Zástupci koaličních stran chtějí zatočit s novým stavebním zákonem, připomíná dnes vydaná tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj. Podle MMR to znamená zahodit více než čtyři roky práce do koše. Nikdo svéprávný ale nemůže hájit současný nefunkční stav, kdy trvá povolit dálnici v průměru 13 let a bytový dům v Praze více než pět let. Největší a nejdůležitější infrastrukturní stavby v tuto chvíli paralyzuje i tzv. systémová podjatost, která je důsledkem současného přežitého modelu stavební správy, upozorňuje MMR.
„Jsme připraveni se zástupci budoucí koalice, kteří deklarovali vůli s námi jednat, zasednout k jednomu stolu a pokusit se najít společné konstruktivní řešení. Není přece možné, aby bylo stavebnictví paralyzováno na další čtyři roky. Všechny politické strany měly zrychlení stavebního řízení v programu jako recept na krizi dostupného bydlení. Musíme tedy udělat všechno proto, abychom viděli zrychlení a zefektivnění stavebního řízení a povolovacích procesů v praxi, a ne stále jen na papíře. To opravdu ničemu nepomůže,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Odkládání účinnosti zákona by také mohlo ohrozit digitalizaci stavebního řízení, na kterou čerpáme peníze z evropských fondů. Změna je naprosto nutná, zrychlení stavebního řízení ostatně deklarovali všichni.
MMR připomnělo, co se stane, když nový stavební zákon odložíme:
* Od roku 2006 byl stavební zákon novelizován přesně 26krát a stavební řízení bylo přitom stále složitější a komplikovanější. Pokud nový stavební zákon nová sněmovna odloží nebo dokonce zcela zruší, můžeme se těšit na další čtyři roky stavební agónie, tvrdého vyjednávání kompromisů o té správné podobě zákona a zahodíme do koše zákon, který konečně mohl pomoci zvýšit naši konkurenceschopnost.
* Zahraniční investoři kvůli nepředvídatelnému a zdlouhavému povolování staveb budou i nadále raději dávat přednost Polsku nebo i Rumunsku. Nebudeme moci nahradit výpadek soukromých investorů, protože nebudeme mít připravené a povolené projekty.
* Povolování dálnice bude i v dalších letech trvat v průměru 13 let a obyčejného bytového domu pět let, přitom nám stále zbývá do dobudování dálniční sítě 800 kilometrů a města trápí krize dostupného bydlení. Budeme muset zapomenout na ambiciózní plán výstavby vysokorychlostních tratí a napojení na další evropské tratě. Přitom by se díky novému stavebnímu zákonu přípravy zrychlily minimálně o 30 procent.
* Problémy s povolováním staveb má nejen stát, kraje, města a obce a velcí investoři – developeři, ale i občané, kteří si chtějí postavit jen rodinný domek. I jim trvá povolovací martýrium roky.
* Bydlení, kouzelné zaklínadlo v programech všech politických stran, rozhodně nebude dostupnější, spíš naopak. Už teď tempo povolování výstavby bytů nestačí ani zdaleka uspokojit poptávku. V Praze se sice připravuje více než 120 tisíc bytů, jsou ale dlouhodobě zamrzlé v nefunkčním povolovacím procesu. Pokud se nic nezmění, za deset let může Praze chybět i více než čtvrt milionu bytů.
* Stavebnictví bude dál dusit tzv. systémová podjatost, kdy nadřízené orgány a soudy ruší povolení s odkazem na obavu, že úředníci stavebních úřadů nejsou dostatečně nezávislí na lokální politické reprezentaci. Systémová podjatost už teď brzdí dostavbu dálnic, Pražského okruhu, nové trasy metra D nebo Radlické radiály. Má tedy vliv na životy milionů lidí, kteří by zmíněné komunikace mohli využívat. Státní soustava, která je v novém zákoně, by konečně zajistila, že významné projekty už nebudou zbytečně zdržovány.
* Stavební správa dál zůstane roztříštěná: Dnes stavby povoluje 714 obecných stavebních úřadů, 606 speciálních stavebních úřadů, 4 vojenské stavební úřady, 9 báňských a další 4 speciální (ministerstva). Stavebník si navíc dál bude muset řídit více než 80 právními předpisy, bude si muset opatřit desítky razítek a stavební úřady budou dál hrát mezi sebou nekonečný ping – pong.
* Máme před sebou nové programové období evropských fondů a zdroje z fondů obnovy, které bude potřeba vyčerpat poměrně rychle. Celkem se jedná o skoro bilion korun. Velká část projektů vyžaduje stavební povolení, hrozí tedy, že se je nepodaří efektivně vyčerpat.*
/zr/
Dnes proběhlo na Ministerstvu pro místní rozvoj setkání ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové a jejích náměstků s vedením Svazu měst a obcí ČR, a to s předsedou Františkem Luklem a místopředsedy Miroslavem Žbánkem a Pavlem Drahovzalem. Hlavními tématy jednání byl další postup ve věci stavebního zákona po jeho schválení, Národní plán obnovy, budoucí programové období pro čerpání fondů EU a další témata.
„Svaz měst a obcí je klíčovým partnerem Ministerstva pro místní rozvoj, s nímž budeme nyní intenzivně spolupracovat kvůli zavádění změn po schválení nového stavebního zákona. Ten bude nabývat účinnosti postupně, plné účinnosti nabyde 1. července 2023,“ komentovala setkání ministryně Klára Dostálová. V souvislosti se schválením nového stavebního zákona se na jednání řešil přesun úředníků, pronájem prostor nebo nové rozmístění stavebních úřadů.
