Loňské dodávky pitné vody ze soustavy Jihočeského vodárenského svazu (JVS) dosáhly 15,860 milionů kubických metrů a po čtyřech letech opět klesly pod 16 milionů. Meziročně o více než 300 tisíc kubických metrů.

Sešlo se více důvodů. Mírná zima a příznivé dešťové srážky udržely a naplnily studny, což se na odběrech pitné vody ze soustavy vždy projeví. Nejen u jednotlivců, ale i měst. Třeba Prachatice měly větší množství vody z vlastních pramenišť, a proto od nás nakoupily méně vody. A celé to podtrhla covidová pandemie, která prakticky na celý rok přerušila provoz hotelů, restaurací, škol, fitness, omezila průmyslovou výrobu a lidi poslala na home office,“ vysvětlil František Rytíř, provozní náměstek ředitele JVS proč proti plánu loňský prodej vody předané klesl o 380 tisíc m3.

Bez ohledu na to však musí vodárenská soustava držet rezervy a být připravena okamžitě zvýšit dodávky, bude-li to zapotřebí. „Koncem listopadu například Písek odstavil svou úpravnu vody a celé město třiadvacet dnů nepřetržitě a dalších pět dní krátkodobě zásobovala jen naše vodárenská soustava,“ dodal Antonín Princ, ředitel JVS.

Pro vodárenský svaz, který je sdružením 266 obcí a měst, znamená pokles odběrů vody nižší tržby za prodej vody předané o víc než 6 milionů korun. Přitom ještě v listopadu to vypadalo na propad proti plánu o 500 tisíc kubických metrů, a tedy výpadek dalších několika milionů korun, potřebných na údržbu a obnovu vodárenské soustavy. „Veškeré příjmy z prodeje vody, mimo nákladů na provoz, dáváme zpět do oprav, rekonstrukcí a investic našeho vodárenského systému, který je největší v kraji,“ konstatoval Antonín Princ.

Ten přitom oceňuje práci zaměstnanců, kteří výrobu a distribuci pitné vody zajišťují celoročně non-stop.  „Málokdo si to uvědomuje, ale i oni patří v čase nouzového stavu mezi ty z první linie. A při všech epidemických omezeních a zdravotních rizicích obstáli,“ uzavřel ředitel JVS. Přestože začátek roku 2021 nesignalizuje změnu k lepšímu, věří, že provoz vodárenské soustavy bude i nadále bez větších problémů.

/zr/

Ilustrační foto: archiv JVS*

Již deset měsíců se Česká republika, stejně jako zbytek světa, musí vyrovnávat s přítomností pandemie SARS-CoV-2 (covid-19) a po celou tuto dobu byla všem obyvatelům České republiky zajištěna dodávka pitné vody a odváděna a čištěna odpadní voda. Bohužel pro takovou situaci nebyly a dosud nejsou zpracovány žádná doporučení a postupy, a vodárenské společnosti tak byly nuceny si je nastavit samy. V žádné společnosti, která je členem Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČT (SOVAK), nebyl po dobu pandemie přerušen provoz, žádná vodárna ani čistírna nebyla uzavřena z důvodu karantény.

Jak dnes na on-line tiskové konferenci připomněl ředitel a předseda představenstva SOVAK Vilém Žák, spolek provedl dvě dotazníková šetření s cílem zjistit dopad pandemie na obor. První šetření zaměřené na odhad ekonomického dopadu bylo provedeno po skončení první vlny 25. 6.–17. 7. 2020, kdy se jednalo první odhady. Druhé šetření si kladlo za cíl kvantifikovat přesněji nejen ekonomické dopady, ale vyhodnotit i dopad na chod společností a zaměstnance, přičemž bylo provedeno během druhé vlny pandemie, 18. 11.–10. 12. 2020. Druhého šetření se zúčastnilo 86 ze 112 řádných členů SOVAK ČR. Dopady covid-19 pocítilo téměř 80 % respondentů.

