Ministerstvo financí zpracovalo první návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2021 s předpokládaným deficitem ve výši 320 mld. Kč a 30. září 2020 jej předložilo vládě. Navrhovaná výše deficitu velmi podstatně překračuje schodek 116 miliard korun původně avizovaný ministryní financí. Navíc nepočítá s dalšími zamýšlenými opatřeními (např. zrušení zdaňování superhrubé mzdy), jež mohou výsledný schodek značně prohloubit.

K předloženému návrhu Národní rozpočtová rada (NRR) konstatuje:

* Navrhované parametry rozpočtu nezajistí dodržení limitu strukturálního salda stanoveného aktuálním zněním zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který pro rok 2021 činí 4 % HDP. Jde přitom o limit, který byl letos posunut z úrovně 1 % HDP, přičemž NRR rozvolnění v takovém rozsahu odmítala.

* Pokud by byl v této podobě rozpočet schválen, znamenalo by to dle odhadu Ministerstva financí prohloubení strukturálního deficitu až na úroveň 4,5 % HDP. To vše navíc za předpokladu, že rozpočty obcí a krajů nebudou hospodařit s deficitem. Pokud by se tento předpoklad nepotvrdil, bylo by výsledné saldo ještě horší.

* Přístup použitý k úpravě výdajového rámce a tvorbě rozpočtu, jak je prezentován v návrhu, vede k dalšímu rozmělňování fiskálních pravidel (které bylo zahájeno jarní novelizací zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a dále prohloubeno schválením zákona č. 288/2020 Sb., kterým se stanoví termín předložení návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 vládě a Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky). V rámci předložené dokumentace je vyčerpán jakýkoliv prostor pro navýšení výdajů, přičemž některé úpravy nejsou z pohledu NRR dostatečně vysvětleny. NRR navíc doporučovala maximální hodnotu deficitu odvozenou v dubnové Rozpočtové strategii veřejného sektoru ve výši 273 mld. Kč nevyčerpat. Stávající návrh však místo toho počítá naopak se schodkem o téměř 50 mld. Kč vyšším.

* Takovýto přístup k fiskálním pravidlům vede k podstatnému snižování jejich kredibility, což ohrožuje jejich dlouhodobou funkčnost. Namísto respektování podstaty a účelu fiskálních pravidel je preferován formalistický přístup.

* Vláda významným zvýšením výdajových rámců neponechává vůbec žádný prostor pro řešení nenadálých a neočekávaných událostí v roce 2021, což nelze považovat v současné nejisté době za racionální.

* Rozpočet je nastaven jako velmi silně expanzivní v rozsahu cca 1,4 % HDP, aniž by bylo specifikováno, jakým způsobem proběhne návrat veřejných financí na udržitelnou úroveň. Jiné země, jako například sousední Německo, již oznámily jasný plán konsolidace veřejných financí. Zatímco letos Německo počítá se schodkem 218 miliard eur, napřesrok se deficit sníží na 96 miliard eur a v letech 2022 a 2023 už má být hospodaření země téměř vyrovnané (schodek 10,5 mld. €, resp. 6,7 mld. €). Při dodržení těchto parametrů hrozí, že český schodek státního rozpočtu bude v těchto letech dokonce nominálně vyšší než v případě nepoměrně většího Německa. Čeští poslanci, kteří si od vlády při schvalování půlbilionového deficitu na letošní rok vyžádali předložení koncepce konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027, dokument v daném termínu do 30. září neobdrželi.

* Dodržování podstaty fiskálních pravidel není samoúčelné. Jejich respektování velmi významně snižuje riziko vzniku dlouhodobé strukturální nerovnováhy veřejných financí, která si dříve nebo později vyžádá konsolidační zásah. Ten je zpravidla spojený s nárůstem daní a redukcí rozsahu poskytovaných veřejných služeb, a negativně tak dopadá na životní úroveň obyvatel.

/zr/

 

Národní rozpočtová rada dnes zveřejnila svoji každoroční zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

České veřejné finance jsou při stávajícím nastavení daňových a výdajových politik dlouhodobě neudržitelné. Zatímco toto základní konstatování zůstává ve srovnání s loňskou zprávou o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí vydané Národní rozpočtovou radou (NRR) stejné, řada dalších parametrů se v novém vydání zprávy znatelně zhoršila. Aktualizovaná projekce ukazuje, že k prolomení takzvané dluhové brzdy může dojít již v roce 2043, tedy o čtyři roky dříve, než bylo uvedeno v projekci z roku 2019. Podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP by na konci padesátiletého horizontu projekce mohl dosáhnout až 202 % HDP, pokud by však úroková sazba reagovala na překročení dluhové brzdy, pak až 298 %.

Důvodem jsou především horší výchozí podmínky projekce dané dopady pandemie covid-19, jež mimo jiné poukázala na nedostatečnou schopnost českých veřejných financí čelit šokům obdobného charakteru. Dosavadní fiskální politika byla značně procyklická a navzdory příznivému vývoji si vláda expanzí v letech 2018 a 2019 vyčerpala prostor pro stimulaci ekonomiky v nepříznivých časech.

Projekce dluhu přitom nezahrnuje dopady novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, jejíž schválení letos na jaře přineslo rozvolnění jednoho ze dvou základních fiskálních pravidel pro následujících sedm let. Propočty ukazují, že plné vyčerpání výdajových rámců podle novely tohoto zákona by posunulo celkovou dluhovou trajektorii ve střednědobém horizontu o dalších zhruba deset procentních bodů výše a zkrátilo by zbývající čas do nárazu na dluhovou brzdu.