„Zákon byl schválen, a tak je teď nutné se koukat dopředu a začít podnikat potřebné kroky, aby přechod úředníků i ostatní kroky, které souvisí s nabýváním účinnosti nového stavebního zákona, proběhly co nejlépe. Deklarovali jsme paní ministryni naši připravenost se na procesu podílet a pomůžeme ministerstvu jednotlivé kroky komunikovat mezi naše primátory a starosty,“ uvedl předseda SMO ČR František Lukl.
Diskuze se dotkla i územního plánování v samostatné působnosti. Obě strany si vzájemně potvrdily, že bude i nadále fungovat pracovní skupina pro budoucnost územního plánování 2030 a společně s partnery se pokusí najít způsob, jak legislativně čistě upravit pořizování územně plánovací dokumentace v samostatné působnosti a vyřešit financování územních plánů v samostatné působnosti.
Dalším důležitým tématem bylo nové programové období pro čerpání evropských fondů 2027+, kdy ministerstvo deklarovalo připravenost předložit nový programový dokument Integrovaného regionálního operačního programu 2027+ do konce září 2021 vládě ke schválení.
Posledním velkým tématem byl Národní plán obnovy. „Shodli jsme se s kolegy ze Svazu, že Národní plán obnovy je pro investice měst a obcí velká šance. Připomněla jsem představitelům měst a obcí, že finanční prostředky, které plánujeme prostřednictvím našich komponent v NPO využít ve prospěch krajů, měst a obcí, dosahují více než 6 mld. korun a je nutné, aby byly projekty zazávazkovány do roku 2023, což z pohledu projektové přípravy není mnoho času,“ řekla ministryně Klára Dostálová. Obě strany se také shodly na potřebnosti správného nastavení jednotlivých komponent Národního plánu obnovy, které směřují do území k obcím a městům.
„Jsme si vědomi toho, že projekty musí být dobře připravené a musí odpovídat vyjednaným podmínkám, aby se prostředky z NPO čerpaly co nejlépe, proto jsem rád, že jsem za SMO ČR mohl paní ministryni dnes sdělit, že připravenost měst a obcí je v diskutovaných oblastech vysoká,“ uzavřel předseda SMO ČR František Lukl.*
/zr/
Z dnešního jednání ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové s představiteli Svazu měst a obcí ČR
Foto: archiv MMR
Na nutnost stavebního rozvoje České republiky a potřebu změny postoje společnosti k výstavbě jako takové se snaží upozornit iniciace Rozvoj staveb pro republiku bohatší, za níž stojí Passerinvest Group. Iniciace byla poprvé představena na konferenci Když staví soused, bohatneš i ty, která se konala ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) v pátek 25. června v nové budově Národního muzea v Praze. Vystoupila tam i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, která znovu připomněla přínosy návrhu nového stavebního zákona.
Iniciace Rozvoj staveb pro republiku bohatší se opírá o výsledky expertních studií, z nichž vyplývá, jak rozsáhlý pozitivní přínos má výstavba budov pro státní rozpočet i rozvoj ekonomiky jako takové. Rozvoj výstavby navíc vytváří nová dočasná i trvalá pracovní místa a generuje prostředky pro zlepšení kvality života ve svém okolí i mimo něj.
„V naší práci se téměř třicet let věnujeme kvalitnímu městskému urbanismu, rozvoji staveb a veřejného prostoru, rekultivaci zeleně i zdravému přístupu k životu z pohledu dlouhodobé udržitelnosti. Přestože je hezké a fungující město vepsané do naší firemní DNA, neustále se setkáváme se zkratkovitým a populistickým výkladem výstavby jako byznysu, kde developer zdražuje bydlení, vydělává nehorázné prostředky, ničí životní prostředí atd. My si však uvědomujeme nebezpečí, že s touto rétorikou směřuje naše země přinejlepším mezi druhořadé evropské státy," konstatoval na páteční konferenci Radim Passer, zakladatel a CEO, Passerinvest Group, a.s. Pokud se podle jeho slov na téma developmentu podíváme objektivně a do větší hloubky, "zjistíme, že bez rozvoje staveb, potažmo rozvoje měst a obcí, jako národ jen chudneme, a to nejen ekonomicky".
Radim Passer připomněl, že není obava autorů iniciace ze směřování naší země k úpadku vůbec nová. "Vedla nás již k přípravě nové koncepce řešení dopravní infrastruktury, kterou jsme představili v Dopravní iniciaci v červnu 2017 a na kterou navazujeme iniciací Rozvoj staveb pro republiku bohatší. Ta má být impulsem pro nutnou diskuzi na téma stejně palčivé, jako je dopravní infrastruktura. Oslovili jsme ke spolupráci renomované mezinárodní poradenské firmy, oborové autority, díky nimž vznikly dvě nezávislé studie. Po jejich dokončení nás samotné překvapilo, jak výrazné jsou výsledky ve prospěch společnosti a jak neuvěřitelně moc chudneme jako celý národ, když výstavbě z aktivistických důvodů bráníme. Věříme, že se díky seznámení veřejnosti s iniciací podaří zvýšit povědomí o stavbách jako požehnání pro celou společnost, jelikož jsou v podstatě takovým pomyslným perpetuum mobile ekonomiky, a tudíž prosperity,“ zdůraznil Radim Passer.
Z nové stavební iniciace, která byla veřejnosti představena na konferenci Když staví soused, bohatneš i ty pořádané ve spolupráci s MMR, vyplývá, že každá stavba významnou měrou přispívá do státního rozpočtu, a napomáhá tak posilování ekonomiky. Z každé investované koruny totiž podle autorů iniciace díky multiplikaci doputuje bezmála 76 % do státního rozpočtu, tedy z každé investované tisícikoruny do výstavby budov státní rozpočet „zbohatne“ o 760 Kč. Mimo to výstavba generuje nové pracovní úvazky, a to nejen v průběhu, ale i po svém dokončení.