V rámci nouzového stavu byl zpravidla aktivován systém krizového řízení, vyhlášení pohotovostního provozu nebo stupňů ostražitosti. Jako hlavní opatření v rámci společností bylo uvedeno zavedení home office pro všechny zaměstnance, u kterých je to možné, a omezení činností, při nichž dochází ke styku se zákazníky, tedy například omezen styk se zákazníky uzavřením zákaznických center, preferovány prostředky elektronické komunikace, přerušeno poskytování některých externích služeb.

Provozní zaměstnanci zajišťující chod vodáren a čistíren odpadních vod byli na základě distribučních opatření rozděleni na pracovní týmy a neodcházelo k jejich setkávání. Provoz byl zajištěn ve střídavém režimu, často byl zaveden zákaz vstupu na velíny čistíren a úpraven nebo úplný zákaz kontaktu s obsluhou velínů.

Za zcela zásadní lze v tomto nastavení uvést vliv na zaměstnance, především snížený počet zaměstnanců, omezení interního kontaktu, nemocnost, omezená jednání, používání roušek při práci nebo pracovní pohotovosti placené průměrem. Dále byl identifikován dopad na provozní část společností spojený se zvýšenými náklady na zabezpečení provozu, zpoždění běžných činností jako výměna vodoměrů, nemožnost dělat odečty osobně u odběratelů, odklad oprav infrastruktury a zdržení v přípravě staveb. V přímých dopadech nelze opomenout ani omezení odběru pitné vody a pokles v produkci odpadních vod z důvodu zastavené výroby některých podniků a s tím spojené snížení tržeb za vodné a stočné a propad fakturace.

Z hlediska ekonomických dopadů jsou sledovány dva parametry:

* přímý dopad v rozpočtu oboru vodovodů a kanalizací, který je v rámci šetření vyčíslen na 347 843 973 Kč, kde hlavní část tvoří ochranné prostředky, dále osobní náklady, přímý materiál a služby,

* propad výnosů z fakturace, který je v rámci šetření vyčíslen na 653 368 210 Kč za vodné, stočné a neregulované služby.

SOVAK nezůstal pozadu a pro své členy během pandemie zřídil sekci covid-19 na webu SOVAK ČR, komunikuje s Ministerstvem zemědělství a dalšími orgány státní správy, zajistil ochranné prostředky v průběhu první vlny, přenáší informace o legislativních a jiných nařízeních na národní i mezinárodní úrovni. Jako zcela zásadní pro zajištění provozu SOVAK vyjednal přednostní testování pracovníků oboru vodovodů a kanalizací a aktuálně řeší možnost vakcinace pro obor vodovodů a kanalizací. Pro své členy SOVAK převedl veškeré služby do elektronické formy, příkladem je úspěšná webkonference z listopadu 2020 či webináře, probíhající i nadále každý měsíc.

/tz/

Ilustrační foto: archiv SOVAK*

Podle posledních dat společnosti Nielsen v loňském roce výrazně zpomalil úbytek menších prodejen potravin. Provoz ukončilo 195 obchodů s prodejní plochou do 400 metrů čtverečních, což bylo meziročně o dvě třetiny méně. Řada menších obchodů přitom jeví zájem o modernizaci, která jim dává výrazně vyšší konkurenceschopnost.

Tomuto zájmu o modernizaci vychází vstříc i Družstvo CBA CZ, sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá více než tisíc prodejen a produkuje obrat převyšující 4 miliardy Kč. Družstvo prodejnám ve své síti nabízí  možnost tzv. remodelingu. Jeho součástí je mimo jiné modernizace provozního vybavení za účelem snížení nákladů, zatraktivnění vizuálu prodejny či přeskládání sortimentu podle posledních trendů.