I když má z dlouhodobého hlediska význam odhlédnout od hospodářského cyklu a dočasných efektů, dopad pandemie na ekonomiku je natolik výrazný, že bylo nezbytné jej do celkové projekce dluhu veřejných institucí zahrnout. To však není jediný důvod, proč je projekce dluhu značně vyšší, než byla v loňském roce. Mimo jiné se projevuje i zvýšení důchodů nad rámec valorizačního schématu od začátku roku 2020, které ovlivní výdaje důchodového systému na několik let dopředu. Právě důchodový systém a jeho budoucí zvyšující se nerovnováha v souvislosti se stárnutím populace je hlavní příčinou dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí.

Pod tíhou nejistoty, která je vzhledem k padesátiletému horizontu projekce spojená se základním scénářem zformulovaným Národní rozpočtovou radou, je připraveno několik alternativních scénářů. Ovšem ani zahrnutí případných mimořádně pozitivních dopadů digitalizace a robotizace, ani příznivější demografický vývoj problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí neřeší. Dokonce i v nepříliš realistické variantě, ve které NRR počítá s vysokou plodností na úrovni 70. let 20. století, zůstávají deficity důchodového systému značně vysoké. Problém i přes určité zlepšení přetrvává i v případě navázání důchodového věku na očekávanou dobu dožití.

Nárůst projektovaného dluhu ve sledovaném období naznačuje, že systém je v dlouhodobé nerovnováze, jež se za poslední rok navíc ještě prohloubila. K jejímu narovnání bude potřeba výraznějších než jen kosmetických úprav. Projekce dluhové trajektorie ve zprávě NRR jasně ukazuje, že bez zásadních změn, provedených pokud možno co nejdříve, ponesou zátěž budoucích změn především generace narozené po roce 1980. Čím později nezbytná stabilizace důchodového systému přijde, tím bude muset být silnější. To s sebou může nést nepříznivé makroekonomické důsledky. Například v případě zvyšování daňové zátěže může dojít ke zpomalení hospodářského výkonu pod výhled současné makroekonomické projekce, případné snižování náhradového poměru by pak přineslo nejen sociální problémy, ale i snížení spotřeby značné části populace s rovněž negativními dopady na hospodářský růst.

Jak Národní rozpočtová rada upozorňuje, klíčem k řešení problému je tedy rychlá reakce. Čas, který zákonodárci mají k úpravám daňových a výdajových politik, než zadlužení země dosáhne úrovně dluhové brzdy, se však povážlivě zkracuje. A čím později se ke změnám přistoupí, tím budou bolestivější.*

/zr/

Na snímku: Členové Národní rozpočtové rady dnes zástupcům médií představili svoji každoroční Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí

Foto: Ivan Ryšavý

 

Národní rozpočtová rada sleduje neustále se měnící situaci způsobenou pandemií COVID-19 a opatření, jež jsou v souvislosti s ní přijímána nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Informace následně vyhodnocuje především s ohledem na možné dopady těchto opatření na českou ekonomiku a na celé veřejné finance.

Národní rozpočtová rada ve svém vyjádření mimo jiné konstatovala:

* V současné době ještě není možné s dostatečnou přesností vyčíslit dopady opatření přijatých v souvislosti s pandemií COVID-19. Už nyní je ale zřejmé, že k překonání výjimečné zdravotní a ekonomické situace budou nutná mimořádná fiskální opatření, jež si vyžádají změnu zákona o státním rozpočtu na rok 2020.

* Reakce fiskální politiky musí být podle názoru NRR rychlá a dostatečně masivní. Rada v této souvislosti vítá, že vláda České republiky již oznámila obecný rámec přímé a nepřímé podpory podnikatelů, firem i občanů.

* NRR vnímá jako výhodu, že oproti řadě jiných zemí EU vstupuje Česká republika do nastupující ekonomické krize s relativně nízkou úrovní veřejného dluhu, a tak má poměrně velký prostor pro fiskální stimul. Také institucionální nastavení fiskální politiky specifikované v zákoně č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, umožňuje v těchto specifických situacích překročení hraničních hodnot deficitu veřejných rozpočtů.

NRR upozorňuje, že ani při předpokládaném výrazném zvýšení deficitu veřejných rozpočtů nebude mít vláda k dispozici neomezené prostředky. Proto je nutné jednotlivá opatření zaměřovat tam, kde buď zabrání významným sociálním problémům spojeným například s krachy podniků, živnostníků či propouštěním, nebo přinesou značný pozitivní stimul tuzemské ekonomice s vysokým multiplikačním efektem.

* NRR považuje za dílčí dobrou zprávu pro českou ekonomiku rozsah opatření, která na podporu svého hospodářství vyhlásilo Německo. Takový krok zprostředkovaně pomůže také mnohým českým firmám, pro něž je Německo klíčovým vývozním trhem. Německá vláda může ekonomiku v avizovaném rozsahu až 550 miliard eur podpořit bez větších problémů mimo jiné díky tomu, že v posledních letech většinou uplatňovala proticyklickou fiskální politiku a vytvářela rozpočtové přebytky.

* Úřad Národní rozpočtové rady je v případě potřeby připraven nabídnout svoje odborné a analytické kapacity pro hledání a posuzování dalších možností, jak českou ekonomiku podpořit a pomoci jí tak stávající obtížnou situaci překonat.

* NRR deklaruje, že při dalším vyhodnocování situace a dopadů opatření přijímaných v souvislosti s pandemií na oblast veřejných financí i na ekonomiku bude přihlížet k mimořádnosti situace a výjimečnému charakteru výdajů, které musí občanům České republiky pomoci vypořádat se nejen s vážnými zdravotními riziky, ale v neposlední řadě také s nepříznivými ekonomickými dopady pandemie na jejich životy.*

/zr/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down