Tím však funkce stavby jako generátoru bohatství společnosti nekončí. Například po uvedení kancelářské budovy do chodu stát získává ročně do státního rozpočtu bezmála čtyřikrát tolik peněz, než kolik vybere pronajímatel na nájmu. Státu tak každoročně putuje bezmála 20 tis. Kč z každého čtverečního metru moderní kancelářské budovy v Praze. Radim Passer pro lepší představu vysvětlil, že jen moderní kancelářské budovy na území Prahy vyprodukují tímto algoritmem každý rok bezmála 70 mld. Kč do státního rozpočtu, což je suma, která dokáže hravě pokrýt až 85 % rozpočtu Prahy.
NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON VE HŘE
Velmi důležitým aspektem budoucího rozvoj České republiky je osud návrhu nového stavebního zákona. „Když říkám, že nový stavební zákon přijímáme za pět minut dvanáct, není to pouhá fráze. Poslední čtyři roky jsme opravdu intenzivně pracovali na komplexní rekodifikaci, která snese srovnání snad jen s novým občanským zákoníkem. Stavební zákon aktuálně projednávají senátoři a já pevně věřím, že se k němu postaví odpovědně. Už si nemůžeme dovolit, aby současná legislativa paralyzovala stavebnictví a rozvoj naší země – máme nedostavěnou dálniční síť, zoufale nám chybí nové byty a jsou před námi velké energetické výzvy. Nemáme čas na její další vylepšování a záplatování. Nový stavební zákon musí být skutečně radikálním řezem stavební legislativou. Nástroj k oživení ekonomiky musíme mít co nejdřív, abychom se z koronavirové krize mohli proinvestovat," připomněla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
A pokračovala: "Máme před sebou historicky největší balík evropských dotací. Téměř bilion korun. A nemůžeme je investovat do projektů podle toho, jak se jim podaří prolézt povolovacím martýriem. V novém stavebním zákoně počítáme s tím, že úředníci přejdou pod stát. To je velmi důležité, protože Praha a další města tak nebudou čelit nepříjemnostem se systémovou podjatostí. Ta nyní ohrožuje nejen dostavbu Pražského okruhu, ale aktuálně také třeba výstavbu metra D."
Ministryně se odvolala i na jednoho z našich nejlepších ekonomů, nedávno zesnulého Michala Mejstříka, který spočítal, že celospolečenské přínosy rekodifikace stavebního práva činí přes 7 miliard korun za rok. "To jsou peníze, o které kvůli současné zkostnatělé legislativě každý rok přicházíme. Pokud někdo říká: Dejte nám další čtyři roky, my napíšeme ‚vymazlený‘ stavební zákon, se kterým budou všichni spokojeni, pak je to nejen utopista, ale i neodpovědný sběratel politických bodů,“ dodala Klára Dostálová.
Iniciace Rozvoj staveb pro republiku bohatší je postavena na dvou nezávislých studiích zpracovaných poradenskými společnostmi Ernst & Young, s. r. o., (EY) a Pricewaterhouse Coopers (PWC).*
Podrobnosti o iniciaci, záznam konference, stejně jako další doplňkové materiály naleznete na webových stránkách republikabohatsi.cz.
/zr/
K foto nahoře:
Z páteční konference Když staví soused, bohatneš i ty, která se konala v pátek 25. června v nové budově Národního muzea v Praze.
Foto: Ivan Ryšavý
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová dnes jednala s primátorem Ostravy Tomášem Macurou a jeho náměstkyní Zuzanou Bajgarovou o novém stavebním zákoně a připravovaném komplexním pozměňovacím návrhu.
„Velmi si cením toho, že se na mne obrátil pan primátor Macura, a že jsme měli prostor vše probrat bez emocí a konstruktivně. Stavební zákon totiž není vhodné řešit přes média,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Na společném jednání byla diskutována zejména problematika povolování staveb a posilování pozice velkých měst v oblasti územního plánování i povolování staveb. V oblasti výkonu povolování staveb zástupci Ostravy podpořili kompletní oddělení procesu povolování staveb od obcí, tedy model čisté státní stavební správy. „Domníváme se, že povolování staveb je pouze technickou záležitostí, která může připadnout státu za předpokladu, že bude nastavena a garantována hlavní role obcí v rámci procesu územního plánování. Nezbytná je však aktivní účast obcí i při procesu povolování. Obec se musí dostat nad rámec postavení běžného účastníka řízení,“ říká náměstkyně ostravského primátora Zuzana Bajgarová.
Ministryně na základě předložených argumentů slíbila podporu velkým městům v posílení jejich role v oblasti územního plánování, např. formou posílení pozice pověřeného zastupitele. Došlo také ke vzájemné shodě na tom, že je nutné dospět k takovému řešení, které dá velkým městům jistou volnost v oblasti územního plánování, například právě v podobě speciálních stavebních předpisů, po vzoru pražských stavebních předpisů. Zároveň je nutné vyhnout se tomu, aby se stal celý systém nepřehledným pro investory, ministerstvo a potažmo i pro města samotná.
Kompromisní varianta je ta, že do pozměňovacího návrhu ministerstvo zapracuje možnost vydat speciální stavební předpisy zatím pro velká metropolitní města dle schválené Strategie pro regionální rozvoj, tedy pro Prahu, Brno a Ostravu s tím, že tyto předpisy pro metropolitní města budou jistou formou „pilotního“ testování zavádění speciálních stavebních předpisů. „Na základě argumentů pana primátora Macury jsem přistoupila na speciální stavební předpisy pro metropolitní města. Jsou to tři největší metropole, mají nejvíce obyvatel i nejhustší zástavbu, a zároveň jsou z pohledu územního plánování velmi specifické, takže bude pro ministerstvo přínosné pozorovat, jak se tvorba specifických stavebních předpisů bude v jednotlivých metropolitních městech vyvíjet,“ říká ministryně Dostálová.