Podle předsedy družstva Romana Mazáka jeví největší zájem o remodeling větší prodejny s ročním obratem nad milion korun. Vůbec největší snahu o přestavbu pak Družstvo CBA CZ eviduje u nejúspěšnějších prodejen, jejichž roční obrat se pohybuje nad 3 miliony korun. „Úspěšné prodejny mají zájem o rekonstrukce, investice, ušetření nákladů, ale také o napojení na náš software, který jim z hlediska logistiky a administrativy výrazně ušetří práci,“ doplnil Roman Mazák.

Aktuální plán Družstva CBA CZ je mít do deseti let tři sta remodelovaných prodejen, aktuálně jich má téměř 100. Roman Mazák v tom kromě atraktivnějšího vzhledu a většího zájmu spotřebitelů vidí i další pozitiva. „Samozřejmě se stává, že malé prodejny různě přecházejí mezi jednotlivými obchodními sítěmi. K nám takto díky možnosti remodelingu celá řada z nich přišla a nyní nemá důvod odcházet jinam. Díky tomu posilujeme a zkvalitňujeme naši síť, která se stává více a více konkurenceschopnější na tuzemském trhu,“ uvedl. V desetiletém horizontu by tak  všechny remodelované prodejny měly stát za 80 procenty obratu celé sítě.

Při modernizaci prodejny je nutné sledovat i nejnovější trendy spojené se samotným zbožím – v posledních letech totiž stoupá tlak na jeho kvalitu, roste také poptávka po zdravé výživě, BIO výrobcích či regionálních produktech. Tento sortiment tak při remodelingu nově získává na prodejně více místa. S tím pak souvisí i rozmístění dalšího sortimentu, který je na toto zboží navázaný.

MINIMÁLNÍ VLIV KORONAVIRU

Na plánech remodelingu prodejen v síti Družstva CBA CZ nic nezměnila ani jarní koronavirová krize, projekty se pouze o dva měsíce posunuly. Důvodem bylo zejména dočasné přerušení dodávek zařízení ze zahraničí. Během opatření zároveň majitelé provozoven v první řadě zabezpečovali chod svých prodejen. „Co období nouzového stavu naopak ukázalo v plné nahotě, byly limity e-shopů s potravinami. Statisticky to možná nevypadá, jejich růst se však týkal pouze velkých a krajských měst, nikoliv venkova. Pro e-shopy zde není klientela a v dohledné době ani nebude,“ dodal Roman Mazák.

Jak dále uvedl, klasický velký potravinový e-shop nemůže kamenné prodejně na venkově konkurovat, zejména s ohledem na kombinaci logistiky, obslužnosti a počtu položek. „Počty položek jednotlivých e-shopů tvoří zhruba 7 procent objemu naší sítě, pohybují se okolo 20 tisíc. Udělat z toho našich 300 tisíc není jen tak, je to otázka několika let. V tuto chvíli nevidíme v Česku sílu, která by to zvládla v kombinaci s udržitelností provozu a kvalitní logistikou,“ uzavřel předseda Družstva CBA CZ.

/zr/

Na snímku:

Před dvěma roky Družstvo CBA CZ do své sítě zařadilo i první prodejnu s průmyslovým zbožím. Stalo se tak v květnu 2018 v Šumperku

Foto: archiv Asociace českého tradičního obchodu

 

 

 

 

Sociální služby a spolupráce jednotek dobrovolných hasičů s obcemi byly na programu setkání, které minulý čtvrtek 25. června na zámku Líšno pořádalo město Bystřice pod záštitou Posázaví o. p. s. Zástupci samospráv Bystřice, Jílového u Prahy, Týnce nad Sázavou, Neveklova a Sázavy si vyměnili také své zkušenosti s nouzovým stavem vyhlášeným letos na jaře kvůli koronavirové pandemii.

Starosta Bystřice Michal Hodík vyzdvihl projekt Obce blíže lidem, který v Bystřici a dalších 23 posázavských obcích realizuje RUAH o. p. s. Jeho cílem je pomoc lidem, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Mezi nejčastější problémy, které v rámci projektu terénní sociální pracovnice řešily, patřily otázky zadluženosti, bydlení, odborné psychiatrické péče nebo opatrovnictví.

