Poslední předvánoční týden v Poslanecké sněmovně byl v duchu energetiky a vysokých cen energií. Ty jsou obrovským problémem, především pro nízkopříjmové domácnosti. Odcházející kabinet Andreje Babiše se k tomu snažil na poslední chvíli předložit návrhy. Při prvním pohledu na navržený program jednání uplynulého týdne mě ale jako první napadla otázka: Co vláda dělala poslední čtyři roky, respektive osm posledních let? Problém vysokých cen přece nevznikl až v posledních týdnech.

Hlavními faktory ovlivňující současnou vysokou cenu energií jsou vysoká cena zemního plynu a systém emisních povolenek, tzv. Evropský systém pro obchodování s emisemi, který byl spuštěn v roce 2005 /více informací na Jak fungují evropské emisní povolenky? (faktaoklimatu.cz)/.

Dobrá myšlenka se však utrhla ze řetězu a z emisních povolenek se stal spekulativní produkt kapitálového trhu. Na evropské úrovni bude nutná rychlá reakce a redefinování pravidel obchodování. V době roztáčení inflační spirály, k čemuž svým bezduchým rozhazováním peněz přispěla i česká vláda, jsou emisní povolenky pod náporem investorů. Ceny letí nahoru a spolu s vysokou cenou zemního plynu jsou nejvýznamnějším faktorem určujícím konečné ceny elektrické energie a tepla.

Odcházející vláda nám navrhla několik věcí, z nichž nejviditelnější je nulová DPH za energie. Tento režim měl trvat jeden rok. Návrhy jsme odmítli. Odpuštění DPH na rok není žádným řešením! Co bude poté? Jak nahradíme předpokládaný výpadek příjmů v částce zhruba 25 miliard korun? Opět si půjčíme? Omezíme zdravotnictví či školství, nebudeme investovat?

Ministři odcházející vlády navrhli mimo jiné odklonění prostředků z Modernizačního fondu do státního rozpočtu a částečně výpadek příjmů nahradit. Modernizační fond je jedním z hlavních zdrojů peněz na nutnou modernizaci energetiky. Vydrancování takového zdroje by nás v budoucnosti mohlo hodně mrzet. Mimochodem, zmíněných více jak 25 miliard by se nedotklo pouze státního rozpočtu, ale i rozpočtů krajů a obcí.

Za holý amatérismus se dá také považovat, že předkládané návrhy byly v rozporu s evropským právem. Je to však prý „nějak předjednáno,“ jak řekla vlídným hlasem vypravěče pohádek odcházející ministryně Alena Schillerová. Amatérismus a nezodpovědnost ale pohádkový tón nezachrání.

Řešení současné energetické krize vidím v několika nástrojích.

  1. Problém nízkopříjmových domácností řešme adresně – sociální systém (ač nedokonalý, často kritizovaný a zralý pro reformu) máme – příspěvek na bydlení.
  2. Jednejme na evropské úrovni o redefinici systému obchodování s emisními povolenkami.
  3. Nedrancujme finanční nástroje pro modernizaci energetiky (Modernizační fond) a bez odkladu s těmito nástroji pracujme.
  4. Přijměme moderní energetickou legislativu, která mimo jiné umožní rozvoj komunitní energetiky.
  5. Proveďme revizi činnosti a pravomocí Energetického regulačního úřadu, a to po vzoru bankovního sektoru (bizarní situací je, že zkrachoval dodavatel elektrické energie pro tento úřad, který má primárně chránit spotřebitele).
  6. Smiřme se s tím, že rozvoj obnovitelných zdrojů není možný bez udržení a modernizace zdrojů energie z jádra a pro určité období také plynu.
  7. Investujme do úspor a modernizace přenosových soustav. Snažme se modernizovat soustavu tak, aby se tzv. výroba energie co nejvíce přiblížila spotřebě, a to jak časově, tak vzdáleností. To souvisí s investicemi do decentralizovaných zdrojů energie.

Řada výše zmíněných nástrojů nevyřeší problém ze dne na den, jejich realizace je ale nezbytná a čas běží. Česká republika má aktuálně instalovaný výkon přes 20 000 MW, přičemž v jádře 4 300 MW a v uhlí 10 000 MW, tyto zdroje vyrábí cca 80 % elektřiny v ČR (jádro 37 %, uhlí 47 %).

Je tu řada samostatných zásadních témat, jako je například nutnost zahájení projektu obnovy dosluhujících jaderných bloků v Dukovanech. Sněmovna tento týden potvrdila důležitost jaderné energetiky pro nízkoemisní energetiku. Pokládám to za velmi důležitý krok. Prosazení energie z jaderných zdrojů, jako nízkoemisní zdroje, by mělo být jedno z hlavních témat našeho blížícího se předsednictví v Radě EU.

Dalším samostatným tématem je pak masivní podpora státu pro „drobná“ řešení, jako jsou fotovoltaické panely na střechách rodinných domů či využití nemalého množství veřejných budov. Česká energetika musí projít razantní modernizací. Důvody jsou nejen ve vysokých cenách, ale také ve stabilitě energetické soustavy a v národní bezpečnosti. Konkrétní řešení v budoucnu představím, jedná se o jedno z mých velkých témat v tomto volebním období.