V případě, že se speciální stavební předpisy osvědčí, je ministerstvo ochotno přistoupit na rozšíření o další města. „Výsledek jednání považujeme za dílčí úspěch pro velká města, jsme rádi, že paní ministryně přistoupila na variantu speciálních stavebních předpisů pro metropolitní města, ale zároveň jsme trvali na tom, že i pro ostatní města musí zůstat do budoucna tato cesta otevřená a paní ministryně souhlasila., Za nezbytný však považujeme i posun v dalších diskutovaných oblastech, směrem k silnějšímu postavení obcí,“ říká primátor Ostravy Tomáš Macura.
Dalším tématem, které se na jednání otevřelo, bylo i téma umístění Nejvyššího stavebního úřadu. „Už v minulosti jsem paní ministryni deklaroval zájem o to, aby byl Nejvyšší stavební úřad umístěn v Ostravě, kde dosud nesídlí žádný centrální orgán. Jsme k tomu připraveni poskytnout veškerou součinnost,“ říká primátor Macura. „Ano, o tomto tématu budeme nadále jednat, protože do budoucna počítáme s tím, že krajský soud v Ostravě bude vykonávat specializovanou agendu v souvislosti s vyhrazenými stavbami, takže jistou logiku to dává,“ dodává ministryně Dostálová.
/zr/
Řada českých měst a obcí se dlouhodobě potýká s problémy, které jsou takřka vždy spojené s každou novou výstavbou. Zvyšující se počet domů a bytů s sebou ne vždy přináší i nárůst počtu trvale žijících obyvatel. To, co však přináší vždy, jsou vysoké požadavky těchto obyvatel na urbánní kvalitu a služby, a tedy i vysoké provozní náklady pro obce.
Zajištění potřebné občanské vybavenosti a veřejných služeb, rozšíření navazující dopravní a technické infrastruktury a její následná správa, tak zůstává na obci. Její rozpočet není schopen dlouhodobě krýt finanční nároky pro takto zakládané rezidenční či logistické zóny.
To, co platí pro malé obce, neplatí pro okresní či krajská města, kde občané předpokládají daleko větší koncentraci služeb sportovní či kulturní vybavenosti, MHD, parků a dětských hřišť. Automaticky každý rezident vnímá, že se město postará o školy a školky, knihovnu a lékaře. Jenže města od velikosti 10 tisíc obyvatel již nedokáží porýt tyto potřeby nastaveným způsobem rozpočtového určení daní a začíná jim docházet dech.
Kultivovaný dialog je to, co města nyní předkládají před investora a požadují zodpovědný přístup developerů k prostředí, ve kterém staví. Otázka zda toto mohou zajistit tzv. zásady spolupráce mezi městem a investorem je nyní v diskuzi. Do celého vztahu „město – investor“ zásady přináší předvídatelnost a transparentnost, čímž minimalizují riziko potenciálního lobbismu a korupce.
ZÁKONNÁ PRAVIDLA PRO SPOLUPRÁCI MEZI MĚSTEM A DEVELOPEREM NEEXISTUJÍ
V mnoha zemích je princip uzavírání smluv mezi městy a investory, na jejichž základě poskytují městu finanční příspěvky, běžnou praxí a například v Německu a Rakousku jsou tyto principy a smlouvy zakotveny v jejich právním řádu. U nás zákonné vymezení takových vztahů mezi developerem a městem prozatím chybí i přesto, že jejich spolupráce je pro rozvoj lokality klíčová. Změnu by sice mohl přinést nový stavební zákon, ale jeho podoba a schválení zatím nejsou jasné. Města si proto hledají jiné legální způsoby, jak tuto mezeru vyplnit.
Je proto nasnadě, že v našem právním řádu nenajdeme ani vymezení pravidel pro podobu zásad spolupráce mezi městy a investory. Základním pravidlem těchto zásad zůstává, že dokument reaguje primárně na priority a potřeby rozvoje města, v němž se předpokládá nová výstavba. Zásady mají za cíl určit pravidla výstavby, která budou platit pro všechny budoucí investory (většinou s výjimkou určitých menších staveb, či zajištění vlastního bydlení). Jejich smyslem je, aby bylo postavení města a investora v rovnováze a aby investor kompenzoval zatížení území, které svou výstavbou vyvolá.
Jako výhodné se jeví zásady například i České komoře architektů, která upozorňuje na to, že přijatá pravidla nemusí platit ve všech lokalitách sídla a pro všechny typy stavebníků univerzálně. Mohou tedy sloužit k motivaci investorů k využívání brownfieldů, k rekonstrukci staveb a areálů, ke konsolidaci centrálních částí měst apod. Je tedy možné díky zásadám podpořit výstavbu potřebných staveb.
NAROVNÁNÍ VZTAHU DEVELOPER – MĚSTO DÍKY ZÁSADÁM O SPOLUPRÁCI
I přesto, že zásady spolupráce s investory má zatím schváleno jen několik měst a městských částí Prahy, jejich obliba začíná růst a o jejich uplatnění v praxi debatují i další města a obce. V současné době o jejich přijetí jedná například Svaz městských částí hlavního města Prahy sdružující tzv. nečíslované městské části Prahy, anebo statutární město Jihlava. To chce přijetím zásad mimo jiné zajistit navýšení finančních prostředků na rozvoj veřejné infrastruktury a veřejných služeb města.
Peníze od státu, které města v rámci rozpočtového určení daní získávají na jednoho obyvatele totiž k pokrytí skutečných investičních a provozních nákladů na výstavbu kvalitní veřejné infrastruktury a veřejných služeb nestačí. Podle zásad spolupráce se investoři budou aktivně podílet na podobě zastavěného území formou přímého plnění nebo finančního příspěvku. Obci tedy investor po uzavření smlouvy přispěje například určitou částku za 1 m2 hrubých podlažních ploch či zastavěné plochy, anebo sám v dohodě s městem zajistí výstavbu kupříkladu sportoviště nebo třeba školky.