Počet lidí, kteří nás kontaktují, neustále roste,“ uvedla ředitelka RUAH Marta Vacková. Zároveň upozornila na to, že projekt končí v roce 2022 a už nyní by se mělo řešit, co dál.

Starostové se shodli na tom, že projekt má smysl a mělo by se v něm pokračovat. Potřebu terénních sociálních pracovníků vnímá i starosta Jílového u Prahy Pavel Pešek. Problémem je však podle něj nedostatek schopných lidí – bariéru vidí také v požadovaném vzdělání těchto pracovníků. „To, kdo tuto práci může vykonávat, vymezuje zákon,“ připomněla Marta Vacková. Terénní sociální pracovník je podle ní „prodlouženou rukou“ úřadu, na kterém pak je konečné rozhodování v daných případech.

Otázkou je podle starostů způsob financování sociálních služeb – stát na obce přenáší kompetence, což zatěžuje jejich rozpočet. Doporučili také řešit tuto problematiku v rámci většího celku, například mikroregionu.

Diskuse se rozproudila také nad jednotkami požární ochrany obcí (JPO), zajišťujícími ochranu obcí při mimořádných událostech, a sbory dobrovolných hasičů (SDH), které jsou v mnoha obcích hybateli společenského života. Michal Hodík uvedl, že v Bystřici, která má 26 městských částí, je deset SDH, které jsou zapsanými spolky. Zajímal se proto o jejich zařazení do integrovaného záchranného systému.

Každý hasič musí splňovat zákonem dané podmínky,“ konstatoval Pavel Pešek. Mezi tyto podmínky podle něj patří i odborná způsobilost. Doporučil také starostům oddělit financování JPO a SDH a vysvětlit hasičům způsob a podmínky fungování JPO a SDH i nakládání s majetkem obce.

Starostové si rovněž vyměnili zkušenosti s nouzovým stavem vyhlášeným v souvislosti s šířením koronaviru. Shodli se na tom, že bojovali zejména s nedostatkem relevantních informací od státu a diametrálními rozdíly mezi mediálními prohlášeními a skutečností. Kritizovali také nedostatečnou pomoc kraje.

Na závěr si přítomní prohlédli rekonstruovaný park a zámek v Líšně.*

/jt/

K foto:

Terénní pracovnice RUAH o. p. s. nejčastěji řeší otázky zadluženosti, bydlení, odborné psychiatrické péče nebo opatrovnictví.

Ilustrační foto: archiv RUAH

 

 

Poděkováním za zvládnutí koronavirové krize v krajích začalo včerejší jednání představitelů krajů v Mikulově. První místopředseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek především ocenil to, že hejtmani dokázali nastavit fungující systémy ohledně výdeje a distribuce ochranných prostředků, spolupracovat mezi sebou i se státem při řešení řady opatření v době nouzového stavu a v maximální možné míře ochránili občany před šířením nákazy.

Jasnou podobu v období po ukončení nouzového stavu dostalo jednání Asociace krajů s vládou o finančních prostředcích na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. „Diskutovali jsme o tom s premiérem Andrejem Babišem i vicepremiérem Karlem Havlíčkem. Nakonec se nám podařilo vyjednat 3 miliardy 700 milionů korun pro všechny kraje ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). K tomu dostane dalších 100 milionů korun Karlovarský kraj, který kvůli nastaveným podmínkám nemůže čerpat peníze z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Dalších 200 milionů získá Středočeský kraj, který má největší rozsah sítě krajských silnic a nejvíce nutných oprav. Celkem jde tedy o čtyři miliardy korun v letošním roce a čtyři miliardy v roce 2021. Další čtyři miliardy korun by kraje čerpaly z IROP,“ vysvětlil Jiří Běhounek.

Hejtman Libereckého kraje a předseda Komise Rady AKČR pro dopravu Martin Půta dodal, že v rámci IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje. Definitivně by se jednání k finančním prostředkům na opravy krajských silnic mělo uzavřít do konce června. Kraje také dále budou jednat s Ministerstvem dopravy o kompenzaci nákladů v oblasti dopravní obslužnosti v regionech.

