity nebo multiplicity kontrol, kdy se stává, že různé orgány kontrolují samosprávy v téže oblasti s různými výsledky, často nesprávnými. To zvyšuje administrativu, kdy pak kraje a obce mají méně času na zajišťování služeb občanům. Obecně se samosprávy kontrolám nebrání, mohou totiž mít i preventivní charakter.*

/tz/

K foto:

Jana Vildumetzová a Milan Štěch po včerejším jednání v Senátu Parlamentu ČR

FOTO: ARCHIV

Rada Asociace krajů ČR dnes znovu ústy svého předsedy, jihomoravského hejtmana Michala Haška deklarovala, že trvá na dodržení původního slibu 1. vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše projednaného i ve vládní koalici a vtěleného do stávajícího vládního návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), totiž vrátit krajům jejich podíl na celostátním hrubém inkasu daně z přidané hodnoty na původní hodnotu, která platila do roku 2012. Nový předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl, zvolený do čela svazu minulý měsíc, k tomu poznamenal, že SMO nehodlá být brán jako beranidlo vůči krajům v otázce RUD, ačkoliv i svaz požaduje navýšení svého podílu na celostátním výnosu DPH.

První společná schůzka předsednictva Svazu měst a obcí ČR, nově zvoleného minulý měsíc, s Radou Asociace krajů ČR se uskutečnila dnes v Praze. Hejtmani za představiteli měst a obcí přišli přímo z pravidelného společného jednání s vládou Bohuslava Sobotky, s níž probírali zejména přípravu státního rozpočtu na rok 2016 a aktuální bezpečnostní situaci v souvislosti s vlnou běženců do Evropy přes Středomoří.

Na tiskovém brífinku po setkání vedení SMO a Rady AK ČR hejtman Michal Hašek v úvodu poukázal na to, že představitelé krajů sice chápou, že 1. vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš má velké množství povinností a úkolů, nicméně nepovažují za šťastné, když zhruba polovinu času vyhrazeného pro schůzku vlády s Radou Asociace krajů tomuto jednání nebyl přítomen. Kraje jsou však podle Michala Haška především nepříjemně zaskočeny tím, že šéf resortu financí nyní zvažuje odklad účinnosti vládního návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní o rok, tedy až k datu 1. 1. 2017. Konkrétně by to znamenalo, že by se podíl krajů na hrubém celostátním výnosu daně z přidané hodnoty nezvýšil od 1. 1. 2016 na slíbených 8,92 %, ale zůstal by na 7,86 % ještě i po celý příští rok. Jak Michal Hašek připomněl, uvedený rozdíl v podílu krajů na inkasu DPH pro jejich hospodaření znamená mít či nemít zhruba 3,5 mld. Kč ročně.

Předseda František Lukl ocenil věcnou atmosféru jednání představitelů SMO a Rady AK ČR i to, že se na něm dohodlo jmenování "styčných osob" k řešení řady zásadních problémů, které společně trápí města a obce na straně jedné a kraje na straně druhé. Pokud jde o rozpočtové určení daní, i Svaz měst a obcí by rád zvýšil svůj podíl na hrubém výnosu DPH, který v současné době ze zákona činí 20,83 %. Ovšem nechce být přitom brán jako "beranidlo vlády" vůči krajům v otázce úprav RUD.

K dalším problémům, které společné trápí kraje, města a obce, podle Františka Lukla patří např. uvažované rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu i vůči územním samosprávám. Samo o sobě by  vadit nemuselo, jenže pokud by k takové úpravě kompetencí NKÚ za stávající situace došlo, znamenalo by to další znepřehlednění nynějšího systému multiplicity kontrol měst a obcí se všemi jeho zápory. "Obecně se kontrolám nebráníme. Ale požadujeme jednu, konečnou, na kterou by další navazovaly a respektovaly její výsledky. A u navrhovaného rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu mj. říkáme, že NKÚ nemůže kontrolovat účelnost využitých peněz, protože nezná situaci v místě,“ podtrhl František Lukl.