Díky zásadám se chce Jihlava častěji než jiná města s developery dohodnout i na převodu několika z jimi vystavěných bytů přímo do vlastnictví města. Dalším specifikem připravených jihlavských pravidel je podpora výstavby zelených střech. Takové počínání developera může výrazně snížit jeho výsledný investiční příspěvek. Zásady by se mohly stát nástrojem, jak podpořit soustavné investice do kvality prostředí jednotlivých lokalit. Město Jihlava si od transparentně uzavřených smluv slibuje jasnou cestu k trvale udržitelnému rozvoji svého území. Navíc jde město vstříc trendu, kdy odpovědní investoři sami chtějí investovat do míst, kde podnikají, což je nutný krok směrem k ekonomické udržitelnosti.
Podle advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti není cílem zásad odradit investora, ale získat městu částečnou kompenzaci za dodatečnou zátěž veřejné infrastruktury a veřejných služeb, které výstavba přináší. Město tak předkládá developerům jasný dokument, na základě kterého s nimi bude jednat a díky kterému může dojít jak k vyjasnění sporných bodů stavebních záměrů, tak ke koordinaci požadavků samosprávy, a to ještě před zahájením samotných povolovacích procesů. Tím developer může ušetřit spoustu času při projektové přípravě.
Zásadami tedy dává město najevo, že jí není lhostejné, jak s jeho územím developer naloží. Výsledkem by tedy mělo být win-win řešení, kdy město získá více finančních prostředků na investice do dané lokality a developer může za to novým obyvatelům nabídnout bydlení v kvalitnějším prostředí s občanskou vybaveností.
/zr/
Ilustrační foto: statutární město Jihlava*
Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) upozorňuje na to, že nový stavební zákon, jehož předlohu má zítra 6. srpna projednat Legislativní rada vlády ČR, zruší většinu stavebních úřadů v obcích a povede k odlivu odborných kapacit vykonávajících dosud specializovanou stavební agendu. SMS ČR se obává, že nesystémovost návrhu, kdy o odvolání proti rozhodnutí obecních stavebních úřadů má rozhodovat nově vytvářená „státní větev“ krajských stavebních úřadů, spolu s neochotou stavebních úředníků vstupovat do této státní správy povede naopak k zásadnímu zhoršení výkonu stavební agendy či až k jejímu kolapsu.
„Přestože je v nové předloze také řada pozitivních návrhů, například zásadní omezení nešvaru dodatečného povolení černých staveb, obce zásadně nesouhlasí se zrušením více než 400 ze současných 700 stavebních úřadů. S touto redukcí nemůžeme souhlasit, protože jednoznačně dojde ke snížení dostupnosti této agendy pro občany. Nové velké obvody stavebních úřadů nadto úředníci nebudou vůbec znát, když v řadě případů jde o území veliké takřka jako bývalý okres,“ uvádí předseda SMS ČR Stanislav Polčák, který také upozornil, že obce, v nichž stavební úřady zůstanou, budou mít zásadní problém doplnit úřednické stavy na výkon nové agendy pro daleko větší území. „Ministerstvo podle sdělení náměstkyně Marcely Pavlové na červencovém semináři v Poslanecké sněmovně nepočítá se zvláštní pomocí státu těmto obcím, kde bude potřeba nabrat desítky nových úředníků,“ vysvětluje dále Stanislav Polčák.
Starosta městyse Litultovice Jan Birgus zdůrazňuje, že i když jeho obec má přijít o stavební úřad, rozhodně se pokusí své úředníky na svém úřadu udržet. „Uděláme všechno pro to, aby náš stavební úřad nebyl zrušen, protože takový krok vlády by se negativně dotkl spádově více než osm a půl tisíce občanů. Pokud neuspějeme, chceme si naše úředníky udržet na výkon agendy územního plánování, stavebních investic obce či další novou agendu,“ konstatuje starosta Litultovic.
Podle jeho názoru tak učiní většina obcí, protože schopný úředník je pro samosprávu nepostradatelný. „Kde pak sežene nové úředníky stát či obce s rozšířenou působností, to nový návrh ani nenaznačuje, přitom nemá-li dojít ke kolapsu stavebního řízení, návrh by měl obsahovat určitou „náborovou“ koncepci,“ připomíná Jan Birgus a dodává: „Po zkušenosti s transformací jiných úřadů, například zánikem okresních úřadů a vznikem krajů, jsem přesvědčený, že dojde minimálně k roční paralýze stavebního řízení. Podle mě tu rok skoro nikdo nic nepostaví.“
Sdružení místních samospráv ČR již předalo ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové petici proti návrhu nové stavební rekodifikace s více než 8000 podpisy, kterou také podpořilo několik hejtmanů, množství dotčených úředníků stavebních úřadů a představitelů samospráv. SMS ČR také upozornilo, že nový stavební zákon si vyžádá jednorázové veřejné náklady až 15 mld. Kč, které zejména v této krizové době je možné užít smysluplněji, a další pravidelné roční náklady 4 mld. Kč.*
/zr/
Ilustrační foto: archiv
Nový stavební zákon se týká milionů lidí v naší zemi. Průměrná cena nového bytu se už v Praze vyšplhala na téměř 7,5 milionu korun a bydlení se tak stalo nedostupným pro střední třídu. Nestaví se silnice, dálnice, o vysokorychlostních tratích si můžeme nechat jen zdát. Připravit nový úsek dálnice u nás totiž trvá v průměru 13 let. Za tím vším je neskutečně pomalé a administrativně náročné povolování staveb. V žebříčku obtížnosti získání stavebního povolení Světové banky je ČR na ostudném 157. místě ze 190 zemí. Náš stavební zákon je zcela nevyhovující a řadí nás dokonce i za mnohé africké země. MMR dokončilo po pěti měsících intenzivního vyjednávání připomínkovými místy finální podobu návrhu nového stavebního zákona, kterou 28. května odešle do Legislativní rady vlády ČR.