Asociace krajů dále formou dopisu oslovila ministra školství Roberta Plagu kvůli v poslední době diskutovanému distančnímu vzdělávání v základních a středních školách, které se osvědčilo jako multimediální možnost řízeného studia v době pandemie COVID-19. „Požádali jsme ministerstvo, aby připravilo legislativu ohledně distančního vzdělávání, protože se ukazuje, že je s ním do budoucna třeba počítat, a proto musí mít jednoznačně daný rámec,“ upřesnil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který zároveň vede Komisi Rady AKČR pro školství a sport.

První.místopředseda Rady AKČR Jiří Běhounek také informoval kolegy hejtmany, že má příslib Ministerstva práce a sociálních věcí, jenž se týká částky ve výši jedné miliardy korun na financování provozu zařízení sociálních služeb v regionech. O věci se ale ještě bude jednat.

Hejtmani se rovněž shodli na tom, že 10. září uspořádá Asociace krajů ČR setkání k 20. výročí vzniku krajů. Na slavnostní akci, jež by se měla konat na zámku Štiřín u Prahy, zrekapitulují hejtmani činnost a aktivity asociace za dobu její existence.

/zr/

Na snímku: V Mikulově včera jednala Rada Asociace krajů ČR

Foto: archiv*

Ujištění o tom, že stát neplánuje další nečekaná opatření se zásadními dopady do rozpočtů krajských a obecních samospráv, se včera - ve čtvrtek 21. května - dostalo hejtmanům ze strany premiéra Andreje Babiše. Premiér tak reagoval během včerejší společné videokonference na připomínky hejtmanů, kteří neměli dostatek informací ke kompenzačním bonusům, jež stát financuje prostřednictvím sdílených daní. Stát také nebude požadovat od krajů úhradu ochranných prostředků dodaných v době koronavirové krize. Obě strany se rovněž shodly na tom, že budou jednat o konkrétní částce na opravy krajských silnic pro příští dva roky.

Hejtmani upozornili členy vlády na to, že se kraje snaží zachovat probíhající a naplánované investice. Jinak jsou na tom ale obce, které mají obavy z prohlubujícího se propadu daňových příjmů a omezují či ruší investiční akce.

Chyběla nám komunikace ke kompenzačním bonusům, proto není divu, že se obáváme dalších nečekaných dopadů případných dalších opatření do rozpočtů krajů a obcí. Ministryně financí Alena Schillerová nám dnes (ve čtvrtek 21. 5. - pozn. redakce) vysvětlila, že nejrychlejší způsob, jak dostat peníze na pomoc OSVČ a společnostem s ručením omezeným, bylo vyplatit bonusy prostřednictvím Finanční správy a vzít peníze ze sdílených daní. Deklarovala, že 8. června vše končí a další podobné opatření nás nečeká. Nyní bude záležet na tom, jak se k tématu postaví sněmovna. Požadovali jsme také dvakrát čtyři miliardy na opravy silnic II. a III. tříd a mostů pro roky 2020 a 2021 a vláda se konkrétní částkou bude zabývat. Řešili jsme i situaci týkající se projektu Chytrá karanténa, který přechází do gesce ministra zdravotnictví. Ministr vnitra Jan Hamáček nás informoval o tom, že ministerstvo pracuje na návrhu nové krizové legislativy, o níž by se mělo diskutovat napříč politickým spektrem,“ uvedl 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Premiér také dostal od krajů podrobný přehled o ztrátách vyvolaných opatřeními v souvislosti s nouzovým stavem, ať už jde o zdravotnictví, oblast sociálních věcí či dopravu. Souhrn mu předala místopředsedkyně Rady AKČR a hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová, aby se s ním mohl detailně seznámit.