Předseda SMO se věnoval také otázkám sociálního bydlení, o nichž se na schůzce předsednictva svazu s hejtmany rovněž hovořilo. Svaz měst a obcí zastává názor, že vláda by se měla zejména zaměřit na dostupné nájemní bydlení, na něž by dosáhly mladé rodiny s dětmi, senioři, hendikepovaní spoluobčané i všichni další, kteří si svou složitou bytovou situaci sami nezavinili. Mělo by ovšem být předem jasno, ze kterých zdrojů by takové bydlení bylo financováno, jaká budou pro to platit pravidla, jak budou nastaveny kompetence a kdo za co ponese odpovědnost – pak se radnice budou na řešení tohoto problému ochotně podílet. Samy však na tyto účely peníze nemají. František Lukl se krátce vrátil i k odložení projednání Koncepce sociálního bydlení na období let 2015–2025 ve vládě. Podle názoru svazu by tato koncepce měla být kabinetem Bohuslava Sobotky pouze vzata na vědomí s tím, že teď je třeba se soustředit na přípravu věcného záměru zákona, který bude řešit bydlení v celé jeho šíři. "Na tom jsme ochotni se podílet," konstatoval František Lukl.

V souvislosti se sociálním bydlením Michal Hašek na dnešním tiskovém brífinku zmínil i už loni zahájená jednání krajů s církvemi a náboženskými společnostmi o tom, že by se po církevních restitucích mohl zvýšit jejich podíl na rozvoji sociálních služeb v krajích, stejně jako na podpoře sociálního bydlení. "V souvislosti s evropskými dotacemi jsou zásadní aktivity pracovních týmů - regionálních stálých konferencí v každém kraji, které budou doporučovat vyhlašování výzev. Zde vidím prostor i pro spolupráci s církvemi a celým neziskovým sektorem. Základní myšlenka je, aby se po restitucích církve mohly více účastnit hlavně sociálních projektů a na některých spolupracovat,“ uvedl předseda Rady AK ČR.

Oba nejvyšší představitelé Svazu měst a obcí a Rady Asociace krajů ocenili úsilí ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové, aby odborníci z úřadů regionálních rad regionů soudržnosti, kteří v práci pro regionální operační programy získali cenné zkušenosti s dotacemi z evropských fondů, mohli v každém kraji postupně přejít k práci pro jednotná kontaktní místa pro dotace -evropské domy, a pomáhat tam žadatelům o dotace, hlavně z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Jednání vedení AK ČR a SMO ČR se dotklo i uprchlíků. Podle Asociace krajů vláda v současné době nepočítá s větším zapojením krajů, měst a obcí do řešení migrační vlny. Vše by podle kabinetu Bohuslava Sobotky měla zvládnout cizinecká policie a uprchlická centra.*

/rš/

Změnám v podílu krajů na celostátním hrubém výnosu DPH ve smyslu současného vládního návrhu zákona o rozpočtovém určení daní se více věnuje červencové vydání Moderní obce, které se už zítra expeduje z tiskárny ke čtenářům.

 

 

 

K foto:

Předseda Rady Asociace krajů ČR Michal Hašek a předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl na dnešním tiskovém brífinku v Praze.

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

 

Legislativní rady vlády (LRV) ČR na svém dnešním zasedání projednala návrh zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu a doporučila jej vládě ČR schválit. Návrh Legislativní radě vlády předložil její předseda, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier.

Tento návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších zákonů, navazuje na souběžně projednávaný návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů a fakticky jej provádí. Navrhovaná ústavní úprava rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu si vyžádala změnu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu s cílem vytvořit zákonné podmínky pro řádnou aplikaci navrhovaných ústavních změn.

Jak připomíná tisková zpráva, vydaná kabinetem ministra Jiřího Dienstbiera, podle čl. 18 Limské deklarace o základních směrech finanční kontroly, která je významným a v prostředí Evropské unie všeobecně uznávaným dokumentem Mezinárodní organizace kontrolních úřadů (INTOSAI), má celá správa veřejných prostředků bez ohledu na to, zda a jakým způsobem se to odráží ve státním rozpočtu, podléhat kontrole příslušného nejvyššího kontrolního úřadu. Podobnou úpravu, kterou se navrhuje zavést v právním řádu České republiky, mají i některé členské státy Evropské unie, například Polsko, Rakousko, Slovinsko, Portugalsko nebo Španělsko.

Navrhovaná působnost Nejvyššího kontrolního úřadu reaguje na trend směřující k širšímu rozsahu pravomocí nejvyšších kontrolních institucí, vyjádřený v nově koncipovaném znění čl. 97 odst. 1 Ústavy České republiky. Navržená dikce Ústavy České republiky předpokládá, že Nejvyšší kontrolní úřad jako nezávislý orgán vykonává kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů a dále s majetkem právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku.*

/tz/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down