Hospodářství země přichází pomalým povolováním staveb ročně o 7,1 miliardy korun. Není už nadále možné, aby investoři čekali na prosazeních svých projektů pět a u infrastruktury dokonce 13 a více let. „Tak bychom se z krize nikdy nedostali. Do roka musí firmy vědět, zda mohou stavět, či nikoli,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Premiér Andrej Babiš proto ocenil, že po dlouhé pečlivé přípravě a měsících vyjednávání se všemi zainteresovanými stranami ministerstvo pro místní rozvoj předloží tento týden legislativní radě vlády návrh zcela nového stavebního zákona, který tyto problémy řeší. „Hlavním principem je zrychlení stavebního řízení, odstranění přebujelé administrativy, která ho provází a zajištění dodržování lhůt ze strany státu,“ připomněla Dostálová. A dodala, že výsledná podoba zákona vyvážila soukromé a veřejné zájmy, když se ministerstvu pro místní rozvoj podařilo vypořádat většinu z více pěti tisíc připomínek, které se k zákonu sešly. Nový stavební zákon tak umožní dobudovat dálniční síť a další strategické stavby, stavět nedostatkové byty a ulehčí i život lidem, kteří si chtějí postavit rodinný dům.
„Je jasné, že bez peněz nejde stavět. A chce to investice velké. Proto byl rozpočet ŘSD letos už dvakrát navýšen. Poprvé o 19,1 miliardy korun, podruhé při koronavirové epidemii o 7,5 miliardy korun. Právě státní investice totiž pomůžou nastartovat ekonomiku. A právě nový stavební zákon má zajistit, aby se výstavba dopravní infrastruktury zrychlila, stejně jako stavby infrastruktury energetické, které hrají strategickou roli v oblasti bezpečnostní politiky státu,“ řekl ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl doplnil, že investorská organizace státu má v tuto chvíli až 30 různě blokovaných a zdržovaných prioritních staveb v různém stadiu příprav. „Dnes dokáže jednotlivec donekonečna zdržovat povolení klíčových staveb, ze kterých by měla prospěch celá společnost,“ uvedl. Řada staveb, jako například příprava klíčového úseku Pražského okruhu mezi D1 a D11 nebo dálnice D11 či dálnice D35, stojí také proto, že je povolují malé stavební úřady, které nemají žádné zkušenosti s povolováním dálničních staveb. Proto ocenil, že nový stavební zákon zavádí specializovaný stavební úřad, kde budou strategické stavby projednávat odborníci s bohatými zkušenostmi s tímto typem záměrů.
Problémem současné stavební legislativy je především roztříštěnost předpisů a stavebních úřadů. Dnes máme téměř 20 typů stavebních řízení a deset typů různých povolovacích procesů. To nový stavební zákon vyřeší tím, že do budoucna bude už jen jedno správní řízení a celé řízení o povolení stavby povede jeden stavební úřad. Výsledkem celého řízení tak bude u běžných staveb jedno „razítko“. Celý proces bude navíc digitalizovaný. Zákon uleví stavebníkům v tom, že nebudou muset shánět více než 40 razítek a sami vypořádat často protichůdné požadavky dotčených orgánů. Maximum jich totiž bude integrována do stavebních úřadů.
Neintegrovaní zůstanou pouze částečně památkáři, a to u samotných kulturních a národních památek a památkových rezervací. Tam je nicméně definitivní slovo památkářů na místě. Stejně tak jako životní prostředí, kde zůstane samostatné postavení Agentuře ochrany přírody a krajiny, a to ve zvláště chráněných územích. U případných staveb v národních parcích a podobně významných územích přece musí mít orgán životního prostředí poslední slovo. I pro památkáře, životní prostředí a hasiče ale bude platit fikce souhlasu, takže řízení nebude trvat roky! Není tedy pravda, že zůstane „spousta“ razítek. Celý proces také velmi zrychlí tzv. apelační princip, který odstraní nekonečný ping – pong mezi stavebními úřady, kdy se rozhodování stále vrací z odvolacích orgánů na prvoinstanční.
Stát bude muset dodržovat své lhůty!
Velmi důležitým principem nového zákona je tlak na dodržování lhůt státem. „Nedodržování lhůt se bohužel stalo smutným standardem. Přece není možné, aby když se občan zpozdí s daňovým přiznáním byť o jediný den, následovala sankce, a zároveň stavebníci čekali na stanoviska a vyjádření státu měsíce,“ řekla Klára Dostálová. Zákon proto zavádí také velmi potřebnou fikci souhlasu, která znamená, že když se orgán nestihne vyjádřit, bude se mít za to, že souhlasí. Pro samotný stavební úřad bude platit opatření proti nečinnosti, kdy v případě, že stavební úřad nerozhodne ve lhůtě, věc neprodleně přebere nadřízený krajský stavební úřad a ve věci rozhodne.
Nový stavební zákon vychází z věcného záměru. Jediné, čím se od něj částečně vzdálil, je dohoda se Svazem měst a obcí, která byla učiněna na začátku ledna na úrovni premiéra. Na základě ní budou stavební úřady v první linii zachovány na obcích, státní stavební správa vznikne od krajů výš. Do ní budou integrovány dotčené orgány. Vznikne tak 14 krajských stavebních úřadů plus jeden specializovaný pro velké strategické stavby typu dálnic. V čele bude stát Nejvyšší stavební úřad.