S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem hejtmani řešili ceny testů pro samoplátce, které ministerstvo stanovilo bez započítání dalších nákladů například za provedení odběrů. „Ministr nás ubezpečil, že o tom bude ještě zítra jednat. Dále upřesnil, že projekt Chytrá karanténa nyní spadá pod hlavní hygieničku,“ dodal Jiří Běhounek.

Fungování Chytré karantény ocenil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, protože na území regionu se nyní nákaza šíří mezi horníky Dolu Darkov, a díky projektu se rychle daří najít kontakty nakažených a testovat je na covid-19.

Hovořilo se i o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s podporou akcí ze zásobníku projektů předložených obcemi k čerpání dotací jak v rámci národních, tak evropských zdrojů.*

/zr/

Na snímku: Předseda vlády Andrej Babiš při čtvrteční videokonferenci s hejtmany

Foto: facebookový profil A. Babiše

 

Vláda ČR včera rozhodla o zrušení zón placeného stání od dnešní půlnoci. Podle vedení Prahy je rozhodnutí překvapivé a příliš rychlé. Krizový štáb hlavního města minulý týden žádal vládu o zrušení tohoto mimořádného opatření k 11. květnu. Praha trvá na tomto termínu a primátor Zdeněk Hřib podepsal nařízení, kterým se v hlavním městě obnoví zóny placeného stání od 11. května.

Vláda v tom zas dělá jen chaos. Oznámit obnovení modrých zón tři hodiny před jejich znovuobnovením nedává smysl. Dnes jsem proto vydal nařízení o obnově platnosti modrých zón až od 11. května. Tento termín jsme chtěli po vládě a je domluvený i s jednotlivými městskými částmi,“ prohlásil primátor Zdeněk Hřib.

Minulý týden jsem obeslal všechny městské části, kde jsou zóny, a datum 11. května přišlo většině nejvíce přijatelné. Některé městské části už mají otevřené výdejny pro nová parkovací oprávnění, ale některé je otevřou až v pondělí 4. května,“ řekl náměstek primátora Adam Scheinherr a dodal: „Nikdo samozřejmě nepřijde zkrátka. Všem lidem prodloužíme oprávnění o dobu, kdy byly zóny zrušeny. A to i těm, kterým během nouzového stavu platnost vypršela. Pro nové oprávnění si budou muset dojít pouze ti, kteří si oprávnění ukončili, nebo tací, kteří se přestěhovali nebo koupili nový automobil. Zóny placeného stání zvýhodňují rezidenty v místě jejich trvalého pobytu, což je často jejich jediná a logická možnost, kde zaparkovat. Je na čase, aby se tento režim zase brzo vrátil do své podoby.

Zrušení zón placeného stání bylo jedním z mimořádných opatření zavedených v rámci nouzového stavu a v Praze v prvních týdnech splnilo účel. V poslední době ale, zejména v centru, znamená dopravní problémy, proto již minulý týden Krizový štáb hl. m. Prahy požádal vládu o ukončení tohoto opatření právě k 11. květnu.*

Podrobnosti k zónám placeného stání v Praze jsou k dispozici na webových stránkách jednotlivých městských části nebo na webu: http://www.parkujvklidu.cz/cs/domovska-stranka/

/zr/

Krizový štáb hl. m. Prahy včera apeloval na vládu, aby zrušení parkovacích zón, přijaté v rámci nouzového stavu, ukončila k 11. květnu.

Krizový štáb hl. m. Prahy se včera seznámil s aktuálními informacemi od Hygienické stanice hlavního města Prahy, složek Integrovaného záchranného systému a z oblasti dopravy a konstatoval, že zrušení parkovacích zón má v metropoli negativní dopad v podobě dopravních problémů, zejména v centru města. Krizový štáb proto vyzval vládu ČR, aby toto opatření bylo ukončeno k 11. květnu 2020.

Zároveň, vzhledem k četným případům stání vozidel na chodnících a přechodech, upozornil řidiče, aby dodržovali předpisy ohledně parkování.