Autorem textu je člen dolní parlamentní komory a neuvolněný místostarosta města Pacova Lukáš Vlček

Přeji Vám všem hodně zdraví, úspěchů a štěstí v příštím roce a s jeho příchodem dobijte svoje vnitřní zdroje energie ve společnosti své rodiny a přátel!

Ing. Lukáš Vlček,

poslanec Parlamentu ČR,

místostarosta města Pacova

Na horním snímku: Město Pacov

Foto: archiv města

Teplárenství se potýká s extrémními cenami zemního plynu i povolenek a čas na přípravu a rozjezd dekarbonizačních projektů se rychle krátí. České teplárenství od nové vlády očekává, že velmi rychle nastaví funkční legislativní a ekonomický rámec, v němž bude možné realizovat potřebné investice do dekarbonizace a zajistit cenově přijatelné dodávky tepla pro 4 miliony lidí.

Teplárenské sdružení ČR se přitom odvolává na koaliční smlouvu, kde se píše: „Nepřipustíme rozpad centrálního zásobování teplem, využijeme kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a narovnáme podmínky na trhu. Přechod teplárenství k nízkoemisním zdrojům připravíme tak, aby se skokově nezvýšily ceny. Pro dekarbonizaci teplárenství připravíme urychleně strategii, kterou projednáme s relevantními partnery.

Závazek z koaliční smlouvy je potřeba velmi rychle překlopit do konkrétních činů. Je pět minut po dvanácté. Základní kostra tu je, ale řada potřebných kroků je zpožděna a nervozita roste,“ upozornil Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.

Transformace teplárenství stojí na dvou hlavních pilířích – zákonu o podporovaných zdrojích energie, jehož novelu schválila minulá Poslanecká sněmovna, a Modernizačním fondu. K zákonu o podporovaných zdrojích energie, který začne platit od příštího roku, však zatím nebyl vydán ani jeden prováděcí předpis. Chybí klíčové nařízení vlády, které má stanovit, co bude v příštích letech stát podporovat.  Doposud se také nepodařilo zajistit notifikaci provozních podpor u Evropské komise, která měla být hotova do konce roku 2021.

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie měla teplárenství pomoci, ale realita je zatím taková, že se kvůli chybějícím prováděcím předpisům a notifikaci od ledna nejspíš zastaví i doposud fungující provozní podpora tepla z obnovitelných zdrojů,“ posteskl si Tomáš Drápela.

Zákon také vládě umožňuje, aby teplárnám vrátila až tři čtvrtiny nákladů na nákup povolenek pro výrobu tepla pro zajištění přechodu k nízkoemisním zdrojům. Snížení nákladů by se promítlo do ceny tepla. Je však potřeba urychleně přijmout prováděcí předpisy a zajistit notifikaci u Evropské komise.

Současné extrémní ceny povolenek budou pro teplárenství příští rok znamenat náklady přes 20 miliard korun. To je ekonomicky naprosto neúnosné, teplárny nebudu mít na investice. Ceny tepla pro rok 2023 by neúnosně rostly. Je úplně absurdní, aby náklady na povolenky tvořily dvě pětiny ceny tepla pro domácnosti, ale dnes k tomu, bohužel, směřujeme,“ vysvětlil dále Tomáš Drápela.

Základem financování transformace teplárenství se má stát Modernizační fond. První výzvy už byly vypsané, nicméně schéma pro takzvané neprioritní projekty se zatím v Bruselu schválit nepodařilo a nejasnosti panují i kolem rozpočtu fondu a alokace prostředků pro jednotlivé programy na příští rok.

Vnímali jsme velmi negativně snahu současné vlády převést prostředky z Modernizačního fondu na jiné účely. Věříme, že nová vláda Modernizační fond naopak podpoří, pomůže se schvalováním projektů a zajistí odpovídající alokaci pro investiční projekty v teplárenství,“ připomněl Tomáš Drápela.

Další oblastí, na kterou by se podle Teplárenského sdružení ČR měla nová vláda soustředit, je vyjednávání o nové evropské legislativě. Evropská komise navrhla legislativní balíček Fit for 55, který zásadním způsobem předurčí podmínky pro energetiku a teplárenství i celé hospodářství do roku 2030. Česká republika bude v druhém pololetí příštího roku předsedat Radě EU a tuto příležitost je potřeba využít.

Je to paradoxní, ale návrhy nové evropské legislativy dekarbonizaci teplárenství spíš brzdí. Potřebujeme, aby vláda vyjednala v Bruselu alespoň trochu snesitelné podmínky, realistické cíle a opatření. Je potřeba prosadit zemní plyn jako tranzitní zdroj, který budou banky ochotné financovat, bez toho nemůžeme do roku 2030 odejít od uhlí,“ zakončil Tomáš Drápela.*

/zr/

Ilustrační foto: Příbram.cz

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down