Po rychlém přijetí nového stavebního zákona volají stavební firmy. Chtějí, aby začal platit už příští rok. Takový je výsledek průzkumu CEEC Research, který provedl ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj mezi 103 stavebními firmami. Ty tíží především množství stanovisek dotčených orgánů, komplikovaná struktura stavebních úřadů, široké vymezení účastníků řízení, nedodržování lhůt úřady nebo opakovaná odvolání a soudní řízení. To všechno jsou problémy, které nový stavební úřad řeší. Naléhavou potřebu nové legislativy si uvědomuje i veřejnost. Podle průzkumu agentury IPSOS, který mezi tisícem respondentů provedla pro MMR, pociťuje důsledky pomalého povolování staveb především u výstavby dopravní infrastruktury a zdražování bytů.
Nový stavební zákon by měla projednat vláda v průběhu léta. Do Poslanecké sněmovny doputuje v září. Platit by měl začít v průběhu roku 2021 s tím, že účinnosti bude nabývat postupně do poloviny roku 2023.*
/zr/
Jednotná a systematická správa dat o sítích pro elektronickou komunikaci a dalších infrastrukturních sítích v celé České republice. To jsou digitální technické mapy (DTM) krajů, které mají vzniknout díky podpoře z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. MPO pro to vyhlásilo III. výzvu z programu Vysokorychlostní internet.
Pro tuto výzvu jsou alokovány celkem dvě miliardy korun, žádosti o podporu od krajů se budou přijímat od 15. května 2020 do 16. dubna 2021. DTM mají pro všechny zjednodušit stavební řízení podle připravovaného nového stavebního zákona.
Digitální technické mapy budou moci být využívány i veřejností. Kromě státu, veřejné správy, také investoři, další podnikatelské subjekty i všichni ostatní. Usnadní se tak územní plánování a stavby jako takové. Současně bude moci lépe fungovat jednotné informační místo, které podle zákona v souvislosti s vysokorychlostním internetem existuje.
„Digitální technické mapy usnadní a sníží náklady na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Sdílení informací o existující infrastruktuře totiž umožní lepší koordinaci staveb při budování nové infrastruktury. Což bude samozřejmě možné využít i u dalších staveb v budoucnosti,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Délka stavebního řízení a neznalost přesné polohy technické infrastruktury v současné době velmi znesnadňuje budování liniových staveb. „Pokud všechny údaje o tuzemské infrastruktuře, jak elektronické, tak veškeré ostatní, budou digitalizované a dostupné pro všechny, pomůže to zrychlit přípravu i stavby samotné včetně celého procesu stavebního řízení,“ upřesnil náměstek ministra pro evropské fondy Marian Piecha.
V kontextu s vysokorychlostním internetem Ministerstvo průmyslu a obchodu pořádá pro kraje vzdělávací semináře a danou věcí se také zabývají také adresné pracovní skupiny. Aktuálně vyhlášená III. výzva z programu Vysokorychlostní internet počítá s podporou ve výší maximálně 85 % celkových způsobilých výdajů. Minimální dotace bude 5 milionů Kč, maximální pak 200 milionů Kč. O dotaci může žádat kraj, jednou z podmínek je vést oddělené účetnictví projektu. Podrobné informace včetně výzvy samotné jsou k dispozici zde: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/oppik-2014-2020/vyzvy-op-pik-2020/vysokorychlostni-internet-iii--vyzva-_-vznik-a-rozvoj-digitalnich-technickych-map-kraju--254036/.*
/zr/
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chce kvůli současným opatřením proti šíření koronaviru posunout termín pro vypořádání připomínek k novému stavebnímu zákonu o měsíc do konce dubna. Potřebuje k tomu ještě souhlas premiéra Andreje Babiše.
Jak dnes uvedlo Stavební fórum s odvoláním na ČTK, v současné době jsou údajně vypořádány tři čtvrtiny připomínek. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové je nyní zapotřebí doladit dohodu s velkými městy, která chtěla prosadit určitá specifika zejména u územně plánovací dokumentace a odchylek ve stavebních předpisech.
Původně byl termín pro vypořádání připomínek do konce ledna. Mnozí experti i lidé z oboru už tehdy označovali tento termín za „šibeniční“. Vláda ho proto posunula o dva měsíce do konce března. Zákon by měl vstoupit v platnost na začátku příštího roku. Účinnosti by měl nabývat postupně do poloviny roku 2023.
Norma má řadu kritiků. Mezi nejčastější výtky patří to, že nahrává developerům a nechrání veřejné zájmy. Podle některých oponentů je dokonce protiústavní. Klára Dostálová opakovaně zdůrazňuje, že v připomínkovém řízení je ochotná dělat kompromisy, ovšem nesmí být porušen cíl zákona, jímž je urychlení výstavby.*
/sf/
Ilustrační foto: Budova MMR
Foto: archiv
Povolovat stavby místního významu bude do budoucna zhruba 300 stavebních úřadů na úrovni obcí, Krajskou stavební správu bude tvořit čtrnáct úřadů plus jeden specializovaný úřad pro vyhrazené stavby, který se bude soustředit na ty nejsložitější stavební záměry typu dálnic. V čele soustavy bude stát Nejvyšší stavební úřad, který bude ústředním správním orgánem a nebude podřízen žádnému z ministerstev. Toto uspořádání struktury stavebních úřadů ve smyslu navrhovaného stavebního zákona je odbornou sférou akceptováno jako kompromis.
Nový stavební zákon, který je nyní připravován Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), musí především přinést zrychlení povolování staveb, zjednodušení administrativy, která ho v současné době provází, a systémový tlak na dodržování lhůt. V tom jsou zajedno všichni, kdo se k novému stavebnímu zákonu vyjadřují.