V souvislosti s uvolněním nařízení o volném pohybu na veřejnosti pražský krizový štáb po konzultaci s hygieniky doporučil správcům parků a náplavek, aby v místech výskytu zvýšeného počtu osob umístili mobilní toalety.

/zr/*

Ilustrační foto: praha4.cz 

Čeští občané nejčastěji důvěřují Armádě ČR (78 %) a Policii ČR (78 %), dále obecnímu či městskému úřadu ve svém bydlišti (73 %), České obchodní inspekci (73 %) a České národní bance (72 %). Na úrovni kolem 70 % je rovněž důvěra v soudní instituce. Méně často lidé důvěřují politickým institucím: Poslanecké sněmovně (důvěřuje jí 47 %), členům vlády (46 %) a Senátu (41 %). Míra důvěryhodnosti uvedených politických institucí je však vyšší než v roce 2019. Vyplývá to z výsledků výzkumu STEM/TRENDY 3/2020.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 15. března 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1008 respondentů. Na výzkumu pracovalo 265 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
Výzkum se uskutečnil v době od 5. do 15. března 2020, přičemž 87 % všech rozhovorů proběhlo před vyhlášením nouzového stavu.

Tříčtvrtinová většina občanů důvěřuje svému obecnímu či městskému úřadu (73 %). Jen mírně nižší je míra důvěry v krajské úřady (68 %). Důvěryhodnost těchto institucí je dlouhodobě vysoká. V prezidenta má důvěru mírně nadpoloviční většina občanů (56 %).
K institucím s nižší mírou důvěry dlouhodobě patří zákonodárné a výkonné instituce politické moci: Poslanecká sněmovna (47 %), členové vlády (46 %) a Senát (41 %).
V porovnání s průzkumem v červnu 2019 je však v souvislosti s aktuální výjimečnou situací míra důvěry v politické instituce vyšší. V této souvislosti lze doplnit, že míra důvěry v prezidenta je totožná jako v roce 2019.  Jde však o obecně vyjádřenou důvěryhodnost, která není nijak specifikována, například na řešení epidemie koronaviru.

Přesto je pravděpodobné, že již začátek krize v části populace posílil důvěru ve výkonné a zákonodárné instituce.
/zr/*

 

"Chtěl bych Vám všem složit co největší poklonu. Za sebe i za Svaz měst a obcí ČR," napsal dnes František Lukl, předseda SMO ČR a starosta Kyjova, všem starostkám a starostům, primátorkám a primátorům. A pokračoval: "Ukázali jste celému národu, že jste ženy a muži na svých místech, ženy a muži se srdcem na dlani. V čase nejtěžším pro naši republiku, co naše generace zažila, jste prokázali neobyčejnou statečnost, zodpovědnost a obětavost vůči svým občanům a třistaprocentní pracovní nasazení."

V pozdravu a poděkování předsedy SMO ČR se dále praví: Řídíte a koordinujete práci nejen svých zaměstnanců, jako jsou hasiči, strážníci či pracovníci sociálních služeb a další, které musíte chránit před přenosem koronavirové nákazy, přestože nemáte patřičné vybavení. Šijete roušky, rozvážíte dezinfekci nebo nákupy a obědy pro seniory, sháníte informace, staráte se prostě o svoje lidi. Spolu s dobrovolníky a spolu navzájem ukazujete světu, jakou sílu má vaše neuvěřitelná sounáležitost, soudržnost a solidarita. Stali jste se morálními vzory pro nás všechny a dodáváte nám sílu.

Kancelář Svazu se vám snaží přinést ten nejlepší informační servis, odpovídáme denně na desítky Vašich dotazů, posíláme dopisy s žádostí o stanoviska kompetentních úřadů ke každodenním situacím v nouzovém stavu. Chceme Vám poskytovat profesionální servis, který si bezesporu zasloužíte.*

Za všechny naše zaměstnance, za sebe i za celý Svaz vám DĚKUJI.

František Lukl

Foto: archiv SMO ČR

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down