Velkou diskusi však vyvolalo navržené vytvoření státní stavební správy a následná dohoda se Svazem měst a obcí ČR, která počítá se vznikem státní stavební správy na úrovni krajů a Nejvyššího stavebního úřadu. Na úrovni obcí s rozšířenou působností chce ponechat stavební řízení v přenesené působnosti tak, jako je doposud.
Na dnešním jednání Kolegia ministryně pro místní rozvoj proto odborníci z praxe – představitelé stavebních firem sdružení ve Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR (SPS ČR) nebo Hospodářské komoře ČR (HK ČR), zástupci samospráv sdružení ve Svazu měst a obcí ČR a profesních komor diskutovali nad tím, jak se aktuálně projednávaný kompromis s přenesenou působností na obcích s rozšířenou působností a státní správou na krajích a centrální úrovni o struktuře stavebních úřadů promítne do praxe. Shodují se na tom, že jde o kompromis. Apelovali však na to, aby na další ústupky ministryně nepřistupovala.
„Jsem ráda, že odborníci ze všech možných oblastí z praxe nacházejí shodu. Nový stavební zákon je velmi komplexní norma a jako takový dopadá na řadu subjektů, které mají mnohdy rozdílné zájmy. Je třeba jít cestou kompromisu, ale ten je možný jen do jisté míry. Pokud bychom chtěli 100procentně vyhovět úplně všem, nikdy bychom se nepohnuli z místa,“ vysvětlila ministryně Klára Dostálová.
V obcích zůstane zachováno zhruba 300 stavebních úřadů
Po přijetí nového stavebního zákona se už nestane, aby občané a investoři museli čekat, až se zaměstnanec stavebního úřadu uzdraví nebo vrátí z dovolené. Rekodifikace stavebního práva řeší i tzv. zastupitelnost úředníků, která je dnes velkým problémem. Ze 714 stavebních úřadů je totiž 17 procent jednohlavých – pracuje tam pouze jeden člověk. V současném modelu přenesené státní správy, kdy stavební agendu vykonávají pro stát za úplatu obce, nemůže stát pomoci, tedy poslat svého úředníka na místo, kde aktuálně chybí, nebo tam, kde úřad povoluje komplikovanou stavbu či nestíhá vyřizovat žádosti.
„V systému je dnes celkem 13 500 úředníků, kteří si nemohou vzájemně pomoci. A tím dochází k obrovskému zdržení a nedodržování lhůt, což jsme mohli sledovat například při vyřizování žádosti o územní rozhodnutí pro Pražský okruh do Běchovic. Stavbu za více než deset miliard korun řeší malinký úřad v Uhříněvsi a nikdo jim nemůže přijet pomoc. Nebo například v Nechanicích onemocněla úřednice, stavební úřad zavřel a investor musel počkat, až se uzdraví,“ popsala současný stav ministryně. A ten se musí změnit.
V roce 2021 začne platit nový stavební zákon, který přinese nové uspořádání stavebních úřadů. Na obcích s rozšířenou působností zůstanou zachovány stavební úřady v přenesené působnosti tak jako dosud. Ty budou povolovat stavby místního významu, jejich definice bude zakotvena ve vyhlášce k zákonu.
Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje, že vyjde z kategorizace staveb, kterou již v souvislosti s novým zákonem vytvořili hasiči. Další úroveň stavební správy představují krajské stavební úřady, které budou již plně v režii státu a jejich úředníci budou zaměstnanci státu ve služebním poměru. Do krajských úřadů budou integrovány dotčené orgány, které dnes vydávají závazná stanoviska.
Krajskou stavební správu bude tvořit 14 úřadů plus jeden specializovaný úřad pro vyhrazené stavby, který se bude soustředit na ty nejsložitější stavební záměry typu dálnic. V čele soustavy bude stát Nejvyšší stavební úřad, který bude ústředním správním orgánem a nebude podřízen žádnému z ministerstev. Řídit jej bude vládou jmenovaný předseda, nikoliv politik, čímž bude zaručena maximální nezávislost státní stavební správy.
Povolovat stavby místního významu bude do budoucna zhruba 300 stavebních úřadů, čímž se Česká republika přiblíží Polsku, kde téměř čtyřikrát větší území obslouží 396 stavebních úřadu, nebo Maďarsku, které si vystačí s 217 stavebními úřady.
Stavební úřady v první linii zůstanou zachovány na obcích s rozšířenou působností, jejich struktura ale tuto síť nebude kopírovat úplně přesně – kritériem bude hlavně dostupnost stavebních úřadů. Některé tyto stavební úřady si budou moci zřídit územní pracoviště. Kde tyto stavební úřady a pracoviště vzniknou, je v gesci Ministerstva vnitra, starostové se tedy budou moci dohodnout s resortem Jana Hamáčka.
„Pro nás je důležité dodržení několika kritérií, mezi ty hlavní patří zachování lokální dostupnosti služeb a personální zabezpečení služeb, tedy že i na této nejnižší úrovni budou úředníci zastupitelní,“ uvedla Klára Dostálová.
Ministryně počítá s tím, že zaměstnanci stavebních úřadů na obcích prvního a druhého typu, které zaniknou, posílí zachované úřady na obcích s rozšířenou působností a krajskou stavební správu.
Tento model, který je kompromisním řešením Ministerstva pro místní rozvoj, Svazu měst a obcí a Ministerstva vnitra, umožní naplnit cíl nového stavebního zákona – zrychlit stavební řízení, minimalizovat potřebná razítka a zajistit dodržování lhůt. Zároveň s přípravou samotného stavebního zákona pracuje Ministerstvo pro místní rozvoj na digitalizaci stavební agendy, díky které budou moci občané a investoři podávat žádosti o povolení z domova prostřednictvím on-line Portálu stavebníka a komunikovat s úřady elektronicky.*
/zr/
K foto:
Budova Ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí v Praze
Foto: archiv MMR
